Zákon o integračním sociálním podniku

ČÁST PRVNÍ

INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých má zaměstnavatel právo na přiznání statusu integračního sociálního podniku (dále jen „status“), práva a povinnosti zaměstnavatele spojené s přiznáním statusu, registr zaměstnavatelů s přiznaným statusem (dále jen „registr“) a příspěvky a podmínky pro jejich přiznání poskytované zaměstnavateli, kterému byl přiznán status (dále jen „integrační sociální podnik“).

(2) Integrační sociální podnik vykonává svou činnost v souladu s hodnotami sociální a enviromentální udržitelnosti, solidarity, důvěry, vzájemnosti, místního rozvoje, sociální soudržnosti a začleňování.

§ 2

Zaměstnávání osob se specifickými potřebami

(1) Integrační sociální podnik musí zaměstnávat v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu nejméně 30 % osob se specifickými potřebami podle § 3 z celkového počtu svých zaměstnanců. Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec pro účely plnění této povinnosti hodnocen jako osoba se specifickými potřebami, činí 2 roky od vzniku pracovního poměru, s výjimkou osob podle § 3 písm. a) bodu 6 a písm. b).

(2) Integrační sociální podnik poskytuje zaměstnancům podle § 3 podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. Tato podpora spočívá zejména v pomoci se začleněním na trh práce a do společnosti formou poskytování informací o aktuální situaci na trhu práce, poradenství a doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění na trh práce a integraci do společnosti.

(3) Integrační sociální podnik provádí pro zaměstnance podle § 3, s výjimkou zaměstnanců podle § 3 písm. a) bodu 1, vstupní diagnostiku bariér bránících těmto zaměstnancům získat zaměstnání u zaměstnavatele, který není zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti nebo integračním sociálním podnikem, na základě které zpracuje individuální plán zaměstnance s hodnotitelným cílem a způsobem jeho naplňování. Kontrolu plnění individuálního plánu provede integrační sociální podnik jednou ročně.

(4) Integrační sociální podnik zajistí prostřednictvím sociálního pracovníka podporu podle § 35 odst. 1 zákona o sociálních službách svým zaměstnancům, jejichž situace to vyžaduje a kteří jsou osobami se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodu 2, 4 a 5 a písm. c) až e).

§ 3

Osoba se specifickými potřebami

Osobou se specifickými potřebami je fyzická osoba,

• a) která byla ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky (dále jen „Úřad práce“), v posledních 24 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního sociálního podniku byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce v součtu alespoň 12 měsíců a ke dni vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku byla současně

• 1. osobou osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, nebo jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

• 1. osobou, která nedosáhla žádného ze stupňů středního vzdělání,

• 1. osobou do 2 let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání; soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 5 písm. d) zákona o zaměstnanosti,

• 1. osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,

• 1. osobou, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na peněžité plnění, nebo

• 1. osobou, která dosáhla alespoň 60 let,

• b) která je osobou se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti,

• c) které byla v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního podniku poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách,

• d) která byla ke dni vzniku pracovního poměru u integračního podniku osobou bez přístřeší,

• e) která je osobou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo

• f) která je osobou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu anebo po ukončení poskytování služeb ve středisku výchovné péče v internátní formě podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

ČÁST DRUHÁ

STATUS

§ 4

Podmínky pro přiznání statusu

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) status přizná zaměstnavateli,

• a) který vykonává soustavnou hospodářskou činnost,

• b) který zaměstnává osoby se specifickými potřebami v počtu stanoveném tímto zákonem za účelem jejich začlenění na trh práce u zaměstnavatele, který není zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti nebo integračním sociálním podnikem, podpory jejich pracovních a sociálních kompetencí a zmírnění jejich nepříznivé sociální situace nebo za účelem jejich stabilního pracovního uplatnění,

• c) který je bezúhonný,

• d) který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, nebo zaměstnavateli, který má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska anebo Švýcarské konfederace, pokud svou činnost vykonává na území České republiky prostřednictvím své pobočky,

• e) který nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

• 1. u orgánů Finanční správy České republiky,

• 1. u orgánů Celní správy České republiky,

• 1. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a

• 1. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

• f) který není na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu v úpadku, ledaže insolvenční soud schválil reorganizační plán nebo schválil oddlužení a nerozhodl o přeměně v konkurs,

• g) jehož úpadek nebyl v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti řešen konkursem,

• h) který není v likvidaci nebo není v obdobné situaci podle právního řádu země jeho sídla nebo bydliště,

• i) který nebyl v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti pravomocně uznán vinným za přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200 000 Kč,

• j) který nebyl v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti pravomocně uznán vinným za přestupek podle zákona o evidenci skutečných majitelů nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

• k) jehož projekt činnosti splňuje náležitosti podle § 7 a

• l) jehož předmětem činnosti není provozování hazardních her podle zákona o hazardních hrách.

