Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu

dielektrické rukavice v pouzdře,

c)

zkoušečka napětí,

d)

zkratovací souprava,

e)

záchranný izolační hák,

f)

souprava pro jednoduchou metodu oživování,

g)

bezpečnostní tabulky podle technické normy.39)

(5)

Trasy pohyblivých vedení a spojovací skříně musí být označeny také tabulkami podle příslušnosti vedení k technologickým strojům.

Oddíl druhý

Provoz elektrických zařízení

§ 90

Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení

(1)

Organizace je povinna určit pracovníka pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení. Tento pracovník musí mít vysokoškolské vzdělání elektrotechnického směru, nejméně 3 roky praxe v elektrotechnickém oboru a složit zkoušku před komisí obvodního báňského úřadu.

(2)

Pokud pracovník určený podle odstavce 1 nemůže přímo řídit montáž, provoz a údržbu elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka s kvalifikací podle zvláštního předpisu32) pro přímé řízení těchto činností.

§ 91

Práce na elektrickém zařízení

(1)

Práce na elektrickém zařízení pod napětím,40) kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.

(2)

Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn, a není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.

(3)

Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost. 32),40)

(4)

Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.40)

§ 92

Údržba elektrických zařízení

(1)

Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 81 a zvláštních předpisů.41)

(2)

Způsob a lhůty prohlídek elektrických zařízení určí organizace ve směrnicích, které potvrdí obvodní báňský úřad. Provozní dokumentace (§ 81 odst. 1) musí být v souladu s těmito směrnicemi.

(3)

Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda

a)

elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,

b)

vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (ochranné uzemnění, kryty apod.),

c)

je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.

(4)

Nadproudové ochrany do 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně

a)

jednou za 3 roky u zařízení s příkonem větším než 100 kVA,

b)

jednou za 5 let u ostatních zařízení.

V prostorách bez nebezpečí výbuchu se tyto zkoušky provádí jen u zařízení zajišťujících stupeň dodávky I.42)

(5)

Přímé nadproudové ochrany nad 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně jednou za 2 roky.

(6)

Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny

a)

primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí

1.

při uvedení elektrického zařízení do provozu,

2.

místo každé třetí sekundární zkoušky,

b)

sekundární zkoušky

1.

na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,

2.

u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,

3.

u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.

(7)

Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.

(8)

Zkoušky reléových ochran a automatik se provádějí podle zvláštního předpisu.43) Pro tyto zkoušky je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.

Oddíl třetí

Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení lomů

§ 93

Elektrický rozvod vysokého napětí vlečnými kabely

(1)

Vlečné kabely vysokého napětí musí být spojovány vulkanizovanými spojkami nebo ve spojovacích, případně spínacích skříních.

(2)

Na spojovacích a spínacích skříních musí být uvedeno označení napájeného zařízení. Skříně musí být označeny výstražnými tabulkami s bleskem a musí být uzamčeny.

(3)

Nelze-li používat kabelových vozů, je dovoleno přemisťovat vlečné kabely vysokého napětí pod napětím schválenými pracovními pomůckami44) podle pracovního postupu.

§ 94

Trolejové vedení

(1)

Při výchozí a pravidelné revizi trolejového vedení důlních drah45) se kontroluje měřením a výpočtem úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.

(2)

U zpětného vedení důlních drah musí být zamezeno nežádoucímu účinku a působení stejnosměrného proudu na ochranné vodiče střídavých sítí nízkého a vysokého napětí.

§ 95

Velkostroje, kolesové nakladače a lopatová rypadla

(1)

U velkostroje kolesového nakladače nebo lopatového rypadla napájeného vlečným kabelem s napětím nad 1 kV musí být zajištěna možnost jeho vypnutí včetně vlečného kabelu.

(2)

Velkostroj, kolesový nakladač nebo lopatové rypadlo pracující v dosahu trolejového vedení musí být vodivě spojeno se zpětným trakčním vedením měděným vodičem o průřezu minimálně 35 mm^2.

(3)

Spojování ocelových konstrukcí strojů s kolejnicemi zpětného trakčního vedení musí být prováděno podle pracovního postupu.

(4)

U strojů, u nichž je zajištěno konstrukčním uspořádáním nebo jejich polohou, že se při obvyklém používání nemohou dotknout trolejového vedení pod napětím, není nutno provádět ochranu podle odstavce 2.

(5)

Povrch elektrického zařízení na strojích pracujících při těžbě uhlí musí být nejméně jedenkrát měsíčně čištěn od uhelného prachu.

§ 96

Práce na zařízení vysokého napětí za nepříznivých povětrnostních podmínek

Práce na trolejových a kabelových vedeních vysokého napětí pro napájení velkostrojů, kolesových nakladačů a lopatových rypadel, dálkové pásové dopravy, pásových vozů, zakladačů a drtičů pod napětím lze provádět na pracovištích venku za deště, mlhy, tmy a sněžení jen v nezbytných případech. O nutnosti takové práce pod napětím rozhodne pracovník, který tyto práce vede. V ostatním je nutno dodržet příslušné zvláštní předpisy.

§ 97

Práce v blízkosti trolejového vedení a zabezpečovacího zařízení pod napětím

Práce v blízkosti trolejového vedení a zpětného trakčního vedení pod napětím a zabezpečovacího zařízení mohou provádět pracovníci seznámení nebo poučení.32) Pro tyto práce musí být vypracován pracovní postup.44), 46)

Oddíl čtvrtý

Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení při dobývání a těžbě z vody, cihlářských hlín a podobných nerostů

§ 98

Kabelová vedení

(1)

Pro elektrická zařízení při dobývání a těžbě z vody může být použito jen měděných kabelů s ochranným vodičem.

(2)

V dokumentaci podle § 69 musí být řešeno též uložení kabelů a provedení kabelových tras mezi zařízením na vodě a břehem.

(3)

Kabelové rozvody při dobývání a těžbě z vody s odtěžením pásovou dopravou s dehydrátorem nebo při použití pontonových lávek musí být vybaveny proudovým chráničem nebo přístrojem pro kontrolu izolačního stavu, zajišťujícím odpojení těchto kabelových vedení při nebezpečném poklesu izolačního stavu.

(4)

Přívodní kabel plovoucího stroje s těžebním zařízením uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.

(5)

Na plovácích kabelové trasy nesmí být umisťovány rozvaděčové skříně.

§ 99

Těžební zařízení na plovoucím stroji

(1)

Prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna ve vodě nebo na vodě, se zařazují do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím.47) Zvýšená ochrana může být jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu zapojeného na vypínání.

(2)

Hlavní ovládač musí být umístěn na začátku kabelové trasy na břehu a zajištěn proti zneužití.

(3)

Řešení pohonu zdvihu korečkového výložníku, lafety nebo drapáku musí při zavalení zabránit potopení stroje.

(4)

Proudové chrániče, případně přístroje pro kontrolu izolačního stavu a vypínače jimi vypínané musí být umístěny na břehu. Při jejich poruše nesmí být hlídaný kabelový rozvod provozován.

(5)

Správnost funkce proudových chráničů, případně přístrojů pro kontrolu izolačního stavu je povinen ověřovat nejméně jednou týdně určený pracovník s kvalifikací pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost a u zařízení nad 1 kV s kvalifikací pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti.

§ 100

Elektrická zařízení v hliništi

(1)

Elektrická zařízení, která zůstávají po vypnutí hlavního ovládače hliniště trvale pod napětím, musí být výrazně označena.

(2)

Kolejnice pro pojezd strojů s elektrickým pohonem musí být vodivě pospojovány poddajně na kolejnicových stycích ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu minimálně 120 mm^2. Obě kolejnice musí být na koncích a každých alespoň 200 m propojeny vodivě mezi sebou stejným způsobem. Na obou koncích a na úsecích delších než 200 m musí být kolejnice uzemněny zemničem, jehož přechodový zemní odpor nepřesáhne 15 ohmů.

(3)

Pro zajištění spolehlivé funkce ochrany před nebezpečným dotykovým napětím musí být zajištěna zvýšená ochrana neživých částí elektrických zařízení ochranným pospojováním kolejí a ostatních kovových konstrukcí, které jsou v dosahu strojů.

Oddíl pátý

Osvětlování

§ 101

Vybavení pracovníků osobními svítidly

(1)

Pracovníci, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů anebo na tato místa docházejí nebo manipulují s výbušninami, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.48)

(2)

Ostatní pracovníci, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.

§ 102

Výdej a převzetí důlních osobních svítidel

(1)

Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.

(2)

Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.

(3)

Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.

(4)

Pro provoz výdejny důlních osobních svítidel, jejich údržbu a evidenci musí být vypracován provozní řád.

§ 103

Zacházení s důlními osobními svítidly

(1)

Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.

(2)

Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otvírat ani opravovat.

(3)

Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání.

(4)

Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.

§ 104

Osvětlení pevnými svítidly

(1)

Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.

(2)

Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů49) a musí být kontrolován.

(3)

Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.

(4)

Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.

§ 105

Místa se stálým osvětlením

(1)

Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít

a)

stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,

b)

zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,

c)

lomové stěny, pod kterými se pracuje, pokud nejsou osvětleny svítidly těžebních strojů,

d)

ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).

(2)

Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.

(3)

Ostatní mobilní stroje (překladače kolejí, nakladače, buldozery, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.

(4)

Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

DÍL TŘETÍ

STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

Oddíl první

Dobývací a zakládací velkostroje, kolesové nakladače a pásové vozy

§ 106

Používání velkostroje

Nový nebo rekonstruovaný dobývací a zakládací velkostroj (dále jen „velkostroj“) a kolesový nakladač může být používán po kontrole provedené obvodním báňským úřadem.50)

§ 107

Montáž a demontáž velkostrojů

(1)

Montáž a demontáž velkostroje musí být provedena na vhodném místě a podle provozní dokumentace.

(2)

Po skončení montáže, rekonstrukce nebo velké opravy velkostroje musí být provedeno jeho přezkoušení a o výsledcích vyhotoveny záznamy.

§ 108

Určení obsluhy velkostroje

Při určování obsluhy velkostroje se musí vycházet z ustanovení zvláštních předpisů a současně musí být přihlédnuto k typu velkostroje a k podmínkám jeho nasazení. U velkostrojů zařazených do technologických celků musí být určeni v každé směně dva pracovníci s kvalifikací řidiče velkostroje, kteří se střídají v řízení velkostroje a v provádění směnových prohlídek.

§ 109

Vedoucí řidič velkostroje

(1)

Vedoucí řidič velkostroje musí být předákem.

(2)

Při řízení velkostroje musí mít u sebe oprávnění vydané organizací [§ 110 odst. 1 písm. f)].

§ 110

Kvalifikace vedoucího řidiče velkostroje

(1)

Vedoucím řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m^3.h^-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a)

má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky jako řidič velkostroje stejného typu nebo je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 5 let jako řidič velkostroje stejného typu,

b)

byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,

c)

byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

d)

absolvoval teoretické školení,

e)

prokázal potřebné znalosti pro výkon funkce vedoucího řidiče velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,

f)

obdržel od organizace oprávnění k řízení velkostroje příslušného typu.

(2)

Do funkce vedoucího řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m^3.h^-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1, kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně jeden rok, má-li úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru, nebo 2 roky, je-li vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém.

§ 111

Řidič velkostroje

(1)

Řidič velkostroje je zástupcem vedoucího řidiče velkostroje a v době jeho nepřítomnosti vykonává funkci předáka obsluhy. Jsou-li ve směně 2 řidiči velkostroje, vykonává funkci předáka obsluhy jenom určený řidič velkostroje.

(2)

Při řízení velkostroje musí mít u sebe oprávnění vydané organizací [§ 112 odst. 1 písm. g)].

§ 112

Kvalifikace řidiče velkostroje

(1)

Řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m^3.h^-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a)

je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu velkostroje jako provozní zámečník, provozní elektrikář nebo hydraulikář nebo má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky při provozu velkostroje,

b)

byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,

c)

byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

d)

absolvoval výcvik v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 200 hodin,

e)

absolvoval teoretické školení,

f)

prokázal potřebné znalosti pro obsluhu velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,

g)

obdržel od organizace oprávnění k řízení velkostroje příslušného typu.

(2)

Do funkce řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m^3.h^-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1 kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně 2 roky při provozu velkostrojů, a délky výcviku v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 100 hodin.

§ 113

Zajišťování a vyhodnocení výcviku v řízení velkostroje

(1)

Výcvik v řízení velkostroje může být prováděn jen na základě písemného příkazu organizace a pod stálým dozorem určeného řidiče velkostroje.

(2)

Po ukončení výcviku musí být prověřeny praktické znalosti pracovníka.

(3)

Řidič velkostroje, který má řídit velkostroj nového nebo jiného typu, musí absolvovat výcvik v určeném rozsahu s tím, že u nového typu velkostroje musí potřebnou praxi získat pod dozorem příslušného odborníka.

§ 114

Kvalifikace klapkaře

(1)

Klapkařem může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a)

má nejméně 6 měsíců praxe při provozu velkostroje,

b)

absolvoval výcvik při obsluze zařízení v rozsahu nejméně 20 hodin,

c)

úspěšně vykonal zkoušku před komisí organizace.

(2)

Řidič velkostroje může vykonávat funkci klapkaře po absolvování výcviku v obsluze příslušného zařízení v délce 8 hodin.

§ 115

Kvalifikace řidiče kolesového nakladače

Řidičem kolesového nakladače o výkonu nad 630 m^3.h^-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a)

je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval 2 roky při provozu kolesových nakladačů,

b)

byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,

c)

byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

d)

absolvoval výcvik v řízení příslušného typu kolesového nakladače v rozsahu nejméně 50 hodin,

e)

absolvoval teoretické školení,

f)

prokázal potřebné znalosti pro obsluhu kolesového nakladače zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,

g)

obdržel od organizace oprávnění k řízení kolesového nakladače příslušného typu.

§ 116

Kvalifikace řidiče pásového vozu

Řidičem pásového vozu může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:

a)

je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu zařízení dálkové pásové dopravy nebo při provozu velkostroje, případně kolesového nakladače,

b)

byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,

c)

absolvoval výcvik v řízení pásového vozu v rozsahu nejméně 50 hodin,

d)

absolvoval teoretické školení,

e)

prokázal potřebné znalosti pro obsluhu pásového vozu zkouškou před komisí organizace,

f)

obdržel od organizace oprávnění k řízení pásového vozu příslušného typu.

§ 117

Ověřování kvalifikace obsluhy

Kvalifikace obsluhy musí být jednou za 3 roky ověřena přezkoušením ze znalostí bezpečnostních předpisů a provozní dokumentace.

§ 118

Provoz velkostroje

(1)

Velkostroj může být provozován jen, je-li obsluha na velkostroji určená podle § 108 úplná.

(2)

U velkostroje pracujícího v součinnosti se zařízením dálkové pásové dopravy nesmí být vyřazeno jejich vzájemné blokování.

(3)

Při rychlosti větru nad 17 m.s^-1 je řidič povinen velkostroj zastavit a zajistit způsobem určeným v provozní dokumentaci.

(4)

Provoz velkostroje za snížené viditelnosti je dovolen, pokud obsluha velkostroje je schopna zajistit jeho bezpečný provoz.

§ 119

Zvláštní vybavení velkostroje

(1)

Na velkostroji musí být určený počet vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zajištění pracovníků při pracích ve výškách.

(2)

Na velkostroji, který je provozován nebo přemisťován v místech dřívějšího hlubinného dobývání, musí být žebřík, konopné lano a dýchací přístroje. Druh a délku žebříku a lana určí organizace, která také zajistí proškolení obsluhy v používání dýchacího přístroje.

§ 120

Kvalifikace pracovníků pro údržbu velkostroje

(1)

K zajištění bezpečnosti provozu velkostrojů a odborného řízení jejich údržby musí být určeni kvalifikovaní pracovníci.

(2)

Organizace je povinna určit odborného pracovníka pro řízení údržby velkostrojů. Tento pracovník musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe v údržbě velkostrojů.

(3)

Technici zajišťující údržbu velkostrojů musí být přezkoušeni komisí jmenovanou vedoucím organizace, a to ze znalostí bezpečnostních předpisů, technických norem a provozní dokumentace.

§ 121

Revizní technik velkostroje

(1)

Revize a zkoušky vyrobených, smontovaných, generální opravou renovovaných a rekonstruovaných velkostrojů a kolesových nakladačů mohou provádět jen revizní technici velkostrojů.

(2)

Revizní technik velkostrojů je pracovník pověřený organizací prováděním revizí a zkoušek zařízení, který má pro tuto činnost osvědčení o odborne způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem na základě vykonané zkoušky.

(3)

Revizní technik velkostrojů musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů nebo úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně 5 roků praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů.

§ 122

Provádění odborných prohlídek a revizí

(1)

Odborné prohlídky velkostrojů a kolesových nakladačů musí být prováděny jednou za měsíc, podrobné a odborné prohlídky jednou za rok. Rozsah a způsob jejich provádění musí být určen provozní dokumentací.

(2)

Jednou za 2 roky musí být provedena revize velkostroje a kolesového nakladače o výkonu nad 630 m^3.h^-1 sypaných hmot. Při revizi musí být provedeno

a)

kontrola předešlých záznamů z odborných prohlídek,

b)

vnější prohlídka určených částí velkostroje nebo kolesového nakladače (hlavní ocelové nosné konstrukce, pracovní a kotevní lana, ochranné a bezpečnostní zařízení, pohon zdvihu, výsuvu a pojezdu, elektrotechnického zařízení včetně signalizačního a dorozumívacího zařízení apod.),

c)

kontrola vedení provozní dokumentace,

d)

funkční přezkoušení velkostroje nebo kolesového nakladače.

(3)

O revizi velkostroje nebo kolesového nakladače je organizace povinna uvědomit obvodní báňský úřad nejméně měsíc předem.

(4)

Revizí velkostroje nebo kolesového nakladače nejsou dotčeny povinnosti k provádění revizí vyhrazených technických zařízení podle zvláštních předpisů.51)

Oddíl druhý

Stroje pro zemní a stavební práce

§ 123

Rypadla a nakladače

(1)

Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.

(2)

Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.

(3)

Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.

(4)

Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.

(5)

Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.

(6)

Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.

(7)

Stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

(8)

Na lopatovém rypadle, které pracuje nebo se přemísťuje v místech dřívějšího hlubinného dobývání, musí být žebřík, konopné lano a dýchací přístroje.48) Délku a druh žebříku, délku lana a počet dýchacích přístrojů určí organizace, která také zajistí proškolení obsluhy v používání dýchacích přístrojů.

Oddíl třetí

Stroje a zařízení pro dopravu

§ 124

Stroje a zařízení pro úklonnou dopravu pracovníků lanem

Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěstní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.

§ 125

Vrátky

(1)

Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.

(2)

Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.

(3)

Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.

§ 126

Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot

(1)

Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

a)

u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

b)

u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

c)

u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.

(2)

Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

a)

jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,

b)

přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

c)

dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,

d)

při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).

(3)

Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.

§ 127

Lanové kotouče a kladky

Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.

§ 128

Průmyslové a důlní úzkorozchodné lokomotivy

Průmyslová a důlní úzkorozchodná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru. Účinnost provozní brzdy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při dopravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.

§ 129

Důlní vozy

(1)

Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.

(2)

Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.

(3)

Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.

(4)

Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.

Oddíl čtvrtý

Plovoucí stroje s těžebním zařízením

§ 130

Kvalifikace obsluhy

(1)

Těžební zařízení na plovoucím stroji může řídit jen pracovník, který má průkaz způsobilosti k vedení plavidla vydaný státní plavební správou.

(2)

Obsluha těžebního zařízení na plovoucím stroji musí, kromě požadavků stanovených v § 77, prokázat potřebné znalosti pro řízení těžebního zařízení zkouškou před komisí jmenovanou organizací za účasti zástupce obvodního báňského úřadu.

(3)

Obsluha těžebního zařízení o vyšším výkonu než 100 m^3.h^-1 musí být vyučena v oboru strojním nebo elektrotechnickém.

(4)

Obsluha plovoucího drapákového rypadla musí mít též průkaz jeřábníka.

§ 131

Nové typy těžebních zařízení na plovoucích strojích

Nový typ těžebního zařízení na plovoucím stroji může být používán za podmínek určených zvláštním předpisem.52)

§ 132

Provoz těžebního zařízení

(1)

Těžební zařízení může být provozováno jen tehdy, je-li vzdálenost nejbližší části plovoucího stroje od břehu větší než výška řezu nad hladinou vody určená technologickým postupem.

(2)

Při těžbě v blízkosti břehu je povinen pracovník, který řídí těžební zařízení stále pozorovat plošinu břehu a zjišťovat náznaky případného sesuvu. V případě ohrožení je povinen zastavit těžení a s plovoucím strojem se přemístit na bezpečné místo.

(3)

Při rychlosti větru nad 17 m.s^-1 je obsluha povinna zastavit těžební zařízení.

§ 133

Plovoucí pásové dopravníky

(1)

V místech kloubového spojení plovoucího pásového dopravníku musí být v koncových polohách pružné dorazy. Musí být zajištěno, aby sklon plovoucího pásového dopravníku zajišťoval bezpečnou dopravu suroviny na břeh i při poklesu hladiny vody.

(2)

Plovoucí pásový dopravník musí být vybaven obslužnou plošinou, umístěnou na druhé straně, než je průchozí lávka.

(3)

Obslužná plošina musí být provedena z podlahových roštů.

Oddíl pátý

Energetická a ostatní zařízení

§ 134

Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu

(1)

Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.

(2)

Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(3)

Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru nebo rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil.

(4)

Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.

(5)

U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.

(6)

Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.

(7)

Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.

(8)

Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.

(9)

Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 ^oC. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 ^oC.

(10)

Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 ^oC.

(11)

Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.

(12)

Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách, určených provozní dokumentací.

(13)

U kompresoru o výkonu nad 1000 m^3.h^-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 71.

(14)

U kompresoru, který splňuje požadavky § 71, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.

(15)

Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.

§ 135

Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí

(1)

Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.

(2)

Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.

(3)

Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.

§ 136

Tlakovzdušný rozvod

(1)

Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 ^oC, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.

(2)

Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn.

(3)

Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.

(4)

Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.

(5)

Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(6)

Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.

(7)

Organizace musí mít mapu tlakovzdušného rozvodu s vyznačením délek a světlostí potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.

§ 137

Vzduchové a plynové motory

Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vniknutí cizích těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.

§ 138

Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí

Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně § 134 až 136 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého materiálu a kompresory musí být dále vybaveny

a)

automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na vstupní straně a poklesu provozního tlaku na výstupní straně pod určenou mez,

b)

kryty z nehořlavého materiálu,

c)

automatickým hasicím zařízením.

§ 139

Kotle a jejich příslušenství

(1)

Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.

(2)

Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáku.

(3)

Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.

(4)

Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.

(5)

Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.

(6)

Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.

(7)

Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.

(8)

Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.

(9)

Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.

§ 140

Parní kotle

(1)

Parní kotel musí být vybaven

a)

alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,

b)

nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),

c)

přetlakovým pojistným zařízením,

d)

plnicí a vypouštěcí armaturou,

e)

napájecím zařízením,

f)

odvzdušňovací armaturou.

(2)

Zařízením uvedeným v odstavci 1 písmeno b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.

§ 141

Kapalinové kotle

(1)

Kapalinový kotel musí být vybaven

a)

otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,

b)

plnicí a vypouštěcí armaturou,

c)

u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.

(2)

Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.

(3)

Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.

§ 142

Práce uvnitř kotlů

(1)

Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.

(2)

Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.

(3)

Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.

(4)

Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.

§ 143

Kotelny

(1)

V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.

(2)

Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.

(3)

Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.

(4)

Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m^2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

(5)

Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.

§ 144

Potrubí na horkou vodu a páru

(1)

Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 74 s těmito doplňky:

a)

potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,

b)

musí být zabráněno popálení osob o potrubí.

(2)

Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(3)

Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.

(4)

Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.

§ 145

Vrtačky a vrtací kladiva

Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno

a)

usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,

b)

používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,

c)

vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,

d)

odpojovat protiprašné zařízení.

DÍL PRVNÍ

CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU

§ 146

Cesty pro chůzi

(1)

Cesty pro chůzi jsou cesty v lomu a ostatní místa, která jsou pro chůzi určena.

(2)

Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30^o musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody.

(3)

Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 5) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 147) nebo na jiné bezpečné místo.

(4)

Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.

(5)

Cesty určené pro odchod pracovníků z míst ohrožených havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu.

(6)

Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.

(7)

Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

(8)

Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.

§ 147

Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách

(1)

Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m.

(2)

Má-li se současně s chůzí dopravovat lanem, musí být pro chůzi zřízeno zvláštní oddělení s průřezem o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 1 m, které musí být oddělené od dopravní cesty tak, aby nemohlo dojít k ohrožení pracovníků vozidly nebo nákladem.

(3)

Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.

(4)

Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí být o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m na jedné straně tratě, u vícekolejové tratě po obou stranách dopravní cesty. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.

(5)

Přechody přes dopravníky musí být provedeny podle zvláštního předpisu.53)

(6)

Místa zmenšených průřezů na cestách pro chůzi musí být výrazně označena.

§ 148

Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi

(1)

Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na největší předpokládané zatížení.

(2)

Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být kontrolovány v určených lhůtách.

(3)

Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.

(4)

Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.

(5)

Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.

(6)

Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.

(7)

Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.

§ 149

Dopravní cesty

(1)

Dopravní cesty jsou cesty v lomu a ostatní místa, která jsou určena pro dopravu osob, strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m^-1. S větším úklonem až do 45^o včetně jsou dopravní cesty úklonné.

(2)

Dopravní cesty musí být udržovány a značeny tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.

(3)

Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.

(4)

Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.

(5)

Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).

(6)

Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.

(7)

Na dopravních cestách s dopravou lanem se v době přepravy nesmí zdržovat pracovníci, pokud tato cesta neodpovídá požadavkům § 147 odst. 2.

§ 150

Dopravní cesty s kolejovou tratí

(1)

Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.

(2)

Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.

(3)

Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.

(4)

Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat plošiny, točnice ani přesuvny.

(5)

Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.

(6)

Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1435 mm.54)

§ 151

Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu

(1)

Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.

(2)

Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.

(3)

Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.

(4)

Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.54)

§ 152

Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem

(1)

Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, musí být pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a na místech připojování a odpojování vozů k lanu.

(2)

Závora pod zhlavím musí být umístěna tak daleko od zhlaví, aby při zavřené závoře mohly být na úklonnou kolejovou trať spuštěny všechny současně dopravované vozy. Umístění ostatních závor určí dopravní řád.

(3)

Závora pod zhlavím musí být ovladatelná jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice. Obsluha musí mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozů. Jestliže výhled na toto místo není možný, musí být mezi místem připojování a odpojování vozů a stanovištěm obsluhy zajištěn vhodný způsob dorozumění. Ostatní závory ovládají určení pracovníci.

(4)

Na úpatí musí být pro obsluhu zřízen úkryt, ze kterého je možné dávat návěští.

(5)

Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, se musí používat samočinně působící záchytné zařízení. Od tohoto požadavku lze upustit, jestliže lano a všechna spojovací zařízení vykazují nejméně desetinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku nebo pohonné stanice.

(6)

Při dopravě v úklonu větším než 15^o musí být vozy vybaveny pojistným zařízením proti převrácení.

(7)

Náraziště s podstavníkovou dopravou musí být vybaveno ochranným zařízením, kterým se zamezí vsunutí vozů na úklonnou dopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení pro vozy.

§ 153

Dopravní cesty s dopravníky

(1)

Dopravníky na dopravních cestách musí být umístěny podle zvláštního předpisu.53)

(2)

Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.

§ 154

Dopravní cesty pro stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky

(1)

Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.

(2)

Opatření na zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.

(3)

Výsypná místa musí být chráněna proti přejetí stroje do výsypu (zarážkou, zvýšeným okrajem sýpu apod.) a za tmy nebo snížené viditelnosti osvětlena. Plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k výsypnému místu.

§ 155

Dopravní cesty pro dopravu samospádem

(1)

Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.

(2)

Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku, musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.

(3)

Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.

(4)

Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být za snížené viditelnosti osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.

§ 156

Prohlídky dopravních cest

(1)

Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.

(2)

Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.

DÍL DRUHÝ

DOPRAVA

§ 157

Ruční doprava

(1)

Ruční doprava důlními vozy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena při úklonu do 50 mm.m^-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m^-1, jen do vzdálenosti 20 m.

(2)

Vozit se na důlním voze, chodit při dopravě před ním nebo jej nechat volně jet je zakázáno.

(3)

Důlní vozy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy mimo plnicí a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.

(4)

Důlní vůz se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se může pouze táhnout.

(5)

Jednotlivé důlní vozy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.

§ 158

Strojní doprava

(1)

Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník. Zavedení dopravy osob schvaluje vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník.

(2)

Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.

(3)

Odstavce 1 a 2 a § 159 až 163 a § 168 odst. 1 a § 171 neplatí pro dopravu na kolejových tratích o rozchodu 900 a 1 435 mm.54)

§ 159

Dopravní řád

(1)

Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit

a)

dopravní cesty, stroje a zařízení,

b)

značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,

c)

místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.,

d)

dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,

e)

dovolenou rychlost přepravy,

f)

pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot,

g)

způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,

h)

bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí a předmětů, dopravu bez průvodčího apod.),

i)

opatření při přepravě výbušnin,

j)

opatření při přepravě břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů a při nehodách na dopravní cestě,

k)

lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,

l)

rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.

(2)

Dopravní řád pro dopravu osob musí dále určit

a)

cesty pro přepravu osob,

b)

rozmístění nástupišť,

c)

dobu vymezenou pro přepravu osob na pracoviště a zpět,

d)

pravidla chování osob při přepravě,

e)

počet současně přepravovaných osob a rychlost přepravy,

f)

podmínky pro současnou přepravu nářadí a předmětů.

(3)

Dopravní řád musí být vyvěšen na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.

§ 160

Povinnosti řidiče

(1)

Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.

(2)

Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.

(3)

Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.

(4)

Řidič vozidla je povinen dát výstražné znamení před vjezdem do nepřehledných a zúžených míst. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.

(5)

Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.

(6)

Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.

(7)

Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.

(8)

Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.

(9)

Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.

§ 161

Návěštní zařízení

(1)

Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.

(2)

Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné dopravní cestě.

(3)

U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.

(4)

U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených návěští. Návěští „jedenkrát“ může být používáno jen jako znamení k zastavení.

(5)

Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.

(6)

Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na místo, kam se má přepravovat, a počkat na zpětné návěští.

(7)

Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.

(8)

Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.

§ 162

Spojování a rozpojování vozidel

(1)

Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla kolejové dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy, pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.

(2)

Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel musí být prováděno podle zvláštního předpisu.55)

§ 163

Doprava osob

(1)

Po celé délce dopravní cesty musí být možný výstup z dopravního prostředku.

(2)

Mimo dobu vymezenou pro přepravu pracovníků na pracoviště a zpět mohou být osoby přepravovány jen za podmínek určených v dopravním řádu.

(3)

Před zahájením přepravy osob je řidič povinen se přesvědčit, zda na dopravní cestě nebyly zjištěny závady, případně zda zjištěné závady již byly odstraněny.

(4)

Nastupovat do soupravy a vystupovat z ní je dovoleno jen po zastavení soupravy.

(5)

Při jízdě se osoby nesmějí vyklánět z dopravního prostředku ani vystrkovat jakékoliv předměty. V dopravním prostředku jsou povinni zaujmout takovou polohu, aby žádná část jejich těla nepřesahovala obrys dopravního prostředku.

(6)

Podmínky pro dopravu osob lanem na úklonných dopravních cestách, jakož i způsob a lhůty kontrol dopravních cest a jejich vybavení určí vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník.

§ 164

Doprava hmot a předmětů

(1)

Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.

(2)

Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pádu.

(3)

Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.

(4)

Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti posunutí a převrácení.

(5)

Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.

(6)

Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.

§ 165

Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů

Před nakládáním břemene nadměrné hmotnosti je určený pracovník povinen zjistit, zda je dopravní zařízení dostatečně dimenzováno, zejména pokud jde o pevnost jednotlivých částí a stabilitu dopravního prostředku. Před přepravou i po ní je povinen prohlédnout všechny části dopravního zařízení, které budou nebo byly mimořádně namáhány a mohly být při přepravě poškozeny. Před přepravou u břemene nadměrných rozměrů je povinen provést kontrolu průjezdnosti dopravní cesty.

§ 166

Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách

(1)

Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.

(2)

Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem.

(3)

Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla (břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.

§ 167

Zvedání vykolejených vozidel

(1)

Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky určenými v dopravním řádu.

(2)

Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.

§ 168

Rychlost přepravy

(1)

Rychlost přepravy lokomotivami musí být určena podle technických podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy požadavky § 128.

(2)

Rychlost přepravy lanem nesmí překročit 1 m.s^-1 při dopravě nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků.

(3)

Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem [§ 159 odst. 1 písm. e)].

§ 169

Podmínky pro dopravu lanem

(1)

Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o trať dopravní cesty apod.) a aby při připojování vozidel nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit pracovníky.

(2)

Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.

(3)

Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem důlních vozů.

(4)

Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.

(5)

Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vymrštěným přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě.

§ 170

Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem

(1)

Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.

(2)

Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.

(3)

Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.

(4)

Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě jen jedním lanem, musí být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.

(5)

Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.

§ 171

Doprava lokomotivami

(1)

Doprava průmyslovými a důlními úzkorozchodnými lokomotivami je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.

(2)

Za tmy nebo snížené viditelnosti musí být na přední čelní stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo; je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy schválený státní zkušebnou.

(3)

Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za lokomotivou.

(4)

Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

§ 172

Doprava dopravníky

(1)

Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaných hmot.

(2)

Současně s rubaninou nesmí být přepravován jiný materiál. Přeprava jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům, kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.

(3)

Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými mechanizačními prostředky.

(4)

Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.

(5)

Při rychlosti větru nad 17 m.s^-1 musí být chod pásového dopravníku zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.

(6)

Odstavce 1 až 5 platí také pro dálkovou pásovou dopravu.56)

§ 173

Doprava samospádem

Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.

DÍL TŘETÍ

SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ

§ 174

Společná ustanovení

(1)

Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních předpisů.57)

(2)

Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

(3)

Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a použité mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a pracovat, musí mít výšku nejméně 2,1 m.

(4)

Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí odpovídat používané mechanizaci.

(5)

Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a odebírání hmot a materiálů.

(6)

Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.

(7)

Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.

§ 175

Skladování sypkých hmot

(1)

Skládka vytěženého nerostu náchylného k samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla1) a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů, případně zemin musí být řešeno s ohledem na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze skládky.

(2)

Pro provoz skládky vytěženého nerostu, případně zemin, musí být vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.

(3)

Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.

(4)

Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m.

(5)

Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.

(6)

Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.

§ 176

Skladování materiálů

(1)

Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně zvláštních předpisů.58)

(2)

Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.

(3)

Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.

(4)

Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být zajištěny proti sesunutí.

(5)

Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí pytlů.

(6)

Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.

(7)

Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.

(8)

Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle druhu obalu.

(9)

Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem musí být prováděno ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m.

(10)

Pro skladování a manipulaci s výbušninami, hořlavými kapalinami, jedy a jinými nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy.59)

§ 177

Přechodná ustanovení

(1)

Důlní díla, stavby, výsypky a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě musí být tato důlní díla, stavby a zařízení uvedeny do souladu s touto vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.

(2)

Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.

(3)

Povinnosti uvedené v § 76 odst. 4 se musí plnit nejpozději od 1. ledna 1991 a v § 85 odst. 5 nejpozději od 1. ledna 1993.

§ 178

Výjimky

(1)

Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(2)

Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh vedoucího organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.

§ 179

Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů

Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.

§ 180

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.

Předseda:

Ing. Zíka v. r.