Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2025-10-31

Čl. I

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb., vyhlášky č. 190/2018 Sb., vyhlášky č. 216/2019 Sb. a vyhlášky č. 265/2022 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích. Směrnice Komise 2010/79/EU ze dne 19. listopadu 2010, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění). Směrnice Komise 2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů.“.

1. V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „pro látky obtěžující zápachem“ zrušují.

1. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru“.

1. V § 1 odst. 1 písm. f) se slovo „protokolu“ nahrazuje slovem „dokumentů“ a slova „a rozsah“ se nahrazují slovem „rozsah“.

1. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a strukturu řádného a dodatečného poplatkového přiznání“.

1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí:

„i) rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,

j) postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně,

k) minimální vzdálenosti a způsob jejich použití.“.

1. V § 1 odst. 2 se slova „směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES“ nahrazují slovy „směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti“.

1. V § 2 písm. e) se za číslo „2658/87^3)“ vkládají slova „nebo jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva a plynového oleje“.

1. V § 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) celkovým organickým uhlíkem (TOC) hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,

h) fugitivními emisemi jakékoliv emise, které nejsou odváděny do ovzduší komínem nebo výduchem.“.

1. V nadpisech pod § 3 až 5, 7, 8, 12 a 16 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

1. V § 3 odst. 3 písm. b) body 1 až 4 znějí:

„1. u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně spalujících plynná nebo kapalná paliva a u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,

1. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 15 t/rok včetně,

1. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 5 t/rok včetně,

1. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t/rok a více a současně do 2 t/rok včetně, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 20 t/rok včetně a bodu 4.4.,“.

1. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 5 se slova „ , 6.6. a 6.13.“ nahrazují slovy „a 6.6.“.

1. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 6 se text „3.5.1.,“ a slova „ , pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování emisí“ zrušují.

1. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 10 slovo „nebo“ zrušuje.

1. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 11 doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se bod 12, který zní:

„12. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při plánovaném uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování, při kterých nedochází ke spalování žádného odpadu, pokud jde o měření těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a dále o měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík, plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík a oxidu siřičitého při uplatnění bodu 4 nebo 5 části B přílohy č. 4 k zákonu,“.

1. V § 3 odst. 4 písm. c) se za slova „6 měsíců“ vkládají slova „a současně nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího provedení jednorázového měření,“.

1. V § 3 odst. 6 písm. d) se slova „ , pokud tyto zdroje nejsou vybaveny zařízením ke snižování emisí“ zrušují.

1. V § 4 odst. 3 písm. e) se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní:

„5. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad v případě jednorázového měření emisí podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 12, kdy se současně v nezbytně nutné míře lze odchýlit i od doby stanovené v písmenu d).“.

1. V § 4 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se do výsledků jednorázového měření emisí nezapočítávají hodnoty získané v době plánovaného uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování z provozu prováděném podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 12.“.

1. V nadpisech pod § 6, 9 až 11, 14, 15, 20, 22, 24 a 25 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.

1. V § 6 písm. a) se za slova „hmotnostní koncentrací znečišťující látky“ vkládají slova „ ; v případě emisního limitu stanoveného v povolení provozu na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách se postupuje podle příslušného prováděcího nařízení Komise, kterým jsou tyto závěry přijaty“.

1. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

„§ 6a

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru

(K § 6 odst. 10 zákona)

Stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru jsou uvedeny v příloze č. 19 k této vyhlášce.“.

1. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, které je stanovené krajským úřadem v povolení provozu podle § 12 odst. 4 zákona, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č. 4 k zákonu a pro objemový tok odpadního plynu.“.

1. V § 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Uchovávání půlhodinových výsledků kontinuálního měření emisí podle věty první se neprovádí u stacionárního zdroje, jehož výsledky kontinuálního měření se ohlašují prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona.“.

1. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovatel, který ohlašuje výsledky kontinuálního měření emisí prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona, bez zbytečného odkladu ohlásí každý půlhodinový výsledek kontinuálního měření emisí a informaci o provozním stavu stacionárního zdroje do informačního systému kvality ovzduší v datovém standardu zveřejněném ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup, který definuje strukturu a datový formát ohlašovaných dat. Předmětem ohlášení jsou validované průměrné půlhodinové výsledky hmotnostních koncentrací znečišťujících látek, průměrné půlhodinové hodnoty stavových a vztažných veličin podle bodu 6 části B přílohy č. 4 k zákonu, objemový tok odpadního plynu a informace o provozním stavu stacionárního zdroje, kterými jsou informace o najíždění, běžném provozu, odstavování a poruše, a informace o jiném než běžném provozu kontinuálního měřicího systému, kterými jsou informace o jeho poruše nebo údržbě.“.

1. V § 9 odst. 2 písm. b) se slova „nebo v případech, kdy je to relevantní,“ nahrazují slovy „nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitů stanovených pro posuzování všech půlhodinových hodnot nebo nejméně“.

1. V § 9 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „stanovenou pro posuzování 97 % půlhodinových hodnot“.

1. V § 9 odst. 2 se na začátek písmen c) a d) vkládá slovo „nejméně“.

1. V § 9 odst. 7 se slova „odstavci 2 písm. a) až c)“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. a) až d)“.

1. V § 9 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) Pokud krajský úřad stanoví v povolení provozu zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, stanoví v povolení provozu rovněž podmínky a způsob vyhodnocení plnění specifického emisního limitu, pokud budou odlišné od podmínek a způsobu uvedených v odstavcích 1 až 11.“.

1. V § 12 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

1. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „ , pokud je tak stanoveno v povolení provozu“ zrušují.

1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) jako součin hmotnostního toku stanoveného jednorázovým autorizovaným měřením a provozní doby stacionárního zdroje v kalendářním roce, pokud má tento způsob stanovení lepší vypovídací schopnost o úrovni znečišťování než postup podle písmene c), nebo

e) jiným způsobem, který stanoví krajský úřad.“.

1. V § 12 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. e) krajský úřad v povolení provozu stanoví pouze, pokud nelze použít postup podle odstavce 1 písm. a) nebo způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) neposkytuje reprezentativní hodnoty z důvodu velkého množství fugitivních emisí nebo z důvodu udělení výjimky podle § 17 odst. 3 písm. d) zákona s ohledem na absenci komína nebo výduchu.

(4) V případě emisí těkavých organických látek (VOC) stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) se provede přepočet z TOC na VOC na základě znalosti složení měřených emisí, nebo v případě, že složení měřených emisí není známé, získá se údaj VOC jako hodnota TOC vydělená číslem 0,8.“.

1. V § 15 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo lze spalovat pouze v případě, že neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo v důsledku povrchových úprav, a pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším.“.

1. V § 15 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Biomasu, která může obsahovat polycyklické aromatické uhlovodíky v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a vyšším a pouze, pokud jsou dodrženy minimální podmínky spalování, kterými jsou

a) v případě fluidních topenišť teplota spalování nejméně 600 °C a

b) v případě ostatních topenišť teplota spalin nejméně 850 °C s dobou setrvání spalin nejméně 2 sekundy.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

1. V nadpisech pod § 17, 18 a 26 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“.

1. V § 17 odst. 2 se slova „provedených osobou akreditovanou“ nahrazují slovy „ , které odebrala a analyzovala osoba akreditovaná“.

1. V § 19 se věta druhá zrušuje.

1. V § 20 odst. 2 se slova „části II“ nahrazují slovy „části I“.

1. V nadpisu pod § 23 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

1. V § 24 odst. 2 se slova „pro látky obtěžující zápachem“ nahrazují slovy „v povolení provozu podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona“.

1. V nadpisu pod § 26 se slova „K § 12 odst. 8“ nahrazují slovy „K § 9 odst. 4 a 5, § 12 odst. 8, § 15 odst. 8“ a slova „a § 17 odst. 7“ se nahrazují slovy „ , § 17 odst. 7 a § 32 odst. 8 zákona“.

1. V § 26 odst. 5 se slovo „protokolu“ nahrazuje slovem „dokumentů“.

1. V § 26 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

„(9) Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší jsou stanoveny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(10) Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání je stanovena v příloze č. 22 k této vyhlášce.“.

1. V nadpisu pod § 27 se text „12 odst. 8“ nahrazuje textem „11 odst. 11“.

1. V § 27 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

1. V § 27 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

1. Nadpis části desáté zní: „KONTROLY SPALOVACÍHO STACIONÁRNÍHO ZDROJE“.

1. V § 27a se číslo „1 585“ nahrazuje číslem „2 222“ a číslo „1 848“ se nahrazuje číslem „2 590“.

1. Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které včetně nadpisů znějí:

„§ 27b

Kontrola technického stavu a provozu

(K § 17 odst. 7 zákona)

Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce.

§ 27c

Prokazování tepelného zpracování odpadu

(K § 16 odst. 11 zákona)

Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně je stanoven v příloze č. 24 k této vyhlášce.“.

1. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zní:

„ČÁST JEDENÁCTÁ

MINIMÁLNÍ VZDÁLENOSTI

§ 27d

Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití

(K § 12a zákona)

(1) Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k zákonu a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu jsou uvedeny v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce.

(2) Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti podle odstavce 1, jsou stanoveny v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce.

(3) Minimální vzdálenosti podle odstavce 1 použijí orgány ochrany ovzduší při postupu podle § 12a odst. 1 zákona při

a) vymezování zastavitelných ploch v územním plánu, které jsou plochou s rozdílným způsobem využití uvedenou v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce, a

b) umisťování nových stacionárních zdrojů uvedených v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce do území.

(4) Minimální vzdálenost se u stacionárního zdroje umístěného ve stavebním objektu určuje od hrany stavebního objektu, který má unikátní identifikátor v základní bázi geografických dat^10), nebo od hrany stavebního objektu, který je nově umisťován jako součást záměru. V ostatních případech se minimální vzdálenost určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.

(5) Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu minimální vzdálenost určuje od hranice provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, tak, jak je zakreslená v základní bázi geografických dat, nebo v případě umisťování nových stacionárních zdrojů od parcelních pozemků, na kterých budou stacionární zdroje umístěny jako součást záměru. V případě, že hranice provozovny u stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu nejsou zaneseny v základní bázi geografických dat, se minimální vzdálenost vždy určuje od parcelních pozemků se stacionárními zdroji.

(6) Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.3. a 5.11. přílohy č. 2a k zákonu minimální vzdálenost vždy určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.

(7) Minimální vzdálenost se určuje vůči hranici plochy, a to v místě nejkratší spojnice hranice plochy a hrany stavebního objektu, hranice provozovny, parcelního pozemku, nebo geometrického středu zdroje podle odstavců 4 až 6.

(8) V případě, že je pro stacionární zdroj aplikována výjimka podle § 12a odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 12a odst. 4 zákona, hodnoty minimálních vzdáleností se při vymezování ploch v územních plánech podle odstavce 2 neuplatní.

^10) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní části jedenáctá a dvanáctá se označují jako části dvanáctá a třináctá.

1. V příloze č. 1 části I poznámce č. 1 pod tabulkou se za slovo „vhodná“ vkládá slovo „normovaná“.

1. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2

Podmínky provozu pro spalovací stacionární zdroje

Část I

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším

Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.

Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.

Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | | | | | 50-100 MW | > 100-300 MW | > 300 MW | | | | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Pevné palivo obecně | 4001) | 3003), 4) | 307) | 250 | 2501) | 2003), 4) | 257) | 250 | 2001) | 2003), 4) | 207) | 250 | | Biomasa podle § 2 písm. a) | 2001) | 3003), 4) | 30 | 250 | 2001) | 2503) | 20 | 250 | 2001) | 2003) | 20 | 250 | | Rašelina | 3001) | 3003), 4) | 30 | 250 | 3001) | 2503) | 20 | 250 | 2001) | 2003) | 20 | 250 | | Kapalné palivo obecně | 3501) | 4503), 4), 5) | 307) | 1758) | 2501) | 2003) 4) 5) | 257) | 1758) | 2001) | 1503), 4), 5) | 207) | 1758) | | Zkapalněný plyn | 5 | 2005), 6) | 5 | 100 | 5 | 2005) 6) | 5 | 100 | 5 | 2005), 6) | 5 | 100 | | Plynné palivo obecně | 359) | 2005), 6) | 59) | 100 | 359) | 2005) 6) | 59) | 100 | 359) | 2005), 6) | 59) | 100 | | Zemní plyn | 359) | 1005) | 59) | 100 | 359) | 1005) | 59) | 100 | 359) | 1005) | 59) | 100 | | Koksárenský plyn | 400 | 2005), 6) | 30 | 100 | 400 | 2005) 6) | 30 | 100 | 400 | 2005), 6) | 30 | 100 | | Vysokopecní plyn | 200 | 2005), 6) | 10 | 100 | 200 | 2005) 6) | 10 | 100 | 200 | 2005), 6) | 10 | 100 | | Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků | 352) | 2005), 6) | 5 | 100 | 352) | 2005) 6) | 5 | 100 | 352) | 2005), 6) | 5 | 100 |

Vysvětlivky:

1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují následující specifické emisní limity pro SO2.

Při spalování pevných paliv specifický emisní limit 800 mg.m^-3, při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický emisní limit 850 mg.m^-^3 a v případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický emisní limit 400 mg.m^-3.

Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.

2) Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro SO2 800 mg.m^-3.

3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx. Při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 400 mg.m^-3.

Při spalování pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limit 450 mg.m^-3.

Při spalování pevných nebo kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 450 mg.m^-3.

4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW se vztahuje specifický emisní limit pro NOx 450 mg.m^-3.

Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m^-3.

Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m^-3.

5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit pro NOx 90 mg.m^-^3, 120 mg.m^-3 pokud spalují jiné plyny a 50 mg.m^-3 pokud spalují zemní plyn.

Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limit pro NOx 75 mg.m^-3. Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50×η/35, kde éta je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech.

Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu specifický emisní limit 150 mg.m^-3 a při spalování ostatních plynných paliv nebo kapalných paliv specifický emisní limit 200 mg.m^-3. Specifické emisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí také pro jednotlivé plynové turbíny, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.

6) Na spalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivo než zemní plyn, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 300 mg.m^-3.

7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro TZL 50 mg.m^-3.

8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit 100 mg.m^-3.

9) Specifický emisní limit se neuplatní pro plynové turbíny a plynové motory.

Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | | | | | 50-100 MW | > 100-300 MW | > 300 MW | | | | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Pevné palivo obecně | 400 | 300 4001) | 20 | 250 | 200 | 200 | 20 | 250 | 150 2002) | 150 2001) | 10 | 250 | | Biomasa | 200 | 250 | 20 | 250 | 200 | 200 | 20 | 250 | 150 | 150 | 20 | 250 | | Rašelina | 300 | 250 | 20 | 250 | 300 2502) | 200 | 20 | 250 | 150 2002) | 150 | 20 | 250 | | Kapalné palivo obecně | 350 | 300 505) | 20 | 175 1005) | 200 | 150 505) | 20 | 175 1005) | 150 | 100 505) | 10 | 175 1005) | | Zkapalněný plyn | 5 | 300 | 5 | 175 | 5 | 150 | 5 | 175 | 5 | 150 | 5 | 175 | | Plynné palivo obecně | 356) | 100 503) 754) | 56) | 100 | 356) | 100 503) 754) | 56) | 100 | 356) | 100 503) 754) | 56) | 100 | | Zemní plyn | 356) | 100 503) 754) | 56) | 100 | 356) | 100 503) 754) | 56) | 100 | 356) | 100 503) 754) | 56) | 100 | | Koksárenský plyn | 400 | 100 | 30 | 100 | 400 | 100 | 30 | 100 | 400 | 100 | 30 | 100 | | Vysokopecní plyn | 200 | 100 | 10 | 100 | 200 | 100 | 10 | 100 | 200 | 100 | 10 | 100 | | Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků | 35 | 100 | 5 | 100 | 35 | 100 | 5 | 100 | 35 | 100 | 5 | 100 |

Vysvětlivky:

1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí.

2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži.

3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50×η/35, kde η je účinnost plynové turbíny pracující v základním zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech. U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, emisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 %

4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory.

5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem.

6) Specifický emisní limit se neuplatní pro plynové turbíny a plynové motory.

Část II

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW

Pro teplovzdušný přímotopný spalovací stacionární zdroj, kterým se rozumí spalovací stacionární zdroj zařazený pod kód 1.4. podle přílohy č. 2 k zákonu, v němž dochází ke kontaktu ohřívaného vzduchu a spalin, přičemž taková směs slouží k vytápění ohřívaného prostoru, jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.

