Vyhláška o požadavcích na výstavbu

Ochrana okolí

• 1.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami musí být navržena a provedena tak, aby byla zajištěna ochrana okolí před účinky nakládání s výbušninami, jakož i zajištěna ochrana staveb určených k nakládání s výbušninami před nebezpečnými účinky okolních staveb, a to s ohledem na druh a nejvyšší množství výbušnin, které se ve stavbě mohou nacházet.

• 1.2. V případě, že se ke stavbě určené k nakládání s výbušninami třídy nebezpečí A zřizuje ochranný val, musí splnit následující požadavky

• a) ochranný val musí být stabilní a zajištěný proti erozi. Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce minimálně 1 m s průměrem zrn do 16 mm,

• b) střešní římsa stavby určené k nakládání s výbušninami nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40° a šířku v koruně minimálně 0,5 m; vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon 40° v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď; ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. V případě využití oddělených ochranných valů musí jeden z těchto valů přesahovat boční hrany ostatních ochranných valů minimálně o 0,5 m,

• c) vzdálenost paty valu od vnější stěny stavby musí činit minimálně 1 m a nejvýše 5 m. Mezera mezi patou ochranného valu a stěnou objektu musí být odvodněna, navržena a provedena z jemného nehořlavého materiálu, případně vydlážděna nebo vybetonována,

• d) ve vnitřním svahu ochranného valu nesmí být umístěna žádná zařízení ani prostory určené k nakládání s výbušninami. Ve vnějším svahu ochranného valu nesmí být umístěna zařízení a prostory nesouvisející s provozem stavby v ochranném valu, ani zařízení pro dálkové ovládání technologie v této stavbě,

• e) pokud je v ochranném valu zřízen průchod, musí být zřízen jako stabilní tunelový s výškou minimálně 2,1 m, bez jakýchkoliv výstupků do jeho profilu, a

• f) namísto ochranného valu lze zřídit ochrannou stěnu nebo jiný ochranný stavební prvek, který poskytuje ochranu rovnocennou ochrannému valu podle písmen a) až e).

• 1.3. V případě zřizování ochranných valů, ochranných stěn nebo jiných ochranných stavebních prvků okolo staveb určených k nakládání s výbušninami nižší třídy nebezpečnosti ^19) než třídy nebezpečí A se postupuje podle části 1.2. přiměřeně.

Část 2

Zásady pro výstavbu a konstrukční požadavky

• 2.1. Sklad výbušnin musí být navržen a proveden jako jednopodlažní.

• 2.2. S ohledem na povahu výbušnin musí být stěna nebo její část nebo střecha dílčího prostoru stavby navržena a provedena ve výfukovém provedení. Výfukovou plochu musí mít sklad výbušnin nebo stavba pro výrobu a zpracování výbušnin, případně její příslušná místnost, pakliže se v ní nakládá s výbušninami třídy nebezpečí C; úhrnný součet výfukové plochy musí být vyšší než 3·10^-3 m^2 na každý 1 kg takové výbušniny. Výfuková plocha musí být navržena tak, aby směřovala do chráněného prostoru.

• 2.3. Není-li stavba opatřena ochranným valem nebo jinými ochrannými stavebními prvky, musí se kolem ní nacházet odvodněný pás z nehořlavých hmot široký minimálně 5 m.

• 2.4. Východ ze stavby určené k nakládání s výbušninami opatřené ochranným valem musí být navržen a proveden nejblíže k průchodu valem. Pokud je v ochranném valu zřízen průchod, musí být zřízen jako stabilní tunelový s výškou minimálně 2,1 m, bez jakýchkoliv výstupků do jeho profilu. S výjimkou skladu výbušnin musí mít stavba určená k nakládání s výbušninami minimálně 2 východy. Počet východů ze stavby určené k nakládání s výbušninami musí odpovídat tomu, aby nejdelší délka únikové cesty z jakéhokoliv místa ve stavbě nepřesáhla 20 m.

