Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky provádějící zákon o účetnictví v souvislosti s vedením účetnictví v jiné než české měně, dorovnávací daní a vymezením čistého obratu

ČÁST PRVNÍ

Změna vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Čl. I

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb., vyhlášky č. 349/2007 Sb., vyhlášky č. 469/2008 Sb., vyhlášky č. 419/2010 Sb., vyhlášky č. 413/2011 Sb., vyhlášky č. 467/2013 Sb., vyhlášky č. 293/2014 Sb., vyhlášky č. 250/2015 Sb. a vyhlášky č. 441/2017 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno i), které zní:

• „i) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.“.

• 1. V § 4 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí:

„(8) Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 61e.

(9) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví. Jednotlivé položky v účetní závěrce se vykazují v celých tisících. Účetní jednotka může vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech, pokud její aktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 000 000 000 jednotek měny účetnictví. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10.

• 1. V § 4 odst. 10 se věty první a druhá zrušují.

• 1. V § 15a odst. 2 se slova „a část odložené daně podle § 59 odst. 6“ zrušují.

• 1. § 35 včetně nadpisu zní:

㤠35

Čistý obrat

(1) Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.

(2) Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.“.

• 1. V § 39 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „českou měnu“ nahrazují slovy „měnu účetnictví“.

• 1. V § 39 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.

(4) Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.

(5) Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede

• a) informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,

• b) informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a

• c) část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.“.

• 1. V § 54a odst. 6 se slova „českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni“ nahrazují slovy „měnu účetnictví obecným kurzem pro rozhodný den“.

• 1. V § 56 odst. 6 se text „(Kč /t, Kč /m^3)“ zrušuje.

• 1. V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.“.

• 1. Za § 61c se vkládají nové § 61d a 61e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 22 znějí:

㤠61d

Způsob určení funkční měny

(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^22).

(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^22) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

§ 61e

Postup při změně měny účetnictví

(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,

• a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a

• b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.

(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztráty se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet takových údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.

(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.

(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.

(5) Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 podle § 60 odst. 3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.

(6) Zůstatek kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví, které se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 podle § 60 odst. 4 věty první, se od účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, zaúčtuje na příslušné účty nákladů nebo výnosů, a to v účetních obdobích, ve kterých se účtuje o nákladech nebo výnosech souvisejících s položkou zajišťovanou proti měnovému riziku v souladu s původní dokumentací tohoto zajištění. Jedná-li se o očekávanou položku zajišťovanou proti měnovému riziku, která se neuskuteční, zůstatek kurzových rozdílů, nebo jeho zbývající část, se zaúčtuje na příslušné účty nákladů nebo výnosů.

^22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008. Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.“.

• 1. V příloze č. 2 se text „= I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.“ zrušuje.

• 1. V příloze č. 3 se text „= I. + II. + III. + IV. + V. + VI.“ zrušuje.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Ustanovení § 35 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se pro účely posouzení výše čistého obratu za účetní období započatá přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nepoužije.

• 1. Ustanovení § 39 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí pro účetní závěrky sestavené ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani, není poplatníkem dorovnávací daně a očekává, že se jím v bezprostředně následujícím období stane, v příloze v účetní závěrce sestavené ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za účetní období započaté přede dnem 31. prosince 2023 uvede

• a) informaci o tom, že účetní jednotka očekává, že se stane poplatníkem dorovnávací daně, a

• b) popis a vyčíslení předpokládaných dopadů dorovnávací daně na účetní jednotku.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

Čl. III

Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., vyhlášky č. 545/2004 Sb., vyhlášky č. 398/2005 Sb., vyhlášky č. 350/2007 Sb., vyhlášky č. 470/2008 Sb., vyhlášky č. 420/2010 Sb., vyhlášky č. 408/2012 Sb., vyhlášky č. 468/2013 Sb., vyhlášky č. 251/2015 Sb. a vyhlášky č. 442/2017 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 80a.

(7) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví. Jednotlivé položky v účetní závěrce se vykazují v celých tisících. Účetní jednotka může vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech, pokud její aktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 000 000 000 jednotek měny účetnictví. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.

• 1. V § 4 odst. 8 se věty první a druhá zrušují.

• 1. V § 5 se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

• 1. § 52 včetně nadpisu zní:

㤠52

Čistý obrat

(1) Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.

(2) Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.

(3) V případě účetní jednotky, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, systémově významným obchodníkem nebo jejich zahraniční obdobou, se odstavce 1 a 2 nepoužijí.“.

• 1. V § 54 odst. 1 písm. b) se slova „českou měnu“ nahrazují slovy „měnu účetnictví“.

• 1. V § 54 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:

„(6) Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.

(7) Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.

(8) Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede

• a) informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,

• b) informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a

• c) část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.“.

• 1. V § 76 odst. 6 se slova „korunách českých“ nahrazují slovy „měně účetnictví“.

• 1. V § 78 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.“.

• 1. V § 79 odst. 1 se slova „českou měnu“ nahrazují slovy „měnu účetnictví“.

• 1. V § 79 odst. 2 větě první se slova „českou měnu“ nahrazují slovy „měnu účetnictví“ a ve větě třetí se slova „českou měnu účetnictví kurzem vyhlášeným Českou národní bankou“ nahrazují slovy „měnu účetnictví obecným kurzem“.

• 1. V § 79 odst. 3 až 6 se slova „českou měnu“ nahrazují slovy „měnu účetnictví“.

• 1. § 80 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:

㤠80

Způsob určení funkční měny

(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^2).

(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^2) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008. Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.“.

• 1. Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní:

㤠80a

Postup při změně měny účetnictví

(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,

• a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a

• b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.

(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet takových údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.

(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.

(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.

(5) Zůstatek kurzových rozdílů podle § 79 odst. 3 a 4 mezi dosavadní a novou měnou účetnictví k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se vykazuje v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stane součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě smlouvy nebo z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka zůstatek kurzových rozdílů ve výkazu zisku a ztráty.“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

• 1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije vyhláška č. 501/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Ustanovení § 52 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se pro účely posouzení výše čistého obratu za účetní období započatá přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nepoužije.

• 1. Ustanovení § 54 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí pro účetní závěrky sestavené ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani, není poplatníkem dorovnávací daně a očekává, že se jím v bezprostředně následujícím období stane, v příloze v účetní závěrce sestavené ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za účetní období započaté přede dnem 31. prosince 2023 uvede

• a) informaci o tom, že účetní jednotka očekává, že se stane poplatníkem dorovnávací daně, a

• b) popis a vyčíslení předpokládaných dopadů dorovnávací daně na účetní jednotku.

ČÁST TŘETÍ

Změna vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

Čl. V