Vyhláška Státní plánovací komise o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu

ČÁST PRVNÍ

Úvodní a společná ustanovení

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje postupy ústředních orgánů, orgánů středního článku řízení a organizací^1) při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu (dále jen „dodavatelsko-odběratelské vztahy“), zejména v období přípravy prováděcích státních a hospodářských plánů, včetně zvláštní části státních plánů;^2) současně stanoví způsob vydávání plánovacích aktů a uplatňování bilančních gescí a podrobněji upravuje dodavatelsko-odběratelské vztahy na úsecích dodávek

• a) pro investiční výstavbu,

• b) pro vývoz a z dovozu,

• c) pro vnitřní obchod,

• d) ostatních, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu.

(2) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají plynule tak, aby zabezpečily zejména

• a) vnitřní soulad hmotných proporcí prováděcích plánů v návaznosti na hlavní směry, cíle a úkoly pětiletých plánů, a to na základě směrnic pro přípravu prováděcích plánů (dále jen „směrnice“),

• b) realizaci úkolů plánu dodávkami surovin, materiálů, výrobků, prací a služeb (dále jen „výrobky“),

• c) včasné odhalení a řešení případného nesouladu mezi uplatňovanými potřebami národního hospodářství a zdroji,

• d) vytváření předpokladů pro dlouhodobou stabilizaci vztahů mezi dodavateli a odběrateli.

(3) Přípravou pro projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou předběžná jednání (výměna informací) o směrech dalšího formování potřeb národního hospodářství a zdrojů a s tím spojeného formování dodavatelsko-odběratelských vztahů na jednotlivých stupních řízení s ohledem na potřeby přípravy plánů.

(4) Projednáváním dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky se rozumějí jednání o nich, směřující k zabezpečení potřeb národního hospodářství zdroji v prováděcích státních a hospodářských plánech, zejména jednání po vydání směrnic.^3)

(5) Ústřední orgány a orgány středního článku řízení (dále jen „orgány hospodářského řízení“) jsou povinny organizovat ve vzájemné součinnosti projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů^4) tak, aby výsledky mohly být zapracovány do prováděcích hospodářských plánů na všech stupních řízení. Dále jsou povinny se zřetelem ke specifickým podmínkám hospodářských odvětví a úseků, které řídí, sledovat a analyzovat vývoj dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména s ohledem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů a řešit rozpory, popř. navrhovat způsob jejich řešení příslušným orgánům (§ 3 odst. 4 a 5).

§ 2

(1) Dodavatelské a odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů vycházet především ze směrnic a rozpisu prováděcích státních plánů. Projednávají-li se tyto vztahy po uzavření smluv o přípravě dodávek, popřípadě až po uzavření hospodářských smluv o dodávkách, vychází se též z těchto smluv.

(2) Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny využívat všech možností komplexní socialistické racionalizace, zaměřené na zvýšení dodávkové pohotovosti (dodavatelské zásoby apod.) a kvality dodávek; jsou povinny včas informovat své odběratele o svých záměrech v rozvoji výrobních a odbytových programů a podle potřeb je s hlavními odběrateli konzultovat.^5)

(3) Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných partnerských odběratelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení problémů materiálně technického zásobování a dodavatelsko-odběratelských vztahů (informace o vývoji a cyklech spotřeby, spotřebitelských zásob atd.); nemohou však ve své pravomoci zavádět požadavkový systém (požadavkové řízení).

(4) Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny své potřeby uplatňovat tak, aby včas a racionálně zabezpečily stanovené, popřípadě připravované úkoly prováděcích státních a hospodářských plánů. Jsou povinny dodržovat vyhlášené normy a standardy, využívat možnosti komplexní socialistické racionalizace ke snižování měrné spotřeby výrobků, udržovat pouze nezbytné spotřebitelské zásoby a neprodleně informovat své dodavatele o závažných změnách svých potřeb v množství, sortimentu i čase.

(5) Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných partnerských dodavatelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení svých odběratelských problémů (např. poradenské a podobné obchodně technické služby).