Pro spalovací stacionární zdroj zařazený pod kód 1.4. podle přílohy č. 2 k zákonu, v němž spaliny přes výměník ohřívají vzduch nebo jiné plynné médium, přičemž ke kontaktu ohřívaného vzduchu nebo jiného plynného média a spalin nedochází a spaliny odchází odděleně komínem do ovzduší, jsou specifické emisní limity shodné se specifickými emisními limity stanovenými pro kotle, tzn. jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku dle spalovaného paliva. Na spalovací stacionární zdroj dle předchozí věty o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uvedený do provozu před 20. prosincem 2018 se uplatní specifické emisní limity uvedené v tabulce 3.1.2. až od 1. ledna 2030.

1. Specifické emisní limity platné do 19. prosince 2018

Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.

Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.

1.1. Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné stacionární zdroje – zrušeno

1.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory

Tabulka 1.2.1 - zrušena

Tabulka 1.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014

| Druh pístového spalovacího motoru | Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | | > 0,3 – 1 MW | > 1 – 5 MW | zrušeno | | | | | | | | | | NOx | TZL | CO | NOx | TZL | CO | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Plynový motor | zrušeno | | | | | | | | | | | zrušeno | | | | | | | | | | | | Plynné palivo obecně | 1000 | - | 1300 | 500 10003) | 130 | 1300 | | | | | | Dieselový motor | zrušeno | | | | | | | | | | | zrušeno | | | | | | | | | | | | Plynné palivo obecně | 4000 | - | 1300 | 500 40003) | 130 | 1300 | | | | |

Vysvětlivky:

1) zrušeno

2) zrušeno

3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.

1.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny

Tabulka 1.3.1 - zrušena

Tabulka 1.3.2 - Specifické emisní limity platné pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014

| Celkový jmenovitý tepelný příkon | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | NOx | CO | | | --- | --- | --- | | > 0,3-5 MW | 350 | 100 | | > 5 MW-50 MW | 300 | 100 |

1. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince 2024

Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (není-li dále uvedeno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a spalovací stacionární zdroj sloužící výhradně k pohonu požárního čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.

Emisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 se neuplatní pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.4. přílohy č. 2 k zákonu jiné než teplovzdušné spalovací zdroje.

2.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín

Tabulka 2.1.1 – zrušena

Tabulka 2.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

Vysvětlivky:

1) Zrušeno

2) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m^-3.

3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.

4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.

2.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory

Tabulka 2.2.1 – zrušena

Tabulka 2.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-5 MW | > 5-50 MW | | | | | | | | | NOx | TZL | CO | NOx | TZL | CO | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapalné palivo | 400 | - | 450 | 400 | 501) | 450 | 400 | 201) | 450 | | Plynné palivo a zkapalněný plyn | 500 | - | 650 | 500 | - | 650 | 500 | - | 650 |

Vysvětlivka:

1) Hodnoty vztažené k vlhkému plynu

2.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny

Tabulka 2.3.1 - zrušena

Tabulka 2.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-50 MW | | | | | NOx | CO | NOx | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapalné palivo | 300 | 100 | 300 | 100 | | Plynné palivo a zkapalněný plyn | 250 | 100 | 50 | 100 |

1. Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025

Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.

Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn (pokud není stanoveno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a spalovací stacionární zdroj sloužící výhradně k pohonu požárního čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.

Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limity uvedené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2.

V případě tabulek 3.1.1, 3.2.1, 3.3.1 a 3.3.2 jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému příkonu a v případě tabulek 3.1.2 a 3.2.2 jsou vztaženy k jmenovitému tepelnému příkonu jednotlivých spalovacích stacionárních zdrojů; to neplatí v případě, že by emisní limit stanovený s ohledem na celkový jmenovitý tepelný příkon z části 2.1.2, 2.2.2 nebo 2.3.2 byl přísnější, v tom případě se uplatní limit uvedený tam.

Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.2.1. a 3.2.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2.

Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.3.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.3.2

3.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín

Tabulka 3.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-5 MW | > 5-50 MW | | | | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Pevné palivo s výjimkou biomasy | - | 600 | 100 | 400 | 400 | 500 | 50 | 500 | 400 | 300 | 205) | 300 | | Pevné palivo – biomasa | - | 600 | 100 | 400 | 1332) | 333 | 33 | 500 | 1332) | 200 | 136) | 3001) | | Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje | - | 200 | - | 80 | 350 | 200 | 50 | 80 | 350 | 200 | 20 | 80 | | Plynový olej | - | 200 | - | 80 | - | 200 | - | 80 | - | 200 | - | 80 | | Plynné palivo s výjimkou zemního plynu | - | 1003) | - | 50 | 354) | 1003) | - | 50 | 354) | 1003) | - | 50 | | Zemní plyn | - | 1003) | - | 50 | - | 100 | - | 50 | - | 100 | - | 50 |

Vysvětlivky:

1) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m^-^3.

2) Emisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy

3) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m^-3.

4) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 100 mg.m^-3.

5) V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 30 mg.m^-3.

6) V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m^-3

Tabulka 3.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-5 MW | > 5-50 MW | | | | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO29) | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Pevné palivo s výjimkou biomasy | - | 600 | 100 | 400 | 1100 | 500 | 50 | 500 | 4001) | 500 | 30 | 300 | | Biomasa | - | 600 | 100 | 400 | 1332) | 433 | 33 | 500 | 1332) | 433 | 208) | 3003) | | Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje | - | 200 | - | 80 | 350 | 200 4504) | 50 | 80 | 3506) | 200 4504) | 30 | 80 | | Plynový olej | - | 200 | - | 80 | - | 200 | - | 80 | - | 200 | - | 80 | | Plynné palivo s výjimkou zemního plynu | - | 1005) | - | 50 | 200 | 1005) | - | 50 | 357) | 1005) | - | 50 | | Zemní plyn | - | 1005) | - | 50 | - | 1005) | - | 50 | - | 1005) | - | 50 |

Vysvětlivky:

1) Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 1100 mg.m^-3.

2) Neplatí pro výlučné spalování dřevní biomasy. Pro spalování slámy platí emisní limit 200 mg.m^-3.

3) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m^-3.

4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.

5) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m^-3.

6) Do 1. ledna 2030 pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 850 mg.m^-^3 při spalování těžkého topného oleje.

7) Pro spalování bioplynu platí emisní limit 170 mg.m^-3.

8) Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 33 mg.m^-3.

9) Emisní limity pro SO2 se u zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uplatní od 1. ledna 2030.

3.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory

Tabulka 3.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-50 MW | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje | - | 400 | - | 450 | 320 | 400 | 201) | 450 | | Plynový olej | - | 400 | - | 450 | - | 400 | - | 450 | | Plynné palivo s výjimkou zemního plynu | - | 500 | - | 650 | 402) | 500 | - | 650 | | Zemní plyn | - | 500 | - | 650 | - | 2533) | - | 650 |

Vysvětlivky:

1) Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limit 50 mg.m^-3.

2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 107 mg.m^-3.

3) Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limit 507 mg.m^-3.

Tabulka 3.2.2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-50 MW | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje | - | 400 | - | 450 | 320 | 400 | 201) | 450 | | Plynový olej | - | 400 | - | 450 | - | 400 | - | 450 | | Plynné palivo s výjimkou zemního plynu | - | 500 | - | 650 | 402)3) | 500 | - | 650 | | Zemní plyn | - | 500 | - | 650 | - | 500 | - | 650 |

Vysvětlivky:

1) V případě motorů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a nižším platí emisní limit 50 mg.m^-3.

2) V případě spalování bioplynu platí emisní limit 160 mg.m^-3.

3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 347 mg.m^-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 173 mg.m^-3.

3.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny

Tabulka 3.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-50 MW | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje | - | 300 | - | 100 | 120 | 75 | 101) | 100 | | Plynový olej | - | 300 | - | 100 | - | 75 | - | 100 | | Plynné palivo s výjimkou zemního plynu | - | 250 | - | 100 | 152) | 75 | - | 100 | | Zemní plyn | - | 250 | - | 100 | - | 50 | - | 100 |

Vysvětlivky:

1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m^-3.

2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 40 mg.m^-3.

Tabulka 3.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018

| Druh paliva | Specifické emisní limity [mg.m-3] | | | | | | | | | > 0,3 až < 1 MW | 1-50 MW | | | | | | | | | SO2 | NOx | TZL | CO | SO2 | NOx | TZL | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje | - | 300 | - | 100 | 120 | 200 | 101) | 100 | | Plynový olej | - | 300 | - | 100 | - | 200 | - | 100 | | Plynné palivo s výjimkou zemního plynu | - | 250 | - | 100 | 152)3) | 50 | - | 100 | | Zemní plyn | - | 250 | - | 100 | - | 50 | - | 100 |

Vysvětlivky:

1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nepřevyšujícím 20 MW platí emisní limit 20 mg.m^-3.

2) V případě spalování bioplynu platí emisní limit 60 mg.m^-3.

3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 130 mg.m^-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 65 mg.m^-3.

Část III

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování více druhů paliv

1. U spalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo více druhů paliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitů následujícím postupem:

a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,

b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů podle jednotlivých druhů paliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého paliva a tento součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a

c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.

1. U spalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů paliv, ve kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na ustanovení bodu 1 požadavky na spalování paliva s nejvyšším specifickým emisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdroje činí podíl, jímž přispívá toto palivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi palivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto paliva nižší než 50 %, stanoví se hodnota specifického emisního limitu na základě poměrného podílu tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivy na součtu tepelných příkonů všech paliv následujícím postupem:

a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a odpovídající znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,

b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limitu pro palivo s nejvyšší hodnotou specifického emisního limitu a v případě dvou druhů paliv se stejnou hodnotou specifického emisního limitu, palivo s vyšším tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivo“); tato hodnota se získá vynásobením hodnoty specifického emisního limitu příslušného paliva dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního limitu paliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limitu,

c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty specifického emisního limitu paliva tepelným příkonem směrodatného paliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivem a výsledek násobení se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a

d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.

Ustanovení tohoto bodu nelze použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu; u těchto zdrojů se postupuje podle bodu 1.

1. Alternativně k bodu 2 lze pro oxid siřičitý použít následující průměrné hodnoty specifických emisních limitů, bez ohledu na použitou kombinaci paliv:

a) 1000 mg.m^-3 pro spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, kterým bylo uděleno první povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto datem podal úplnou žádost o povolení a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, nebo

b) 600 mg.m^-3 pro ostatní spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu.

Tyto emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.

Ustanovení tohoto bodu nelze použít u plynových turbín a plynových motorů a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu.

Po 1. lednu 2025 nelze ustanovení tohoto bodu použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW a po 1. lednu 2030 u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW.

Část IV

Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším

Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003

Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	80
> 100-300 MW	90
> 300 MW	96

Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014

Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	92
> 100-300 MW	92
> 300 MW	96

Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014

Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	93
> 100-300 MW	93
> 300 MW	97

1. V příloze č. 4 části I se v nadpisu bodu 2 slova „společně s palivem“ zrušují.

1. V příloze č. 4 části I nadpis bodu 2.2. zní:

„Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.1. až 1.4. přílohy č. 2 k zákonu tepelně zpracovávající odpad“.

1. V příloze č. 4 části I se v tabulce pod bodem 2.2. věty „Emisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv, případně stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.“ nahrazují větami „Emisní limity stanovené v této části, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv nebo emisní limity stanovené v povolení provozu. Použije se vždy ten ze stanovených emisních limitů, jehož hodnota je nižší. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.“.

1. V příloze č. 4 části I bod 2.2.1. zní:

„2.2.1. Zrušena“.

1. V příloze č. 4 části I bod 2.3. zní:

„2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje neuvedené v bodech 1., 2.1. a 2.2. tepelně zpracovávající odpad

Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť, kadmium a thalium uvedené v části I bodě 1.2. vyjádřené jako průměrná hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku, a dále specifické emisní limity stanovené v povolení provozu s přihlédnutím k hodnotám emisních limitů uvedených v bodě 1.1. této přílohy a technickým možnostem konkrétního zdroje pro:

1. oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,

1. oxid uhelnatý,

1. tuhé znečišťující látky,

1. celkový organický uhlík,

1. plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík,

1. plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a

1. oxid siřičitý.“.

1. V příloze č. 4 části II odstavci 1 se slovo „ohniště“ nahrazuje slovy „spalovací komory“.

1. V příloze č. 4 části II odstavci 2 písm. c) bodu 1 se slova „stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do provozu a jeho“ nahrazují slovy „spalovny do provozu a jejího“.

1. Příloha č. 5 zní:

„Příloha č. 5

SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ A POJMY

1. Pro účely této přílohy jsou použita tato označení a pojmy:

a) pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění procesního zařízení a čištění pracovních prostorů, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není dále uvedeno jinak,

b) spotřeba organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů, kterou se rozumí celkové vstupní množství organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů do zdroje za kalendářní nebo běžný rok snížené o všechna organická rozpouštědla/VOC/práškové plasty, které byly regenerovány v rámci daného zdroje pro opakované použití jako vstup v daném zdroji,

c) VOCF se rozumí podíl hmotnosti fugitivních emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel,

d) VOCE se rozumí podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a množství či velikosti produkce nebo množství vstupních organických rozpouštědel či celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC.

1. Požadavky na plnění specifických emisních limitů pro zdroje uvedené v části II této přílohy

a) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látek větším nebo rovném 10 g/h, překročen emisní limit pro těkavé organické látky 2 mg/m^3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace,

b) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. b) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látek větším nebo rovném 100 g/h, překročen emisní limit pro těkavé organické látky 20 mg/m^3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace; tento emisní limit se nevztahuje na chemické čištění uvedené pod bodem 3. části II této přílohy,

c) emisní limit stanovený v této příloze se neuplatní, pokud u stacionárního zdroje i přes použití nejlepší dostupné techniky není technicky a ekonomicky možné dosáhnout stanoveného emisního limitu VOC, vyjádřeného jako podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, a zároveň tím nemohou vzniknout významná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí,

d) emisní limity se uplatňují za normálních podmínek ve vlhkém plynu,

e) není přípustné před měřicím místem ředit odpadní plyn jiným plynem za účelem plnění specifických emisních limitů; je-li odpadní plyn ředěn z důvodu správné funkce zařízení ke snižování emisí nebo chlazení, vyjadřuje se výsledná koncentrace při měření emisí výhradně v průtoku bez přisávaného plynu; tento požadavek platí pro stacionární zdroje uvedené v části II v bodech:

i. 4.1. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více,

ii. 4.5. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok a více,

iii. 1.1., 1.3., 1.4., 4.2. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok a více,

iv. 1.2., 4.6., 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 25 t za rok a více,

v. v ostatních bodech s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel stanovenou pro povinnost plnit specifický emisní limit, s výjimkou bodu 4.4. a bodu 9.

1. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojů

a) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi.

b) Emise těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b) musí být zachycovány a odváděny definovaným výduchem nebo komínem, nebo svedeny do zařízení pro omezování emisí, a to do té míry, do jaké je to technicky a ekonomicky proveditelné, přičemž nesmí být překročeny specifické emisní limity stanovené v části I bodu 2 písm. a) a b) této přílohy.

ČÁST II

SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU

1. Polygrafie (kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu)

Polygrafické činnosti v bodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování.

Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý povrch.

1.1. Ofset s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | TOC [mg/m3] | VOCF1) [%] | VOCE2) [%] | | | --- | --- | --- | --- | | 0,6 – 15 | 50 | - | - | | > 15 – 200 | 20 | 30 | - | | > 200 | 20 | 30 | 10 |

Vysvětlivky:

1) Zbytky organických rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.

2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.

1.2. Publikační hlubotisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | VOCE1) [%] | | | --- | --- | --- | --- | | 0,6 – 15 | 50 | - | - | | > 15 – 200 | 50 | 10 | - | | > 200 | 50 | 10 | 5 |

Vysvětlivka:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.

1.3. Jiné tiskařské činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více

| Činnost | Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | | --- | --- | --- | --- | | rotační sítotisk na textil a lepenku | 0,6 – 15 | 50 | - | | > 15 – 30 | 50 | 25 | | | > 30 | 50 | 20 | | | rotační válcový sítotisk, jiné hlubotisky, gumotisk, laminování, natírání, lakování | 0,6 – 15 | 50 | - | | > 15 – 25 | 50 | 25 | | | > 25 | 50 | 20 | |

1.4. Knihtisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | | 0,6 – 15 | 50 | - | | > 15 | 50 | 15 |

1. Odmašťování nebo čištění povrchů

Pod činnostmi uvedenými v bodech 2.1. a 2.2. a v bodu 2.3. jsou zahrnuty jakékoli procesy, při nichž jsou organická rozpouštědla používána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků. Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované jako samostatná činnost v bodu 3 této části přílohy. Dále se tyto činnosti nevztahují na čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení.

