Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

1	A. Údaje o provozovateli:	Identifikační číslo (IČO):
2	Název provozovatele (obchodní firma nebo příjmení a jméno):
3	Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
4	Adresa (obec, město – městská část):
5	PSČ:
6	B. Údaje o provozovně	Identifikační číslo provozovny (IČP):
7	Název provozovny:
8	Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
9	Adresa (obec, město – městská část):
10	PSČ:
11	Územně technická jednotka (ÚTJ):
12	Název kraje:
13	C. Údaje o stacionárním zdroji	Pořadové číslo stacionárního zdroje evidované v ISPOP
14	Název stacionárního zdroje
15	D. Údaje o komínech a výduších	Pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP
16	E. Termín provedení jednorázového měření emisí	Uvede se termín provedení jednorázového měření emisí
17	F. Rozsah jednorázového měření emisí	Uvede se rozsah měřených znečišťujících látek
18	G. Cíl jednorázového měření emisí	Vybere se, zda se jedná o měření ke stanovení hmotnostní koncentrace znečišťující látky nebo kontrole AMS podle ČSN EN 14181
19	H. Údaje o autorizované osobě, která provede měření	Identifikační číslo (IČO):
20	Název osoby (obchodní firma nebo příjmení a jméno):
21	Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
22	Adresa (obec, město – městská část):
23	PSČ:

Vysvětlivky k tabulce:

1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.

6) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů, u nichž bude prováděno jednorázové měření emisí.

11) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.

12) Uvede se název kraje.

13) Uveďte pořadové číslo stacionárního zdroje, které nezaměnitelně identifikuje stacionární zdroj v ISPOP. V případě nového stacionárního zdroje uveďte pořadové číslo, pod nímž bude stacionární zdroj identifikován v hlášení souhrnné provozní evidence.14) Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.

15) Uvede se pořadové číslo výduchu/komína stacionárního zdroje, které nezaměnitelně identifikuje výduch/komín stacionárního zdroje v ISPOP. V případě nového výduchu/komína stacionárního zdroje uveďte pořadové číslo, pod nímž bude výduch/komín stacionárního zdroje identifikován v hlášení souhrnné provozní evidence.

16) Uvede se termín provedení jednorázového měření ve formátu DD.MM.RRRR nebo DD.MM.RRRR až DD.MM.RRRR.

17) Uvede se název (názvy) měřených znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí)

18) Vybere se cíl jednorázového měření emisí, tj. „Ověření specifických emisních limitů a měření emisí znečišťujících látek bez stanoveného emisního limitu“ a/nebo „Kontrola AMS podle ČSN EN 14181“.

19) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.

Část B

OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ

• 1. Datum provedení jednorázového měření emisí ve formátu DD.MM.RRRR nebo DD.MM.RRRR až DD.MM.RRRR

• 1. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí

• 1. Jméno a příjmení osoby odpovědné za správnost provedení měření a zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované činnosti)

• 1. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje

• 1. Účel jednorázového měření emisí (specifikuje se, zda se jedná o měření „Instrumentálními a manuálními metodami“ nebo „Elektrochemickými převodníky“ nebo „Kalibraci QAL2“ nebo „Ověření AST“. V případě prvních dvou uvedených dále specifikovat také, zda se jedná o první měření podle § 3 odst. 1 nebo intervalové měření podle § 3 odst. 3). Rovněž se uvede pořadové číslo měření v provozovně provozovatele v kalendářním roce.

• 1. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného stacionárního zdroje evidované v ISPOP, pořadové číslo stacionárního zdroje a pořadové číslo výduchu stacionárního zdroje z povolení provozu, pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP, základní technická data stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí), další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí

• 1. Umístění měřicího místa, označení místa měření, porovnání s požadavky určených norem, zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres s vyznačením odběrových míst

• 1. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační postupy

• 1. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat

• 1. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného subjektu, předmět spolupráce – stanovované veličiny, metody stanovení)

• 1. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů – příkon/výkon/kapacita v době měření, spotřeba organických rozpouštědel v době měření, včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí a průměrné hodnoty stanoveného a sledovaného provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snižování emisí, které byly stanoveny v povolení provozu, v době měření)

• 1. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších doprovodných veličin

• 1. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy), seznam značek

• 1. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.