Část 3

Požadavky na stavební prvky

• 3.1. Konstrukce stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch, střešních konstrukcí, střešních krytin a dalších stavebních prvků musí být navrženy a provedeny z nehořlavých, případně nesnadno hořlavých materiálů. Požadavek podle věty první se považuje za splněný, jsou-li použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B a v případě stavebních výrobků ze dřeva výrobky s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B, klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb. Materiály současně musí být k výbušninám inertní a nesmí s nimi a dalšími látkami a směsmi, jež se ve stavbě nacházejí, tvořit nebezpečné směsi.

• 3.2. Střecha stavby určené k nakládání s výbušninami musí být navržena a provedena

• a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu nejvýše 150 kg·m^-2 nebo

• b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům případné výbušné přeměny, nebo

• c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky případného výbuchu na nejnižší možnou míru.

• 3.3. Povrch vnitřní podlahy stavby určené k nakládání s výbušninami musí být navržen a proveden s povrchem snadno čistitelným, nepropustným a bez trhlin. Materiál podlahy musí odpovídat povaze výbušninám nacházejícím se ve stavbě; podlaha stavby nebo místnosti, kde se nacházejí výbušniny citlivé k nárazu, musí být pokryta pružným materiálem. Podlaha ve stavbě nebo jejích místnostech, kde se nacházejí výbušniny citlivé k elektrostatickému výboji, musí být navržena a provedena s ochranou proti hromadění elektrického náboje. Vnitřní stěna stavby, případně i stropu, kde je to žádoucí, musí být hladká; ve stavbě určené k výrobě nebo zpracování výbušnin musí být navíc spoje mezi stěnami a podlahou zaoblené.

• 3.4. Dveře ve stavbě určené k nakládání s výbušninami musí být navržené a provedené jako otevírané ven ve směru úniku a musí být bez prahu; pokud mají dveře zabránit přenosu výbuchu z místnosti, mohou být navrženy a provedeny otevírané dovnitř.

• 3.5. Ve skladu výbušnin se okno vybavuje kovovou mříží nebo sítí s velikostí oka nejvýše 0,02 m.

Část 4

Vytápění, větrání, zásobování vodou, odpadní vody a kanalizace

• 4.1. Stavba musí být navržena a provedena s ohledem na tvorbu plynů a prachů nebezpečných požárem nebo výbuchem, větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky a směsi. Konstrukce a typ zařízení musí odpovídat jejich objemu a fyzikálně chemickým vlastnostem včetně citlivosti ke vnějším podnětům. Prachy a páry, jejichž směsi jsou nebezpečné požárem nebo výbuchem, se nesmí odsávat společně. Větrací zařízení a rozvody musí být navrženy a provedeny_tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně. Větrací zařízení nebo zařízení zneškodňující dané látky a směsi musí být vybaveno nouzovým zdrojem energie.

• 4.2. Topné těleso, armatura a další obdobné zařízení musí být navrženo a provedeno v hladkostěnném provedení. Regulační armatura a zařízení nesmí být navrženy a provedeny v místnostech, kde se nakládá s výbušninami. Vzdálenost topného tělesa od stěny a technologického potrubí nesmí být menší než 0,1 m. Komín do výšky 20 m musí být vybaven zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komín plynové kotelny.

• 4.3. Stavba určená k nakládání s výbušninami, v níž by přerušení přívodu vody mohlo způsobit výbuch nebo požár, musí být napojena dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na sobě nezávislých. Hydranty nesmějí být umístěny uvnitř valu a proti volným výfukovým plochám.

• 4.4. Veškerá odpadní voda, která je znečištěna výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticí, neutralizační a zneškodňovací stanicí, kde jsou zachyceny a pokud možno zneškodněny zejména výbušniny.

• 4.5. Kanál odpadní vody včetně potrubního rozvodu pod podlahou musí být navržen a proveden tak, aby se do něho zamezilo vnikání výbušnin; odpad z něho musí být napojen na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanál, který slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.

Část 5

Elektrické zařízení

• 5.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami, v níž by přerušení dodávky elektrické energie mohlo způsobit ohrožení osob nebo poruchu výroby, musí mít zajištěno zásobování elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž minimálně jedna musí být vybavena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.

