Zákon o dávce státní sociální pomoci

• d) zdravotním pojišťovnám údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• e) orgánům činným v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

• f) zpravodajským službám údaje v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu v jejich působnosti,

• g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení, správní řízení soudní, správní řízení a řízení před Ústavním soudem,

• h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu údaje potřebné k provádění kontroly činnosti orgánů státní sociální pomoci,

• i) veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti se svým šetřením.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální pomoci získají při své činnosti, lze bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívat při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Úřad práce je povinen pro účely prokázání nároku na stipendium poskytované v případě tíživé sociální situace studenta podle zákona o vysokých školách příjemci dávky nebo členu domácnosti, kteří pobírají dávku, jejíž součástí je bonus na dítě, písemně sdělit, že rozhodný příjem domácnosti v rozhodném období, jehož součástí je měsíc září, nepřevýšil součin částky životního minima domácnosti a koeficientu 1,5.

HLAVA VII

Přeplatky

§ 65

Přeplatky na dávce členů domácnosti

(1) Jestliže příjemce dávky nebo člen domácnosti nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je příjemce dávky povinen jej vrátit.

(2) Povinnost vrátit přeplatek na dávce nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek na dávce podle odstavce 1 rozhoduje Úřad práce. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání nového rozhodnutí v téže věci. Přeplatky na dávce vybírá Úřad práce.

§ 66

Regresní náhrada

(1) Ten, kdo nepředložil na výzvu orgánu státní sociální pomoci údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo předložil nesprávné údaje, s výjimkou členů domácnosti, a v důsledku toho byla dávka vyplacena ve vyšší výši, je povinen zaplatit Úřadu práce regresní náhradu ve výši rozdílu mezi výší dávky, která byla vyplacena, a výší dávky, která měla být vyplacena.

(2) Jestliže vznik nároku na regresní náhradu podle odstavce 1 zavinilo více osob, odpovídají Úřadu práce společně a nerozdílně.

(3) Úřad práce stanoví regresní náhradu ve výši podle odstavce 1. Povinnost uhradit regresní náhradu nevzniká, pokud její výše nedosahuje částky 300 Kč; tato regresní náhrada se odepíše k tíži Úřadu práce.

(4) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí Úřadu práce o povinnosti zaplatit tuto náhradu. Úřad práce může rozhodnout o prominutí povinnosti zaplatit regresní náhradu nebo může rozhodnout o snížení její výše.

(5) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 7 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena.

ČÁST PÁTÁ

POSUZOVÁNÍ NEODŮVODNITELNÉ ZÁTĚŽE SYSTÉMU

§ 67

Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému

(1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan jiného členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, Úřad práce současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému dávky státní sociální pomoci podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému“); to neplatí, má-li tato osoba na území České republiky trvalý pobyt.

(2) Skutečnost, zda není osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se posuzuje též v případech členů domácnosti fyzických osob uvedených v odstavci 1, a to za podmínek uvedených v odstavci 1.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

• a) je účastna nemocenského pojištění,

• b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění,

• c) je osobou, které nárok na dávku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie^2), nebo osobou, která má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie^1) a je zároveň osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou anebo osobou ponechávající si takové postavení,

• d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

• e) je osobou, která po skončení pracovněprávního vztahu, pokud tento pracovněprávní vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

• f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti,

• g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku nebo dohodou o provedení práce, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,

• h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

• i) je osobou, která po skončení pracovněprávního vztahu, pokud tento pracovněprávní vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti.

(4) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3, hodnotí systémem bodů

• a) délka pobytu podle jiného právního předpisu na území České republiky,

• b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

• c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání na území České republiky,

• d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

(5) Při bodovém hodnocení Úřad práce postupuje tak, že započte

• a) v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu

• 1. od 1 do 3 let, 2 body,

• 1. od 3 do 6 let, 4 body,

• 1. od 6 do 8 let, 6 bodů,

• 1. 8 nebo více let, 8 bodů,

• b) v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání po dobu

• 1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

• 1. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

• 1. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

• 1. 49 až 60 měsíců, 16 bodů,

• c) v případě osoby, která

• 1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

• 1. má střední vzdělání, 2 body,

• 1. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

• 1. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů,

• d) osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zákona o zaměstnanosti, 4 body,

• e) osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního předpisu v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem na Resortním portálu práce a sociálních věcí

• 1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

• 1. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

• 1. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

• 1. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

§ 68

Určení neodůvodnitelné zátěže systému

(1) Neodůvodnitelnou zátěží systému není osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.

(2) Neodůvodnitelnou zátěží systému je osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů.

(3) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, Úřad práce rozhodne, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké, které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému zatížení systému.

(4) Úřad práce posoudí, zda osoba není neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

§ 69

Předávání údajů ve věci posuzování neodůvodnitelné zátěže systému

(1) Orgány veřejné moci a zaměstnavatelé osob uvedených v § 67 jsou povinni na výzvu Úřadu práce sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému.

(2) Úřad práce informuje Ministerstvo vnitra o rozhodnutí, že osoba uvedená v § 67 je neodůvodnitelnou zátěží systému.

(3) Pokud Úřad práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, je Ministerstvo vnitra povinno Úřadu práce sdělit informaci o ukončení přechodného pobytu této osoby.

ČÁST ŠESTÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY A ŘÍZENÍ

HLAVA I

Výkon státní správy

§ 70

Orgány státní sociální pomoci

Orgány státní sociální pomoci jsou Úřad práce a ministerstvo.

§ 71

Výkon státní správy držitelem poštovní licence

(1) Držitel poštovní licence vykonává státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo písemnou smlouvu, která určí rozsah státní správy, která se na držitele poštovní licence přenáší.

(2) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona a jejich předávání Úřadu práce.

(3) K uzavření smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory ze smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(4) Ministerstvo a Úřad práce zveřejní smlouvu na své úřední desce a na svých internetových stránkách.

§ 72

Kontrolní činnost a šetření na místě

(1) Kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a rozhodných skutečností vykonává Úřad práce.

(2) Jde-li o orgány veřejné moci, banky a jiné obdobné instituce, vztahuje se oprávnění podle odstavce 1 jen na povinnosti, které orgán veřejné moci nebo banka a jiná obdobná instituce plní jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnanci orgánu státní sociální pomoci jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky v souvislosti s výkonem působnosti podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které členové domácnosti užívají. Přitom jsou povinni se prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným Úřadem práce jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího úřadu.

(4) Oprávnění ke vstupu do obydlí, které žadatel o dávku nebo příjemce dávky spolu s členy jeho domácnosti užívají k bydlení, s cílem posuzovat plnění podmínek podle § 20 nebo 22, mají se souhlasem žadatele o dávku nebo příjemce dávky také zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví a obecních stavebních úřadů.

(5) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo člen domácnosti znemožní provedení kontroly, Úřad práce žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši.

HLAVA II

Řízení

§ 73

Podání

Podání se činí

• a) elektronicky prostřednictvím informačního systému dávky na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

• b) elektronicky datovou schránkou,

• c) ústně u Úřadu práce nebo držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena smlouva podle § 71 odst. 1, formou asistovaného podání; asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem Úřadu práce nebo zaměstnancem držitele poštovní licence do informačního systému dávky po prokázání totožnosti osoby a po jejím ověření správnosti údajů uvedených v podání, nebo

• d) v listinné podobě; podání obsahující souhlas člena domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky může být v listinné podobě podáno pouze s úředně ověřeným podpisem tohoto člena domácnosti.

§ 74

Způsobilost činit úkony v řízení a zastupování

(1) Způsobilost činit úkony v řízení podle tohoto zákona samostatně má i nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

(2) Nezletilého člena domácnosti, který byl svěřen na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby a který nemá způsobilost činit úkony v řízení podle tohoto zákona samostatně, zastupuje v řízení o dávce namísto zákonného zástupce osoba, které byl nezletilý člen domácnosti svěřen do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

§ 75

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky je zahájeno dnem, kdy první z členů domácnosti podá žádost o dávku. Žádost o přiznání dávky se podává pouze prostřednictvím informačního systému dávky podle § 73 písm. a) nebo c).

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na žádost příjemce dávky nebo z moci úřední.

§ 76

Výzva po zahájení řízení

(1) Pokud po zahájení řízení o přiznání dávky Úřad práce nemá doloženy souhlasy členů domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky, zašle společnému zástupci výzvu k doložení souhlasů členů domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky, ve které uvede informace o složení domácnosti. Dále ve výzvě stanoví společnému zástupci lhůtu ke splnění uvedené povinnosti, která nesmí být kratší než 8 dnů.

