Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně

Při určování, která organizace je povinna zřídit závodní požární útvar a při stanovení jeho velikosti se vychází zejména z

a)

charakteru a velikosti pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím,

b)

hospodářského, kulturního, sociálního nebo jiného významu organizace,

c)

množství sil a prostředků potřebných ke zdolávání požárů,

d)

vzdálenosti z hlediska možnosti poskytnutí pomoci jinými jednotkami požární ochrany,

e)

potřeby zahájení účinného zásahu zpravidla do pěti minut od hlášení o vzniku požáru,

f)

druhů speciální požární techniky24) potřebné ke zdolávání požárů,

g)

zvláštních podmínek řízení zásahu v organizací.

(2)

Jestliže má organizace závody, které jsou rozmístěny na různých místech a na tyto se vztahují kritéria podle odstavce 1, je možné určit, že povinnost zřídit závodní požární útvar se vztahuje i na tyto závody.

(3)

Jestliže povaha stavby vyžaduje trvalé zajištění požární ochrany již v době výstavby, může krajský národní výbor určit povinnost zřídit závodní požární útvar již v době výstavby v souladu s dokumentací postupu výstavby.

(4)

Při uplatňování požadavků na zřízeni závodního požárního útvaru pro zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby se postupuje podle zvláštních předpisů.25)

§ 87

Dobrovolný zavodni požární sbor

(1)

Dobrovolný závodní požární sbor zřizuje organizace, ve které se nevyžaduje zřízení závodního požárního útvaru a zabezpečení požární ochrany, jen požárními hlídkami je nedostatečné; za obdobných podmínek se zřizuje dobrovolný závodní požární sbor i v jednotlivých organizačních jednotkách organizace. Okresní národní výbor zároveň určí i jeho minimální velikost.

(2)

S přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí v organizaci může okresní národní výbor po projednání s krajským národním výborem určit, že dobrovolný zavodní požární sbor se zřizuje i vedle závodního požárního útvaru.

(3)

Jestliže zřizuje organizace místo dobrovolného závodního požárního sboru požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a zpravidla čtyři členy; to platí i pro nižší organizační jednotky organizace.

§ 88

(1)

Místní národní výbor organizuje dobrovolný veřejný požární sbor tak, aby byla trvale zabezpečena jeho akceschopnost.

(2)

Jestliže je zřízen místní národní výbor s působnosti pro několik obcí, zřizuje tento národní výbor dobrovolný veřejný požární sbor tak, aby bylo zabezpečeno zdolávání požárů v jednotlivých obcích nebo v jejich místních částech; ke zřízení více dobrovolných veřejných požárních sborů je zapotřebí souhlasu okresního národního výboru.

§ 89

(1)

Jestliže zřizuje místní národní výbor místo dobrovolného veřejného požárního sboru požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a nejméně čtyři členy.

(2)

Požární hlídka místního národního výboru provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob, přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(3)

Místní národní výbor odpovídá za odbornou přípravu požární hlídky a za její vybavení potřebnými vecnými prostředky požární ochrany.

§ 90

Vybavení jednotek požární ochrany věcnými prostředky požární ochrany

Do vybavení jednotek požární ochrany může být zařazena požární technika a jiné věcné prostředky požární ochrany, pokud byly určeny k používání ministerstvem vnitra.

Oddíl druhý

Organizace jednotek požární ochrany

§ 91

Vnitřní organizace

(1)

Jednotku požární ochrany tvoří družstva a čety.

(2)

Základní organizační jednotkou je družstvo. Družstvo se skládá z velitele a dalších osmi osob. Se souhlasem ministerstva vnitra se může družstvo závodního požárního útvaru výjimečně skládat z velitele a dalších nejméně šesti osob, pokud to postačí k zabezpečení účinného požárního zásahu.

(3)

Četa je jednotkou, která se skládá z velitele a dvou nebo tří družstev.

