Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany

Typ Zákon
Publikace 2023-06-23
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Čl. I

V § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 219/2002 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) V Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky. Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ozbrojených silách České republiky

Čl. II

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 253/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 46/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 250/2021 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto:

^26) § 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

„(15) Vojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armáda vojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky.

(16) Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy^27) určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy mimořádného významu.

(17) Střežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil.

^27) § 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 22

Zabezpečování vojenské dopravy osob

(1) Armáda zabezpečuje vojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu^28), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlaky, vojenskými plavidly nebo vojenskými dopravními letadly.

(2) Armáda může zabezpečit vojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra.

(3) Při zabezpečování vojenské dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek.

^28) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 22b

Vojenská doprava mimořádným vojenským vlakem

(1) O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlaku rozhoduje náčelník Generálního štábu.

(2) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armáda smluvně zabezpečí zavedení mimořádného vojenského vlaku.

(3) Zavedení mimořádného vojenského vlaku je považováno za mimořádnou situaci podle zvláštního právního předpisu^29).

^29) § 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.“.

„(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil.“.

„(1) Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e, se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo.“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

„(3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zajišťování obrany České republiky

Čl. III

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

„(4) Ministerstvo využívá k plnění úkolů podle odstavce 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.“.

„§ 44

Ochranná pásma

(1) K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu.

(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti následující den po jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

(3) Opatřením obecné povahy ministerstvo stanoví hranice ochranného pásma a v ochranném pásmu zakáže nebo omezí některé činnosti z důvodu zabezpečení objektu důležitého pro obranu státu, k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví osob nebo majetku.

(4) Z opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma může ministerstvo povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové nebo opakované činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s ochranou podle odstavce 1.

(5) Každý je povinen strpět omezení vyplývající ze stanoveného ochranného pásma.

(6) Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení. Označení nesmí být poškozeno, přemístěno, odstraněno nebo zakryto.“.

„§ 44a

Náhrada za škodu

(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada.

(2) Náhradu podle odstavce 1 je povinno poskytnout ministerstvo.

(3) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.“.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).

„§ 68

Za přestupek lze uložit pokutu do

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Bezpečnostní pásma zřízená ministerstvem podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ochranná pásma podle tohoto zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do doby jejich nového vymezení postupem podle § 44 odst. 3.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna branného zákona

Čl. V

Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

„(3) Krajské vojenské velitelství sděluje občanovi, kterému vznikla branná povinnost, podrobné informace o obsahu branné povinnosti a možnosti a způsobu dobrovolného převzetí jejího výkonu.“.

„§ 5b

Předurčení pro doplnění ozbrojených sil

(1) Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o předurčení pro doplnění ozbrojených sil, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.

(2) Podmínkami pro předurčení občana v souvislosti s dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti je jeho zdravotní způsobilost a potřeba ozbrojených sil. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje podle § 4 odst. 3 obdobně.

(3) Vojáka v záloze, který splňuje podmínky podle odstavce 2 a § 5a odst. 3, lze předurčit nejdéle na dobu 5 let.

(4) Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o předurčení vojáka v záloze kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

(5) Dobu předurčení může krajské vojenské velitelství na základě písemné žádosti vojáka prodloužit o 5 let; žádost lze podávat opakovaně.

(6) Voják v záloze předurčený podle odstavce 4 je povinen vykonat vojenské cvičení za podmínek stanovených v § 12 odst. 6.“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

„(3) Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti.

(4) Voják v aktivní záloze vykonává vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení v celkové délce do 12 týdnů.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

„(6) Voják v záloze předurčený podle § 5b vykoná vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády o povolání vojáků v záloze předurčených podle § 5b na vojenské cvičení vyhlášeného ve Sbírce zákonů. Na základě vyhodnocení rizik ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, vláda v mimořádném opatření stanoví povinnost předurčenému vojákovi v záloze na základě povolávacího rozkazu nastoupit podle potřeb ozbrojených sil výkon vojenského cvičení v celkové délce do 12 týdnů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení uplynula doba předurčení vojáka podle § 5b, dokončí předurčený voják výkon vojenského cvičení v délce, na kterou byl povolán.

(7) Poslanecká sněmovna může mimořádné opatření vlády zrušit do 30 dnů ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Před uplynutím této lhůty nelze vojáka v záloze povolat k výkonu vojenského cvičení. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zrušení mimořádného opatření vlády se vyhlásí ve Sbírce zákonů.

(8) Vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády lze vykonat nejdéle do 13 měsíců od vyhlášení tohoto mimořádného opatření ve Sbírce zákonů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení tato doba uplynula, předurčený voják se propustí z jeho výkonu tímto dnem.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.