Zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

Čl. I

Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 225/2022 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto:

• 1. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení větě druhé se za slovo „nachází,“ vkládá slovo „zejména“.

• 1. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Orgán činný v trestním řízení příslušný podle trestního řádu k rozhodování o věci ponechané na místě nebo na základě příkazu soudu policejní orgán je oprávněn pro účely kontroly dodržení příkazu k zdržení se nakládání se zajištěnou movitou věcí nebo pro účely odnětí takové věci vstoupit na místo, kde se movitá věc nachází; přitom není oprávněn činit jiné úkony než ty, které souvisejí s výkonem kontroly dodržování příkazu nebo s jejím odnětím. Pokud jde o obydlí nebo jinou prostoru, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, se vstupem nesouhlasí, je orgán uvedený ve větě první v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiné takové prostory po předchozím souhlasu soudce; policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce. Bez takového předchozího souhlasu může orgán uvedený ve větě první vstoupit do jiné prostory než obydlí, jestliže udělení souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu; je však povinen si bezodkladně dodatečně souhlas soudce vyžádat.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

• 1. V § 6 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.

• 1. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který včetně nadpisu zní:

㤠8b

Plánování správy zajištěného majetku

Pokud je to možné a vyžaduje-li to povaha zajištěného majetku, soud ještě před zajištěním konzultuje s Ministerstvem vnitra nákladnost správy takového majetku a zajištění vhodného způsobu jeho správy.“.

• 1. § 9 včetně nadpisu zní:

㤠9

Správce zajištěného majetku

(1) Správu zajištěného majetku vykonává podle povahy a rozsahu věcí a práv, které ho tvoří, soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5, nebo na základě jeho pověření Ministerstvo vnitra.

(2) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 nemůže zajistit výkon správy zajištěného majetku určitého druhu, soud

• a) pověří jeho správou organizační složku státu nebo státní organizaci příslušnou hospodařit s určitým majetkem státu,

• b) pověří jeho správou za úplatu soudního exekutora, v jehož obvodu se zajištěný majetek nachází; jestliže se zajištěný majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť soudních exekutorů, může soud výkonem správy pověřit každé z těchto pracovišť, nebo

• c) uzavře smlouvu s jinou osobou podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilou k výkonu správy daného majetku (dále jen „smluvní správce“), a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně.

(3) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, které musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení soudu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení rozsahu správy. V pověření ke správě zajištěného majetku nebo v připojených dokumentech musí být náležitě a nezaměnitelně určen zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření ke správě zajištěného majetku může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pokud bylo správou zajištěného majetku v přípravném řízení pověřeno Ministerstvo vnitra nebo jiný správce, v řízení před soudem není třeba vydávat nové pověření. Výkon správy pověřeným správcem začíná doručením pověření pověřenému správci a převzetím majetku, který má být spravován. Soud může pověření ke správě zajištěného majetku kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě nebo zajištěný majetek spravovat sám.

(4) Obsahem smlouvy podle odstavce 2 písm. c) musí být i ujednání o povinnosti smluvního správce mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle § 8a odst. 4. Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Přichází-li v úvahu prodej zajištěného majetku, musí smlouva obsahovat i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji. Ve smlouvě je třeba upravit i způsob přechodu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené policejním orgánem nebo státním zástupcem z tohoto orgánu na soud. Výkon správy smluvním správcem začíná uzavřením smlouvy a převzetím majetku, který má být spravován.“.

• 1. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně nadpisů znějí:

㤠9a

Odmítnutí pověření nebo dalšího výkonu správy

(1) Pověřený správce nebo ten, kdo má být správou pověřen, může odmítnout pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu pouze z důvodu, že

• a) správa majetku vyžaduje zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které není schopen zajistit, nebo

• b) výkon správy je spojen s nepřiměřenými náklady.

(2) Odmítnout pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu může

• a) pověřený správce písemně nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to s uvedením podrobného zdůvodnění takového postupu, nebo

• b) ten, kdo má být správou pověřen, ústně do protokolu na místě, kde se zajištěný majetek nachází, a to s uvedením předpokládaného důvodu odmítnutí; nejpozději do 15 dnů ode dne odmítnutí pověření musí takový postup soudu podrobně písemně zdůvodnit.

(3) Pokud Ministerstvo vnitra písemně odmítne pověření ke správě zajištěného majetku, poskytne soudu potřebnou součinnost pro účely zajištění řádné správy takového majetku a spolu s odmítnutím pověření mu navrhne jiného vhodného správce nebo případně jiný postup, není-li možné žádného vhodného správce nalézt. Pokud Ministerstvo vnitra odmítne pověření ústně na místě, navrhne soudu jiného vhodného správce nebo jiný postup nejpozději do 15 dnů ode dne odmítnutí pověření. Pokud pověření ke správě odmítne jiný pověřený správce, Ministerstvo vnitra navrhne soudu jiného vhodného správce nebo jiný postup nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy je soud o této skutečnosti vyrozumí. Odmítnutí pověření ke správě zajištěného majetku Ministerstvem vnitra nebrání tomu, aby bylo pověřeno prodejem takového majetku, i když jej převzal a spravuje jiný správce.

(4) Pokud v průběhu výkonu správy zajištěného majetku určitého druhu nastane skutečnost, která nebyla známa při převzetí zajištěného majetku do správy, v jejímž důsledku je dán některý z důvodů pro odmítnutí pověření podle odstavce 1, a pokud takový majetek není možné prodat, může pověřený správce odmítnout další výkon správy takového majetku. Odstavec 3 se v takovém případě použije obdobně.