§ 3

(1) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají v hloubce a struktuře diferencované podle podmínek jednotlivých hospodářských odvětví a úseků (technologická povaha výrobků, směry jejich užití a okruhy spotřebitelů, organizace odbytových cest, rozhodovací stupně atd.).

(2) Jde-li o výrobky, u kterých vláda ČSSR stanovila bilančního gestora, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské, popřípadě dodavatelské orgány středního článku řízení^6) s příslušným bilančním gestorem. Ve spojitosti s tím probíhají i potřebná jednání po dodavatelské i odběratelské linii. Je-li bilančním gestorem ústřední orgán, jednají s ním ústřední orgány odběratelů, popřípadě dodavatelů; v návaznosti na to probíhají jednání na nižších stupních řízení.

(3) O výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů se pořizují protokoly, není-li dále stanoveno jinak. Protokoly musí obsahovat nejméně údaje umožňující zpracování příslušných částí návrhů hospodářských plánů a rozbor případných rozporů spolu s návrhy na jejich řešení.

(4) Rozpory vzniklé při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi organizacemi, které se nepodaří odstranit běžným jednáním, popřípadě zvláštními postupy stanovenými nadřízenými orgány, mohou být předloženy k rozhodnutí orgánům středního článku řízení za předpokladu, že o nich předtím bezúspěšně jednaly statutární orgány^7) těchto organizací. Ústředním orgánům mohou být rozpory předloženy k rozhodnutí za předpokladu, že se týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů a že o nich předtím bezúspěšně jednaly statutární orgány středního článku řízení. Ústřední orgány mohou stanovit další případy, v nichž jim mají být rozpory předloženy. Rozpory předkládané k rozhodnutí nadřízeným orgánům musí být doloženy protokoly.

(5) Zprávy o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů spolu se závěry, včetně návrhů na řešení případných rozporů, předávají

• organizace nadřízeným orgánům ve stanovených lhůtách,^8) nestanoví-li nadřízené ústřední orgány ve vzájemné dohodě lhůty kratší; zprávy a protokoly musí být podepsány statutárními orgány;

• ústřední orgány plánovacím komisím ve stanovených lhůtách;^8) zprávy a protokoly musí být podepsány vedoucími ústředních orgánů nebo jejich náměstky.

Zprávy musí obsahovat zejména komplexní zhodnocení a rozbor rozporů v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které se nepodařilo odstranit ani jednáním ústředních orgánů podle odstavce 4 a které se týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.

(6) Tento postup platí obdobně pro závazné úkoly výroby a dodávek zvláštní části státních plánů - obrana a bezpečnost.

§ 4

Organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny vyvinout veškeré úsilí o zabezpečení všech dodávek potřebných ke splnění stanovených, popřípadě připravovaných úkolů plánů, zejména úkolů prováděcích státních plánů. Zanedbají-li řádné projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky, popřípadě jiných právních předpisů, má se za to, že k případnému nesplnění úkolů v důsledku nezajištění potřebných dodávek došlo jejich zaviněním.^9)

§ 5

Objednávky (poptávky) musí být označeny tak, aby z nich byla patrna důležitost a naléhavost potřeby odběratele. Jde-li o dodávky určené pro zabezpečení připravovaných, popřípadě stanovených úkolů prováděcích státních plánů, musí být tato skutečnost v objednávce uvedena spolu s bližší charakteristikou úkolu.

§ 6

(1) Úkoly plánu v dodavatelsko-odběratelských vztazích ukládají orgány hospodářského řízení

• a) formou rozpisu úkolů prováděcích státních plánů; za tento rozpis se považují též jmenovitě uložené úkoly dodávek souborů strojů a zařízení nebo dodávek stavebních částí;^10)

• b) formou uložení úkolů svých prováděcích hospodářských plánů, popřípadě rozpisem úkolů prováděcích hospodářských plánů uložených nadřízeným orgánem hospodářského řízení;

• c) ve výjimečných případech po rozpisu prováděcích státních a hospodářských plánů stanovením nových úkolů nebo změnou úkolů dosavadních.^11)

(2) Po rozpisu prováděcích státních a hospodářských plánů příslušné dodavatelské a odběratelské orgány hospodářského řízení a organizace dokončí jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích; projednají zejména úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů vyplývající z potřeb zabezpečení prováděcích státních plánů.

Plánovací akty

§ 7

(1) Plánovací akty se vydávají v případech uvedených v § 115 odst. 2 hospodářského zákoníku, jde-li o úkoly prováděcího státního plánu podle § 24 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování, a to podle konkrétních podmínek a potřeb zabezpečení těchto úkolů. Na úkoly směrnic se plánovací akty nevydávají.

(2) Plánovacími akty jsou za podmínek dále stanovených

• a) rozpisy úkolů prováděcích státních plánů provedené na dodavatele příslušnými orgány hospodářského řízení;

• b) v případech, kdy je zřízena bilanční gesce, rozpisy na dodavatele a odběratele provedené bilančním gestorem na základě rozpisu plánů rozdělení stanovených prováděcími státními plány.

(3) Plánovací akt musí stanovit předmět a čas (období) plnění dodávky, a to v hloubce nomenklatury výrobků prováděcích státních plánů, s výjimkou ustanovení odstavce 4, a označit jejího odběratele po dohodě s jeho nadřízeným orgánem, pokud již z předmětu plnění nevyplývá jednoznačně, která organizace je odběratelem. U rozpisu úkolů dodávek souborů strojů a zařízení nebo dodávek stavebních částí se předmět vymezuje v návaznosti na souhrnné projektové řešení.

(4) U úkolů prováděcího státního plánu stanovených shodně dodavatelským a odběratelským ústředním orgánům v souhrnném hodnotovém vyjádření, u nichž je zároveň uložena povinnost shodného rozpisu na dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení a organizace, upraví uplatňování plánovacích aktů zvláštní opatření.

§ 8

(1) Orgány hospodářského řízení vydávají plánovací akty pro podřízené dodavatelské organizace

• a) jako součást rozpisu prováděcích státních plánů,

• b) po rozpisu prováděcích státních plánů (v průběhu jejich realizace), jsou-li pro to důležité důvody. V těchto případech musí být doklad o tom vydaný výslovně označen jako plánovací akt.

(2) Pro změny nebo zrušení plánovacích aktů platí obdobné podmínky a postup jako při jejich vydávání.^12)

§ 9

(1) Rozpis úkolu prováděcího státního plánu, z něhož sice vyplývá pro dodavatele dodávková povinnost vůči určitému odběrateli, který však nemá náležitosti podle § 7 odst. 3 a 4, není plánovacím aktem; osvědčuje však, že jde o zabezpečení potřeb, které jsou ve státním plánu uvedeny jako přednostní.^13)

(2) Úkol prováděcího hospodářského plánu, jímž příslušný orgán hospodářského řízení uloží dodavateli dodávkovou povinnost vůči určitému odběrateli s vymezením předmětu a času plnění dodávky, není plánovacím aktem; je však opatřením podle § 118 hospodářského zákoníku.

§ 10

Orgány hospodářského řízení, popřípadě bilanční gestoři, informují oprávněné odběratele o vydání plánovacích aktů podle § 8 a provedení rozpisů nebo uložení úkolů podle § 9, není-li již informovanost odběratelů zabezpečena rozpisem plánu.

Bilanční gesce

§ 11

(1) Bilanční gescí u výrobků se rozumí soustředění činností spojených s průzkumem, rozborem, ověřováním a aktivním ovlivňováním potřeb národního hospodářství a jejich optimálním zabezpečením zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, zpravidla na jednom místě v celé ČSSR. Tímto místem je zpravidla orgán středního článku řízení (oborové nebo generální ředitelství).

(2) Bilanční gesce se uplatňuje u vybraných výrobků, jejichž hmotné bilance a plány rozdělení jsou stanoveny jako závazné prováděcími státními plány.

(3) Funkci bilančního gestora může též vykonávat

• a) ústřední orgán, je-li to z hlediska specifických podmínek nezbytné,

• b) organizace, jde-li o produkci, na jejíž výrobě se rozhodujícím způsobem podílí a má i ostatní předpoklady,

• c) společný orgán organizací zúčastněných na gesci.

