Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb

ČÁST PRVNÍ

Oddíl první

Úvodní ustanovení

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška upravuje základní podmínky dodávky:

• a) zemědělských výrobků zemědělskými organizacemi socialistickým organizacím (dále jen „odběratelé“);

• b) osiv, sadby, sádí a kořenáčů chmele a školkařských výpěstků včetně podnoží, roubů, řízků, sazenic a ostatního materiálu pro výrobu výpěstků (dále jen „osivo a sadba“), plemenných, chovných a užitkových zvířat a násadových vajec;

• c) obchodních hnojiv, krmiv, krmných směsí a chemických přípravků, pokud jsou odběrateli zemědělské organizace;

• d) prací a výkonů, které poskytují zemědělským organizacím zemědělské nákupní a zásobovací podniky.

(2) Zemědělskými organizacemi podle této vyhlášky jsou všechny socialistické organizace, které dodávají zemědělské výrobky z vlastní zemědělské výroby nebo odebírají zemědělské potřeby pro vlastní zemědělskou výrobu nebo spotřebu.

(3) Touto vyhláškou se řídí přiměřeně i dodávky zemědělských výrobků od jednotlivě hospodařících rolníků, drobných uživatelů zemědělské půdy a chovatelů hospodářských zvířat (dále jen „jednotlivě hospodařící rolníci“) socialistickým organizacím s odchylkami uvedenými v § 14.

(4) Touto vyhláškou se upravují též povinnosti dodavatelů a odběratelů při přepravě zemědělských výrobků a potřeb (část druhá, oddíl šestý).

§ 2

Uzavírání smluv

(1) Zemědělské organizace uzavírají smlouvy o dodávce zemědělských výrobků nebo smlouvy o dodávce zemědělských potřeb, popřípadě prací a výkonů. Je-li odběratel zemědělských výrobků současně dodavatelem zemědělských potřeb (prací a výkonů), uzavírá se jediná smlouva o dodávce zemědělských výrobků a zemědělských potřeb. V této smlouvě se zpravidla dohodne také rozsah prací a výkonů.

(2) Smlouvy se zpravidla uzavírají v termínech upravených ministerstvy zemědělství a výživy republik.

§ 3

Povinnost uzavřít smlouvu

(1) Dodavatel i odběratel je povinen uzavřít smlouvu na výrobky nebo potřeby, na něž byla uzavřena smlouva o přípravě dodávek.

(2) Dodavatel i odběratel je povinen na včasnou žádost druhé strany uzavřít smlouvu o dodávce zemědělských výrobků a potřeb na základě plánovacího aktu.

Oddíl druhý

Všeobecné podmínky dodávky zemědělských výrobků

Dodávky zemědělských organizací

§ 4

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na dodávky zemědělských výrobků, pokud u jednotlivých výrobků ve zvláštních podmínkách dodávky není stanoveno jinak.

§ 5

Smlouva o dodávce zemědělských výrobků

(1) Smlouvou o dodávce zemědělských výrobků se zavazuje zemědělská organizace dodat ve sjednaných lhůtách smluvené množství zemědělských výrobků v jakosti odpovídající technickým normám, popřípadě jakostním podmínkám uvedeným ve zvláštních podmínkách dodávky, nebyla-li výslovně ve smlouvě dohodnuta jakost jiná. Odběratel se zavazuje výrobky odebrat a zaplatit.

(2) Odběratelé zemědělských výrobků, jmenovitě určení v části druhé oddílu sedmém, jsou povinni odebrat zemědělské výrobky v rozsahu stanoveném v tomto oddílu (§ 109 odst. 3).

(3) Jestliže se zemědělské organizace s odběratelem dohodly o tom, že jedna organizace splní závazky ze smlouvy o dodávce výrobků organizace druhé, je zemědělská organizace, s níž je uzavřena smlouva, povinna uhradit zvýšené přepravní náklady spojené s náhradní dodávkou. Na dokladu o převzetí dodávky musí být vyznačeno, za kterou zemědělskou organizaci je plněno.

§ 6

Splnění dodávky

(1) Dodávka zemědělských výrobků je splněna odevzdáním smluvených výrobků odběrateli.

(2) Organizace mohou dohodnout, že dodávka zemědělských výrobků je splněna předáním výrobků veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení.

(3) Jestliže odběratel nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo jestliže v čase plnění jinak znemožní dodavateli dodávku splnit, je dodavatel oprávněn plnit uskladněním výrobků; dodávka je v tomto případě splněna odesláním oznámení o provedeném uskladnění. Náklady uskladnění hradí odběratel. Uskladněné výrobky je dodavatel povinen odeslat bez zbytečného odkladu poté, kdy jej odběratel o to požádá. Plní-li zemědělská organizace dodávku zemědělských výrobků uskladněním (§ 168 odst. 2 zákona), uvede v oznámení o provedeném uskladnění tyto údaje: den a místo, druh, množství a jakost uskladněných zemědělských výrobků.

(4) Splněním dodávky přechází správa (vlastnictví) výrobků na odběratele.

Prověřování množství a jakosti zemědělských výrobků

§ 7

(1) Odběratel je povinen odebrat zemědělské výrobky v provozovně zemědělské organizace, pokud jsou tam technické podmínky pro zjištění množství a jakosti dodávaných zemědělských výrobků, nedojde-li k jiné dohodě.

(2) Při odběru je odběratel povinen ihned prověřit, na základě údajů zemědělské organizace, množství a jakost dodávaných zemědělských výrobků, jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin jakosti a všechny další znaky, jejichž zjištění při odběru je uloženo právním předpisem nebo je obvyklé.

(3) Nesouhlasí-li odběratel při odběru zemědělských výrobků od veřejného dopravce (§ 6 odst. 2) s údaji zemědělské organizace o množství a jakosti, je povinen zemědělskou organizaci o tom neprodleně vyrozumět.

(4) Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti dodávaných zemědělských výrobků, je odběratel povinen bez odkladu přizvat orgán oprávněný rozhodnout o jakosti (§ 9) nebo zajistit zjištění jakosti způsobem stanoveným ve zvláštních podmínkách dodávky (kontrolní porážka apod.). Takto zjištěná jakost je pro obě organizace závazná.

(5) Nemůže-li se orgán oprávněný k rozhodování o jakosti ihned dostavit na místo prověřování dodávaných zemědělských výrobků, je odběratel povinen:

• a) u výrobků, u nichž technické normy předpokládají odběr vzorku, zajistit za účasti zemědělské organizace odebrání vzorku a předložit jej bez zbytečného odkladu orgánu oprávněnému rozhodnout o jakosti;

• b) u ostatních výrobků zajistit oddělené uskladnění odebraných výrobků (ustájení) a jejich posouzení orgánem oprávněným rozhodnout o jakosti.

§ 8

(1) Při dodávkách zemědělských výrobků platí za jakost dodanou jakost dohodnutá nebo stanovená podle § 7; nebyla-li jakost zemědělských výrobků takto dohodnuta nebo stanovena, platí za jakost dodanou jakost udávaná zemědělskou organizací.

(2) Odběratel nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady pro nedostatek znaků, jejichž zjištění je uloženo nebo je obvyklé (§ 7 odst. 2) po tom, když jakost zemědělských výrobků byla dohodnuta nebo stanovena.

§ 9

(1) Orgány oprávněné vydávat závazná rozhodnutí o jakosti dodávaných zemědělských výrobků jsou:

• a) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jde-li o osivo, sadbu, násadová vejce, mléko, hrudkový sýr;

• b) státní veterinární lékař, jde-li o chovná a užitková zvířata anebo o maso, jakož i o to, zda jatečná zvířata mají být dodána v živém nebo mrtvém stavu (v mase), o ryby, rybí násady, plůdek a jikry;

• c) státní veterinární lékař nebo Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků, jde-li o jatečnou drůbež;

• d) Státní ústav pro kontrolu léčiv, jde-li o léčiva a aromatické rostliny;

• e) Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků, jde-li o ostatní výrobky.

(2) Náklady spojené s rozhodnutím o jakosti hradí organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto. K těmto nákladům patří zejména i náklady spojené se skladováním výrobků (§ 7 odst. 5).

§ 10

Doklady o převzetí dodávky

(1) Odběratel, popřípadě dodavatel jsou povinni při každé dodávce zemědělských výrobků vystavit ihned doklad o převzetí dodávky, který podepisují obě organizace; je jím nákupní lístek nebo lístek o převzetí, popřípadě dodací list.

(2) Nákupní lístek se vystaví, dojde-li k dohodě o jakosti dodaných zemědělských výrobků. Nákupní lístek obsahuje název a sídlo zemědělské organizace a odběratele, místo, odkud jsou zemědělské výrobky dodávány, druh, množství, jakost a cenu dodaných výrobků, den a místo převzetí, u jatečných zvířat též hodinu převzetí, popřípadě další údaje potřebné pro vypořádání vzájemných nároků.

(3) Lístek o převzetí se vystaví, nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti. V lístku o převzetí musí být uvedeny tytéž náležitosti jako v nákupním lístku; v údaji o jakosti musí být uvedeny jakosti udané oběma organizacemi. Po rozhodnutí o jakosti příslušným orgánem se vystaví nákupní lístek.

(4) Na dílčí dodávky z jedné ucelené partie v jednom dni lze vystavit lístky o převzetí, které jsou podkladem pro vystavení jediného nákupního lístku.

(5) Odběratelům, kteří na základě dohody nevystavují na dodané zemědělské výrobky nákupní lístek, vystaví zemědělská organizace na základě potvrzeného dodacího listu fakturu podle příslušných předpisů*); dodací list obsahuje obdobné údaje jako nákupní lístek.

§ 11

Odběr nabízených výrobků

Je-li odběratel povinen převzít veškeré nabídnuté zemědělské výrobky (§ 109 odst. 3), může zemědělská organizace požadovat, aby nabídnuté zemědělské výrobky byly odebrány ihned, pokud není ve zvláštních podmínkách dodávky stanoveno jinak.

§ 12

Započítávání dodávek

(1) Na plnění smlouvy se započítávají zemědělské výrobky v jakosti odpovídající technickým normám, stanoveným jakostním podmínkám nebo v jakosti dohodnuté ve smlouvě, pokud ve zvláštních podmínkách dodávky není stanoveno jinak. Dodávky výrobků se započítávají v kusech, litrech nebo čisté váze. Zrniny a olejniny (včetně semen lnu a konopí) se započítávají v jakosti, která je stanovena technickou normou.

(2) Čistou váhou se rozumí skutečná váha zemědělského výrobku snížená o váhové srážky nebo zvýšená o přirážku k váze v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami nebo zvláštními podmínkami dodávky.

(3) Plnění zemědělských výrobků se započítává u živočišných výrobků jen na závazky běžného měsíce; na plnění smluveného celoročního objemu dodávek se však započítává i překročení smluveného měsíčního množství.

§ 13

Obaly

(1) Stanoví-li technická norma, že zemědělské výrobky mají být dodány v obalech, zapůjčí odběratel bezplatně zemědělské organizaci potřebné množství obalů; odběratel zajistí též dopravu obalů do provozovny zemědělské organizace na svůj náklad.

(2) Zemědělské organizace jsou povinny zapůjčené obaly, které nevrátily s poslední dodávkou, připravit k vrácení odběrateli nejpozději do 10 dnů ode dne vyzvání. Jestliže zemědělská organizace obaly v této lhůtě nepřipraví k vrácení, je odběratel oprávněn vyúčtovat zemědělské organizaci penále ve výši 50 % ceny nevrácených obalů. Povinnost poskytnuté obaly vrátit trvá však i po zaplacení penále. Nebude-li moci zemědělská organizace obaly vrátit vůbec, je povinna kromě penále zaplatit jejich cenu. Cenou obalu se rozumí velkoobchodní cena nebo pořizovací cena, jde-li o zemědělskou organizaci, která má právo nakupovat obaly za ceny bez daně z obratu; v ostatních případech maloobchodní cena a není-li stanovena, pořizovací cena s připočtením daně z obratu. Penále za nevrácení obalů se neplatí v případech, kdy je jejich vrácení znemožněno neodvratitelnou událostí (§ 112).

(3) Zpětnou přepravu včas vrácených obalů zajišťuje odběratel na svůj náklad; jinak je zemědělská organizace povinna obaly vrátit do skladu odběratele na svůj náklad.

Dodávky jednotlivě hospodařících rolníků

§ 14

(1) Způsob uzavírání smluv a stanovení dodávek zemědělských výrobků upravuje zvláštní předpis.*)

(2) Dodávka zemědělských výrobků je splněna jejich odevzdáním odběrateli v nákupním místě.