(2) Je-li osobou podle odstavce 1 právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. c), i) a j) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen jejího statutárního orgánu.

(3) Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. c) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen jejího statutárního orgánu.

§ 5

Žádost o přiznání statusu

(1) Žádost o přiznání statusu podává žadatel ministerstvu na formuláři, který stanoví ministerstvo vyhláškou. O přiznání statusu rozhoduje ministerstvo.

(2) Žádost o přiznání statusu kromě obecných náležitostí obsahuje informaci o splnění povinnosti podle § 2 odst. 1 a projekt činnosti podle § 7.

(3) Orgány veřejné moci sdělují na výzvu ministerstva bezodkladně a bezplatně údaje za účelem získání informací o splnění podmínky podle § 4 odst. 1 písm. j).

§ 6

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jakoby nebyla odsouzena, nebo pro trestný čin z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti integračního sociálního podniku, pokud se na ni nehledí, jakoby nebyla odsouzena.

(2) Za účelem ověření bezúhonnosti žadatele si ministerstvo vyžádá výpis z rejstříku trestů týkající se žadatele a dalších dotčených osob. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Fyzická osoba, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v cizím státě, bezúhonnost dokládá mimo výpisu z rejstříku trestů také výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti předloží osoba, která je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný cizím státem,

• a) jehož je fyzická osoba občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie, postačí doložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu,

• b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob.

(5) Nevydává-li cizí stát podle odstavce 3 nebo 4 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, doloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.

§ 7

Projekt činnosti

Projekt činnosti obsahuje alespoň

• a) plánovaný počet všech zaměstnanců integračního sociálního podniku, z toho počet zaměstnanců, kteří budou osobami se specifickými potřebami, včetně vymezení cílových skupin,

• b) popis způsobu posilování sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami, a způsobu poskytování podpory podle § 2 odst. 2 až 4.

§ 8

Rozhodnutí o přiznání statusu

Rozhodnutí o přiznání statusu vydá ministerstvo do 60 dnů.

§ 9

Změna projektu činnosti

(1) Integrační sociální podnik může požádat ministerstvo o schválení změny projektu činnosti.

(2) Žádost o schválení změny projektu činnosti se podává na formuláři, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Žádost o schválení změny projektu činnosti kromě obecných náležitostí obsahuje odůvodnění změny projektu činnosti a nový projekt činnosti.

(3) Zjistí-li ministerstvo, že projekt činnosti splňuje podmínky podle § 7, zapíše projekt činnosti do registru; rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. V opačném případě žádost o schválení změny projektu činnosti zamítne.

Zánik a zrušení statusu

§ 10

Status zaniká

• a) smrtí fyzické osoby, která má status, nebo jejím prohlášením za mrtvou,

• b) zánikem právnické osoby, která má status.

§ 11

(1) Ministerstvo status zruší

• a) na žádost integračního sociálního podniku, nebo

• b) z moci úřední, jestliže integrační sociální podnik

• 1. v kalendářním čtvrtletí nezaměstná předepsaný počet osob podle § 2 odst. 1,

• 1. ve zprávě o činnosti opakovaně uvede nepravdivé nebo neúplné údaje, ledaže šlo o údaje, u nichž po něm nelze spravedlivě požadovat, aby věděl, že jsou nepravdivé nebo neúplné,

• 1. neplní podmínky podle § 4 odst. 1 písm. a) až f), h) a l),

• 1. byl pravomocně uznán vinným za přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200 000 Kč,

• 1. byl pravomocně uznán vinným za přestupek podle zákona o evidenci skutečných majitelů nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

• 1. poruší povinnost podle § 17 nebo 18.