Část 6

Technické požadavky na zabezpečení výbušnin

• 6.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami musí být oplocena po celém obvodu; připouští se společné oplocení více staveb určených k nakládání s výbušninami, případně i celého areálu, musí však být zajištěno, že i jednotlivé stavby jsou zajištěny proti vstupu nepovolaných osob. Oplocení musí být vysoké minimálně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 0,05 m, s nástavbou dvou řad ostnatého drátu.

• 6.2. Stavební prvky skladu výbušnin musí být dostatečně odolné proti násilnému vniknutí.

Část 7

Prostor pro ničení výbušnin a zkušebna

• 7.1. Prostor pro ničení výbušnin nebo zkušebna musí být posuzovány s ohledem na charakter a množství ničených nebo zkoušených výbušnin, především se předpokládají možné účinky výbuchu nebo zahoření, ničených nebo zkoušených výbušnin na okolí, které nesmí ohrozit život a zdraví osob a majetku. Při posuzování prostoru pro ničení a zkoušení se použijí přiměřeně části 1 až 5 a části 6.1 obdobně.

• 7.2. Prostor pro ničení nebo zkoušení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu a zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení nebo odzkoušení. Úkryt pro obsluhu musí zajišťovat ochranu před účinky ničených nebo zkoušených výbušnin. Zvláštní místo pro uložení materiálu určeného ke zničení nebo zkoušení musí být chráněno před účinky ničených nebo zkoušených výbušnin a dále před působením dalších okolních vlivů tak, aby nedocházelo ke změně vlastností uložených výbušnin do doby jejího zničení nebo odzkoušení. Úkryt pro obsluhu není vyžadován v případě, že technologie ničení nebo zkoušení výbušnin je vybavena zařízením, které vyloučí jakékoliv riziko působení účinku výbuchu, popř. zahoření, mimo toto zařízení.

Část 8

Laboratoř

• 8.1. Při navrhování laboratoře se použijí přiměřeně části 1 až 5 a části 6.1 obdobně. Laboratoř může být umístěna ve stavbě neurčené k nakládání s výbušninami za podmínky, že množství výbušnin v této laboratoři je minimalizováno tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob nebo majetku vně laboratoře.

Příloha č. 13

STAVBA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

Část 1

Stavba pro hospodářská zvířata

• 1.1. Potrubní rozvod studené vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí.

• 1.2. Povrch podlahy a stěny musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.

• 1.3. Stavba pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.

• 1.4. Stavba se zřetelem na produkci závadných látek se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod

• a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,

• b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.

Část 2

Doprovodná stavba pro hospodářská zvířata

• 2.1. Obvodová stěna a zastřešení stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvor pro větrání stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technické zařízení a musí být řešen tak, aby bránil vnikání ptactva do prostoru stavby.

• 2.2. Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulační plochy se musí navrhnout a provést tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrného žlábku nebo kanálku a do jímky.

• 2.3. Výdejní plocha nádrže a jímky na kejdu a močůvku musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníkem vyvýšeným nad terén a čelním nájezdem vyvýšeným proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalové srážkové vodě.

• 2.4. Stavba pro skladování statkových hnojiv, stavba pro soustřeďování tekutých odpadů, stavba pro konzervaci a skladování siláže a stavba pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.

• 2.5. Skladovací a manipulační plocha silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečena obrubníkem nebo příkopem tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová srážková voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečenou plochu.

Část 3

Stavba pro posklizňovou úpravu a pro skladování produktů rostlinné výroby

• 3.1. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí

• a) být suchá, zastřešená, větratelná a čistitelná, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

• b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

• c) umožňovat nápravné opatření v případě zvýšení teploty nebo zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením,

• d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům,

• e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu,

• f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování a

• g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.

• 3.2. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

• a) tepelnou izolací,

• b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti a

• c) regulací světelných podmínek.