2.1. Odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,01 t za rok a více; odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako halogenované, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,1 t za rok a více (kód 9.5. přílohy č. 2 k zákonu)

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | VOC [mg/m3] | hmotnostní tok [g/h] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | --- | | > 1 - 5 | 20 21) | 100 101) | 15 | | > 5 | 20 21) | 100 101) | 10 |

Vysvětlivka:

1) Platí pro stacionární zdroje používající organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a).

2.2. Odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny v bodu 2.1., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.6. přílohy č. 2 k zákonu)

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit1) | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | | > 2 – 10 | 75 | 20 | | > 10 | 50 | 15 |

Vysvětlivka:

1) Emisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah organických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních.

Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.

2.3. Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona)

Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b). Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.

1. Chemické čištění (kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu)

Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědla v zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v bodech 2.1. a 2.2. této přílohy.

Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | VOCE1) [g/kg] | | | --- | --- | | > 0 | 20 |

Vysvětlivka:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného výrobku.

1. Aplikace nátěrových hmot

U činností uvedených v podbodech 4.1. až 4.8. se aplikací nátěrových hmot rozumí jakákoliv činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytékání, sušení a vypalování.

Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.

Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu.

4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v bodech 4.2. až 4.8., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.8. přílohy č. 2 k zákonu)

| Činnost | Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC1) [mg/m3] | VOCF [%] | | | | --- | --- | --- | --- | | nanášení nátěrových hmot | 0,6 – 5 | 100 | - | | > 5 | 50 | 20 | |

Vysvětlivka:

1) Emisní limit TOC platí pro všechny výduchy z jednotlivých prostorů – nanášení, vytékání, sušení, vypalování.

4.2. Nátěry dřevěných povrchů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.9. přílohy č. 2 k zákonu)

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | | 0,6 – 5 | 100 | - | | > 5 – 200 | 501) 752) | 20 | | > 200 | 501) 752) | 15 |

Vysvětlivky:

1) Platí pro sušící procesy.

2) Platí pro proces nanášení nátěrových hmot.

4.3. Přestříkávání vozidel – opravárenství s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t za rok a více nebo nátěry při výrobě nových silničních nebo kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 15 t za rok včetně (kód 9.10. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí

a) nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení,

b) nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení,

c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů),

d) nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun za rok.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | | ≥ 0,5 | 50 | 25 |

Pro zdroje spadající pod činnost uvedenou pod písm. a) se namísto výše uvedených emisních limitů TOC a VOC uplatňuje tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.

4.4. Nanášení práškových plastů (kód 9.11. přílohy č. 2 k zákonu)

| Celková projektovaná spotřeba práškových plastů [t/rok] | Emisní limit | | TOC1) [mg/m3] | | | --- | --- | | ≥ 10 | 50 |

Vysvětlivka:

1) Týká se vypalování a chlazení výrobků.

4.5. Nátěry kůže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více (kód 9.11. přílohy č. 2 k zákonu)

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | VOCE1) [g/m2] | | | --- | --- | | ≥ 5 | 75 1502) |

Vysvětlivky:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku.

2) Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.

4.6. Nátěry pásů a svitků (kód 9.11. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na pásové svitky kovových a jiných materiálů.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | | > 5 | 50 1501) | 5 |

Vysvětlivka:

1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.

4.7. Nátěry při výrobě nových silničních nebo kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok a více (kód 9.14. přílohy č. 2 k zákonu)

Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako

a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo

b) celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.

Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu:

[2 x hmotnost karosérie] / [průměrná tloušťka plechu x hustota materiálu plechu]

Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m^2.

Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t/rok a více platí údaje v následující tabulce.

Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 15 t/rok platí požadavky stanovené v bodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání vozidel - opravárenství.

| Činnost s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel ≥ 15 t/rok | Roční produkce [ks] | Emisní limit | | VOCE1) [g/m2] | | | | --- | --- | --- | | nátěry nových osobních automobilů | > 5000 | 45 352) | | ≤ 5000 samonosných karosérií nebo > 3500 karoserií upevněných na podvozek | 90 | | | nátěry nových kabin nákladních automobilů a dodávek | ≤ 5000 | 65 | | > 5000 | 55 | | | nátěry nových nákladních automobilů | ≤ 2500 | 90 | | > 2500 | 70 502) | | | nátěry nových autobusů, | ≤ 2000 | 90 | | trolejbusů a kolejových vozidel | > 2000 | 70 |

Vysvětlivky:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení.

2) Platí při celkové projektované spotřebě organických rozpouštědel > 200 t/rok.

4.8. Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona)

Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny, nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na budovách, konstrukcích, stožárech atp.

Technická podmínka provozu:

Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků.

1. Navalování navíjených drátů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | VOCE1) [g/kg] | | | --- | --- | | > 5 | 102) 53) |

Vysvětlivky:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti výrobku.

2) Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.

3) Platí v ostatních případech.

1. Nanášení adhezivních materiálů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii.

Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.

Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci, která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | TOC [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | | > 5 - 15 | 50 1501) | 25 | | > 15 – 200 | 50 1501) | 20 | | > 200 | 50 1001) | 15 |

Vysvětlivka:

1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.

1. Impregnace dřeva s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | VOCE1) [kg/m3] | TOC2) [mg/m3] | VOCF [%] | | | --- | --- | --- | --- | | 0,6 - 5 | 11 | 100 | - | | > 5 – 200 | 11 | 100 | 45 | | > 200 | 9 | 100 | 35 |

Vysvětlivky:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu impregnovaného dřeva. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.

2) Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k impregnaci dřeva kreosot.

1. Laminování dřeva nebo plastů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | VOCE1) [g/m2] | TZL2) [mg/m3] | | | --- | --- | --- | | > 5 | 30 | 3 |

Vysvětlivky:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování těkavých organických látek do ovzduší.

2) Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje.

1. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více (kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů.

| Celková projektovaná spotřeba VOC1) [t/rok] | Emisní limit | | | | VOCE2) [kg/t] | TOC [mg/m3] | TZL3) [mg/m3] | | | --- | --- | --- | --- | | 0,6 – 5 | 180 | 85 | 3 | | > 5 – 20 | 140 | 85 | 3 | | > 20 – 200 | 100 | 85 | 3 | | > 200 | 80 | 85 | 3 |

Vysvětlivky:

1) Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství styrenu obsaženého ve vstupních surovinách.

2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další).

3) Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci daného zdroje.

1. Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, úprav viskozity nebo odstínu anebo operací plnění konečného výrobku do jeho obalů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok a více (kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu)

Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev vyráběných ve stejném místě míšením pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | TOC[mg/m3] | VOCF1) [%] | VOCE2)[%] | | | --- | --- | --- | --- | | > 100 – 1000 | 150 | 5 | 5 | | > 1000 | 150 | 3 | 3 |

Vysvětlivky:

1) Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.

1. Výroba obuvi s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí.

Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	VOCE1) [g/pár]
> 5	25

Vysvětlivka:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a počtu vyrobených párů.

1. Výroba farmaceutických směsí (kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu)

Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | TOC [mg/m3] | VOCF2) [%] | VOCE3) [%] | | | --- | --- | --- | --- | | > 50 | 20 1501) | 5 | 5 |

Vysvětlivky:

1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.

2) Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.

3) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOCE se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.

1. Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více (kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu)

Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí míšením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku.

| Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok] | Emisní limit | | | | TOC [mg/m3] | VOCF2) [%] | VOCE3) [%] | | | --- | --- | --- | --- | | > 15 | 20 1501) | 25 | 25 |

Vysvětlivky:

1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.

2) Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.

1. Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků (kód 9.24. přílohy č. 2 k zákonu)

Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků nebo olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů.

Činnost - extrakce a rafinace z následujících materiálů	Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	VOCE1) [kg/t]
živočišný tuk	> 10	1,5
ricin	> 10	3
řepková nebo slunečnicová semena	> 10	1
sojové boby – normální drť	> 10	0,8
sojové boby – bílé vločky	> 10	1,2
ostatní semena a jiný rostlinný materiál	> 10	3
ostatní semena a jiný rostlinný materiál - procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů	> 10	1,5
ostatní semena a jiný rostlinný materiál - odstraňování klovatiny či pryskyřice z olejů	> 10	4

Vysvětlivka:

1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti zpracované suroviny.

ČÁST III

EMISNÍ STROP A ZPŮSOB JEHO VÝPOČTU

1) Emisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitů uvedených v části II této přílohy.

2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdroje uvedeného v části II této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění požadavku na plnění emisního stropu dle odst. 1 není technicky a ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní strop za plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek používána nejlepší dostupná technika.

3) Emisní strop nemůže nahrazovat emisní limit stanovený v části I bodu 2 písm. a) a b).

4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního stropu.

Emisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech x K1 x K2

Činnost	faktor K1
publikační hlubotisk	4
rotační válcový sítotisk	1,5
ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou publikačního hlubotisku a rotačního válcového sítotisku)	2,5
aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír	4
nanášení adhezivních materiálů	3
nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů	2,5
přestříkávání vozidel - opravárenství	2,5
nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém průmyslu	2,33
aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály	1,5

V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhezivních materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K1 pro jednotlivé zdroje upravena.

Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části II této přílohy takto:

K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 15] /100

pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části II této přílohy, dále pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel < 15 t/rok a pro činnosti uvedené v bodu 4.2. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel < 25 t/rok

nebo

K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní činnosti.

ČÁST IV

ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK

1. Veličiny roční hmotnostní bilance

Bilance se provádí pro organická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC podle § 12 odst. 4.

vstupy (I)
I1	celková hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích, která byla zakoupena a využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance
I2	celková hmotnost organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla interně regenerována a znovu (recyklovaně) využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci provozu daného zdroje)
výstupy (O)
O1	emise těkavých organických látek v odpadním plynu, který je odváděn do ovzduší komínem nebo výduchem
O2	hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; při výpočtu veličiny O5 se bere v úvahu i způsob zpracování odpadních vod
O3	hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako nečistoty nebo rezidua v konečných výrobcích
O4	hmotnost nezachycených těkavých organických látek uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy jsou tyto emise z pracovního prostředí vypouštěny do ovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.
O5	hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 nebo O8
O6	hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech
O7	hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích prodaných nebo určených k prodeji jako komerční výrobek
O8	hmotnost organických rozpouštědel, která byla interně regenerována ze směsí k opětovnému využití v rámci provozu daného zdroje, avšak nebyla v časovém rámci, pro který je zpracovávána tato bilance, opětovně využita jako vstup I2 ani nebyla započtena do veličiny O7
O9	hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem

1. Základní bilanční výpočty

a) Spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:

F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9

(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato měření opakovat.

c) Emise E se vypočtou ze vztahu:

E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

d) Měrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg, g/m^2, kg/m^3, g/pár nebo v kg/t).

e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %).

f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního množství organických rozpouštědel (uvádí se v %).

g) V případě plnění emisního stropu stanoveného výpočtem podle části III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu:

N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v materiálu

(uvádí se v hmotnostních jednotkách – g, kg nebo tuny)

Vyplněný bilanční list provozovatelé uloží do své provozní evidence a na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzduší současně se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat použitých pro výpočty.“.

1. Přílohy č. 8 až 11 znějí:

„Příloha č. 8

Podmínky provozu pro ostatní stacionární zdroje

Část I

Obecná ustanovení a pojmy

1. Pojmy

Pro účely této přílohy se rozumí

a) vztažnými podmínkami A pro emisní limit – koncentrace příslušné látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,

b) vztažnými podmínkami B pro emisní limit – koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,

c) vztažnými podmínkami C pro emisní limit – koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,

d) přímým procesním ohřevem – ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny a vnášeny do ovzduší společně se znečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu,

e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.

1. Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry

a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně znečišťování.

b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem.

c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.

Část II

Specifické emisní limity a technické podmínky provozu

1.0. Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více (kód 2.2. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu platné od 1. ledna 2027:

a) Provádět pravidelný úklid a skrápění komunikací v areálu a zvlhčovat prašné odpady při manipulaci s nimi.

b) V případě skládkování komunálních odpadů či odpadů s nebezpečnými vlastnostmi je nutné provádět monitoring aktivních etap pomocí IR kamer či obdobných technických prostředků tak, aby bylo zamezeno vzniku zahoření ukládaných odpadů. Data z monitoringu je třeba ukládat po dobu minimálně 10 pracovních dnů pro šetření případného požáru.

c) Při vzniku skládkového plynu musí být skládkový plyn jímán a energeticky využíván, případně odbouráván v odpovídajícím zařízení ke snížení emisí (biofiltr apod.).

1.1. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a vice zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu:

a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.

b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí.

c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.

1.2. Biodegradační nebo solidifikační zařízení (kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např. zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení na čištění odpadních plynů.

V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich skrápěním nebo mlžením.

1.3. Sanační nebo dekontaminační zařízení (odstraňování organických látek z kontaminovaných zemin nebo podzemních vod) s celkovým projektovaným výkonem 1 t těkavých organických látek za rok a více nebo 50 m^3 podzemních vod za den a více (kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TOC | | | --- | --- | | 50 | C |

1.4. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m^3 odpadních vod nebo odpadů za den a více (kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.

1.5. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Využívat na všech zdrojích zápachu (nátok, nakládání se shrabky, kalové hospodářství atd.) opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků a uzavření objektů všude, kde je to možné.

Za účelem omezení zápachu využívat i technicko-organizační opatření, a sice alespoň důsledné uzavírání objektů. Personál musí mít v písemné podobě k dispozici postupy pro odstraňování nestandardních technologických stavů s následky zvýšené produkce zápachu (týká se biologického čištění a kalového hospodářství). Tyto postupy mohou být součástí provozního řádu vypracovaného podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů.

1.6. Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla (kód 2.8. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity a technické podmínky provozu platné od 1. ledna 2027

Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	TOC	B
201)	50

Vysvětlivka:

1) Nevztahuje se na sušení čistírenských kalů.

Technická podmínka provozu:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a prachem využívat vhodná opatření ke snižování emisí těchto látek podle typu technologie, např.:

a) odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem (např. termické spalování, filtr s aktivním uhlím, biologický filtr).

b) zakrytování jímek a dopravníků, uzavření objektů, pravidelné odstraňování usazenin organického původu ze zařízení pro sušení čistírenských kalů,

c) provádět pravidelný úklid komunikací v areálu.

1.7. Mechanické zpracování elektroodpadu o celkové projektované kapacitě 50 t elektroodpadu za den a více (kód 2.9. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | TOC | | | --- | --- | --- | | 10 51) | 502) | C |

Vysvětlivky:

1) Platí pro výduch z odvětrávání vnitřního prostoru, kde dochází k mletí a drcení elektromateriálu.

2) Platí, pokud zpracovávaný elektroodpad obsahuje těkavou organickou látku.

Technické podmínky provozu:

Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování, manipulace, demontáže či drcení materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší.

Lze použít například:

a) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

b) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků,

c) instalace odprašovací jednotky (vzduchový třídič k odprášení drti elektroodpadu),

d) instalace cyklonového odlučovače a filtrační jednotky (tkaninový filtr).

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. skrápění výrobních prostor plynnou mlhou s roztokem snižujícím pachový vjem.

Předcházet vzniku požáru technickými (např. protipožární příčky, protipožární zařízení) a organizačními opatřeními (např. ostraha objektů).

2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem (kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | NOx | CO | | | --- | --- | --- | | 400 | 800 | A |

2.2. Třídění nebo úprava uhlí, briketárny

2.2.1. Třídění nebo jiná studená úprava uhlí (kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limit [mg/m3]
TZL	Vztažné podmínky
20	C

Technické podmínky provozu od 1. ledna 2028:

U otevřeného skladování vstupních a výstupních surovin musí být provedena aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti).

a) Musí být zajištěna ochrana proti větru u úkonů nakládky a vykládky na volném prostranství, užití vhodných opatření např.: kaskádových hadic, skluzů a pásových dopravníků pří operaci nakládání, překládání a vykládání).

b) Musí být zavedeny postupy čištění po zpevněném výjezdu z provozovny.

c) Aplikace protiprachových bariér u výsypných míst, případně odsávacím zařízením

d) Musí být použity techniky „zastřešené hromady“ nebo větrných štítů a stěn, postřikování vodou s přísadami nebo bez přísad, solidifikace kalů.

