Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje

• a) metodiku tvorby a kontroly cen (tarifů) výrobků, služeb, výkonů a prací^1) (dále jen „výrobky“) a nemovitostí dodávaných nebo poskytovaných k užívání za úhradu (dále jen „dodávané“),

• b) působnost orgánů a organizací nebo koncernových podniků a koncernových účelových organizací (dále jen „organizace“) v tvorbě a kontrole cen.

(2) Vyhláška se vztahuje na ceny výrobků a nemovitostí dodávaných organizacemi a orgány se sídlem v Československé socialistické republice, občany socialistickým organizacím a na ceny výrobků dodávaných občany s povolením příslušných orgánů nebo na základě oprávnění. U vnitropodnikových výkonů platí vyhláška pro stanovení cen investic vlastní výroby, popřípadě pro další výkony, pokud tak stanoví zvláštní předpis nebo rozhodnutí.

(3) Vyhláška se nevztahuje na ceny výrobků dodávaných organizacemi pověřenými prováděním zahraničního obchodu (dále jen „organizace zahraničního obchodu“) zahraničním odběratelům, na mezinárodní tarify v dopravě a spojích, na ceny výrobků dodávaných v tuzemsku za zahraniční měny, na úplaty a náhrady spojené s poskytováním peněžních a pojišťovacích služeb, na prodej bytů z národního majetku do osobního vlastnictví občanů, na evidenční ceny obalů, na náhrady škod, na úhrady nákladů a na náhrady poskytované při vyvlastnění nemovitostí. Vyhláška se rovněž nevztahuje na ceny ze smluv mezi občany navzájem a mezi občany a nesocialistickými organizacemi, nejde-li o dodávky od občanů podle odstavce 2. Při pochybnostech rozhoduje Federální cenový úřad.

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ POJMY

§ 2

Obsah ceny

Cena zahrnuje nutné náklady odpovídající průměrným nebo jednotně určeným podmínkám výroby (dovozu) a oběhu a dále stanovenou část čistého důchodu (zisk, daň), popřípadě ztrátu nebo dotaci. Způsob určení nutných nákladů a čistého důchodu nebo ztráty je uveden v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky.

§ 3

Ceny v tuzemsku

(1) Ceny používané v tuzemsku jsou

• a) velkoobchodní ceny; za tyto ceny se zpravidla dodávají výrobky pro výrobní spotřebu, výstavbu, pro další odbyt, s výjimkou dodávek obchodním organizacím, a pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu; velkoobchodní ceny obsahují náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady na odbytovou činnost výrobní organizace a zisk nebo ztrátu; u zemědělských výrobků zahrnují též přirážku za nákupní, zásobovací, popřípadě i odbytovou činnost,

• b) nákupní ceny; za tyto ceny pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky prodávané jejich výrobci, předměty získané sběrem a výrobky od občanů; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen,

• c) odbytové přirážky nebo odbytové srážky;^2) představují cenu služby odbytových, zásobovacích, nákupních a výkupních organizací nebo organizací oprávněných k uvedeným službám; obsahují náklady oběhu a zisk nebo ztrátu; připočítávají se k velkoobchodním cenám nebo se od nich odečítají,

• d) obchodní přirážky nebo obchodní srážky;^2) představují cenu služby organizací oprávněných k velkoobchodní nebo maloobchodní činnosti, cenu služby organizací veřejného stravování a přechodného ubytování, cenu služby organizací zahraničního obchodu nebo cenu obstaravatelských služeb; obsahují náklady oběhu a zisk nebo ztrátu; obchodní přirážky se k cenám připočítávají, obchodní srážky jsou složkami maloobchodních cen; obchodní přirážky nebo obchodní srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkami kupních cen,

• e) kupní ceny; za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům; zahrnují cenu franko čs. hranice, popřípadě upravenou o další položky podle platných předpisů, a obchodní přirážku nebo obchodní srážku organizace zahraničního obchodu,

