← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Aktuální text a fecha 2025-04-30

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o České televizi

Čl. I

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 252/2017 Sb. a zákona č. 225/2023 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o).

„(4) Česká televize smí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky a do svých aplikací, pouze pokud jsou

„(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost Rady. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona.

(3) Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou^3) osobě, která v České televizi vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování Rady.

^3) § 22 občanského zákoníku.“.

Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje.

„(3) Usnesení Poslanecké sněmovny nebo Senátu o odvolání člena Rady z funkce podle odstavce 2 musí být odůvodněno.

(4) Osoba, které funkce člena Rady zanikla podle odstavce 1 písm. d), je povinna předsedovi Rady neprodleně písemně oznámit a doložit den zániku svého členství v Radě, nedošlo-li k zániku funkce člena Rady z důvodu jeho omezení ve svéprávnosti. Předseda Rady o takovém oznámení neprodleně písemně vyrozumí předsedu komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila.“.

„(2) Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 10 svých členů. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“) a rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá většinou alespoň 10 hlasů svých členů, a rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž je zapotřebí alespoň 12 hlasů členů Rady.“.

Poznámky pod čarou č. 4 a 5 se zrušují, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 4.

Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje.

^13) Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání (2009/C 257/01).“.

„(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání^13) a dále o naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů podle § 11a. Rada Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize nejpozději do 3 dnů ode dne jejího schválení uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(6) Dozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 3 svých členů. Rozhodnutí dozorčí komise přijímá většinou alespoň 3 hlasů svých členů.“.

Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

„(10) Jednání dozorčí komise se může zúčastnit člen Rady. V takovém případě se na něj povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví, vztahuje ve stejném rozsahu jako na člena dozorčí komise.“.

Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

„§ 8c

Zavádění nové významné služby

(1) Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 1 a § 3a využívá Česká televize nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb.

(2) Novou významnou službu může Česká televize zařadit do plnění veřejné služby, pokud

(3) Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Česká televize na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání. Lhůta, ve které mohou být České televizi sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů.

(4) Návrh na zařazení nové významné služby do plnění veřejné služby Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. Návrh musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přínosu k naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání.

(6) Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení upraví Česká televize ve Statutu České televize v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie^13).“.

„(8) Právní jednání, kterým se nemovitá věc v majetku České televize nebo její část převádí, zatěžuje nebo přenechává k užití jinému na dobu delší než 3 měsíce, vyžaduje předchozí písemný souhlas Rady, jinak je neplatné; k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.“.

„(3) Pravidla pro používání finančních zdrojů při poskytování veřejné služby podle § 2, § 3 odst. 1 a § 3a v rozsahu a způsobem, který naplňuje požadavky vyplývající z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání^13), upraví Česká televize ve Statutu České televize.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(4) Česká televize čtvrtletně převádí rozdíl mezi výnosem z reklam vysílaných na programu ČT 2 a prokázanými účelně vynaloženými náklady spojenými s výběrem a se správou výnosu z reklam vysílaných na tomto programu Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí. Výnos z reklam vysílaných na programu ČT sport použije Česká televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.“.

„(5) Česká televize čtvrtletně převádí čtvrtinu z rozdílu mezi výnosem ze sponzorování programů a pořadů a prokázanými účelně vynaloženými náklady spojenými s výběrem a se správou výnosu ze sponzorování programů a pořadů Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Generální ředitel České televize předloží návrh Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání Radě České televize do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Českém rozhlasu

Čl. III

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 225/2023 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).

„(6) Český rozhlas smí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky a do svých aplikací, pouze pokud jsou zaměřená na propagaci vlastního vysílání, pořadů a činností souvisejících s veřejnou službou v oblasti rozhlasového vysílání, nebo jsou součástí pořadů, jejichž obsah nemůže Český rozhlas ovlivnit.“.

„(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost Rady. Člen Rady nesmí v Českém rozhlasu zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od Českého rozhlasu jiné příjmy než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona.

(3) Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou^3) osobě, která v Českém rozhlasu vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od Českého rozhlasu jiné příjmy než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování Rady.

^3) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.

„(3) Usnesení Poslanecké sněmovny nebo Senátu o odvolání člena Rady z funkce podle odstavce 2 musí být odůvodněno.

(4) Osoba, které funkce člena Rady zanikla podle odstavce 1 písm. d), je povinna předsedovi Rady neprodleně písemně oznámit a doložit den zániku svého členství v Radě, nedošlo-li k zániku funkce člena Rady z důvodu jeho omezení ve svéprávnosti. Předseda Rady o takovém oznámení neprodleně písemně vyrozumí předsedu komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila.“.

^6) Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání (2009/C 257/01).“.

Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena e) až l).