(3) Nákupním (sběrným) místem pro dodávky od jednotlivě hospodařících rolníků je místo, které stanoví okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem na návrh odběratele. Dopravu do nákupního místa provádí jednotlivě hospodařící rolníci na svůj náklad.

(4) Nároky jednotlivě hospodařících rolníků na zpětné odprodeje vyplývající z dodávek zemědělských výrobků stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik.*)

(5) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník nemůže bez svého zavinění splnit dodávkový úkol nebo závazek, anebo došlo-li ke změně výměry půdy jím obhospodařované, upraví místní národní výbor po projednání s odběratelskou organizací na jeho žádost přiměřeně závazek a tuto změnu jí oznámí.

(6) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník neplní ze své viny dodávkový úkol nebo závazek, upozorní jej místní národní výbor na jeho povinnosti a na důsledky neplnění. Nepřinese-li toto opatření žádoucí výsledek, přistoupí národní výbor k vymáhání závazků podle předpisů o správním řízení.**)

Oddíl třetí

Všeobecné podmínky dodávky zemědělských potřeb, prací a výkonů

Zemědělské potřeby

§ 15

Dodací lhůty

(k § 187 zákona)***)

(1) Pokud se organizace nedohodnou jinak, stanoví se dodací lhůty s přesností nejméně na jeden měsíc.

(2) Dodací lhůty u potřeb z dovozu a u plemenných, chovných a užitkových zvířat, s výjimkou selat, se stanoví s přesností na čtvrtletí, pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak.

Reklamace

(k § 136, 197 a 200 zákona)

§ 16

(1) Má-li zemědělská organizace za to, že jakost dodaných potřeb neodpovídá jakosti uvedené dodavatelem, je povinna vyrozumět o tom bez prodlení dodavatele, a pokud se důkaz o vadě zajišťuje odběrem vzorků, vyzvat jej k účasti na odběru, a to i v tom případě, jestliže ke zjištění vady jakosti nebo k odběru vzorků přizval orgány společenské kontroly nebo nestrannou osobu.

(2) V případě, že jde o dodávky od nákupních a zásobovacích podniků, je příslušný zemědělský nákupní a zásobovací závod povinen vyslat do zemědělské organizace, na základě jejího oznámení podle odstavce 1, do 3 dnů od obdržení zprávy pověřeného zástupce, který přímo na místě ověří oznámené vady, projedná jejich odstranění, popřípadě zajistí řádný odběr vzorků.

(3) U dodávek chmelařských potřeb, které dodává Chmelařství, oborový podnik, Žatec, postupuje tento podnik při reklamaci obdobným způsobem stanoveným v odstavci 2.

§ 17

Pokud záruční doba není stanovena ve zvláštních podmínkách dodávky, platí záruční doba stanovená v technických normách.

§ 18

Vzorky

(k § 197 zákona)

(1) Pokud zemědělská organizace zajišťuje věrohodný důkaz o zjištěných vadách odběrem vzorků (§ 16), musí odebrané vzorky zapečetit. O odběru vzorků se současně sepíše trojmo zápis, v němž se uvede, jakým způsobem a v jakém množství byly vzorky odebrány. Tento zápis podepíší osoby přítomné při odběru vzorků.

(2) Jeden vzorek si ponechá zemědělská organizace a dva vzorky se zápisy předá (odešle) dodavateli. Dodavatel zašle jeden vzorek se zápisem bez zbytečného odkladu Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému; rozhodnutí tohoto orgánu o jakosti je pro obě organizace závazné. Nezašle-li dodavatel vzorek k rozboru, platí, že reklamaci uznává.

§ 19

Práce a výkony

(k § 356 zákona)

(1) Smlouva o provádění prací a výkonů musí obsahovat:

• a) rozsah a čas provedení prací a výkonů,

• b) výši úplaty za provedení prací a výkonů nebo způsob, jak bude úplata stanovena.

(2) Závazek dodavatele je splněn odevzdáním prací a výkonů odběrateli a potvrzením zemědělské organizace o jejich převzetí.

(3) Vady prací a výkonů, které jsou zřejmé již při převzetí, je odběratel povinen reklamovat ihned při jejich převzetí, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká. Za reklamaci se považuje vytknutí vad na potvrzení o vykonané práci nebo výkonu.

ČÁST DRUHÁ

Oddíl první

Zvláštní podmínky dodávky rostlinných výrobků

§ 20

Zrniny a olejniny

(1) Jakost zrnin a olejnin se stanoví na základě rozboru provedeného podle metod stanovených technickou normou ČSN 46 1011,^1) podle které se též zrniny a olejniny přejímají.

(2) Zrniny a olejniny se posuzují a hodnotí podle jakostí stanovených technickými normami:^1)

ČSN 46 1010 - Společné ustanovení pro obilniny, luštěniny a olejniny

ČSN 46 1111 - Žito

ČSN 46 1131 - Kukuřice

ČSN 46 1141 - Pšenice

ČSN 46 1162 - Krmný ječmen

ČSN 46 1163 - Sladovnický ječmen

ČSN 46 1211 - Oves

ČSN 46 1251 - Proso

ČSN 46 1261 - Pohanka

ČSN 46 1271 - Mohár a čumíza

ČSN 46 1302 - Luštěniny krmné

ČSN 46 1311 - Hrách jedlý (setý)

ČSN 46 1321 - Čočka jedlá (setá)

ČSN 46 1331 - Fazole jedlé

ČSN 46 2317 - Řepka a řepice

ČSN 46 2314 - Hořčice

ČSN 46 2312 - Mák

ČSN 46 2316 - Slunečnice

ČSN 46 2315 - Len (semeno)

ČSN 46 2313 - Krambe

ČSN 46 2310 - Konopí, lnička, světlice, tabák, tykvová jádra,ohnice, sója

ČSN 46 2826 - Čirok.

(3) Dodací lhůty u zrnin a olejnin se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně a u lněného semene a slunečnice do 31. března roku následujícího po sklizni.

(4) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg zrnin nebo olejnin se stanoví v této výši:

zrniny	8,- Kčs
olejniny	20,- Kčs
mák	90,- Kčs

§ 21

Brambory

(1) Pro posuzování a hodnocení brambor konzumních raných, konzumních pozdních, průmyslových a krmných platí ČSN 46 2211.^*)

(2) Smlouvy se uzavírají na dodávky brambor:

• a) konzumních raných,

• b) konzumních pozdních,

• c) průmyslových.

(3) Dodací lhůty u brambor konzumních raných se stanoví do 31. srpna běžného roku. Výše dodávky pro červen se dohodne do 10. června, pro červenec a srpen nejpozději do 15. předcházejícího měsíce. U brambor konzumních pozdních a brambor průmyslových se stanoví dodací lhůty nejpozději do 31. prosince roku sklizně.

(4) Nesplní-li zemědělská organizace dodávky brambor konzumních raných, může s odběratelem dohodnout náhradní plnění v bramborách konzumních pozdních. Zápočet dodávky nadsmluvního množství brambor konzumních raných na plnění smluvního množství brambor konzumních pozdních se provede po dohodě obou smluvních stran.

(5) Při dodávce brambor s vyšším obsahem cizích příměsí, než určuje technická norma, se stanoví čistá váha tak, že se odečte množství cizích příměsí převyšující odchylku přípustnou technickou normou.

(6) Dohodnou-li se organizace, že brambory konzumní pozdní budou dodávány ve stavu odpovídajícím použité technologii sklizně, postupuje se podle těchto zásad:

• a) podíl brambor konzumní jakosti, upotřebitelného odpadu a neupotřebitelných příměsí nad množství přípustné technickou normou se stanoví buď ve vzorku odebraného z každé dodávky (povozu) nebo podle průměrného vzorku z několika dodávek, nejvýše však z dodávek za jeden den. O způsobu odběru vzorku se organizace dohodnou. Při stanovení výtěžnosti podle průměrného vzorku se musí dbát zásady, že jde o dodávky z téhož honu a o brambory téže odrůdy;

• b) na plnění uzavřené smlouvy o dodávce brambor konzumních pozdních se započte zemědělské organizaci množství odpovídající normě pro konzumní brambory podle procenta výtěžnosti, zjištěného na základě rozboru vzorku;

• c) odpadové brambory z posklizňové úpravy v množství zjištěném způsobem uvedeným pod písm. a) budou podle dohody obou organizací buď usušeny, pařeny, krouhány nebo vráceny zemědělské organizaci v syrovém stavu. Pokud zemědělská organizace nepoužije brambor pro vlastní účely, odkoupí je odběratel v dohodě se zemědělskou organizací podle jejich jakosti bez zápočtu na plnění smlouvy;

• d) za třídění brambor konzumních zaplatí zemědělská organizace náhradu podle cenových předpisů.

(7) Zemědělské organizace, které dodávají brambory průmyslové na základě smlouvy, mají nárok na zpětný odprodej 20 kg vlhkých zdrtků nebo 15 kg lisovaných zdrtků, anebo 2,5 kg sušených zdrtků, popřípadě 90 litrů lihovarských výpalků za každých 100 kg dodaných průmyslových brambor v čisté váze. Zdrtky, popř. výpalky se předávají zemědělské organizaci ve zpracovatelském podniku ve lhůtách dohodnutých ve smlouvě.

(8) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg brambor se stanoví v této výši:

brambory konzumní rané	7,- Kčs
brambory ostatní	3,- Kčs

§ 22

Seno, sláma, senná moučka a zelená píce

(1) Seno se dodává v jakostech stanovených ČSN 46 1511, sláma ČSN 46 1071, senná moučka ON 46 7018 a zelená píce ON 46 7017.

(2) Veškeré uvedené produkty se dodávají v čisté váze. Čistou váhou u sena a slámy se rozumí skutečná váha o vlhkosti nejvýše 17 %, u senné moučky 12 % a u zelené píce obsah sušiny 18 %. Za každé vyšší procento vlhkosti u sena a slámy až do 25 % se odečte z převzaté skutečné váhy 1 %; seno a sláma o vyšším obsahu vody než 25 % se nenakupují.

(3) Dodací lhůty u sena a slámy se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně a u senné moučky a zelené píce podle uzavřené smlouvy.

(4) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg výrobků se stanoví v této výši:

seno	3,- Kčs
sláma	2,- Kčs
senná moučka	6,- Kčs

Technické plodiny

§ 23

(1) Technické plodiny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

cukrovka	ČSN 46 2110
čekanka	ČSN 46 2140
stonkový len rosený (máčený)	ČSN 46 2420
stonkový len nerosený (nemáčený)	ČSN 46 2415
konopné stonky nemáčené	ČSN 46 2431
chmel	ČSN 46 2510
domácí tabáky nefermentované	ČSN 46 2571
plody kořeninové papriky	ČSN 46 4421
sláma čiroku metlového	ČSN 46 2490.

(2) Dodávky technických plodin se započítávají na plnění smluv čistou vahou. Při dodávkách cukrovky a čekanky se zaokrouhluje čistá váha na desetikilogramy, a to v rozmezích 10 kg vždy pod 5 kg dolů a od 5 kg nahoru. Při dodávkách stonkového lnu a stonkového konopí se čistá váha zaokrouhluje v rozmezích 5 kg vždy od 3 kg nahoru.

§ 24

Cukrovka a čekanka

(1) Dodávky cukrovky a čekanky se plní jejich odevzdáním odběrateli na složišti cukrovaru nebo sušárny čekanky.

(2) Podíl nečistot (minerální nečistoty lpící na bulvách, popřípadě rostlinné příměsi) se sráží pouze v případech, kdy přesahuje 5 % z celkové váhy jednotlivé dodávky; do 5 % se srážky neprovádějí. Srážky nad 5 % se stanoví vzájemnou dohodou organizací. Nedojde-li k dohodě, provede se prací zkouška a srážky se stanoví podle skutečného zjištění nečistot nad 5 %. Odběratel je oprávněn provádět dále srážky na volnou hlínu a kamení (součást táry), za špatné kleštění, za příměs krmné řepy a vyběhlic, za nahnilou nebo namrzlou cukrovku a čekanku.

(3) Odběratel vystavuje na dílčí dodávky lístky o převzetí, které jsou podkladem pro vystavení jediného nákupního lístku na celou dodávku. Na požádání zemědělské organizace nebo v dohodnutých lhůtách je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci zálohu odpovídající množství dodané cukrovky a čekanky.

§ 25

Stonkový len a konopí

(1) Smlouvy o dodávce stonkového lnu se uzavírají na období od 1. července běžného roku do 30. června roku následujícího po sklizni. Smlouvy se uzavírají na len rosený i nerosený. Dodávka neroseného lnu bez semene a se semenem musí být ve smlouvě zvlášť dohodnuta.

(2) Dodací lhůty pro stonkový len a stonkové konopí dohodne odběratel se zemědělskou organizací ve smlouvě; lhůta nesmí být delší než do 30. června roku následujícího po sklizni. Neodebere-li odběratel len a konopí ve lhůtách sjednaných ve smlouvě, má zemědělská organizace právo plnit uskladněním neodebraného výrobku. Dodávka je v tomto případě splněna odesláním oznámení o provedeném uskladnění. Náklady za uskladnění neodebraného lnu a konopí hradí odběratel ve výši vlastních nákladů na skladování za 1 q a započatý týden. Tytéž náklady hradí odběratel v případě, že se zemědělskou organizací dohodl pozdější lhůtu odběru než byla původně sjednána ve smlouvě. Zemědělská organizace má právo při plnění uskladněním neodebraného výrobku vyfakturovat hodnotu rovnající se 80 % ceny odhadnutého množství uskladněného lnu.

(3) Zemědělská organizace je oprávněna vyzvat odběratele k ohodnocení lnu a konopí před uplynutím sjednané dodací lhůty, nejpozději však 14 dní před uplynutím této lhůty. Odběratel je povinen ohodnotit len a konopí do 14 dnů po tomto vyzvání; jinak platí pro převzetí ve sjednané dodací lhůtě jakost udávaná zemědělskou organizací.

(4) Stonkový len a konopí se ohodnocují na základě smyslového posouzení odebraného vzorku. Organizace se mohou dohodnout na tom, že zařazení roseného stonkového lnu do třídy jakosti bude provedeno podle výsledku výrobní zkoušky ze vzorku nebo podle výsledku zpracování celé partie a u stonkového lnu neroseného podle výsledku laboratorní zkoušky. V těchto případech se provede - pokud nejde o prodlení s odběrem podle odstavce 3 - jakostní zařazení do třídy jakosti a proplacení až po provedení výrobní laboratorní zkoušky.

(5) Pokud se organizace dohodnou na dodávce neroseného lnu odsemeněného nebo neodsemeněného, započítávají se tyto dodávky na plnění smlouvy takto:

za 100 kg neroseného stonkového lnu odsemeněného 75 kg roseného lnu,

za 100 kg neroseného stonkového lnu neodsemeněného 56,25 kg roseného lnu.

§ 26

Chmel

(1) Odběratel je povinen uvést v dokladu o převzetí dodávky také den, kdy bude provedeno zařazení převzatého chmele do jakostních tříd. Zařazení do jakostních tříd je odběratel povinen provést ve lhůtách stanovených ve svozním plánu, nejpozději však do 7 dnů ode dne převzetí. Odběratel odebere z každé převzaté partie za účasti zástupce zemědělské organizace dva vzorky, zapečetí je a označí adresou zemědělské organizace; jeden z nich si ponechá a druhý odevzdá zemědělské organizaci. Podle vzorku bude provedeno ocenění dodané partie. Nezúčastní-li se zástupce zemědělské organizace odběru vzorku, provede jej odběratel sám za přítomnosti orgánu společenské kontroly nebo jiné nestranné osoby.

(2) Zařazení do jakostních tříd a cenové ohodnocení se provádí ve skladu odběratele za přítomnosti zástupce zemědělské organizace na základě typových vzorků jakosti stanovených orgánem oprávněným k rozhodnutí o jakosti chmele. Nedojde-li o zařazení chmele do jakostních tříd nebo o cenovém ohodnocení k dohodě nebo jestliže se zástupce zemědělské organizace ani na opětovné vyzvání nedostaví k ohodnocení, je odběratel povinen zajistit neprodleně stanovení jakosti chmele na základě původního vzorku orgánem oprávněným k rozhodnutí o jakosti chmele [§ 9 odst. 1 písm. e)].

(3) Jestliže zemědělská organizace nabídne v souladu se svozním plánem chmel k dodávce a odběratel chmel nepřevezme do 7 dnů, postupuje se obdobně podle § 25 odst. 2, při čemž odběratel je povinen poskytnout náhradu za skladování 0,50 Kčs za každý 1 q a den. Náhrada za ošetřování se platí ve výši skutečně vzniklých nákladů.

(4) Při dodávkách se čistá váha každého žoku chmele zaokrouhluje na půlkilogramy; k váze do 0,25 kg se nepřihlíží, váha od 0,26 kg do 0,75 kg se zaokrouhlí na 0,5 kg a váha od 0,76 kg na celý 1 kg nahoru.

(5) Zemědělské organizace jsou povinny vrátit neprodleně po skončení oceňovacího řízení odběrateli odebrané vzorky chmele.

§ 27

Kořeninová paprika

U kořeninové papriky se rozumí čistou váhou u plodů uměle sušených celková váha plodů při nejvyšší vlhkosti 13 % a u plodů čerstvých a zavadlých pouze váha sušiny po odečtení celkového obsahu vody.

§ 28

Dodací lhůty

Dodací lhůty u cukrovky, čekanky, kořeninové papriky a slámy čiroku metlového se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně, u chmele do 30. listopadu roku sklizně a u tabáku do 28. února příštího roku.

§ 29

Penále

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg technických plodin se stanoví v této výši:

cukrovka	1,- Kčs
čekanka	2,- Kčs
stonkový len	10,- Kčs
stonkové konopí	10,- Kčs
tabák	100,- Kčs
chmel	250,- Kčs
kořeninová paprika	80,- Kčs
sláma čiroku	30,- Kčs
prázdné makovice	7,- Kčs

§ 30

Zpětný odprodej cukru

(1) Zemědělské organizace, které dodaly odběrateli technickou cukrovku nebo čekanku, mají nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou maloobchodní cenu především pro pracovníky přímo zúčastněné na ošetření a sklizni cukrovky a čekanky.

(2) Poukazy na nákup cukru za maloobchodní cenu sníženou o Kčs 6,- za 1 kg jakéhokoliv cukru*) vydávají odběratelé

• a) za každých 100 kg dodané cukrovky na množství 0,25 kg;

• b) za každých 100 kg dodané čekanky na množství 0,40 kg.

(3) Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance se vydávají nejpozději do 30 dnů po skončení okopávky po jednocení poukazy na nákup zlevněného cukru, jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky ve výši 25 kg za každý obdělaný hektar plochy cukrovky a čekanky. Tuto zálohu vydá zemědělská organizace pracovníkům, kteří se zúčastnili při jarních pracích (ošetření) na cukrovce nebo čekance, ihned po skončení těchto prací.

(4) Zemědělské organizace, které dodávají cukrovku nebo čekanku, mohou při konečném zúčtování dodávek požadovat místo poukazů na nákup zlevněného cukru proplacení příslušné slevy podle odstavce 2 v penězích. Peněžitá záloha místo poukazů na nákup zlevněného cukru se za vykonané jarní práce neposkytuje.

(5) Podrobnosti, jakožto i podmínky platnosti poukazů na nákup zlevněného cukru, upraví zvláštní předpis.

§ 31

Zpětné dodávky řízků, melasy a saturačních kalů

(1) Za dodávky cukrovky a čekanky mají zemědělské organizace právo na bezplatnou dodávku melasy (podle ČSN 56 5840) o polarizaci 50 %, a to ve výši 1 kg za každých 100 kg váhy dodané cukrovky nebo čekanky. Kromě toho mají právo na bezplatnou dodávku 57 kg čerstvých řízků (podle ČSN 56 5860) s obsahem 8 % sušiny za každých 100 kg váhy dodané cukrovky nebo čekanky. Řízky s vyšším nebo nižším obsahem sušiny a melasa s nižším nebo vyšším procentem polarizace se vydávají v příslušném poměru.

(2) Budou-li místo čerstvých řízků vydávány řízky sušené, vydávají se za dodávku cukrovky a čekanky v poměru 9 kg sušených řízků za každých 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny. Zemědělská organizace při odběru sušených řízků zaplatí skutečné náklady za sušení.

(3) Zemědělským organizacím, které dodávají cukrovku nebo čekanku, jsou předávány řízky na stejném místě, kde dodaly cukrovku nebo čekanku. Řízky za cukrovku odebíranou odběratelem z vlastních skládek zemědělských organizací předávají odběratelé zemědělským organizacím na místě dohodnutém ve smlouvě v obvodu zemědělské organizace. Náklady přepravy řízků na místo jejich předání zemědělské organizaci hradí odběratel cukrovky nebo čekanky.

(4) Melasa se vydává v cukrovaru. Zemědělská organizace je povinna odebrat melasu nejpozději do 31. května roku následujícího po sklizni, jinak ztrácí nárok na dodávku melasy. Odběr melasy se sjednává ve smlouvě.

(5) Zemědělské organizace dodávající cukrovku mají právo na bezplatnou dodávku saturačních kalů v množství nejméně 6 kg za každých 100 kg dodané cukrovky. Odběr saturačních kalů se sjednává ve smlouvě. Lhůta odběru se stanoví nejpozději do 31. března roku následujícího po sklizni cukrovky, jinak zemědělská organizace ztrácí nárok na dodávku kalů. Saturační kaly vydává odběratel zemědělské organizaci v cukrovaru.

§ 32

Zelenina, ovoce a vinné hrozny

(1) Zelenina, ovoce a vinné hrozny se posuzují podle ČSN 46 3000 - Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu (ovoce čerstvé, zelenina čerstvá) - a podle ustanovení této vyhlášky.

Jakost výrobků se posuzuje a hodnotí podle těchto technických norem:

košťálová zelenina (brukev, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, brokolice, zelí hlávkové)	ČSN 46 3110
kořenová zelenina (celer, černý kořen, červená řepa (cvikla), karotka a mrkev, křen, ovesný kořen, pastinák, petržel, ředkev, ředkvička, vodnice)	ČSN 46 3120
listová zelenina (čínské zelí, hlávkový salát, polníček, reveň, rychlené puky salátové čekanky, špenát, štěrbák)	ČSN 46 3130
lusková zelenina (fazolové lusky, hrachové lusky) ČSN 46 3140 plodová zelenina (lilek, melouny cukrové, melouny vodové, okurky nakládačky, okurky salátové, paprika zeleninová, rajčata, tykev, patisony)	ČSN 46 3150
cibulová zelenina (cibule kuchyňská, cibule k řezu, cibule šalotka, česnek, pažitka, pór)	ČSN 46 3160
chřest	ČSN 46 3170
kukuřice jedlá	ČSN 46 3171
kopr	ČSN 46 3172
jahody zahradní	ČSN 46 3031
jádrové ovoce (jablka, hrušky, jeřabiny, kdoule, mišpule)	ČSN 46 3010
padaná jablka	ČSN 46 3011
peckové ovoce (broskve, meruňky, mirabelky, pološvestky, renklody, slívy, švestky pravé, třešně, višně)	ČSN 46 3020
bobulové ovoce (angrešt, maliny, ostružiny, rybíz bílý, červený a černý)	ČSN 46 3030
skořápkové ovoce čerstvé (kaštany jedlé, lískové ořechy, nezralé mandle a zralé čerstvé mandle, zelené (nezralé) vlašské ořechy, zralé čerstvé vlašské ořechy a zralé suché vlašské ořechy)	ČSN 46 3050
suché skořápkové ovoce	ČSN 56 8189
stolní hrozny révy vinné	ČSN 46 3041
hrozny hybridů	ČSN 46 3042

(2) Na dodávky ovoce a zeleniny uzavírají odběratelé dlouhodobé smlouvy přednostně se zemědělskými organizacemi, kterým okresní zemědělská sdružení (výrobní zemědělské správy), popř. jim nadřízené orgány přiznají charakter organizací specializovaných na výrobu ovoce nebo zeleniny. Roční objemy dodávek se zpřesňují v termínech stanovených pro uzavírání smluv (§ 2 odst. 2). Se zemědělskými organizacemi, se kterými nebudou sjednány dlouhodobé dodávkové smlouvy, uzavře odběratel smlouvu o dodávce na rok.

(3) Dodací lhůty u zeleniny, ovoce a vinných hroznů se sjednávají v roční smlouvě na měsíční nebo sezónní období. Pokud se dodací lhůty sjednávají na měsíční období, upřesňují se vždy do 27. dne předcházejícího měsíce.

