Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., nařízení vlády č. 93/2012 Sb., nařízení vlády č. 9/2013 Sb., nařízení vlády č. 32/2016 Sb., nařízení vlády č. 246/2018 Sb., nařízení vlády č. 41/2020 Sb., nařízení vlády č. 467/2020 Sb., nařízení vlády č. 195/2021 Sb. a nařízení vlády č. 303/2022 Sb., se mění takto:

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty

„Směrnice Komise 91/322/EHS ze dne 29. května 1991 o stanovení směrných limitních hodnot prováděním směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci.“.

• 1. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „unie^21)“ nahrazuje slovem „unie^24)“.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

• 1. V § 2 odst. 2 se slova „stejně spolehlivá“ nahrazují slovy „validována a odpovídá vědeckému poznání“.

• 1. § 3 včetně nadpisu zní:

㤠3

Hodnocení zátěže teplem

Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (ta), výsledná teplota kulového teploměru (tg), operativní teplota (to), rychlost proudění vzduchu (va) a relativní vlhkost vzduchu (Rh).“.

• 1. V § 3a se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena f) až i).

• 1. V § 3a písm. f) se slova „tepelného prostředí^22)“ nahrazují slovy „tepelného prostředí^7b)“.

• 1. V § 3a písm. i) se slova „s udržovanou teplotou“ zrušují.

• 1. V § 3b odst. 1 se text „h)“ nahrazuje textem „g)“ a text „i)“ se nahrazuje textem „h)“, text „ta“ se nahrazuje textem „(ta)“, text „tg“ se nahrazuje textem „(tg)“, text „va“ se nahrazuje textem „(va)“, slova „a stereoteploty tst“ se zrušují a na konci textu odstavce se doplňuje text „(tg)“.

• 1. V § 3b odst. 2 se za slovo „přípustných“ vkládá slovo „mikroklimatických“.

• 1. V § 3b odst. 3 se slova „horizontální a“ zrušují, slova „tabulkách č. 4 a 5“ se nahrazují slovy „tabulce č. 4“ a text „h)“ se nahrazuje textem „g)“.

• 1. V § 4 odst. 1 se text „h)“ nahrazuje textem „g)“, text „i)“ se nahrazuje textem „h)“, číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“ a slova „ ; v případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B“ se zrušují.

• 1. V § 4 odstavec 2 zní:

„(2) Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného i neaklimatizovaného zaměstnance se stanoví podle výpočtu tepelné bilance podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže^7b).“.

• 1. V § 4 odst. 3 se slova „upravená v příloze č. 1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c“ zrušují.

• 1. V § 4 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem je možné vycházet i z přímých měření, a to měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence.“.

• 1. V § 4a odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.

• 1. V § 5 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

• 1. V § 7 odst. 1 věta třetí se nahrazuje větou „Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu a maximálně přípustné doby expozice chladu se postupuje podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu proti odpařování^8) a české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu^30).“.

Poznámka pod čarou č. 30 zní:

„^30) ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí – Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu.“.

• 1. V § 7 odst. 4 se za slovo „trvání“ vkládají slova „při teplotě od 13 do 4,1 °C nepřesáhla 3 hodiny,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při stanovení potřebné tepelné izolace oděvu se postupuje podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí – stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu^30).“.

• 1. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní:

㤠16

Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity

(1) Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí

• a) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24); za látku toxickou pro reprodukci bez prahových hodnot se považuje ta látka, u níž neexistuje bezpečná úroveň expozice pro zdraví zaměstnanců a která je takto označena v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES^21); za látku toxickou pro reprodukci s prahovými hodnotami se považuje ta látka, u níž existuje bezpečná úroveň expozice, pod níž neexistuje riziko pro zdraví zaměstnanců a která je takto označena v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES^21),

• b) cytostatika a prach tvrdých dřev uvedených v příloze č. 3, části A k tomuto nařízení, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

• c) pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity uvedené v příloze č. 2, části C k tomuto nařízení.

(2) Za karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24) se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích^24).

^21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS), v platném znění.“.

• 1. V § 18 odst. 2 větě druhé se slovo „pouze“ zrušuje a na konci textu věty druhé se doplňují slova „vždy, pokud je to možné“.

• 1. V § 28 se slova „jednostranné nadměrné“ nahrazují slovy „dlouhodobé nadměrné jednostranné“.

• 1. V § 29 odstavec 1 zní:

„(1) Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, hmotnosti ručně manipulovaného břemene se zohledněním pracovní polohy, kumulativní hmotnosti břemen a vynakládaného energetického výdeje a srdeční frekvence.“.

• 1. V § 29 odst. 6 se věta poslední zrušuje.

• 1. V § 29 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy jsou upraveny v příloze č. 5, části D, tabulce č. 7 k tomuto nařízení.“.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.

• 1. V § 29 odst. 8 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.

• 1. § 29 odstavec 11 zní:

„(11) Pro kumulativní hmotnost břemen se limitní hodnota stanoví proporcionálně podle konkrétní doby výkonu práce, přičemž nejvyšší přípustná celková kumulativní hmotnost břemen stanovená pro průměrnou osmihodinovou směnu činí 10 000 kg, jde-li o muže, a 6 500 kg, jde-li o ženu; tato celková kumulativní hmotnost břemen nesmí být navýšena, a to ani v prodloužené směně. Hodnota hygienického limitu se určí podle přílohy č. 5, části D, tabulky č. 8 k tomuto nařízení, jde-li o dobu výkonu práce odlišnou od 480 minut za směnu, a to pro fyziologické faktory celkové fyzické zátěže se zohledněním průměrného energetického výdeje, lokální svalové zátěže se zohledněním celosměnové četnosti pohybů ve vztahu k %Fmax, svalové síly 55 až 70 %Fmax a pracovní polohy a ruční manipulace s břemeny se zohledněním pracovní polohy.“.

• 1. V § 30 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

• 1. V § 41 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. § 45 a 45a včetně nadpisu nad označením § 45 a poznámek pod čarou č. 14, 16 až 18 a 31 až 34 znějí:

„Osvětlení vnitřních pracovišť s trvalou prací

§ 45

(1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, elektrické nebo sdružené osvětlení^14). Osvětlení nesmí být příčinou vyššího oslňování, než jaké připouštějí české technické normy. V průběhu dne musí být na pracovištích použito osvětlení denním světlem, mimo případů uvedených v odstavci 6. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, elektrickým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky.

(2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonicími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U svislých a šikmých osvětlovacích otvorů na pracovišti umožňujících pohled ven nesmí bránit jejich výplně tomuto výhledu a musí umožňovat čistý, nedeformovaný a barevně nezkreslený výhled.

(3) Pracovní prostor s vyhovujícím denním osvětlením musí splňovat minimálně tyto hodnoty:

• a) denní osvětlení

• 1. pro svislé a šikmé osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 2 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti DTM = 0,7 % na 95 % posuzovaného prostoru,

• 1. pro vodorovné osvětlovací otvory s čirým materiálem vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 2,0 % na 95 % posuzovaného prostoru, denní osvětlení pro vodorovné osvětlovací otvory s difúzním materiálem vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 1,7 % na 95 % posuzovaného prostoru,

• b) celkové elektrické osvětlení posuzovaného prostoru vyjádřené udržovanou osvětleností musí být nejméně Ēm = 200 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ≥ 0,4 v převažující rovině místa zrakového úkolu.

(4) Pracovní prostor se sdruženým osvětlením musí splňovat v převažující rovině místa zrakového úkolu minimálně tyto hodnoty:

• a) denní osvětlení

• 1. pro svislé a šikmé osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 1 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti DTM = 0,5 % na 95 % posuzovaného prostoru,

• 1. pro vodorovné osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 1,5 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti DTM = 0,5 % na 95 % posuzovaného prostoru,

• b) celkové doplňující elektrické osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně Ēm = 300 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ≥ 0,4 v posuzovaných prostorech se svislými a šikmými osvětlovacími otvory nebo vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně Ēm = 200 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ≥ 0,4 pro vodorovné osvětlovací otvory, pokud česká technická norma upravující hodnoty sdruženého osvětlení^17) nestanoví vyšší hodnoty.