(2) Ministerstvo může status zrušit z moci úřední, jestliže integrační sociální podnik

• a) nezašle zprávu o činnosti nebo v ní neuvede povinné náležitosti podle tohoto zákona a nedoplní ji ani po výzvě ministerstva,

• b) neposkytuje podporu podle § 2 odst. 2 a 3 nebo nezajistí podporu podle § 2 odst. 4, nebo

• c) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky podle § 34 odst. 2.

§ 12

(1) Řízení o zrušení statusu z moci úřední nelze zahájit, pokud uplynuly více než 3 roky od vzniku právní skutečnosti, která by byla jinak důvodem k jeho zrušení. To neplatí, pokud integrační sociální podnik nebo osoba podle § 4 odst. 2 nebo 3 přestaly splňovat podmínku bezúhonnosti.

(2) Řízení o zrušení statusu z moci úřední ministerstvo zastaví, pokud uplynulo více jak 5 let od vzniku právní skutečnosti, která by byla jinak důvodem k jeho zrušení. To neplatí, pokud integrační sociální podnik nebo osoba podle § 4 odst. 2 nebo 3 přestaly splňovat podmínku bezúhonnosti.

(3) Zahájí-li ministerstvo řízení o zrušení statusu z moci úřední, zároveň přeruší řízení o dříve podané žádosti o zrušení statusu integračního sociálního podniku.

(4) Osoba, které byl status zrušen z moci úřední, může znovu požádat o přiznání statusu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho zrušení.

(5) Osoba, která byla členem statutárního orgánu integračního sociální podniku v době, kdy u něj nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení statusu tohoto integračního sociálního podniku z moci úřední, může žádat o přiznání statusu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu.

(6) Právnická osoba, jejímž členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v takovém orgánu je osoba podle odstavce 5, může žádat o přiznání statusu nejdříve po uplynutí doby podle odstavce 5.

(7) Pokud je osoba podle odstavce 5 členem statutárního orgánu integračního sociálního podniku nebo zástupcem právnické osoby v takovém orgánu, jedná se o důvod pro zrušení statusu z moci úřední.

ČÁST TŘETÍ

REGISTR

§ 13

Vedení registru

Ministerstvo vede registr a je jeho správcem.

§ 14

Zápis do registru

Ministerstvo zapíše integrační sociální podnik do registru bezodkladně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání statusu.

§ 15

Obsah registru

(1) Veřejně přístupná část registru obsahuje

• a) jméno integračního sociálního podniku,

• b) identifikační číslo osoby integračního sociálního podniku, bylo-li přiděleno,

• c) sídlo nebo bydliště a předmět činnosti integračního sociálního podniku,

• d) identifikátor datové schránky integračního sociálního podniku, jde-li o podnikatele,

• e) datum nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání statusu a

• f) sbírku listin, která obsahuje

• 1. projekt činnosti a

• 1. zprávy o činnosti.

(2) Neveřejná část registru obsahuje

• a) datum zániku nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu s uvedením údaje, zda ke zrušení statusu došlo na žádost integračního sociálního podniku nebo z moci úřední a z jakého důvodu,

• b) údaje podle odstavce 1 po výmazu integračního sociálního podniku z registru a

• c) sbírku listin, která obsahuje

• 1. žádost o přiznání nebo zrušení statusu,

• 1. rozhodnutí o přiznání nebo zrušení statusu a

• 1. listiny podle odstavce 1 písm. f) po výmazu integračního sociálního podniku z registru.

(3) Ministerstvo uveřejňuje údaje obsažené ve veřejně přístupné části registru na svých internetových stránkách.

(4) K údajům, které jsou obsaženy v neveřejné části registru, má přístup ministerstvo. Ministerstvo na základě odůvodněné žádosti udělí v nezbytném rozsahu přístup do neveřejné části registru rovněž jinému orgánu veřejné moci.

§ 16

Výmaz z registru

(1) Ministerstvo provede výmaz údajů z veřejné části registru bezodkladně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu nebo ode dne, v němž se dozví o zániku tohoto statusu.

(2) Údaje o integračním sociálním podniku jsou v neveřejné části registru uchovávány po dobu 10 let ode dne zániku statusu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu.

ČÁST ČTVRTÁ

INTEGRAČNÍ FOND

§ 17

Vytváření integračního fondu

(1) Integrační sociální podnik vytváří integrační fond, který odpovídá alespoň

• a) 5 % vlastního kapitálu v období jednoho roku od okamžiku získání statusu,

• b) 10 % vlastního kapitálu v období od okamžiku uplynutí jednoho roku od získání statusu do okamžiku uplynutí dvou let od získání statusu,

• c) 15 % vlastního kapitálu v období od okamžiku uplynutí dvou let od získání statusu.