(4) Plnění smlouvy a penalizace se u jednotlivých druhů zeleniny, ovoce a u vinných hroznů posuzují podle množství sjednaného pro příslušný měsíc nebo sezónní období.

(5) Za účelem zabezpečení rovnoměrné sklizně, nákupu a zásobování zeleninou uzavírají odběratelé v rámci smluv o dodávce zemědělských výrobků písemné dohody o dodávce zeleniny s rozdělením na kratší časová období. Při uzavírání dohody se zemědělskou organizací se vychází z uzavřené smlouvy o dodávce zemědělských výrobků a ze současného i předpokládaného stavu ve vegetaci.

(6) Zemědělské organizace jsou povinny:

• a) oznamovat odběrateli vždy dva dny předem druh, jakost a množství výrobků, které dodávají, s výjimkou dodávek uskutečňovaných v rámci krátkodobé dohody;

• b) dodávat zeleninu, ovoce a vinné hrozny v obalech poskytnutých odběratelem, pokud technická norma nedovoluje dodávku bez obalů;

• c) vrátit na svůj náklad zapůjčené obaly do 10 dnů od vyzvání k jejich vrácení.

(7) Odběratelé jsou povinni:

• a) odebrat v měsíční (sezónní) dodací lhůtě smluvně dohodnuté (zpřesněné) množství výrobků v jakosti odpovídající technickým normám tak, aby nevčasným odběrem nedošlo k jejich znehodnocení (změně jakosti);

• b) včas a bezplatně poskytnout zemědělským organizacím nepoškozené obaly pro dodávky zeleniny, ovoce a vinných hroznů, a to vždy na množství, které bude podle dohody nebo oznámení zemědělské organizace dodáno; současně jim zdarma vydat jakostní štítky.

(8) Při dodávce kořenové zeleniny s vyšší příměsí na kořenech ulpělé nebo odpadávající zeminy, než stanoví příslušná technická norma, se čistá váha určí tak, že se odečte množství zeminy převyšující odchylku přípustnou technickou normou.

(9) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg (kusů, svazků) zeleniny, ovoce nebo vinných hroznů se stanoví ve výši 5 % ze smluvně dohodnuté ceny I. jakostní třídy.

§ 33

Moštové hrozny evropské révy vinné

(1) Moštové hrozny evropské révy vinné se posuzují a hodnotí podle jakosti stanovené ČSN 46 3043.

(2) Dodací lhůty u moštových hroznů evropské révy vinné se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně.

(3) Obsah cukru se stanoví tak, že ke zlomkům do 0,5 % se nepřihlíží a zlomky nad 0,5 % se zaokrouhlují na vyšší procento.

(4) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg moštových hroznů evropské révy vinné se stanoví ve výši 40,- Kčs.

§ 34

Lesní plody a houby

Lesní plody se posuzují a hodnotí podle jakostí stanovených technickými normami:

lesní plody (borůvky, brusinky, jahody lesní, maliny a ostružiny, šípky)	ČSN 46 3030
čerstvé jedlé houby	ČSN 46 3195
lískové ořechy	ČSN 46 3050

§ 35

Koření

(1) Koření se dodává v jakostech stanovených technickými normami:

kmín, fenykl, anýz, koriandr	ČSN 58 0515
majoránka drhnutá	ČSN 58 0513
majoránka čerstvá	ČSN 46 3173

(2) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg koření se stanoví v této výši:

majoránka čerstvá	20,- Kčs
ostatní koření	100,- Kčs

§ 36

Léčivé a aromatické rostliny

(1) Léčivé a aromatické rostliny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami, popřípadě československým lékopisem.

(2) Léčivé a aromatické rostliny se nakupují jednak od zemědělských organizací, jednak z lidového sběru.

(3) Zemědělské organizace jsou povinny dodat odběrateli i po splnění smlouvy celé sklizené množství žita infikovaného námelem z ploch, na které byla uzavřena smlouva. Dodávky námelového žita se započítávají na plnění smluvní dodávky žita.

(4) Dodávka léčivých a aromatických rostlin je splněna jejich odevzdáním odběrateli, popřípadě jejich předáním veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení.

(5) Nákupní lístek vystaví odběratel ihned po převzetí dodávky, uskutečňuje-li se odevzdáním výrobků zemědělskou organizací. V ostatních případech do 3 dnů po převzetí zásilky, jestliže byla dopravována veřejným dopravcem nebo poštou, a do 10 dnů od převzetí dodávky, jde-li o dodávku ze školního sběru.*) Nedodrží-li odběratel tyto lhůty, platí, že léčivé a aromatické rostliny byly dodány v jakosti udané zemědělskou organizací, a nebyla-li udána, v I. jakosti.

(6) Pokud odběratel nezařadil dodávku do jakostní třídy udané zemědělskou organizací a nebyla-li jakost udána do I. třídy jakosti, je povinen u dodávek přesahujících 50 kg čisté váhy odebrat vzorek podle ČSN 86 6005. Nesouhlasí-li zemědělská organizace se stanovenou jakostní třídou, je povinna to písemně oznámit odběrateli do 10 dnů po odeslání nákupního lístku. Neučiní-li tak, platí jakost stanovená odběratelem.

(7) Trvá-li odběratel na zařazení do jakostní třídy, kterou stanovil, je povinen do 10 dnů po obdržení zprávy od zemědělské organizace předložit vzorek k rozboru Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

(8) U dodávek léčivých a aromatických rostlin do 50 kg čisté váhy, pokud byly splněny odevzdáním veřejnému dopravci nebo poště, platí zařazení do jakostní třídy provedené odběratelem.

(9) Dodací lhůty u léčivých a aromatických rostlin se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně.

(10) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg léčivých nebo aromatických rostlin se stanoví ve výši 5 % smluvně dohodnuté ceny I. jakostní třídy.

Oddíl druhý

Zvláštní podmínky dodávky osiva, sadby a školkařských výpěstků

§ 37

Smlouva o výrobě a dodávce osiva a sadby

(1) Smlouvou o výrobě a dodávce osiva, sadby, sádě a kořenáčů chmele a školkařských výpěstků včetně podnoží, roubů, řízků, sazenic a ostatního materiálu pro výrobu výpěstků (dále jen „osivo a sadba“) se zemědělská organizace (množitel) zavazuje vyrobit a dodat ve sjednané lhůtě dohodnuté množství uznaného osiva a sadby v odpovídajícím stupni množení z ploch, které byly v porostu uznány. Pro výrobu dohodnutého množství se organizace pověřená výrobou osiva a sadby**) zavazuje dodat zemědělské organizaci za úhradu potřebné množství osiva a sadby v odpovídajícím stupni množení, poskytovat odbornou poradenskou pomoc při výrobě a zaplatit dodané množství uznaného osiva a sadby.

(2) Při výrobě a dodávce osiva a sadby, jakož i při jejich uvádění do oběhu, jsou organizace povinny dodržet ustanovení zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a vyhlášky č. 62/1964 Sb.

(3) Ve smlouvě bude dohodnuto, zda zemědělská organizace dodá na plnění svých smluvních závazků přírodní nebo uznané osivo a sadbu.

(4) U ovocných a okrasných dřevin k získávání semen se dodávají na plnění smlouvy celé plody.

§ 38

Na plnění smlouvy se započítává čistá váha uznaného osiva a uznané vytříděné sadby. Při nákupu podle laboratorního ohodnocení se započítává množství určené podle výtěžnosti na základě laboratorního ohodnocení vzorku.

§ 39

(1) Pro uznaná osiva a sadbu platí ČSN 46 0311, pro zkoušení osiv ČSN 46 0610, pro zkoušení sadby brambor ČSN 46 0611, pro zkoušení sazečky cibule, sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin ČSN 46 0612, pro balení, dopravu a skladování osiv ČSN 46 0310 - Společná ustanovení pro osivo a sadbu.

(2) Pro jednotlivé skupiny nebo druhy osiva a sadby platí tyto technické normy:

ČSN 46 1040	osivo obilovin
ČSN 46 1041	osivo kukuřice
ČSN 46 1050	osivo luskovin
ČSN 46 1060	osivo jetelovin, travin, jednoletých pícnin a čiroku
ČSN 46 2040	osivo semenných okopanin
ČSN 46 2041	osivo cukrovky
ČSN 46 2045	sadba brambor
ČSN 46 2049	sadba topinambur
ČSN 46 2050	osivo olejnin a přadných rostlin
ČSN 46 2055	osivo tabáku
ČSN 46 2060	osivo kořeninových rostlin
ČSN 46 2065	osivo léčivých rostlin
ČSN 46 3040	osivo a sadba jahodníku
ČSN 46 3601	množitelský a výsadbový materiál ovocných dřevin a vinné révy
ČSN 46 3760	semenáče a sazenice moruše
ČSN 46 3790	sáď a kořenáče chmele
ČSN 46 4040	osivo a sadba zelenin
ČSN 46 4540	osivo a sadba květin
ČSN 46 4902	výpěstky (odrostky) dřevin - Společná a základní ustanovení
ČSN 46 4910	výpěstky (odrostky) jehličnatých dřevin
ČSN 46 4920	okrasné listnaté stromy, alejové stromy a listnaté keře vypěstované do stromkového tvaru
ČSN 46 4921	smuteční (převislé) a vzácnější štěpované listnaté stromy se zemními obaly
ČSN 46 4930	okrasné listnaté keře a keřové tvary listnatých stromů
ČSN 46 4931	rostliny na živé ploty
ČSN 46 4940	výpěstky stále zelených a vzácnějších opadavých listnáčů a vřesovitých dřevin
ČSN 46 4941	otáčivé a pnoucí rostliny

§ 40

Dodávky přírodního osiva a sadby

(1) Přírodní osivo a sadbu odebírá odběratel od zemědělské organizace k úpravě a nákupu.

(2) Ke každé dodávce přírodního osiva a sadby je zemědělská organizace povinna připojit dodací list. Dodací list obsahuje údaje o místu výroby, o množství, způsobu balení, druhu, odrůdě a stupni množení a číslo osvědčení o přehlídce porostu. Jde-li o dílčí dodávku, musí to být v dodacím listu výslovně uvedeno.

(3) Odběratel je povinen vystavit na každou dodávku přírodního osiva a sadby lístek o převzetí. Lístek o převzetí musí obsahovat:

• a) název a sídlo odběratele a zemědělské organizace,

• b) místo, odkud je osivo a sadba dodávána,

• c) den převzetí,

• d) druh, odrůdu a stupeň množení,

• e) dodávané množství (také počet pytlů),

• f) číslo osvědčení o přehlídce porostu,

• g) případné závady zjištěné podle § 41.

(4) Dodává-li zemědělská organizace přírodní osivo v pytlích odběratele, je povinna mu zaplatit náhradu za opotřebení pytlů ve výši stanovené cenovými předpisy.*)

§ 41

Prověřování množství a jakosti přírodního osiva a sadby

(1) Při odběru přírodního osiva a sadby je odběratel povinen zjistit:

• zda dodávané množství osiva a sadby odpovídá uznané ploše,

• zda jsou jednotlivé pytle opatřeny předepsanými návěskami,

• zda osivo a sadba odpovídá údajům uvedeným v osvědčení o přehlídce porostu,

• zda osiva je podle platných předpisů nebo dohody předčištěno,

• zda osivo nevykazuje takovou vlhkost, která by mohla ohrozit jakost při běžném uskladnění do doby jeho úpravy.

Ve sporných případech se odebere vzorek pro stanovení vlhkosti vážkovou metodou podle ČSN 46 0610.

• zda osivo není plesnivé, porostlé, zatuchlé nebo zřejmě napadené škůdci.

Nedostatek těchto znaků nemůže odběratel po převzetí přírodního osiva a sadby k úpravě namítat.

(2) Z každé partie nebo z každé dílčí dodávky přírodního osiva a sadby je odběratel povinen odebrat spolu s množitelem nebo jeho zástupcem dva kompromisní vzorky nebo dát odebrat do 3 dnů po převzetí dodávky dva úřední vzorky. Jeden vzorek si ponechá odběratel, druhý předá ihned zemědělské organizaci. Při odběru vzorků se postupuje podle příslušných technických norem (ČSN 46 0610 - Zkoušení osiva, ČSN 46 0612 - Zkoušení sazečky cibule, sadby česneku a sadby cibulovitých a hlíznatých květin).

(3) Odběratel je povinen vzorky odborně uložit nejméně do konce roku, v němž probíhá nejbližší vegetační období po splnění dodávky. U partií víceletých plodin, které nebyly použity do směsí, trvá povinnost uložení vzorků do konce prvního užitkového roku rostliny. Tato povinnost se nevztahuje na vzorky osiva a sadby rostlin, které není možno vzhledem k jejich povaze po stanovenou dobu skladovat.

Úprava osiva a sadby

§ 42

(1) Odběratel je povinen převzaté přírodní osivo vyčistit a učinit při čištění potřebná opatření, aby bylo dosaženo alespoň čistoty požadované technickými normami. Odpady se při čištění třídí podle stupně jejich použitelnosti.

(2) Zjistí-li odběratel po převzetí dodávky laboratorním rozborem, že přírodní osivo a sadbu nelze upravit na jakost stanovenou technickými normami, vyrozumí o tom ihned zemědělskou organizaci. Nesouhlasí-li zemědělská organizace se zjištěním odběratele, je odběratel povinen požádat o rozhodnutí kontrolní orgán.

(3) Obdobně se postupuje v případech, kdy úprava osiva a sadby by vyžadovala nepřiměřeně složitého technologického postupu spojeného s vysokými náklady. V tomto případě může zemědělská organizace trvat na úpravě osiva; je však povinna uhradit veškeré náklady zvláštní úpravy.

(4) Vyhradí-li si zemědělská organizace účast při čištění, je odběratel povinen včas ji k tomuto čištění pozvat.

§ 43

(1) Odběratel je povinen dodat zemědělské organizaci o každé partii přírodního osiva a sadby písemnou zprávu o výsledku úpravy a uznávacího řízení ve vzorku nejpozději do 7 dnů po obdržení rozhodnutí kontrolního orgánu.

(2) Po vyčištění a uznání osiva ve vzorku je odběratel povinen vystavit nákupní lístek na vyčištěné osivo.

(3) Nesouhlasí-li zemědělská organizace s výsledkem uznávacího řízení nebo s výsledkem úpravy, oznámí to do 15 dnů odběrateli, jinak platí, že se sděleným výsledkem souhlasí. V případě nesouhlasu je odběratel povinen zajistit neprodleně kontrolní rozbor vzorku přírodního osiva a sadby odebraného při dodávce podle § 41 odst. 2.

(4) Zemědělská organizace je oprávněna odevzdat kontrolnímu orgánu také svůj vzorek. Rozbor kontrolního orgánu je podkladem k posouzení, zda došlo k napadanému výsledku úpravy, sestupnění nebo neuznání osiva ve vzorku pro vadu přírodního osiva a sadby nebo pro neodbornou manipulaci u odběratele.

§ 44

Stanovení jakosti přírodního osiva a sadby laboratorním ohodnocením

(1) Organizace se mohou dohodnout, že jakost a výtěžnost dodávaného přírodního osiva a sadby bude stanovena na základě laboratorního ohodnocení vzorku odběratelem.

(2) Výsledek ohodnocení je odběratel povinen sdělit zemědělské organizaci nejpozději do 8 týdnů po převzetí s výslovným upozorněním, že případný nesouhlas s výsledkem ohodnocení je povinna zemědělská organizace sdělit odběrateli nejdéle do 15 dnů. Neoznámí-li zemědělská organizace odběrateli nesouhlas v této lhůtě, platí, že s výsledkem ohodnocení souhlasí.

(3) Oznámí-li zemědělská organizace, že s výsledkem ohodnocení nesouhlasí, postupuje se podle § 43 odst. 3.

§ 45

Zálohování a úhrada nákladů za úpravu

(1) Za přírodní osivo a sadbu převzaté k úpravě vyplatí odběratel zemědělské organizaci zálohu nejméně v hodnotě tržního zboží. U druhů, které nemají povahu tržního zboží, vyplatí odběratel přiměřenou zálohu odpovídající posouzení jakosti dodaného osiva a sadby, nejméně však polovinu předpokládané hodnoty osiva a sadby. Sadba brambor tříděná u odběratele se nezálohuje a proplatí se podle výsledku třídění nejpozději do 3 týdnů po převzetí ke třídění.

(2) Při dodávkách osiva a sadby podléhajících skleníkovým zkouškám vyplatí odběratel zemědělské organizaci zálohu v plné výši ceny platné pro stupeň uznaný při poslední přehlídce porostu. Dojde-li podle výsledku skleníkové zkoušky k sestupnění nebo zamítnutí partie, vrátí zemědělská organizace odběrateli příslušný cenový rozdíl.

(3) Za úpravu přírodního osiva a sadby účtuje odběratel zemědělské organizaci stanovený, popř. dohodnutý poplatek, který se odečte z konečné hodnoty uznaného osiva a sadby uvedené v nákupním lístku.

§ 46

Dodávky uznaného osiva a sadby

(1) Dodává-li zemědělská organizace uznané osivo a sadbu, je povinna připojit uznávací list s výjimkou osiva a sadby určených pro skleníkové zkoušky, u kterých sdělí číslo osvědčení o přehlídce porostu a uznávací list předá dodatečně. Odběratel je povinen na každou dodávku uznaného osiva a sadby od zemědělské organizace vystavit nákupní lístek. Nákupní lístek musí obsahovat stejné údaje jako lístek o převzetí (§ 40 odst. 3) s výjimkou údajů pod písm. f) a g). Navíc však musí obsahovat:

• číslo uznávacího (povolovacího) listu,

• cenu,

• u uznaných školkařských výpěstků také tvar, podnož, stupeň množení nebo selekce, počet svazků a návěsek.

(2) Ostatní dodavatelé osiva a sadby jsou povinni vydat odběrateli na každou dodávku osiva a sadby, s výjimkou dodávek osiva zelenin, květin a měsíčního jahodníku ve spotřebitelském balení nebo barevných sáčcích, dodací list, ve kterém uvedou:

• a) označení odběratele,

• b) jméno a adresu dodavatele,

• c) množství,

• d) druh, odrůdu, stupeň množení, třídu jakosti a použité mořidlo,

• e) číslo uznávacího (povolovacího) listu (s výjimkou dodávky sadby brambor podléhající skleníkovým zkouškám),

• f) číslo skladované partie.

(3) U osiv, která nedosahují III. třídy jakosti, avšak byla povolena do oběhu na základě výjimky udělené ministerstvem zemědělství a výživy, musí dodavatel uvést v procentech příslušnou váhovou náhradu a číselně hodnotu, pro kterou osivo nedosahuje požadované III. třídy jakosti.

(4) Dodavatel je povinen vydat dodací list i při prodeji osiva a sadby z otevřeného obalu. V tomto dodacím listě musí být uvedeno:

• a) množství,

• b) druh, odrůda, stupeň množení,

• c) číslo skladované partie,

• d) u osiva a sadby zelenin a květin také třída jakosti.

(5) Dodávka sadby brambor z partie podléhající skleníkové zkoušce může být uskutečněna bez uznávacího listu na základě osvědčení o třetí přehlídce porostu. Pokud bude sadba na základě výsledku skleníkové zkoušky sestupněna nebo zamítnuta a odběratel odmítne si ji ponechat, zajistí dodavatel na svůj náklad přesun dodávky sadby a zaplatí odběrateli i případné náklady za skladování.

§ 47

Prověřování množství a jakosti uznaného osiva a sadby

(1) Při odběru uznaného osiva a sadby je odběratel povinen zjistit:

• a) při dodávce osiva vysokou vlhkost, zatuchlost, plesnivost, pach, zřejmé napadení škůdci a dodání jiného než objednaného druhu;

• b) při dodávce sadby brambor strupovitost, vločkovitost, velikostní odchylky, silnou rzivost, odrůdovou nejednotnost zřejmou podle barvy slupky nebo dužniny, příměs hlíny, silné mechanické poškození hlíz, zmrzlé nebo zřejmě namrzlé hlízy, zapařené hlízy, silně naklíčené hlízy, zřejmou plíseň bramborovou a ostatní suché hniloby, mokrou hnilobu a silnou nekrózu dužniny;

• c) při dodávce sadby česneku, cibulové sazečky a sadby cibulovitých a hlíznatých květin příměs hlíny, velikostní odchylky, silné poškození, rozvití nebo narašení cibulí a mokrou hnilobu;

• d) při dodávce školkařských výpěstků čerstvé mechanické nezacelené rány, rány po chybných pěstitelských zásazích, silně poškozený kořenový systém, zaschnutí, namrznutí, zapaření a viditelné poškození zdravotního stavu.

(2) Zjistí-li odběratel při odběru vady uvedené v odstavci 1, je povinen o tom vyrozumět dodavatele

• jde-li o sadbu brambor ihned,

• jde-li o osivo a sadbu ostatních plodin, nejpozději do 48 hodin po odběru.

(3) Dodavatel je povinen ihned po obdržení zprávy o vadách, pokud nedojde k dohodě o jejich odstranění, sdělit odběrateli, zda se dostaví k odběru kompromisního vzorku. Nedostaví-li se dodavatel do 3 dnů od oznámení vad k odebrání vzorku, zajistí odběratel odběr úředního vzorku a jeho rozbor. Jde-li o dodávky osiva a sadby zemědělských nákupních a zásobovacích podniků pro zemědělské organizace, postupuje se podle § 16 odst. 2.

(4) Nesouhlasí-li dodavatel nebo odběratel s posudkem kontrolního orgánu vydaným podle rozboru vzorku nebo výsledku vegetační zkoušky, je oprávněn si vyžádat od kontrolního orgánu do 24 hodin po obdržení tohoto posudku komisionální posouzení celé dodané partie přímo na místě, za účasti dodavatele i odběratele, popřípadě žádat o nové úřední vzorkování. O jednání komise se sepíše zápis. Podle výsledku komisionálního řízení vydá kontrolní orgán konečný posudek.

(5) Nezajistí-li odběratel věrohodný důkaz o vadách dodávky uvedených v odstavci 1 způsobem stanoveným v odstavci 2 až 4, platí za jakost dodanou jakost udaná dodavatelem. Práva z odpovědnosti za vady uvedené v odstavci 1 nemůže odběratel později uplatňovat.

Odpovědnost za vady osiva a sadby a lhůty pro reklamaci vad

§ 48

(1) Dodavatel odpovídá za pravost druhu a odrůdy osiva a sadby, za jejich předepsanou jakost a stupeň množení, jakož i za to, že byly vypěstovány v porostech, které při uznávacím řízení vyhověly požadavkům pro uznání.

(2) Záruční doba za pravost druhu a odrůdy osiva a sadby (s výjimkou školkařských výpěstků) a za ostatní vady, které není odběratel povinen zjišťovat podle § 47, končí uplynutím roku, v němž probíhá nejbližší vegetační období po splnění dodávky.

(3) Záruční doba u školkařských výpěstků je stanovena takto:

• a) za pravost druhu a odrůdy do uplynutí období první plodnosti,

• b) za ostatní vady, které odběratel není povinen zjišťovat podle § 47, uplynutím roku, v němž probíhá nejbližší vegetační období po splnění dodávky.

(4) Vady způsobené plísní bramborovou nezřetelnou ještě v době převzetí je povinen reklamovat,

• odběratel vůči dodavatelské zemědělské organizaci do 30 dnů od splnění dodávky,

• odběratel, jemuž dodala sadbu jiná než zemědělská organizace, do 25 dnů od splnění dodávky,

• zemědělská organizace, která odebrala sadbu, do 21 dnů od splnění dodávky,

jinak práva z odpovědnosti za tyto vady zanikají.

§ 49

(1) Zjistí-li odběratel během vegetace vady jakosti dodaného osiva a sadby, za které dodavatel odpovídá podle § 48, oznámí tyto vady bez zbytečného odkladu dodavateli ještě v době, ve které lze při místním šetření v porostu reklamované vady spolehlivě určit. Vhodnou dobou pro posouzení pravosti a čistoty druhu a odrůdy, popřípadě jakosti, je zejména:

• doba květu (např. u brambor, květin apod.),

• doba konzumní zralosti (u některých zelenin),

• doba od vymetání do úplné zralosti (u obilovin).

(2) Dodavatel je povinen zajistit nejpozději do 7 dnů ode dne oznámení vady místní šetření v porostu za účasti odběratele, kontrolního orgánu, popř. svého dodavatele.

(3) Při místním šetření v porostu se postupuje zpravidla takto:

• a) zjistí se postup pěstění (agrotechnika),

• b) zjistí se, jak se vada projevuje v porostu,

• c) zjistí se, jaký vliv bude mít vada na další vývoj porostu a dohodnou se opatření, aby se zabránilo dalším škodám (zaorání, přihnojení, přisetí atd.),

• d) odebere se vzorek ze zbytku dodávky (partie), je-li k dispozici.