Příloha č. 15

Obsahové náležitosti rozptylové studie

Obecně:

Rozptylová studie musí obsahovat všechny podklady, které umožní posoudit její správnost a provést kontrolní přepočet. Jedná se o parametry zdrojů vstupující do rozptylového modelu včetně popisu jejich odvození z podkladových materiálů. Tam, kde to z důvodu vysokého počtu zdrojů není možné (např. mobilní zdroje na dopravních komunikacích), musí být uveden podrobný postup výpočtu, který jej umožní zreprodukovat.

• 1. Zadání rozptylové studie

• 1. Použitá metodika výpočtu

• 1. Vstupní údaje

• 3.1. Umístění záměru

Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.

• 3.2. Údaje o zdrojích

• a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií s ohledem na emise znečišťujících látek do ovzduší a počtu provozních hodin za rok.

• b) Podkladové údaje o emisích a výduších, a to jak u posuzovaného zdroje, tak u technologicky propojených či navazujících záměrů (i jiných provozovatelů), pokud jsou situovány v bezprostředním sousedství posuzovaného záměru a dochází u nich z důvodu realizace posuzovaného záměru ke změně emisí, a to:

i. emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek,

ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, případně objemový tok

iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,

iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).

Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.

• c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel), složení dle kategorií a emisních tříd vozidel, rychlosti a plynulosti dopravy.

• 3.3. Meteorologické podklady

Meteorologická data musí být reprezentativní pro danou lokalitu a z důvodu postihnutí dlouhodobého charakteru meteorologických podmínek musí pokrývat nejméně 10 let z 15letého období předcházejícího zpracování rozptylové studie. Použitá meteorologická data jsou souhrnně prezentována ve formě stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice, a to jak v grafické podobě, tak v tabelární podobě, přičemž tabelárně jsou uvedeny četnosti všech kombinací tříd stability a rychlosti větru, se kterými použitý model pracuje. Je nezbytné uvést, jaké výšce nad zemí tato větrná růžice odpovídá a zdroj (zpracovatele) meteorologických dat.

• 3.4. Popis referenčních bodů

Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem, resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.

Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů. Jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod.

Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území.

• 3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity

Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace apod.) a příslušných imisních limitů látek uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona.

• 3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě

Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu.

• 1. Výsledky rozptylové studie

Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny

• a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,

• b) v tabulkové formě pro vybrané specifické referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky dodat ve formě přílohy k rozptylové studii, přičemž v takovém případě je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi,

• c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).

• 1. Návrh kompenzačních opatření

Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.

Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.

Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.

• 1. Závěrečné hodnocení

Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.

• 1. Seznam použitých podkladů“.

• 1. Přílohy č. 17 a 18 znějí:

„Příloha č. 17

Způsob stanovení specifického emisního limitu

• 1. Specifický emisní limit se stanovuje tak, aby zajišťoval řádnou funkci zařízení ke snižování emisí nebo řádné plnění jiného opatření ke snížení emisí znečišťujících látek, které jsou ze stacionárního zdroje emitovány definovaným komínem, průduchem nebo jiným obdobným místem, kde lze provést reprodukovatelné a opakovatelné měření emisí.

• 1. Specifický emisní limit se stanovuje jako koncentrační specifický emisní limit znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek jako jsou VOC, TOC nebo PAH.

• 1. V případech, kdy nelze zajistit, aby specifický emisní limit stanovený jako koncentrace plnil regulační funkci, lze jej odchylně od bodu 2 stanovit jako měrnou výrobní emisi, tedy jako hmotnost znečišťující látky vztaženou na jednotku produkce, případně jej nahradit emisním stropem.