(2) Výzva podle odstavce 1 obsahuje poučení o možných následcích, pokud žadatel nedoloží souhlasy ostatních členů domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky.

§ 77

Zastavení řízení o přiznání dávky

(1) Sdělí-li některý z členů domácnosti po zahájení řízení o přiznání dávky Úřadu práce, že nesouhlasí s pokračováním řízení o přiznání dávky, Úřad práce řízení o přiznání dávky zastaví.

(2) Úřad práce zastaví řízení o přiznání dávky také v případě, že žadatel nesplní povinnost stanovenou ve výzvě podle § 76 odst. 1.

§ 78

Společný zástupce a příjemce dávky

(1) Člen domácnosti, který první podal žádost o přiznání dávky, je společným zástupcem všech členů domácnosti v řízeních o dávce.

(2) Je-li to v zájmu členů domácnosti, určí společného zástupce Úřad práce.

(3) Společný zástupce je příjemcem dávky.

§ 79

Zjišťování a ověřování údajů

(1) Úřad práce při rozhodování o dávce, vyplácení dávky a kontrolní činnosti podle tohoto zákona zjišťuje a ověřuje výši příjmu členů domácnosti, výdaje na bydlení členů domácnosti a další rozhodné skutečnosti pro stanovení, ověření a trvání nároku na dávku, její výši nebo její výplatu; s výjimkou určení členů domácnosti tak může ve vztahu k údajům, které se týkají pouze konkrétního člena domácnosti, činit nejdříve ode dne následujícího po dni, ve kterém byl doložen jeho souhlas s pokračováním řízení o přiznání dávky.

(2) Pokud je výzva Úřadu práce vydána elektronicky s použitím informačního systému dávky, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jejího jména, příjmení, funkce nebo služebního čísla a otisk úředního razítka; v takovém případě musí výzva obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

§ 80

Účastníci řízení

(1) Vedle členů domácnosti je účastníkem řízení, pokud jde o řízení o

• a) stanovení zvláštního příjemce, též osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem,

• b) stanovení přímé úhrady nákladů na bydlení, též osoba, které má být dávka podle § 47 vyplácena.

(2) Účastníkem řízení o regresní náhradě je osoba, která nepředložila na výzvu orgánu státní sociální pomoci údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo předložila nesprávné údaje, a v důsledku toho byla dávka vyplacena ve vyšší výši.

§ 81

Stavění lhůty pro vydání rozhodnutí

Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne odeslání výzvy podle tohoto zákona do dne splnění výzvy, případně do marného uplynutí lhůty pro její splnění.

§ 82

Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí

Orgán státní sociální pomoci nemusí dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální pomoci předložili účastníci řízení, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému dávky, anebo jedná-li se o situace podle § 51 odst. 4.

§ 83

Rozhodnutí

Pokud je rozhodnutí o dávce vydáno elektronicky s použitím informačního systému dávky, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jejího jména, příjmení, funkce nebo služebního čísla a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

§ 84

Vydání rozhodnutí

Rozhodnutí, které je vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální pomoci předložili účastníci řízení, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému dávky, anebo jedná-li se o situace podle § 51 odst. 4, může být prvním úkonem orgánu státní sociální pomoci v řízení vydání rozhodnutí ve věci. Prvním úkonem orgánu státní sociální pomoci v řízení může být také vydání rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce nebo rozhodnutí o stanovení přímé úhrady nákladů na bydlení.

§ 85

Doručování

(1) Ve věcech dávky doručuje orgán státní sociální pomoci členu domácnosti, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, všechny písemnosti elektronicky prostřednictvím informačního systému dávky, pokud to člen domácnosti nevyloučil. Adresát písemnosti je o jejím vložení do informačního systému dávky informován zasláním zprávy na adresu elektronické pošty nebo na telefonní číslo, které jsou evidovány v základním registru obyvatel nebo které sdělil Úřadu práce.