§ 12

(1) Bilanční gesce je nástrojem zvláště intenzivní a kvalifikované spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými. Cílem bilanční gesce je optimálně zabezpečit uspokojení odůvodněných potřeb národního hospodářství, především potřeb označených v prováděcích státních plánech a právních předpisech jako přednostní, dodávkami výrobků v náležitém množství, sortimentu, jakosti a čase. K dosažení tohoto cíle jsou bilanční gestor a na gesci zúčastněné organizace povinni usilovat především o zvýšení efektivnosti využití dané zdrojové základny pomocí racionalizačních opatření.

(2) Zřízením bilanční gesce nejsou dotčeny platné vztahy organizační nadřízenosti a podřízenosti. Úkoly plánu se ukládají po organizační linii. Bilanční gestor nemá přikazovací právo vůči organizacím, které mu nejsou organizačně podřízeny; je však oprávněn požadovat řešení vyskytujících se problémů.

(3) Hlavním úkolem bilančního gestora je organizování dodavatelsko-odběratelských vztahů a propojení dodavatelů a odběratelů, především z hlediska sortimentní skladby dodávek, a to podle hmotných bilancí a plánů rozdělení schválených v prováděcích státních plánech a podle jejich rozpisu.

(4) Formy a způsob provádění bilanční gesce musí odpovídat specifickým podmínkám jednotlivých případů a určují se smlouvou, kterou bilanční gestor a organizace na gesci zúčastněné spolu uzavřou podle platných předpisů. Uzavření takové smlouvy mohou příslušné orgány podle potřeby nařídit.^14) Smlouvou se především vymezí rozsah a způsob spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými

• při provádění průzkumu, rozboru, ověřování a aktivním ovlivňování potřeb národního hospodářství,

• při zabezpečování uspokojení potřeb národního hospodářství zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, a to jak opatřeními, která jsou jednotliví partneři povinni provést ve své pravomoci, tak opatřeními, která doporučí příslušným nadřízeným orgánům a spotřebitelům,

• při zpracování konkrétní zakázkové náplně (objednávek), jejím zabezpečování ve výrobě a dovozem a při jednáních se spotřebiteli a dodavateli s tím spojených,

• při rozpisu prováděcími státními plány stanovených závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení na zúčastněné dodavatele a odběratele, jakož i při konkrétním rozhodování o využití prostředků na dovoz. Smluvně vymezený rozsah a způsob spolupráce musí přitom vycházet ze způsobu provedení rozpisu závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení.

(5) Bilanční gestor je povinen a oprávněn vyžadovat aktivní spolupráci hlavních odběratelů, zejména při ověřování národohospodářské efektivnosti rozsahu, sortimentní skladby, kvality a času jimi požadovaných dodávek, jakož i jejich odběratelských zásob. Toto ustanovení se netýká odběratelů, jejichž ústřední orgány jsou v Jednotných metodických pokynech zvlášť označeny.^15)

ČÁST DRUHÁ

Dodávky pro investiční výstavbu

§ 13

(1) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v investiční výstavbě se zaměřuje především na jejich soustavné a postupné vyjasnění při zabezpečování přípravy a realizace staveb. Přitom se postupuje diferencovaně, s ohledem na konkrétní stupeň připravenosti nebo rozestavěnosti jednotlivých akcí. Z tohoto hlediska se projednávání zaměří

• a) u staveb ve stadiu prací na projektovém úkolu, na zpřesnění požadavků pro plán rozvoje vědy a techniky, popřípadě na dovoz licencí, dodávek a prací;^16)

• b) u staveb ve stadiu schváleného projektového úkolu na zajištění aktivní spolupráce v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů na projektové a organizační přípravě stavby, na vyjasnění budoucího dodavatelského systému a na projednání objemů projektových prací;^17)

• c) u staveb plánovaných k zahájení, u nichž bylo zpracováno souhrnné projektové řešení, na zabezpečení hmotných dodávek pro provozní soubory a objekty na celé období výstavby a na celý rozsah staveb; u staveb podle odstavce 3a) se tento rozsah potvrdí v režimech staveb;^18)

• d) u staveb rozestavěných a zahajovaných na ověření postupu výstavby s ohledem na jejich dodávkové zabezpečení a na včasnou přípravu a provedení dílčích úprav dodavatelsko-odběratelských vztahů, které z toho vyplynou.

(2) U staveb, stanovených jako úkoly státního plánu k zahájení v dalších letech, určí dodavatelské ústřední orgány hospodářského řízení na základě zpracovaného projektového úkolu na žádost investorských ústředních orgánů hospodářského řízení do jednoho měsíce v úvahu přicházející budoucí dodavatele; současně určí rozsah, ve kterém mají tito dodavatelé povinnost zabezpečovat přípravu staveb.

V úvahu přicházející budoucí dodavatelé se však neurčují v případech, kdy mají být rozhodující dodávky strojů a zařízení zabezpečeny dovozem, a v případech předpokládaných kusových dodávek.

Dodavatelské ústřední orgány mohou v průběhu prací na souhrnném projektovém řešení změnit dodavatelskou organizaci nebo navrhnout odůvodněnou změnu dodavatelského systému. Za odůvodněnou změnu dodavatelského systému se považuje též případ, kdy se v průběhu dalších prací prokáže, že dodávky rozhodujících strojů a zařízení, původně uvažované k dodání z tuzemska, musí být zabezpečeny dovozem.

(3) Dodávky a práce pro stavby projednají investorské organizace s dodavatelskými organizacemi v tomto pořadí:

• a) úkoly státního plánu

• stavby stanovené jako závazné úkoly (po investorské i dodavatelské linii) a stavby stanovené jako závazné úkoly zvláštní části státního plánu - obrana a bezpečnost,

• komplexní bytová výstavba;

• b) stavby prováděné v rámci závazných objemů stavebních prací v oblastech soustředěné výstavby, stanovených státním plánem, pokud již nebyly projednány podle písmene a);

• c) ostatní stavby

• rozestavěné,

• zahajované, a to v pořadí: jmenovitě uložené vládami investorským ústředním orgánům k zabezpečení,^19) centrálně posuzované, stavby zvláštní části státního plánu, nejsou-li zahrnuty v písmenu a), jiné stavby.

(4) Při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů platí též příslušná ustanovení Jednotných metodických pokynů a dále:

• a) u staveb stanovených jako závazné úkoly státního plánu, s výjimkou komplexní bytové výstavby, Směrnice č. 1 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. února 1971 o režimech staveb;

• b) u všech staveb komplexní bytové výstavby

• na území ČSR Pokyny č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. srpna 1971 pro zpracování režimů a realizačních programů komplexní bytové výstavby,

• na území SSR Směrnice ministerstva výstavby a techniky SSR ze dne 1. července 1970 pro vypracování režimů komplexní bytové výstavby a podmiňujících investic.

§ 14

(1) Na základě rozpisu směrnice jsou investorské a dodavatelské organizace povinny podrobně projednat, popřípadě zpřesnit

• a) u staveb podle § 13 odst. 1 písm. b) rozsah spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby a budoucí dodavatelský systém;^20)

• b) u staveb podle § 13 odst. 1 písm. c) a d) roční objemy dodávek a prací pro stavby a objemy dodávek strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb, a to v hloubce a struktuře odpovídající příslušným formulářům Jednotných metodických pokynů;^21) jsou přitom povinny respektovat:

• limity stanovené směrnicemi,

• lhůty dokončení stavby a získání kapacity stanovené státním plánem, zejména u staveb stanovených jako závazný úkol,

• uzavřené smluvní vztahy.

(2) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u staveb stanovených jako závazné úkoly prováděcího státního plánu se pořizují alespoň v rozsahu ukazatelů uvedených v příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů,^22) a to pro každou jednotlivou stavbu. Nedojde-li k dohodě o objemu dodávek, musí být rozpor v protokole podrobně objasněn, a to se stanovisky odběratele i dodavatele a s návrhy na jeho řešení. Protokoly předkládané nadřízeným orgánům vždy po dodavatelské i odběratelské linii budou obsahovat v příloze potřebný souhrn v ukazatelích příslušných formulářů Jednotných metodických pokynů.

V případech, kdy půjde výjimečně o zabezpečování hmotných dodávek pro stavby, u nichž není schváleno souhrnné projektové řešení, se v protokole uvedou i podklady, z jakých se při projednávání dodávek vycházelo. U staveb podle § 13 odst. 1 písm. a) se uvede pouze informace o stavu zabezpečení spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby a budoucího dodavatelského systému.

(3) V protokolech o jednání na úrovni ústředních orgánů musí být potvrzeny roční objemy dodávek a prací pro stavby stanovené jako závazné úkoly prováděcího státního plánu, a to v návaznosti na uzavřené režimy.

(4) U ostatních staveb projednají jejich zajištění investorské a dodavatelské organizace. Výsledky jednání u staveb nad 1,5 mil. Kčs se uvedou na příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů.^22) Zúčastněné ústřední orgány se přitom mohou dohodnout, že i ve vybraných případech těchto staveb budou podřízené orgány hospodářského řízení a organizace pořizovat protokoly podle předchozích ustanovení.

ČÁST TŘETÍ

Dodávky pro vývoz a z dovozu

§ 15

(1) Jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou zaměřena především na vyjasnění základních proporcí dodavatelsko-odběratelských vztahů,^23) na zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod a na hlubší konkretizaci vztahů při dodávkách výrobků, zejména výrobků s delšími výrobními a dodávkovými cykly s ohledem na zajištění úkolů pětiletých plánů.

(2) V období přípravy směrnic probíhají běžná jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi organizacemi zahraničního obchodu^24) a tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi; podle potřeby se vedou tato jednání i na úrovni orgánů středního článku řízení, popřípadě též na úrovni ústředních orgánů.

(3) Na základě rozpisu směrnic, který federální ministerstvo zahraničního obchodu provede na organizace zahraničního obchodu a dodavatelské a odběratelské ústřední orgány po organizační linii na podřízené orgány a organizace, projednají organizace zahraničního obchodu s tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi, popřípadě s orgány středního článku řízení, dodavatelsko-odběratelské vztahy v hloubce a struktuře navazující přiměřeně na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.

(4) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 3 bude zaměřeno na zabezpečení směrnic a úkolů, na nichž se federální ministerstvo zahraničního obchodu dohodne s příslušnými ústředními orgány; zvláštní pozornost se věnuje zajištění závazků vyplývajících z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků na nové druhy zboží a obměn sortimentu, zlepšení adjustace apod.

§ 16

(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s dodavatelskými orgány středního článku řízení, a to na základě výsledků jednání vedených s tuzemskými dodavatelskými organizacemi.^25)

(2) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku dovozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s odběratelskými orgány středního článku řízení, výjimečně s odběratelskými ústředními orgány.^26)

(3) Organizace zahraničního obchodu předají protokoly pořízené podle odstavců 1 a 2 spolu se zprávou o zajištění vývozních a dovozních úkolů federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu; dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení předají tyto protokoly se zprávou nadřízeným ústředním orgánům. Ve zprávách musí být podrobněji osvětleno především zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí.

ČÁST ČTVRTÁ

Dodávky pro vnitřní obchod

§ 17

(1) V období přípravy směrnic projednají dodavatelské a odběratelské ústřední orgány základní proporce připravovaných úkolů a orientačních ukazatelů prováděcích státních plánů. Současně mohou dohodnout okruh dalších ukazatelů (sortimentních položek, popřípadě jejich skupin), které stanoví shodně po dodavatelské i odběratelské linii jako úkoly, popřípadě orientační ukazatele svých hospodářských plánů.

(2) Na základě rozpisu směrnic projednají odběratelské organizace s dodavatelskými organizacemi jak celkové objemy dodávek, tak jejich sortimentní skladbu, a to v hloubce a struktuře odpovídající

• a) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům státního plánu,^27)

• b) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům hospodářských plánů, dohodnutých nadřízenými ústředními orgány,

• c) vzájemně dohodnuté nomenklatuře.

Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků a nabídek na nové druhy zboží a obměnu sortimentu (např. doplnění a obměny kolekcí), zvyšování kvality, zlepšení adjustace, spotřebitelského balení apod.

§ 18

(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů^28) musí obsahovat závěry v hloubce a struktuře podle § 17 odst. 2. Protokoly musí navazovat na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.^29)

(2) Dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení, a obdobně též organizace řízené přímo ústředními orgány, pořídí souhrnné protokoly, obsahující celkový přehled výsledků jednání jim podřízených organizací i jednání vlastních a transformují je do příslušných formulářů podle Jednotných metodických pokynů, popřípadě resortních dodatků k nim. Tyto formuláře, doložené protokoly v případech rozporů, předloží svým nadřízeným ústředním orgánům, a to se zprávou, obsahující příslušný komentář; přitom uvedou přehled rozporů, které je nutno rozhodnout na úrovni centrálního řízení spolu s návrhem na řešení.

(3) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají na všech stupních řízení důsledně v odběratelském členění podle republik z hlediska určení dodávek.

ČÁST PÁTÁ

Ostatní dodávky

§ 19

(1) Dodavatelsko-odběratelské vztahy u ostatních dodávek, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu (dále jen „ostatní dodávky“) se projednávají diferencovaně s ohledem na povahu výrobků, o které jde (výrobky hromadné, velkosériové, malosériové, nestandardní - kusové, stavební práce, náhradní díly), zejména s ohledem na výrobní a dodávkové cykly a stabilitu vztahů a se zvláštním zřetelem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů. Při projednávání dodávek souborů strojů a zařízení pro vyšší dodavatele se postupuje přiměřeně též podle části druhé, popřípadě třetí.

(2) U vybraných výrobků,^30) jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy s příslušnými dodavatelskými organizacemi všechny odběratelské organizace, které mají povinnost předkládat v návrzích svých hospodářských plánů údaje o spotřebě.^31)

(3) U ostatních výrobků,^32) jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, projednají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské organizace s příslušnými dodavatelskými organizacemi ve všech případech, kdy jde o výrobky rozhodující pro zajištění jejich plánovaných úkolů, zejména připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.

(4) Obdobně jako v případech podle odstavce 3 se postupuje i při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů u dalších výrobků.

(5) Dodavatelsko-odběratelské vztahy v případech podle odstavců 3 a 4 se mohou projednávat též mezi orgány středního článku řízení, pokud se na tom dohodnou.

§ 20

(1) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v případech podle § 19 odst. 2 a 3 se po dodavatelské linii promítnou do příslušných návrhů bilancí a podrobněji se osvětlí v komentáři k nim, v němž se zejména zaujme stanovisko k nedořešeným rozporům a navrhne se další postup. Po odběratelské linii budou výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů vyjádřeny v příslušném formuláři Jednotných metodických pokynů^33) a v komentáři k němu podrobněji osvětleny, obdobně jako v předchozím případě.

(2) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v případech podle § 19 odst. 4 se po dodavatelské i odběratelské linii promítají do návrhů hospodářských plánů zúčastněných organizací s tím, že případné rozpory se řeší jednáním příslušných orgánů středního článku řízení.

(3) Protokoly o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u ostatních dodávek organizace pořídí pouze v případech, stanoví-li tak ve vzájemné dohodě jim nadřízené orgány.

ČÁST ŠESTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 21

(1) Úkoly plánu se rozumějí úkoly plánu uložené podle § 23 odst. 1, popř. § 27 odst. 1 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování, zejména závazné úkoly a závazné limity. Připravovanými úkoly prováděcích státních, popřípadě hospodářských plánů se pro účely této vyhlášky rozumějí úkoly směrnic.

(2) Ustanovení této vyhlášky platí přiměřeně i pro dodavatelsko-odběratelské vztahy v procesu tvorby a zajišťování střednědobých (pětiletých) státních a hospodářských plánů.

(3) Ústřední orgány mohou ve vzájemné dohodě vydat podrobnější pokyny upravující postupy podřízených orgánů středního článku řízení a organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to s ohledem na zvláštní podmínky jednotlivých hospodářských odvětví a úseků. Pokud se tyto podrobnější pokyny odchýlí od úpravy provedené touto vyhláškou, je k jejich vydání zapotřebí souhlasu Státní plánovací komise. Jinak ústřední orgány o vydání pokynů Státní plánovací komisi pouze informují; ústřední orgány republik informují též příslušné plánovací komise republik.

(4) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Náměstek předsedy:

Ing. Hvorecký v. r.

^1) Rozumějí se orgány a organizace ve smyslu § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

^2) Rozumí se zvláštní část státních plánů - obrana a bezpečnost ve smyslu usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 226 ze dne 15. července 1971.

^3) Předpisy upravující uzavírání hospodářských smluv nejsou touto vyhláškou dotčeny.

^4) Viz ustanovení § 30 a 34 hospodářského zákoníku a § 19 a 20 zákona o národohospodářském plánování.

^5) Viz též postupy podle § 119 odst. 2, při změnách a převodech výrobních programů též postupy podle § 51 a násl. hospodářského zákoníku.

^6) U vývozu organizace zahraničního obchodu.

^7) § 21 hospodářského zákoníku.

^8) Zpravidla usneseními vlády ČSSR a vlád republik ke směrnicím.

^9) Viz ustanovení § 29 odst. 2 zákona o národohospodářském plánování.

^10) § 270 hospodářského zákoníku.

^11) Viz též ustanovení § 27 a 28 zákona o národohospodářském plánování.

^12) Viz též ustanovení § 27 a 28 zákona o národohospodářském plánování a § 125 hospodářského zákoníku.

^13) Viz ustanovení § 119 odst. 3 hospodářského zákoníku.

^14) § 360a odst. 3 hospodářského zákoníku.

^15) Symbol „OB“ v příloze D Jednotných metodických pokynů pro vypracování návrhů prováděcích plánů na rok 1973 a další léta 5. pětiletého plánu.

^16) Dodávkami a pracemi v § 13 a 14 se rozumějí dodávky stavebních prací a dodávky strojů a zařízení (včetně montáží) ve smyslu Jednotných metodických pokynů.

^17) Uzavírání smluv o přípravě dodávek podle § 116 a smluv o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby podle § 280 hospodářského zákoníku.

^18) Viz též smlouvy uzavírané k provedení investiční výstavby podle hospodářského zákoníku: § 299 - smlouva o dodávce stavebních prací a stavební části; § 301 - smlouva o dodávce souboru strojů a zařízení; § 311 - smlouva o dodávce smontovaných strojů, zařízení a konstrukcí; § 315 - smlouva o dodávce montáže; viz též § 282, odst. 3.

^19) Zejména čistírny odpadních vod, stavby podmiňující komplexní bytovou výstavbu, stavby zabezpečující státní racionalizační programy.

^20) § 319 hospodářského zákoníku.

^21) Zejména formuláře Pv-2, Pv-7, IV-6, IV-7, IV-8, IV-9, MTZ-1, S-2, ZO-4a.

^22) U strojů a zařízení vč. montáží form. Pv-7 (pro protokol se použije přímo formulář), u stavebních prací form. S-2; dále form. IV-6, IV-7, IV-8, IV-9 a ZO-4a.

^23) V návaznosti na postupy stanovené v části druhé, čtvrté a páté.

^24) Rozumějí se jak organizace, vůči nimž federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává působnost ústředního orgánu státní správy, tak ostatní organizace oprávněné k provádění zahraničně obchodní činnosti.

^25) Obvykle v návaznosti na jednání o smlouvách o přípravě dodávek podle § 116 hospodářského zákoníku.

^26) S nevýrobními resorty, vyššími družstevními organizacemi apod.

^27) Rozumí se včetně všech dalších v úvahu přicházejících položek podle Jednotných metodických pokynů, příloha D.

^28) Ve spojitosti s jednáním o uzavření smluv o přípravě dodávek u vybraných položek podle vyhl. č. 140/1970 Sb.

^29) Zejména na form. VO-3.

^30) Podle Jednotných metodických pokynů, příloha D, symbol X.

^31) Podle Jednotných metodických pokynů, příloha D, sloupec 12.

^32) Podle Jednotných metodických pokynů, příloha D, symbol Y.

^33) Formulář MTZ-2 a dílčí specializované formuláře.