(4) O výsledku místního šetření v porostu se pořídí zápis, v němž dodavatel a odběratel uvedou svá stanoviska o zjištěných vadách. Tento zápis nahrazuje reklamaci, nebylo-li reklamováno již dříve.

§ 50

Rozsah náhrady škody

(k § 147 zákona)

(1) Při škodách způsobených dodávkou vadného osiva, sadby včetně chmelové sádě, kořenáčů a školkařských výpěstků se nahradí i to, čeho by zemědělská organizace při pravidelném běhu věci dosáhla, kdyby nedošlo k vadné dodávce (ušlý zisk).

(2) Dodavatel neodpovídá za škody způsobené virovými chorobami, snětí prašnou, popř. dalšími chorobami stanovenými ministerstvem zemědělství a výživy.

§ 51

Penále

Penále při dodávkách osiva a sadby platí odběratel i dodavatel ve výši stanovené zákonem.

Oddíl třetí

Zvláštní podmínky dodávky živočišných výrobků

Jatečná zvířata

§ 52

(1) Zvířata se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

jatečný skot	ČSN 46 6120
jatečná telata vykrmovaná mléčnými krmnými směsmi	-
jatečná telata	ČSN 46 6121
jatečná prasata	ČSN 46 6160
jatečné ovce a jehňata	ČSN 46 6220

(2) Odběratel, který se zemědělskou organizací uzavře smlouvu o dodávce jatečných zvířat v ročním objemu, dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí být stanoven tak, aby bylo zajištěno splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

(3) Odběratel je povinen odebrat jatečný skot i nad množství výslovně dohodnuté ve smlouvě v rozmezí dodávkového čtvrtletí, u jatečných prasat a ovcí v rozmezí dodávkového měsíce. Zemědělská organizace je povinna nahlásit odběrateli dodávku jatečného skotu nad množství výslovně dohodnuté ve smlouvě do začátku dodávkového čtvrtletí, u jatečných prasat a ovcí 20 dnů před začátkem dodávkového měsíce.

(4) Pokud budou vytvořeny podmínky pro zpeněžování jatečných zvířat v mase, má zemědělská organizace právo požadovat nákup v živém nebo v mase. Zvolený způsob zpeněžování je pro dodavatele závazný pro celoroční objem dodávek. Podmínky zpeněžení v mase se dohodnou ve smlouvě.

(5) Odběratel dohodne se zemědělskou organizací den a hodinu odběru, množství a místo převzetí. Jestliže k dohodě nedojde, je odběratel povinen sdělit zemědělské organizaci nejpozději 7 dnů před dodávkou den a hodinu odběru z jednotlivých míst s uvedením množství.

§ 53

(1) Jatečná zvířata, která neodpovídají technickým normám nebo podmínkám dodávky stanoveným v této vyhlášce a maso z nutně poražených zvířat, s výjimkou masa nepoživatelného, se započítávají na plnění smlouvy.

(2) Zemědělské organizace jsou povinny:

• předat odběrateli průvodní listy pro přemístění zvířat;

• dodat zvířata v čistém stavu;

• provést při přepravě zvířat vlastními dopravními prostředky taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete;

• upozornit při předávání kusů na zdravotní stav a na takové vlastnosti zvířat, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravního prostředku, k šíření nákaz, popřípadě k úrazu zvířete nebo jeho uhynutí, jakož i upozornit na zvířata, u kterých jsou požadována zvláštní opatření při zpracování na jatkách;

• zvířata určená k jatečným účelům označovat způsobem nepoškozujícím kůži a vlnu;

• sejmout podkovy tažným zvířatům dodávaným k jatečným účelům;

• nekrmit před dodávkou krmivem s nežádoucím účinkem na jakost masa a tuku;

• předvést v místě předání jatečná zvířata do prostoru, kde bude provedeno jakostní ohodnocení a odvážení;

• vystavit jatečná zvířata na rampu k nakládce.

Odběratel je povinen:

• vystavit ihned po zvážení a jakostním ohodnocení zvířat nákupní lístek;

• vrátit zemědělské organizaci řetězy, ohlávky a provazy.

(3) Váha zvířat, popřípadě masa se zjišťuje vážením s přesností na kilogram. Ke zlomkům do 0,50 kg se nepřihlíží, zlomky nad 0,50 kg se zaokrouhlují nahoru.

(4) Zvířata (kromě telat) mají být dodávána a přejímána nenakrmená a nenapojená. Jsou-li zvířata (kromě telat) nevylačněná nebo nakrmená a napojená, provede se váhová srážka do 5 % ze živé váhy, u nadměrně nakrmených zvířat do 8 % ze živé váhy. Jestliže ani 8 % srážka nestačí nadměrnou nakrmenost postihnout, zvířata se nenakupují. U přelačnělých zvířat se živá váha zvyšuje o přirážku na lačnost. U savých jatečných telat se provádí srážka na nakrmenost v paušální výši 1 kg z každého kusu a u jatečných telat vykrmovaných mléčnými krmnými směsmi v paušální výši 3 kg z každého kusu. Zemědělská organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu na dopravovaném zvířeti způsobenou nadměrnou nakrmeností, pokud je zvíře dopravováno na nejbližší jatky.

(5) Nedojde-li mezi odběratelem a zemědělskou organizací k dohodě o zařazení zvířat do třídy jakosti nebo o srážce na nakrmenost (skot, ovce, prasata, koně), je odběratel povinen zajistit provedení kontrolní porážky. Kontrolní porážka musí být provedena zpravidla na nejbližších jatkách.

(6) Kontrolní porážka se provádí přednostně před ostatními porážkami. Výsledek kontrolní porážky je pro obě organizace závazný, bude-li kontrolní porážka provedena nejpozději do 24 hodin po odběru (§ 7 odst. 4). Po této době je výsledek kontrolní porážky závazný jen v údaji o jakosti. Pokud jde o váhu, platí váha zjištěná při odběru po odečtení srážky na nakrmenost, kterou uvedla zemědělská organizace při odběru. Kontrolní porážku lze však provádět jen v průběhu doby, v rámci které lze ještě spolehlivě posoudit jakost masa dodaného kusu v době odběru. Odběratel je povinen včas před provedením kontrolní porážky vyrozumět zemědělskou organizaci o místu a době kontrolní porážky. Zemědělská organizace je oprávněna zúčastnit se provedení kontrolní porážky.

(7) Při kontrolní porážce z důvodu jakostního zařazení skotu, telat a ovcí se posoudí zařazení živého zvířete podle jakosti masa a v případě rozdílu se podle jakosti masa přeřadí živé zvíře do odpovídající třídy jakosti; u jatečných prasat nad 115 kg živé váhy, popř. u sviní a řezanců se pro jakostní zařazení posuzuje tlouštka hřbetního sádla podle technické normy. Při kontrolní porážce skotu, ovcí a prasat z důvodu stanovení srážky na nakrmenost se čistá (nákupní) váha určí podle dosažené výtěžnosti. Je-li sporná jak jakost tak i nakrmenost, zařadí se zvíře nejprve podle znaků jakosti masa do příslušné třídy jakosti a z váhy masa se vypočte živá váha čistá (nákupní) tak, že se vezme za základ váha vytěženého masa a nejnižší výtěžnost jakostní třídy (u skotu mezitřídy). Při kontrolní porážce na jakost se živá váha nemění, pokud bylo dosaženo výtěžnostního rozpětí a příslušné jakostní třídy, do které bylo zvíře před provedením kontrolní porážky dodavatelem zařazeno. Neodpovídá-li dosažená výtěžnost výtěžnostnímu rozpětí, přeřadí se zvíře do jakostní třídy odpovídající dosažené výtěžnosti a přejímací živá váha se vypočte z nejnižší výtěžnosti platné pro tuto třídu, u skotu mezitřídu. U skotu, ovcí a koní jakostní třídy D se za nejnižší výtěžnost považuje nejvyšší výtěžnost této třídy snížená u skotu o 3 %, u ovcí a koní o 2 %.

(8) Není-li přítomna zemědělská organizace při kontrolní porážce, ověřuje její výsledek státní veterinární lékař.

(9) Zvýšené náklady z provedení kontrolní porážky jdou k tíži organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

(10) K jatečným účelům není dovoleno dodávat zdravé březí plemenice (klisny, krávy, jalovice, prasnice, bahnice). Při dodávkách plemenic k jatečným účelům se nepožaduje veterinární osvědčení o jalovosti a potvrzení o vyřazení z chovu. Zjistí-li se po poražení, že zvíře bylo březí, odečte se zemědělské organizaci dodatečně z nákupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalu). Zemědělská organizace je povinna vrátit odběrateli částku odpovídající váze plodu (včetně plodových vod a obalu), jakož i náhradu spojenou se zvláštní veterinární prohlídkou masa a plodu.

(11) K přepravě zvířat určených k jatečným účelům je odběratel povinen si včas předem opatřit veterinární osvědčení příslušného státního veterinárního lékaře, v němž se potvrzuje, že zvířata byla prohlédnuta a není námitek proti jejich přemístění. K přepravě zvířat určených na nutnou porážku vystaví majiteli zvířete na jeho žádost povolení k nutné porážce státní veterinární lékař. Odběratel jatečných zvířat je povinen sdělit příslušnému státnímu veterinárnímu lékaři nejpozději do 7 dnů před nakládkou den a hodinu, místo nakládky a místo určení, druh a množství zvířat určených k přepravě. Dodržení této lhůty se nevztahuje na nutné porážky.

§ 54

(1) Odběratel nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady dodaných zvířat ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejich vad, pokud při odběru zvířete vystavil nákupní lístek (nákup v živém), u kontrolních porážek lístek o převzetí.

(2) Odběratel nenakupuje v živém kozly a zvířata, u nichž se vyskytují vady, které by mohly mít za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

• a) nemoc nebo podezření z nákazy projevující se zjevnou poruchou celkového zdravotního stavu (horečka, snížená pohyblivost, nevstávání);

• b) hluboké hnisavé rány nebo zranění značného rozsahu;

• c) vyhublost v důsledku nemoci, stáří nebo dlouhotrvající krajní podvýživa doprovázená celkovou sešlostí, sníženou pohyblivostí;

• d) rozsáhlé proleženiny.

V těchto případech vystaví odběratel lístek o převzetí (§ 10 odst. 3) a nákupní lístek vystaví podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa.

(3) Odběratel nemůže odmítnout nákup v živém v případě, když se dodávají zvířata v živém s vadami, které nemají za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

• a) některé nemoci (např. aktinomykóza v malém rozsahu, záněty a katary pohlavních orgánů, vyléčené záněty i když zanechaly zjevné následky, zaprahlost vemene);

• b) hubenost vzniklá z podvýživy nebo z přestálé nemoci, avšak bez poruchy celkového zdravotního stavu;

• c) poškození kůže.

(4) Nedohodnou-li se organizace o tom, zda má být proveden nákup v živém, rozhodne státní veterinární lékař.

(5) Z domácích porážek prasat mohou jednotlivě hospodařící rolníci dodat na plnění smluvního množství vepřové půlky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak s hřbetním a plstním sádlem.

(6) Váha masa vytěženého z nutných porážek a ze zvířat zpeněžovaných v mase podle odstavce 2, pokud toto maso bylo určeno pro veřejné stravování, tj. bez konfiskovaných částí, se započítává na plnění smluvního množství jednotlivých druhů jatečných zvířat tak, že váha masa se násobí u skotu, koní a skopového bravu koeficientem 2, u prasat koeficientem 1,25, u telat koeficientem 1,4. Váhou vytěženého masa se rozumí váha 4 čtvrtí u skotu a koní, 2 půlek u prasat nebo celých telat v kůži bez nožiček, nebo u dospělých zvířat skopového bravu váha trupu bez noh, a to vždy s vrostlým lojem nebo sádlem a s ledvinami ve vychladlém stavu.

(7) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg živé váhy jatečných zvířat se stanoví ve výši:

jatečný skot	20,- Kčs
jatečná telata	22,- Kčs
jatečná prasata	22,- Kčs
jatečné ovce a jehňata	10,- Kčs

§ 55

Jatečné kozy

(1) Pro zařazení do jakostních tříd se stanoví tyto jakostní znaky:

• pro kozy a kastráty, popřípadě kozlíky do 1 roku:

jakostní třída A: zvířata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty;

jakostní třída B: zvířata zmasilá, dobré jatečné hodnoty;

jakostní třída C: zvířata málo zmasilá;

• pro kůzlata:

jakostní třída A: kůzlata silná, plně zmasilá, ve váze nad 4,50 kg;

jakostní třída B: kůzlata slabší, málo zmasilá, o váze od 3,50 kg do 4,50 kg.

(2) Pro dodávky jatečných koz platí obdobně ustanovení § 53 a 54.

(3) Povinnost platit penále je jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

§ 56

Jateční koně a jatečná hříbata

(1) Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:

jakostní třídy A při výtěžnosti nad 57 %,

jakostní třídy B při výtěžnosti nad 51 %,

jakostní třídy C při výtěžnosti nad 45 %,

jakostní třídy D při výtěžnosti do 45 %.

(2) Pro zařazení jatečných hříbat (koní do dvou let) do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:

jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty;

jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty;

jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.

(3) Pro dodávky jatečných koní a hříbat platí obdobně ustanovení § 53 a 54.

(4) Povinnost platit penále je jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

§ 57

Nutné porážky

(1) Svoz zvířat určených k nutnému poražení nebo svoz masa a ostatních vedlejších částí nutně poražených zvířat mimo jatky zajišťují zemědělské nákupní a zásobovací podniky na požádání zemědělské organizace v případě, že zemědělská organizace nemůže pohotově použít vlastní dopravní prostředek.

(2) Podniky masného průmyslu jsou povinny přijímat v kterékoli době zvířata dodaná k nutné porážce, popřípadě maso z nutných porážek a vydat o tom předávající organizaci lístek o převzetí s udáním hrubé váhy (kopii tohoto lístku předají zástupci zemědělské organizace). Není-li možno váhu zjistit vážením zvířat v živém stavu, je nutno tuto skutečnost zdůvodnit v lístku o převzetí.

(3) Zpeněžení zvířat určených k nutnému poražení zajišťuje zemědělský nákupní a zásobovací podnik, který je povinen ihned po provedeném zpeněžení vystavit zemědělské organizaci nákupní lístek, ke kterému musí být přiloženo potvrzení státního veterinárního lékaře o konečném výsledku prohlídky a posouzení masa a vedlejších produktů porážky.

(4) Nařídí-li státní veterinární lékař laboratorní vyšetření masa, proplácí se maso a vedlejší produkty až podle výsledku tohoto vyšetření. Zjišťování váhy masa a vedlejších produktů se provádí za účasti zástupce zemědělské organizace ihned po skončení veterinární prohlídky. Zjištěná váha se zaokrouhluje způsobem stanoveným v § 53 odst. 3. Váha vnitřností a vepřových kůží se obdobným způsobem zaokrouhluje na 10 dkg; u ostatních kůží na 0,50 kg. Pro kvalitativní hodnocení masa a vedlejších produktů z nutně poražených zvířat platí cenový výměr ministerstva zemědělství o zpeněžování zvířat v mase. Pro zařazení vepřového masa poživatelného bez omezení do třídy jakosti musí být vzata v úvahu i váha konfiskátů z půlek přesto, že se konfiskáty neproplácejí a nezapočítávají na plnění smluvního množství.

(5) Podkladem pro stanovení jakosti masa a vedlejších produktů je jejich posouzení státním veterinárním lékařem, který stanoví, zda maso a vedlejší produkty jsou poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné. Zařazení poživatelného masa do jakostní třídy dohodnou organizace. Případné rozpory o zařazení masa do jakostní třídy rozhoduje státní veterinární lékař.

(6) Od dodavatele nelze požadovat náhradu nákladů za dopravu, zpracování, prohlídky, přesun nebo za odklizení masa zdravotně závadného.

(7) Dojde-li ke konfiskaci veškerého masa a vedlejších produktů porážky pro jejich nepoživatelnost, nemá zemědělská organizace právo na zaplacení dodaného zvířete, nenese však náklady porážky a dopravy.

(8) Náklady za dopravu zvířat určených k nutné porážce hradí ve všech případech zemědělské nákupní a zásobovací podniky, a to i jednotlivě hospodařícím rolníkům.

(9) Odběratel je povinen vydat zástupci zemědělské organizace potvrzení státního veterinárního lékaře o částečné nebo úplné konfiskaci masa a vedlejších produktů nebo o jejich prohlášení za podmíněně poživatelné.

§ 58

Jatečná drůbež

(1) Živá jatečná drůbež se dodává podle ČSN 46 6415.

(2) Zemědělská organizace uzavírá s odběratelem smlouvu o dodávce drůbeže v ročním objemu a v členění na hrabavou a vodní, informativně podle druhů.

(3) Dodací lhůta se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí v členění na hrabavou a vodní drůbež. Současně sdělí informativně i členění hrabavé a vodní drůbeže na jednotlivé druhy. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %; v podílu dodávek hrabavé a vodní drůbeže se připouští zaměnitelnost do výše 20 %. Rozsah smluvených měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek. Zemědělská organizace je povinna nahlásit odběrateli 10 dnů před začátkem dodávkového měsíce, jaké množství hrabavé drůbeže bude dodáno více než činí množství sjednané k dodávce na příslušný měsíc. Vodní drůbež je odběratel povinen odebrat do 10 dnů po nahlášení zemědělskou organizací.

(4) Jatečnou drůbež přejímá odběratel v provozovně zemědělské organizace. Zemědělská organizace je povinna připravit drůbež na místo přístupné dopravnímu prostředku (nákladnímu automobilu). Odběratel předem dohodne se zemědělskou organizací odběr drůbeže (čas a množství). Z intenzivních velkochovů je odběratel povinen odebrat vždy veškerou drůbež včetně nestandardní. Neodebere-li odběratel drůbež v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou. Nepřipraví-li zemědělská organizace drůbež v dohodnutém čase a množství k dodávce, uhradí odběrateli vzniklé náklady.

(5) Odběratel je povinen odmítnout odběr drůbeže, není-li k dodávce připojeno osvědčení státního veterinárního lékaře.

(6) Odběratel je povinen převzít živou jatečnou drůbež, která nejeví zřejmé známky poranění nebo onemocnění, jako nezávadnou, pokud nebude opak zjištěn státním veterinárním lékařem před jejím odběrem v provozovně zemědělské organizace.

(7) Odběratel nemůže uplatňovat právo z odpovědnosti za vady živé jatečné drůbeže ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejích vad, pokud drůbež byla převzata jako nezávadná bez zřejmých známek poranění nebo onemocnění; to platí i pro jatečnou drůbež dodanou s otlaky. Dodavatel však odpovídá za znehodnocení masa a tuku způsobené porušením povinnosti nekrmit před dodávkou krmivem s nežádoucím účinkem na jakost masa a tuku (§ 53 odst. 2).

(8) Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti, je odběratel povinen přizvat pověřený kontrolní orgán. Nelze-li kontrolní orgán zajistit u dodávek vodní drůbeže a krůt nad 200 kusů a u kuřat a slepic nad 300 kusů, zjistí se jakost kontrolní porážkou. Kontrolní porážka musí být provedena přednostně týž den, nebo nejpozději následující den po odběru, pokud možno na nejbližším místě, kde lze tuto porážku provést. Zemědělská organizace má právo se zúčastnit kontrolní porážky. Kontrolní porážkou se zjišťuje jakost jatečné drůbeže přejímané podle váhy v živém v provozovně zemědělské organizace. Poměr jakostních tříd zjištěných kontrolní porážkou se použije pro zpětné stanovení poměru jakostních tříd v dodávce živé drůbeže. Při kontrolní porážce se určuje jakost zabité drůbeže podle jakostních znaků uvedených v ČSN 46 6415. K vadám drůbeže způsobených při zabití a opracování se nepřihlíží. Drůbež III. jakostní třídy se zařazuje do II. jakostní třídy do výše normy zpracovatelského závodu. Spory o jakost zabité drůbeže při kontrolní porážce rozhoduje s konečnou platností státní veterinární lékař. Při převzetí drůbeže do kontrolní porážky vystaví odběratel zemědělské organizaci lístek o převzetí, na kterém potvrdí druh, počet kusů a váhu drůbeže. V poznámce uvede „kontrolní porážka“ a vyznačí jakost udávanou zemědělskou organizací i odběratelem. Úhyny a ztráty na váze během přípravy nese odběratel. Nákupní lístek vystaví odběratel do dvou pracovních dnů po obdržení vyúčtování kontrolní porážky.

(9) U drůbeže nakrmené před dodávkou se odečte z váhy každého kusu nejvýše:

u hus raných a ostatních	0,20 kg
u hus sádelných	0,30 kg
u kachen	0,15 kg
u kuřat a mláďat perliček	0,05 kg
u slepic a perliček	0,10 kg
u krůt	0,25 kg

U kachen dodávaných přímo z vody se sráží z váhy každého kusu 0,05 kg (kromě srážky na nakrmenost).

(10) V případech, kdy zemědělská organizace dodává zabitou drůbež, platí zvláštní předpisy, ČSN 57 3099, popřípadě dodací podmínky dohodnuté ve smlouvě.

(11) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg živé váhy jatečné drůbeže činí 30,- Kčs.

§ 59

Drůbež nemocná, z nemoci podezřelá a nestandardní

(1) Drůbež nemocná z chovů nebo oblastí zamořených nemocemi nebo drůbež podezřelá z nakažení nebo nákazy se odebírá podle pokynů státního veterinárního lékaře. Na tuto drůbež vystaví odběratel lístek o převzetí, kde uvede druh, počet kusů a váhu drůbeže. Tato drůbež se dopravuje a zpracuje podle pokynů státního veterinárního lékaře a za základ pro zpeněžení se bere množství poražené drůbeže určené státním veterinárním lékařem za poživatelné. Náklady spojené s opracováním drůbeže III. třídy a konfiskátů hradí zemědělská organizace. Na plnění smlouvy se zemědělské organizaci započítává celková živá váha převzaté drůbeže mimo konfiskáty.

(2) Obdobně se postupuje i při zpeněžování nestandardní drůbeže, pokud nedojde k jiné dohodě.

§ 60

Ryby, zvěřina a živá zvěř

(1) Na dodávky tržních kaprů (I. a II. váhová třída) se uzavírají roční smlouvy. Odběratel se dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí na rozsahu dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí.

(2) Jestliže ve smlouvě nebudou uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních kaprů tyto nejnižší váhy:

kapr I. váhové třídy	1,00 kg
kapr II. váhové třídy	0,60 kg

Při dodávkách kaprů I. třídy se považuje váhová třída za splněnou, neobsahuje-li dodávka více než 5 % kaprů nižší váhové třídy.

(3) Na dodávky nestandardních tržních ryb a ryb neuvedených v technické normě, rybí násady, plůdku a jiker se uzavírají smlouvy, ve kterých se sjednají dodací podmínky a ceny.

(4) Na dodávky zvěřiny se uzavírají smlouvy na kalendářní rok v členění na jednotlivá čtvrtletí podle jednotlivých druhů zvěřiny a na váhové množství v mrtvé váze.

(5) Ve smlouvě na dodávku zvěřiny dohodne odběratel s dodavatelem způsob nahlašování úlovku, termíny odběru, nákupní místa a ostatní nákupní a dodací podmínky. Jestliže bylo dohodnuto, že dodavatel dopraví zvěřinu do nákupního místa mimo hranice honitby, musí být ve smlouvě výslovně dohodnuta výše náhrady dopravních nákladů do tohoto místa; tyto náklady hradí odběratel.

(6) Uživatelé honitby dodávají zvěřinu podle těchto jakostních podmínek:

• a) zvěřina spárkaté zvěře:

kusy řádně vyvržené, nezapařené, ne příliš poškozené střelbou, samci (kromě kňourů) bez hlav, zvěř holá (včetně černé) s hlavami;

• b) zvěřina drobné zvěře:

zajíci - vymačkaní a nerozstřílení,

bažanti a kachny - nerozstřílené,

koroptve - vyháčkované a nerozstřílené.

• c) Pro jednotlivé druhy zvěřiny se stanoví tyto nejnižší váhy v mrtvém stavu:

zvěřina jelení	45 kg
černá	40 kg
srnčí	8 kg
zaječí	3 kg
koroptví	18 dkg.

U zvěře spárkaté se nejnižší váha vztahuje jen na dospělé kusy. Mladé a zdravé kusy mohou být dodávány i ve váze nižší.

• d) Bažanty přejímá odběratel od uživatelů honiteb podle těchto jakostních tříd:

jakostní třída I.

• kohouti a slepice nad 70 dkg mrtvé váhy

jakostní třída II.

• kohouti a slepice do 70 dkg mrtvé váhy a všechny kusy s rozstříleným břichem bez ohledu na váhu.

(7) Podmínky dodávky a odběru živé zvěře dohodnou uživatelé honiteb s odběratelem ve smlouvě.

(8) Povinnost platit penále u dodávek ryb, rybí násady, plůdku, jiker, zvěřiny a živé zvěře vzniká jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

§ 60 a)

Kožky

(1) Kožkami podle této vyhlášky se rozumějí kožky z kožešinových zvířat (tj. z norků, nutrií, ušlechtilých druhů lišek a z králíků chovaných ve velkochovech socialistických zemědělských organizací), dále jen „kožky z kožešinových zvířat“.

(2) Podmínky dodávky a odběru dohodnou dodavatel s odběratelem ve smlouvě.

(3) Povinnost platit penále vzniká jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

Mléko

§ 61

(1) Jakost syrového mléka stanoví ČSN 57 0601 - Syrové mléko (dále jen „mléko“).

(2) Odběratel uzavře se zemědělskou organizací smlouvu o dodávce mléka v ročním objemu. Při uzavírání smlouvy je odběratel oprávněn si vyžádat od zemědělské organizace orientačně množství na jednotlivá čtvrtletí a nejpozději vždy 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí dohodnout rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění jednotlivých měsíců platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

(3) Mléko neodpovídající ČSN 57 0601 - Syrové mléko je odběratel povinen odebrat v rozsahu stanoveném v § 109 odst. 3, a to za ceny stanovené zvláštním předpisem.^*) Na plnění smlouvy se započítávají dodávky mléka o kyselosti nepřesahující 10° SH.

(4) Zjistí-li odběratel rozborem podle ČSN 57 0530, že dodavatel porušil dodané mléko vodou, odstředěným mlékem, odsmetaněním, nezapočítává se tato dodávka na plnění smlouvy. Vykazuje-li mléko tukuprostou sušinu nad 8 %, je odběratel povinen prokázat jeho porušení odebráním stájového vzorku.

§ 62

(1) Mléko přejímá odběratel v mléčnici nebo na jiném místě, kde je technicky možné zjistit množství a jakost mléka (§ 63 odst. 1). Místo přejímky v zemědělské organizaci musí být komunikačně přístupné. V případech, kdy cesty nejsou přístupny nadměrné váze vozidla nebo jinak nesjízdné, dohodne se zemědělská organizace s odběratelem o jiném přejímacím místě nebo dílčím svozu v rámci obvodu zemědělské organizace.

(2) Odběratel je povinen zajistit odvoz mléka z místa přejímky podle dohodnutého svozního plánu, který musí být stanoven tak, aby mohl být ukončen technologický postup podle ČSN 46 6104 „Ošetření syrového mléka po nadojení“, nejdéle však do 20 hodin po nadojení, pokud nejsou dohodnuty lhůty kratší. Dobu odvozu mléka dohodne odběratel se zemědělskou organizací. Nedojde-li k dohodě, odvoz mléka se neuskuteční:

• a) v letním období před 5. hodinou ranní,

• b) v zimním období před 6. hodinou ranní.

Mléko z odpoledního dojení musí být odvezeno nejpozději do 13. hodiny následujícího dne. Jestliže svozní plán nebude mít návaznost na dokončení technologického postupu, může mlékárna, dohodne-li se se zemědělskou organizací, odebírat mléko o vyšší teplotě. Toto ujednání musí však být výslovně uvedeno ve smlouvě.

(3) Při konvovém svozu je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci bezplatně denně v potřebném množství čisté mlékárenské konve podle ČSN 46 6109. Při cisternovém svozu zapůjčí odběratel bezplatně mlékárenské konve těm zemědělským organizacím, od nichž neprovádí odvoz mléka z mléčnice nebo z důvodu nedostatečné technické vybavenosti odběratele. V těchto případech obstarává čištění a údržbu konví zemědělská organizace bezplatně. V ostatních případech se musí zapůjčování konví a příslušná úhrada výslovně dohodnout ve smlouvě.

(4) Odebírá-li odběratel mléko v mléčnici, je zemědělská organizace povinna ji vybavit řádným osvětlením a zařízením k uchování jakosti a měření množství mléka, pokud je odebíráno z chladicích nádrží.**)

§ 63

(1) Převzetí mléka potvrdí odběratel v lístku o převzetí, který vyplní zemědělská organizace a který musí mít náležitosti stanovené v § 10 odst. 3. Údaje o jakosti se uvedou podle zjištění při odběru, a to stupeň kyselosti, teplota, stupeň čistoty a počet odebraných vzorků na tučnost. V lístku o převzetí se uvede i počet předaných a vrácených obalů. Odběratel vystaví nákupní lístek po zjištění procenta tučnosti, popř. specifické hmoty a dalších ukazatelů, potřebných k určení jakosti mléka v laboratoři odběratele a předá jej následující den zemědělské organizaci. Zjistí-li odběratel porušenost mléka, je povinen to oznámit týž den zemědělské organizaci (telefonicky, telegraficky).

(2) V případech, kdy má být mléko převzato na plnění smlouvy se srážkou na kyselost (kyselost nad 8° SH do 10° SH), nebo nemá být započteno na plnění smlouvy (nad 10° SH), se stanoví kyselost ihned při převzetí dostupnou a průkaznou metodou.

(3) Zástupce zemědělské organizace musí být přítomen při předání mléka k převzetí a potvrzení průvodních dokladů v době stanovené svozním plánem. Je-li nepřítomen, platí zjištění osádky vozidla.

(4) Vzorky se odebírají denně při převzetí, a to u konvového svozu v provozovně odběratele (mlékárna), u cisternového svozu v zemědělské organizaci. Při odběru mléka je odběratel povinen na požádání předat zemědělské organizaci zaplombovaný vzorek pro kontrolní účely.

(5) Ve výjimečných a odůvodněných případech se u cisternového svozu mohou obě organizace se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dohodnout o tom, že zjišťování tučnosti denních dodávek mléka nebude prováděno každý den. Tučnost však musí být zjištěna nejméně 10krát za 1 kalendářní měsíc. Hranice denní anulace v případě sníženého počtu dnů pro stanovení tučnosti se sníží na ± 0,1 % a měsíční rozdíl nesmí překročit ± 0,03 %.

(6) Vzorky se odebírají do vzorkovnice v minimálním množství 250 ml z každé denní dodávky mléka. Odběratel je povinen provést rozbory vzorků ještě týž den a zbytky vzorků uchovat do 12. hodiny příštího dne. Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor mléka (mléko z části promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.) platí, že mléko mělo tučnost odpovídající průměrné tučnosti zjištěné u ostatního mléka dodávaného v běžném měsíci. Bazénové vzorky u cisternového svozu se nabírají po řádném rozmíchání v poměru obsahu jednotlivých nádob, ve kterých je mléko připraveno k odvozu, a to buď ručně nebo pomocí odkapového zařízení.

(7) Neodebere-li odběratel mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další 1 hodinu.

(8) Jestliže jakost dodávaného mléka zjišťuje odběratel, má zemědělská organizace právo zúčastnit se zjišťování jakosti v laboratoři odběratele.

§ 64

(1) Při cisternovém svozu je odběratel povinen provádět denně kontrolu jakosti a obsahu jednotlivých cisteren a srovnávat je s údaji zjištěnými u dodavatele. Kontrolní vzorek se odebere z celého množství mléka obsaženého v cisterně po řádném promíchání obsahu cisterny, a to nejméně dvěma náběry. Tučnost kontrolního vzorku se stanoví dvěma úředně ověřenými tukoměry. Jestliže rozdíl mezi tučností kontrolního vzorku a tučností zjištěnou rozborem vzorků odebraných při převzetí přesahuje ± 0,2 %, postupuje se jako by vzorky nebyly odebírány. Odběrateli může být povoleno postupovat takto i v případě, přesahuje-li denní rozdíl ± 0,1 %.

(2) Celoměsíční rozdíl mezi přijatou a proplacenou průměrnou tučností na jednotlivých cisternových linkách nesmí překročit + 0,03 %. Zejména v těchto případech může Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nařídit odběr dvou rampových cisternových vzorků nezávisle na sobě, po opětovném promíchání obsahu cisterny, přičemž druhý vzorek se zaplombuje a bude sloužit výhradně ke kontrolním účelům.

§ 65

Jestliže zemědělská organizace vyznačí na lístku o převzetí výsledky vlastního rozboru, provedeného podle ČSN 57 0530, a neshoduje-li se její údaj s výsledkem rozboru provedeného odběratelem, stanoví se jakost mléka dohodou obou organizací. Nedojde-li k dohodě, je odběratel povinen požádat bezodkladně o rozhodnutí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Neučiní-li tak, platí za jakost dodanou jakost udaná zemědělskou organizací.

§ 66

(1) Za dodané mléko v měsíci poskytne odběratel zemědělské organizaci do 20. dne každého měsíce zálohu přibližně ve výši ^2/3 předpokládané celoměsíční dodávky. Po uplynutí měsíce provede do 5. dne následujícího měsíce konečné vyúčtování.

(2) Odběratel zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací. Tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítá na 2 desetinná místa.

Sdružené dodávky

§ 67

(1) Dohodne-li se odběratel s JZD o tom, že JZD obstará v obci za stanovenou odměnu sběr mléka od výrobců - jednotlivců (členů JZD, jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav) a provede proúčtování výplat za toto mléko, musí mít tato smlouva písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá odběratel. Ve smlouvě se stanoví výše odměny za sběr a výplatu mléka a materiální podmínky (zapůjčení konví, vybavení sběrny, úhrada režie ve sběrně apod.), které odběratel poskytne JZD.

(2) Dodávky jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav se přejímají a skladují odděleně od dodávek ze společné výroby a proplácejí se na základě zjištěné jakosti a průměrné tučnosti nejméně 3 platných vzorků od všech sdružených dodavatelů a po provedení příslušných srážek (přirážek). Vyúčtování se provádí do 15. dne následujícího měsíce.

§ 68

(1) Zemědělská organizace má nárok na odprodej odstředěného mléka nebo podmáslí ke krmným účelům v rozsahu stanoveném ministerstvem zemědělství a výživy.

(2) Na odprodej mléka uzavírá odběratel se zemědělskou organizací smlouvu v rozsahu, který odpovídá údajům zemědělské organizace o počtu telat a selat obsažených v jejich návrzích celoročního výrobně finančního plánu, popřípadě hospodářsko výrobně finančního plánu. Rozsah měsíčních dodávek odstředěného mléka nebo podmáslí dohodnou zemědělské organizace s odběratelem nejpozději 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí.

(3) Odběratel dodává tekuté krmné mléko pravidelně denně v jakosti podle příslušných ČSN. Na plnění smlouvy se nezapočítají krmná mléka tekutá i sušená, která neodpovídají příslušným ČSN. Odběratel může podle dohody se zemědělskou organizací vydávat za odstředěné pasterované mléko, sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka za 11 litrů čerstvého odstředěného pasterovaného mléka.

(4) Odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí se dodává zemědělským organizacím v konvích. Čistě vymyté konve jsou povinny vracet ve sjednaných lhůtách a není-li lhůta dohodnuta, při nejbližší dodávce. Rozváží-li odběratel odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí cisternou, je povinen je předávat zemědělským organizacím v konvích.

(5) Zjistí-li zemědělská organizace nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, že krmné mléčné výrobky neodpovídají jakosti stanovené technickými normami, mají právo požadovat náhradní dodávku těchto výrobků v jakosti stanovené ČSN. Právo zemědělské organizace účtovat penále za dodávku vadné jakosti není tím dotčeno.

§ 69

(1) K plnění smlouvy o dodávce mléka sladkou smetanou nebo máslem musí dát souhlas výrobní zemědělská správa a státní veterinární lékař. Dohody se v těchto případech uzavírají zejména tehdy, vedou-li k dalšímu zintenzívnění výroby nebo kdyby svoz mléka byl nehospodárný. Zemědělské organizace, které se zabývají chovatelstvím a plemenářstvím a potřebují k tomu účelu čerstvé odstředěné mléko k odchovu mláďat, mohou místo mléka dodávat smetanu nebo máslo.

(2) Při dodávkách smetany nebo másla se musí dohodnout způsob dopravy těchto výrobků do mlékárny. Náklady dopravy hradí vždy odběratel.

(3) Smetana se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0656, ovčí hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, míchaný hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1138 a ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN - MPP - 10 854.

(4) Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodávaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede se přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.