(2) Do integračního fondu se přiděluje alespoň 50 % zisku běžného účetního období.

(3) Integrační fond může být vytvářen také

• a) převzetím aktiv odpovídajících integračnímu fondu od jiného integračního sociálního podniku,

• b) vkladem, nebo

• c) z jiné části vlastního kapitálu.

(4) Integrační fond nelze zrušit či snížit jinak než za podmínek určených tímto zákonem; to neplatí pro části integračního fondu vytvořené podle odstavce 3 písm. b) a c).

(5) Pro účely určení navýšení integračního fondu se nepřihlíží k jednáním, jejichž účelem je snížit příděl do integračního fondu.

§ 18

Udržování aktiv ve výši integračního fondu

(1) Integrační sociální podnik udržuje aktiva určená pro činnost posilování sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami, a způsobu poskytování podpory podle § 2 odst. 2 až 4 alespoň v hodnotě, která odpovídá integračnímu fondu.

(2) Za splnění povinnosti podle odstavce 1 ručí statutární orgán.

§ 19

Integrační fond při zrušení statusu

(1) Při zrušení statusu integračního sociálního podniku musí být aktiva ve výši, která odpovídá integračnímu fondu, bezodkladně převedena jinému integračnímu sociálnímu podniku, který není spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů.

(2) Nejsou-li aktiva převedena podle odstavce 1, musí být převedena státu.

(3) Částka podle odstavce 1 se snižuje o část integračního fondu vytvořenou

• a) vkladem nebo

• b) z jiné části vlastního kapitálu než zisku běžného účetního období.

(4) Integrační sociální podnik, který obdrží aktiva podle odstavce 1, zvýší integrační fond o odpovídající část výše integračního fondu původního integračního sociálního podniku.

(5) Předáním aktiv podle odstavců 1 a 2 se výše integračního fondu o tyto částky snižuje.

§ 20

Integrační fond u subjektů, které nejsou účetní jednotkou

(1) Právnické osoby účtující v soustavě jednoduchého účetnictví pro účely určení zisku podle tohoto zákona vycházejí z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

(2) U fyzických osob, které nejsou účetní jednotkou, se za zisk podle tohoto zákona považuje dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů s tím, že u poplatníků uplatňujících paušální výdaje nebo majících daň rovnu paušální dani se vychází z rozdílu mezi příjmy a skutečnými výdaji.

ČÁST PÁTÁ

DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI INTEGRAČNÍHO SOCIÁLNÍHO PODNIKU

§ 21

Evidenční povinnost

Integrační sociální podnik je povinen

• a) průběžně evidovat celkový počet všech zaměstnanců a počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami, a to v členění podle § 3 spolu s dobou jejich předešlého vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, a

• b) vést informace o průměrných čtvrtletních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami.

§ 22

Zpráva o činnosti

(1) Zpráva o činnosti integračního sociálního podniku (dále jen „zpráva o činnosti“) obsahuje údaje o činnosti integračního sociálního podniku vztahující se k období, za které je zpráva o činnosti zpracována. Ve zprávě o činnosti integrační sociální podnik uvede alespoň

• a) počet všech zaměstnanců integračního sociálního podniku, z toho průměrné čtvrtletní přepočtené počty zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami,

• b) seznam cílových skupin zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami,

• c) počet bývalých zaměstnanců, za které může náležet motivační příspěvek podle § 29 až 33,

• d) způsob posilování sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami, a způsob poskytování podpory.

(2) Integrační sociální podnik zpracovává zprávu o činnosti

• a) v prvních 3 letech od přiznání statusu za období 1 kalendářního roku,

• b) po 3 letech od přiznání statusu za období 2 kalendářních let.

(3) Zprávu o činnosti předkládá integrační sociální podnik ministerstvu prostřednictvím datové schránky do 1. července následujícího kalendářního roku po uplynutí období, za které je zpráva o činnosti zpracována.

(4) Ministerstvo vyzve integrační sociální podnik k odstranění nedostatků, pokud zpráva o činnosti neobsahuje povinné náležitosti nebo obsahuje chyby, a to do 60 dnů od jejího doručení. Integrační sociální podnik musí nedostatky odstranit ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy.