2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace nebo sušení) (kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | TOC | | | --- | --- | --- | | 20 | 50 | A |

Technické podmínky provozu od 1. ledna 2028:

a) Musí být zajištěna ochrana proti větru u úkonů nakládky a vykládky na volném prostranství, užití vhodných opatření např: kaskádových hadic, skluzů a pásových dopravníků pří operaci nakládání, překládání a vykládání).

b) Musí být zavedeny postupy čištění po zpevněném výjezdu z provozovny.

c) Aplikace protiprachových bariér u výsypných míst, případně odsávacím zařízením

d) Musí být použity techniky „zastřešené hromady“ nebo větrných štítů a stěn, postřikování vodou s přísadami nebo bez přísad, solidifikace kalů.

2.3. Výroba koksu

2.3.1. – 2.3.3. (kódy 3.5.1., 3.5.2., 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | TZL | SO2 | NOx | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 2.3.1. Otop koksárenských baterií (kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | 20 | 500 | 500 | 5 | A | | 2.3.2. Příprava uhelné vsázky (kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | 20 | - | - | - | A | | 2.3.3 Vytlačování koksu (kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | 20 | - | - | - | A |

Technické podmínky provozu:

a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být odsířený.

b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu stanoví provozní řád.

c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.

d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m^3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením.

e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.

f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak, aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než 10 % dveří komor na strojové i koksové straně.

g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.

h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno vytlačování a plnění koksovacích komor.

i) Emise TZL ze všech zařízení a míst vzniku TZL se musí podle technických možností omezit odsáváním, odprášením, případně hermetizací.

2.3.4. Třídění koksu (kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 10 | A |

Technická podmínka provozu:

Zařízení na drcení a třídění koksu je odsáváno a vzdušina je svedena do zařízení ke snižování emisí.

2.3.5. Chlazení koksu (kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu:

Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální výška alespoň 30 m.

2.4. Úprava uhlí, výroba plynů nebo olejů

2.4.1. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1. přílohy č. 2 k zákonu) (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3]1) | Vztažné podmínky | | | | | | | TZL | SO2 | NOx | CO | sulfan | amoniak | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 | 2500 | 500 | 800 | 10 | 50 | A |

Vysvětlivka:

1) Platí pro zplyňování a zkapalňování uhlí.

Technická podmínka provozu:

Nakládání s látkami obtěžujícími zápachem je možné pouze v uzavřeném systému bez styku s venkovním ovzduším tak, aby tyto činnosti nebyly zdrojem emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.

2.4.2. Výroba bioplynu o projektované kapacitě 200 kg vstupního materiálu za den a vyšší (kód 3.7. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu pro bioplynové stanice využívající jiné suroviny než produkty zemědělské prvovýroby:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a prachem využívat vhodná opatření ke snižování emisí těchto látek podle typu technologie, např.:

a) odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem (např. termické spalování, filtr s aktivním uhlím, biologický filtr, spálení odpadní vzdušiny v kogeneračních jednotkách),

b) zakrytování jímek a dopravníků, uzavření objektů, pravidelné odstraňování usazenin organického původu,

c) V případě zpracování vedlejších živočišných produktů vyžadujících hygienizaci nebo pasterizaci musí být odpadní plyny odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.

3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy

3.1.1. Příprava vsázky (kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 50 | A |

3.1.2. Spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | | TZL | SO2 | NOx | plynné sloučeniny rtuti | PCDD/F | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 30 | 400 | 400 | 0,05 | 0,4 ng-l-TEQ/Nm3 | A |

3.1.3. Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění) (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 30 | A |

3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) (kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | SO2 | HF | HCl | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Drcení, sušení | | | | | | 20 | - | - | - | A | | Vytvrzovací pás | | | | | | 15 | 50 | 3 | 3 | A |

3.2. Výroba železa

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | SO2 | NOx | CO | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 3.2.1. Doprava nebo manipulace s vysokopecní vsázkou (kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 20 | - | - | - | - | A | | 3.2.2. Odlévání (vysoká pec) (kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 15 | - | - | - | - | A | | 3.2.3. Ohřívače větru (kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | - | 200 | 100 | 5000 | 3 | A |

Technická podmínka provozu:

Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat; koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí přesahovat 10 mg/m^3 v suchém plynu za normálních podmínek.

3.3. Výroba oceli

3.3.1. Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 201) | A |

Vysvětlivka:

1) Platí rovněž pro mletí a třídění strusky

Technická podmínka provozu:

Odsávat a odlučovat znečišťující látky při dělení těžkého kovového odpadu řezáním v případech, kdy je to technicky možné.

3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | SO2 | NOx | | | --- | --- | --- | --- | | 50 | 400 | 400 | A |

3.3.3. Kyslíkové konvertory (kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 50 201) | A |

Vysvětlivka:

1) Platí pro sekundární odprášení.

Technické podmínky provozu:

a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat.

b) Účinnost odsávání prachu z haly ocelárny musí být vyšší než 90 %.

3.3.4. – 3.3.6. (kódy 4.3.4. – 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | SO2 | NOx | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 3.3.4. Elektrické obloukové pece (kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | 20 | - | - | - | A | | 3.3.5. Pánvové pece (kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | 20 | 400 | 400 | 1000 | A | | 3.3.6. Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou 2,5 t za hodinu a více (kód 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | 50 | - | - | - | A |

3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách

Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.

Emisní limit na SO2 neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.

3.4.1. Válcovny za tepla nebo za studena, včetně ohřívacích pecí nebo pecí na tepelné zpracování (kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity [mg/m^3]Vztažné podmínkySO2NOxCO400400800A

3.4.2. Kovárny – ohřívací pece nebo pece na tepelné zpracování o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW včetně (kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity^1) [mg/m^3]Vztažné podmínkySO2NOxCO400400800A

Vysvětlivky:

1) Platí pro pece o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW.

3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa)

3.5.1. Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu)

Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | TOC | | | --- | --- | --- | | 100 201) | 502 | A |

Vysvětlivky:

1) Platí pro slévárny železných kovů o celkové projektované výrobní kapacitě větší než 20 t za den.

2) Platí od 29. listopadu 2028 pro výrobu forem a jader u sléváren o celkové projektované kapacitě větší než 20 t za den. Neplatí pro technologické uzly čištění odlitků a dokončovací operace.

Technické podmínky provozu:

Omezování emisí VOC a pachových látek vznikajících při výrobě forem a jader zařízením ke snížení emisí (u sléváren o celkové projektované kapacitě větší než 20 t za den) a běžně dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.

Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:

a) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

b) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

Odsávat a odlučovat znečišťující látky při dělení těžkého kovového odpadu řezáním tam, kde je to technicky možné.

3.5.2. Žíhací nebo sušicí pece o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 0,3 MW a více (kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity 1) [mg/m3]	Vztažné podmínky
SO2	NOx	CO	A
4002)	400	800

Vysvětlivky:

1) Platí pro spalovací jednotky.

2) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.

3.5.3. – 3.5.7. (kód 4.6.3. – 4.6.7. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | | TZL | SO2 | NOx | CO | TOC | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci (kód 4.6.3. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 20 | - | - | - | - | A | | 3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci (kód 4.6.4. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 20 | - | - | - | - | A | | 3.5.5. Kuplovny (kód 4.6.5. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 20 | 400 | 400 | 10001) | 502) | A | | 3.5.6. Tavení v ostatních pecích – kapalná paliva (kód 4.6.6. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 20 | 1700 | 400 | 300 | - | A | | 3.5.7. Tavení v ostatních pecích – plynná paliva (kód 4.6.7. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | 20 | - | 400 | 200 | - | A |

Vysvětlivky:

1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.

2) Platí pro studenovětrné kuplovny.

Technická podmínka provozu:

a) U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými prostředky, např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.

b) Při tavení a odlévání jsou za účelem snížení fugitivních emisí prachu (včetně otevřeného pecního víka) používány odtahové zákryty, sběrné systémy či jiná zařízení pro záchyt těchto emisí s obdobnou účinností a tyto jsou svedeny do zařízení ke snižování emisí.

3.6. Metalurgie neželezných kovů

3.6.1. Úprava rud neželezných kovů (kód 4.7. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 50 101) | A |

Vysvětlivka:

1) Při zpracování rud na získání olova.

3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, slévání slitin, přetavování produktů, rafinace nebo výroba odlitků

3.7.1. Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.8.1. přílohy č. 2 k zákonu)

Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, spalovací procesy (žíhací a sušící pece), odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod.

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | SO21) | NOx1) | CO1) | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 202) | 4003) | 400 | 800 | A |

Vysvětlivky:

1) Platí pro spalovací procesy.

2) Platí pro provoz sléváren neželezných kovů o celkové projektované kapacitě tavení větší než 4 t za den.

3) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.

Technická podmínka provozu:

Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.

a) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

b) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů (kód 4.8.2. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | NOx | TOC | | | --- | --- | --- | --- | | 101) 202) 303) | 400 | 50 | A |

Vysvětlivky:

1) Platí při výrobě olova

2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting.

3) Platí pro ostatní výroby.

3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku (kód 4.9. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	HF	A
20	2
Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné z denních průměrů
TZL	HF
5	0,5

3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě 50 kg za den a více (kód 4.10. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny obsahující chlor.

| Emisní limity1) [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | NOx | Zn | | | --- | --- | --- | --- | | 20 | 4002) | 103) | A |

Vysvětlivky:

1) Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o celkové projektované kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.

2) Neplatí pro tavení a odlévání s elektrickým otopem.

3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.

3.8. Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů nebo jejich zpracování

3.8.1. Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 1 m3 do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace.

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | NOx | HCl | | | --- | --- | --- | --- | | 202) | 15001,3) | 101,4) | C |

Vysvětlivky:

1) Emisní limity platné pro lázně s jednotlivou projektovanou kapacitou objemu lázně od 1 m^3 do celkové projektované kapacity objemu lázně 30 m^3 včetně, vyjma oplachu.

2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.

3) Platí při použití kyseliny dusičné v zařízení konstruovaném pro kontinuální provoz.

4) Platí při použití HCI.

Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:

Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek, např. těsněním nebo podtlakem.

3.8.2. Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m^3 (vyjma oplachu) (kód 4.12. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
SO2	NOx	H2SO4	HCl	HF	B
201)	6502)	21)	103)	54)

Vysvětlivky:

1) Platí při použití kyseliny sírové.

2) Platí při použití kyseliny dusičné.

3) Platí při použití HCl.

4) Platí při použití HF.

3.8.3. Broušení kovů nebo plastů s celkovým elektrickým příkonem 100 kW a více (kód 4.13. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 501), 2) 201), 3) | C |

Vysvětlivky:

1) Platí pouze pro broušení za sucha.

2) Platí do 31. prosince 2027.

3) Platí od 1. ledna 2028.

3.8.4. Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1000 kW a více (kód 4.14. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 501) | C |

Vysvětlivka:

1) Neplatí pro odporové sváření.

3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou do 1 t pokovené oceli za hodinu včetně (kód 4.15. přílohy č. 2 k zákonu)

Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.

Technologický ohřev procesních van

Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NO2	A
50	400

3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů – procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 t pokovené oceli za hodinu (kód 4.16. přílohy č. 2 k zákonu)

Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.

Technologický ohřev procesních van

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | NO2 | | | --- | --- | --- | | 20 | 400 | A |

3.8.7. Žárové pokovování zinkem (kód 4.17. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | zinek | | | --- | --- | --- | | 10 | 5 | A |

4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců, zpracování produktů nebo odsíření

4.1.1. Manipulace se surovinou nebo výrobkem, včetně skladování nebo expedice (kód 5.1.1. přílohy č. 2 zákona)

Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace páleného vápna.

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 30 | C1) A2) |

Vysvětlivky:

1) Vztahuje se na hydrataci páleného vápna.

2) Platí pro ostatní procesy.

4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (kód 5.1.2. přílohy č. 2 zákona)

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | TZL | SO2 | NOx | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 30 | 400 | 500 | 10 | A |

4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (kód 5.1.3. přílohy č. 2 zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 30 | A |

4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích (kód 5.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | TZL | NOx | | | | --- | --- | --- | --- | | 30 | 1200 | 11 | A |

4.1.5. Výroba vápna v šachtových nebo jiných pecích (kód 5.1.5. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Emisní limit [% obj.] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | TZL | NOx | CO | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 30 | 1200 | 31) | 11 | A |

Vysvětlivka:

1) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích.

4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření (kód 5.1.6. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity1) [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | NOx | SO2 | CO | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 | 200 | 100 | 100 | A |

Vysvětlivka:

1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na provozu vlastního odsíření.

4.1.7. Úprava nebo zušlechťování žáruvzdorných jílovců nebo kaolínů v rotačních pecích (kód 5.1.7. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | NOx | | | --- | --- | --- | | 75 | 500 | A |

4.1.8. Výroba materiálů nebo produktů obsahujících azbest (kód 5.2. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | azbest | | | --- | --- | | 0,1 | C |

4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | | | TZL | SO2 | NOx | CO | jiné | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok (kód 5.3. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | | 1001) 502), 20) | 5003) 16004),20) | 20005), 8) 10006), 8) 12007), 8) | 8009) | 510) 211) 1021) 5012) 3013) | 814) 136),15) 1515), 22) | A | | 4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně (kód 5.3. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | | 1001) 502) | 5003) 16004) | 2000 | - | - | 1315) | A | | 4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | | 5016) 7517) | 8003) 16004) | 2000 | - | 5018) | - | C | | 4.2.4. Zpracování nebo zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o celkové projektované kapacitě 5 t zpracované skleněné suroviny ročně a vyšší (kód 5.5. přílohy č. 2 k zákonu) | | | | | | | | 10019) | - | 50019) | 80019) | - | - | A |

Vysvětlivky:

1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h.

2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h.

3) Platí při spalování zemního plynu.

4) Platí pro ostatní paliva.

5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.

6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.

7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.

8) V případě, že pro čeření je využíváno dusičnanů, aplikuje se dvojnásobek uvedené hodnoty.

9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.

10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h).

11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01 kg/h) kromě výroby barevného selenového skla v odvětví plochého skla.

12) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).

13) Platí pro HCl (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).

14) Platí pro kontinuální tavicí agregáty.

15) Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem. Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.

16) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL.

17) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy.

18) Platí pro VOC.

19) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.

20) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu^3), platí pro provedení generálních oprav.

21) Platí pro selen při výrobě barevného selenového skla v odvětví plochého skla.

22) Platí pro pece na tavení frity.

4.2.5. Chemické leštění skla (kód 5.6. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | HF | | | --- | --- | | 5 | C |

4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken

4.3.1. Zpracování magnezitu nebo výroba bazických žáruvzdorných materiálů nebo křemence (kód 5.7. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | SO2 | NOx | | | --- | --- | --- | --- | | 201) 102) | 4001) | 10003) 15004,5) | A |

Vysvětlivky:

1) Platí pro výpal a sušení hmoty.

2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s výrobkem atd.)

3) Platí při teplotě nižší než 1300 °C včetně.

4) Platí při teplotě vyšší než 1300 °C.

5) Platí pro výpal z hmoty.

4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích (kód 5.8. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | SO2 | HF | HCl | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | 2500 | 10 | 50 | A |

4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.9. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | TOC | | | --- | --- | --- | | 20 | 50 | A |

4.4. Výroba keramických výrobků

4.4.1. Výroba keramických výrobků, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě větší než 75 t za den (kód 5.10. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | | TZL | SO2 | NOx | CO | TOC | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 75 | 1500 | 500 | 800 | 50 | A |

4.5. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m^3 za den a více. (kód 5.11. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu:

1. Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:

a) zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,

b) instalaci zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,

c) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

d) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

1. Při těžbě a zpracování kameniva s obsahem azbestových vláken dodržovat kromě výše uvedených podmínek následující postupy:

a) používání pouze takových drtících linek, které umožňují instalaci odprašovacích zařízení,

b) vrtací zařízení pro přípravu odstřelu musí být vybaveno zařízením pro odsátí a odloučení vrtaného prachu a toto zařízení musí být během vrtacích prací v provozu,

c) na dopravních pásech může být dopravováno pouze skrápěné kamenivo, na volných (nezakrytých a neodsávaných) výsypkách z dopravních pásů musí být dodržována maximální výška volného pádu skrápěného kameniva 2 metry a u frakce 0/2 mm výška 1 metr,

d) prašné úsypy z pásových dopravníků a technologických zařízení nesmí být vraceny zpět do procesu drcení a třídění kameniva,

e) frakce 0/2 mm musí být skladována v silech, popřípadě boxech uzavřených minimálně ze třech stran,

f) nákladní automobily vyjíždějící z areálu kamenolomu musí být před odjezdem očištěny tlakovou vodou nebo otřesem (roštové pásy, štěrková lože).

Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona výpočtem. Tímto ustanovením není dotčena povinnost provádět zjišťování úrovně znečišťování měřením, pokud je tak stanoveno v povolení provozu.

