Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. I

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 38/2025 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2a odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnosti vojáka podle odstavce 1 písm. k) vyžádat opis z rejstříku trestů.“.

• 1. § 3 a 4 včetně nadpisů znějí:

㤠3

Podmínky vzniku služebního poměru

(1) Služební poměr může vzniknout pouze občanovi České republiky staršímu 18 let, který byl povolán do služebního poměru, pokud

• a) složil vojenskou přísahu,

• b) není členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace,

• c) nepodporuje, nepropaguje nebo veřejně neprojevuje sympatie s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,

• d) není trestně stíhán,

• e) je trestně bezúhonný,

• f) je zdravotně způsobilý k výkonu služby a

• g) splňuje kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

(2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může občanovi ve výjimečných případech vzniknout služební poměr, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro služební místo ve Vojenském zpravodajství, na které má být služebně zařazen.

(3) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

• a) po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů pro povolávání do služebního poměru a

• b) kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

§ 4

Výběr uchazeče

(1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením jeho písemné žádosti o povolání do služebního poměru a končí oznámením rozhodnutí služebního orgánu o povolání uchazeče do služebního poměru nebo písemným vyrozuměním uchazeče o tom, že nebyl vybrán. Důvody nepovolání do služebního poměru se uchazeči neoznamují.

(2) Výběr uchazeče provádí služební orgán. Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3 a zda jeho povolání je v souladu s potřebou zajišťování obrany České republiky. Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z rejstříku trestů.

(3) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně informuje o

• a) předpokládaném dni vzniku služebního poměru a době jeho trvání,

• b) služebním zařazení,

• c) místu nástupu služby,

• d) základní týdenní době služby a jejím rozvržení,

• e) platových náležitostech a výplatním termínu,

• f) délce řádné dovolené,

• g) podmínkách výkonu služby,

• h) době trvání a podmínkách zkušební doby,

• i) odborném rozvoji a jeho zabezpečování,

• j) orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem,

• k) podmínkách zániku služebního poměru a

• l) opatřeních zajišťujících rovné zacházení.

(4) Je-li informace uchazeči doručována v elektronické podobě, musí mu být přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen předání informace uchazeči doložit.

(5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu trvání jeho branné povinnosti.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výběru uchazeče.“.

• 1. § 4a včetně nadpisu zní:

㤠4a

Trestní bezúhonnost

(1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl pravomocně odsouzen pro

• a) trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo

• b) zvlášť závažný zločin nebo k trestu ztráty vojenské hodnosti, i když se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se pro účely posuzování trestní bezúhonnosti hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky.“.

Poznámka pod čarou č. 55 se zrušuje.

• 1. V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Služební poměr občanovi nevznikne, nesplňuje-li ke dni nástupu služby podmínky uvedené v § 3 nebo v tento den bez závažného důvodu nenastoupí k výkonu služby.“.

• 1. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Při povolání do služebního poměru podle § 5a na dobu kratší než 6 měsíců se zkušební doba nestanovuje.“.

• 1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

㤠5a

Povolání do služebního poměru na dobu kratší než 2 roky

(1) Uchazeče lze povolat do služebního poměru i na dobu kratší než 2 roky. Dobu trvání služebního poměru na dobu kratší než 2 roky lze prodloužit tak, aby v součtu nepřesáhla 2 roky.

(2) Při posuzování splnění podmínek vzniku služebního poměru na dobu kratší než 2 roky uchazečem se ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) a § 4a odst. 1 písm. b) nepoužijí.

(3) Uchazeč o povolání do služebního poměru na dobu kratší než 2 roky splňuje podmínku zdravotní způsobilosti, pokud je schopen vykonávat vojenskou činnou službu podle § 5a branného zákona.“.

• 1. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:

• „a) svobodník, desátník a četař 1 rok,“.

• 1. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:

• „g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, bylo pravomocně rozhodnuto o schválení narovnání a zastaveno trestní stíhání nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil,“.

• 1. V § 19 odstavec 2 zní:

„(2) Prezident nebo ministr může na základě žádosti vojáka rozhodnout v souladu s potřebou zajišťování obrany České republiky o setrvání vojáka ve služebním poměru i po dosažení důchodového věku podle jiného právního předpisu^7). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotní způsobilosti k výkonu služby a k jeho účasti v zahraničních operacích.“.

• 1. V § 19 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Služební orgán propustí vojáka ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. g) do 6 měsíců ode dne, kdy se o pravomocném rozsudku nebo rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo rozhodnutí.“.

• 1. V § 31b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 58 zní:

„(1) Nepřetržitým vojenským nasazením se rozumí doba výkonu služby při plnění úkolů vojáků podle jiného právního předpisu^58), pokud se jedná o činnost,

• a) kterou s ohledem na okolnosti nelze rozvrhnout podle § 26, protože ji vykonává voják, který má zvláštní výcvik, znalosti nebo zkušenosti a jeho výkon služby je obtížně nahraditelný službou jiných vojáků, nebo

• b) která je vykonávána v rámci situací vyžadujících přijetí opatření nezbytných k ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a jejichž řádný výkon by byl ohrožen, kdyby musela být dodržena pravidla stanovená v § 26 až 28.

^58) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 42 odstavec 1 zní:

„(1) Voják, který byl vyslán ke studiu při výkonu služby, má nárok na studijní volno.“.

• 1. V § 48 odst. 1 písm. c) se slovo „osobám;“ nahrazuje slovy „osobám, přičemž tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru;“.

• 1. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

• „l) nejpozději 15 dnů předem ohlásit služebnímu orgánu výjezd do zahraničí, s výjimkou výjezdu do členského státu Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unie, za účelem poskytnutí poučení o možných rizicích spojených s takovým výjezdem, přičemž povinnost ohlásit služebnímu orgánu výjezd do zahraničí u vojáka služebně zařazeného na služebním místě určeném ministrem trvá i po skončení služebního poměru a plní se vůči krajskému vojenskému velitelství; ministr jej může této povinnosti zprostit.“.

• 1. V § 51 odst. 2 se slova „vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“)“ zrušují.

• 1. V § 59 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:

• „j) vytvářet vojákům podmínky a poskytovat pomoc při jejich začleňování do občanského života,

• k) zajišťovat vojákům pomoc k překonání tíživé sociální situace.“.

• 1. V § 59 odst. 3 se slova „ , bývalým vojákům, kteří konali službu v zahraničních operacích, a bývalým vojákům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí ministerstvo“ zrušují.

• 1. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní:

㤠59a

Poskytování péče při dobrovolné přípravě k obraně státu

Ministerstvo může poskytovat péči podle § 59 odst. 2 písm. a), d), f), h), j) a k) vojákovi po ukončení vojenské činné služby a vojákovi v záloze, který je předurčen podle § 5b branného zákona nebo který se dobrovolně připravuje k obraně státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky. Rozsah péče u vojáků v záloze stanoví služební orgán v závislosti na rozsahu a náročnosti dobrovolné přípravy nebo udržování anebo prohlubování kvalifikace ve vojenské odbornosti.“.

• 1. § 60 včetně nadpisu zní:

㤠60

Zvyšování a prohlubování kvalifikace

(1) Služební orgán může vojáka s jeho souhlasem vyslat k dennímu nebo prezenčnímu studiu nebo ke studiu při výkonu služby, kterým si zvyšuje nebo prohlubuje vzdělání pro účely splnění kvalifikačních předpokladů nebo kvalifikačních požadavků a které je využitelné pro výkon služby. Zvyšováním kvalifikace se rozumí též její rozšiřování.

(2) Voják, který byl služebním orgánem vyslán ke studiu podle odstavce 1, je povinen po ukončení studia setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru nebo uhradit částku stanovenou vyhláškou jako úhradu za studium nebo její část, a to i tehdy, zanikne-li vojákovi služební poměr před ukončením studia nebo v jeho průběhu.

(3) Pokud povinnost k setrvání ve služebním poměru po skončení studia přesáhne stanovenou dobu trvání služebního poměru, upraví služební orgán dobu trvání služebního poměru tak, aby bylo vojákovi splnění této povinnosti umožněno.

(4) Do doby setrvání ve služebním poměru se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba přerušení služebního poměru podle § 11.

(5) Nesplní-li voják svůj závazek podle odstavce 2 pouze zčásti, povinnost uhradit stanovenou úhradu se mu poměrně sníží.

(6) Povinnost vojáka uhradit stanovenou úhradu zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e). Ministr nebo jím určený služební orgán může v mimořádných případech na žádost vojáka částečně snížit nebo zcela prominout povinnost vojáka uhradit částku jako úhradu za studium stanovenou v rozhodnutí, zanikl-li jeho služební poměr z jiných důvodů.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši úhrady za studium, kterou je voják povinen uhradit, pokud nedodrží dobu setrvání ve služebním poměru po skončení studia.“.

• 1. § 61a včetně nadpisu zní:

㤠61a

Služební příspěvek na bydlení

(1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen „služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do trojnásobku (dále jen „koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby v závislosti na počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5.

(2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek nenáleží vojákovi, který je zařazen do hodnostního sboru čekatelů, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí.

(3) Rodičům, kteří jsou oba vojáky a tvoří společnou domácnost, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 pouze za nezaopatřené dítě, a to jen jednomu z nich. Netvoří-li rodiče nezaopatřeného dítěte společnou domácnost, podmínka společné domácnosti vojáka a nezaopatřeného dítěte se považuje za splněnou, pokud voják nezaopatřenému dítěti poskytoval péči alespoň v části kalendářního měsíce.

(4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n obdobně.

(5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše příspěvku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.“.

• 1. § 63 včetně nadpisu zní:

㤠63

Peněžní výpomoc

(1) Ministr může v mimořádných případech přiznat vojákovi na jeho žádost nebo na žádost člena rodiny k překonání přechodné tíživé sociální situace návratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k přechodné tíživé sociální situaci vojáka došlo. V závislosti na charakteru a okolnostech vzniku tíživé sociální situace může ministr rozhodnout o odložení splatnosti návratné peněžní výpomoci, případně prominout zcela nebo z části povinnost peněžní výpomoc vrátit. Příjemcem může být i člen rodiny, který o peněžní výpomoc požádal.

(2) Vojákovi po zániku služebního poměru lze poskytnout návratnou peněžní výpomoc, pokud se do tíživé sociální situace dostal z důvodu výkonu služby. Pro její poskytnutí se použije odstavec 1 obdobně.“.

• 1. V § 68b odst. 1 se částka „2 500 Kč“ nahrazuje částkou „3 000 Kč“.

• 1. V § 68b odst. 5 se za slovo „stanoví“ vkládají slova „ministr, a to“ a slovo „ministr“ se nahrazuje slovy „ohrožení života nebo zdraví, hygienických a klimatických podmínek a hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen“.

• 1. V § 68c odst. 1 se částka „8 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.

• 1. V § 68i odst. 2 písm. c) se slova „na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání“ nahrazují slovy „byl vyslán ke studiu a“.

• 1. V § 68m odst. 1 se slova „zákonných penězích^53)“ nahrazují slovy „korunách českých, není-li v § 68n stanoveno jinak,“.

Poznámka pod čarou č. 53 se zrušuje.

• 1. V § 68m odstavec 4 zní:

„(4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu ministerstvo vojákovi zpřístupní doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách prostřednictvím elektronického nástroje. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten.“.

• 1. § 69 zní:

㤠69

(1) Vojákovi lze při povolání do služebního poměru přiznat náborový příspěvek, pokud absolvoval jinou než vojenskou střední nebo vysokou školu nebo pokud splnil povinnost k úhradě částky stanovené jako úhrada za studium vojenské školy, kterou absolvoval. Náborový příspěvek lze vojákovi poskytnout až do výše 1 000 000 Kč podle dosaženého vzdělání a doby trvání služebního poměru.

(2) Vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část je voják povinen vrátit, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až o). V případě zániku služebního poměru podle § 18 písm. j) nárok na přiznaný náborový příspěvek zaniká.

(3) V případě, že voják splnil povinnost vrátit náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, lze mu při opětovném povolání do služebního poměru náborový příspěvek opětovně poskytnout.

(4) O poskytnutí náborového příspěvku rozhoduje služební orgán, který je o povolání do služebního poměru oprávněn rozhodovat.

(5) Náborový příspěvek se vojákovi vyplatí do 60 dnů ode dne ukončení zkušební doby.“.

• 1. V § 70a odstavec 1 zní:

„(1) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru, aniž byl k tomuto studiu vyslán služebním orgánem, lze mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro vyplacený kvalifikační příspěvek se použije § 69 odst. 2 obdobně. Pro přiznání a vyplacení kvalifikačního příspěvku je rozhodující obor studia ve vztahu k činnosti na služebním místě, kde má být získané vzdělání uplatněno.“.

• 1. § 70b zní:

㤠70b

(1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč.

(2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle § 68h, po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Výši stabilizačního příspěvku lze navýšit až do výše desetinásobku částky uvedené v odstavci 1 v závislosti na speciální odbornosti nebo vykonávané činnosti nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství stanovených v odstavci 6.

(4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší za kalendářní měsíc, ve kterém