ČÁST ŠESTÁ

PŘÍSPĚVKY

HLAVA I

Příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami

§ 24

Příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami

(1) Nárok na příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami (dále jen „příspěvek na náklady“) za kalendářní měsíc vznikne integračnímu sociálnímu podniku na osobu se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až 5 nebo písm. c) až f), pokud

• a) zaměstnává tuto osobu v rozsahu alespoň 0,3 stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce,

• b) tato osoba není v daném kalendářním měsíci osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti a zároveň není v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti,

• c) není na tuto osobu za daný kalendářní měsíc poskytován Úřadem práce jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, a

• d) integrační sociální podnik neuplatňuje na tuto osobu za daný kalendářní měsíc slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(2) Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec podle odstavce 1 pro účely poskytování příspěvku na náklady hodnocen jako osoba se specifickými potřebami, činí 2 roky od vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku.

(3) Příspěvek na náklady je výdajem státního rozpočtu. Příspěvek na náklady se nepovažuje za dotaci podle zákona o rozpočtových pravidlech.

§ 25

Výše příspěvku na náklady a podmínky jeho poskytování

(1) Příspěvek na náklady se poskytuje ve výši

• a) 1000 Kč za kalendářní měsíc na zaměstnance podle § 24 odst. 1, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až 5, nebo

• b) 2 500 Kč za kalendářní měsíc na zaměstnance podle § 24 odst. 1, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. c) až f).

(2) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na náklady na téhož zaměstnance více integračních sociálních podniků, poskytne se příspěvek tomu integračnímu sociálnímu podniku, u něhož vznikl zaměstnanci pracovní poměr nejdříve. Vznikne-li zaměstnanci ve stejný den pracovní poměr u více integračních sociálních podniků, kteří o poskytnutí příspěvku žádají, nelze příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnout žádnému z nich.

(3) Příspěvek na náklady se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí integrační sociální podnik nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

• a) u orgánů Finanční správy České republiky,

• b) u orgánů Celní správy České republiky,

• c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a

• d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 26

Místní příslušnost pro řízení o příspěvku na náklady

Pro řízení o příspěvku na náklady a pro řízení o vrácení příspěvku na náklady je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má integrační sociální podnik sídlo nebo bydliště.

§ 27

Žádost o příspěvek na náklady

(1) Příspěvek na náklady se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti integračního sociálního podniku, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

(2) Žádost o příspěvek na náklady kromě obecných náležitostí obsahuje

• a) seznam zaměstnanců, na které integrační sociální podnik v daném čtvrtletí žádá o příspěvek na náklady s uvedením identifikačních údajů zaměstnance, informace o typu jeho specifických potřeb podle § 3 a data vzniku a skončení pracovního poměru, a

• b) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až 5 nebo písm. c) až f), nemá-li krajská pobočka Úřadu práce tuto informaci již k dispozici; tuto skutečnost dokládá integrační sociální podnik při první žádosti o příspěvek na náklady a dále v případě, že došlo ke změně oproti již doloženým skutečnostem.

(3) Skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) integrační sociální podnik dokládá

• a) čestným prohlášením o nejvyšším dosaženém vzdělání, jde-li o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodu 2,

• b) dokladem o povolení k pobytu azylanta nebo dokladem o oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, jde-li o zaměstnance podle § 3 písm. a) bodu 4,

• c) pravomocným rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, jde-li o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodu 5,

• d) dokladem vydaným obecním úřadem nebo zařízením, které této osobě v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního sociálního podniku poskytlo službu sociální prevence podle zákona o sociálních službách, jde-li o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. c),

• e) dokladem vydaným obecním úřadem nebo zařízením, které poskytuje sociální službu osobě bez přístřeší podle zákona o sociálních službách, jde-li o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. d),

• f) dokladem vydaným příslušným zařízením o ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo o propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, jde-li o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. e), nebo

• g) dokladem vydaným příslušným zařízením o ukončení pobytu v tomto zařízení, jde-li o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. f).

§ 28

Rozhodnutí o příspěvku na náklady, splatnost a vrácení

(1) Platba příspěvku na náklady je splatná nejpozději do 14 kalendářních dnů po skončení měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

(2) Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na náklady krajská pobočka Úřadu práce písemně nevyhotovuje.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce zamítne žádost o poskytnutí příspěvku na náklady, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí nebo jsou dány důvody pro jeho neposkytnutí. Krajská pobočka Úřadu práce částečně zamítne žádost o poskytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky pro poskytnutí příspěvku na konkrétního zaměstnance nebo nejsou splněny podmínky pro poskytnutí příspěvku za konkrétní měsíc příslušného kalendářního čtvrtletí.

(4) Integrační sociální podnik vrátí příspěvek na náklady nebo jeho část, jestliže byl vyplacen neprávem. O povinnosti vrátit příspěvek na náklady rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.

HLAVA II

Motivační příspěvek

§ 29

Motivační příspěvek

(1) Nárok na motivační příspěvek vznikne integračnímu sociálnímu podniku za úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 2 až 5 a písm. b) až f) (dále jen „integrovaná osoba“), pokud

• a) integrovaná osoba byla zaměstnána nejméně po dobu 1 roku u integračního sociálního podniku, přičemž maximální délka doby, po kterou je určitý zaměstnanec pro účely poskytování motivačního příspěvku hodnocen jako integrovaná osoba činí 4 roky od vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku,

• b) pracovní poměr integrované osoby u integračního sociálního podniku skončil,

• c) na integrovanou osobu nebyl Úřadem práce poskytnut v posledních 10 letech před skončením jejího pracovního poměru u integračního sociálního podniku motivační příspěvek a

• d) nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém došlo ke skončení pracovního poměru integrované osoby u integračního sociálního podniku, uzavřela tato osoba pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, který není integračním sociálním podnikem nebo zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti (dále jen „nový zaměstnavatel“), a to v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce.

(2) U osoby podle § 3 písm. e) po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, jejíž pracovní poměr u integračního sociálního podniku trval alespoň 3 měsíce po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, se do minimální doby, po kterou musí být tato osoba nepřetržitě zaměstnána podle odstavce 1 písm. a), započítává i doba zaměstnání odsouzeného u integračního sociálního podniku podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.

(3) Motivační příspěvek je výdajem státního rozpočtu. Motivační příspěvek se nepovažuje za dotaci podle zákona o rozpočtových pravidlech.

§ 30

Výše motivačního příspěvku a podmínky jeho poskytnutí

(1) Motivační příspěvek se poskytuje integračnímu sociálnímu podniku za období 24 měsíců od uzavření pracovní smlouvy integrované osoby s novým zaměstnavatelem, a to zpětně vždy za uplynulý kalendářní rok.

(2) Výše motivačního příspěvku za integrovanou osobu činí 17 % z ročního vyměřovacího základu. Ročním vyměřovacím základem je úhrn vyměřovacích základů integrované osoby podle § 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za jednotlivé kalendářní měsíce kalendářního roku, za který se motivační příspěvek poskytuje, a kterých tato osoba dosáhla u nového zaměstnavatele nebo u více nových zaměstnavatelů, je-li alespoň u jednoho nového zaměstnavatele splněna podmínka rozsahu pracovní doby podle § 29 odst. 1 písm. d) po celé období, na které se o příspěvek žádá. Podmínka rozsahu podle věty druhé se považuje za splněnou v případě, že integrovaná osoba nebyla zaměstnána u nového zaměstnavatele ve stanoveném rozsahu nebo nebyla zaměstnána vůbec po dobu maximálně 30 kalendářních dní v daném kalendářním roce.

(3) Trvá-li pracovní poměr u nového zaměstnavatele nebo u více nových zaměstnavatelů po celý kalendářní rok, činí minimální výše motivačního příspěvku za kalendářní rok 120 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který je motivační příspěvek poskytován. Netrvá-li pracovní poměr u nového zaměstnavatele nebo více nových zaměstnavatelů po celý kalendářní rok, odpovídá minimální výše motivačního příspěvku násobku počtu kalendářních měsíců u nového zaměstnavatele nebo více nových zaměstnavatelů a jedné dvanáctiny ze 120 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který je příspěvek poskytován.

(4) Pro účely stanovení výše motivačního příspěvku podle odstavce 2 se do vyměřovacího základu nezahrnují vyměřovací základy od

• a) zaměstnavatele, který se nepovažuje za nového zaměstnavatele podle § 29 odst. 1 písm. d), nebo

• b) zaměstnavatele, kterému byl poskytován na tuto osobu Úřadem práce příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo peněžní prostředky z programů Evropského sociálního fondu.