• f) odbytové ceny; za tyto ceny dodávají výrobky organizace uvedené v písmenu c), s výjimkou případů, kdy dodávají za obchodní a maloobchodní ceny; odbytové ceny zahrnují velkoobchodní ceny, kupní nebo nákupní ceny a odbytovou přirážku příslušné organizace, popřípadě cenové rozdíly nebo dotace,

• g) obchodní ceny; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, kterým je přiznán nárok na obchodní srážku; zahrnují velkoobchodní (nákupní) ceny a daň z obratu nebo kupní ceny, cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě a rozdíly vnitřního trhu, ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku,

• h) maloobchodní ceny; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za „ceny s daní“; zahrnují obchodní cenu a obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, a ve stanovených případech obchodní, popřípadě odbytovou přirážku a dodatkovou daň z obratu,

• ch) velkoobchodní ceny s daní z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za „ceny s daní“; ve stanovených případech se za tyto ceny účtuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka.

(2) Odchylky od podstatných kvalitativních nebo podstatných dodacích podmínek výrobku lze vyjádřit formou přirážky k ceně nebo srážky z ceny; přirážky nebo srážky za odchylky od podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek představují cenu odpovídající těmto odchylkám.

(3) Přirážkou k ceně lze též vyjádřit cenové zvýhodnění a slevou z ceny lze vyjádřit cenové znevýhodnění; tyto přirážky a slevy představují způsob uplatnění podmínek realizace v cenách.

(4) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím, pokud jsou podle předpisů o dani z obratu oprávněny nakupovat bez daně.

§ 4

Zahraniční ceny

(1) Zahraničními cenami se pro potřeby této vyhlášky v oblasti zahraničně obchodních vztahů rozumějí

• a) ceny v obchodní paritě, jimiž jsou ceny sjednané mezi organizacemi zahraničního obchodu a zahraničními vývozci nebo dovozci za dohodnutých kvalitativních, dodacích a platebních podmínek,

• b) ceny franko čs. hranice, jimiž jsou ceny v obchodní paritě, snížené při vývozu a zvýšené při dovozu o výši přímých obchodních nákladů v zahraničí.

(2) Zahraniční ceny se vyjadřují jednak v zahraničních měnách, jednak v přepočtu na Kčs podle přepočtových poměrů stanovených Státní bankou československou.

§ 5

Zvláštní druhy cen

(1) Zvláštními druhy cen se rozumějí ceny podle § 3, které mají způsobem dále uvedeným v odstavci 2 a 3 věcně nebo časově omezenou platnost.

(2) Zvláštními druhy cen, které lze fakturovat, jsou

• a) prozatímní ceny stanovené cenovým orgánem, nebo s jeho souhlasem organizací pověřenou působností ve stanovení cen, nestanoví-li cenový orgán jinak, nejdéle na dobu 3 měsíců v případech, kdy výjimečně nelze stanovit cenu do zahájení dodávek; po stanovení ceny se rozdíl mezi prozatímní a definitivní cenou vypořádá od počátku dodávek; prozatímní kupní ceny sjednají organizace dohodou; prozatímní ceny nelze použít u výrobků, pro něž se stanoví maloobchodní ceny,

• b) podnikové ceny, které v případě pověření příslušným cenovým úřadem stanoví nebo mění generální ředitelství trustů nebo koncerny a oborové podniky (dále jen „generální ředitelství“) pro podřízené organizace na dodávky mezi organizacemi uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podmínkou, že úroveň podnikových cen podle propočtů na dané období nesmí v souhrnu přesáhnout úroveň cen platných pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku. Vyrovnání mezi podnikovými a velkoobchodními cenami provádí generální ředitelství, ve stanovených případech nadřízený ústřední orgán,

• c) přechodně platné ceny, které stanoví příslušný cenový úřad nebo národní výbor, popřípadě organizace pověřená jejich stanovením příslušným cenovým úřadem, a jejichž platnost je omezena dobou nebo množstvím takto oceňovaných výrobků; po skončení jejich platnosti stanoví se cena jako pro nový výrobek; přechodně platné ceny u výrobků dodávaných za maloobchodní ceny mohou stanovit pouze cenové úřady, popřípadě národní výbory podle § 68.

