Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Čl. I

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odstavec 1 zní:

„(1) Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu. Ochrana produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu, zlepšování jeho stavu a jeho udržitelné využívání jsou činnosti, kterými je zajišťována ochrana životního prostředí.“.

• 1. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Součástí zemědělské půdy jsou krajinné prvky podle nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které se na ní nacházejí^41), (dále jen „krajinný prvek“).“.

Poznámka pod čarou č. 41 zní:

„^41) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvek. Má-li být do zemědělského půdního fondu zařazena pouze část pozemku, musí být k žádosti přiložen geometrický plán vymezující tuto část pozemku.“.

• 1. V § 3 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Každý je povinen dbát o ochranu zemědělské půdy a zabezpečovat její hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dbát o to, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování poškozováním nebo znečišťováním.“.

Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8.

• 1. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem“ zrušují a slova „se zvláštním“ se nahrazují slovy „s jiným“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 28 zní:

„^28) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód R10a přílohy č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.

• 1. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy“ zrušují.

• 1. V § 3 odst. 2 písm. c) se slovo „a“ zrušuje.

• 1. V § 3 odst. 2 písm. d) se čárka za slovem „vysoušením“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo narušováním erozí.“ se nahrazují čárkou.

• 1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují písmena e) a f), která znějí:

• „e) vnášet do zemědělské půdy nebo na ni jiné látky nebo přípravky, než umožňují jiné právní předpisy^28), a

• f) používat upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty obsahu rizikové látky nebo rizikového prvku stanovené prováděcím právním předpisem.“.

• 1. V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 3 až 6.

• 1. V § 3 odst. 3 písm. b) se za slovo „uživatele“ vkládá slovo „dílu“.

• 1. V § 3 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat a volně žijících živočichů při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem.

(5) Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí se stanoví na základě zhodnocení půdních vlastností, stavu povrchu půdy, klimatických a povětrnostních podmínek, délky a uspořádání pozemků a větrných bariér v území. Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace protierozní kalkulačka (dále jen „protierozní kalkulačka“). Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v protierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.

• 1. V § 3 odst. 6 se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 3 se odstavce 7 a 8 zrušují.

• 1. V § 3a odst. 1 větě první, § 3a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 3a odst. 4 větě první se slova „nádrží a“ nahrazují slovy „nádrží, melioračních kanálů a koryt“.

• 1. V § 3a odst. 1 větě poslední, § 3a odst. 2 písm. c) a v § 3a odst. 2 písm. f) se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 29 zní:

„^29) Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 3a odst. 2 písm. a) se slova „má na nich“ nahrazují slovy „na nich má“ a slova „půdního bloku, popřípadě“ se zrušují.

• 1. V § 3a odst. 3 větě první se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“, slovo „zvláštní“ se nahrazuje slovem „jiný“ a slovo „zvláštního“ se nahrazuje slovem „jiného“.

• 1. § 3c včetně nadpisu zní:

㤠3c

Znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě

(1) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo poškozování a znečišťování zemědělské půdy a jejímu ohrožování erozí.

(2) V případě vzniku závadného stavu jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni činit bezodkladná opatření k jeho nápravě.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu jedno nebo více opatření k nápravě k odstranění závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 nebo neplněním podmínek jím vydaného souhlasu, pokud opatření podle odstavce 2 nebyla učiněna nebo pokud nejsou dostačující. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Původce závadného stavu může orgánu ochrany zemědělského půdního fondu navrhnout konkrétní vhodná opatření k nápravě; orgán ochrany zemědělského půdního fondu k tomuto návrhu při ukládání nápravných opatření přihlédne. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce.

(4) Jako opatření k nápravě může orgán ochrany zemědělského půdního fondu původci závadného stavu uložit, aby

• a) vypracoval plán opatření ke snížení erozního ohrožení, předložil jej orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a postupoval podle něj, přičemž obsah a způsob vyhotovení tohoto plánu stanoví prováděcí právní předpis,

• b) přijal agrotechnická, meliorační, organizační, technická nebo jiná opatření sledující zlepšení půdních vlastností, použil speciální osevní postupy nebo odčerpal rizikové prvky a rizikové látky, popřípadě obohatil půdu organickými hnojivy, nebo

• c) provedl změnu druhu pozemku na jiný druh zemědělského pozemku.

(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí překročení indikačních hodnot ve vztahu k

• a) požadavku na zdravotní nezávadnost potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekci,

• b) požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,

• c) veřejnému zdraví vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a

• d) ohrožení zdraví zvířat vlastníkovi pozemku, Státní veterinární správě a příslušnému orgánu státní správy myslivosti.

(6) Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě^30). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.

(7) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna užívat zemědělskou půdu, k níž se uložené opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původcem závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na dotčenou zemědělskou půdu a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání této půdy.“.

• 1. Za § 3c se vkládá nový § 3d, který včetně nadpisu zní:

㤠3d

Omezení nabývání vlastnického práva k zemědělské půdě

(1) Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě; to se nevztahuje na případy, kdy k nabytí vlastnictví k zemědělské půdě došlo děděním.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabývání zemědělské půdy do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska ani států, pro které vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“.

• 1. V § 4 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především

• a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci,

• b) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na zastavěné území,

• c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,

• d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,

• e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,

• f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích,

• g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a

• h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny.

(2) Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, rozsah, umístění a případnou nepřemístitelnost záměru, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“). Nezbytnost určení je dána zejména v případě neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na území, které záměr svým významem, charakterem a dopadem ovlivňuje.“.

• 1. V § 4 odst. 3 se za slovo „lze“ vkládají slova „v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.“.

• 1. V § 4 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 48 znějí:

(5) Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných ploch vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické investiční stavby^48).

^48) Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

• 1. V § 5 odst. 1 větě první se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovy „jiných právních“.

Poznámka pod čarou č. 6 zní:

„^6) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 6 odst. 1 větě první se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovy „jiných právních“.

Poznámka pod čarou č. 8 zní:

„^8) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.“.

• 1. V nadpisu § 7 se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „povolení“.

• 1. V § 7 odst. 1 se slova „podle § 9“ nahrazují slovy „podle § 8a, 8b nebo 9“.

• 1. V § 7 odstavec 2 zní:

„(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.“.

• 1. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.“.

• 1. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „úpravách“ vkládají slova „včetně realizace krajinných prvků“, slovo „popřípadě,“ se nahrazuje slovem „popřípadě“ a slovo „provozující,“ se nahrazuje slovem „provozující“.

• 1. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí:

㤠8a

Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny

(1) Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.

(2) K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 2. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

• a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti,

• b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,

• c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,

• d) plán rekultivace,

• e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a

• f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství.

(5) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace záměru agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace.

(6) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace.