Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb

(6) Vzorky se odebírají do vzorkovnice v minimálním množství 250 ml z každé denní dodávky mléka. Odběratel je povinen provést rozbory vzorků ještě týž den a zbytky vzorků uchovat do 12. hodiny příštího dne. Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor mléka (mléko z části promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.) platí, že mléko mělo tučnost odpovídající průměrné tučnosti zjištěné u ostatního mléka dodávaného v běžném měsíci. Bazénové vzorky u cisternového svozu se nabírají po řádném rozmíchání v poměru obsahu jednotlivých nádob, ve kterých je mléko připraveno k odvozu, a to buď ručně nebo pomocí odkapového zařízení.

(7) Neodebere-li odběratel mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další 1 hodinu.

(8) Jestliže jakost dodávaného mléka zjišťuje odběratel, má zemědělská organizace právo zúčastnit se zjišťování jakosti v laboratoři odběratele.

§ 64

(1) Při cisternovém svozu je odběratel povinen provádět denně kontrolu jakosti a obsahu jednotlivých cisteren a srovnávat je s údaji zjištěnými u dodavatele. Kontrolní vzorek se odebere z celého množství mléka obsaženého v cisterně po řádném promíchání obsahu cisterny, a to nejméně dvěma náběry. Tučnost kontrolního vzorku se stanoví dvěma úředně ověřenými tukoměry. Jestliže rozdíl mezi tučností kontrolního vzorku a tučností zjištěnou rozborem vzorků odebraných při převzetí přesahuje ± 0,2 %, postupuje se jako by vzorky nebyly odebírány. Odběrateli může být povoleno postupovat takto i v případě, přesahuje-li denní rozdíl ± 0,1 %.

(2) Celoměsíční rozdíl mezi přijatou a proplacenou průměrnou tučností na jednotlivých cisternových linkách nesmí překročit + 0,03 %. Zejména v těchto případech může Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nařídit odběr dvou rampových cisternových vzorků nezávisle na sobě, po opětovném promíchání obsahu cisterny, přičemž druhý vzorek se zaplombuje a bude sloužit výhradně ke kontrolním účelům.

§ 65

Jestliže zemědělská organizace vyznačí na lístku o převzetí výsledky vlastního rozboru, provedeného podle ČSN 57 0530, a neshoduje-li se její údaj s výsledkem rozboru provedeného odběratelem, stanoví se jakost mléka dohodou obou organizací. Nedojde-li k dohodě, je odběratel povinen požádat bezodkladně o rozhodnutí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Neučiní-li tak, platí za jakost dodanou jakost udaná zemědělskou organizací.

§ 66

(1) Za dodané mléko v měsíci poskytne odběratel zemědělské organizaci do 20. dne každého měsíce zálohu přibližně ve výši ^2/3 předpokládané celoměsíční dodávky. Po uplynutí měsíce provede do 5. dne následujícího měsíce konečné vyúčtování.

(2) Odběratel zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací. Tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítá na 2 desetinná místa.

Sdružené dodávky

§ 67

(1) Dohodne-li se odběratel s JZD o tom, že JZD obstará v obci za stanovenou odměnu sběr mléka od výrobců - jednotlivců (členů JZD, jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav) a provede proúčtování výplat za toto mléko, musí mít tato smlouva písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá odběratel. Ve smlouvě se stanoví výše odměny za sběr a výplatu mléka a materiální podmínky (zapůjčení konví, vybavení sběrny, úhrada režie ve sběrně apod.), které odběratel poskytne JZD.

(2) Dodávky jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav se přejímají a skladují odděleně od dodávek ze společné výroby a proplácejí se na základě zjištěné jakosti a průměrné tučnosti nejméně 3 platných vzorků od všech sdružených dodavatelů a po provedení příslušných srážek (přirážek). Vyúčtování se provádí do 15. dne následujícího měsíce.

§ 68

(1) Zemědělská organizace má nárok na odprodej odstředěného mléka nebo podmáslí ke krmným účelům v rozsahu stanoveném ministerstvem zemědělství a výživy.

(2) Na odprodej mléka uzavírá odběratel se zemědělskou organizací smlouvu v rozsahu, který odpovídá údajům zemědělské organizace o počtu telat a selat obsažených v jejich návrzích celoročního výrobně finančního plánu, popřípadě hospodářsko výrobně finančního plánu. Rozsah měsíčních dodávek odstředěného mléka nebo podmáslí dohodnou zemědělské organizace s odběratelem nejpozději 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí.

(3) Odběratel dodává tekuté krmné mléko pravidelně denně v jakosti podle příslušných ČSN. Na plnění smlouvy se nezapočítají krmná mléka tekutá i sušená, která neodpovídají příslušným ČSN. Odběratel může podle dohody se zemědělskou organizací vydávat za odstředěné pasterované mléko, sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka za 11 litrů čerstvého odstředěného pasterovaného mléka.

(4) Odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí se dodává zemědělským organizacím v konvích. Čistě vymyté konve jsou povinny vracet ve sjednaných lhůtách a není-li lhůta dohodnuta, při nejbližší dodávce. Rozváží-li odběratel odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí cisternou, je povinen je předávat zemědělským organizacím v konvích.

(5) Zjistí-li zemědělská organizace nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, že krmné mléčné výrobky neodpovídají jakosti stanovené technickými normami, mají právo požadovat náhradní dodávku těchto výrobků v jakosti stanovené ČSN. Právo zemědělské organizace účtovat penále za dodávku vadné jakosti není tím dotčeno.

§ 69

(1) K plnění smlouvy o dodávce mléka sladkou smetanou nebo máslem musí dát souhlas výrobní zemědělská správa a státní veterinární lékař. Dohody se v těchto případech uzavírají zejména tehdy, vedou-li k dalšímu zintenzívnění výroby nebo kdyby svoz mléka byl nehospodárný. Zemědělské organizace, které se zabývají chovatelstvím a plemenářstvím a potřebují k tomu účelu čerstvé odstředěné mléko k odchovu mláďat, mohou místo mléka dodávat smetanu nebo máslo.

(2) Při dodávkách smetany nebo másla se musí dohodnout způsob dopravy těchto výrobků do mlékárny. Náklady dopravy hradí vždy odběratel.

(3) Smetana se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0656, ovčí hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, míchaný hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1138 a ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN - MPP - 10 854.

(4) Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodávaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede se přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.

(5) Selské máslo se nakupuje od zemědělských organizací jen v mimořádných případech a jeho dodávku určují zvláštní předpisy.*) Jakostní podmínky selského másla se dohodnou ve smlouvě. Jakostní hodnocení selského másla se provádí v místě přejímky. Na dodávku se započítává selské máslo této jakosti:

• dobré jakosti, tj. dobré chuti, vůně i konzistence, čisté, o obsahu nejvýše 18 % vody;

• zdravotně nezávadné, nesmí být žluklé, hořké, znečištěné a nesmí páchnout;

• musí být čerstvé, ne starší 2 dnů;

• musí být baleno v čistém pergamenovém papíru nebo v náhradě pergamenového papíru, který zemědělské organizaci prodá odběratel.

Máslo horší jakosti (mazlavé, špatné konzistence, nakyslé, nahořklé nebo nažluklé chuti, spařené, o mírně zvýšeném obsahu vody nebo slabě znečištěné), se nakupuje jen výjimečně se srážkou z nákupní ceny a nezapočítává se na plnění smlouvy. Máslo starší, žluklé a hořké, páchnoucí, značně znečištěné, máslo se značným obsahem vody se nesmí nakupovat. Rozhodne-li okresní národní výbor, že se máslo musí ze zdravotních důvodů dodávat přepuštěné k rafinaci a technickým účelům, přepočte se na plnění dodávky čerstvého másla vynásobením množství dodaného přepuštěného másla koeficientem 1,25.

(6) Jakost ovčího hrudkového sýra stanoví ČSN 57 1137. Ovčí hrudkový sýr se přejímá na předem dohodnutých místech. Převzetí potvrdí odběratel v dodavatelské knížce, v níž vyznačí jakost dodaného výrobku. Odběratel je povinen odebrat vzorky z každé hrudky a provést rozbor vzorků nejpozději druhý den po převzetí; zbytky vzorků je povinen uschovat do 12. hodiny následujícího dne pro kontrolní účely. Na žádost zemědělské organizace je odběratel povinen předat jí zapečetěný vzorek pro kontrolní účely. Přepočet ovčího hrudkového sýra na plnění smlouvy o dodávce mléka se provádí v poměru 1:11 (1 kg ovčího hrudkového sýra se rovná 11 litrům mléka).

(7) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 litrů mléka se stanoví ve výši 5,- Kčs.

§ 70

Kontrolu přejímky, hodnocení a proplácení nakupovaného mléka, selského másla, ovčího hrudkového sýra a smetany dodávaných zemědělskými organizacemi provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, kterému přísluší i kontrola technologie těchto výrobků v prvovýrobě. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 63 odst. 4 a 5 a § 64 odst. 1.

Vejce konzumní

§ 71

(1) Konzumní vejce se dodávají v jakostech stanovených ČSN 46 6408.

(2) Zemědělská organizace uzavírá s odběratelem smlouvu na dodávku konzumních vajec v ročním objemu.

(3) Dodací lhůta konzumních vajec se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne se zemědělskou organizací, nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí, rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí však vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

(4) Konzumní vejce přejímá odběratel vždy v provozovně zemědělské organizace, přístupné dopravnímu prostředku (nákladnímu automobilu), v níž je možno zjistit váhu vajec a prosvítit jejich jakost.

(5) Zemědělská organizace je povinna uložit vejce do obalů a vystavit dodací list, v němž uvede celkovou váhu dodávky a počet kusů. Pokud zemědělská organizace dodává vejce, která se nakupují podle ČSN 46 6408 se srážkou z pevné (základní) nákupní ceny, je povinna je balit odděleně a obal označit.

§ 72

(1) Zemědělská organizace připraví za odměnu na žádost odběratele vejce k odvozu tak, že vyznačí na jednotlivých obalech jméno, adresu, brutto, taru a netto váhu a počet kusů. Odběratel je povinen obalový materiál na vejce a tiskopisy potřebné k vybavení dodávky vajec zajistit pro zemědělskou organizaci bezplatně.

(2) Dodávka vajec se uskutečňuje ve dnech dohodnutých mezi zemědělskou organizací a odběratelem. Nebylo-li možno dohodnutý plán odběru vajec z provozovny zemědělské organizace dodržet, je odběratel povinen odebrat vejce nejpozději do 3 dnů a započítat dodávku na období, ve kterém měla být odebrána. Nesplní-li odběratel tuto povinnost, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(3) Při odběru v provozovně zemědělské organizace prověřuje odběratel udanou jakost a váhu dodávky. Jakost se prověřuje statistickou přejímkou na základě stanoveného nebo dohodnutého přejímacího plánu. Zjistí-li se statistickou přejímkou, že jakost neodpovídá jakosti udané zemědělskou organizací, má odběratel právo požadovat slevu až 5 % z ceny celkové dodávky nebo proplatit dodávku podle výsledku statistické přejímky anebo požadovat vytřídění nevyhovujících vajec. Nesouhlasí-li zemědělská organizace s výsledkem statistické přejímky, zajistí odběratel do 3 pracovních dnů od převzetí kontrolní třídění v nejbližší třídírně vajec. Odběratel je povinen přizvat zemědělskou organizaci ke kontrolnímu třídění. Dodávka se proplatí podle výsledku kontrolního třídění. Pokud se organizace nedohodnou jinak, platí pro zúčtování zásada, že vejce tekoucí zjištěná při kontrolním třídění se započítávají k tíži odběratele. Také ostatní vadná vejce, pokud jejich počet nepřesahuje 0,5 % z celkového počtu dodaných vajec, se započítávají k tíži odběratele. Vyskytne-li se při kontrolním třídění více než 1 % vajec neodpovídajících jakosti udané zemědělskou organizací, je tato organizace povinna zaplatit odběrateli penále ve výši 20 % z hodnoty překlasifikovaných vajec.

(4) Pro přímé dodávky podle smluvených dodacích podmínek zapůjčí odběratel zemědělské organizaci na její požádání obaly za sjednanou cenu.

(5) Penále za nedodaných nebo neodebraných 1000 kusů vajec činí 20,- Kčs.

§ 73

Ovčí vlna

(1) Odběratel uzavře se zemědělskou organizací smlouvu o dodávce vlny v ročním objemu s členěním na pololetí. Smlouvy o dodávce za každé pololetí se zpřesňují 30 dnů před začátkem pololetí.

(2) Ovčí vlna se nakupuje v jakostech stanovených ČSN 46 6222 - Tuzemská potní ovčí vlna. Zemědělská organizace je povinna vlnu ihned po střiži rozprostřít na dobu 10 až 14 dnů na vzdušném místě, dále vlnu roztřídit podle jakosti, tj. srovnat a rozdělit podle jemnosti a délky a oddělit kousky od rouna.

(3) Odběratel nakupuje ovčí vlnu na základě smyslového posouzení jemnosti, čistoty, délky, charakteru, zdravosti, vlhkosti vláken a stanoví třídu jakosti a procento výtěžnosti. V případě, že zemědělská organizace nesouhlasí s ohodnocením, je odběratel povinen zajistit odebrání vzorku dodávané vlny buď orgánem pověřeným rozhodnout o jakosti vlny nebo za účasti obou organizací podle ČSN 46 6222 - Tuzemská potní ovčí vlna.

(4) Odběratel nakupuje vlnu přímo v provozovně zemědělské organizace, pokud jsou pro to zemědělskou organizací vytvořeny podmínky (velká světlá místnost vybavena třídícím stolem, cejchovanou váhou vážící s přesností na 5 dkg a zařízením na žokování vlny), jinak v místě dohodnutém ve smlouvě. Od ostatních dodavatelů se vlna nakupuje v místech vyhlášených odběratelem po schválení okresním národním výborem a po projednání se státním veterinárním lékařem.

(5) Při nákupu se k váze ovčí vlny do 5 dkg nepřihlíží a nad 5 dkg se zaokrouhluje na 10 dkg.

(6) Pokud se vlna nakupuje v provozovně zemědělské organizace, je odběratel povinen zajistit obaly. Při odběru vlny mimo provozovnu zemědělské organizace je dodavatel povinen dodat vlnu ve vlastních obalech, pokud nebude ve smlouvě dohodnuto jinak.

(7) Penále na nedodaných nebo neodebraných 100 kg ovčí vlny činí 200,- Kčs.

Oddíl čtvrtý

Zvláštní podmínky dodávky plemenných, chovných a užitkových zvířat a násadových vajec

§ 74

Plemenná zvířata

Plemenná zvířata se zařazují do výsledné třídy plemenné hodnoty stanovené technickými normami:

plemenní koně	ČSN 46 6310
plemenný skot	ČSN 46 6110
plemenná prasata	ČSN 46 6150
plemenné ovce	ČSN 46 6210
plemenné kozy	ČSN 46 6230
kuřata, slepice, kohouti	ČSN 46 6410
krůty	ČSN 46 6440
husy	ČSN 46 6510
kachny	ČSN 46 6540

§ 75

Chovná zvířata

Pro chovný skot platí	ČSN 46 6111,
pro chovná prasata platí	ČSN 46 6155 a
pro chovné ovce	ČSN 46 6215.

§ 76

(1) Plemenná a chovná zvířata se prodávají na trzích na plemenná a chovná zvířata, výjimečně ze stáje chovatele.

(2) Při prodeji plemenných a chovných zvířat musí dodavatel odevzdat odběrateli potvrzení o původu vydané plemenářskou organizací, průvodní list, vážní lístek, veterinární potvrzení o výsledku zdravotních zkoušek podle platných předpisů*) a potvrzení způsobilosti k další plemenitbě; dále odevzdá záznam o zapuštění a stavu březosti potvrzený při inseminaci plemenářskou organizací, v případě přirozené plemenitby státním veterinárním lékařem.

§ 77

Užitková zvířata

(1) Užitkovými zvířaty jsou taková zvířata, která neodpovídají podmínkám stanoveným pro plemenná nebo chovná zvířata a jsou určena k dalšímu hospodářskému využití.

(2) Pro užitkový skot platí ČSN 46 6111,

pro užitková prasata platí ČSN 46 6155 a

pro užitkové ovce platí ČSN 46 6215.

(3) Při nákupu nakrmených zvířat se dohodne se zjištěné váhy srážka do 5 %, při nadměrné nakrmenosti až do 8 %. Při prodeji a nákupu selat je možno, jsou-li nakrmena, provádět srážky na nakrmenost, nejvýše však do 5 %.

(4) Dodavatel je povinen současně s dodávkou užitkových zvířat předat odběrateli průvodní list, veterinární potvrzení o výsledku zdravotních zkoušek a doklad o zapuštění nebo březosti zvířat.

(5) Na dodávky selat se uzavírají dlouhodobé smlouvy nejméně na dobu dvou let; objem ročních dodávek se člení na měsíce, a to pro prvý rok platnosti dlouhodobé smlouvy, pro další léta v termínech stanovených pro uzavírání smluv (§ 2 odst. 2). Při dodávkách selat se připouští proti smluvenému množství měsíční tolerance v této výši:

• a) pro dodávky od zemědělských organizací méně 20 %,

• b) pro ostatní dodávky méně 10 %.

Dodávaná selata a běhouni musí být zdraví, vývinem a váhou odpovídající svému věku. Selata ve váhovém rozpětí od 12 do 25 kg, běhouni ve váhovém rozpětí od 26 do 50 kg. U kastrovaných selat musí být zhojené rány. Nákupní váha se stanoví na celé kilogramy, přičemž do 0,50 kg se zaokrouhluje směrem dolů a nad 0,50 kg směrem nahoru.

(6) Odběratel je povinen odebrat smluvně zajištěná selata nejpozději do 10 dnů (selata dodávaná nad smlouvu do 21 dnů) ode dne, kdy mu byla nabídnuta zemědělskou organizací k odběru. Neodebere-li odběratel selata v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(7) Penále za nedodané nebo neodebrané sele činí 100 Kčs.

(8) Při dodávce selat z mezikrajových nebo meziokresních přesunů drahou nebo dopravními prostředky dodavatele, je odběratel oprávněn uplatnit vůči dodavateli váhové úbytky, jestliže ztráty na váze selat při trvání přepravy činí

do 12 hodin více než	7 %
do 24 hodin více než	9 %
do 36 hodin více než	10 %
přes 36 hodin	12 %

z nákupní živé váhy uvedené v průvodním dokladu (vážním protokolu). V těchto případech je odběratel oprávněn požadovat pouze náhradu váhového úbytku nad výše uvedené procento, přičemž pro výpočet těchto úbytků je rozhodující rozdíl vzniklý mezi váhou uvedenou v průvodním dokladu (vážním protokole) a váhou zjištěnou v místě předání odběrateli.

(9) Odběratel je povinen převzít selata i mimo pracovní dobu, pokud mu to bylo oznámeno.

§ 78

Odpovědnost za vady

(1) Vady plemenných, chovných a užitkových zvířat, které nejsou zřejmé při odběru od dodavatele a které nebylo možno zjistit při výběru, musí být písemně reklamovány do 15 dnů od splnění dodávky, jde-li o mladá zvířata, a do 42 dnů od splnění dodávky, jde-li o starší zvířata, drůbež a selata onemocnělá sípavkou, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká. Při meziokresních a mezikrajových přesunech se tato záruční doba prodlužuje o dobu trvání přepravy. Za mladá zvířata se považují:

• a) selata,

• b) běhouni, chovné a užitkové prasničky do 50 kg ž. v.,

• c) skot do 100 kg ž. v. nebo ve stáří do 2 měsíců,

• d) ovce a kozy do 20 kg nebo ve stáří do 3 měsíců,

• e) hříbata ve stáří do 1/2 roku.

(2) Jestliže v záruční době zvířata onemocní, je odběratel povinen zajistit provedení veterinární prohlídky a jejich ošetření. Hrozí-li nebezpečí úhynu do doby, než se dostaví státní veterinární lékař, je odběratel povinen nechat zvířata odporazit a prokázat totožnost odporaženého zvířete. Na požádání dodavatele je odběratel povinen zajistit na jatkách předložení kůže z odporaženého zvířete, u selat, běhounů a chovných prasniček prohlídku půlek k odsouhlasení čísla zvířete.

§ 78 a)

(1) Jestliže byla při prodeji zaručena u plemenic březost a prokáže-li se veterinárním potvrzením nižší stupeň březosti, je odběratel oprávněn požadovat na dodavateli slevu až do výše 15 % z prodejní ceny. V případech zjištěné jalovosti může být sleva požadována v odůvodněných případech až na úroveň jatečné hodnoty.

(2) Pokud počet slepiček z celkové dodávky tříděných kuřat bude nižší, než činí záruka sexování, musí být tato vada písemně reklamována ve lhůtě do 77 dnů stáří kuřat; při uplatnění reklamace v této lhůtě přísluší odběrateli za každou slepičku pod uvedené procento sexování sleva ve stejné výši, jako byl fakturován jeden kus v příslušné dodávce.

§ 79

Na prodej a přesun zvířat se vztahují veterinární podmínky vyplývající ze zákona č. 66/1961 Sb., o veterinární péči, vyhlášky č. 154/1961 Sb., a prováděcích předpisů k nim.

§ 80

Násadová vejce

Při odběru násadových vajec v provozovně zemědělské organizace prověřuje odběratel jejich počet; další jakostní znaky zjišťuje způsobem stanoveným v ČSN 46 6409.

§ 80 a)

Nakupovat a prodávat plemenná zvířata, sportovní koně a násadová vejce mohou pouze organizace pověřené podle zvláštních předpisů.^2)

Oddíl pátý

Zvláštní podmínky dodávky zemědělských potřeb

§ 81

Osivo a sadba, plemenná, chovná a užitková zvířata a násadová vejce

Pro dodávky osiv a sadby platí ustanovení § 46 až 51; pro dodávky plemenných, chovných a užitkových zvířat a násadových vajec platí ustanovení § 74 až 80.

Obchodní hnojiva

§ 82

(1) Obchodními hnojivy jsou všechny druhy dusíkatých, fosforečných, draselných, kombinovaných, vápenatých, humusových a bakteriálních hnojiv, popřípadě jiné látky užívané ke hnojení a zúrodňování půdy.

(2) Zemědělské nákupní a zásobovací podniky (dále jen „ZNZP“) jsou povinny plnit dodávky hnojiv v množství a druzích dohodnutých ve smlouvě. Rozsah měsíčních dodávek dohodnou organizace vždy 30 dnů před začátkem příslušného čtvrtletí. Obě organizace se v průběhu roku mohou dohodnout na případných změnách druhové skladby hnojiv. Pro plnění smlouvy podle jednotlivých druhů je však vždy rozhodná dodávka v čistých živinách.

§ 83

(1) ZNZP je povinen odběrateli oznámit nejpozději s fakturou:

• a) zda dodávaná hnojiva odpovídají platné technické normě;

• b) v případě, že jakost hnojiva bude vykazovat odchylky proti technické normě, budou uvedeny i nevyhovující ukazatele.

(2) Při dodávkách hnojiv neodpovídajících technickým normám je ZNZP povinen poskytnout odběrateli přiměřenou (dohodnutou, stanovenou) slevu.

§ 84

Reklamace vad dovážených hnojiv

(1) Není-li dohodnuto ve smlouvě jinak, je příjemce traťových dodávek z dovozu povinen reklamovat u ZNZP v těchto lhůtách:

• a) vady dodávek, které jsou zřejmé již při odběru od předávající organizace, do 3 dnů od příchodu výrobků do místa určení;

• b) vady dodávek ze socialistických států, zjistitelné pouze předepsaným nebo dohodnutým, chemickým nebo technickým rozborem nejpozději do 5 týdnů, z ostatních zemí do 10 dnů od příchodu výrobků do místa určení;

• c) ostatní vady do 4 měsíců od příchodu výrobků do místa určení.

(2) Jestliže příjemce nereklamoval ve lhůtách stanovených v předchozím odstavci, jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

Chemické přípravky

§ 85

Záruční doba

(1) ZNZP odpovídá za přípravky po dobu, která je stanovena od data výroby a vyznačena na obalu nebo na dodacím listě, nejméně však po dobu 2 měsíců od splnění dodávky.

(2) Jestliže záruční doba přesáhne dobu účinnosti stanovenou výrobcem, může být přípravek dodán jen se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

§ 86

Balení a obaly

(1) Přepravní skříně a ohradové palety musí být vyprázdněny ihned po obdržení výrobků.

(2) Pro vrácení sudů, konví a hoboků platí lhůty uvedené na průvodním dokladu v souladu se zvláštními předpisy.*)

(3) Nevrátí-li odběratel konve, sudy a hoboky ve stanovené lhůtě, budou mu ZNZP vyfakturovány za pořizovací cenu.

(4) Nabídne-li odběratel ZNZP vyfakturované obaly, je ZNZP povinen použitelné obaly odebrat a zaplatit za ně pořizovací cenu (u plechových bubnů dvě třetiny pořizovací ceny), sníženou o dvojnásobek poplatku za opotřebení.

(5) Plechové bubny, které jsou fakturovány společně s dodávkou, může odběratel nabídnout ZNZP, který je převezme, pokud jsou dále použitelné, za dvě třetiny pořizovací ceny.

Krmiva a krmné směsi

§ 87

(1) Ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků a potřeb se dodavatel zavazuje dodat odběrateli krmné směsi, pokud mu odběratel dodá v dohodnutém předstihu odpovídající množství zrnin nebo jiných vlastních krmiv (dále jen „surovin“). Tyto suroviny se nakupují za podmínek stanovených v § 20, 21 a 22 této vyhlášky.

(2) Dojde-li k prodlení odběratele v dodávce surovin (§ 138 zákona), je dodavatel povinen oznámit odběrateli zastavení dodávek krmných směsí nejméně 10 dnů před smluvenou dodací lhůtou a současně podat zprávu o tom nadřízené organizaci (výrobní zemědělské správě, oborovému ředitelství apod.).

(3) Závazek dodat krmiva odběrateli vzniká pro dodavatele také v případech zpětných odprodejů a mimořádných přídělů krmiv podle platných předpisů.

§ 88

Jakost

(1) Krmiva se zhoršenými jakostními znaky proti technickým normám mohou být výjimečně dodána pouze se souhlasem odběratele; přitom je dodavatel povinen vždy popsat vady a současně dohodnout slevu z ceny pro krmiva neodpovídající technickým normám.

(2) Pokud orgán pověřený odbornou státní kontrolou nad krmivy zjistí u výrobce nebo dodavatele, že krmná směs nebo jiné krmivo nemá vyhovující jakost, je dodavatel povinen poskytnout odběrateli přiměřenou slevu z ceny.

(3) Při podezření na vadu jakosti nebo při zjištění vady dodané krmné směsi nebo jiného krmiva, je odběratel oprávněn požadovat náhradní plnění v době potřebné k zajištění řádné výživy zvířat. Nezajistí-li dodavatel náhradní plnění včas, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu, které nemohl odběratel zabránit.

(4) Pokud došlo k onemocnění nebo k úhynu zvířat a je podezření, že důvodem byla dodávka vadné krmné směsi, je odběratel povinen požádat státního veterinárního lékaře o klinické vyšetření postižených zvířat, popřípadě i o pitvu a laboratorní vyšetření uhynulých zvířat. Současně je povinen vyrozumět dodavatele.

§ 89

Množství

Dodané množství krmiv a krmných směsí, jakož i množství surovin na výrobu krmných směsí se smí odchylovat od množství sjednaného ve smlouvě v jednotlivých měsících o ± 5 % při zachování celoročního množství.

§ 90

(1) Tekutá krmiva se dodávají v nádobách odběratele, není-li jiné dohody.

(2) Dodavatel je povinen převzít zpět použitelné jutové pytle od krmiv a krmných směsí za podmínek stanovených cenovými předpisy.

(3) Odběratel je povinen ohlásit dodavateli ihned výskyt nákazy zvířat. Byla-li v provozovnách odběratele zjištěna slintavka, nakažlivé zmetání, mor prasat, obrna prasat, sípavka prasat, salmonela a svrab, nesmí být dodávky uskutečňovány v jutových pytlích. Obaly, které přišly do provozoven odběratele, kde se vyskytla nákaza, nesmějí být vráceny a odběratel je povinen je zničit. Dodavatel vyfakturuje tyto obaly odběrateli podle cenových předpisů.

(4) Bezobalová přeprava krmných směsí se provádí na základě předchozí dohody mezi dodavatelem a odběratelem. Dodavatel s odběratelem současně dohodnou způsob kontroly dodávaného množství. Na žádost jedné strany je druhá strana povinna zúčastnit se odběru kompromisního vzorku při vyprázdňování dopravního prostředku. Vzorek se odebere podle technických norem dvojmo (pro dodavatele a odběratele) a uskladní se po dobu vzájemně dohodnutou.

§ 91

Dodací lhůty

Dodací lhůta pro dodávky krmiv, krmných směsí a surovin na výrobu krmných směsí se stanoví s přesností na měsíc. Organizace dohodnou nejpozději 30 dní před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Dodavatel s odběratelem dohodnou před začátkem dodávkového měsíce harmonogram dodávek během měsíce.

Záruční doba

§ 92

Dodavatel odpovídá za jakost krmiv a krmných směsí až do konce záruční doby stanovené technickými normami, nejméně však 3 týdny od splnění dodávky.

§ 93

Při dodávce krmné směsi s prošlou záruční lhůtou stanovenou technickou normou, mohou být dodávku uskutečněny pouze se souhlasem odběratele se slevou 5 % při překročení záruční lhůty nejvýše o jeden měsíc, a se slevou 10 % při překročení nejvýše o 3 měsíce. Při dodávkách starších krmných směsí bude výše slevy dohodnuta mezi odběratelem a dodavatelem, nejméně však ve výši 20 %. Při dodávce krmné směsi s uvedenými paušálními slevami nemůže odběratel uplatňovat nárok na další slevy z ceny za nižší krmnou hodnotu směsi vzniklou delším skladováním.

§ 94

Krmné pasterované mléko k napájení telat

(1) Mlékárna dodá na základě smlouvy odběrateli výměnou za stejné množství syrového mléka krmné pasterované mléko pro napájení telat podle ČSN 57 0599, a to v množství nejvýše 300 litrů na jedno chovné tele a 2 kg vitamínového a antibiotického přípravku.

(2) Dodavatel uzavře se zemědělskou organizací smlouvy na dodávky krmného pasterovaného mléka v ročním objemu a členění na čtvrtletí a upřesní se zemědělskou organizací vždy 7 dní před počátkem dodávkového měsíce rozsah měsíční dodávky.

Oddíl šestý

Přeprava zemědělských výrobků a potřeb

Přeprava zemědělských výrobků

§ 95

(1) Vnější přepravu zemědělských výrobků včetně kampaňové přepravy organizují a zajišťují odběratelé. K jejímu zabezpečení využívají v dohodě s pobočkou krajského dopravního střediska v okrese a s okresním národním výborem:

• vlastních dopravních prostředků,

• dopravních prostředků veřejné dopravy a při kampaňové přepravě i dohodnutých kapacit závodových doprav,

• dopravních prostředků zemědělských organizací.

(2) Vnější přepravou zemědělských výrobků se rozumí veškerá přeprava těchto výrobků určených k prodeji. Vnější přeprava začíná v provozovně, skladu, polním mlatu, skládce zemědělské organizace nebo na jiném místě v obvodu zemědělské organizace, na kterém jsou výrobky připraveny k naložení a které je přístupné nákladním automobilům.

§ 96

(1) Odběratel dohodne se zemědělskou organizací ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků rozsah vnější přepravy jednotlivých druhů zemědělských výrobků prováděné dopravními prostředky zemědělské organizace;*) rozsah vnější přepravy se zpřesňuje zejména pro kampaňovou přepravu.

(2) Zemědělské organizace:

• zajišťují vnější přepravu zemědělských výrobků z vlastní výroby přednostně vlastními nákladními automobily, pokud je nepotřebují pro vlastní potřebu;

• smluvně dohodnou rozsah a způsob vnější přepravy zemědělských výrobků, který zajistí vlastní traktorovou dopravou. V období kampaňových přeprav jsou povinny poskytnout odběrateli k vnější přepravě zemědělských výrobků veškerou kapacitu traktorové přepravy, pokud traktorů není nutno použít pro zajišťování nezbytných výkonů v zemědělské výrobě.

(3) Zemědělská organizace provádí vnější přepravu zemědělských výrobků na náklad odběratele za úhradu podle platného tarifu nákladní automobilové dopravy pro vnitrostátní přepravu.**)

§ 97

(1) Provede-li zemědělská organizace přepravu zemědělských výrobků za odběratele vlastním dopravním prostředkem, je odběratel povinen zajistit vykládku na svůj náklad.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na přepravu cukrovky prováděnou zemědělskou organizací do 6 km (§ 99 písm. d).

§ 98

V nákupní ceně zemědělských výrobků je zahrnuta povinnost zemědělské organizace připravit zemědělské výrobky určené k dodávce a zajistit jejich nakládku s výjimkou jatečných zvířat, vajec, drůbeže a mléka do připraveného dopravního prostředku bez urovnání. U vajec, drůbeže a mléka provádí nakládku odběratel. Jatečná zvířata je zemědělská organizace povinna vystavit na rampu k nakládce.

§ 99

U dále uvedených zemědělských výrobků platí kromě ustanovení § 95 až 98 ještě tyto zásady:

• a) Zelenina a ovoce

U zeleniny a ovoce, u nichž se nákupní cena tvoří dohodou zemědělských organizací s odběratelem (limitní a volné ceny), jsou součástí smlouvy o dodávce zeleniny a ovoce též podmínky přepravy.

• b) Plemenná, chovná a užitková zvířata

Přepravu plemenných, chovných a užitkových zvířat na nákupní trhy (svodné místo) zajišťuje zemědělská organizace na svůj náklad. Přepravu nakoupených zvířat ze stáje, z nákupního trhu nebo svodného místa zajišťuje odběratel na svůj náklad.

• c) Drůbež

Přepravu zabité a opracované drůbeže ze zemědělské organizace k odběrateli zajišťuje zemědělská organizace na svůj náklad. Přepravu nakoupené plemenné a chovné drůbeže ze zemědělské organizace nebo z místa konání trhu zajišťuje na svůj náklad odběratel.

• d) Cukrovka a zpětné dodávky cukrovarnických řízků

Pokud cukrovar nebo jeho filiální váha není vzdálena od provozovny zemědělské organizace více než 6 km, zajišťuje a provádí na základě uzavřené smlouvy přepravu cukrovky a její složení na přejímacím místě bez urovnání zemědělská organizace vlastními dopravními prostředky na náklad cukrovaru za úhradu přepravních nákladů podle tarifních předpisů. Pokud zemědělská organizace nemá dostatečnou vlastní dopravní kapacitu pro přepravu veškeré cukrovky na tuto vzdálenost, rozhodne výrobní zemědělská správa na žádost zemědělské organizace před začátkem sklizně a po dohodě s cukrovarem, jaké množství cukrovky odveze cukrovar. Je-li vzdálenost do cukrovaru nebo na jeho filiální váhu větší než 6 km, a není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, má zemědělská organizace právo zřizovat na veškeré množství cukrovky vlastní skládku. Provádí-li zemědělská organizace v dohodě s cukrovarem přepravu cukrovky na vzdálenost větší než 6 km, uhradí jí cukrovar náklady přepravy řízků za vzdálenost, o kterou zemědělská organizace přepravila cukrovku přes 6 km. Dopravu cukrovky z polí na vlastní skládku zemědělských organizací organizuje a zajišťuje zemědělská organizace. Odvoz cukrovky ze skládky zemědělské organizace do cukrovaru nebo na jiné přejímací místo organizuje a zajišťuje odběratel. Nakládku cukrovky na místě vlastní skládky obstará zemědělská organizace na vlastní náklad. Odběratel uhradí zemědělské organizaci paušální příplatek ve výši 1,30 Kčs za 1 q dodané cukrovky z vlastní skládky. V případech, kdy cukrovka bude dodávána z vlastních skládek zemědělských organizací, musí být ve smlouvě stanoveno místo odběru (skládka zemědělské organizace), místo splnění dodávky (cukrovar nebo jeho filiální váha), denní časový plán odvozu cukrovky odběratelem a konečný termín, do kdy bude ukončen odvoz cukrovky po skončení sklizně. Dohodnutý časový plán bude podléhat oboustranným majetkovým sankcím, a to ve výši 1 Kčs za 100 kg a den včas neodvezené nebo k odvozu nepřipravené cukrovky. Tento časový plán je možno přizpůsobit případům, kdy klimatické podmínky naruší předpokládaný průběh sklizně, a to na návrh zemědělské organizace nebo cukrovaru uplatněný v přiměřené lhůtě. V místě plnění dodávky bude kontrola dodávaného množství a jakosti prováděna zástupcem zemědělské organizace nebo objektivním orgánem. V případě, že zemědělská organizace bude požadovat přepravu řízků na větší vzdálenost než je místo, kde zemědělská organizace plnila dodávky cukrovky (§ 31 odst. 3), nebo vlastní skládka zemědělské organizace, ze které cukrovar zajišťoval přepravu cukrovky, uhradí zemědělská organizace cukrovaru náhradu za rozdíl vzdálenosti ve výši platného tarifu. Provede-li zemědělská organizace přepravu řízků na větší vzdálenost, než ke které je zavázána, uhradí jí cukrovar rozdíl vzdálenosti ve výši platného tarifu. Náklady za vyložení řepných řízků ze železničních vagónů uhradí zemědělské organizaci cukrovar ve výši sazeb platného tarifu.

§ 100

U léčivých rostlin a u drobných dodávek zemědělských výrobků hradí odběratel zemědělské organizaci, která přepravu provedla nebo zajistila, náhradu dovozného podle zvláštních paušálních sazeb dále uvedených:

• a) Léčivé a aromatické rostliny

Odběratel hradí dovozné, pokud hodnota dodávky přesahuje 20 Kčs, takto:

• zasílá-li dodavatel léčivé a aromatické rostliny do nejbližší sběrny železnicí nebo poštou, uhradí mu odběratel dovozné nebo poštovné podle přepravních dokladů;

• dodá-li dodavatel léčivé a aromatické rostliny do nejbližší sběrny jiným způsobem, než uvedeným v předchozím odstavci, uhradí mu odběratel při dodávkách z dohodnutého místa odběru (nebo z místa bydliště sběrače) paušální náhradu dovozného v této výši:

Váha dodávky v kg	Sazba v Kčs	Váha dodávky v kg	Sazba v Kčs
do 5	2,-	do 13	3,60
do 6	2,20	do 14	3,80
do 7	2,40	do 15	4,-
do 8	2,60	do 25	4,50
do 9	2,80	do 50	5,-
do 10	3,-	do 75	7,50
do 11	3,20	do 100	10,-
do 12	3,40
		a za každých dalších započatých
---	---	---	---
		50	5,-

• b) Drobné dodávky zemědělských výrobků

Pokud zemědělské organizace dodávají rostlinné zemědělské výrobky a vlnu, jejichž jedna dodávka nepřesahuje váhu 100 kg, jsou povinny zajistit přepravu do nejbližšího místa odběru. U dodávek rostlinné a živočišné výroby nepřesahujících 100 kg uhradí dodavatel zemědělské organizaci, pokud není v této vyhlášce stanoveno jinak, náhradu dovozného takto:

• zasílá-li zemědělská organizace zemědělské výrobky do nejbližšího místa odběru železnicí nebo poštou, uhradí jí odběratel dovozné nebo poštovné podle přepravních dokladů;

• dodává-li zemědělská organizace zemědělské výrobky do nejbližšího místa odběru jiným způsobem, než uvedeným v předchozím odstavci, uhradí jí odběratel tyto paušální náhrady dovozného:

Za váhu dodávky v kg	Sazba v Kčs
do 10	3,-
do 25	4,-
do 50	6,-
do 100	7,-

Toto ustanovení se nevztahuje na dopravu zvířat určených k nutné porážce (§ 57 odst. 8).

§ 101

Pokud je přeprava zemědělských výrobků prováděna zvířecími potahy a nebylo-li ve smlouvě dohodnuto jinak, poskytuje odběratel zemědělské organizaci paušální náhradu dovozného 6,50 Kčs za každý kilometr přepravy do místa dohodnutého ve smlouvě, a to bez ohledu na váhu přepravovaného výrobku, a na druh a počet použitých tažných zvířat.

Přeprava zemědělských potřeb

§ 102

(1) Přepravu zemědělských potřeb, u nichž je stanovena dopravní parita franco zemědělská organizace, zajišťuje dodavatel. Tato přeprava končí v provozovně, skladu nebo na jiném dohodnutém místě v obvodu zemědělské organizace, které je přístupné nákladním automobilům. Vykládku zemědělských potřeb zajišťuje zemědělská organizace.

(2) Dodavatel je povinen při přepravě vlastními dopravními prostředky oznámit zemědělské organizaci předem přibližnou hodinu uskutečnění dodávky nejpozději do 7 hodin ráno pro dopolední a nejpozději do 11 hodin pro ostatní dodávky toho dne. Nesplní-li dodavatel tuto povinnost, nemůže požadovat od zemědělské organizace provedení vykládky neprodleně, ani účtovat stání vozidla, s výjimkou doby potřebné k vykládce vozidla.

(3) Dodávky zemědělských potřeb odpovídající celovagónovým zásilkám se dodávají zpravidla jako traťové dodávky. V těchto případech vykládku z vagónu a odvoz ze železniční stanice na místo určení zajišťuje zemědělská organizace na svůj náklad. Výši slev z prodejních cen u traťových dodávek stanoví zvláštní předpis.

§ 103

(1) Přepravu zemědělských potřeb, u nichž je stanovena dopravní parita loco sklad dodavatele, zajišťuje zemědělská organizace. Nakládku zemědělských potřeb bez urovnání zajišťuje dodavatel.

(2) Zemědělská organizace odebírá zemědělské potřeby z nejbližšího specializovaného skladu v okrese, který musí být uveden ve smlouvě. Ve smlouvě může být dohodnuto místo i mimo okres, pokud je přepravní vzdálenost pro zemědělskou organizaci výhodnější. Pokud zemědělská organizace odebere na žádost dodavatele zemědělské potřeby z jiného vzdálenějšího místa, než je uvedeno ve smlouvě, je dodavatel povinen uhradit zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdálenosti.

§ 104

Ustanovení § 102 a 103 platí pro přepravu všech zemědělských potřeb, pokud není v § 105 této vyhlášky stanoveno jinak.

§ 105

(1) Traťové dodávky sadby brambor zemědělským organizacím se vylučují. Přepravu sadby brambor z nejbližší železniční stanice do zemědělské organizace zajišťuje zemědělská organizace na náklad dodavatele.

(2) Při dodávkách užitkových zvířat (s výjimkou selat) se organizace dohodnou o způsobu a úhradě přepravy. Výše nákladů přepravy u dodávek selat se účtuje zemědělské organizaci podle platných tarifů.

(3) Náhrada dovozného za dodávku zemědělských potřeb spojená s prováděním prací a výkonů bude zahrnuta do celkové ceny poskytnutých prací a výkonů.

Ustanovení společná

§ 106

Organizace jsou povinny organizovat nakládku, přepravu a vykládku zemědělských výrobků a potřeb tak, aby nedocházelo ke zdržení vozidel. Dojde-li ke zdržení vozidel, je organizace, která zdržení vozidla zavinila, povinna zaplatit náhradu podle platných tarifních předpisů.

§ 107

Provádí-li organizace nakládku nebo vykládku, ke které není zavázána, přísluší jí náhrada podle tarifních předpisů.

§ 108

Za přepravní a pomocné výkony, které se opakují za přibližně stejných podmínek, mohou organizace po předchozí dohodě používat paušální náhrady. Přitom musí být dodrženy podmínky stanovené tarifem nákladní automobilové dopravy pro vnitrostátní přepravu.

Oddíl sedmý

Odběratelé zemědělských výrobků

§ 109

(1) Nakupovat dále uvedené zemědělské výrobky od jejich výrobců za účelem jejich dalšího prodeje nebo ke zpracování mohou jen tyto socialistické organizace (dále jen „odběratelé“):

a) obiloviny včetně kukuřice (dále jen „obiloviny“)	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava
olejniny (s výjimkou máku)	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava
cukrovka	v ČSR:	podniky OŘ Cukrovarnický průmysl, Praha
v SSR:	podniky OŘ Cukrovarnický průmysl, Trnava
čekanka	v ČSR:	Vitana, n. p., Byšice
v SSR:	Kávoviny, n. p., Sereď
chmel	v ČSSR:	Chmelařství, o. p., Žatec
tabák	v ČSR:	závody o. p. Čs. tabákový průmysl, Praha
v SSR:	závody o. p. Čs. tabákový průmysl, Bratislava
přadné rostliny	v ČSR:	Českomoravský len, n. p., Humpolec
v SSR:	Lnářské závody, n. p., Holíč
jatečný skot, jatečná telata, jatečná prasata, jatečné ovce a ovčí vlna	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava
mléko a ovčí hrudkový sýr	v ČSR:	podniky OŘ Mlékárenský průmysl, Praha
v SSR:	podniky OŘ Mlékárenský průmysl, Bratislava
b) brambory konzumní rané	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Bratislava lidová spotřební družstva
brambory konzumní pozdní	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Bratislava lidová spotřební družstva
brambory průmyslové	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha závody o. p. Škrobárny, Havlíčkův Brod
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava závody o. p. Slovenské škrobárny, Trnava
vejce konzumní	v ČSR:	podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Praha
v SSR:	podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Bratislava
jatečná drůbež	v ČSR:	podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Praha Drůbežnictví, o. p., Xaverov, Horní Počernice Státní rybářství, o. p., České Budějovice
v SSR:	podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Bratislava
selata	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha závody o. p. Velkovýkrmny, Praha-Řepy
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava závody o. p. Velkovýkrmny, Praha-Řepy
zvěřina	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Bratislava lidová spotřební družstva
moštové hrozny	v ČSR:	závody n. p. Vinařské závody, Praha závody n. p. Vinařské závody, Mikulov Družstevní vinné sklepy, Hodonín
v SSR:	závody n. p. Vinařské závody, Bratislava
neškolené víno z hroznů vinné révy po 2. stočení	v ČSR:	závody n. p. Vinařské závody, Praha závody n. p. Vinařské závody, Mikulov Družstevní vinné sklepy, Hodonín
v SSR:	závody n. p. Vinařské závody, Bratislava Jednota SD. Bratislava
ovoce a zelenina	v ČSR:	podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Praha podniky OŘ Konzervárny a lihovary, Praha Mrazírny, o. p., Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Bratislava podniky OŘ Lihovary a konzervárny, Bratislava Mrazírny, o. p., Bratislava Státní statek, n. p., Nitra podniky OŘ Cukrovarnický průmysl, Trnava Zemědělské odbytové sdružení, Bratislava lidová spotřební družstva
ryby	v ČSR:	Státní rybářství, o. p., České Budějovice
v SSR:	podniky OŘ Drůbežářský průmysl, Bratislava
živá zvěř	v ČSR:	Interlov, hospodářské zařízení Českého mysliveckého svazu, Praha
v SSR:	Slovenský myslivecký svaz, Bratislava
kožky z kožešinových zvířat	v ČSR:	Sběrné suroviny, n. p., Praha Kara, o. p., Trutnov Zverimex, obchodní podnik ČSCHDZ, Praha
v SSR:	Sběrné suroviny, n. p., Bratislava Chovprodukt, Galanta Slovmink, mezidružstevní podnik, Matúškovo
med	v ČSR:	lidová spotřební družstva
v SSR:	lidová spotřební družstva
léčivé rostliny	v ČSR:	Léčivé rostliny, n. p., Zbraslav n. Vlt.
v SSR:	Slovakofarma, n. p., Hlohovec
koření	v ČSR:	podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Bratislava podniky OŘ Lihovary a konzervárny, Bratislava lidová spotřební družstva
kořeninová paprika	v ČSR:	podniky OŘ Konzervárny a lihovary, Praha
v SSR:	podniky OŘ Lihovary a konzervárny, Bratislava
mák	v ČSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	podniky OŘ Zemědělské zásobování a nákup, Bratislava lidová spotřební družstva
lesní plody a houby	v ČSR:	podniky OŘ Konzervárny a lihovary, Praha podniky GŘ Obchod ovocem a zeleninou, Praha lidová spotřební družstva
v SSR:	lidová spotřební družstva

(2) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví jednotlivým odběratelům uvedeným v odstavci 1 po projednání s ústředními orgány jim nadřízenými, které výrobky a v jakém rozsahu se nakupují do státních fondů.

(3) Odběratelé uvedení v odstavci 1 jsou povinni nakoupit zemědělské výrobky tam uvedené, pokud jsou způsobilé k přímé spotřebě nebo zpracování, i když neodpovídají technickým normám, za těchto podmínek:

• a) obiloviny, jatečný skot, jatečná telata, jatečná prasata a mléko, i když nabídnuté množství přesahuje objem dodávek sjednaný ve smlouvě (nadsmluvní dodávky) nebo i když smlouva na dodávku těchto výrobků nebyla uzavřena (mimosmluvní dodávky),

• b) ostatní výrobky uvedené v odstavci 1 písm. a) pouze od zemědělských organizací, které s odběratelem uzavřely smlouvu o dodávce příslušného výrobku, i když nabídnuté množství přesahuje objem dodávek sjednaný ve smlouvě (nadsmluvní dodávky),

• c) výrobky uvedené v odstavci 1 písm. b) pouze od zemědělských organizací, které s odběratelem uzavřely smlouvu o dodávce příslušného výrobku, a to v množství, které bylo dohodnuto ve smlouvě; smlouvou o dodávce se může zavázat zemědělská organizace dodat a odběratel odebrat veškerou tržní produkci příslušného výrobku. Ministerstva zemědělství a výživy republik mohou po projednání s Federálním výborem pro zemědělství a výživu a zúčastněnými ústředními orgány podle situace ve výrobě a v zásobování stanovit povinnost odebrat nabídnuté množství, i když přesahuje objem dodávek sjednaný ve smlouvě (nadsmluvní dodávky).

(4) Odběratelé ovoce a zeleniny uvedení v odstavci 1 písm. b) jsou povinni odebrat od zemědělských organizací, které s nimi uzavřely dlouhodobé dodávkové smlouvy podle § 32 odst. 2, veškeré nabídnuté množství sjednaného druhu vypěstované na smluvní ploše, pokud jejich jakost odpovídá technickým normám. Nestandardní výrobky (neodpovídající technickým normám) převezmou odběratelé od těchto organizací přednostně, pokud je lze umístit na trhu nebo ke zpracování.

(5) Ministerstva zemědělství a výživy republik mohou pověřit nákupem zemědělských výrobků uvedených v odstavci 1 i dalších zemědělských výrobků na svém území též jiné socialistické organizace, po projednání s ústředními orgány jim nadřízenými, popř. pověření jim vydaná zrušit. Nákupem léčivých a aromatických rostlin může být pověřena jen socialistická organizace, která obdržela zvláštní oprávnění k provádění této činnosti od ministerstva zdravotnictví republiky.

(6) Společné družstevní podniky a sdružení zemědělských organizací mohou nakupovat zemědělské výrobky jen od svých členských organizací, pokud tyto výrobky potřebují k provozování činnosti schválené ve zřizovací listině.

§ 110

(1) Zemědělské organizace i jednotlivě hospodařící rolníci smějí prodávat:

• a) jatečný skot a jatečná telata výlučně zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům;

• b) tabák výlučně závodům Čs. tabákového průmyslu;

• c) obiloviny výlučně zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům s výjimkou prodeje organizacím uvedeným v § 109 odst. 6, jichž jsou členy, a dále prodeje a naturálního plnění členům a zaměstnancům podle zvláštních předpisů;*)

• d) jatečná prasata výlučně zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům s výjimkou prodeje a naturálního plnění členům a zaměstnancům podle zvláštních předpisů;*)

• e) mléko výlučně mlékárenským závodům s výjimkou prodeje a naturálního plnění členům a zaměstnancům podle zvláštních předpisů; *)

• f) selata výlučně zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům a závodům o. p. Velkovýkrmny s výjimkou prodeje organizacím uvedeným v § 109 odst. 6, jichž jsou členy, dále prodeje a naturálního plnění členům a zaměstnancům podle zvláštních předpisů *) a prodeje jiným zemědělským organizacím na základě dlouhodobých smluv uzavřených do 31. prosince 1969 a registrovaných u OŘ Zemědělské zásobování a nákup;

• g) vyrobené révové víno podle zvláštních předpisů;*)

• h) zemědělské výrobky, které nejsou uvedeny pod písmenem a) až g), kterémukoliv odběrateli oprávněnému nakupovat příslušný výrobek podle § 109 anebo volně přímému spotřebiteli.

(2) Osivo a sadbu smějí zemědělské organizace vyrábět a dodávat jen v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.^**)

(3) Zemědělské organizace a společné družstevní podniky mohou prodávat zemědělské výrobky a výrobky z nich přímo do obchodní sítě, popř. ve vlastním zařízení, jen pokud k tomu mají souhlas od ministerstva zemědělství a výživy republiky.

ČÁST TŘETÍ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 111

(1) Organizace se nemohou ve smlouvě dohodnout odchylně od ustanovení § 5 odst. 2, § 6 odst. 3, § 7 odst. 2 až 5, § 8, § 9, § 10, § 50 odst. 1, § 53 odst. 6 a 7, § 54 odst. 1, § 58 odst. 6 a 7 a § 77 odst. 5 až 7 této vyhlášky.

(2) Ministerstva zemědělství a výživy republik mohou po projednání se zúčastněnými ústředními orgány v odůvodněných případech povolit na svém území výjimku z ustanovení § 109 a 110 této vyhlášky.

§ 112

Majetkové sankce

(1) Při dodávkách zemědělských výrobků a potřeb platí ustanovení § 204 až 208 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. a ustanovení vyhlášky č. 139/1965 Sb., pokud ve zvláštních podmínkách dodávky není stanoveno jinak.

(2) Majetkové sankce neplatí zemědělské organizace při dodávce zemědělských výrobků, pokud se jejich splnění stalo nemožným v důsledku neodvratitelné události (neúroda, živelní pohroma, hromadné onemocnění zvířat apod.).*)

Ustanovení závěrečná

§ 113

Touto vyhláškou se zrušují:

• vyhláška č. 122/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky nákupu zemědělských výrobků a dodávek zemědělských potřeb,

• ustanovení § 1 bod c) a § 30 vyhlášky č. 123/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zemědělských výrobků,

• vyhláška č. 47/1963 Sb., o nákupu zemědělských výrobků od drobných uživatelů zemědělské půdy a o prodeji přebytků zemědělských výrobků,

• vyhláška č. 29/1965 Sb., o nákupu a přímém prodeji ovoce a zeleniny spotřebitelům.

§ 115

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Mestek v. r.

*) Vyhláška č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

^*) Směrnice ministerstva zemědělství a výživy ČSR k zajištění nákupu zemědělských výrobků od jednotlivě hospodařících rolníků, uveřejněné ve Věstníku ministerstva zemědělství a výživy ČSR v částce 6/1970, poř. č. 18 Směrnice ministerstva zemědělství a výživy SSR o realizaci usnesení vlády ČSSR č. 399/1968, o úpravě vztahů státu k jednotlivě hospodařícím rolníkům, uveřejněné ve Věstníku ministerstva zemědělství a výživy SSR v částce 13/1970, poř. č. 22.

^**) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

***) Mělo-li být podle smlouvy plněno výhradně v určitý den nebo do určité lhůty, není zemědělská organizace povinna po uplynutí této lhůty zemědělské potřeby převzít (viz § 140 zákona).

*) Od 1. června 1967 vstoupila v platnost ČSN 46 2211, v níž je upraveno zkoušení, posuzování a hodnocení všech druhů brambor.

*) Maloobchodní cena platná k 1. 1. 1967 se snižuje v průměru o 75 %; při změně této ceny se uvedená sleva za 1 kg upraví.

*) Výjimka povolena podle § 16 vyhlášky č. 204/1964 Sb.

**) § 10 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

*) Náhrada za opotřebení činí 2,50 Kčs - ceník MZVž č. 1/1967.

*) Ceník MZVž č. 1/1967.

**) Úřední vyměřování a ověřování chladicích nádrží je upraveno ve Věstníku MZLH, částka 39 a 40/1966.

*) Směrnice MZLH o veterinární péči v chovech zvířat ze dne 1. 3. 1962, čj. 60 400/62.

*) Platí postup podle vyhlášky č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči.

*) Vyhláška č. 119/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu.

*) K vnější přepravě zemědělských výrobků prováděné na základě smluv uzavřených s odběrateli potřebuje zemědělská organizace souhlas okresního národního výboru (zákon č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě).

**) Při přepravě prováděné zemědělskými organizacemi se pro vyúčtování přepravného používá zpravidla - pro traktorovou dopravu - sazebník č. 4, - pro dopravu nákladními automobily - sazebník č. 1 tarifu TR 4 platného od 1. ledna 1967. Náhrada přepravného může být mezi organizacemi dohodnuta paušální sazbou.

^*) Vyhláška č. 30/1966 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků pracovníkům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou, ve znění vyhlášky č. 17/1969 Sb., a vlastní stanovy JZD.

^*) Směrnice ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne 12. 8. 1970 čj. 692/70-II/1, upravující podmínky výroby, prodeje a nákupu vína.

^**) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, a vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.

*) Skutečnost, že plnění se stalo nemožným, je zemědělská organizace povinna ihned písemně sdělit odběrateli (viz § 120 zákona).

^1) Normy uvedené v odstavcích 1 a 2 platí s účinností od 1. 7. 1973.

^2) Ustanovení § 21 a 22 zákona České národní rady č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, a ustanovení § 23 a 24 zákona Slovenské národní rady č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.