(3) Zvláštními druhy cen, které nelze fakturovat, jsou

• a) předběžné ceny tvořené dodavateli se značným časovým předstihem před vlastní výrobou, kdy ještě nejsou dostatečně vyjasněny podstatné podmínky výrobku a jeho výroby, potřebné pro stanovení ceny; používají se zejména pro předběžné ocenění dodávek v rozpočtech staveb, pokud to předpisy o dokumentaci staveb umožňují, pro předběžné ocenění prací a služeb a výzkumných a vývojových prací; pro tvorbu těchto cen platí v závislosti na stupni technického vyjasnění výrobku přiměřeně ustanovení o způsobech tvorby cen; nelze-li jich použít, tvoří se předběžná cena odborným odhadem; předběžnou cenu nelze použít pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven předběžný nebo konečný cenový limit, a pro výrobek, pro nějž je dohodnut limit kupní ceny, jestliže kupní cena je základem pro tvorbu velkoobchodní, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny; postup projednání předběžných cen používaných pro sestavení propočtů nebo rozpočtů staveb se řídí zvláštním předpisem,^64)

• b) evidenční velkoobchodní ceny vývozu a evidenční velkoobchodní ceny dovozu; evidenční velkoobchodní ceny vývozu se uplatňují u výrobků, které se jen vyvážejí; tvoří se obdobnými způsoby jako velkoobchodní ceny výrobků dodávaných do tuzemska; budou-li tyto výrobky dodávány do tuzemska, nutno stanovit jejich velkoobchodní ceny; rozsah uplatňování, způsob tvorby a cenové řízení evidenčních velkoobchodních cen dovozu stanoví příslušný cenový úřad,

• c) cenové limity; jimi se rozumí předběžné vymezení horní hranice ceny nových výrobků, řešených zejména v rámci úkolů rozvoje vědy a techniky.

§ 6

Doplňkové složky cen a doplňkové položky k cenám přičitatelné (od cen odečitatelné)

(1) Ve stanovených případech jsou součástí ceny kromě nákladů a zisku (ztráty) doplňkové složky cen. Dále se ve stanovených případech k cenám přičítají nebo se od nich odečítají doplňkové položky. Doplňkové složky a doplňkové položky jsou obvykle pevně stanoveny (sazbami nebo jiným způsobem) a jsou zpravidla odváděny do státního rozpočtu nebo poukazovány ze státního rozpočtu podle zásad stanovených federálním ministerstvem financí nebo jinými příslušnými orgány v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(2) Doplňkovými složkami cen jsou

• a) daň z obratu, popřípadě rozdíly vnitřního trhu u dovážených výrobků podle předpisů federálního ministerstva financí,

• b) cenový rozdíl, kterým se rozumí zpravidla rozdíl mezi obchodní cenou a maloobchodní cenou po odečtení obchodní srážky, nebo rozdíl mezi odlišnými cenami jednotlivých dodavatelů a jednotnou odbytovou cenou,

• c) cenové přirážky a srážky v zahraničním obchodě podle předpisů federálního ministerstva financí.

(3) Doplňkovými položkami k cenám jsou

• a) dotace k cenám přičítané nebo odvody od nich odečítané,

• b) příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků.

(4) Použití některých doplňkových složek nebo doplňkových položek může být stanoveno s ohledem na potřeby stimulace výroby nebo spotřeby jednostranně buď jen pro výrobce, nebo pro odběratele a může být stanoveno na předem vymezenou dobu nebo množství dodávek.