(5) Pracoviště, kde technicky nebo technologicky nelze zajistit vyhovující denní osvětlení nebo sdružené osvětlení, lze provozovat nebo nově zřizovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. Jedná se o pracoviště,

• a) na kterém probíhá pouze noční provoz,

• b) které musí být z technologických důvodů bez denního osvětlení,

• c) jehož konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů; jedná se především o pracoviště za účelem obrany státu v režimu vyššího stupně zabezpečení,

• d) na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,

• e) kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.

(6) Zaměstnavatel musí zajistit, aby práce na nově zřizovaných pracovištích a na základě písemné dohody s orgány ochrany veřejného zdraví i na současných pracovištích podle odstavce 5 písm. c) až e) s nevyhovujícím denním osvětlením netvořila více než polovinu směny nebo aby po nejvýše 2 pracovních dnech trvalé práce na pracovištích podle odstavce 5 písm. c) až e) následovala nejméně jedna celá směna v prostoru splňujícím požadavky podle odstavce 3 nebo 4 nebo následoval jeden den odpočinku.

(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 5 musí být elektrické osvětlení prostoru vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně Ēm = 300 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ≥ 0,4, pokud česká technická norma upravující hodnoty elektrického osvětlení^18) nestanoví vyšší hodnoty. Normové požadavky a hodnoty udržované osvětlenosti uvedené v české technické normě upravující hodnoty elektrického osvětlení^18) se navýší nejméně o jeden stupeň řady osvětlenosti.

(8) Normovou hodnotou se rozumí hodnota denního, elektrického nebo sdruženého osvětlení obsažená v české technické normě upravující hodnoty denního osvětlení^16), sdruženého osvětlení^17) nebo elektrického osvětlení^18).

(9) Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v české technické normě upravující technické požadavky na denní osvětlení^16), sdružené osvětlení^17) nebo elektrické osvětlení^18).

§ 45a

(1) Místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 nebo funkčně vymezené části místnosti pro odpočinek musí mít vyhovující denní osvětlení podle § 45 odst. 3.

(2) Osvětlovací soustavy denního osvětlení, osvětlovací soustavy zajišťující elektrické osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby byly splněny požadavky podle § 45 odst. 1, 3, 4, 6 a 7.

(3) Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků proti slunění musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v budově nebo v jejím okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny a světlíky, pokud jsou otevíratelné; jejich regulační zařízení musí být možné otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem. Jsou-li okna a světlíky otevřeny, musí být zajištěny tak, aby se předešlo úrazu. Umožnění manipulace s okny a světlíky není nezbytné tam, kde je větrání zajišťováno automatickým regulačním systémem.

(4) Požadované hodnoty elektrického osvětlení se v projektu ověřují podle návrhu osvětlení^14) včetně jeho výpočtu. Po realizaci projektu provede akreditovaná laboratoř vždy měření v souladu s postupy popsanými v českých technických normách upravujících měření elektrického osvětlení^31). Hodnoty indexu podání barev Ra a náhradní teploty chromatičnosti Tcp se porovnávají s katalogovými údaji světelných zdrojů a jejich souladu s českou technickou normou^18), popřípadě měřením. Požadované hodnoty denního osvětlení se kontrolují výpočtem, popřípadě i měřením v souladu s postupy popsanými v českých technických normách upravujících měření denního osvětlení^32). Při volbě rozmístění měřicích bodů se postupuje podle postupu popsaného v českých technických normách upravujících měření denního a elektrického osvětlení^31)^, ^32).

(5) Stanovení činitele oslnění RUG musí být součástí návrhu elektrického osvětlení a stanovení hodnoty indexu oslnění RUG musí být součástí návrhu elektrického osvětlení, který bude obsahovat výpočet RUG použitím rovnice uvedené v české technické normě upravující elektrické osvětlení^34) a vyhodnocuje se pro sedící osobu ve výšce 1,2 m a pro stojící osobu ve výšce 1,7 m.

(6) Barevný tón světla musí v prostorech s trvalou prací být

• a) neutrálně bílý pro pracovní prostory s cílem dosažení zrakového výkonu,

• b) chladně bílý pro pracovní prostory se zvláštními nároky na zrakový výkon.

(7) Poměr průměrných osvětleností při celkovém nebo odstupňovaném osvětlení mezi sousedními propojenými místnostmi nebo halami nesmí být menší než 0,2.

(8) Činitel údržby se v návrhu osvětlení vypočítá v souladu s plánem údržby.

(9) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle české technické normy upravující nouzové osvětlení^19).

^14) ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení – Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení.

^16) ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov. ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky. ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov. Část 3: Denní osvětlení škol. ČSN 73 0580-4 Denní osvětlení budov. Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov.

^17) ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení.

^18) ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovišť – Část 1: Vnitřní pracoviště.

^31) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů – Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů.

^32) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů – Část 2: Měření denního osvětlení.

^33) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů – Část 2: Měření denního osvětlení. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů – Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů.

^34) ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory.“.

• 1. Za § 45a se vkládají nové § 45b a 45c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 35 a 36 znějí:

㤠45b

Osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce

Na pracovišti, na kterém je vykonávána práce v rozsahu menším než 4 hodiny ve směně, musí být zajištěno elektrické osvětlení v souladu s českou technickou normou upravující elektrické osvětlení^34).

§ 45c

Osvětlení venkovních pracovišť s trvalou prací

(1) Elektrické osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky podle české technické normy upravující osvětlení venkovních pracovních prostor^35).

(2) Požadované hodnoty elektrického osvětlení se kontrolují měřením v souladu s postupy popsanými v české technické normě upravující měření elektrického osvětlení^36).

^35) ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory. ČSN CEN/TR 13201-1 Osvětlení pozemních komunikací – Část 1: Návod pro výběr tříd osvětlení. ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací – Část 2: Požadavky. ČSN EN 13201-3 Osvětlení pozemních komunikací – Část 3: Výpočet. ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací – Část 4: Metody měření. ČSN P 36 0455 Osvětlení pozemních komunikací – Doplňující informace.

^36) ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-4 Měření osvětlení prostorů – Část 4: Měření umělého osvětlení venkovních prostorů. ČSN P 36 0455 Osvětlení pozemních komunikací – Doplňující informace. ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací – Část 4: Metody měření.“.

• 1. V příloze č. 1 části A tabulka č. 2 včetně nadpisu zní:

„Celoročně přípustné mikroklimatické podmínky na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném a na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání

Tabulka č. 2

| třída práce | M[W.m-2] (brutto) | tomin nebo tgmin | tomax nebo tgmax | va[m.s-1] | Rh[%] | časová použitelnost limitu | | | [°C] | [°C] | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | I | ≤80 | 20 | 27 | 0,01 až 0,2 | 30 až 70 | * od 1.7.2024 | | IIa | 81 až 105 | 18 | 26 | | | | | IIb3) | 106 až 130 | 14 | 30 | 0,05 až 0,3 | | | | IIIa | 131 až 160 | 10 | 30 | | | | | IIIb | 161 až 200 | 10 | 26 | | | | | IVa | 201 až 250 | 10 | 24 | 0,1 až 0,5 | | | | IVb1) | 251 až 300 | 10 | 20 | | | | | V2) | 301 a více | 10 | 20 | | | |

Vysvětlivky k tabulce č. 2:

Hodnoty tomax nebo tgmax pro přirozeně i nuceně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 0,5 clo.

Hodnoty tomin nebo tgmin pro přirozeně i nuceně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 1,0 clo.

V případě, že va na pracovišti je ≤ 0,2 m.s^-1 platí, že to = tg.

^1) Práce třídy IVb není pro ženy celosměnově přípustná z hlediska hygienických limitů^ fyzické zátěže, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C.

^2) Práce třídy V není pro ženy z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná. Práce třídy V není pro muže celosměnově z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C.

^3) U prací zařazených do třídy práce IIb až V musí být současně dodrženy přípustné limity pro krátkodobě a dlouhodobě přípustnou zátěž z hlediska energetické náročnosti práce.“.

• 1. V příloze č. 1 části A se tabulka č. 4 včetně nadpisu zrušuje.

Dosavadní tabulky č. 5 a 6 se označují jako tabulky č. 4 a 5.