(5) Odmítnutím pověření nebo dalšího výkonu správy pověření ke správě zajištěného majetku určitého druhu zaniká; i po zániku pověření je pověřený správce povinen vykonávat správu zajištěného majetku, který převzal, až do doby jeho předání soudu nebo jinému správci.

§ 9b

Správce podílu

(1) Pokud byla zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci (dále jen „podíl“), jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je zapotřebí vykonávat správu podílu, soud pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně.

(2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 vykonávají správu podílu správci uvedení v § 9.

(3) Insolvenční správce může pověření ke správě podílu podle odstavce 1 odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud. Soud nepověří správou podílu insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(4) O pověření správou podílu a o zrušení pověření soud vyrozumí obchodní korporaci, jejíž podíl byl zajištěn.

(5) Pokud jde o podíl tvořený cennými papíry a je rozhodnuto o jeho prodeji, soud prodej zajistí prostřednictvím smluvního správce.

§ 9c

Zvláštní správce

(1) Správu zajištěných

• a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu spotřebních daní nebo v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů, vykonává Generální ředitelství cel,

• b) radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů,

• c) exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí,

• d) zbraní, střeliva, munice, výbušnin, regulovaných prekurzorů výbušnin a dalších látek nebo směsí zneužitelných pro výrobu výbušnin, návykových látek a prekurzorů, včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství Policie České republiky, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení.

(2) Pověření ke správě zajištěného majetku uvedeného v odstavci 1 se nevydává. Správce uvedený v odstavci 1 vykonává správu od okamžiku, kdy převzal zajištěný majetek.“.

• 1. V § 10 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; v insolvenčním řízení může za tímto účelem vykonávat práva věřitele“.

• 1. V § 10 odst. 6 větě první se slova „týkajících se zajištěného majetku“ nahrazují slovy „ , pořizovat jejich kopie, na nezbytnou dobu si vyžádat doklady a jiné dokumenty potřebné pro účely správy zajištěného majetku“ a za slovo „nacházejí“ se vkládají slova „ , nejde-li o obydlí“.

• 1. V § 10a odst. 1 a v § 10b odst. 1 se slova „Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2“ nahrazují slovy „Správce podílu“.

• 1. V § 10b odst. 3 větě první se slova „v případě, že hotové výdaje hradí stát, také“ zrušují.

• 1. § 11 včetně nadpisu zní:

㤠11

Náklady správy

Náklady nutné pro řádný výkon správy zajištěného majetku hradí

• a) správce pověřený správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 1 nebo § 9 odst. 2 písm. a),

• b) soud v případě, že správu vykonává správce pověřený správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 2 písm. b), smluvní správce nebo správce podílu, pokud náklady na správu podílu hradí stát, nebo

• c) zvláštní správce v případě, že vykonává správu zajištěného majetku podle § 9c.“.

• 1. V § 12 odst. 4 písm. b) se slova „územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ nahrazují slovy „Ministerstvo vnitra, jiná“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Pokud podle § 9 odst. 1 nebo 4 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává správu majetku zajištěného v trestním řízení pověřený nebo smluvní správce, je příslušný k výkonu správy takového majetku i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna trestního řádu

Čl. III

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 79c odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „nachází,“ vkládá slovo „zejména“.

• 1. V § 79c se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Orgán činný v trestním řízení příslušný k rozhodování o movité věci ponechané na místě nebo na základě příkazu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce policejní orgán je oprávněn pro účely kontroly dodržování příkazu k zdržení se nakládání s takovou věcí nebo pro účely odnětí takové věci vstoupit na místo, kde se věc nachází; přitom není oprávněn činit jiné úkony než ty, které souvisejí s výkonem kontroly dodržování příkazu nebo s odnětím věci. Pokud jde o obydlí nebo jinou prostoru, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, se vstupem nesouhlasí, je orgán uvedený ve větě první v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiné takové prostory po předchozím souhlasu soudce; policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce. Bez takového předchozího souhlasu může orgán uvedený ve větě první vstoupit do jiné prostory než obydlí, jestliže udělení souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu; je však povinen si bezodkladně dodatečně souhlas soudce vyžádat.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

• 1. V § 79c odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

• 1. Za § 79g se vkládá nový § 79h, který včetně nadpisu zní:

㤠79h

Změna zajištěné věci

(1) Není-li tím ohrožen účel trestního řízení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků namísto jiné věci, která byla zajištěna, pokud ten, komu byla taková věc zajištěna, složí do úschovy příslušného orgánu činného v trestním řízení peněžní prostředky ve výši odpovídající hodnotě zajištěné věci.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.

• 1. V § 85 odst. 2 se za větu první vkládá věta „K výkonu domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor může orgán vykonávající prohlídku přibrat též osoby, jejichž účast při prohlídce je potřebná zejména pro účely náležité identifikace, ocenění a zabezpečení vydaných a odňatých věcí.“.

• 1. V § 344b a v § 349 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Není-li tím ohrožen účel trestního řízení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků namísto jiné věci spadající do určené části majetku, která podléhá zajištění, pokud ten, komu byla taková věc zajištěna, složí do úschovy soudu nebo v přípravném řízení státního zástupce peněžní prostředky ve výši odpovídající hodnotě věci spadající do určené části majetku podléhající zajištění.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 1. V § 344b odst. 5 a v § 349 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a za slovo „zajištění“ se vkládají slova „anebo změnu zajištěné věci“.

• 1. V § 358b odst. 4 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „majetkem“ se vkládají slova „a na změnu zajištěné věci“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Čl. IV