(5) Pokud o motivační příspěvek na tutéž integrovanou osobu požádá více integračních sociálních podniků a vznikne-li žádajícím integračním sociálním podnikům na poskytnutí příspěvku nárok, motivační příspěvek se poskytne tomu žadateli, který o něj požádal nejdříve.

(6) Za výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí je považována výše průměrné mzdy, která je vyhlašována sdělením ministerstva pro účely zákona o zaměstnanosti.

§ 31

Místní příslušnost pro řízení o motivačním příspěvku

Pro řízení o motivačním příspěvku a pro řízení o vrácení motivačního příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má integrační sociální podnik sídlo nebo bydliště.

§ 32

Žádost o motivační příspěvek

(1) Motivační příspěvek se poskytuje na základě žádosti integračního sociálního podniku. Žádost o motivační příspěvek lze podat krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku, za který se o motivační příspěvek žádá.

(2) Žádost o motivační příspěvek za kalendářní rok kromě obecných náležitostí obsahuje

• a) identifikační údaje integračního sociálního podniku,

• b) identifikační údaje integrované osoby, a

• c) informace o splnění podmínek podle § 29 odst. 1 písm. a), b) a d).

(3) Součástí žádosti o motivační příspěvek je

• a) pracovní smlouva uzavřená mezi integrovanou osobou a integračním sociálním podnikem,

• b) dokument prokazující skončení pracovního poměru integrované osoby u integračního sociálního podniku,

• c) doklad o zřízení účtu integračního sociálního podniku u banky se sídlem v Evropské unii.

(4) Pro ověření skutečností podle § 30 odst. 2 a 3 je Úřad práce oprávněn získávat od nového zaměstnavatele nebo od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup

• a) údaje o zaměstnání integrované osoby,

• b) jméno zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště, u kterého byla integrovaná osoba zaměstnána po skončení jejího pracovního poměru u integračního sociálního podniku,

• c) údaje o vyměřovacích základech integrované osoby pro určení sazby pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na stání politiku zaměstnanosti.

§ 33

Rozhodnutí o poskytnutí motivačního příspěvku za kalendářní rok, splatnost a vrácení

(1) Motivační příspěvek za kalendářní rok je splatný nejpozději do 31. května následujícího roku, za který se o motivační příspěvek žádá, v případě doručení žádosti o motivační příspěvek s náležitostmi podle § 32 odst. 2 a 3.

(2) Rozhodnutí o poskytnutí motivačního příspěvku krajská pobočka Úřadu práce písemně nevyhotovuje.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce zamítne žádost o poskytnutí motivačního příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky podle § 29 odst. 1, § 30 odst. 2 nebo 3, anebo jsou dány důvody pro její neposkytnutí podle § 30 odst. 5.

(4) Integrační sociální podnik vrátí motivační příspěvek, jestliže byl vyplacen neprávem. O povinnosti vrátit motivační příspěvek rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.

ČÁST SEDMÁ

KONTROLA A PŘESTUPKY

HLAVA I

Kontrola

§ 34

Kontrolní činnost ministerstva

(1) Ministerstvo kontroluje, zda integrační sociální podnik plní povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo může uložit opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou a stanoví přiměřené lhůty k jejich odstranění.

HLAVA II

Přestupky

§ 36

Nesplnění evidenční povinnosti

(1) Integrační sociální podnik se dopustí přestupku tím, že nesplní evidenční povinnost podle tohoto zákona.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

§ 37

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(2) Pokutu za přestupky podle tohoto zákona vybírá ministerstvo.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 38

(1) Příspěvek na náklady a motivační příspěvek lze poskytnout pouze za podmínky jejich poskytnutí v režimu podpory malého rozsahu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie^1).

(2) Ve vztahu k příspěvku na náklady a motivačnímu příspěvku platí, že je status zrušen ke dni podání žádosti o jeho zrušení.

§ 39

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se specifickými potřebami

(1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) Pro účely tohoto zákona se průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako podíl

• a) celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním čtvrtletí, zvýšený o neodpracované hodiny

• 1. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

• 1. v důsledku čerpání dovolené,

• 1. v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné,

• 1. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, nebo

• 1. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, a

• b) celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

(3) Provozuje-li integrační sociální podnik jako zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 40

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení § 23 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

^1) Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury, v platném znění.