• 1. V příloze č. 1 části A tabulky č. 4 a 5 včetně nadpisů znějí:

„Přípustný vertikální rozdíl mezi teplotou kulového teploměru (tg) na úrovni hlavy a na úrovni kotníků pro klimatizovaná a přirozeně větraná nevenkovní pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávána práce třídy práce I a IIa

Tabulka č. 4

| tg na úrovni hlavy [°C] | (tg hlava - tg kotník) [°C] | | | | kategorie A, B | kategorie C | | --- | --- | --- | | 20 | 0,5 | 1,0 | | 21 | 0,5 | 1,5 | | 22 | 0,5 | 2,0 | | 23 | 1,5 | 3,0 | | 24 | 2,5 | 3,5 | | 25 | 3,5 | 4,5 | | 26 | 4,5 | 5,5 | | 27 | 5,5 | 6,5 |

Vysvětlivky k tabulce č. 4

Kategorie A se použije pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek a zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků a překladatelů.

Kategorie B se použije pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence a psaní na počítači.

Kategorie C se použije pro ostatní klimatizovaná a přirozeně větraná pracoviště.

Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin

Tabulka č. 5:

| Třída práce | M [W.m-2] | Náhrada tekutin za směnu při ztrátě tekutin potem a dýcháním 1,25 litrů a více | Teplota, při níž je dosaženo maximální přípustné ztráty tekutin potem a dýcháním 3,9 litrů / 8 h | | | | to nebo tg [°C] | litry++) [litr/l °C] | to nebo tg [°C] | náhrada vody [litr] | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | I+) | 80 | 31 až 36 | 0,9 až 2,7 (0,36)+++) | není přípustná | 3,1 | | IIa+) | 81 až 105 | 27 až 34 | 0,9 až 3,1 (0,31) | není přípustná | | | IIb | 106 až 130 | 24 až 32 | 0,9 až 2,8 (0,24) | ≥33 | | | IIIa | 131 až 160 | 20 až 29 | 0,9 až 2,8 (0,21) | ≥30 | | | IIIb | 161 až 200 | 16 až 27 | 0,9 až 2,8 (0,17) | ≥28 | | | IVa | 201 až 250 | 15 až 24 | 1,2 až 3,0 (0,2) | ≥25 | | | IVb | 251 až 300 | 15 až 21 | 1,6 až 3,0 (0,23) | ≥22 | | | V | ≥301 | 15 až 17 | 2,2 až 3,0 (0,4) | ≥18 | |

Vysvětlivky k tabulce č. 5:

Množství poskytovaných nápojů platí pro va ≤ 1 m.s^-1 a Rh ≤ 70 %.

^+) tg na neklimatizovaných pracovištích třídy práce I a IIa nesmí překročit to nebo tg 34 °C. Tato výjimka platí v případě, že venkovní teplota vzduchuje vyšší než teplota přípustná uvedená v tabulce č. 2 pro pracoviště kategorie I a IIa.

^++) Náhrada tekutin na pracovištích třídy I až IVa se stanoví interpolací v závislosti na tg, tj. na každý 1°C nad dolní hranicí rozpětí pro příslušnou třídu práce se přičte k základní hodnotě náhrady vody pro danou třídu práce hodnota uvedena v závorce.

^+++) Výše připočítané náhrady nad základní hodnotu náhrady tekutin.

Příklad:

Je třeba stanovit náhradu tekutin pro třídu práce IIIa a to = 27 °C.

Rozpětí ve °C pro třídu práce IIIa = 20 až 29 °C, rozdíl 9 °C.

Náhrada tekutin pro uvedené rozpětí = 0,9 až 2,8 litrů, rozdíl je 1,9 litrů.

1,9: 9 = 0,21 litr/l °C

27 - 20 = 7 °C

Náhrada tekutin za osmihodinovou směnu = (0,21 x 7) + 0,9 = 2,37 litrů ≈ 2,4 litrů.“.

• 1. V příloze č. 1 se část B včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V příloze č. 2 část A zní:

„ČÁST A

Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace

Tabulka

látka	číslo CAS	PEL mg.m–3	PEL ppm	NPK-P mg.m–3	NPK-P ppm	poznámky	časová použitelnost limitu
acetaldehyd	75-07-0	50	27,3	100	54,6	I, K
acetanhydrid	108-24-7	4	0,9	20	4,7	I
aceton	67-64-1	800	331,4	1500	621,4	I
acetonitril	75-05-8	70	40	100	58,6	D
akrolein	viz 2-propenal
akrylaldehyd	viz 2-propenal
akrylamid	79-06-1	0,1				D, I, K, M, S, P
akrylonitril	viz 2-propennitril
allylalkohol	viz 2-propenol
allylglycidylether	106-92-3	25	5,3	50	10,5	D, I, S
allylchlorid	viz 3-chlor-1-propen
1-allyloxy-2,3- epoxypropan	viz allylglycidylether
aminobenzen	viz anilin
2-aminoethanol	141-43-5	2,5	1	7,6	3	I
2-aminopyridin	504-29-0	2		4		D, I
amitrol (ISO)	61-82-5	0,2		0,4		I
amoniak bezvodý	7664-41-7	14	20	36	50	I
amylacetát	viz pentylacetát
amylalkohol	viz pentanol
anhydrid kyseliny octové	viz acetanhydrid
anilin	62-53-3	5	1,3	10	2,6	B, D, I, P, S
antimon	7440-36-0	0,5		1,5
antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)		0,5		1,5		I
arsenu anorganické sloučeniny, kyselina arseničná a její soli v odvětví tavby mědi		0,01(V)		0,2(V)		B, K, P, T
azoimid	viz azidovodík
azidovodík (páry)	7782-79-8	0,2	0,11	0,3	0,17
azid sodný	26628-22-8	0,1		0,3		D, I
aziridin	viz ethylenimin
barya sloučeniny rozpustné, jako Ba		0,5		2,5
benzen	71-43-2	0,66	0,2	10	3,08	B, D, I, K, M, P	od 5. 4. 2026
benzen	71-43-2	1,65	0,5	–	–	B, D, I, K, M, P	od 5. 4. 2024 do 5. 4. 2026
benzen	71-43-2	3,25	1	10	3,08	B, D, I, K, M, P	do 5. 4. 2024
benzíny (technická směs uhlovodíků)		400		1000		K, M
benzo(a)pyren	50-32-8	0,005		0,025		D, K, M, T, S
p-benzochinon	106-51-4	0,4		0,8		I
1,4-benzochinon	viz p-benzochinon
benzoylperoxid	94-36-0	5		10		I, S
benzylalkohol	100-51-6	40	9	8-0	18
benzylchlorid	viz α-chlortoluen
berylium a jeho anorganické sloučeniny		0,0002 (V)		-		I, K, S, P	od 12. 7. 2026
berylium a jeho anorganické sloučeniny		0,0006 (V)		0,002 (V)		I, K, S, P	do 11. 7. 2026
bifenyl	92-52-4	1		3		D, I
1,1‘-biphenyl	viz bifenyl
bis(2-ethylhexyl)ester 1,2-benzendikarboxylové kyseliny	viz di-(2-ethylhexyl) ftalát
bisfenol A	viz 2,2-bis(4-hydroxvfenyl)propan
bis(2-chlorethyl)ether	111-44-4	30	5	60	10	D
2,2-bis(4- hydroxyfenyl)propan (prach, aerosol)	80-05-7	2(V)		5(V)		I, S, T,
brom	7726-95-6	0,7	0,1	1,4	0,2	I
bromethan	74-96-4	20	4,4	40	8,8	D
bromethylen	593-60-2	4,4	1	8,8	2	K
2-brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan	151-67-7	15	1,8	30	3,6	I, R
brommethan	74-83-9	20	5	40	10	D, I, P
bromovodík	10035-10-6	1	0,3	6	1,8	I
bromtrifluormethan	viz trifluorbrommethan
1,3-butadien	106-99-0	2,2	1	4	1,8	D, K, M
buta-1,3-dien	viz 1,3-butadien
butandion	431-03-8	0,07	0,02	0,36	0,1
butanol (všechny isomery)
1-butanol		300	97	600	194	I
2-butanol	71-36-3
iso butyl-alkohol	78-92-2
(2-methylpropanol)
terc. butanol	78-83-1
(2-methyl-2-propanol)
	75-65-0
2-butanon	78-93-3	600	200	900	300	I
butanthiol	109-79-5	1,5	0,4	3	0,8
2-butenal(E)-2-butenal	4170-30-3	1	0,34	4	1,36	D, I, P
123-73-9
2-butoxyethanol	111-76-2	98	20	200	40,7	B, D, I
2-butoxyethanol acetát	viz 2-butoxyethylacetát
2-(2-butoxyethoxy)ethanol	112-34-5	67,5	10	101,2	15	I
2-butoxyethylacetát	112-07-2	130	19,5	300	45	B, D
1-butoxy-2-propanol	5131-66-8	270	49	550	100	D, I
butylacetát (všechny isomery), s výjimkou těch, které jsou uvedeny jinde v této příloze		950	196,8	1200	248,6
n-butyl-acetát	123-86-4	241	50	723	150
isobutyl-acetát	110-19-0	241	50	723	150
terc-butyl-acetát	540-88-5	950	196,8	1200	248,6
sek-butyl-acetát	105-46-4	241	50	723	150
butylakrylát	141-32-2	10	1,9	20	3,8	I, S
butylalkohol	viz butanol
butylcellosolv	viz 2-butoxyethanol
butylcellosolvacetát	viz 2-butoxyethylacetát
butyldiglykol	viz 2-(2-butoxyethoxy)ethanol
butylester 2-propenové kyseliny	viz butylakrylát
butylmerkaptan	viz butanthiol
terc-butylmethylether	1634-04-4	100	27,3	200	54,6	I
n-butylmethylketon	viz 2-hexanon
iso-butylmethylketon	viz 4-methyl-2-pentanon
butyl 2-propenoát	viz butylakrylát
but-2-yn-1,4-diol	110-65-6	0,5		1		D, I, S
celosolvacetát	viz 2-ethoxyethylacetát
cínu anorganické sloučeniny jako Sn		2		4		I
cínu organické sloučeniny jako Sn		0,1		0,2		D, I
cyklohexan	110-82-7	700	200	2000	572	I
cyklohexanamin	viz cyklohexylamin
cyklohexanol	108-93-0	200	48	400	96	D, I
cyklohexanon	108-94-1	40	9,8	80	19,6	B, D
cyklohexen	110-83-8	1000	293	1300	381
cyklohexylamin	108-91-8	20	4,85	40	9,7	I
dekahydronaftalen	91-17-8	50	8,7	100	17,4
desfluran	57041-67-5	15	2,15	30	4,3	I, T
diacetonalkohol	123-42-2	200	41,4	300	62,1	I
diacetyl	viz butandion
4,4‘-diamino-difenylmethan	101-77-9	0,08		0,2		D, K, S
1,2-diaminoethan	107-15-3	25	10	50	20	I, S
diazomethan	334-88-3	0,3	0,17	0,6	0,34	K
dibenzoylperoxid	viz benzoylperoxid
diboran	19287-45-7	0,1	0,087	0,2	0,174
dibromdifluormethan	75-61-6	800	91,7	1300	149
1,2-dibromethan	106-93-4	0,8	0,1	2	0,26	D, I, K
dibutylester 1,2-benzen-dikarboxylové kyseliny	viz dibutylftalát
dibutylftalát	84-74-2	5	0,43	10	0,86	D, T
dicyklopentadien	77-73-6	3	0,55	6	1,1	I
diethanolamin	111-42-2	5		10		I
diethylamin	109-89-7	15	5	30	10	I
2-(diethylamino) ethanol	100-37-8	50	10,27	100	20,54	D, I
diethylenglykol monomethylether	viz 2-(2-methoxyethoxy)ethanol
diethylentriamin	111-40-0	4	0,93	8	1,86	I, S
N,N-diethylethanamin	viz triethylamin
diethylether	60-29-7	300	97,4	600	194,8
di-(2-ethylhexyl) ftalát	117-81-7	5		10		T
difenylamin	122-39-4	10		20		D
difenylbenzen	61788-32-7	19	1,92	48	4,85
difenylether	101-84-8	5	0,7	10	1,4	I
difenylmethan-4,4’-diisokyanát	101-68-8	0,05		0,1		I, S, P
difenyloxid	viz difenylether
difluormethan	75-10-5	2000	925	5000	2312,5
dihydrogenselenid	viz selenovodík
1,3-dihydroxybenzen	108-46-3	45	10	90	20	D, I
1,4-dihydroxybenzen	123-31-9	2	0,44	4	0,88	D, I, S
1,2-dichlorbenzen	95-50-1	12	2	60	10	D, I
1,4-dichlorbenzen	106-46-7	12	2	60	10	D, I
2,2’-dichlordiethylether	viz bis(2-chlorethyl)ether
dichlordifluormethan	75-71-8	3000	597	5000	995
1,1-dichlorethan	75-34-3	400	97	800	194	D, I
1,2-dichlorethan	107-06-2	8,2	2	16,4	4	D, I, K
1,1-dichlorethen	75-35-4	8	2	16	4
1,2-dichlorethen	540-59-0	800	198	1600	396
1,1-dichlorethylen	viz 1,1-dichlorethen
1,2-dichlorethylen	viz 1,2-dichlorethen
dichlorfluormethan	75-43-4	40	9,4	80	18,8
dichlormethan	75-09-2	200	57	500	142	D
1,2-dichlor-1,1,2,2- tetrafluorethan	76-14-2	3000	422	5000	704
2,2'-dichloro-4,4'-methylenedianilin (MOCA)	101-14-4	0,01		–		I, K
diisokyanatohexan	viz hexamethylen-1,6-diisokyanát
2,4-diisokyanáttoluen	viz toluylen-2,4-diisokyanát
2,6-diisokyanáttoluen	viz toluylen-2,6-diisokyanát
diisononylftalát	28553-12-0	3	0,17	10	0,57
N,N-dimethylacetamid	127-19-5	30	8,3	60	16,6	D, T
dimethylamin	124-40-3	3,8	2	9	4,8	I
N,N-dimethylanilin	121-69-7	25	5	50	10	D
N,N-dimethylbenzenamin	viz N,N-dimethylanilin
N,N-dimethylcyklohexylamin	98-94-2	5	0,95	10	1,89	D, I
dimethylether	115-10-6	1000	522	2000	1045
dimethylethylamin	598-56-1	10	3,3	20	6,6	I
N,N-dimethylformamid	68-12-2	15	5	30	10	B, D, I, T
1,1-dimethylhydrazin	57-14-7	0,025	0,01	0,05	0,02	D, I, K
1,2-dimethylhydrazin	540-73-8	0,025	0,01	0,05	0,02	D, K
dimethylisopropylamin	996-35-0	10	2,76	20	5,52	I
2,2-dimethylpropan	463-82-1	3000	1000	4500 (1)	1500
dimethylsulfát	77-78-1	0,1	0,02	0,2	0,04	D, I, K, S
N,N-dimethyl-p-toluidin	99-97-8	5	0,89	10	1,78	P
dinitrobenzen (směs isomerů)	25154-54-5
1,4-dinitrobenzen	100-25-4	1	0,14	2	0,29	D, P
1,3-dinitrobenzen	99-65-0
1,2-dinitrobenzen	528-29-0
dinitroglykol	viz ethylenglykoldinitrát
dinitrochlorbenzen	viz 1-chlor-2,4-dinitrobenzen
4,6-dinitro-o-kresol	534-52-1	0,2		0,4		D, I, S
dinitrotoluen (směs isomerů)	25321-14-6
2,3-dinitrotoluen	602-01-7
2,4-dinitrotoluen	121-14-2	0,75	0,1	1,5	0,2	D, K, P
2,5-dinitrotoluen	619-15-8
2,6-dinitrotoluen	606-20-2
3,4-dinitrotoluen	610-39-9
3,5-dinitrotoluen	618-85-9
1,4-dioxan	123-91-1	70	19	140	38	D, I, K
enfluran	13838-16-9	15	2	30	4	I
epichlorhydrin	viz 1-chlor-2,3-epoxypropan
1,2-epoxypropan	viz propylenoxid
ethanal	viz acetaldehyd
1,2-ethandiamin	viz 1,2-diaminoethan
ethanamin	viz ethylamin
ethan-1,2-diol	viz ethylenglykol
1,2-ethandioldinitrát	viz ethylenglykoldinitrát
ethanol	64-17-5	1000	522	3000	1566
ethanolamin	viz 2-aminoethanol
ethenon	viz keten
ethenylbenzen	viz styren
ethenylester kyseliny octové	viz vinylacetát
2-ethoxyethanol	110-80-5	7,5	2	16	4,27	B, D, T
2-ethoxyethylacetát	111-15-9	11	2	22	4	B, D, T
1-ethoxypropan-2-ol	1569-02-4	270	62,4	550	127,1
ethylacetát	141-78-6	700	191,1	900	245,7	I
ethylakrylát	140-88-5	20	4,8	40	9,6	I, S
ethylalkohol	viz ethanol
ethylamin	75-04-7	9	4,8	20	10,67	I
ethylbenzen	100-41-4	200	45,33	500	113,32	B, D, P
ethylbromid	viz bromethan
ethylcelosolv	viz 2-ethoxyethanol
ethylendiamin	viz 1,2-diaminoethan
ethylendibromid	viz 1,2-dibromethan
ethylendichlorid	viz 1,2-dichlorethan
ethylendinitrát	viz ethylenglykoldinitrát
ethylenglykol	107-21-1	50	19,38	100	38,77	D
ethylenglykoldinitrát	628-96-6	0,5	0,08	1	0,16	D, P
ethylenglykolmonobutylether	viz 2-butoxyethanol
ethylenglykolmonobutyletheracetát	viz 2-butoxyethylacetát
ethylenglykolmonoethylether	viz 2-ethoxyethanol
ethylenglykolmonoethyletheracetát	viz 2-ethoxyethylacetát
ethylenglykolmonomethylether	viz 2-methoxyethanol
ethylenglykolmonomethyletheracetát	viz 2-methoxyethylacetát
ethylenchlorhydrin	viz 2-chlorethanol
ethylenimin	151-56-4	1	0,56	2	1,12	D, I, K, M
ethylenoxid	75-21-8	1	0,55	3	1,64	B, D, I, K, M, P, T
ethylester kyseliny 2-propenové	viz ethylakrylát
N-ethylethanamin	viz diethylamin
ethylether	viz diethylether
ethyl-3-ethoxypropionát	763-69-9	150	24,7	500	82,3
ethylformiát	109-94-4	300	97	450	146	I
2-ethylhexanol	104-76-7	5,4	1	11	2,03	I
ethylchlorid	viz chlorethan
ethyl-2-kyanakrylát	7085-85-0	1	0,19	2	0,38	I
ethyl-2-kyanprop-2-enoát	viz ethyl-2-kyanakrylát
ethyl-2-propenoat	viz ethylakrylát
fenol	108-95-2	7,5	1,92	15	3,83	B, D, I, P
N-fenylbenzenamin	viz difenylamin
fenylethylen	viz styren
fenylhydrazin	100-63-0	1	0,22	2	0,44	D, I, K, S, P
2-fenylpropan	viz kumen
2-fenylpropen	98-83-9	246	50	492	100	I
fluor	7782-41-4	1,5	0,95	3	1,9	I
fluoridy anorganické, jako F		2,5		5		B, I
fluorovodík	7664-39-3	1,5	1,8	2,5	3	I
formaldehyd	50-00-0	0,37	0,3	0,74	0,6	I, K, S	od 12. 7. 2024
formaldehyd mimo oblast zdravotních služeb, pohřebnictví a balzamovacích služeb	50-00-0	0,37	0,3	0,74	0,6	I, K, S	do 11. 7. 2024
formaldehyd pro oblast zdravotních služeb, pohřebnictví a balzamovacích služeb	50-00-0	0,5	0,4	0,74	0,6	I, K, S	do 11. 7. 2024
fosfan	viz fosforovodík
fosfin	viz fosforovodík
fosfor (bílý, žlutý)	7723-14-0	0,1		0,3		I
fosforovodík	7803-51-2	0,1	0,07	0,2	0,14	I
fosforoxychlorid	viz oxychlorid fosforečný
fosforpentachlorid	viz chlorid fosforečný
fosfortrichlorid	viz chlorid fosforitý
fosgen	viz karbonylchlorid
freon 11	viz trichlorfluormethan
freon 12	viz dichlordifluormethan
freon 12B2	viz dibromdifluormethan
freon 13	viz chlortrifluormethan
freon 13B1	viz trifluorbrommethan
freon 21	viz dichlorfluormethan
freon 114	viz 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan
ftalanhydrid	85-44-9	5	0,81	10	1,62	I, S
2,5-furandion	viz maleinanhydrid
2-furankarboxaldehyd	viz furfural
2-furanmethanol	viz 2-furylmethanol
furfural	98-01-1	10	2,5	20	5	B, D, I
furfurylalkohol	viz 2-furylmethanol
furylmethanal	viz furfural
2-furylmethanol	98-00-0	20	4,9	40	9,8	D, I, P
glutaraldehyd	viz 1,5-pentandial
glycerol, mlha	56-81-5	10	2,6	15	3,9
glyceroltrinitrát	55-63-0	0,095	0,01	0,19	0,02	D, P
halothan	viz 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
n-heptan	142-82-5	1000	240	2000	480	I
heptan (směs isomerů)	426260-76-6
2,4-dimethylpentan	108-08-7
2,2,3-trimethylbutan	464-06-2
3,3-dimethylpentan	562-49-2
2,3-dimethylpentan	565-59-3	1000		2000		I
3-methylhexan	589-34-4
2,2-dimethylpentan	590-35-2
2-methylhexan	591-76-4
3-ethylpentan	617-78-7
isoheptan	31394-54-4
2-heptanon	110-43-0	150	31,6	300	63,2	D
3-heptanon	106-35-4	95	20	300	63,2	I
hexachlorbenzen	118-74-1	0,02		0,1		D, K, P
hexachlor-1,3-butadien	87-68-3	0,25	0,02	0,5	0,05	D, I
hexachlorethan	67-72-1	10		20		D, I
hexachlornaftalen	1335-87-1	0,2		0,6		D
hexamethylen-1,6-diisokyanát	822-06-0	0,035	0,005	0,07	0,01	I, S
n-hexan	110-54-3	70	19,5	200	55,8	I, D, P
hexan isomery (s výjimkou n-hexanu)
2-methylpentan	107-83-5
3-methylpentan	96-14-0
2,2-dimethylbutan	75-83-2	1000	279	2000	558	I
2,3-dimethylbutan	79-29-8
isohexan; směs isomerů hexanu	73513-42-5
2-hexanon	591-78-6	20	4,8	40	9,6	D, P
hexogen	121-82-4	0,5		1,5		P
hydrazin	302-01-2	0,013	0,01	0,1	0,08	D, I, K, S
hydrid lithný	7580-67-8	0,01(V)		0,02(V)		I,
hydrochinon	viz 1,4-dihydroxybenzen
hydroxid draselný	1310-58-3	1		2		I
hydroxid sodný	1310-73-2	1		2		I
hydroxid vápenatý	1305-62-0	1		4		I, R
2-hydroxymethylfurfural	viz 2-furylmethanol
chlor	7782-50-5	0,5	0,17	1,5	0,51	I
chloracetaldehyd	107-20-0	1	0,3	3	0,9	I
chlorbenzen	108-90-7	23	5	70	15	I
2-chlor-1,3-butadien	126-99-8	10	2,72	20	5,44	D, I, K
chlordifluormethan	75-45-6	3600	1000	–
1-chlor-2,4-dinitrobenzen	97-00-7	0,5		1		D, I, P, S
1-chlor-2,3-epoxypropan	106-89-8	1		2		D, I, K, S,
chlorethan	75-00-3	260	97	540	201
2-chlorethanol	107-07-3	1	0,3	3	0,9	D
chlorethen	viz vinychlorid
chlorid amonný (dýmy)	12125-02-9	5		10		I
chlorid fosforečný	10026-13-8	1		2		I, P
chlorid fosforitý	7719-12-2	1	0,18	3	0,53	I, P
chlorid vápenatý	10043-52-4	2		4		I
chlorid zinečnatý	7646-85-7	1		2		I
chlormethan	74-87-3	42	20	84	40	D, P
chlormethoxymethan	viz chlormethylmethylether
chlormethylbenzen	viz α-chlortoluen
chlormethylmethylether	107-30-2	0,003	0,001	0,006	0,002	D, K
1-chlor-4-nitrobenzen	100-00-5	1		2		D, P
chloroform	viz trichlormethan
chloropren	viz 2-chlor-1,3-butadien
chlorované bifenyly	viz polychlorované bifenyly
chlorovodík	7647-01-0	8	5	15	10	I
3-chlor-1-propen	107-05-1	3	0,94	6	1,89	I
alfa-chlortoluen	100-44-7	5	0,95	10	1,9	I, K
chlortrifluormethan	75-72-9	4000	921	6000	1382
Chrom a nerozpustné sloučeniny chromu (II, III) jako Cr		0,5 (V)		1,5 (V)		I, -
chromu (VI) sloučeniny, jako Cr		0,005(V)		0,01(V)		B, I, K, M, P, S, T	od 17. 1. 2025
chromu (VI) sloučeniny, jako Cr		0,01		0,02		B, I, K, M, P, S, T	do 16. 1. 2025
chromu (VI) sloučeniny, jako Cr pro postupy svařování nebo plazmového řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým		0,025		0,05		B, I, K, M, P, S, T	do 16. 1. 2025
2,2-iminobis(ethanol)	viz diethanolamin
isoamylalkohol	viz 3-methyl-1-butanol
1,3-isobenzofurandion	viz ftalanhydrid
isofluran	26675-46-7	15	1,96	30	3,91	P
isopentan	viz pentan a isopentan
isopentylacetát	viz pentylacetáty
isophoron	78-59-1	5	0,87	10	1,74	I
isopropanol	viz 2-propanol
2-isopropoxyethanol	109-59-1	50	11,55	100	23,1	I
2-isopropoxyethylacetát	19234-20-9	65	10,7	130	21,4	I, P
isopropylacetát	108-21-4	800	188	1000	236	I
isopropylamin	75-31-0	10	4,07	20	8,14	I
isopropylalkohol	viz 2-propanol
isopropylbenzen	viz kumen
isopropylglykol	viz 2-isopropoxyethanol
jod	7553-56-2	0,1	0,009	1	0,09
jodmethan	74-88-4	2	0,34	8	1,36	D, I
kadmium a jeho anorganické sloučeniny, jako Cd		0,001(V)				B, D, K, P,	od 12. 7. 2027
		0,004(R)
kadmium a jeho anorganické sloučeniny, jako Cd	7440-43-9	0,002 mg Cd/g kreatininu v moči		0,008(R)		B, D, K, P,	do 11. 7. 2027
kalafuna - prach, dým	8050-09-7	1(V)				S,
ε-kaprolaktam (prach)	105-60-2	1		3		I
ε-kaprolaktam (páry)	105-60-2	10	2,13	40	8,51	I
karbonitril	viz kyanamid
karbonylchlorid	75-44-5	0,08	0,02	0,4	0,1	I
keten	463-51-4	1	0,57	2	1,14	I
kobalt a jeho sloučeniny, jako Co		0,05(V)		0,1(V)		K, S, T
kresol (směs isomerů a isomery)	1319-77-3
o-kresol	95-48-7	20	4,45	40	8,9	D, I
m-kresol	108-39-4
p-kresol	106-44-5
krotonaldehyd	viz 2-butenal
kumen	98-82-8	50	10	250	50	D
kyanamid	420-04-2	1	0,57	5	2,86	D, I, S, P
kyanidy, jako CN-		1		5		D
kyanovodík jako CN-	74-90-8	1	0,9	5	4,5	D
kyselina akrylová	79-10-7	29	9,7	59(4) (1 min)	19,7	I
kyselina dusičná	7697-37-2	1	0,38	2,5	0,95	I
kyselina ethanová	viz kyselina octová
kyselina ethandiová	viz kyselina šťavelová
kyselina fosforečná	7664-38-2	1	0,25	2	0,49	I
kyselina chloristá	7601-90-3	1	0,24	2	0,48	I
kyselina methanová	viz kyselina mravenčí
kyselina mravenčí	64-18-6	9	4,7	18	9,4	I
kyselina octová	64-19-7	25	10	50	20	I
kyselina peroxyoctová	79-21-0	0,6	0,19	1,2	0,38	I
kyselina pikrová	88-89-1	0,1		0,5		D, I, S
kyselina propanová	viz kyselina propionová
kyselina propionová	79-09-4	30	9,74	60	19,49	I
kyselina sírová (mlha koncentrované kyseliny)	7664-93-9	0,05		-		I
kyselina sírová, jako SO3	7664-93-9	1		2		I
kyselina šťavelová	144-62-7	1		5
maleinanhydrid	108-31-6	1		2		I, S, P
mangan a jeho anorganické sloučeniny, jako Mn		0,2(V) 0,05(R)		0,4(V) 0,1(R)
měď (prach)	7440-50-8	1(V)		2(V)
měď (dýmy)	7440-50-8	0,1(R)		0,2(R)
mesitylen	viz 1,3,5-trimethylbenzen
methanal	viz formaldehyd
methanamin	viz methylamin
methanol	67-56-1	250	188	1000	751	B, D
3-methoxy-n-butylacetát	4435-53-4	100	16,46	200	32,92
2-methoxyethanol	109-86-4	3	0,95	6	1,9	D, T
2-(2-methoxyethoxy)ethanol	111-77-3	50	10	100	20	D
2-methoxyethylacetát	110-49-6	5	1	10	2	D, T
3-methoxy-3-methylbutanol	56539-66-3	100	20,36	200	40,72	I
2-methoxy-1-methylethylacetát	108-65-6	275	50	550	100	D,
2-methoxy-2-methylpropan	viz terc-butylmethylether
1-methoxy-2-propanol	107-98-2	270	72,09	550	146,84	D
2-methoxy-1-propylacetát	70657-70-4	270	49,2	550	100,1	D, T
(2-methoxymethylethoxy)-propanol (směs isomerů)	34590-94-8	270	43,8	550	89,3	D
20324-32-7
methylacetát	79-20-9	600	195	800	260	I
methylakrylát	96-33-3	18	5	36	10	I, S
methylalkohol	viz methanol
methylamin	74-89-5	10	7,75	20	15,49	I
4-methylanilin	viz p-toluidin
N-methylanilin	100-61-8	2	0,45	4	0,9	D, P
methylbenzen	viz toluen
N-methylbenzenamin	viz N-methylanilin
methylbromid	viz brommethan
3-methyl-1-butanol	viz pentanol
1-methylbutylacetát	viz pentylacetát
methylcelosolv	viz 2-methoxyethanol
methylcelosolvacetát	viz 2-methoxyethylacetát
methylcyklohexan	108-87-2	1500	368	2000	490	I
methylcyklohexanol, směs isomerů	25639-42-3
1-methylcyklohexanol	590-67-0
2-methylcyklohexanol, směs isomerů	583-59-5	200	42	400	84	I
3-methylcyklohexanol, směs isomerů	591-23-1
4-methylcyklohexanol, směs isomerů	589-91-3
2-methylcyklohexanon	583-60-8	150	32	300	64	D
methyldinitrobenzen	viz dinitrotoluen
2-methyl-4,6-dinitrofenol	viz 4,6-dinitro-o-kresol
1,1’-methylenbis(4-isokyanatobenzen)	viz difenylmethan-4,4’-diisokyanát
4,4’-methylen-bis-(2-chloranilin) (MOCA)	viz 2,2’-dichloro-4,4’-methylendianilin
4,4’-methylendianilin	viz 4,4’-diamino-difenylmethan
methylenchlorid	viz dichlormethan
methylester 2-methyl-2-propenové kyseliny	viz methylmetakrylát
methylethylketon	viz 2-butanon
methylformiát	107-31-3	125	50	250	100	D, I
5-methyl-3-heptanon	541-85-5	53	10	107	20	I
5-methyl-2-hexanon	110-12-3	95	20	200	42,1
methylhydrazin	60-34-4	0,02	0,01	0,04	0,02	K,
methylchlorid	viz chlormethan
methylisokyanát	624-83-9	0,025	0,01	0,05	0,02	D, I, S
methyljodid	viz jodmethan
methylkyanid	viz acetonitril
methylmetakrylát	80-62-6	50	12	150	36	I, S
N-methylmethanamin	viz dimethylamin
4-methyl-2-pentanon	108-10-1	83	20	208	50	D, I
1-methyl-2-pyrrolidinon	872-50-4	40	9,7	80	19,4	D, I, T
minerální oleje	viz oleje minerální
molybden	7439-98-7	5		25
molybdenu sloučeniny, jako Mo		5		25		I
monochlormethylmethyleter	viz chlormethylmethylether
morfolin	110-91-8	36	10	72	20	I
nafta solventní		200		1000
naftalen	91-20-3	50	9,4	100	18,8
1,5-naftalendiisokyanát	3173-72-6	0,04		0,08		I, S
neopentan	viz 2,2-dimethylpropan
nikl	7440-02-0	0,05 (V)				B, P, S
niklu sloučeniny, jako Ni		0,01 (R)				B, P, S	od 18. 1. 2025
niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu)		0,05 (V)				B, P, S	od 18. 1. 2025
nikltetrakarbonyl	13463-39-3	0,01		0,02		D, I, T
nikotin	54-11-5	0,5	0,07	2,5	0,37	D
nitrobenzen	98-95-3	1	0,2	2	0,39	B, D, P, T
nitroethan	79-24-3	62	20	312	100	D
nitroglycerin	viz glyceroltrinitrát
nitroglykol	viz ethylenglykoldinitrát
p-nitrochlorbenzen	viz l-chlor-4-nitrobenzen
2-nitropropan	79-46-9	18	4,86			K
nitrotoluen směs isomerů a isomery	1321-12-6
2-nitrotoluen	88-72-2	10	1,75	20	3,51	D, K, M
3-nitrotoluen	99-08-1
4-nitrotoluen	99-99-0
oleje minerální (aerosol)		5		10
olovo	7439-92-1	0,05		0,2		B (2), T
olova sloučeniny, jako Pb (kromě alkylsloučenin)		0,05		0,2		B (2), T
oxalonitril	460-19-5	2		6
1,1’-oxybis(benzen)	viz difenylether
1,1-oxybis(ethan)	viz diethylether
oxid antimonitý, jako Sb	1309-64-4	0,1		0,2
oxid dusičitý	10102-44-0	0,96	0,5	1,91	1	I
oxid dusičitý mimo hlubinnou těžbu a ražení tunelů	10102-44-0	0,96	0,5	1,91	1	I
oxid dusičitý při hlubinné těžbě a ražení tunelů	10102-44-0	2	1,05	3	1,57	I
oxid dusnatý mimo hlubinnou těžbu a ražení tunelů	10102-43-9	2,5	2	5	4	I
oxid dusnatý	10102-43-9	2,5	2	5	4	I
oxid dusnatý při hlubinné těžbě a ražení tunelů	10102-43-9	10	8	15	12	I
oxid dusný	10024-97-2	180	98,4	360	196,8
oxid fosforečný	1314-56-3	1		2		I
oxid horečnatý	1309-48-4	5		10
oxid osmičelý, jako Os	20816-12-0	0,002		0,004		I
oxid sírový	7446-11-9	1	0,3	2	0,6	I
oxid siřičitý	7446-09-5	1,3	0,5	2,7	1	I
oxid uhelnatý mimo hlubinnou těžbu a ražení tunelů	630-08-0	23	20	117	100	B, P, T
oxid uhelnatý	630-08-0	23	20	117	100	B, P, T
oxid uhelnatý při hlubinné těžbě a ražení tunelů	630-08-0	30	25,77	150	128,85	B, P, T
oxid uhličitý	124-38-9	9000	4921	45000	24603
oxid vanadičný (prach, dýmy)	1314-62-1	0,05		0,1		I, P
oxid vápenatý	1305-78-8	1(R)		4(R)		I,
oxid zinečnatý, jako Zn	1314-13-2	2		5
oxiran	viz ethylenoxid
1,1’-oxybis(2-chloroethan)	viz bis(2-chlorethyl)ether
oxychlorid fosforečný	10025-87-3	0,06	0,01	0,12	0,02	I, P
ozon	10028-15-6	0,1	0,05	0,2	0,1
pentafluorethan	354-33-6	5000	1002	–
pentachlorfenol	87-86-5	0,5		1,5		B, D, I
pentakarbonyl železa, jako Fe	13463-40-6	0,2		0,5		P
pentan a isopentan	109-66-0	3000	1000	4500(1)	1500
78-78-4
1,5-pentandial	111-30-8	0,2	0,05	0,4	0,1	I, S
pentanol	30899-19-5
94624-12-1
všechny isoméry a směsi isomerů (s výjimkou 3-methyl-1-butanolu)
1-pentanol
2-pentanol	71-41-0	300	82	600	164	I
3-pentanol	6032-29-7
2-methyl-1-butanol	584-02-1
3-methyl-2-butanol	137-32-6
2-methyl-2-butanol	598-75-4
2,2-methyl-1-propanol	75-85-4
75-84-3
3-methyl-1-butanol	123-51-3	18	5	37	10	I
pentylacetát všechny isoméry a směsi isomerů 2(nebo 3)-methylbutyl-acetát	84145-37-9
1-pentylacetát
isopentylacetát	628-63-7	270	50	540	100
2-methylbutylacetát	123-92-2
3-pentylacetát	624-41-9
pentylacetát, terc.	620-11-1
1-methylbutylacetát	625-16-1
626-38-0
pentylester kyseliny octové	viz pentylacetát
perchlorethylen	viz tetrachlorethylen
peroxid vodíku	7722-84-1	1	0,7	2	1,4	I
piperazin	110-85-0	0,1		0,3		I, S
platina (kov) a nerozpustné sloučeniny	7440-06-4	0,5		1
platiny rozpustné sloučeniny (jako Pt)		0,001		0,002		I, S
polychlorované bifenyly (technické)	1336-36-3	0,5		1		B, D
2-propanamin	viz iso-propylamin
propan-butan (LPG)	68476-85-7	1800		4000 (1)
n-propanol	71-23-8	500	200	1000	400	I
1-propanol	viz n-propanol
2-propanol	67-63-0	500	200	1000	400	I
2-propanon	viz aceton
1,2,3-propantrioltrinitrát	viz glyceroltrinitrát
2-propenal	107-02-8	0,05	0,02	0,12	0,05	I
2-propenol	107-18-6	4	1,66	10	4,14	D, I
2-propennitril	107-13-1	1	0,45	4	1,8	D, I, K, S	od 5. 4. 2026
2-propennitril	107-13-1	2	0,91	6	2,72	D, I, K, S	do 4. 4. 2026
β-propiolakton	57-57-8	1	0,33	2	0,67	I, K
n-propylacetát	109-60-4	800	188	1000	236	I
n-propylalkohol	viz n-propanol
propylenoxid	75-56-9	2,4	1	4,8	2,07	D, I, K, M
pseudokumen	viz 1,2,4-trimethylbenzen
pyrethrum (vyčištěné od senzibilizujících laktonů)	8003-34-7	1		2		D, I,
pyridin	110-86-1	5	1,5	10	3,	D
resorcin	viz 1,3-dihydroxybenzen
rtuť	7439-97-6	0,02	0,002	0,15	0,018	B(3), D, P, T
rtuti (dvojmocné) anorganické sloučeniny včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého, jako Hg		0,02		0,15		B(3), D, T
rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg		0,01		0,03		B(3), D, T
selan	viz selenovodík
selen	7782-49-2	0,1		0,2		D, P
selenu sloučeniny, jako Se (kromě selenovodíku)		0,1		0,2		P
selenovodík	7783-07-5	0,07	0,02	0,17	0,05	P, I
sevofluran	28523-86-6	15	1,8	30	3,6
sirník fosforečný	viz sulfid fosforečný
sirouhlík	75-15-0	10	3,16	20	6,32	B, D, I
sirovodík	7783-06-4	7	5	14	10
solventní nafta	viz nafta solventní
stříbro	7440-22-4	0,1		0,3		S, T
stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag		0,01(V)		0,03(V)
styren	100-42-5	100	23	400	92	B, I, P
sulfan	viz sirovodík
sulfid fosforečný	1314-80-3	1		2
sulfotep (ISO)	3689-24-5	0,1		0,2		D
tellur a jeho sloučeniny, jako Te	13494-80-9	0,1(V)		0,5(V)
terfenyl, hydrogenovaný	viz difenylbenzen
terpentýn – páry	8006-64-2	300		800		I, S
tetraethylester kyseliny křemičité	viz tetraethylsilikát
tetraethylolovo, jako Pb	78-00-2	0,05		0,1		B(2), D, T
tetraethylsilikát	78-10-4	44	5	176	20,33	I
tetraethoxysilan	viz tetraethylsilikát
O,O,O',O'-tetraethyl-dithiopyrofosfát	viz sulfotep (ISO)
O,O,O',O'-tetraethyldifosforodithiolát
tetrafosfor	viz fosfor (bílý, žlutý)
tetrahydrofuran	109-99-9	150	50	300	100	D, I
tetrahydro-1,4-oxazin	viz morfolin
tetrachlorethen	127-18-4	138	20	275	40	D
tetrachlorethylen	viz tetrachlorethen
tetrachlormethan	56-23-5	6,4	1	32	5	D, P
tetrakarbonyl niklu	viz nikltetrakarbonyl
tetramethylolovo, jako Pb	75-74-1	0,05		0,1		B(2), D, T
thallium	7440-28-0	0,1		0,5
thallia sloučeniny rozpustné, jako Tl		0,1		0,5		D
toluen	108-88-3	192	50	384	100	B, D, I, P
m-toluidin	108-44-1	4,46	1	8,92	2	D, I, P, S
o-toluidin	95-53-4	0,5	0,1			D, I, K
p-toluidin	106-49-0	4,46	1	8,92	2	D, I, S
2,4-toluylendiisokyanát	584-84-9	0,05	0,007	0,1	0,014	I, S
2,6-toluylendiisokyanát	91-08-7	0,05	0,007	0,1	0,014	I, S
triethanolamin	102-71-6	5	0,81	10	1,61	D, I
triethylamin	121-44-8	8	1,9	12	2,85	D, I
trifluorbrommethan	75-63-8	4000	646	6000	969
1,2,4-trichlorbenzen	120-82-1	15	1,99	35	4,64	D, I
1,1,1-trichlorethan	71-55-6	500	90,18	1000	180,36
1,1,2-trichlorethan	79-00-5	50	9	100	18	D
trichlorethen	79-01-6	54,7	10	164,1	30	B, D, I, K
trichlorethylen	viz trichlorethen
trichlorfluormethan	75-69-4	3000	525	4500	788
trichlorid-oxid fosforečný	viz oxychlorid fosforečný
trichlorid fosforylu	viz oxychlorid fosforečný
trichlormethan	67-66-3	10	2	20	4	D, I, P
trimethylamin	75-50-3	4,9	2	12,5	5	I
1,2,3-trimethylbenzen	526-73-8	100	20	250	50	I
1,2,4-trimethylbenzen	95-63-6	100	20	250	50	I
1,3,5-trimethylbenzen	108-67-8	100	20	250	50	I
2,4,6-trinitrofenol	viz kyselina pikrová
2,4,6-trinitrotoluen	118-96-7	0,3		0,5		D, P
uhličitany a hydrogenuhličitany sodný a draselný		5(V)		10(V)		I,
vanad (prach) a anorganické sloučeniny jako V		0,05(V)		0,15(V)
vinylacetát	108-05-4	17,60	5	35,20	10
vinylbenzen	viz styren
vinylchlorid monomer	75-01-4	2,6	1	5	1,92	K
vinylidenchlorid	viz 1,1-dichlorethen
xylen technická směs isomerů a všechny isomery	1330-20-7	200	45,33	400	90,66	B, D, I
o-xylen	95-47-6
p-xylen	106-42-3
m-xylen	108-38-3
2,4-xylidin	95-68-1	5	1	10	2	D, I, P
xylidin (směs isomerů)	1300-73-8	10	2	20	4	D, P
směsi polycyklických aromatických uhlovodíků, především ty, které obsahují benzo[a]pyren						D
minerální oleje, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru						D
emise výfukových plynů ze vznětových motorů		0,05(5)
emise výfukových plynů ze vznětových motorů pro odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů		0,05(5)					od 21. 2. 2026

Vysvětlivky k tabulce:

PEL - přípustný expoziční limit.

NPK-P - nejvyšší přípustná koncentrace.

Číslo CAS - registrační číslo používané v Chemical Abstracts Service.

^(1) Je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (například výbušnost).

^(2) Pro hodnocení expozice u olova je rozhodující výsledek vyšetření plumbémie.

^(3) Při kontrole expozice rtuti a anorganickým sloučeninám dvojmocné rtuti se přihlíží k příslušným biologickým expozičním testům, které doplňují limitní hodnoty expozice na pracovišti.

^(4) Limitní hodnota krátkodobé expozice ve vztahu k uvedené době odběru.

^(5) Měřeno jako elementární uhlík.

V - vdechovatelná frakce aerosolu.

R - respirabilní frakce aerosolu.

Vysvětlivky ke sloupci „poznámky“ v tabulce:

B - u látky je zaveden biologický expoziční test (BET) v moči nebo krvi.

D - při expozici se významně uplatňuje pronikání faktoru kůží.

I - dráždí sliznice (oči, dýchací cesty) resp. kůži.

K - karcinogen kategorie 1A a 1B (s větou H350, H350i).

M - mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A a 1B (s větou H340).

P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky (s větou H372, H373).

S - látka má senzibilizující účinek (s větou H317, H334).

T - toxická pro reprodukci kategorie 1A a 1B (s větou H360 včetně příslušných kódů).

ppm (parts per million) - počet objemových jednotek plynu v miliónu objemových jednotek vzduchu (ml/m^3 vzduchu).

Údaje o hmotnostní koncentraci v mg.m-3 platí za podmínky teploty 20 °C a tlaku 101,3 kPa.“.

• 1. V příloze č. 2 se doplňuje část C, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST C

Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity

a. Výroba auraminu.

b. Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu, smole.

c. Práce spojené s expozicí prachům, dýmům a kapalným aerosolům vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci kuproniklových rud.

d. Silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu.

e. Práce spojená s expozicí prachu tvrdých dřev, při kterých jsou překračovány přípustné limity.

f. Práce zahrnující expozici respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého vznikajícího během pracovního procesu.

g. Zpracování nebo opracování výrobků a směsí obsahujících azbest, jestliže při těchto pracích expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,1 respirabilní vlákno/cm^3.

h. Práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, prostřednictvím kožní absorpce.

i. Práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů.

j. Práce s cytostatiky, výroba a některé práce zejména s imunosupresivy, antibiotiky nebo hormony, jsou-li zařazeny do kategorie třetí nebo čtvrté vyhodnocené jako rizikové z hlediska možných pozdních účinků na zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

k. Koksárenské a koksochemické zpracování černého uhlí a přímé zpracování černouhelného dehtu a smoly, vysokotlaké a nízkotlaké zplyňování uhlí včetně jeho meziproduktů, zpracování primárních meziproduktů a vedlejších produktů, například chlazení a čištění surového plynu, zpracování fenolových vod, hnědouhelného dehtu a expedice vedlejších produktů.“.

• 1. V příloze č. 3 části A tabulky č. 1 až 3 včetně nadpisů znějí:

„Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem ^a)

| látka | PELr (mg.m-3) respirabilní frakce (Fr) | PELc (mg.m-3) celková koncentrace | | | Fr = 100 % b) | | | | | --- | --- | --- | --- | | respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého (všechny krystalografické formy) | 0,1 | - | | | gama-oxid hlinitý | 0,1 | - | | | | Fr ≤ 5 % d) | Fr > 5 %d) | | | dinas | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | grafit | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | prach černouhelných dolů | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | koks | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | slída | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | talek | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | šamot | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | horninové prachy c) | 2,0 | 10 : Fr | 10 | | slévárenský prach | 2,0 | 10 : Fr | 10 |

Vysvětlivky:

^a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.

^b) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech, položka respirabilní prach krystalického SiO2 a gama-oxid hlinitý se považují za 100 % fibrogenní prach.

^c) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.

^d) Hodnotí se podle obsahu fibrogenní složky (respirabilního SiO2).

Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem

	Chemická látka	PELc (mg.m-3)
1	amorfní SiO2	4,0
2	svářečské dýmya), b)	5,0
3	bentonit	6,0

Vysvětlivky k tabulce č. 2: