Legalize
Legalize / Česká republika / Zákon

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Typ Zákon
Publikace 2023-12-12
Naposledy aktualizováno 2024-01-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 143
Historie novel JSON API
  • „a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč,
  • b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,“.
    1. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 5 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“.
    1. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“.
    1. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“.
    1. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 82 a 82a zrušují.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

    1. V § 15 odst. 7 větě první se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.
    1. V § 16 odst. 1 písm. a) se slovo „48násobku“ nahrazuje slovem „36násobku“.
    1. V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „48násobek“ nahrazuje slovem „36násobek“.
    1. V § 17c se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.“.

    1. V § 19 odst. 1 písmeno zd) zní:
  • „zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,“.

Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje.

    1. V § 19 odst. 1 se konci písmene zl) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zm) se zrušuje.
    1. V § 21 odst. 1 větě první se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“.
    1. V § 21b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem.

(7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.“.

    1. V § 23 odst. 17 se slova „na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou“ se nahrazují slovy „na českou měnu použije kurz pro přepočet daně“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ ; pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví“.
    1. V § 23e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d).“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

    1. V § 23g odst. 5 písm. a) a b) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví“.
    1. V § 23g odst. 5 písm. c) a d) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví,“.
    1. Za § 23h se vkládají nové § 23i a 23j, které včetně nadpisů znějí:
㤠23i

Kursový rozdíl

(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých

  • a) kursový rozdíl není realizován a
  • b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který

  • a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,
  • b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
  • c) není v likvidaci a
  • d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.

(3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím

  • a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,
  • b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,
  • c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem
    1. vstupu poplatníka do likvidace,
    1. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,
    1. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo
    1. skončení řízení o pozůstalosti,
  • d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví,
  • e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před
    1. přechodem na vedení daňové evidence,
    1. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích,
    1. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo
    1. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a
  • f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob
    1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo
    1. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil.

(4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání.

(5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4.

(6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4.

§ 23j

Oznámení v souvislosti s režimem vylučování kursových rozdílů

(1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období.

(2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání.

(3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět.

(5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle § 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu.“.

    1. V § 24 odst. 2 písm. j) se bod 4 včetně poznámek pod čarou č. 23b a 110a zrušuje.

Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.

    1. V § 24 odst. 2 písm. j) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ ; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy“.
    1. V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní:
  • „zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,“.
    1. V § 24 odst. 2 písmeno zs) zní:
  • „zs) výdaje v podobě
    1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo
    1. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,“.
    1. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zv) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zz) se zrušuje.
    1. V § 24 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M1, u kterých byla úplata u finančního leasingu během doby finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1.“.
    1. V § 25 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „ , pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to“.
    1. V § 25 odst. 1 písm. t) se slova „s výjimkou tichého vína“ zrušují.
    1. V § 28 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M1, technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1.“.
    1. V § 29 odst. 2 se za číslo „6“ vkládají slova „ , 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5“.
    1. V § 29 odst. 3 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
    1. V § 30a se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

    1. V § 30a odst. 1 větě první se slova „zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „ , který je bezemisním vozidlem,“, číslo „2020“ se nahrazuje číslem „2024“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2028“.
    1. V § 30a odst. 2 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
    1. V § 30a se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

    1. V § 30a odst. 3 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
    1. Za § 30d se vkládají nové § 30e až 30g, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 142 znějí:
㤠30e

Odpisování vozidla kategorie M1

(1) Při odpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1.

(2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1 se rovná jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

  • a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1 z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

  • a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M1 odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

  • a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M1 je

  • a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně.

(7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku

  • a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu.

(8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku

  • a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu.

(9) Pokud je na vozidle kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu

  • a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl.

(10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

  • a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl.
§ 30f

Vozidlo kategorie M1 pořízené na finanční leasing

(1) Pokud je vozidlo kategorie M1 předmětem finančního leasingu, je úplata u finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek.

(2) Pokud je vozidlo kategorie M1 nabyto jako předmět finančního leasingu, je

  • a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

  • a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

  • a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M1, které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek.

(6) U jiného majetku podle odstavce 5 je

  • a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku.

(7) Pokud je na vozidle kategorie M1 podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

  • a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M1 podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku

  • a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
  • b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla.
§ 30g

Společná ustanovení pro vozidlo kategorie M1

(1) Vozidlem kategorie M1 se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel^142).

(2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10.

(3) Zůstatková cena vozidla kategorie M1 podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem, který poplatník pro odpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.

(4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M1 uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5.

(5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, u vozidla kategorie M1 u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší.

(6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M1, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M1 v průběhu doby odpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M1 bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první.

^142) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“.