(2) Adresátu písemnosti, který vyloučil doručování písemností prostřednictvím informačního systému dávky a nemá zpřístupněnu datovou schránku, doručuje orgán státní sociální pomoci ve věcech dávky prostřednictvím držitele poštovní licence, a to pouze tyto písemnosti:

• a) výzvu, kterou v průběhu řízení vyzývá adresáta písemnosti ke splnění povinnosti, a

• b) stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí v případě, že

• 1. žádost o dávku byla zamítnuta,

• 1. dávka byla odejmuta,

• 1. výše dávky klesla na 0 Kč,

• 1. bylo rozhodnuto o přeplatku na dávce,

• 1. jde o prominutí podmínky trvalého pobytu,

• 1. jde o rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému podle § 68 odst. 3,

• 1. jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, nebo

• 1. bylo rozhodnuto o přímé úhradě nákladů na bydlení.

(3) Písemnost, která je doručována prostřednictvím informačního systému dávky, je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému dávky přihlásí adresát písemnosti. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do informačního systému dávky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do informačního systému dávky vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

§ 86

Spis

(1) Spis se vede pouze v elektronické podobě v informačním systému dávky.

(2) V případě podání učiněného ústně formou asistovaného podání prostřednictvím držitele poštovní licence se do spisu zaznamená, který zaměstnanec držitele poštovní licence podání do informačního systému dávky zadal.

§ 87

Odvolání a odvolací orgán

(1) Odvolací lhůta činí 30 dnů. Odvolání nemá odkladný účinek. Je-li vyloučeno doručování prostřednictvím informačního systému dávky podle § 85 odst. 1, počíná u rozhodnutí o přiznání dávky a rozhodnutí o zvýšení nebo snížení výše dávky odvolací lhůta běžet vložením uvedeného rozhodnutí do spisu; ustanovení § 85 věty druhé o informování adresáta písemnosti o vložení rozhodnutí do spisu platí obdobně.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat.

ČÁST SEDMÁ

PŘESTUPKY

§ 88

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba, která není žadatelem o dávku, příjemcem dávky nebo členem jejich domácnosti, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit údaje rozhodné podle zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení

• a) do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo s využitím informačního systému dávky, nebo

• b) podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy podle § 60 odst. 3 nebo § 61.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 89

Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit údaje rozhodné podle zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení

• a) do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo s využitím informačního systému dávky, nebo

• b) podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy podle § 60 odst. 3 nebo § 61.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zvláštní příjemce dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost použít dávku ve prospěch členů domácnosti podle § 45 odst. 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 90

Společná ustanovení o přestupcích

(1) K řízení o přestupcích je příslušný Úřad práce.

(2) Pokuty vybírá Úřad práce.

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 91

(1) Osobám, které jsou příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, a osobám společně posuzovaným s příjemci těchto dávek vzniká nárok na dávku při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nejdříve od 1. dubna 2026.

(2) Žádost o přiznání dávky podaná do 31. prosince 2025 příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem některé z těchto dávek, se považuje za žádost o dávku na duben 2026. Pro rozhodnutí o nároku na dávku a její výši na duben 2026 je rozhodným obdobím pro stanovení rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení období 3 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byla podána žádost, ostatní rozhodné skutečnosti se posuzují ke dni podání žádosti, s výjimkou změn souvisejících se změnou ve složení členů domácnosti, které nastaly v době od podání žádosti do 31. března 2026. V tomto období je žadatel o dávku povinen hlásit pouze změny v okruhu členů domácnosti.

(3) Dalším rozhodným obdobím po období uvedeném v odstavci 2 je pro stanovení rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení pro nároky na dávku podle odstavce 2 věty první období duben až červen 2026.

(4) Pro účely prvního zvýšení částek podle § 27, 30 a 33 je prvním měsícem rozhodného období říjen 2025.

(5) Lhůta pro vydání rozhodnutí o žádostech o přiznání dávky podaných v období od 1. října 2025 do 31. prosince 2025 u domácností, jejichž členové k 1. říjnu 2025 nepobírali přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, činí 90 dní.

(6) Lhůta, ve které je Úřad práce povinen zpracovat podpůrný plán podle § 37, činí v případě dávky, jejíž součástí je složka na živobytí, přiznané do 30. září 2026, 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání dávky.

(7) Pokud byl v období pro stanovení výše normativního nájemného a vlastnického paušálu poskytován alespoň po část tohoto období příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozumí se příjemci dávky pro účely stanovení výše normativního nájemného a vlastnického paušálu i příjemci příspěvku na bydlení.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 92

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2025.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

^3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.