Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně

Typ Zákon
Publikace 2025-06-30
Naposledy aktualizováno 2025-07-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 20
Historie novel JSON API

(3) Správu placení peněžitého plnění, které uložil orgán územního samosprávného celku, vykonává obecní úřad nebo krajský úřad tohoto územního samosprávného celku. Na žádost tohoto obecního úřadu nebo krajského úřadu vykonává správu placení tohoto peněžitého plnění nebo jej vymáhá obecný správce daně.

(4) Správní orgán, který peněžité plnění uložil, vykonává správu placení tohoto peněžitého plnění, jde-li o

(5) Na žádost správního orgánu, který uložil peněžité plnění podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c), vykonává správu placení tohoto peněžitého plnění nebo jej vymáhá obecný správce daně.

(6) Vykonává-li správu placení peněžitého plnění obecný správce daně a toto peněžité plnění je uloženo příkazem na místě, převezme platbu na místě správní orgán, který peněžité plnění uložil, a postoupí ji obecnému správci daně.“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití

Čl. LXXVII

Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 383/2022 Sb., se mění takto:

„k provedení režimu Evropské unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití“.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„^1) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití, v platném znění.“.

Poznámka pod čarou č. 43 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 47 zní:

„^47) Například nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska, v platném znění, nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010, v platném znění, nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, v platném znění.“.

„(2) Ministerstvo

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

„(3) Povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího použití (dále jen „povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb“) se vyžaduje, jestliže

(4) Povolení ministerstva k tranzitu zboží dvojího použití se požaduje, pokud o tom ministerstvo rozhodlo podle čl. 7 nařízení o režimu pro zboží dvojího užití.“.

Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

Poznámka pod čarou č. 48 zní:

„^48) Čl. 60 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.“.

„§ 13a

Zadržení

(1) Je-li při vývozu zboží dvojího použití nebo tranzitu zboží dvojího použití, které není zbožím Evropské unie, důvodné podezření, že toto zboží je nebo by mohlo být určeno k použití podle čl. 4 odst. 1 nařízení o režimu pro zboží dvojího užití nebo pro použití související s porušováním lidských práv, celní úřad jej nepropustí do navrženého celního režimu a zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky a neprodleně oznámí tuto skutečnost ministerstvu.

(2) Zjistí-li celní úřad při výkonu své jiné působnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že zboží dvojího použití je nebo by mohlo být určeno k použití podle čl. 4 odst. 1 nařízení o režimu pro zboží dvojího užití, nebo pro použití související s porušováním lidských práv, toto zboží zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky, pokud je to s ohledem k jeho povaze možné, a neprodleně informuje ministerstvo.

(3) Ponechá-li zboží dvojího užití celní úřad osobě, které bylo zboží dvojího užití zadrženo, a tato osoba s ním nakládá v rozporu s postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky, pak právní jednání, kterým byl tento zákaz nakládání porušen, je neplatné.

(4) Celní úřad vrátí zadržené zboží dvojího použití také, nesdělí-li ministerstvo do 15 dnů, že vydá rozhodnutí o zákazu tranzitu. Celní úřad propustí zboží do celního režimu vývoz, pokud jsou splněny další podmínky propuštění.

(5) Celní úřad vrátí zadržené zboží dvojího použití také, nesdělí-li ministerstvo do 15 dnů, že zboží zadržené podle odstavce 2 porušuje tento zákon.“.

Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje.

„(2) Rozhodnutí o zákazu tranzitu je vyloučeno z přezkoumání soudem.“.

„(4) V případě, že ministerstvo rozhodne o zákazu tranzitu a ve lhůtě 20 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zákazu tranzitu není podána žádost o propuštění zboží dvojího použití do jiného celního režimu s výjimkou celního režimu vnějšího tranzitu nebo uskladnění ve svobodném pásmu, přijme celní úřad, který zboží zadržel podle § 13a, opatření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^49).

^49) Čl. 198 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST SEDMDESÁTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. LXXVIII

V § 108 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , a vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která podle těchto právních předpisů uložil a která jsou příjmem státního rozpočtu nebo radiotelekomunikačního účtu“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů

Čl. LXXIX

Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 383/2022 Sb., se mění takto:

„(2) Celní úřad zapisuje na originál povolení nebo originál povolení k vývozu podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jejich využívání. Zápisy na originál do těchto povolení opatří datem provedení zápisu a údajem jednoznačně identifikujícím toho, kdo zápis provedl.“.

Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

„§ 11

V průběhu přepravy, dovozu nebo vývozu musí být stanovené výrobky a určené výrobky dále doprovázeny originálem povolení, pokud jde o přepravu nebo dovoz, nebo originálem povolení k vývozu, pokud jde o vývoz. Tato povolení je povinen jejich držitel předložit celnímu úřadu.“.

„§ 11a

Zadržení stanovených výrobků a určených výrobků

(1) Celní úřad zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky stanovené výrobky nebo určené výrobky, je-li důvodné podezření, že dovoz stanovených výrobků nebo vývoz určených výrobků není prováděn podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, podle podmínek stanovených v povolení nebo v povolení k vývozu nebo v případě určených výrobků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem^3).

(2) Zjistí-li celní úřad při výkonu své jiné působnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že přeprava stanovených výrobků není prováděna podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle podmínek stanovených v povolení, stanovené výrobky zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky.

(3) Ponechá-li stanovené výrobky nebo určené výrobky celní úřad osobě, které byly stanovené výrobky nebo určené výrobky zadrženy, a tato osoba s nimi nakládá v rozporu s postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky, pak právní jednání, kterým byl tento zákaz nakládání porušen, je neplatné.“.

Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.

„§ 11c

Celní úřad vrátí zadržené stanovené výrobky nebo určené výrobky také, nejsou-li třeba k dalšímu řízení podle tohoto zákona.“.

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

Čl. LXXX

Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 280/2024 Sb., se mění takto:

^10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„(4) Úřad změní nebo zruší opatření obecné povahy podle odstavce 1, pokud Rada bezpečnosti změní nebo zruší své rozhodnutí podle odstavce 1.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

„(3) Orgán Celní správy České republiky zadržený majetek vrátí, pokud

ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o sociálních službách

Čl. LXXXI

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 254/2014 Sb. a zákona č. 47/2019 Sb., se mění takto:

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

Čl. LXXXII

Přechodné ustanovení

Lhůta pro zánik nároku na vrácení přeplatku podle § 22 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě nároku, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní také ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

Čl. LXXXIII

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 309/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 327/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 344/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 203/2022 Sb., zákona č. 456/2022 Sb., zákona č. 407/2023 Sb., zákona č. 454/2023 Sb., zákona č. 289/2024 Sb. a zákona č. 330/2024 Sb., se mění takto:

Čl. LXXXIV

Přechodné ustanovení

Lhůta pro zánik nároku na vrácení dávky nebo její části podle § 51 odst. 7 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě nároku, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní také ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o střetu zájmů

Čl. LXXXV

V § 25 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 253/2023 Sb., se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , s výjimkou Úřadu pro ochranu osobních údajů“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl. LXXXVI

V § 142 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se na konci textu odstavce 10 doplňují slova „ , s výjimkou Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva obrany“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o pohonných hmotách

Čl. LXXXVII

Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 130/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 48/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto:

„(3) Bezdlužnost zjišťuje z moci úřední celní úřad.“.

„(2) Česká obchodní inspekce vybírá pokutu, kterou uložila.“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o léčivech

Čl. LXXXVIII

V § 101 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 314/2022 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Zjistí-li orgán Celní správy České republiky při výkonu své jiné působnosti skutečnost nasvědčující tomu, že je léčivý přípravek předmětem porušení povinnosti podle tohoto zákona, tento léčivý přípravek včetně obalu, průvodní dokumentace nebo i dopravního prostředku, který jej dopravuje, zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky. Orgán Celní správy České republiky zadržený léčivý přípravek včetně obalu a průvodní dokumentace předá Ústavu nebo Veterinárnímu ústavu bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy Ústav nebo Veterinární ústav informoval o zadržení a Ústav nebo Veterinární ústav jej bez zbytečného odkladu převezme. Postup podle § 11j odst. 2 zákona o Celní správě České republiky se nepoužije. Ústav nebo Veterinární ústav při převzetí zadrženého léčivého přípravku postupuje podle odstavce 6 písm. e) obdobně.“.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání

Čl. LXXXIX

Zákon č. 38/2008 Sb., o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb. a zákona č. 383/2022 Sb., se mění takto:

„(2) Celní úřad zadrží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky zboží, je-li důvodné podezření, že se jedná o obchod se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání podle nařízení.“.