    1. V § 35a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ , pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob“.
    1. V § 35b odst. 1 písm. b) větě druhé se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „daně z příjmů právnických osob“.
    1. V § 35b odst. 1 písm. b) se za větu druhou vkládá věta „U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost.“.
    1. V § 35ba odst. 1 písmeno b) zní:
  • „b) slevu na manžela,“.
    1. V § 35ba odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují.
    1. V § 35ba odst. 2 se slova „částky uvedené“ nahrazují slovy „výši slev uvedených“ a slova „písm. g) a“ se zrušují.
    1. V § 35ba odst. 3 se slova „snížení daně“ nahrazují slovy „slevu na dani“ a text „f)“ se nahrazuje textem „e)“.
    1. § 35bb včetně nadpisu zní:
㤠35bb

Sleva na manžela

(1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

  • a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
  • b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují

  • a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • b) příspěvky na péči a na sociální služby,
  • c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
  • d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
  • f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
  • g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.“.
    1. V § 35c odstavec 8 zní:

„(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.“.

    1. V § 35d odst. 1 a v § 35d odst. 2 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.
    1. V § 36 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“.
    1. V § 38 se vkládá nadpis, který zní:

„Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů“.

    1. V § 38 odstavec 1 zní:

„(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který

  • a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,
    1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
    1. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,
  • b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,
    1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
    1. jednotným kurzem.“.
    1. V § 38 odst. 2 větě první se slova „směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni“ nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den“.
    1. V § 38 odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 22 zákona“ nahrazují slovy „plynoucí v cizí měně“ a slova „ , který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví.^20)“ se nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu“.
    1. V § 38 odst. 3 věta druhá zní: „Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.“.
    1. V § 38 odst. 4 se slova „směnný kurz stanovený Českou národní bankou“ nahrazují slovy „kurz pro přepočet daně“.
    1. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:

„(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.

(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz

  • a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo
  • b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.

(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.

(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet

  • a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,
  • b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a
  • c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví.“.
    1. Za § 38b se vkládají nové § 38ba až 38bc, které včetně nadpisů znějí:
㤠38ba

Položky evidované v měně účetnictví

(1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví.

(2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo ke změně měny účetnictví.

§ 38bb

Přepočet kritérií v české měně

(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se

  • a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,
  • b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.

§ 38bc

Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění

(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí

  • a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6,
  • b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a
  • c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.

(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.“.

    1. V § 38d se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39g zrušuje.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.

    1. V § 38da odst. 1 se slova „a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně“ nahrazují slovy „je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem
  • a) v podobě licenčního poplatku, nebo
  • b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4.“.
    1. V § 38da odstavec 3 zní:

„(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.“.

    1. V § 38da se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

    1. V § 38da odstavec 4 zní:

„(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.“.

    1. V § 38da odst. 5 písm. a) se za slovo „příjmech“ vkládají slova „podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4“ a slova „stejného druhu“ se zrušují.
    1. V § 38g odst. 2 větě čtvrté se slova „a g)“ zrušují.
    1. V § 38h odst. 2 větě první se slovo „4násobku“ nahrazuje slovem „3násobku“ a slovo „4násobek“ se nahrazuje slovem „3násobek“.
    1. V § 38h odst. 6 a 13 se slova „a g)“ zrušují.
    1. V § 38h se odstavec 14 zrušuje.
    1. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „a g)“ zrušují.
    1. V § 38k odst. 5 písmeno c) zní:
  • „c) že pro účely uplatnění slevy na manžela
    1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a
    1. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,“.
    1. V § 38k odst. 5 se písmena h) až j) zrušují.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h).

    1. V § 38l odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmena j) a k) se zrušují.
    1. V § 38l odst. 2 písm. a) se slova „manželky (manžela)“ nahrazují slovy „manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka“, slova „dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)“ se nahrazují slovem „manžela,“ a slova „manželka (manžel)“ se nahrazují slovem „manžel“.
    1. V § 38l odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

    1. V § 38l odst. 4 se slova „poplatník nebo“ a slova „na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo“ zrušují.
    1. § 38lb se včetně nadpisu zrušuje.
    1. V § 38lc odstavec 4 zní:

„(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.“.

    1. V § 38lc odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „náležitostí“ vkládá slovo „formulářového“.
    1. V § 38lc odst. 5 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

    1. V § 38t odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně“ zrušují.
    1. V § 38t se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým

  • a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
  • b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,

  • a) které nejsou předmětem daně,
  • b) které jsou osvobozené od daně, nebo
  • c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.“.

    1. § 39 včetně nadpisu zní:
㤠39

Registrační povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti

Plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.“.

    1. § 39b se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. XVI

Přechodná ustanovení

    1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt a rodinný dům, ve kterých měl zaměstnanec bydliště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 3 úvodní část ustanovení věta třetí zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a na peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo za kalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
  • a) použije § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
  • b) nepoužije § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na příjem vyplacený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., ve znění účinném před 1. prosincem 2003, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. j) nebo § 6 odst. 9 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na příjem prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky vyplacený nebo poskytnutý do 31. ledna 2024 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud právo na jeho vyplacení vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a odpisovaný podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku se použije § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Na vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem ani není využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání, uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání u poplatníka nebo přenechané jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání před prvním dnem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto vozidla se nepoužijí § 28 odst. 6 věta druhá a § 30e až 30g zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně se postupuje u jiného majetku, kterým jsou výdaje hrazené uživatelem vynaložené na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu.
    1. Na příjmy z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 36 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, a ze kterého by byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, v roce 2023, lze použít § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Pro účely § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 71 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v letech 2024 a 2025 nepoužije.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XVII

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto:

    1. V § 3 odst. 3 se za slovo „poplatníky“ vkládají slova „pojistného na nemocenské pojištění a“, slova „důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni“ a slova „důchodovém a“ se zrušují.
    1. V § 5 odst. 1 větě první se slova „pro pojistné na důchodové pojištění“ zrušují.
    1. V § 5b odst. 1 větě první se za slova „50 % daňového základu“ vkládají slova „před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu“.
    1. V § 5b odst. 2 písm. a) a c) se za slova „věty první“ vkládají slova „nebo druhé“.
    1. V § 5b odst. 2 písm. b) a c) se slova „věty druhé“ nahrazují slovy „věty třetí“.
    1. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní:
  • „c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,“.
    1. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 2 a písm. f) se číslo „2,1“ nahrazuje číslem „2,7“.
    1. V § 14 odst. 2 se text „50 %“ nahrazuje textem „55 %“.
    1. V § 14 odst. 3 písm. b) se částka „25 500 Kč“ nahrazuje částkou „28 050 Kč“.
    1. V § 14 odst. 3 písm. c) se částka „39 000 Kč“ nahrazuje částkou „42 900 Kč“.
    1. V § 14 odstavec 5 zní:

„(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.“.

    1. V § 14 odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2 a 4“ a věta poslední se zrušuje.
    1. V § 14 odst. 9, § 14a odst. 2 a § 22a odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2, 4 a 5“.
Čl. XVIII

Přechodná ustanovení

    1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2024 se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    1. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období před rokem 2024 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o dani silniční

Čl. XIX

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto:

    1. V § 2 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:
  • „a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,“.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

    1. V § 2 odst. 4 se za slovo „něj“ vkládá slovo „vůbec“.
    1. V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

    1. V § 2 odst. 6 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „ , jeho podkategorií“ a za slovo „kategorie“ se vkládá slovo „ , podkategorie“.
    1. V § 2 odst. 7 se za slovo „číslice“ vkládají slova „ , podkategorii vozidla“ a za slova „vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla“ se vkládají slova „ , podkategorii vozidla“.
    1. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným“ zrušují a slovo „zapsaným“ se nahrazuje slovy „ , případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány“.
    1. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Výše daně za zdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

  • a) na začátku zdaňovacího období nebo
  • b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.

(3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidla, určí se jedna dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

  • a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo
  • b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce.“.
    1. V § 12a odst. 2 písm. a) se slova „ , případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno,“ zrušují.
    1. V § 12a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl

  • a) úhrnu jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a
  • b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.“.
    1. V § 14 se slova „rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury“ nahrazují slovy „státního rozpočtu“.
    1. § 14a se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. XX

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně silniční na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

Čl. XXI

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto:

    1. V § 1 písmeno c) zní:
  • „c) v možnosti získání státní podpory fyzickými osobami, pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření.“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

    1. V § 2 odst. 1 větě druhé se slova „stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9)“ nahrazují slovy „poskytování stavebního spoření a výkon dalších činností podle § 9“ a věta třetí se zrušuje.
    1. V § 2 odst. 2 se za slovo „činnosti“ doplňují slova „podle odstavce 1“.
    1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a

Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat

  • a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a
  • b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů.“.
    1. V § 3 se za slova „Označení „stavební spoření“ “ vkládají slova „nebo jeho překlady“ a slova „jejich překlady,“ se nahrazují slovy „jejich překlady“.
    1. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.
    1. V § 6 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
  • „k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů,“.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).

    1. V § 6 odst. 1 písm. l) se slova „a) až j)“ nahrazují slovy „a) až k)“.
    1. V § 6 odst. 2 se slova „písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „písm. a) až f), i) a k)“.
    1. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „může“ doplňují slova „na základě bankovní licence“.
    1. V § 9 odst. 2 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „a v § 5 odst. 5“.
    1. V § 9 odst. 3 se slova „ , v roce 2012 nejvýše 25 %“ a slova „ , v roce 2012 30 % tohoto součtu“ zrušují.
    1. V § 9 odst. 3 větě druhé se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“.
    1. V § 9 odst. 5 větě první se slova „a poboček zahraničních finančních institucí“ nahrazují slovy „ , poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie“.
    1. V § 9 odst. 5 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.
    1. V § 9a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,^10a)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy,“.

Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.

    1. V § 10 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.
    1. V § 16a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 5 odst. 5 nebo“.
    1. V § 16a odst. 1 písm. f) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.
    1. V § 16aa odst. 1 písm. a) se za slova „označení „stavební spoření““ vkládají slova „nebo jeho překlady“.
    1. V § 16aa odst. 1 písmeno b) zní:
  • „b) v rozporu s § 3 používá slova „stavební spořitelna“, jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě.“.
Čl. XXII

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o Ústavním soudu

Čl. XXIII

V § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

Čl. XXIV

Přechodná ustanovení

    1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.
    1. Při správě placení pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl. XXV

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

    1. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.
    1. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.
Čl. XXVI

Přechodná ustanovení

    1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.
    1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.
    1. Orgán příslušný podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o výkonu vazby

Čl. XXVII

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto:

    1. V § 21a se odstavec 3 zrušuje.
    1. V § 21b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
    1. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně nadpisu zní:
㤠21c

Společná ustanovení

(1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.

(3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.“.

Čl. XXVIII

Přechodná ustanovení

    1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.
    1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.
    1. Orgán příslušný podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. XXIX

V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., odstavec 3 zní:

„(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením^1).“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o advokacii

Čl. XXX

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto:

    1. V § 18c odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou“.
    1. V § 18c odst. 4 větě první se za slova „K žádosti“ vkládají slova „o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně“ a slova „být přiloženy“ se nahrazují slovy „žadatel přiložit“.
    1. V § 18c odst. 4 větě druhé se slova „včetně vzoru jejího formuláře“ zrušují a za slovo „žadatele“ se vkládají slova „v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně“.
    1. V § 18c se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují.“.
    1. V § 18c odst. 6 větě první se za slovo „Komora“ vkládají slova „určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně,“.
    1. V § 18c odst. 7 větě první se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.
    1. V § 18c odst. 7 větě druhé se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a za slova „že poskytnutí právních služeb“ se vkládá slovo „bezplatně“.
    1. V § 18c odst. 8 se za slovo „Komorou“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nedohodne-li se advokát s klientem jinak“.
    1. V § 18c odst. 9 se za slovo „žadatele,“ vkládají slova „kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně,“ a za slovo „je“ se vkládá slovo „žadatel“.
    1. V § 23 odst. 3 větě první se slovo „spočívající“ nahrazuje slovy „bezplatně a spočívá-li právní služba“.
    1. V § 23 odst. 3 větě druhé se za text „§ 18c“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.
    1. V § 23 odst. 4 větě první se za slova „§ 18a nebo“ vkládají slova „§ 18b anebo“.
    1. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.“.

Čl. XXXI

Přechodné ustanovení

Žádost o určení advokáta podaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v řízení zahájeném podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí a toto řízení se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o pozemních komunikacích

Čl. XXXII

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

    1. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „30 dnů“.
    1. V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „a odstavce 6 písm. d)“ zrušují.
    1. V § 25 odst. 6 písm. c) se na konci bodu 3 doplňují slova „nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,“.
    1. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova „Souvisle zastavěným“ nahrazují slovem „Zastavěným“ a slova „(dále jen „území“)“ se zrušují.
    1. V § 30 odst. 3 písm. b), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slovo „území“ nahrazuje slovy „zastavěné území obce“.
    1. V § 42a odst. 1 písm. n) a v § 42b odst. 1 písm. n) se slova „terénní úpravy“ nahrazují slovy „nestavební záměr“ a slova „silničního správního“ se nahrazují slovem „stavebního“.
    1. V § 46 se odstavec 3 zrušuje.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o státním podniku

Čl. XXXIV

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto:

    1. V § 19 odstavec 3 zní:

„(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem.“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

    1. § 23 zní:
㤠23

(1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb

  • a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a
  • b) dalšími příděly ze zisku.

(2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

(3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

Čl. XXXV

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. XXXVI

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., se mění takto:

    1. V § 18 odst. 12 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.
    1. V § 18 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.
Čl. XXXVII

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. XXXVIII

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb., se mění takto:

    1. V § 35 se odstavce 3 až 5 zrušují.
    1. V § 36 se odstavce 4 až 6 zrušují.
    1. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:
㤠36a

Společná ustanovení

(1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.

(2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“.

    1. V § 39a odstavec 3 zní:

„(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije obdobně § 36a.“.

    1. V § 39a se odstavec 4 zrušuje.
Čl. XXXIX

Přechodná ustanovení

    1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)