4.6. Obalovny živičných směsí, mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku (kód 5.14. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity1) [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | TZL | NOx | CO | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 20 | 400 | 600 | 17 | A |

Vysvětlivka:

1) Platí pouze pro obalovny.

Technická podmínka provozu platná do 31. prosince 2027:

Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel, opatření pro skladování prašných materiálů apod. Tato technická podmínka bude u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použita adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.

Technické podmínky provozu platné od 1. ledna 2028:

Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi a přesypů z nich, odsávání odpadních plynů z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování a zakrytování přepravních vozidel, realizovat opatření k omezení emisí ze skladování prašných materiálů (např. navážet prané kamenivo, skladování sypké frakce v zastřešených kójích a na zpevněných čistitelných površích) apod.

Materiál kameniva při procesech sušení se nesmí přímo vsypávat do spalovacího prostoru bez předehřátí, pokud se nejedná o jednokomorový systém.

U zásobníku asfaltu musí být emise odváděny řízeným způsobem a svedeny do zařízení ke snižování emisí a zařízení k omezování emisí pachových látek.

Pro stacionární zdroje nově uvedené do provozu nebo pro případy kompletních výměn technologie musí být provedeno stavební uzavření prostor (např. vrata nebo pásové závěsy na vjezdech a výjezdech), tam, kde je to možné, zejména u zařízení k nakládce a překládce vozidel, případně jiná opatření proti úletu prachu, a především pachových látek.

Tam, kde nelze technologické procesy a uzly uzavřít a odsávat, využívat vodní skrápěcí zařízení, rozprašování nebo mlžné stěny, pokud tomu nebrání technologické důvody.

Pro manipulaci s látkami, které vyžadují zvýšení teploty (např. asfalt), je nezbytné jejich skladování v uzavřených nádobách a následné použití uzavřeného systému (např. potrubí) pro jejich přepravu. Ostatní látky, které jsou za běžných podmínek tekuté, nemusí být vždy skladovány v uzavřených systémech. Pro dodávky uvedených materiálů je nutné zajistit, aby znečištěný vzduch vytlačovaný ze zásobníků při jejich plnění nebyl vypouštěn volně do ovzduší. Místo toho musí být využit zpětný odvod par nebo jiný systém na omezení pachových látek (např. vodní zámek s předepsanou výměnou), pokud je jím autocisterna vybavena.

Tyto technické podmínky budou u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použity adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.

5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem

5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu (kód 6.1. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | 1,2-dichlorethan | vinylchlorid | | | --- | --- | --- | --- | | Výroba 1,2-dichlorethanu | | | | | | 5 | - | C | | Výroba vinylchloridu | | | | | | 5 | 5 | C |

5.1.2. Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu (kód 6.3. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | za zařízením na snižování emisí | ze sušáren | | | --- | --- | --- | | 0,21), 2) 52), 3) | - | C | | 104) | 204) | | | 105), 6) 357), 5) | 258) | |

Vysvětlivky:

1) Platí pro zařízení na snižování emisí spalováním.

2) Platí pro výrobu vláken.

3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.

4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.

5) Platí u spřádání vláken.

6) Platí při mokrém procesu zvlákňování.

7) Platí při suchém procesu zvlákňování.

8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).

Technická podmínka provozu:

Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí

5.1.3. Výroba polyvinylchloridu (kód 6.4. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Emisní limit [g/t] | Vztažné podmínky | | Vinylchlorid | | | | --- | --- | --- | | 5 | 101) 1002) | C |

Vysvětlivky:

1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.

2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.

5.1.4. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou^5) organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě 10 tun za rok a více (kód 6.5. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity1) [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | TOC | NH3 | | | --- | --- | --- | --- | | 206) | 852) 503) | 504) | C |

Vysvětlivky:

1) Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov).

2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy.

3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan).

4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic.

5) Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel zahrnuje spotřebu přípravků použitých při vlastní výrobní činnosti a rovněž přípravky užívané např. na čištění procesního zařízení či pracovních prostorů.

6) Platí pro mechanické zpracování materiálů (včetně odpadů) s roční projektovanou kapacitou 1000 t na vstupu nebo vyšší.

Technická podmínka provozu:

V případě stacionárních zdrojů emitujících znečišťující látky obtěžující zápachem jsou využívána opatření ke snižování emisí těchto látek. Jedná se např. o koncové technologie pro snižování emisí, jako je termická oxidace, adsorpce na aktivním uhlí, nízkoteplotní kondenzace (vymražování) nebo biofiltrace. Nebo může jít o primární opatření, jako je dodržování doporučené teploty u tepelného zpracování plastů pod bodem termického rozkladu dle bezpečnostních nebo katalogových listů (podle pokynů výrobce nebo dodavatele), přičemž teplota zpracování surovin je automaticky sledována a překročení doporučené teploty je signalizováno zvukovou či světelnou signalizací.

5.1.5. Výroba nebo zpracování viskózy (kód 6.6. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | H2S | CS2 | H2S a CS2 celkem | | | --- | --- | --- | --- | | 10 501) | 100 4001) | 2002) | C |

Vysvětlivky:

1) Platí pro výrobu kordového hedvábí.

2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.

Technické podmínky provozu:

1) Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí je 200 000 g/t.

2) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.

5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků (kód 6.7. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | TZL | NOx | | | | --- | --- | --- | --- | | 20 | 7001),2) | 112) | B |

Vysvětlivky:

1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na fléře.

2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.

Technická podmínka provozu:

Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením dodatečného spalování odpadních plynů.

5.1.7. Výroba expandovaného polystyrenu (kód 6.9. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % surovin obsahujících nejvýše 6,3 % pentanu.

5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou (kód 6.10. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TOC | | | --- | --- | | 200 | B |

5.2. Výroba anorganických látek

5.2.1. Výroba chloru (kód 6.11. přílohy č. 2 k zákonu)

Odpadní plyn z elektrolýzy a katalytické oxidace

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | Cl2 | | | --- | --- | | 3 | A |

5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové (kód 6.12. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Emisní limit1) [g/t] | Vztažné podmínky | | HCl | | | | --- | --- | --- | | 25 | 50 | A |

Vysvětlivka:

1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36 % kyselinu chlorovodíkovou.

5.2.3. Výroba síry (Clausův proces) (kód 6.13. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Emisní limit [%] | Vztažné podmínky | | H2S | Sloučeniny síry vyjádřené jako elementární síra | | | --- | --- | --- | | 10 | 41) 22) 1,53) 0,54) | A |

Vysvětlivky:

1) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.

2) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50 t/den síry včetně.

3) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.

4) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry povolených po 1. lednu 2007.

Technická podmínka provozu:

Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.

5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého (kód 6.14. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.

5.2.5. Výroba kyseliny sírové (kód 6.15. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit1) [kg/t] | Vztažné podmínky | | SO2 | | | --- | --- | | 2,2 | C |

Vysvětlivka:

1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100% kyselinu sírovou.

5.2.6. Výroba amoniaku (kód 6.16. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit1) [kg/t] | Vztažné podmínky | | NH3 | | | --- | --- | | 0,2 | C |

Vysvětlivka:

1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku.

5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí (kód 6.17. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Emisní limit1) [kg/t] | Vztažné podmínky | | | NO2 | amoniak | NO2 | | | --- | --- | --- | --- | | 3502) | 3003) | 1,6 | A4) C4) |

Vysvětlivky:

1) Přepočteno na 65 % kyselinu dusičnou.

2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné.

3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem.

4) Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro amoniak.

5.2.8. Výroba hnojiv (kód 6.18. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | | | | TZL | SO2 | NOx | amoniak | HCl | HF | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 201) | 2 5002) | 500 | 50 | 503) | 104) | B |

Vysvětlivky:

1) Platí pro drcení fosfátové horniny.

2) Platí při použití kyseliny sírové.

3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík).

4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.

5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.21. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity [mg/m3]	Emisní limit [kg/t]	Vztažné podmínky
TZL	SO21)	SO21)	B
502) 1503)	5004)	65)

Vysvětlivky:

1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2.

2) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.

3) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.

4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu jako hodinový průměr.

5) Platí jako roční průměr. Vztahuje se na tunu vyrobeného oxidu titaničitého.

Technická podmínka provozu:

Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny sírové.

5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.22. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | chlor | | | --- | --- | --- | | 501) 1502) | 53) | B |

Vysvětlivky:

1) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.

2) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.

3) Platí jako denní průměr, žádný minutový průměr naměřených hodnot nepřekročí 40 mg/m^3.

5.2.11. Výroba ostatních pigmentů (kód 6.23. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limit [mg/m3] | Vztažné podmínky | | TZL | | | --- | --- | | 50 1001) | C |

Vysvětlivka:

1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu železitých pigmentů.

Technická podmínka provozu:

U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení.

5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování nebo skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek

5.3.1. Ropná rafinerie, výroba nebo zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování (teplota spalování nejméně 720 °C) apod.

5.3.2. Skladování petrochemických výrobků nebo kapalných těkavých organických látek o objemu 1000 m^3 a více nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče 10 000 m^3 a více nebo manipulace s ročním objemem 10 000 m^3 a více (není určeno pro automobilové benziny) (kód 6.25. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu:

a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo větším než 1000 m^3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném nebo větším než 10 000 m^3 při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:

1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.

1. Nádrže s pevnou střechou

2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo

2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito jako druhý stupeň čištění.

1. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m^3 nebo pro zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m^3 platí tato opatření v přiměřeném rozsahu.

1. Při skladování petrochemických výrobků, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek.

b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží:

1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 %.

1. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou.

1. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku.

6.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší 50 t denně a více (kód 7.1. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.

6.2. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více (kód 7.2. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu:

a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek šrotu apod., odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s účinností alespoň 80 %.

b) Při výrobě lihu, olejů a tuků využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.

6.3. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více (kód 7.3. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách (popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.

6.4. Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě 1 t za den a více (kód 7.5. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.

6.5. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více (kód 7.6. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technickoorganizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících, případně prostory chladit atd. Instalaci koncového zařízení ke snížení emisí lze nahradit obdobným opatřením na vyvíječi kouře v případě, kdy takové opatření zajistí dostatečnou ochranu před šířením zápachu.

6.6. Zpracování dřeva, včetně truhlářské výroby a výroby dřevních štěpek a pelet, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8. přílohy č. 2 k zákonu, o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m^3 a více za rok (kód 7.7. přílohy č. 2 k zákonu)

Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | TZL | TOC2) | | | --- | --- | --- | | 303) 51) | 250 | C B2) |

Vysvětlivky:

1) Platí pro broušení.

2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.

3) Neplatí pro zpracování dřeva na mobilních linkách, které můžou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje.

Technická podmínka provozu:

Teplota při sušení dřevních vláken, třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.

6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých nebo dřevoštěpkových (OSB) desek (kód 7.8. přílohy č. 2 k zákonu)

Následující specifické emisní limity a podmínky provozu platí pro stacionární zdroje o celkové projektované kapacitě 150 m^3 ročně zpracovaného materiálu a vyšší.

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | TOC2) | Formaldehyd3) | | | --- | --- | --- | --- | | 30 101) | 250 | 15 | C B2) A4) |

Vysvětlivky:

1) Platí pro broušení.

2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.

3) Platí pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.

4) Platí při výrobní kapacitě větší než 600 m^3/den.

Technická podmínka provozu:

Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.

6.8. Výroba buničiny ze dřeva nebo papíru z panenské buničiny (kód 7.9. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Emisní limity [g/t] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | TZL | síra a její sloučeniny1) | | | | --- | --- | --- | --- | | 502), 5) | 20003) 3504) | 52) 65) | A |

Vysvětlivky:

1) Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny.

2) Platí pro regenerační kotle při sulfitovém způsobu výroby.

3) Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů.

4) Platí při sulfátovém způsobu výroby pro centrálním odstraňování zapáchajících látek.

5) Platí pro regenerační kotle a vápenné pece při sulfátovém způsobu výroby.

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny, z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.

6.9. Výroby papíru nebo lepenky, které nespadají pod kód 7.9. přílohy č. 2 k zákonu (kód 7.10. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.

Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TOC1)	B
40

Vysvětlivka:

1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve výrobním procesu.

6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 10 t za den a více (kód 7.11. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.

6.11. Vydělávání a činění kůží nebo kožešin (kód 7.12. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor, surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr).

Technická podmínka provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t hotových výrobků ročně.

6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitací, výroba nebo zpracování grafitu (kód 7.14. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | Vztažné podmínky | | | | TZL | TOC | PAH4) | | | --- | --- | --- | --- | | 50 | 1001) 2002) 503) | 0,2 | C A5) |

Vysvětlivky:

1) Platí pro formovací a mísicí zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě.

2) Platí pro kruhové pece pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly.

3) Platí pro jednotlivé komorové pece, spojené komorové a tunelové pece z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu.

4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Platí pro zpracování pevného dehtu, z výroby surové pasty a surových bloků, z vypalování a opakovaného vypalování a z impregnace při výrobě uhlíku a/nebo grafitu.

5) Platí pouze pro stacionární zdroje zahrnuté do kategorie 6.8. přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Technická podmínka provozu:

Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů do zařízení ke snižování emisí.

6.13. Krematoria nebo zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat (kód 7.15. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | | TZL | NOx | CO | TOC | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 | 350 | 100 | 15 | 17 | A |

Technická podmínka provozu:

Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 2 s.

6.14. Veterinární asanační zařízení (kód 7.16. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí pro sběr, přepravu a neškodné odstraňování a další zpracování vedlejších živočišných produktů^7) kategorie 1, 2^ nebo 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009 na masokostní moučku, zpracované živočišné bílkoviny a tavený tuk^8).

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech.

6.15. Regenerace nebo aktivace katalyzátorů (kód 7.17. přílohy č. 2 k zákonu)

| Emisní limity [mg/m3] | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | TZL | SO2 | NOx | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 | 1700 | 700 | 17 | A |

6.16. Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více (kód 7.18. přílohy č. 2 k zákonu)

Emisní limity a technické podmínky provozu platné od 1. ledna 2027

Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	TOC	C
101	502 253

Vysvětlivky:

1) platí pro drcení a skladování obilí

2) platí pro výrobu ethanolu

3) platí pro zpracování lihovarských výpalků

Technické podmínky provozu:

Při zpracování lihovarských výpalků, využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem, např. svedením emisí organických látek na zařízení ke snižování emisí (jednotku termického spalování, na filtr s aktivním uhlím apod.).

Pro omezení emisí TZL ze zpracování sladu využívat technologie ke snižování emisí.

7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více (kód 8. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu:

Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit na všech částech technologie, včetně uskladnění a aplikace exkrementů, technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

8.1. Manipulace se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m^2 a více s výjimkou stavenišť (kód 12.1. přílohy č. 2 k zákonu).

Technické podmínky provozu:

Aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti), kompaktnosti, pevnosti, sypným úhlem a fyzikálně – mechanickým vlastnostem materiálu:

Používat čistící zařízení plochy deponie mokrou cestou a zavést postupy čištění po zpevněném výjezdu z deponie.

Za účelem zpevňování povrchu skládky aplikovat disperzní směsi nebo vodu, pokud to nevylučují technologické požadavky.

V případě skladování dle předpokládaného skladovaného množství minimalizace plochy jemnozrnného materiálu (frakce 4 až 8 mm a menší), pokud je to proveditelné.

Pokud je to technicky proveditelné, vždy umístit podélné osy hromady rovnoběžně s převládajícím směrem větru.

Minimalizace spádové výšky při nakládce a vykládce.

Příloha č. 9

Obecné emisní limity

Název znečišťující látky	Hmotnostní tok [g/h]	Hmotnostní koncentrace [mg/m3]
tuhé znečišťující látky	>1250	100
oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý	>2750	1700
oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý	>2500	500
oxid uhelnatý	>5000	500
organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)	>500	150
amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak	>500	50
sulfan	>50	10
sirouhlík	>100	20
chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl	>200	50
fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF	>50	10

Příloha č. 10

Náležitosti provozní evidence

1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárního zdroje

Stálé údaje

Údaje o provozovateli

Identifikační číslo provozovatele (IČO), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.

Údaje o provozovně

Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny), kód územně technické jednotky), odpovědná osoba, aktuální znění povolení provozu.

Údaje o stacionárním zdroji

U stacionárního zdroje, pro který příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti, GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed technické jednotky nebo činnosti) ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.

1.2. Údaje o stacionárním zdroji

Stálé údaje

Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje nebo číslo zdroje souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s číslováním používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, název stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu nebo výroby, tepelná účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj zaústěn. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání.

Proměnné údaje

Provozní hodiny (rok, měsíc, den**)), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku, adresy lokalit, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla kalendářním roce provozována činnost na několika místech.

1.3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech

Proměnné údaje

Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den) ), měsíc***), rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2. U spaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4.

1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí

Stálé údaje

Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci. Hodnoty nepřetržitě sledovaných provozních parametrů stanovených pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí, případně nahrazujících technických podmínek provozu stanovených povolením k provozu, minimální četnost zaznamenávání těchto parametrů stanovená v provozním řádu nebo povolením k provozu, není-li provozní řád vyžadován.

Proměnné údaje

Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdroje), provozní účinnost, údaje o špatném fungování a o poruchách, objemový tok odpadního plynu, naměřené a zaznamenané hodnoty provozního parametru dokladující plnění emisního limitu.

1.5. Údaje o komínech a výduších

Stálé údaje

Pořadové, (příp. také evidenční) číslo komínu nebo jiného výduchu nebo číslo komínu nebo jiného výduchu souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s označením používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu*), materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.

Proměnné údaje

Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdroje).

1.6. Údaje o emisích

Stálé údaje

Seznam znečišťujících látek, které má provozovatel stacionárního zdroje povinnost zjišťovat, s uvedením, na které znečišťující látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem.

Proměnné údaje

Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, záznamy o překročení emisních limitů a přijatých opatřeních, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5, emisní faktory použité pro výpočet.

V případě kontinuálního měření emisí, jehož výsledky nejsou ohlašovány do informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona, průběžný záznam a vyhodnocení půlhodinových výsledků kontinuálního měření emisí, které jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu.

Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem.

*) V případě zdroje, u nějž je v povolení provozu stanovena činnost na několika místech, název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.

**) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně za podmínky, že provozovatel před využitím této výjimky zajistí takové opatření, které včas indikuje případ, kdy počet provozních hodin záložního zdroje v daném kalendářním roce překročí 300 h.

***) Neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn

****) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně.

Příloha č. 11

Náležitosti souhrnné provozní evidence

1. Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:

a) Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva a spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3., na něž se vztahuje ustanovení § 6 odst. 8 zákona, spalující kapalná nebo plynná paliva vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 18. a 20. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu^4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují.

b) Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2. vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu^4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.

1. Obecné pokyny k identifikaci provozovny:

a) U stacionárních zdrojů, které mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje, se uvádí namísto adresy provozovny název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.

b) Označení v položce Provádění jednorázového měření se týká stacionárních zdrojů uvedených v bodu 1 písm. a), u kterých se provádí jednorázové měření emisí v intervalu podle § 3 odst. 3.

1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárních zdrojů

1. Údaje o provozovateli
Identifikační číslo (IČO)1:
Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení):
Adresa sídla provozovatele:
2. Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP)2:
Identifikační číslo provozovny (IRZ)3:
Identifikátor PID zařízení IPPC4:
Územně technická jednotka (ÚTJ)5:
Název provozovny:
Adresa zapsaná v registru územní identifikace6:
Parcela7:
Název kraje v případě, že se jedná o provoz zdroje/zdrojů, které mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje8:
Provádění jednorázového měření9:
Souhrnná provozní evidence za rok:
3. Údaje o stacionárních zdrojích10
Pořadové číslo stacionárního zdroje 11
Zařazení stacionárního zdroje podle zákona12
Název stacionárního zdroje13
Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d14
GPS souřadnice stacionárního zdroje15

Vysvětlivky:

1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.

2) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.

3) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno.

4) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen.

5) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek. V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se tento údaj nevyplňuje.

6) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

7) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů v případě, že není k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.

8) V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu zdroje.

9) U provozovny, za kterou se provádí ohlašování podle bodu 1 písm. a), se uvede, zda se provádí pravidelné měření emisí (v intervalech podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 1).

10) Vztahuje se na stacionární zdroje, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti podle § 12a zákona.

11) Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny.

12) Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2a zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

13) Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace.

14) Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

15) GPS souřadnice geometrického středu stacionárního zdroje, ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.

1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadů

1	Pořadové číslo stacionárního zdroje
2	Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
3	Datum vydání povolení provozu
4	Datum uvedení do provozu
5	Název stacionárního zdroje
6	Tepelná účinnost [%]
7	Jmenovitý tepelný výkon [MW]
8	Instalovaný elektrický výkon [MW]
9	Jmenovitý tepelný příkon [MW]
10	Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]
11	Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]
12	Druh topeniště
13	Provozní hodiny [h/rok]
14	Celkové provozní hodiny [h/rok]
15	Využití kapacity [%]
16	Teplo dodané k využití ze stacionárního zdroje [GJ/rok]
17	Podíl tepla dodaného ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií [%]
18	Druh paliva nebo odpadu
19	Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]
20	Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]
21	Emise znečišťujících látek [t/rok]

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.

2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 k zákonu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.

4 Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. prosince 2018, uvede se datum 1. ledna 1900.

5 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace. Jedná-li se o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo, uvede se tato skutečnost jako součást názvu stacionárního zdroje (např. M1 – záložní zdroj energie).

6 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.

7 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.

8 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje. Nevyplňuje se u zdrojů, které nevyrábí elektrickou energii.

9 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.

10 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4b zákona.

11 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické dokumentace.

12 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák atd.) dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

13 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.

14 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.

15 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity.

16 Celkové množství tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce.

17 Celkové množství tepla dodaného do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona^9 ve formě páry, horké či teplé vody, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let a jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let. Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším a u zdrojů využívajících výjimku z plnění emisních limitů na základě stanoveného minimálního podílu dodaného tepla.

18 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nebo palivo vyrobené z odpadu společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).

19 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.

20 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 18 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.

21 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.

1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů

1	Pořadové číslo stacionárního zdroje
2	Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
3	Výjimka z minimálních vzdáleností
4	Název stacionárního zdroje
5	Provozní hodiny [h/rok]
6	Druh spalovaného paliva nebo odpadu
7	Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]
8	Spotřeba spáleného paliva a odpadů [t/rok, tis. m3/rok]
9	Spotřeba VOC (t/rok] u stacionárních zdrojů spadajících do přílohy č. 5, části II	dle § 21 písm. a)
10	dle § 21 písm. b)
11	dle § 21 písm. c)
12	Druh výrobku
13	Množství výrobku
14	Emise znečišťujících látek [t/rok]

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně. U stacionárních zdrojů, na které se vztahují ustanovení § 27d, se souhrnně vyplňují pouze údaje pro stacionární zdroje, které nejsou umístěny ve stavbě.

1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.

2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 k zákonu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech.

3 Uvede se ANO nebo NE. Jedná se o výjimku podle § 12a odst. 1 písm. b) a c) a odst. 4 zákona.

4 Název jiného stacionárního zdroje (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí). Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu, a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, se uvede v položce 4a.

5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.

6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).

7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.

8 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 6 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.

9 - 11 U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II se uvede spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.

12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), vypuštěných do ovzduší za stacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.

1.4. Údaje o komínech a výduších

1	Pořadové číslo výduchu/komínu
2	Pořadové číslo každého jednotlivého stacionárního zdroje zaústěného do komína/výduchu
3	Výška komínu/výduchu [m]
4	Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]
5	Zeměpisné souřadnice paty komínu/výduchu	N
6	E
7	Průměrná rychlost plynů v [m/s]
8	Průměrná teplota plynů [°C]
9	Časový režim vypouštění emisí
10	Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]
11	Druh technologie ke snižování emisí
12	Účinnost technologie ke snižování emisí
13	Emise znečišťujících látek [t/rok]

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, evidované v ISPOP.

2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3, u kterého jsou vypouštěny znečišťující látky, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.

3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem.

4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu.

5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS.

7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu.

8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu.

9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (1 = znečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny).

10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do komínu/výduchu).

11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.

12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.

13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje.

1.5. Údaje o měření emisí

V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c) dvakrát za kalendářní rok, se uvedou výsledky každého měření samostatně, a to včetně data měření.

1	Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů
2	Označení místa měření emisí
3	Datum měření
4	Emise znečišťujících látek	specifický emisní limit
5	jednotka emisního limitu
6	emisní koncentrace BAT
7	jednotka emisní koncentrace BAT
8	hmotnostní koncentrace
9	jednotka hmotnostní koncentrace
10	hmotnostní tok [kg/h]
11	měrná výrobní emise
12	jednotka měrné výrobní emise

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

U zdrojů, u kterých se neprovádí pravidelné jednorázové měření emisí každý rok, se uvádí výsledky posledního pravidelného jednorázového měření emisí.

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.

2 Uvede se označení místa jednorázového nebo kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.

3 Datum posledního platného jednorázového měření emisí podle ustanovení § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 3; v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením, se datum měření nevyplňuje. Nepoužije se pro jednorázová měření emisí prováděná podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), kdy se uvede datum a výsledky každého měření.

4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.

5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.

7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg/m^3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok. V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), se uvedou výsledky každého měření společně s datem měření.

9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.

11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.

12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).“.

1. V příloze č. 11 část 1.5. zní:

„1.5. Údaje o měření emisí

V případě jednorázového měření emisí se část 1.5. nevyplňuje

1	Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů
2	Označení místa měření emisí
3
4	Emise znečišťujících látek	specifický emisní limit
5	jednotka emisního limitu
6	emisní koncentrace BAT
7	jednotka emisní koncentrace BAT
8	hmotnostní koncentrace
9	jednotka hmotnostní koncentrace
10	hmotnostní tok [kg/h]
11	měrná výrobní emise
12	jednotka měrné výrobní emise

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:

1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.

2 Uvede se označení místa kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.

3 Nevyplňuje se

5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).

10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.

11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.

12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).“.

1. V příloze č. 11 části 1.5. se za větu „V případě jednorázových měření emisí se část 1.5. nevyplňuje.“ doplňuje věta „Vyplňuje provozovatel stacionárního zdroje, u kterého se zjišťují emise kontinuálním měřením emisí, jehož výsledky se neohlašují prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona.“.

1. Přílohy č. 12 až 15 znějí:

„Příloha č. 12

Náležitosti provozního řádu

1. Identifikace stacionárních zdrojů a provozovny, ve které jsou stacionární zdroje provozovány. Identifikace provozovatele (podle § 2 písm. h) zákona). U kódů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti také GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed).

1. Údaje o projektované kapacitě. Číslování stacionárního zdroje (případně číslo ISPOP, je-li evidováno) v jednoznačné návaznosti na platné vnitřní provozní a technologické předpisy provozovatele a blokové schéma s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů v provozovně, komínů, výduchů a příslušných zařízení ke snižování emisí, pokud jsou instalovány.

1. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích a u souvisejících činností, mechanismus chemických reakcí (včetně známých vedlejších reakcí), způsoby řízení a kontroly prováděných operací. Vzniká-li provozem zdroje odpadní teplo, popis jeho využití. Podrobný popis stacionárního zdroje a souvisejících činností, dále popis technologií a opatření ke snižování emisí, jejich funkce a účinností.

Primární opatření ve výrobní nebo zpracovatelské části technologie, zejména podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí. *)

1. Identifikace materiálových vstupů do technologie – suroviny a paliva (případně odpady nebo paliva vyrobená z odpadu) zpracovávané ve stacionárním zdroji. Podrobnosti provádění primárních opatření ke snížení emisí, které spočívají např. v úpravě, kontrole, dodržení fyzikálních, nebo chemicko-fyzikálních parametrů a chemického složení a správném dávkování materiálového vstupu, a to dle typu zdroje a procesu. V případě tepelného zpracování odpadu dále identifikace odpadu podle katalogových čísel katalogu odpadů, uvedení minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a maximální obsahy PCB, pentachlorfenolu, chloru, fluoru, síry a těžkých kovů, případně jiných látek.

1. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo.

1. Emisní výstupy z technologie a souvisejících činností – znečišťující látky, způsob jejich odsávání, opatření ke zvýšení účinnosti tohoto odsávání (je-li využíváno), včetně souvisejících technicko-organizačních opatření (kontrola uzavírání vrat apod.) a specifikace a lokalizace místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. V případě řízení vypouštění odpadního plynu výkonem ventilátoru nebo obdobného zařízení se uvedou limitní hodnoty průtoku odpadního plynu v definovaném měřicím profilu za provozních podmínek.

1. Popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřicího místa pro jednorázové měření emisí.

1. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Podrobnosti sledování a nepřetržitého záznamu provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona (je-li uloženo), případně podrobnosti realizace technické podmínky provozu, která toto sledování nahrazuje, včetně okrajových hodnot signalizujících nutnost údržby nebo závady a poruchy podle bodu č. 11.

1. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny.

1. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu.

1. Definice technických závad, poruch a havárií, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování, způsob předcházení těmto závadám, poruchám a haváriím, způsob jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionárního zdroje. *) Druh, a je-li to možné určit, tak i množství, znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. Určení rizikových částí technologie. Hodnoty nepřetržitě sledovaného a zaznamenávaného provozního parametru, které indikují závadu, případně obdobné hodnoty a podmínky spojené s výjimkou podle § 6 odst. 4 zákona. Postupy pro případy poruch nebo nedodržení primárních opatření na materiálovém vstupu, na technologii a postupy pro poruchy u sekundárních opatření, především odlučovací soustavy, odsávání technologie apod., včetně určení případných záložních systémů a pravidel pro jejich spuštění. Opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků technických závad, poruch a havárií včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.

1. Výjimečné situace – odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. *)

1. Způsob podávání hlášení **) o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.

1. Druh, odhadované množství znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.

1. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.

1. U chovu hospodářských zvířat se dále uvede

a) způsob ustájení hospodářských zvířat,

b) způsob odvádění emisí amoniaku do ovzduší,

c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok emisí amoniaku do ovzduší, a které budou podle provozního řádu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,

d) další technicko-organizační opatření, které mohou ovlivnit emise do ovzduší.

1. U stacionárního zdroje vypouštějícího fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo u stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů, se uvedou rizikové technologické uzly z hlediska prašnosti a technicko-organizační opatření k předcházení a omezování tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. Tato opatření musí být specifikována u všech stacionárních zdrojů kódů 2.2., 2.3., 2.9., 3.3., 3.5.2., 3.5.5., 4.1.1., 4.1.2., 4.1.3., 4.1.4., 4.2.1., 4.3.1., 4.6.1., 4.6.5., 4.7., 5.1.1., 5.2., 5.10., 5.11., 5.14., 7.2., 7.8., 11.1. a 12.1. podle přílohy č. 2 k zákonu.

1. U stacionárního zdroje vypouštějícího znečišťující látky, které mohou obtěžovat zápachem, zejména kódy 2.2., 2.3., 2.4., 2.6., 2.7., 2.8., 3.6., 3.7., 4.6.1. (formovny a jádrovny), 5.14., 6.24., 6.5., 6.8., 7.1., 7.2., 7.3., 7.5., 7.6., 7.8., 7.9., 7.10., 7.11., 7.12., 7.16., 7.18., 8., 9.8. (kataforéza), 9.19., 9.20., 9.23. a 9.24. podle přílohy č. 2 k zákonu, se uvedou v provozním řádu rizikové technologické uzly z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem, a technicko-organizační opatření k předcházení a omezování emisí těchto látek.

1. Termíny revizí, údržby a s nimi spojené požadavky na provoz zařízení ke snížení emisí (dodržování fyzikálních parametrů, optimalizace poměrů činidel apod.), termíny pravidelných vnitřních kontrol souladu s provozním řádem a opatření ke snížení emisí, způsob a četnost pravidelného proškolení obsluh a odpovědných osob ohledně technicko-organizačních opatření prováděných za účelem snížení emisí a způsob vedení záznamů o těchto školeních.

1. Obsah provozního řádu je zpracován v běžně používaném strojově čitelném formátu.

Vysvětlivky:

*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude požadované údaje obsahovat, v tom případě je taková dokumentace považována za nedílnou součást provozního řádu.

**) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny stacionární zdroje jediné provozovny.

Příloha č. 13

Obsahové náležitosti odborného posudku

1. Základní identifikační údaje: Identifikační údaje zadavatele odborného posudku. Identifikační údaje zpracovatele odborného posudku, datum zpracování odborného posudku. Účel zpracování odborného posudku.

1. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, použité metodické pokyny a další použitá literatura, protokoly z autorizovaného měření atd.). Identifikační údaje stacionárního zdroje a činností souvisejících s jeho provozem, při kterých mohou vznikat emise znečišťujících látek (název stacionárního zdroje, adresa, provozovatel, IČO provozovatele, umístění v katastru – čísla parcel). Popis umístění stacionárního zdroje. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části II přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení, mapa oblasti s vyznačeným záměrem, měřítkem a legendou. Zařazení stacionárního zdroje pod některý z kódů z přílohy č. 2 k zákonu. Dosavadní vydaná povolení provozu zdrojů, kterých se týkají jakékoli změny uvedené v odborném posudku.

1. Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP, bylo-li přiděleno – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů. Vzniká-li provozem zdroje odpadní teplo, popis jeho využití. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Podrobný popis stacionárních zdrojů, pro které je posudek zpracován, resp. zdrojů, které mají být nově umístěny nebo povoleny a zdrojů, kterých se týkají jakékoliv změny; výčet a stručný popis dotčených stávajících stacionárních zdrojů, 1) které stacionární zdroje (související s posuzovanými stacionárními zdroji) jsou již provozovány, 2) u kterých zdrojů dochází ke změnám, v čem změny spočívají, 3) které zdroje mají být umístěny a povoleny v provozovně nově. U stacionárních zdrojů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenost, zeměpisné souřadnice (formát WGS84 DD) geometrických středů budov, v nichž mají být stacionární zdroje umístěny, případně zeměpisné souřadnice geometrických středů stacionárních zdrojů, pokud budou provozovány mimo budovy a dále uvedení vzdálenosti hran stavebních objektů (případně hranice areálu nebo geometrického středu zdroje tam, kde je to relevantní) od ploch v územním plánu podle přílohy č. 20.

Popis výrobního programu, údaje o plánovaném provozu stacionárního zdroje (počet provozních hodin, směnnost provozu apod.). Projektovaná kapacita, jmenovitý tepelný příkon, výkon, spotřeba surovin a paliv, případně odpadů, včetně uvedení původu těchto údajů (např. konkrétní odkaz na technickou dokumentaci, projektovou dokumentaci, pokud jsou k dispozici apod.) Porovnání stávajícího stavu s plánovaným stavem (informace o všech změnách, které realizací nastanou).

Popis technologického procesu. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení (např. výrobce, typ, funkce, výkon, příkon, kapacita, provozní hodiny apod.). U spalovacích zdrojů dále používané palivo a charakteristiky týkající se uvažovaného paliva (množství paliva, obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost, skupenství, vlhkost apod.) a porovnání s parametry uvedenými v příloze č. 3 k této vyhlášce. Používané suroviny v jednotlivých technologických stupních. Údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší, charakteristika výduchů, umístění, počet, rychlost odsávané vzdušiny, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatické). Zhodnocení umístění měřících míst s ohledem na požadavky technických norem. Podrobný popis technologií ke snižování emisí (garantovaná účinnost, způsob zajištění garantované účinnosti, způsob a interval výměny sorbentu apod.) a způsob zajištění jejich kontroly a údržby v souladu s pokyny výrobce. Odborný posudek musí být doplněn schématickým nákresem areálu (opatřen legendou) s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů, jednotlivých výduchů a nákresem umístění měřicích míst. Posouzení aplikace sčítacího pravidla dle § 4b zákona, včetně zdůvodnění, pokud aplikace pravidla není navržena. Sledování provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona, místo a způsob jeho měření, včetně návrhu způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot, případně návrh podmínky provozu nahrazující toho sledování v případě, že je předpokládána žádost o výjimku podle téhož ustanovení. Návrh hodnot provozních parametrů, při kterých je zajištěno plnění specifických emisních limitů.

Údaje o referenčních stacionárních zdrojích, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). Porovnání použitých technologií ke snižování emisí s nejlepšími dostupnými technikami (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů. U ostatních stacionárních zdrojů porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi.

1. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje včetně emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a fugitivních emisí. Musí být uvedeny všechny látky, případně skupiny látek, které mohou obtěžovat zápachem včetně koncentračních hodnot. Specifikace rizikových technologických uzlů z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem nebo prachem. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (uvedeno identifikační číslo/a hlášení protokolu v ISPOP), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), výpočet emisí, včetně přepočtu naměřené hodnoty TOC na VOC (pro emise VOC) tam, kde je to relevantní. Přehled stávajícího množství emisí vypouštěné ze stacionárních zdrojů a jejich porovnání s výhledovým stavem. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. Posouzení stacionárního zdroje z pohledu plnění povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d) zákona, případně odůvodnění, proč stacionární zdroj nebude emitovat definovaným výduchem a proč má být udělená výjimka podle tohoto ustanovení.

Návrh způsobu výpočtu množství emisí za rok v návaznosti na § 12 vyhlášky.

1. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdroj umístěn: Zhodnocení vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu (shrnutí plnění imisních limitů, na základě rozptylové studie, pokud je zpracována). Posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší, vyhodnocení možnosti snížení emisí dle opatření dotčeného programu zlepšování kvality ovzduší. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části II přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení a zhodnocení těchto vzdáleností stacionárního zdroje od obytné zástavby s ohledem na rizika obtěžování prašností nebo zápachem, zhodnocení souladu s minimálními vzdálenostmi podle § 27d, zhodnocení nezbytnosti dodatečných opatření s ohledem na tyto vzdálenosti.

V případě zpracování odborného posudku pro již provozovaný stacionární zdroj záznam o prohlídce stacionárního zdroje a identifikaci rizikových technologických uzlů dle předchozích bodů.

1. Závěr a doporučení podmínek provozu: Návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů a u ostatních stacionárních zdrojů návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi a zároveň u obou těchto skupin stacionárních zdrojů s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje, z opatření uvedených v programech zlepšování kvality ovzduší, ze vzdálenosti stacionárního zdroje od budov určených k bydlení nebo od ploch podle části II přílohy č. 20, přičemž se použije metodický pokyn MŽP, je-li vydán, a z úrovně znečištění ovzduší v dané lokalitě. Odůvodnění navržených podmínek provozu a emisních limitů, zejména s ohledem na jejich účel, přínosy a technické možnosti. V případě absence návrhu specifických emisních limitů, odůvodnění absence návrhu. Návrh podmínek pro činnosti a provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje. Návrh opatření a technicko-organizačních či technických podrobností jejich realizace, které je vhodné zahrnout do povolení provozu, případně do provozního řádu. Shrnutí případných rizik s ohledem na množství a charakter emisí znečišťujících látek, na kvalitu ovzduší a na vzdálenost od obytné zástavby včetně porovnání vzdálenosti stacionárního zdroje (hrana stavebního objektu, střed, případně hranice provozovny dle § 27d) s minimální vzdáleností. Zhodnocení rizik přímého působení stacionárního zdroje prachem a zápachem vzhledem ke vzdálenosti stacionárního zdroje od obytné zástavby a ploch podle části II přílohy č. 20 a návrh podmínek provozu nebo emisních limitů směřujících k jejich eliminaci nebo ke snížení prašnosti nebo emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem. Závěr ohledně splnění požadavků vyplývajících z programu zlepšování kvality ovzduší a opatření k jejich naplnění.

1. Závěr o plnění legislativních požadavků a doporučení ohledně umístění či neumístění, resp. povolení či nepovolení provozu stacionárního zdroje, včetně zdůvodnění.

1. Obsah odborného posudku je zpracován v běžně používaném strojově čitelném formátu.

Příloha č. 14

Obsahové náležitosti dokumentů o jednorázovém měření emisí

Část A

NÁLEŽITOSTI OHLÁŠENÍ TERMÍNU PROVEDENÍ NEBO ZRUŠENÍ JEDNORÁZOVÉHO MĚŘENÍ EMISÍ

1	A. Údaje o provozovateli:	Identifikační číslo (IČO):
2	Název provozovatele (obchodní firma nebo příjmení a jméno):
3	Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
4	Adresa (obec, město – městská část):
5	PSČ:
6	B. Údaje o provozovně	Identifikační číslo provozovny (IČP):
7	Název provozovny:
8	Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
9	Adresa (obec, město – městská část):
10	PSČ:
11	Územně technická jednotka (ÚTJ):
12	Název kraje:
13	C. Údaje o stacionárním zdroji	Pořadové číslo stacionárního zdroje evidované v ISPOP

14	Název stacionárního zdroje
15	D. Údaje o komínech a výduších	Pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP
16	E. Termín provedení jednorázového měření emisí	Uvede se termín provedení jednorázového měření emisí
17	F. Rozsah jednorázového měření emisí	Uvede se rozsah měřených znečišťujících látek
18	G. Cíl jednorázového měření emisí	Vybere se, zda se jedná o měření ke stanovení hmotnostní koncentrace znečišťující látky nebo kontrole AMS podle ČSN EN 14181
19	H. Údaje o autorizované osobě, která provede měření	Identifikační číslo (IČO):
20	Název osoby (obchodní firma nebo příjmení a jméno):
21	Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
22	Adresa (obec, město – městská část):
23	PSČ:

Vysvětlivky k tabulce:

1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.

6) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů, u nichž bude prováděno jednorázové měření emisí.

11) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.

12) Uvede se název kraje.

13) Uveďte pořadové číslo stacionárního zdroje, které nezaměnitelně identifikuje stacionární zdroj v ISPOP. V případě nového stacionárního zdroje uveďte pořadové číslo, pod nímž bude stacionární zdroj identifikován v hlášení souhrnné provozní evidence.14) Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.

15) Uvede se pořadové číslo výduchu/komína stacionárního zdroje, které nezaměnitelně identifikuje výduch/komín stacionárního zdroje v ISPOP. V případě nového výduchu/komína stacionárního zdroje uveďte pořadové číslo, pod nímž bude výduch/komín stacionárního zdroje identifikován v hlášení souhrnné provozní evidence.

16) Uvede se termín provedení jednorázového měření ve formátu DD.MM.RRRR nebo DD.MM.RRRR až DD.MM.RRRR.

17) Uvede se název (názvy) měřených znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí)

18) Vybere se cíl jednorázového měření emisí, tj. „Ověření specifických emisních limitů a měření emisí znečišťujících látek bez stanoveného emisního limitu“ a/nebo „Kontrola AMS podle ČSN EN 14181“.

19) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.

Část B

OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ

1. Datum provedení jednorázového měření emisí ve formátu DD.MM.RRRR nebo DD.MM.RRRR až DD.MM.RRRR

1. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí

1. Jméno a příjmení osoby odpovědné za správnost provedení měření a zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované činnosti)

1. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje

1. Účel jednorázového měření emisí (specifikuje se, zda se jedná o měření „Instrumentálními a manuálními metodami“ nebo „Elektrochemickými převodníky“ nebo „Kalibraci QAL2“ nebo „Ověření AST“. V případě prvních dvou uvedených dále specifikovat také, zda se jedná o první měření podle § 3 odst. 1 nebo intervalové měření podle § 3 odst. 3). Rovněž se uvede pořadové číslo měření v provozovně provozovatele v kalendářním roce.

1. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného stacionárního zdroje evidované v ISPOP, pořadové číslo stacionárního zdroje a pořadové číslo výduchu stacionárního zdroje z povolení provozu, pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP, základní technická data stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí), další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí

1. Umístění měřicího místa, označení místa měření, porovnání s požadavky určených norem, zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres s vyznačením odběrových míst

1. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační postupy

1. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat

1. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného subjektu, předmět spolupráce – stanovované veličiny, metody stanovení)

1. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů – příkon/výkon/kapacita v době měření, spotřeba organických rozpouštědel v době měření, včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí a průměrné hodnoty stanoveného a sledovaného provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snižování emisí, které byly stanoveny v povolení provozu, v době měření)

1. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších doprovodných veličin

1. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy), seznam značek

1. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.

Příloha č. 15

Obsahové náležitosti rozptylové studie

Obecně:

Rozptylová studie musí obsahovat všechny podklady, které umožní posoudit její správnost a provést kontrolní přepočet. Jedná se o parametry zdrojů vstupující do rozptylového modelu včetně popisu jejich odvození z podkladových materiálů. Tam, kde to z důvodu vysokého počtu zdrojů není možné (např. mobilní zdroje na dopravních komunikacích), musí být uveden podrobný postup výpočtu, který jej umožní zreprodukovat.

1. Zadání rozptylové studie

1. Použitá metodika výpočtu

1. Vstupní údaje

3.1. Umístění záměru

Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.

3.2. Údaje o zdrojích

a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií s ohledem na emise znečišťujících látek do ovzduší a počtu provozních hodin za rok.

b) Podkladové údaje o emisích a výduších, a to jak u posuzovaného zdroje, tak u technologicky propojených či navazujících záměrů (i jiných provozovatelů), pokud jsou situovány v bezprostředním sousedství posuzovaného záměru a dochází u nich z důvodu realizace posuzovaného záměru ke změně emisí, a to:

i. emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek,

ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, případně objemový tok

iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,

iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).

Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.

c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel), složení dle kategorií a emisních tříd vozidel, rychlosti a plynulosti dopravy.

3.3. Meteorologické podklady

Meteorologická data musí být reprezentativní pro danou lokalitu a z důvodu postihnutí dlouhodobého charakteru meteorologických podmínek musí pokrývat nejméně 10 let z 15letého období předcházejícího zpracování rozptylové studie. Použitá meteorologická data jsou souhrnně prezentována ve formě stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice, a to jak v grafické podobě, tak v tabelární podobě, přičemž tabelárně jsou uvedeny četnosti všech kombinací tříd stability a rychlosti větru, se kterými použitý model pracuje. Je nezbytné uvést, jaké výšce nad zemí tato větrná růžice odpovídá a zdroj (zpracovatele) meteorologických dat.

3.4. Popis referenčních bodů

Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem, resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.

Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů. Jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod.

Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území.

3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity

Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace apod.) a příslušných imisních limitů látek uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona.

3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě

Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu.

1. Výsledky rozptylové studie

Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny

a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,

b) v tabulkové formě pro vybrané specifické referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky dodat ve formě přílohy k rozptylové studii, přičemž v takovém případě je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi,

c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).

1. Návrh kompenzačních opatření

Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.

Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.

Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.

1. Závěrečné hodnocení

Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.

1. Seznam použitých podkladů“.

1. Přílohy č. 17 a 18 znějí:

„Příloha č. 17

Způsob stanovení specifického emisního limitu

1. Specifický emisní limit se stanovuje tak, aby zajišťoval řádnou funkci zařízení ke snižování emisí nebo řádné plnění jiného opatření ke snížení emisí znečišťujících látek, které jsou ze stacionárního zdroje emitovány definovaným komínem, průduchem nebo jiným obdobným místem, kde lze provést reprodukovatelné a opakovatelné měření emisí.

1. Specifický emisní limit se stanovuje jako koncentrační specifický emisní limit znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek jako jsou VOC, TOC nebo PAH.

1. V případech, kdy nelze zajistit, aby specifický emisní limit stanovený jako koncentrace plnil regulační funkci, lze jej odchylně od bodu 2 stanovit jako měrnou výrobní emisi, tedy jako hmotnost znečišťující látky vztaženou na jednotku produkce, případně jej nahradit emisním stropem.

1. Znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek, pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí být ze stacionárního zdroje skutečně emitována nebo musí existovat předpoklad, že z něho bude emitována. Množství znečišťující látky (nebo skupiny znečišťujících látek), pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí mít souvislost s řádným provozem zařízení ke snižování emisí nebo s prováděním opatření, resp. se stanovenými podmínkami provozu.

1. V případě, že je pro danou znečišťující látku stanoven příspěvek k imisní koncentraci pomocí rozptylové studie, je zvolena taková hodnota specifického emisního limitu, která zajistí, že hodnoty emisního toku použitého jako emisní vstup do rozptylové studie, nebudou nikdy překročeny.

1. V případě, že je v rozptylové studii nebo v odborném posudku vysloven předpoklad, že stacionární zdroj nebude mít významný příspěvek k imisní koncentraci nebo nebude obtěžovat prachem či zápachem, musí být specifický emisní limit stanoven v takové výši, která zajistí, že předpoklady, na nichž jsou založena tato tvrzení, budou splněny, tedy budou prováděna opatření, o něž se tato tvrzení opírají.

1. Specifický emisní limit musí být stanoven tak, aby byl splnitelný při řádném provozu zařízení k omezování emisí, při jeho řádné a pravidelné údržbě, případně při provádění jiných opatření ke snižování emisí.

1. Specifický emisní limit nesmí být stanoven v takové výši, aby byl splnitelný bez jakýchkoliv opatření nebo bez provozu zařízení ke snižování emisí.

1. V případě, kdy je snižován specifický emisní limit z důvodu obtěžování zápachem, zohledňuje se také, zda byl v území dříve stacionární zdroj daného kódu, případně stejný druh výroby nebo územním plánem bylo území vymezeno pro stejný druh výroby nebo zda byla v území dříve obytná zástavba. Dodatečný vznik obytné zástavby není důvodem pro snížení specifického emisního limitu.

1. Pro stanovení specifického emisního limitu není určující absence pachového vjemu v obytné zástavbě.

1. Specifický emisní limit musí být stanoven včetně nezbytných stavových a vztažných veličin.

1. Je-li specifický emisní limit pouze zpřísňován oproti této vyhlášce, jsou uloženy vztažné podmínky stejné jako v této vyhlášce.

1. V případě stanovení specifického emisního limitu nad rámec této vyhlášky jsou přednostně aplikovány vztažné podmínky, které pro daný emisní limit stanovují Závěry o BAT, pakliže jsou pro daný typ stacionárního zdroje aplikovatelné.

1. V ostatních případech se vztažné podmínky stanovují podle charakteru procesu. Probíháli proces za vyšší než běžné teploty (40 stupňů Celsia a výše), aplikují se vztažné podmínky B. Je-li součástí procesu spalování paliv, aplikují se vztažné podmínky A. Probíhá-li proces za běžné teploty, aplikují se vztažné podmínky C.

Příloha č. 18

A) Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje

[image omitted]

1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.

2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě, apod.).

3 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.

4 Odpovídající položku označte křížkem.

5 Nehodící se škrtněte.

Nedílnou součástí dokladu o kontrole technického stavu a provozu je kopie oprávnění uděleného výrobcem k instalaci, provozu a údržbě vymezených typů spalovacích stacionárních zdrojů.

TYPY SPALOVACÍCH ZDROJŮ:

Kotel prohořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny procházejí přes vrstvu paliva

Kotel odhořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny neprocházejí přes vrstvu paliva

Kotel zplyňovací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, obvykle s nuceným přívodem spalovacího vzduchu ventilátorem a speciální žárovzdornou spalovací komorou se speciální spalovací tryskou nebo roštem

Kotel automatický se šnekovým dopravníkem - spalovací stacionární zdroj (obvykle na uhlí nebo pelety) se samočinnou dopravou paliva šnekovým dopravníkem

Kotel automatický s rotačním roštem - spalovací stacionární zdroje na uhlí s bubnovým otočným roštem

Kotel automatický přestavěný - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, přestavěné z původních odhořívacích, prohořívacích a zplyňovacích kotlů

Kotel automatický speciální - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, určené primárně ke spalování jiné než peletizované biomasy (piliny, štěpka, sláma)

Lokální topidlo s výměníkem - primárně sálavý zdroj tepla s teplovodním výměníkem určeným k přípravě teplé vody k vytápění

V případě zdrojů, jež jsou konstrukčně tvořeny kombinací výše uvedených typů, je k jejich kontrole nutné oprávnění pro oba základní typy kotlů.

B) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností

Údaje uvedené v této příloze ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinnosti se vykazují způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu^4).

[image omitted]

3 Pokud není obchodní název znám, vyplní se neuvedeno.

4 Pokud není výrobce znám, vyplní se neuvedeno.

5 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.“.

1. Za přílohu č. 18 se doplňují přílohy č. 19 až 24, které znějí:

„Příloha č. 19

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru

1. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se vyžaduje u stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4 a které jsou současně vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5.

1. U spalovacích stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 1.1. a 1.2. přílohy č. 2 k zákonu, které jsou vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů, které zjišťují úroveň znečišťování výpočtem a spalovacích stacionárních zdrojů sloužících výhradně k pohonu požárních čerpadel.

1. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body: 2.1. (kód 9.5.), 4.1. (kód 9.8.), 4.3. (kód 9.10.), 4.7. (kód 9.14.), 8. (9.18.), 9. (kód 9.19.), 10. (kód 9.20.), 13. (kód 9.23.), 14 (kód 9.24.), pokud je celková roční projektovaná spotřeba organických rozpouštědel 5 tun a více.

1. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body:

1.6. (kód 2.8.). 2.2.1. (kód 3.3.), 2.2.2. (kód 3.4.), 2.3.2. (kód 3.5.2.), 2.3.3. (kód 3.5.4.), 2.4.1. (kód 3.6.), 3.1.3. (kód 4.1.3.), 3.1.4. (kód 4.1.4.), 3.2.1. (kód 4.2.1.), 3.3.1. (kód 4.3.1.), 3.3.2. (kód 4.3.2.), 3.3.3. (kód 4.3.3.), 3.3.4. (kód 4.3.4.), 3.3.5. (kód 4.3.5.), 3.3.6. (kód 4.3.6.), 3.5.1. (kód 4.6.1.), 3.5.3. (kód 4.6.3.), 3.5.4. (kód 4.6.4.), 3.5.5. (kód 4.6.5.), 3.5.6. (kód 4.6.6.), 3.5.7. (kód 4.6.7.), 3.6.1. (kód 4.7.), 3.7.1. (kód 4.8.1.), 3.7.2. (kód 4.8.2.), 3.7.4. (kód 4.10.), 3.8.2. (kód 4.12.), 3.8.3. (kód 4.13.), 3.8.6 (kód 4.16.), 4.5 (kód 5.11), 6.6. (kód 7.7) o celkové projektované spotřebě materiálu 1500 m^3 za rok a více, 6.7 (kód 7.8), 6.14. (kód 7.16.).

V případě stacionárních zdrojů uvedených pod následujícími body se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje pouze u procesů zahrnujících přímý či nepřímý procesní ohřev, který je realizován záměrně dodanou energií nebo chemickou reakcí:

4.1.1. (kód 5.1.1.), 4.1.2. (kód 5.1.2.), 4.1.3. (kód 5.1.3.), 4.1.4. (kód 5.1.4.), 4.1.5. (kód 5.1.5.), 4.1.6. (kód 5.1.6.), 4.1.7. (kód 5.1.7.), 4.2.1. (kód 5.3.), 4.2.2. (kód 5.3.), 4.2.3. (kód 5.4.), 4.3.1. (kód 5.7.), 4.3.2. (kód 5.8.), 4.3.3. (kód 5.9.), 4.4.1. (kód 5.10.), 4.6. (kód 5.14.), 5.1.4. (kód 6.5.).

V případě stacionárních zdrojů uvedených v tomto bodě se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru nevyžaduje na vedlejších výduších technologie, které odvádí emise z jejích dílčích obslužných částí a kterými je současně odváděna emise menší než 1 tuna za rok (jednotlivě) při projektovaných provozních parametrech a při koncentraci na úrovni specifického emisního limitu. Podmínky v tomto odstavci uvedené musí být splněny současně.

1. Seznam technologií ke snižování emisí a příslušných znečišťujících látek a provozních parametrů, které se u zařízení vybavených těmito technologiemi sledují a zaznamenávají

U stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4, které jsou vybaveny některou z následujících technologií ke snižování emisí, musí být v případě povinnosti periodického jednorázového měření uvedených znečišťujících látek současně stanovena povinnost sledování a nepřetržitého zaznamenávání stanoveného provozního parametru, který udává následující tabulka. V případech, kdy tabulka nabízí více možností, je aplikován a v povolení provozu v souladu s § 6 odst. 4 zákona určen vždy minimálně ten parametr, který lépe popisuje řádný provoz daného konkrétního zařízení ke snížení emisí. V případě odlučovací soustavy tvořené více různými zařízeními ke snižování emisí, je provozní parametr nepřetržitě sledován a zaznamenáván na každém z nich, přičemž tato tabulka platí pro každé jednotlivé zařízení ke snižování emisí, není-li v povolení provozu stanoveno jinak. V případě níže uvedených zařízení ke snižování emisí, jejichž řádný provoz a údržbu zajistí sledování a záznam jiného provozního parametru, než který je uveden v tabulce, může krajský úřad v souladu s § 12 odst. 4 písm. b) a § 6 odst. 4 zákona určit jiný provozní parametr.

Technologie a opatření ke snižování emisí	Znečišťující látka	Provozní parametr
Tkaninové a textilní filtry	TZL	Tlaková ztráta
Keramické filtry	TZL	Tlaková ztráta
Elektrostatický odlučovač	TZL	Napětí na elektrodách a protékající elektrický proud každé sekce. Pro posouzení provozní schopnosti je nutné sledovat oba parametry současně u každé sekce elektrostatického odlučovače.
Absorpce (Mokrá pračka)	TZL	Výška hladiny nebo nátok pracího média
VOC	Teplota nebo výška hladiny
Hladinový odlučovač	TZL	Výška hladiny nebo nátok vody
SNCR	NOx	Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.)
SCR	NOx	Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.)
Tepelná, katalytická oxidace	TOC/VOC	Teplota oxidace
Biofiltr	TOC/VOC	Teplota nebo tlaková ztráta
Adsorpce (Aktivní uhlí, zeolity)	TOC/VOC	Hmotnost nebo odezva detektoru VOC
Ionizace (UV, plazma, ozonizace atd.)	TOC/VOC	Elektrický proud nebo napětí nebo spotřeba elektrické energie
Nastavení stechiometrie (u zdrojů kódu 1.2)	NOx, CO, TZL	λ/koncentrace O2

Poznámka:

V případech nuceného odtahu je rovněž nepřetržitě sledován a zaznamenáván příkon ventilátoru či obdobného zařízení zajišťující odsávání technologie a odvod emisí definovaným výduchem nebo komínem s výjimkou případů s kontinuálním sledováním a zaznamenáváním průtoku vzdušiny nebo spalin v měřicím profilu a případů, kdy je nepřetržitě zaznamenávána tlaková ztráta, napětí a protékající proud na elektrodách elektrostatického odlučovače, výška hladiny hladinového odlučovače nebo teplota odpadního plynu u SCR a SNCR.

Příloha č. 20

Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití

Část I. Vymezení kódů a názvů stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2a zákona a stanovení minimálních vzdáleností

Kód stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu	Název stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu	Hodnota minimální vzdálenosti v m
2.2.	Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu	300
2.3.	Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně	200
2.6.	Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více	200
2.7.	Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel	200
2.8.	Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla	100
3.6.	Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.)	300
4.6.1.	Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny	200
5.11.	Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více	200
5.14.	Obalovny živičných směsí a mísírny živic	400
6.5.	Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu	200
6. 8.	Zpracování dehtu	200
7.1.	Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více	150
7.2.	Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více	200
7.3.	Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více	300
7.6.	Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více	150
7.16.	Veterinární asanační zařízení	500
7.18.	Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více	200
8.	Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více	200
9.8.	Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více	100
9.19.	Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více	200
9.23.	Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více	150
9.24.	Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků	250

Část II. Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti uvedené v části I

Minimální vzdálenosti se použijí vůči následujícím plochám s rozdílným způsobem využití podle jednotného standardu územně plánovací dokumentace:

1. Plochy bydlení podle § 15 vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.

1. Plochy občanského vybavení veřejného a lázeňského podle § 17 odst. 4 písm. b) a e) vyhlášky č. 157/2024 Sb.

1. Plochy smíšené obytné podle § 20 vyhlášky č. 157/2024 Sb.

1. Plochy městské obytné podle § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 157/2024 Sb.

Příloha č. 21

Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší

A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona

| (1) Kód opatření | (2) Název opatření | (3) Gesce | Způsob provádění opatření | (7) Zdroje financování | (8) Termín splnění | | | | (4) Aktivita | (5) Dílčí kroky | (6) Interní gesce | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

Poznámky:

Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě.

Počet řádků tabulky je ilustrativní.

B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona

| (1) Kód opatření | (2) Název opatření | (3) Gesce | Způsob provádění opatření | (7) Zdroje financování | (8) Termín splnění | (9) Zhodnocení plnění | | | | (4) Aktivita | (5) Dílčí kroky | (6) Interní gesce | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

Poznámka:

Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona.

Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení.

Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě.

Počet řádků tabulky je ilustrativní.

C. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2

1. Kód opatření – kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší.

1. Název opatření – úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší.

1. Gesce – orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší.

1. Aktivita – jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší.

1. Dílčí kroky – dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu.

1. Interní gesce – Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí.

1. Zdroje financování – zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést.

1. Termín splnění – termín, do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“.

1. Zhodnocení plnění – sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona.

Příloha č. 22

Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání

1. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny

Typ podání1):
Název správce poplatku2):
Poplatkové přiznání za rok:
1a. Údaje o provozovateli
Identifikační číslo osoby (IČO)3):
Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo příjmení a jméno):
Adresa sídla provozovatele:
1b. Údaje o provozovně4)
Identifikační číslo provozovny (IČP)5):
Územně technická jednotka (ÚTJ)6):
Název provozovny:
Adresa zapsaná v registru územní identifikace7):
Parcela8):
Název kraje9):

Pokyny:

1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání.

2) Označení správce poplatku. Místně příslušným správcem poplatku je krajský úřad, na jehož území se nachází stacionární zdroj.

3) Identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní unikátní identifikátor (ID) přidělený v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

4) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely stanovení základu poplatku veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje.

5) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.

6) Územně technickou jednotkou (ÚTJ) se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou uvedeny v číselníku, který je součástí statistického metainformačního systému.

7) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

8) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů; nevyplňuje se, pokud je k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.

9) V případě zdroje uvedeného v pokynu 4), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu.

1. Výpočet poplatku

2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona

Emise TZL	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise SO2	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise NOX	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise VOC1)	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Poplatek2), 3)	Poplatek za provozovnu po zaokrouhlení [Kč/rok]

Pokyny:

1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.

2) Pokud celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k zákonu nebo před uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona, není poplatník dle § 15 odst. 8 zákona povinen řádné poplatkové přiznání dle § 15 odst. 8 zákona podat.

3) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.

2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona^1)

Emise TZL	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise SO2	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise NOX	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise VOC3)	Součet emisí celé provozovny [t/rok]	Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]	Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)	Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Poplatek4)	Poplatek za provozovnu po uplatnění nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona a po zaokrouhlení [Kč/rok]

Pokyny:

1) Součástí poplatkového přiznání za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona je příloha s podrobným výpočtem množství emisí jednotlivých zdrojů včetně způsobu uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona uvede provozovatel kalendářní rok, ke kterému se tento postup vztahuje. Pokyny k formátu přílohy určuje provozovatel ISPOP.

2) Označí se, pokud byl pro jeden nebo více zdrojů uplatněn postup podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficient úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona.

3) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.

4) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.

Příloha č. 23

Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně

1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí

a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a

b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu.

I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně.

1. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje.

1. Odborně způsobilá osoba ověří:

a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje – přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace,

b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností,

c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky.

1. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem.

1. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě – jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje.

1. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje.

1. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší.

1. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění.

1. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje.

Příloha č. 24

Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně

1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji:

a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován,

b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek,

c) potřeby pro úklid po odběru,

d) zařízení na pořízení fotografií,

e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem,

f) ochranné pomůcky,

g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a

h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela.

1. Postup odběru vzorku popela u provozovatele

a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru).

b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem.

c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm^3.

d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu.

1. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele

Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice.

1. Výběr laboratoře a předání vzorku

Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři.

1. Zadání pro laboratoř

a) Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele

I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm)

II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“)

III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu)

IV. analýza vzorku „B“

b) Požadované analýzy vzorku „B“

K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů – Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.].

c) Požadované metody analýz

I. kovy:

Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF).

Analytické koncovky:

ICP-OES – emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

AAS – atomová absorpční spektrometrie

II. chloridy (Cl^-):

Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela.

Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj.

1. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních – stanovení limitních hodnot

Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela.

a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety)

b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety

c) černé uhlí

d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí)

e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí)

f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)

Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva:

Limitní hodnoty ukazatelů [mg/kg suš.]	Pb	Cu	Zn	Cl	Sb	Sn	Ti
biomasa	55	390	3 070	1 690	10	10	1 835
hnědé uhlí	35	300	375	2 015	5	5	x
černé uhlí	75	130	145	1 690	10	10	x
hnědé uhlí + biomasa	55	390	3 070	2 015	10	10	x
černé uhlí + biomasa	75	390	3 070	1 690	10	10	x
nespecifikované palivo	75	390	3 070	2 015	10	10	x

1. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků

Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů.

index překročení [%]=naměřená koncentrace daného ukazatele [mg/kg suš.]limitní hodnota daného ukazatele [mg/kg suš.]·100

Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot:

a) „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %

b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %

c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %

ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno:

dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)

ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit

dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)

ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno

všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)

1. Závěr – vyhodnocení výsledků

Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limitu pro SO2, který nesmí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky vyšší než 1 100 mg.m^-3.

1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

1. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2025 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění, které je účinné ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2025.

1. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2027 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2027.

1. Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání podle přílohy č. 22 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé pro podání poplatkového přiznání za rok 2026.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, s výjimkou

a) čl. I bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026,

b) čl. I bodů 15, 18 a 19, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2026,

c) čl. I bodu 63, pokud jde o body 1.0., 1.6. a 6.16. části II přílohy č. 8 k této vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027, a

d) čl. I bodů 24, 25 a 65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Hladík v. r.