„(2) Generální ředitelství cel poskytne ministerstvu v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti ministerstva podle tohoto zákona informace zjištěné celním úřadem při výkonu působnosti podle tohoto zákona.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST OSMDESÁTÁ

Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Čl. XC

V § 20 odst. 2 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se věta první zrušuje.

ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Čl. XCI

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 107/2024 Sb. a zákona č. 32/2025 Sb., se mění takto:

ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. XCII

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 273/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto:

ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ

Změna daňového řádu

Čl. XCIII

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 337/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:

„(3) Správce daně má způsobilost vystupovat v postavení věřitele, dlužníka, poškozeného nebo v postavení jim obdobném ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost.“.

Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.

„(7) Lze-li při doručování zásilky do ciziny prokázat dodání zásilky podle právních předpisů dané země, považuje se tato zásilka za dodanou odpovídajícím způsobem podle tohoto zákona.“.

„(4) Správce daně zajistí dostupnost dříve zveřejněné informace podle odstavce 1 písm. b) a c) způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně po dobu 10 let od jejího zveřejnění.“.

„(2) Ve formulářovém podání je nutné dodržet stanovenou obsahovou strukturu a lze jej podat pouze

„(4) Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé druhy daní vyhláškou obsahovou strukturu formulářového podání, a to prostřednictvím stanovení

(5) Ministerstvo financí může stanovit pro jednotlivé druhy daní vyhláškou formát elektronického formulářového podání.“.

„(2) Nepříslušný správce daně o postoupení vhodným způsobem vyrozumí podatele nebo osobu, která platbu učinila, má-li za to, že k naplnění účelu vyrozumění nepostačí zpracování podání nebo platby příslušným správcem daně.“.

„§ 124a

(1) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci, pozbývá toto rozhodnutí správce daně všech právních účinků dnem nabytí právní moci

(2) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí správce daně, nabývá toto rozhodnutí správce daně znovu všech právních účinků dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského soudu, kterým je žaloba zamítnuta, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, rozhodl-li současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu o žalobě sám.“.

„(2) Oznámení změny registračních údajů a žádost o zrušení registrace lze provést pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.“.

„(5) Při určení pořadí úhrady daně se vychází ze stavu ke dni úhrady.“.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

„(6) Stanoví-li zákon, že se vratitelný přeplatek vrací bez žádosti, správce daně tento vratitelný přeplatek daňovému subjektu nevrátí bez žádosti, pokud

„(5) Předání údajů ke správě placení peněžitého plnění v rámci dělené správy a žádost, kterou orgán veřejné moci žádá obecného správce daně o výkon správy placení nebo vymáhání peněžitého plnění v rámci dělené správy, lze učinit pouze elektronicky ve formátu a struktuře určených a zveřejněných správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„§ 162a

(1) Dojde-li k přechodu příslušnosti k vymáhání peněžitého plnění v rámci dělené správy, přechází současně i příslušnost k jeho vybírání.

(2) Požádá-li orgán veřejné moci obecného správce daně o výkon správy placení nebo vymáhání peněžitého plnění v rámci dělené správy, dochází tím k přechodu příslušnosti k výkonu správy placení nebo vymáhání tohoto peněžitého plnění. Tuto žádost nelze vzít zpět.

(3) Orgán veřejné moci, který pozbyl příslušnost ke správě placení peněžitého plnění nebo vymáhání v rámci dělené správy, je povinen příslušnému správci daně uhradit hotové výdaje, úroky hrazené správcem daně a přiznanou náhradu škody, pokud tento orgán veřejné moci způsobil jejich vznik.“.

„(4) Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu nebo osobě podle odstavce 3. Správce daně bezodkladně po vzniku zástavního práva

(5) Zástavní právo zřízené rozhodnutím správce daně zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí, kterým správce daně ruší zástavní právo. O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí správce daně daňový subjekt a vlastníka zástavy. Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, podá správce daně návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí a návrh na výmaz poznámek podle odstavce 6.“.

„(7) Pokud nebyla při vymáhání uhrazena splatná částka zálohy na daň do doby stanovení této daně, rozhodne správce daně, že vykonatelné rozhodnutí o stanovení této daně se stává exekučním titulem namísto dosavadního exekučního titulu nebo titulů a současně uvede výši nedoplatku, pro jehož úhradu má být vymáhání nadále prováděno. Účinky provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány v rozsahu vymezeném novým exekučním titulem.“.

„(1) Správce daně může

„(4) Požádá-li správce daně o vymáhání nedoplatku obecného správce daně nebo soudního exekutora, dosud vzniklé exekuční náklady dnem podání žádosti zanikají, s výjimkou hotových výdajů.“.

„§ 184a

(1) Nelze-li daňovou exekuci v návaznosti na účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nebo na účinky nařízení likvidace pozůstalosti provést, správce daně vydá do majetkové podstaty nebo likvidační podstaty nerozdělený výtěžek dražby, a to bezodkladně po právní moci rozhodnutí, kterým po odpočtu exekučních nákladů rozhodne o tomto vydání.

(2) Správce daně vydá rozhodnutí o vydání výtěžku dražby bez zbytečného odkladu po dni účinnosti rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti. Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

(3) Rozhodnutí o vydání výtěžku dražby se doručuje dlužníkovi, osobě, která přihlásila pohledávku zajištěnou zástavním právem, a osobám, které jsou podle insolvenčního zákona nebo zákona o zvláštních řízeních soudních oprávněné k nakládání s výtěžkem dražby.“.

„(5) Pokud jsou poddlužníkovi známy údaje, které mají nebo by mohly mít vliv na daňovou exekuci dlužníka, je povinen tyto údaje správci daně bez zbytečného odkladu oznámit.“.

„(4) Úkony potřebné ke zřízení chráněného účtu, které podle občanského soudního řádu provádí soud, v daňové exekuci provede správce daně, jenž má v souvislosti s tímto chráněným účtem obdobné postavení jako soud.

(5) Správce daně rozhodne,

„§ 193a

Prodej majetkového práva

(1) Je-li to účelné, správce daně namísto přikázání majetkového práva, nařídí jeho dražbu. Správce daně přitom postupuje přiměřeně jako při daňové exekuci prodejem movitých věcí.

(2) V případě postižení družstevního podílu dlužníka, je-li s družstevním podílem spojeno právo užívat byt, se uplatní přiměřeně postup pro daňovou exekuci prodejem nemovitých věcí. Dražební vyhlášku správce daně doručí také tomuto družstvu.“.

„(5) Při elektronické dražbě nelze uplatnit výhradu proti příklepu.“.

„§ 202a

(1) Dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem věci, zanikají

(2) Zemědělský pacht neuvedený v dražební vyhlášce nebo neoznámený daňovým exekutorem před zahájením licitace zaniká koncem pachtovního roku, ve kterém se dražba uskutečnila.

(3) Prodejem spoluvlastnického podílu nezanikají věcná břemena, výměnky a nájemní a pachtovní práva váznoucí na celém předmětu dražby, ledaže by zatěžovala pouze prodávaný spoluvlastnický podíl.

(4) Správce daně vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, která věcná nebo jiná práva zapsaná v katastru nemovitostí váznoucí na nemovité věci zanikla a která nikoliv. Tyto skutečnosti správce daně na žádost potvrdí také nabyvateli předmětu dražby.“.

„§ 206a

Soupis podle evidence

(1) Movitou věc dlužníka, která je zapsaná v evidenci zřízené nebo vedené na základě zákona, může daňový exekutor sepsat bez ohledu na to, kde se věc nachází. Soupis správce daně doručí dlužníkovi nejdříve spolu s exekučním příkazem.

(2) O sepsání věci podle evidence a o právních následcích s ním spojených správce daně bezodkladně vyrozumí osobu nebo orgán veřejné moci, které vedou tuto evidenci. Tato osoba nebo orgán veřejné moci informaci o soupisu zaznamenají do evidence a uchovávají ji až do okamžiku, kdy je správce daně vyrozumí o zániku účinků nařízené daňové exekuce.

(3) Na výzvu správce daně je dlužník povinen ve stanovené lhůtě

(4) Dlužník je povinen poskytnout nezbytnou součinnost při převzetí věci podle odstavce 3 správcem daně. Ustanovení § 207 se použije obdobně.

(5) Má-li věc sepsanou podle evidence v držení třetí osoba, použijí se odstavce 3 a 4 obdobně.“.

„(4) Postup podle odstavců 1 až 3 lze uplatnit i při prodeji živých zvířat.“.

„§ 215a

(1) Je-li sepsáno virtuální aktivum, je dlužník povinen na výzvu správce daně sdělit údaje potřebné k jeho směně na peněžní prostředky, kterou za dlužníka může provést správce daně.

(2) Správce daně může postupem pro zajištění věci při místním šetření zajistit věc nezbytnou pro nakládání se sepsaným virtuálním aktivem.

(3) Je-li sepsáno virtuální aktivum, správce daně může provést jeho prodej nebo směnu na peněžní prostředky sám nebo prostřednictvím osoby obchodující s virtuálními aktivy.

(4) Virtuálním aktivem se pro účely správy daní rozumí virtuální aktivum podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.

„(1) ,Dlužník nesmí od okamžiku, kdy mu byl oznámen exekuční příkaz,

„(2) Právní jednání, kterým dlužník porušil povinnost podle odstavce 1, je neplatné.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„(3) Na základě výsledků ocenění podle odstavce 1 správce daně stanoví v rozhodnutí o výsledné ceně

Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje.

„(4) Na návrh správce daně rozhodne soud místně příslušný podle sídla správce daně o zániku práva odpovídajícího závadě váznoucí na nemovité věci, která je předmětem daňové exekuce, pokud

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(5) Proti rozhodnutí o výsledné ceně se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení a dražbu lze nařídit až po právní moci tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí o výsledné ceně lze v případě podle odstavce 4 vydat až po právní moci rozhodnutí soudu.“.

„§ 223a

(1) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o udělení příklepu za účelem uplatnění předražku podle občanského soudního řádu, a to spolu s údaji potřebnými pro toto uplatnění.

(2) Podpis navrhovatele na návrhu předražku, který není podán ústně do protokolu nebo elektronicky způsobem nevyžadujícím dodatečné potvrzení, musí být úředně ověřen.

(3) Správce daně nepřihlíží k návrhu předražku, pokud tento předražek není plně uhrazen ve lhůtě k podání návrhu předražku.

(4) Obdrží-li správce daně jeden nebo více návrhů předražku, po uplynutí lhůty k podání návrhu předražku vyzve vydražitele, aby do 3 dnů ode dne doručení této výzvy oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší dražební podání na částku nejvyššího předražku. Marným uplynutím této lhůty právo vydražitele na zvýšení nejvyššího dražebního podání zaniká, a tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

§ 223b

(1) Po uplynutí lhůty pro podání oznámení vydražitele o tom, zda zvyšuje svoje nejvyšší dražební podání na částku nejvyššího předražku, správce daně vydá rozhodnutí o předražku, ve kterém zruší rozhodnutí o udělení příklepu a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitou věc nabude.

(2) Rozhodnutí o předražku správce daně doručí

(3) Proti rozhodnutí o předražku se jeho příjemce může odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

(4) Stane-li se předražitelem vydražitel, je povinen doplatit nejvyšší dražební podání na částku nejvyššího předražku ve lhůtě délkou shodné se lhůtou k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovené v dražební vyhlášce. Lhůta pro doplacení předražku počíná běžet dnem, který následuje po dni právní moci rozhodnutí o předražku. Ustanovení § 226 odst. 1 se použije obdobně. Lhůtu pro doplacení předražku nelze navrátit v předešlý stav.

(5) Marným uplynutím lhůty pro doplacení předražku nebo prodloužené lhůty pro jeho doplacení se rozhodnutí o předražku zrušuje, o čemž správce daně vyrozumí vydražitele.“.

„(2) Při první opakované dražbě činí nejnižší dražební podání 50 % výsledné ceny nemovité věci, při druhé opakované dražbě činí nejnižší dražební podání 40 % výsledné ceny nemovité věci, při třetí opakované dražbě činí nejnižší dražební podání 30 % výsledné ceny nemovité věci a při čtvrté a další opakované dražbě činí nejnižší dražební podání 25 % výsledné ceny nemovité věci.

(3) Došlo-li při dražbě k jejímu neprovedení z důvodu podle odstavce 1, lze další dražbu nařídit se shodným nejnižším dražebním podáním, pokud lze předpokládat, že nemovitá věc bude prodána.“.

„(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně v případě, že vydražitel včas nedoplatil nejvyšší dražební podání na částku nejvyššího předražku. Na náhradu lze započíst uhrazené nejvyšší dražební podání.

(4) Včas neuhrazenou náhradu podle odstavců 1 až 3 spravuje správce daně, který vydal rozhodnutí o výši této náhrady, jako nedoplatek vydražitele nebo předražitele.“.

„§ 230

(1) Správce daně na základě obdržených vyjádření podle § 228 rozhodne o rozvrhu výtěžku dražby, v němž jednotlivým věřitelům přizná nárok na úhradu pohledávky ve výši, která odpovídá jejich pořadí. Včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.

(2) Rozhodnutí o rozvrhu správce daně doručí dlužníkovi a věřitelům, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta.

(3) Přiznané částky správce daně vyplatí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o rozvrhu.

(4) Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, a nepostupuje-li správce daně podle odstavce 5, se stává zbytek rozdělovaného výtěžku dražby vratitelným přeplatkem dlužníka, který správce daně vrátí i bez žádosti do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvrhu.

(5) Zjistí-li správce daně z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, sdělí správce daně tuto skutečnost orgánu činnému v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Pokud správce daně od orgánu činného v trestním řízení do 30 dnů neobdrží sdělení, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, stává se zbytek rozdělovaného výtěžku dražby vratitelným přeplatkem dlužníka, který správce daně vrátí i bez žádosti do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty.

§ 231

(1) Dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu zanikají zadržovací a zástavní práva nebo zajišťovací převod práva váznoucí na předmětu dražby.

(2) Pravomocné rozhodnutí o rozvrhu doručí správce daně příslušnému katastrálnímu úřadu. Toto rozhodnutí správce daně na žádost doručí také nabyvateli předmětu dražby.“.

„(6) Daňová povinnost zůstavitele týkající se příslušenství daně přechází na jeho dědice, s výjimkou penále a pokut.“.

„§ 240e

Daňová povinnost při zániku svěřenského fondu

(1) Dojde-li k ukončení správy svěřenského fondu, trvá povinnost svěřenského správce podávat daňové tvrzení až do dne zániku svěřenského fondu.

(2) Svěřenský správce je povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne ukončení správy svěřenského fondu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto ukončení.

(3) Svěřenský správce je povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zániku svěřenského fondu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto zániku.

(4) Ten, kdo přijal majetek ze svěřenského fondu v souvislosti s jeho zánikem, odpovídá v příslušném rozsahu a do výše přijatého majetku za splnění platební povinnosti svěřenského fondu, která nebyla splněna do dne zániku svěřenského fondu. V tomto rozsahu je ten, kdo přijal majetek ze svěřenského fondu, daňovým subjektem.

(5) Dojde-li k zániku svěřenského fondu, aniž by bylo dostatečně zřejmé, v jakém rozsahu ten, kdo přijal majetek ze svěřenského fondu, odpovídá za splnění platební povinnosti podle odstavce 4, určí tento rozsah správce daně. Včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.“.

„(5) Daňová pohledávka, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen rozhodnutím insolvenčního soudu, zaniká právní mocí tohoto rozhodnutí.“.

„(8) Základem pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně je výše daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým tvrzením.“.

„(5) Je-li při výpočtu výše úroku zohledňována výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, použije se výše této sazby platná pro první den kalendářního pololetí, do něhož spadá daný jednotlivý den, kdy úrok vzniká.“.

„(5) Úrok hrazený správcem daně nevzniká z

„(3) Úrok z vratitelného přeplatku nevzniká po dobu, kdy vzniká úrok z daňového odpočtu.“.

„(5) Správce daně může na žádost zcela nebo zčásti prominout penále také z důvodu zamezení dvojímu trestání, pokud toto penále vzniklo po právní moci rozhodnutí soudu ukládajícího daňovému subjektu trest za daňový trestný čin související s daní, které je toto penále příslušenstvím; ustanovení zákona vylučující nebo omezující prominutí penále se nepoužijí.“.

„§ 260

Hromadné prominutí nebo posečkání daně nebo příslušenství daně

(1) Vláda může opatřením obecné povahy na návrh ministra financí zcela nebo částečně hromadně prominout daň nebo příslušenství daně

(2) Vláda může opatřením obecné povahy na návrh ministra financí zcela nebo částečně povolit hromadné posečkání úhrady daně nebo příslušenství daně

(3) Vláda může v rámci povoleného hromadného posečkání stanovit, že po dobu jeho trvání nevzniká úrok z posečkané částky.

(4) Pro účely změny stanovené doby posečkání, změny nebo doplnění podmínek posečkání a pozbytí účinnosti posečkání se opatření obecné povahy, kterým se povoluje hromadné posečkání, považuje za rozhodnutí vydané samostatně vůči každému daňovému subjektu, jehož se týká.

(5) Vláda v opatření obecné povahy stanoví rozsah a podmínky hromadného prominutí nebo posečkání, zejména dobu, na níž je posečkání povoleno.

(6) Opatřením obecné povahy se promíjí nebo posečkává daň nebo příslušenství daně všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí nebo posečkání týká.

(7) Hromadné prominutí daně nebo příslušenství daně není přípustné v případě

„§ 260a

Zvláštní ustanovení o vydávání opatření obecné povahy o hromadném prominutí nebo posečkání daně nebo příslušenství daně

(1) Opatření obecné povahy o hromadném prominutí nebo posečkání daně nebo příslušenství daně se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.

(2) Opatření obecné povahy oznámí Ministerstvo financí zveřejněním ve Finančním zpravodaji a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem následujícím po dni zveřejnění ve Finančním zpravodaji, nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden.

(4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze odůvodnění opatření obecné povahy omezit pouze na splnění zákonem stanovených podmínek pro hromadné prominutí nebo posečkání.“.

„§ 262a

Výkon jiné působnosti postupem podle daňového řádu

(1) Za správu daní se považuje také výkon působnosti orgánu veřejné moci, jejíž cíl je odlišný od správného zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, pokud tak stanoví zákon, nebo pokud zákon stanoví, že se při výkonu této působnosti postupuje podle tohoto zákona.

(2) Za předmět správy daní se považuje také předmět výkonu působnosti podle odstavce 1, přičemž ustanovení tohoto nebo jiného zákona o správě daní se na něj použijí přiměřeně.

(3) Povinnost, která je předmětem výkonu působnosti podle odstavce 1, se v tomto rozsahu považuje za daňovou povinnost.

(4) Osoba, která je nositelem daňové povinnosti podle odstavce 3, je daňovým subjektem.“.

Čl. XCIV

Přechodná ustanovení

ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně

Čl. XCV

Zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně, se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.

„(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

„§ 1a

Letištní pozemky mohou být ve prospěch třetí osoby zatíženy právem stavby. Právo stavby ani stavba vyhovující právu stavby se nestávají součástí letiště Praha-Ruzyně a nemovitých věcí k němu náležejících. Ustanovení § 1254 občanského zákoníku se v takovém případě nepoužije.

§ 1b

(1) Vlastník letištního pozemku, který není právnickou osobou se sídlem ve státě, ve které má stát stoprocentní majetkovou účast, je povinen v případě úplatného převodu vlastnického práva k takovému letištnímu pozemku, jej přednostně nabídnout ke koupi

(2) Provozovatel letiště nebo Česká republika – Ministerstvo financí může na základě nabídky vlastníka letištního pozemku uplatnit právo na přednostní koupi letištního pozemku, a to za cenu obvyklou a nelze-li cenu obvyklou určit, za tržní hodnotu.

(3) Provozovatel letiště nebo Česká republika – Ministerstvo financí, jsou povinni ve lhůtě 6 měsíců od doručení nabídky oznámit vlastníku letištního pozemku, že nabídku koupě přijímají, jinak právo na přednostní koupi letištního pozemku vůči jeho vlastníku, který nabídku učinil, zaniká.

(4) Nesplní-li vlastník letištního pozemku povinnost podle odstavce 1, je právní jednání, kterým převedl vlastnictví k letištnímu pozemku na jinou osobu neplatné.

(5) Odstavce 1 až 4 se pro podíl na letištním pozemku použijí obdobně.“.

ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)