• 3.3. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

• 3.4. V chladírenském prostoru pro skladování ovoce a zeleniny se podlaha izoluje proti vlhkosti, v prostoru s řízenou atmosférou musí být podlaha plynotěsná, u větraného skladovacího prostoru ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

Část 4

Stavba pro skladování minerálních hnojiv

• 4.1 Stavba pro skladování hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

• 4.2. Konstrukce, obvodový a střešní plášť stavby pro skladování hnojiv musí splňovat požadavky na

• a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

• b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

• c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu tuhých hnojiv,

• d) přenos statického zatížení skladovaných hnojiv a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,

• e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor tuhých hnojiv,

• f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti, tuhých hnojiv a

• g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými tuhými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.

• 4.3. Konstrukce podlahy a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.

• 4.4. Konstrukce stavby pro skladování tuhých, volně ložených hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných hnojiv.

• 4.5. Stavba pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného musí být navržena a provedena tak, aby byla suchá a nepodsklepená. Stěna, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání ven. Podlaha nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolována proti zemní vlhkosti bez použití asfaltu nebo jiné organické hmoty.

Část 5

Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin

• 5.1. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby nedocházelo k samovolnému pronikání látek ohrožujících jakost vod ze stavby do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami.

• 5.2. Stavba musí být členěna na

• a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem,

• b) úsek skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr, úsek musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu,

• c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování, zejména umývárny, záchody a šatny.

• 5.3. Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky podle jiného právního předpisu.

• 5.4. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

• 5.5. Stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků musí být vybavena havarijní jímkou podle jiného právního předpisu, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak minimálně na celý objem 1 největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby.

• 5.6. Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují body 5.1. až 5.5.

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

§ 96

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.

Příloha č. 14

SEZNAM ČSN K JEDNOTLIVÝM USTANOVENÍM VYHLÁŠKY

• 1. k § 8 odst. 1

• 1.1. ČSN 75 9010 Hospodaření se srážkovými vodami

• 1. k § 16

• 2.1. ČSN EN 1990 ed.2 Eurokód 1: Zásady navrhování konstrukcí

• 2.2. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1990 ed.2 Eurokód 1: Zásady navrhování konstrukcí

• 2.3. ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

• 2.4. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

• 2.5. ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

• 2.6. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

• 2.7. ČSN EN 1991-1-3 ed.2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem

• 2.8. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-3 ed.2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem

• 2.9. ČSN EN 1991-1-4 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem

• 2.10. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-14 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem

• 2.11. ČSN EN 1991-1-5 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou

• 2.12. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-15 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou

• 2.13. ČSN EN 1991-1-6 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění

• 2.14. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-16 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění

• 2.15. ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení

• 2.16. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-17 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení

• 2.17. ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení

• 2.18. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení

• 2.19. ČSN EN 1991-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží

• 2.20. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží

• 2.21. ČSN EN 1998-1 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby

• 2.22. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1998-1 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby

• 2.23. ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva

• 2.24. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva

• 1. k § 29 odst. 1

• 3.1. ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání

• 1. k § 93

• 4.1. ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti

^1) Například zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

^2) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem).

^5) Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem).

^6) Například nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti, vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (přepracované znění).

^8) § 2 písm. b) zákona č. 194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 2 písm. f) zákona č. 194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

^11) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^12) Čl. 4 odst. 4 a 5 a čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1745 ze dne 13. srpna 2019, kterým se doplňuje a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, pokud jde o dobíjecí stanice pro motorová vozidla kategorie L, dodávky elektřiny z pevniny pro plavidla vnitrozemské plavby, dodávky vodíku pro silniční dopravu a dodávky zemního plynu pro silniční a vodní dopravu, a kterým se zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/674. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1444 ze dne 17. června 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, pokud jde o normy pro dobíjecí stanice pro elektrické autobusy.

^13) Čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.

^14) Čl. 8 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.

^15) Čl. 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.

^16) Čl. 4 odst. 3, čl. 10 a příloha I písm. B směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.

^17) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

^18) Čl. 13 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

^19) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin.