Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky

Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření účastníků řízení a svědků, znalecké posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů a organizací, listiny, věci a ohledání.

(3)

Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy.

(4)

Služební funkcionář hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

§ 131

Náklady řízení

(1)

Náklady řízení, které vznikly policii, hradí policie. Náklady, které v řízení vznikly druhému účastníkovi řízení, nese tento účastník; má právo na jejich náhradu proti policii, byl-li úspěšný.

(2)

Policie hradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je nutno uplatnit do tří dnů od jeho vzniku, jinak zaniká.

(3)

Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí policie.

(4)

Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy.17)

Oddíl druhý

Přezkoumávání rozhodnutí

§ 132

Odvolací řízení

(1)

Proti rozhodnutí služebního funkcionáře může účastník řízení podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o zrušení služebního poměru ve zkušební době, do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2)

Odvolání může policista podat též proti služebnímu hodnocení, potvrzení o zaměstnání a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen.

(3)

Odvolání se podává u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal.

(4)

Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že je podal včas a u příslušného služebního funkcionáře, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

(5)

Služební funkcionář příslušný k rozhodnutí o odvolání (dále jen „odvolací orgán“) může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo ze závažných důvodů a účastník řízení o to požádá do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání, a zároveň podá odvolání.

(6)

Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody a proti služebnímu hodnocení, jímž byl policista hodnocen jako nevyhovující.

(7)

Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez odkladu, nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit odvolání odvolacímu orgánu.

(8)

Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

§ 133

Odvolací orgán

(1)

Odvolacím orgánem je služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal.

(2)

Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejdéle do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi.

(3)

Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

(4)

Odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí služebnímu funkcionáři, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí, je-li to vhodnější zejména z důvodů rychlosti nebo hospodárnosti; služební funkcionář je vázán právním názorem odvolacího orgánu.

(5)

Proti rozhodnutí ministra, nejde-li o rozhodnutí o odvolání, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje ministr. Pro rozklad a řízení o něm platí obdobně ustanovení o odvolání.

§ 134

Poradní komise

Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní komise. Členem poradní komise nemůže být služební funkcionář, který vydal rozhodnutí, proti kterému bylo podáno odvolání. Členem poradní komise musí být zástupce odborové organizace.

§ 135

(1)

Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, které účastník řízení nemohl bez své viny v řízení uplatnit a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební funkcionář na jeho návrh změnit nebo zrušit své pravomocné rozhodnutí. Služební funkcionář, který rozhodnutí zrušil, rozhodne ve věci samé.

(2)

Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může účastník řízení podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

§ 136

(1)

Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, může je zrušit ministr. Ministr může rozhodnout ve věci samé.

(2)

Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.

§ 137

Přezkoumávání rozhodnutí soudy

(1)

Policista může podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře o

a)

propuštění ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. c) nebo d),

b)

náhradě škody nebo bezdůvodném obohacení, které přesahují částku 5000 Kčs, nebo o

c)

uložení kázeňského trestu.

(2)

Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího odstavce je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku podle § 132, a to ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

(3)

Požádá-li policista, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle odstavce 1 písm. b) nebo c), o odložení výkonu rozhodnutí, služební funkcionář jeho žádosti vyhoví.

(4)

Při přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem se postupuje podle zvláštních předpisů.18)

§ 138

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o řízení ve věcech služebního poměru.

HLAVA DESÁTÁ

VZTAHY POLICIE A ODBOROVÝCH ORGÁNŮ

§ 139

Povinnosti služebních funkcionářů

(1)

Je-li při útvaru policie ustaven odborový orgán, jsou služební funkcionáři zejména povinni

a)

projednávat s odborovým orgánem návrhy rozhodnutí ve věcech služebního poměru, jde-li o převedení na jinou funkci podle § 17 odst. 1 písm. a) a c) nebo o zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené policisty podle § 24, o přeložení podle § 18 odst. 1, o rozhodnutí o zproštění výkonu služby podle § 27 a o propuštění ze služebního poměru podle § 106 a § 107 odst. 2,

b)

umožnit zastoupení členů odborového orgánu ve svých poradních orgánech, zřizovaných podle tohoto zákona k projednávání návrhů ve věcech služebního poměru a k posuzování návrhů na zásadní opatření, zejména v oblasti sociálního zabezpečení, léčebné, lázeňské a rekreační péče a hmotného zabezpečení policistů,

c)

zabývat se iniciativními návrhy odborových orgánů na právní úpravu služebního poměru a její změny, zejména ve věcech náležitostí policistů, ochrany bezpečnosti a zdraví při výkonu služby, lázeňské a rekreační péče a informovat odborové orgány o hlavních opatřeních a výsledcích kontrol v této oblasti,

d)

projednávat s odborovým orgánem tvorbu a dodržování zásad spravedlivého odměňování a informovat ho o hospodaření se mzdovými prostředky,

e)

projednávat s odborovým orgánem návrhy na rozvržení základní doby služby v týdnu podle § 41.

(2)

Nevyjádří-li se příslušný odborový orgán k návrhu služebního funkcionáře ve věcech uvedených v odstavci 1 do deseti dnů ode dne, kdy mu byl písemný návrh doručen, nebo ve vzájemně dohodnuté lhůtě, služební funkcionář postupuje dále bez jeho stanoviska.

§ 140

Kolektivní dohody

(1)

K zabezpečení práv, oprávněných zájmů a potřeb policistů, ke zlepšení podmínek výkonu služby, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek, včetně podmínek pro využívání volného času uzavírají jménem policistů příslušné odborové orgány a jménem policie příslušní funkcionáři kolektivní dohody.

(2)

Na postup při uzavírání kolektivních dohod, na jejich platnost a účinnost a na řešení kolektivních sporů se přiměřeně vztahují ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, s výjimkou § 16 až 31.

§ 141

Zabezpečení činnosti odborových orgánů

(1)

Policista vykonávající funkci v odborových orgánech, jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se zařadí do činné zálohy.

(2)

Policista se po skončení výkonu funkce v odborových orgánech ustanoví do funkce stejné úrovně, jakou naposledy zastával; není-li to možné, ustanoví se do funkce podle § 16.

(3)

Policistovi zvolenému do funkce v odborových orgánech, jejíž výkon nevyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se udělí služební volno s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu.

(4)

Služební funkcionáři poskytují k zabezpečení činnosti základních odborových organizací a jejich orgánů nezbytné materiálně technické zabezpečení.

(5)

Rozsah a podrobnosti poskytování materiálně technického zabezpečení stanoví ministr po projednání s příslušným odborovým orgánem.

§ 142

Ochrana odborového funkcionáře

Policista, který byl zvolen do funkce v odborovém orgánu, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru. V jiných případech může být propuštěn po předchozím souhlasu příslušného odborového orgánu. Souhlas není zapotřebí, jde-li o propuštění podle § 106 odst. 1 písm. b), d) a e) a § 107.

§ 143

Ustanovení § 139 až 142 se nepoužijí, je-li u příslušného útvaru policie členy odborové organizace méně než 40 % policistů tohoto útvaru.

§ 144

Podrobnosti o spolupráci služebních funkcionářů a odborových orgánů, okruh odborových funkcí, k jejichž výkonu budou policisté dlouhodobě uvolněni a zařazeni do činné zálohy podle § 22 odst. 1 písm. d), a podrobnosti o udělování služebního volna s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu podle § 141 odst. 3 a okruh funkcí v odborových orgánech, pro které platí ochrana odborového funkcionáře podle § 142, stanoví ministr v dohodě s odborovým svazem policistů.

HLAVA PRVNÍ

Společná ustanovení

§ 145

Neplatnost právního úkonu

(1)

Neplatný je právní úkon,

a)

který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí zájmům společnosti,

b)

který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě nebo srozumitelně,

c)

kterým se policista předem vzdává svých práv,

d)

který učinil policista jednající v duševní poruše, která ho činí k tomuto právnímu úkonu nezpůsobilým,

e)

nemá-li ten, kdo jej učinil, způsobilost k právním úkonům.

(2)

Právní úkon, který nebyl učiněn formou předepsanou tímto zákonem, je neplatný, jen stanoví-li to tento zákon.

(3)

Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část, pokud z povahy právního úkonu, z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

§ 146

Promlčení a zánik práva

(1)

Právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se právo uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčené právo tomu, kdo je uplatňuje, přiznat.

(2)

Právo na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a za ztížení společenského uplatnění z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo za jiné škody na zdraví, právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek za službu se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách uvedených v § 149 odst. 2 a 3.

(3)

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 36 odst. 1, § 97 odst. 3 a § 106 odst. 3; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.

(4)

Jestliže policista uplatní své právo a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno, a pro které se vede řízení k výkonu rozhodnutí.

§ 147

(1)

Lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2)

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 148

(1)

Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.

(2)

Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

(3)

Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

§ 149

(1)

Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

(2)

Bylo-li právo tím, kdo je povinen plnit, písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Zástavní právo se promlčuje za deset let.

(3)

Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti.

(4)

Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.

§ 150

Nárok na vrácení jednotlivých splátek příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje za tři roky ode dne, kdy plátce tohoto příspěvku zjistil, že příspěvek byl poskytnut neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději za deset let od jeho výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li z příspěvku prováděny srážky na úhradu částky vyplacené neprávem.

§ 151

Bezdůvodné obohacení

(1)

Získá-li policista bezdůvodné obohacení na úkor majetku policie anebo ministerstvo nebo policie na úkor policisty, musí je vydat.

(2)

Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu. Neplatnost právního úkonu nemůže být policistovi na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li policistovi následkem takového neplatného právního úkonu škoda, jsou ministerstvo nebo policie povinny ji nahradit.

(3)

Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební funkcionář na policistovi požadovat jen, jestliže policista věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do tří let ode dne jejich výplaty.

§ 152

Zvláštní omezení

(1)

Po dobu služebního poměru nesmí být policista členem politické strany nebo být činným v politickém hnutí19) ani vyvíjet v jejich prospěch jakoukoliv činnost, která nesouvisí s plněním jeho služebních úkolů.

(2)

Policista musí mít souhlas služebního funkcionáře

a)

ke správě cizího majetku,

b)

k provozování živnosti nebo účasti na živnostenském podnikání nebo k vykonávání jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo obdobném poměru,

c)

k členství v představenstvech, dozorčích radách nebo jiných orgánech obchodních společností či družstev.

(3)

Udělení souhlasu nelze odepřít v případech, kdy činnost podle odstavce 1 nemůže ovlivnit plnění služebních povinností, nestrannost nebo nepodjatost policisty nebo jiné služební zájmy policie, zejména v případech, kdy jde o činnost publicistickou, literární, uměleckou, vědeckou a pedagogickou.

(4)

Souhlas nelze udělit k činnostem, které by mohly ohrozit autoritu policisty, jeho vážnost a důstojnost na veřejnosti, postavení policie a ministerstva, a k činnostem, ke kterým by policista mohl zneužít informací získaných v souvislosti s výkonem služby anebo zneužít svého postavení, zejména k činnostem v detektivních kancelářích a v civilních bezpečnostních službách.

(5)

Vyskytnou-li se okolnosti uvedené v odstavci 4 po udělení souhlasu podle odstavce 2, lze souhlas odejmout.

(6)

Na řízení o udělení souhlasu a jeho odnětí se užijí ustanovení části první, hlavy deváté.

§ 153

Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů.

§ 154

(1)

Jestliže byl do služebního poměru přijat občan, který byl ve služebním poměru příslušníka Policejního sboru Slovenské republiky nebo ve služebním poměru příslušníka Federálního policejního sboru a Sboru hradní policie, započítává se mu délka služby a nároky s tím spojené v rozsahu, jako by konal tuto službu v policii.

(2)

Odstavec 1 se použije i ve vztahu k občanům, kteří již byli ve služebním poměru příslušníka policie.

§ 155

Použití ustanovení zákoníku práce

Na služební poměr policistů se použije obdobně těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů: § 10, § 11 odst. 1, § 12, § 14 až 17, § 94, § 110a, § 120 odst. 1, 2, 4 a 5, § 143 odst. 6, § 157 až 161, § 241, 244, § 245 odst. 1 až 3, § 246 až 260, § 265 až 266a, § 273 a § 274 odst. 1.

§ 156

Odstraňování tvrdostí

Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, pokud jde o odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu, může odstraňovat ministr.

HLAVA DRUHÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 157

(1)

Podle tohoto zákona se posuzují též služební poměry vzniklé před jeho účinností, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů ministerstva vykonává práva a povinnosti policie podle tohoto zákona ministerstvo.8)

(3)

Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé ze služebního poměru, pokud služební poměr skončil, do dne účinnosti tohoto zákona a právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení služebního poměru učiněné před dnem účinnosti tohoto zákona a jejich právní účinky, i když nastanou po tomto dni, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem.

(4)

Řízení ve věcech služebního poměru zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou a o opravných prostředcích rozhodnou služební funkcionáři příslušní podle tohoto zákona a způsobem stanoveným v tomto zákoně.

(5)

Byla-li podle dosavadních předpisů určena zkušební doba delší než 12 měsíců, posuzuje se ke dni účinnosti tohoto zákona, jako by byla určena v délce 12 měsíců. Pokud takto posuzovaná zkušební doba uplynula již před nabytím účinnosti tohoto zákona, posuzuje se, jako by uplynula dnem účinnosti tohoto zákona.

(6)

Prominutí podmínky vysokoškolského právnického vzdělání pro výkon funkce vyšetřovatele, udělené podle dosavadního zákona, pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1995.

(7)

Podmínku vysokoškolského právnického vzdělání může ministr na přechodnou dobu prominout, jestliže policista jinak dává záruku řádného výkonu funkce vyšetřovatele.

(8)

Příspěvek za službu, na který vznikl nárok podle dosavadních předpisů, se považuje za příspěvek za službu podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké byl přiznán. Dnem účinnosti tohoto zákona se příspěvek za službu zvýší stejným způsobem, jakým byl zvýšen částečný invalidní důchod v roce 1991.

(9)

Povolení nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením udělené podle dosavadních předpisů se zrušuje.

§ 158

Zvláštní důvod propuštění

Ministr může propustit policistu ze služebního poměru po uplynutí lhůt podle § 106 odst. 3, nejpozději však do 31. prosince 1993, jestliže policista pozbyl porušením svých povinností, kterého se dopustil v době před účinností tohoto zákona, důvěry natolik, že nápravy nelze dosáhnout za trvání služebního poměru.

§ 159

Ustanovení tohoto zákona se přiměřeně užijí na služební poměr příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky do doby přijetí zákona České národní rady o služebním poměru příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky s těmito odchylkami

a)

kde se v tomto zákoně mluví o Policii České republiky, rozumí se tím Sbor nápravné výchovy České republiky,

b)

působnost, která podle zákona přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru spravedlnosti České republiky,

c)

příslušníci Sboru nápravné výchovy České republiky jsou ve služebním poměru ke Sboru nápravné výchovy České republiky; působnost podle § 2 odst. 2 tohoto zákona vykonává ministr spravedlnosti České republiky a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři.

§ 160

Ve vztahu k policii a policistům a ke Sboru nápravné výchovy České republiky a jeho příslušníkům pozbývají platnosti:

1.

zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,

2.

nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 26 ze dne 7. prosince 1983 o řízení ve věcech služebního poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti (reg. částka 12/1984 Sb.).

§ 161

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Burešová v. r. Pithart v. r.