(4)

Výkon služby v útvaru Sboru požární ochrany a v závodním požárním útvaru je organizován na směny. Směna se skládá nejméně z jednoho družstva a dalšího nezbytného počtu příslušníků útvarů Sboru požární ochrany (dále jen “příslušník„) nebo pracovníků závodního požárního útvaru (dále jen “pracovník útvaru„) z odborných pracovišť těchto útvarů.26)

§ 92

Operační střediska

V rámci útvaru Sboru požární ochrany se může zřídit operační středisko, které zabezpečuje příjem a vyhodnocování informací o požárech a na jejich základě vysílá sily a prostředky ke zdolávání požárů a přijímá další opatření. Operační středisko je oprávněno vyžadovat součinnost od energetických, plynárenských, vodárenských, zdravotnických a dalších speciálních služeb. Pokud v útvaru Sboru požární ochrany není zřízeno operační středisko, plní funkci tohoto střediska příslušné pracoviště spojovací služby.

§ 93

Požární slanině

K zabezpečení požární odíraný vybraných sídelních celků nebo objektů organizace, zejména ke zkrácení doby příjezdu na místo zásahu, může příslušný národní výbor zřídit v rámci útvaru Sboru požární ochrany nebo organizace v rámci závodního požárního útvaru požární stanici.

Oddíl třetí

Úkoly jednotek požární ochrany

§ 94

(1)

Jednotka požární ochrany při plnění úkolů uvedených v § 70 zákona zejména

a)

útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru

1.

provádí odbornou přípravu v útvarech Sboru požární ochrany národních výborů týkající se speciálních služeb požární ochrany; v ostatních jednotkách požární ochrany může provádět odbornou přípravu ke speciálním otázkám přesahujícím rámec možností těchto jednotek,

2.

zabezpečuje údržbu, revíze a zkoušky určené požární techniky a určených věcných prostředků požární ochrany jednotek požární ochrany národních výborů,

3.

provádí kontrolu dodržování zásad radiového provozu;

b)

útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru

1.

provádí odbornou přípravu svých příslušníků a v určeném rozsahu provádí odbornou přípravu velitelů závodních požárních útvarů,

2.

provádí v určeném rozsahu odbornou přípravu velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany.

3.

poskytuje technickou pomoc dobrovolným veřejným požárním sborům při zkouškách věcných prostředku požární ochrany;

c)

závodní požární útvar

1.

provádí odbornou přípravu svých pracovníků,

2.

podílí se v určeném rozsahu na odborné přípravě členů dobrovolného závodního požárního sboru a velitelů požárních hlídek.

(2)

Není-li zřízen útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru nebo útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru, zajišťuje plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) příslušná správa Sboru požární ochrany.

Oddíl čtvrtý

Odborná příprava jednotek požární ochrany

§ 95

Obsah odborné přípravy jednotek požární ochrany

(1)

Odborná příprava jednotek požární ochrany se skládá z teoretické přípravy, praktického výcviku a fyzické přípravy, které jsou zaměřeny k dosažení požadované urovně zručnosti a návyků potřebných pro výkon služby. Fyzickou přípravu tvoří všeobecná a speciální tělesná příprava zaměřená ke zvýšení fyzické zdatnosti a rozvoji pohybových vlastností odpovídajúcích charakteru činnosti při zásahu jednotek požární ochrany.

(2)

Odbornou přípravu příslušníků a pracovníků útvarů provádějí, velitelé všech stupňů a určení příslušníci a pracovníci útvarů podle plánů odborné přípravy. Příslušníci a pracovníci útvarů se na závěr výcvikového období podrobují zkouškám; totéž platí o osobách, které v dobrovolných jednotkách požární ochrany vykonávají službu jako svoje povolání.

(3)

Odbornou přípravu členů dobrovolných jednotek požární ochrany provádějí velitelé těchto jednotek, pokud zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak.

(4)

Nově přijatí příslušníci a pracovníci útvarů nemohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů, pokud neabsolvuji nástupní odborný výcvik. Tento výcvik príslušníků a pracovníků útvarů zabezpečuje a provádí ministerstvo vnitra.

(5)

Základní zaměření a rozsah odborné přípravy jednotek požární ochrany vydává ministerstvo vnitra. Obsah odborné přípravy závodních požárních útvarů a dobrovolných závodních požárních sborů doplní příslušný ústřední orgán s ohleděm na specifické podmínky jím řízeného odvětví.

§ 96

Požární sport

(1)

Příslušníci a pracovníci útvarů se zúčastňují soutěže v požárním sportu. Výjimku z této povinnosti může v odůvodněných případech, zájmena se zřetelem ke zdravotnímu stavu příslušníka nebo pracovníka útvaru, povolit velitel příslušného útvaru Sboru požární ochrany nebo velitel závodního požárního útvaru. Soutěže v požárním sportu se mohou zúčastňovat i členové dobrovolných jednotek požární ochrany.

(2)

Soutěž v požárním sportu se skládá z disciplín zaměřených k praktické činnosti jednotek požární ochrany. Soutěž v požárním sportu se organizuje na úrovni jednotky, okresu, kraje a republiky. Obdobné soutěže se organizují i v působnosti příslušných ústředních orgánů.

(3)

Náklady spojené s organizováním soutěže v požárním sportu nese ten, kdo soutěž organizuje. Náklady spojené s obstaráváním výstroje pro příslušníky, pracovníky útvarů a členy dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří se zúčastňují soutěží v požárním sportu, nese příslušný národní výbor nebo příslušná organizace.

§ 97

Požární prověřovací cvičení

(1)

Požární prověřovací cvičení se provádějí za účelem

a)

prověrky připravenosti velitelů jednotek požární ochrany k řízení zdolávání zejména velkých a složitých požárů podle předpokládané situace u požáru,

b)

prověření připravenosti jednotek požární ochrany.

(2)

Požární prověřovací cvičení jsou oprávněny nařídit orgány vykonávající státní požární dozor, nadřízené orgány a vedoucí organizace.

§ 98

Požární taktické cvičení

(1)

Požární taktická cvičení se provádějí za účelem prohloubení schopností velitelů k řízení sil a prostředků požární ochrany a součinnosti mezi jednotkami požární ochrany a ostatními službami (energetická, plynárenská, vodárenská apod.) pro případ vzniku požáru. Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu.

(2)

Požárními taktickými cvičeními se prověřuje i dokumentace zdolávání požárů.

(3)

Požární taktická cvičení organizují náčelníci správ Sboru požární ochrany a velitelé jednotek požární ochrany. Dokumentaci požárního taktického cvičení schvaluje náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany; v jednotkách požární ochrany organizací po projednání s vedoucím organizace.

Oddíl pátý

Odborná způsobilost příslušníků, pracovníků útvarů a členů dobrovolných jednotek požární ochrany

§ 99

(1)

Velitelé, technici speciálních služeb a strojnici jednotek požární ochrany prokazují odbornou způsobilost.

(2)

Odbornou způsobilost tvoří souhrn teoretických vědomostí a praktických zkušeností a znalostí, které jsou nezbytné pro řádný výkon dané funkce.

(3)

Odborná způsobilost se ověřuje zkouškami a prokazuje se osvědčením.

§ 100

(1)

Ověřování odborné způsobilosti provádí

a)

ministerstvo vnitra u velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených v útvarech Sboru požární ochrany,

b)

nadřízený orgán u velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených v závodních požárních útvarech a dobrovolných závodních požárních sborech,

c)

okresní národní výbor u velitelů a strojníků dobrovolných veřejných požárních sboru.

(2)

Ověřování odborné způsobilosti se provádí před komisí, kterou v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) zřizuje nadřízený orgán se souhlasem orgánu vykonávájícího státní požární dozor a v případě uvedeném v odstavci 1 písm. c) okresní národní výbor. Členem komise, kterou zřizuje nadřízený orgán, je zpravidla zástupce orgánu vykonávajícího státní požární dozor a zástupce ústředního orgánu; o termínu ověřování odborné způsobilosti musí být tyto orgány včas písemně vyrozuměny.

(3)

Osvědčení o odborné způsobilostí vydává orgán, který provedl ověřování odborné způsobilosti.

(4)

Ustanovení § 22 odstavců 4 až 7, § 23 a 24 platí obdobně pro ověřování odborné způsobilosti velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků jednotek požární ochrany.

Oddíl šestý

Řízení zásahu jednotek požární ochrany

§ 101

Velitel zásahu

(1)

Činnost jednotek požární ochrany na místě zásahu řídí velitel zásahu.

(2)

Pří zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany je velitelem zásahu velitéle jednotky požární ochrany, která zahájila zásah první, kromě připadů, kdy převezme řízení zásahu velitel zásahu s přednostním velením.

(3)

Pří převzetí řízení zásahu musí přebírající oznámit veliteli zásahu, že přebírá velení. Pokud takto nepřevzal velení při zásahu, nemůže vydávat rozkazy.

§ 102

Určování velitele zásahu s přednostním velením

(1)

Při určování velitele zásahu s přednostním velením se postupuje podle těchto zásad

a)

velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany krajského národního výboru má přednost před veliteli jednotek požární ochrany všech druhů na území kraje s výjimkou případu uvedeného v písmenu c),

b)

velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany okresního národního výboru má přednost před veliteli jednotek závodních požárních útvarů s výjimkou případu uvedeného v písmenu c) a před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany,

c)

velitel jednotky závodního požárního útvaru má přednost před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany; v případě, že požár je ve vlastní organizaci, má přednost před všemi veliteli jednotek požární ochrany,

d)

velitel jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru má přednost před velitelem jednotky dobrovolného závodního požárního sboru, s výjimkou případu uvedeného v písmenu e),

e)

velitel jednotky dobrovolného závodního požárního sboru má přednost před velitelem jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru v případe, je-li požár ve vlastní organizaci.

(2)

Přednostní velení jsou oprávněni kdykoliv převzít náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci.

(3)

Při zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany téhož druhu je povinen převzít velení velitel místné příslušné jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže se jeho jednotka požární ochrany nezúčastňuje zdolávání požáru, zejména s ohledem na stav zdolávání požáru.

(4)

Náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci mohou v závažných případech pověřit řízením zásahu velitele jednotky požární ochrany odchylně od zásad uvedených v odstavci 1.

§ 103

Velení při zásahu v některých zvláštních případech

(1)

V zařízeních určených pro obranu vlasti a v objektech Sboru nápravné výchovy zasahuje jednotka požární ochrany jen na vyžádání příslušného velitelě, náčelníka nebo funkcionáře.

(2)

Při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských jednotek požární ochrany v objektech uvedených v odstavci 1 je velitelem zásahu velitel vojenské jednotky požární ochrany, pokud se velitelé těchto jednotek nedohodnou jinak.

(3)

Při zdolávání požárů v objektech uvedených v odstavci 1 musí velitel jednotky požární ochrany dbát na upozornění a požadavky příslušného velitele, náčelníka nebo funkcionáře těchto objektů. Velitel, náčelník nebo funkcionář objektů uvedených v odstavci 1 je povinen informovat velitele jednotky požární ochrany o všech důležitých skutečnostech potřebných k provedení úspěšného zásahu.

§ 104

Štáb zdolávání požáru

(1)

Při velkých a složitých požárech zřizuje velitel zásahu štáb, který je jeho výkonným orgánem pro řízení sil a prostředků při zásahu.

(2)

Pro řízení sil a prostředků při složitých a dlouhotrvajících požárech, kde zasahují jednotky požární ochrany z více okresů, zřizuje náčelník správy Sboru požární ochrany krajského národního výboru stálý štáb ke zdolávání požáru.

§ 105

Rozhodování o použití jednotek požární ochrany při mimořádných událostech

O použití jednotek požární ochrany při mimořádných událostech rozhoduje náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany, jeho zástupce a v případě jeho nepřítomnosti velitel útvaru Sboru požární ochrany. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oprávněn rozhodnout operační důstojník (velitel směny).

§ 106

(1)

Náčelník správy Sboru požární ochrany zabezpečí příslušníkům

a)

ochranné nápoje, vyžaduje-li zásah použití speciálních ochranných prostředků v celkové délce nejméně dvě hodiny nebo provádí-li se zásah za extrémních povětrnostních podmínek a za těchto podmínek trvá zásah nejméně dvě hodiny,

b)

bezplatné stravování, jde-li o zdolávání dlouhotrvajícího požáru nebo jiné mimořádné událostí a zásah trvá nepřetržitě nejméně šest hodin.

(2)

Výše nákladů na ochranné nápoje poskytované podle odstavce 1 písm. a) činí až 20 Kčs na příslušníka a den. Výše nákladů na bezplatné stravování poskytované podle odstavce 1 písm. b), trvá-li zásah více než šest hodin, činí 30 Kčs na příslušníka, a trvá-li zásah více než dvanáct hodin, činí 45 Kčs na příslušníka a den.

§ 107

Náčelník správy Sboru požární ochrany zabezpečí příslušníkům vhodné místo pro odpočinek, případné ubytování, trvá-li práce příslušníků při zásahu déle než dvanáct hodin.

§ 108

(1)

Příslušníci pří plnění svých úkolů prokazují svá oprávnění (§ 88 odst. 1 a 2 zákona) služebním průkazem. V případe zdolávání požárů, jestliže to okolnosti nedovolují, lze od této povinnosti upustit.

(2)

Členové kontrolních skupin pří plnění úkolů prokazují svá oprávnění (§ 88 odst. 1 zákona) pověřením místního národního výboru, které platí jen ve spojení s občanským průkazem.

(3)

Velitelé závodních požárních útvarů a velitelé dobrovolných jednotek požární ochrany při plnění úkolů prokazují svá oprávnění (§ 88 odst. 2 zákona) průkazem, který vydává příslušná správa Sboru požární ochrany.

(4)

Velitel zásahu svá oprávnění prokazuje červenou rukávovou páskou s nápisem “VELITEL ZÁSAHU„, která se nosí na levém záloktí.

§ 109

Za mimořádné úkoly Sboru požární ochrany se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušné správy Sboru požární ochrany nebo útvaru Sboru požární ochrany při

a)

zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích,

b)

zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících,

c)

při záchranných pracích při živelních pohromách a mimořádných událostech,

d)

zjišťování příčin vzniku požáru, je-li to nutné při provádění požárně technické expertizy.

§ 110

(1)

Pro účely této vyhlášky se za pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím považují zejména pracoviště, na kterých se

a)

používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru; toto ustanovení se však nevztahuje na stavební konstrukce z hořlavých hmot a na hořlavé předměty tvořící zařízení místnosti,

b)

používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky,

c)

usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach27) v souvislé vrstvě schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit,

d)

vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny nebo plyny,

e)

vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny,

f)

používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs,

g)

používá při zpracovávání hořlavých látek otevřený oheň.

(2)

Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo ke škodám na materiálních hodnotách, nebo které mělo za následek usmrcení nebo zranění osob. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém sice nedošlo ke škodě, ale kde byly bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo materiální hodnoty nebo kde došlo k ohrožení životního prostředí.

(3)

Pro účely této vyhlášky se za předpisy o požární ochraně považují zákon o požární ochraně, předpisy vydáné na jeho zakládě a jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany.

§ 111

Ministerstvo vnitra a národní výbory spolupracují s příslušnými orgány a organizacemi Svazu požární ochrany zejména při činnostech uvedených v § 76 odst. 2, § 84 odst. 1, § 88, 89, § 94 odst. 1 písm. b), bod 2, § 95 odst. 3, § 96, 98, § 100 odst. 1 písm. c) a § 112 odst. 3 této vyhlášky.

§ 112

(1)

Ústrední orgány jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti vedoucích techniků požární ochrany nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2)

Nadřízené orgány jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti

a)

techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

b)

velitelů, techniků speciálních služeb a strojníku zařazených v závodních požárních útvarech nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

c)

velitelů a strojníků dobrovolných závodních požárních sborů nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3)

Okresní národní výbory jsou povinny zabezpečit ověření odborné způsobilosti velitelů a strojníků dobrovolných veřejných požárních sborů nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 113

Oprávnění k údržbě, opravám, plnění a kontrole hasicích přistrojů udělená podlé dosavadních předpisů zůstávají v platnosti s tím, že ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky bude udělovat oprávnění k této činnosti výrobce nebo servisní organizace k této činnosti zvlášť zmocněná.

§ 114

Dokumentace požární ochrany vedená podle dosavadních předpisů musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; do této doby musí být vyhotovena i nová dokumentace upravená touto vyhláškou.

§ 115

Organizace, v nichž ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nesplňují družstva závodního požárního útvaru podmínku stanovenou v § 91 odst. 2 druhé větě a nebyl jim udělen souhlas ke sníženému počtu pracovníků družstev, jsou povinny je doplnit na určené početní stavy nejpozději do pěti let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 116

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.

Ministr: Ing. Jung v. r.