„(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání^6) a dále o naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů podle § 11a. Rada Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu nejpozději do 3 dnů ode dne jejího schválení uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(6) Dozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 3 svých členů. Rozhodnutí dozorčí komise přijímá většinou alespoň 3 hlasů svých členů.

(7) Členové dozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních záznamů a dalších písemností Českého rozhlasu, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních záznamů Českého rozhlasu, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komise.“.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.

„(10) Jednání dozorčí komise se může zúčastnit člen Rady. V takovém případě se na něj povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví, vztahuje ve stejném rozsahu jako na člena dozorčí komise.“.

„§ 8c

Zavádění nové významné služby

(1) Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 využívá Český rozhlas nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb.

(2) Novou významnou službu může Český rozhlas zařadit do plnění veřejné služby, pokud

(3) Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Český rozhlas na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání. Lhůta, ve které mohou být Českému rozhlasu sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů.

(4) Návrh na zařazení nové významné služby do plnění veřejné služby Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. Návrh musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přínosu k naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání.

(6) Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení upraví Český rozhlas ve Statutu Českého rozhlasu v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie^6).“.

Poznámka pod čarou č. 3c se zrušuje.

„(8) Právní jednání, kterým se nemovitá věc v majetku Českého rozhlasu nebo její část převádí, zatěžuje nebo přenechává k užití jinému na dobu delší než 3 měsíce, vyžaduje předchozí písemný souhlas Rady, jinak je neplatné; k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.“.

„(3) Pravidla pro používání finančních zdrojů při poskytování veřejné služby podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který naplňuje požadavky vyplývající z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání^6), upraví Český rozhlas ve Statutu Českého rozhlasu.“.

„§ 11a

Oddělené účtování

(1) Český rozhlas vede účetnictví podle zákona o účetnictví.

(2) Český rozhlas je povinen organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 od podnikatelských činností podle § 11 odst. 1. Za každou z těchto činností je Český rozhlas povinen účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Český rozhlas vnitřním předpisem (dále jen „Účetní standardy Českého rozhlasu“) v souladu s požadavky zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory.

(3) Český rozhlas je povinen uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou zákonem upravujícím některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to spolu s Účetními standardy Českého rozhlasu a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2.“.

„(4) Rozhlasová studia se podílejí na výrobě pořadů^7) celoplošných programů podle § 3 odst. 1 písm. a) a celoplošné programy podle § 3 odst. 1 písm. a) zařazují do svého vysílání pořady^7) rozhlasových studií.

^7) § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Generální ředitel Českého rozhlasu předloží návrh Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání Radě Českého rozhlasu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o Státním fondu kultury

Čl. V

Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

„(4) Členu Rady náleží za výkon jeho funkce odměna a náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho pobytu v České republice.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(2) Prostředky Fondu lze též použít na úhradu nákladů spojených s činností a správou Fondu schválených v rámci rozpočtu Fondu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

Čl. VI

Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

„(1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.

(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

^18) § 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

^19) § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový poplatek a televizní poplatek

(4) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který zaměstnává nejvýše 24 osob, rozhlasový poplatek a televizní poplatek neplatí.“.

„(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčena povinnost platit poplatky podle odstavce 1.

(6) Počtem zaměstnanců se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí počet zaměstnanců přepočetný na plné pracovní úvazky.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8.

„(7) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, která pronajímá dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač, platí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek. Ustanovení odstavců 3 až 5 tím nejsou dotčena.“.

„§ 6

Výše poplatků

(1) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 55 Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 150 Kč.

(2) Měsíční výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zvýší o 6 % vždy k 1. červenci kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž součet inflace za předcházející roky od posledního zvýšení rozhlasového poplatku a televizního poplatku překročí 6 %. Výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(3) Ministerstvo kultury vyhlásí měsíční výši rozhlasového poplatku a měsíční výši televizního poplatku podle odstavce 2 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“.

Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 4 až 9.

„(7) Při odhlášení je poplatník povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá ze skutečností podle odstavce 6. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

Čl. VII

Přechodná ustanovení

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. VIII

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 242/2022 Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 253/2023 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 427/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb. a zákona č. 42/2025 Sb., se mění takto:

„(8) Čas vyhrazený oznámením o sponzorování programů a pořadů ve vysílání provozovatele televizního vysílání ze zákona nesmí přesáhnout za kalendářní rok 50 hodin na programu ČT 1 a 260 hodin v souhrnu na všech programech.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Čl. IX

Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 242/2022 Sb. a zákona č. 321/2024 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.

Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).

„(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), f) nebo g) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e) pokutu do 2 000 000 Kč.“.

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

Čl. XI

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části páté čl. VIII bodů 1 až 5 a bodu 10, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, části čtvrté čl. VI bodů 20 a 22 a části sedmé, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.