• 1. Znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek, pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí být ze stacionárního zdroje skutečně emitována nebo musí existovat předpoklad, že z něho bude emitována. Množství znečišťující látky (nebo skupiny znečišťujících látek), pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí mít souvislost s řádným provozem zařízení ke snižování emisí nebo s prováděním opatření, resp. se stanovenými podmínkami provozu.

• 1. V případě, že je pro danou znečišťující látku stanoven příspěvek k imisní koncentraci pomocí rozptylové studie, je zvolena taková hodnota specifického emisního limitu, která zajistí, že hodnoty emisního toku použitého jako emisní vstup do rozptylové studie, nebudou nikdy překročeny.

• 1. V případě, že je v rozptylové studii nebo v odborném posudku vysloven předpoklad, že stacionární zdroj nebude mít významný příspěvek k imisní koncentraci nebo nebude obtěžovat prachem či zápachem, musí být specifický emisní limit stanoven v takové výši, která zajistí, že předpoklady, na nichž jsou založena tato tvrzení, budou splněny, tedy budou prováděna opatření, o něž se tato tvrzení opírají.

• 1. Specifický emisní limit musí být stanoven tak, aby byl splnitelný při řádném provozu zařízení k omezování emisí, při jeho řádné a pravidelné údržbě, případně při provádění jiných opatření ke snižování emisí.

• 1. Specifický emisní limit nesmí být stanoven v takové výši, aby byl splnitelný bez jakýchkoliv opatření nebo bez provozu zařízení ke snižování emisí.

• 1. V případě, kdy je snižován specifický emisní limit z důvodu obtěžování zápachem, zohledňuje se také, zda byl v území dříve stacionární zdroj daného kódu, případně stejný druh výroby nebo územním plánem bylo území vymezeno pro stejný druh výroby nebo zda byla v území dříve obytná zástavba. Dodatečný vznik obytné zástavby není důvodem pro snížení specifického emisního limitu.

• 1. Pro stanovení specifického emisního limitu není určující absence pachového vjemu v obytné zástavbě.

• 1. Specifický emisní limit musí být stanoven včetně nezbytných stavových a vztažných veličin.

• 1. Je-li specifický emisní limit pouze zpřísňován oproti této vyhlášce, jsou uloženy vztažné podmínky stejné jako v této vyhlášce.

• 1. V případě stanovení specifického emisního limitu nad rámec této vyhlášky jsou přednostně aplikovány vztažné podmínky, které pro daný emisní limit stanovují Závěry o BAT, pakliže jsou pro daný typ stacionárního zdroje aplikovatelné.

• 1. V ostatních případech se vztažné podmínky stanovují podle charakteru procesu. Probíháli proces za vyšší než běžné teploty (40 stupňů Celsia a výše), aplikují se vztažné podmínky B. Je-li součástí procesu spalování paliv, aplikují se vztažné podmínky A. Probíhá-li proces za běžné teploty, aplikují se vztažné podmínky C.

Příloha č. 18

• A) Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje

[image omitted]

1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.

2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě, apod.).

3 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.

4 Odpovídající položku označte křížkem.

5 Nehodící se škrtněte.

Nedílnou součástí dokladu o kontrole technického stavu a provozu je kopie oprávnění uděleného výrobcem k instalaci, provozu a údržbě vymezených typů spalovacích stacionárních zdrojů.

TYPY SPALOVACÍCH ZDROJŮ:

Kotel prohořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny procházejí přes vrstvu paliva

Kotel odhořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny neprocházejí přes vrstvu paliva

Kotel zplyňovací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, obvykle s nuceným přívodem spalovacího vzduchu ventilátorem a speciální žárovzdornou spalovací komorou se speciální spalovací tryskou nebo roštem

Kotel automatický se šnekovým dopravníkem - spalovací stacionární zdroj (obvykle na uhlí nebo pelety) se samočinnou dopravou paliva šnekovým dopravníkem

Kotel automatický s rotačním roštem - spalovací stacionární zdroje na uhlí s bubnovým otočným roštem

Kotel automatický přestavěný - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, přestavěné z původních odhořívacích, prohořívacích a zplyňovacích kotlů

Kotel automatický speciální - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, určené primárně ke spalování jiné než peletizované biomasy (piliny, štěpka, sláma)

Lokální topidlo s výměníkem - primárně sálavý zdroj tepla s teplovodním výměníkem určeným k přípravě teplé vody k vytápění

V případě zdrojů, jež jsou konstrukčně tvořeny kombinací výše uvedených typů, je k jejich kontrole nutné oprávnění pro oba základní typy kotlů.

• B) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností

Údaje uvedené v této příloze ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinnosti se vykazují způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu^4).

[image omitted]

1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.

2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě apod.).

3 Pokud není obchodní název znám, vyplní se neuvedeno.

4 Pokud není výrobce znám, vyplní se neuvedeno.

5 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.“.

• 1. Za přílohu č. 18 se doplňují přílohy č. 19 až 24, které znějí:

„Příloha č. 19

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru

• 1. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se vyžaduje u stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4 a které jsou současně vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5.

• 1. U spalovacích stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 1.1. a 1.2. přílohy č. 2 k zákonu, které jsou vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů, které zjišťují úroveň znečišťování výpočtem a spalovacích stacionárních zdrojů sloužících výhradně k pohonu požárních čerpadel.

• 1. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body: 2.1. (kód 9.5.), 4.1. (kód 9.8.), 4.3. (kód 9.10.), 4.7. (kód 9.14.), 8. (9.18.), 9. (kód 9.19.), 10. (kód 9.20.), 13. (kód 9.23.), 14 (kód 9.24.), pokud je celková roční projektovaná spotřeba organických rozpouštědel 5 tun a více.

• 1. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body:

1.6. (kód 2.8.). 2.2.1. (kód 3.3.), 2.2.2. (kód 3.4.), 2.3.2. (kód 3.5.2.), 2.3.3. (kód 3.5.4.), 2.4.1. (kód 3.6.), 3.1.3. (kód 4.1.3.), 3.1.4. (kód 4.1.4.), 3.2.1. (kód 4.2.1.), 3.3.1. (kód 4.3.1.), 3.3.2. (kód 4.3.2.), 3.3.3. (kód 4.3.3.), 3.3.4. (kód 4.3.4.), 3.3.5. (kód 4.3.5.), 3.3.6. (kód 4.3.6.), 3.5.1. (kód 4.6.1.), 3.5.3. (kód 4.6.3.), 3.5.4. (kód 4.6.4.), 3.5.5. (kód 4.6.5.), 3.5.6. (kód 4.6.6.), 3.5.7. (kód 4.6.7.), 3.6.1. (kód 4.7.), 3.7.1. (kód 4.8.1.), 3.7.2. (kód 4.8.2.), 3.7.4. (kód 4.10.), 3.8.2. (kód 4.12.), 3.8.3. (kód 4.13.), 3.8.6 (kód 4.16.), 4.5 (kód 5.11), 6.6. (kód 7.7) o celkové projektované spotřebě materiálu 1500 m^3 za rok a více, 6.7 (kód 7.8), 6.14. (kód 7.16.).

V případě stacionárních zdrojů uvedených pod následujícími body se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje pouze u procesů zahrnujících přímý či nepřímý procesní ohřev, který je realizován záměrně dodanou energií nebo chemickou reakcí:

4.1.1. (kód 5.1.1.), 4.1.2. (kód 5.1.2.), 4.1.3. (kód 5.1.3.), 4.1.4. (kód 5.1.4.), 4.1.5. (kód 5.1.5.), 4.1.6. (kód 5.1.6.), 4.1.7. (kód 5.1.7.), 4.2.1. (kód 5.3.), 4.2.2. (kód 5.3.), 4.2.3. (kód 5.4.), 4.3.1. (kód 5.7.), 4.3.2. (kód 5.8.), 4.3.3. (kód 5.9.), 4.4.1. (kód 5.10.), 4.6. (kód 5.14.), 5.1.4. (kód 6.5.).

V případě stacionárních zdrojů uvedených v tomto bodě se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru nevyžaduje na vedlejších výduších technologie, které odvádí emise z jejích dílčích obslužných částí a kterými je současně odváděna emise menší než 1 tuna za rok (jednotlivě) při projektovaných provozních parametrech a při koncentraci na úrovni specifického emisního limitu. Podmínky v tomto odstavci uvedené musí být splněny současně.

• 1. Seznam technologií ke snižování emisí a příslušných znečišťujících látek a provozních parametrů, které se u zařízení vybavených těmito technologiemi sledují a zaznamenávají

U stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4, které jsou vybaveny některou z následujících technologií ke snižování emisí, musí být v případě povinnosti periodického jednorázového měření uvedených znečišťujících látek současně stanovena povinnost sledování a nepřetržitého zaznamenávání stanoveného provozního parametru, který udává následující tabulka. V případech, kdy tabulka nabízí více možností, je aplikován a v povolení provozu v souladu s § 6 odst. 4 zákona určen vždy minimálně ten parametr, který lépe popisuje řádný provoz daného konkrétního zařízení ke snížení emisí. V případě odlučovací soustavy tvořené více různými zařízeními ke snižování emisí, je provozní parametr nepřetržitě sledován a zaznamenáván na každém z nich, přičemž tato tabulka platí pro každé jednotlivé zařízení ke snižování emisí, není-li v povolení provozu stanoveno jinak. V případě níže uvedených zařízení ke snižování emisí, jejichž řádný provoz a údržbu zajistí sledování a záznam jiného provozního parametru, než který je uveden v tabulce, může krajský úřad v souladu s § 12 odst. 4 písm. b) a § 6 odst. 4 zákona určit jiný provozní parametr.

Technologie a opatření ke snižování emisí	Znečišťující látka	Provozní parametr
Tkaninové a textilní filtry	TZL	Tlaková ztráta
Keramické filtry	TZL	Tlaková ztráta
Elektrostatický odlučovač	TZL	Napětí na elektrodách a protékající elektrický proud každé sekce. Pro posouzení provozní schopnosti je nutné sledovat oba parametry současně u každé sekce elektrostatického odlučovače.
Absorpce (Mokrá pračka)	TZL	Výška hladiny nebo nátok pracího média
VOC	Teplota nebo výška hladiny
Hladinový odlučovač	TZL	Výška hladiny nebo nátok vody
SNCR	NOx	Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.)
SCR	NOx	Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.)
Tepelná, katalytická oxidace	TOC/VOC	Teplota oxidace
Biofiltr	TOC/VOC	Teplota nebo tlaková ztráta
Adsorpce (Aktivní uhlí, zeolity)	TOC/VOC	Hmotnost nebo odezva detektoru VOC
Ionizace (UV, plazma, ozonizace atd.)	TOC/VOC	Elektrický proud nebo napětí nebo spotřeba elektrické energie
Nastavení stechiometrie (u zdrojů kódu 1.2)	NOx, CO, TZL	λ/koncentrace O2

Poznámka:

V případech nuceného odtahu je rovněž nepřetržitě sledován a zaznamenáván příkon ventilátoru či obdobného zařízení zajišťující odsávání technologie a odvod emisí definovaným výduchem nebo komínem s výjimkou případů s kontinuálním sledováním a zaznamenáváním průtoku vzdušiny nebo spalin v měřicím profilu a případů, kdy je nepřetržitě zaznamenávána tlaková ztráta, napětí a protékající proud na elektrodách elektrostatického odlučovače, výška hladiny hladinového odlučovače nebo teplota odpadního plynu u SCR a SNCR.

Příloha č. 20

Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití

Část I. Vymezení kódů a názvů stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2a zákona a stanovení minimálních vzdáleností

Kód stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu	Název stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu	Hodnota minimální vzdálenosti v m
2.2.	Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu	300
2.3.	Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně	200
2.6.	Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více	200
2.7.	Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel	200
2.8.	Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla	100
3.6.	Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.)	300
4.6.1.	Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny	200
5.11.	Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více	200
5.14.	Obalovny živičných směsí a mísírny živic	400
6.5.	Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu	200
6. 8.	Zpracování dehtu	200
7.1.	Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více	150
7.2.	Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více	200
7.3.	Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více	300
7.6.	Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více	150
7.16.	Veterinární asanační zařízení	500
7.18.	Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více	200
8.	Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více	200
9.8.	Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více	100
9.19.	Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více	200
9.23.	Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více	150
9.24.	Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků	250

Část II. Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti uvedené v části I

Minimální vzdálenosti se použijí vůči následujícím plochám s rozdílným způsobem využití podle jednotného standardu územně plánovací dokumentace:

• 1. Plochy bydlení podle § 15 vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.

• 1. Plochy občanského vybavení veřejného a lázeňského podle § 17 odst. 4 písm. b) a e) vyhlášky č. 157/2024 Sb.

• 1. Plochy smíšené obytné podle § 20 vyhlášky č. 157/2024 Sb.

• 1. Plochy městské obytné podle § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 157/2024 Sb.

Příloha č. 21

Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší

A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona

| (1) Kód opatření | (2) Název opatření | (3) Gesce | Způsob provádění opatření | (7) Zdroje financování | (8) Termín splnění | | | | (4) Aktivita | (5) Dílčí kroky | (6) Interní gesce | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

Poznámky:

Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě.

Počet řádků tabulky je ilustrativní.

B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona

| (1) Kód opatření | (2) Název opatření | (3) Gesce | Způsob provádění opatření | (7) Zdroje financování | (8) Termín splnění | (9) Zhodnocení plnění | | | | (4) Aktivita | (5) Dílčí kroky | (6) Interní gesce | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

Poznámka:

Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona.

Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení.

Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě.

Počet řádků tabulky je ilustrativní.

C. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2

• 1. Kód opatření – kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší.

• 1. Název opatření – úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší.

• 1. Gesce – orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší.

• 1. Aktivita – jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší.

• 1. Dílčí kroky – dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu.

• 1. Interní gesce – Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí.

• 1. Zdroje financování – zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést.

• 1. Termín splnění – termín, do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“.

• 1. Zhodnocení plnění – sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona.

Příloha č. 22

Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání

• 1. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny

Typ podání1):
Název správce poplatku2):
Poplatkové přiznání za rok:
1a. Údaje o provozovateli
Identifikační číslo osoby (IČO)3):
Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo příjmení a jméno):
Adresa sídla provozovatele:
1b. Údaje o provozovně4)
Identifikační číslo provozovny (IČP)5):
Územně technická jednotka (ÚTJ)6):
Název provozovny:
Adresa zapsaná v registru územní identifikace7):
Parcela8):
Název kraje9):

Pokyny:

1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání.

2) Označení správce poplatku. Místně příslušným správcem poplatku je krajský úřad, na jehož území se nachází stacionární zdroj.

3) Identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní unikátní identifikátor (ID) přidělený v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

4) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely stanovení základu poplatku veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje.

5) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.

6) Územně technickou jednotkou (ÚTJ) se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou uvedeny v číselníku, který je součástí statistického metainformačního systému.

7) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

8) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů; nevyplňuje se, pokud je k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.

9) V případě zdroje uvedeného v pokynu 4), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu.

• 1. Výpočet poplatku

• 2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona

Emise TZL	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise SO2	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise NOX	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise VOC1)	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Poplatek2), 3)	Poplatek za provozovnu po zaokrouhlení [Kč/rok]

Pokyny:

1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.

2) Pokud celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k zákonu nebo před uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona, není poplatník dle § 15 odst. 8 zákona povinen řádné poplatkové přiznání dle § 15 odst. 8 zákona podat.

3) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.

• 2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona^1)

Emise TZL	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise SO2	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise NOX	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise VOC3)	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Poplatek4)	Poplatek za provozovnu po uplatnění nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona a po zaokrouhlení [Kč/rok]

Pokyny:

1) Součástí poplatkového přiznání za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona je příloha s podrobným výpočtem množství emisí jednotlivých zdrojů včetně způsobu uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona uvede provozovatel kalendářní rok, ke kterému se tento postup vztahuje. Pokyny k formátu přílohy určuje provozovatel ISPOP.

2) Označí se, pokud byl pro jeden nebo více zdrojů uplatněn postup podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficient úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona.

3) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.

4) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.

Příloha č. 23

Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně

• 1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí

• a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a

• b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu.

I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně.

• 1. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje.

• 1. Odborně způsobilá osoba ověří:

• a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje – přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace,

• b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností,

• c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky.

• 1. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem.

• 1. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě – jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje.

• 1. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje.

• 1. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší.

• 1. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění.

• 1. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje.

Příloha č. 24

Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně

• 1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji:

• a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován,

• b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek,

• c) potřeby pro úklid po odběru,

• d) zařízení na pořízení fotografií,

• e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem,

• f) ochranné pomůcky,

• g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a

• h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela.

• 1. Postup odběru vzorku popela u provozovatele

• a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru).

• b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem.

• c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm^3.

• d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu.

• 1. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele

Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice.

• 1. Výběr laboratoře a předání vzorku

Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři.

• 1. Zadání pro laboratoř

• a) Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele

I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm)

II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“)

III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu)

IV. analýza vzorku „B“

• b) Požadované analýzy vzorku „B“

K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů – Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.].

• c) Požadované metody analýz

I. kovy:

Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF).

Analytické koncovky:

ICP-OES – emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

AAS – atomová absorpční spektrometrie

II. chloridy (Cl^-):

Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela.

Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj.

• 1. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních – stanovení limitních hodnot

Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela.

• a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety)

• b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety

• c) černé uhlí

• d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí)

• e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí)

• f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)

Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva:

Limitní hodnoty ukazatelů [mg/kg suš.]	Pb	Cu	Zn	Cl	Sb	Sn	Ti
biomasa	55	390	3 070	1 690	10	10	1 835
hnědé uhlí	35	300	375	2 015	5	5	x
černé uhlí	75	130	145	1 690	10	10	x
hnědé uhlí + biomasa	55	390	3 070	2 015	10	10	x
černé uhlí + biomasa	75	390	3 070	1 690	10	10	x
nespecifikované palivo	75	390	3 070	2 015	10	10	x

• 1. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků

Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů.

index překročení [%]=naměřená koncentrace daného ukazatele [mg/kg suš.]limitní hodnota daného ukazatele [mg/kg suš.]·100

Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot:

• a) „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %

• b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %

• c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %

ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno:

dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)

ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit

dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)

ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno

všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)

• 1. Závěr – vyhodnocení výsledků

Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limitu pro SO2, který nesmí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky vyšší než 1 100 mg.m^-3.

• 1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2025 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění, které je účinné ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2025.

• 1. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2027 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2027.

• 1. Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání podle přílohy č. 22 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé pro podání poplatkového přiznání za rok 2026.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, s výjimkou

• a) čl. I bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026,

• b) čl. I bodů 15, 18 a 19, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2026,

• c) čl. I bodu 63, pokud jde o body 1.0., 1.6. a 6.16. části II přílohy č. 8 k této vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027, a

• d) čl. I bodů 24, 25 a 65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Hladík v. r.