ČÁST DRUHÁ

KVALITATIVNÍ A DODACÍ PODMÍNKY VÝROBKU

§ 7

Způsob vymezení výrobku

(1) Cena výrobku vymezeného stejnými kvalitativními a dodacími podmínkami je na celém území Československé socialistické republiky jednotná, pokud tato vyhláška nestanoví nebo výslovně nepřipouští nejednotnost cen.

(2) Kvalitativními podmínkami pro potřeby této vyhlášky se rozumí vymezení druhu nového výrobku, měrné jednotky, jeho charakteristických vlastností, znaků, rozměrů, funkčních, estetických a jiných užitných vlastností, jakosti a druhů použitých materiálů a výkonů, provedení, povrchové úpravy, kompletnosti, dohotovenosti, rozsahu vybavení a náhradních součástí, metod jeho zkoušení, označování a jiných podobných podmínek.

(3) Kvalitativní podmínky se prokazují zejména státními a oborovými normami, technickými podmínkami, a pokud nejsou, podnikovými normami kvality, přesným technickým popisem, výkresem, vzorkem, modelem nebo rozpisem složení použitých materiálů a výkonů, tj. takovou technickou dokumentací, která je pro daný výrobek nebo skupinu výrobků obvyklá.

(4) Dodacími podmínkami pro potřeby této vyhlášky se rozumí vymezení množství dodávek, dodací lhůty, způsobu expedice, balení a dopravních podmínek, dokumentace a obchodně technických služeb souvisejících s dodávkou, záruční doby a jiných podobných podmínek.

(5) Dodací podmínky jsou určeny

• a) právními předpisy, zejména základními podmínkami dodávek,

• b) všeobecnými ustanoveními ceníků nebo jiných cenových rozhodnutí, která mohou doplnit nebo podrobněji upravit dodací podmínky pro účely stanovení cen,

• c) hospodářskými smlouvami nebo dodávkovými příkazy pro jednotlivé dodávky.

§ 8

Podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobku

(1) Vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku musí obsahovat všechny podstatné podmínky tak, aby byly prokazatelné a umožňovaly jednoznačné posouzení jeho odlišnosti od jiných porovnatelných výrobků (dále jen „podstatné kvalitativní a dodací podmínky“).

(2) Za podstatné kvalitativní a dodací podmínky se považují

• a) závazné podmínky uvedené v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek a ve státních a oborových normách; dodavatel může se souhlasem příslušného cenového úřadu dohodnout s odběratelem, že některé závazné podmínky státní nebo oborové normy, platné v době vypracování návrhu ceny, se z hlediska stanovení výše ceny nepovažují za podstatné a při jejich změně nevzniká nový výrobek podle § 11,

• b) podmínky zahrnuté v technických podmínkách, podnikových normách kvality, v technickém popisu, výkresu a rozpisu složení použitých materiálů a výkonů, popřípadě dané vzorkem nebo modelem, dále doporučené podmínky v předpisech podle písmena a) a podmínky dodávek podle § 7 odst. 5 písm. b) a c), pokud nejsou na návrh odběratele označeny za nepodstatné,

• c) další podmínky nezahrnované do podkladů podle písmena a) a b), pokud si odběratel při tvorbě ceny vyžádá a s dodavatelem dohodne jejich doplnění do příslušné dokumentace a označení za podstatné,

• d) další podmínky, pokud je stanoví příslušné cenové úřady.

(3) Vymezení podstatných podmínek platí souběžně pro všechny druhy cen příslušného výrobku; případné odchylky od podstatných podmínek se musí v relativně stejné výši promítat ve všech druzích cen. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny a na případy, kdy jsou dodací podmínky rozdílné pro jednotlivé druhy cen nebo pro jednotlivé odběratelské stupně (např. velkoobchod a maloobchod).

(4) Za změnu podstatných kvalitativních podmínek, za nichž byly stanoveny ceny, se nepovažuje rozdílné ocenění totožných surovin a materiálů, které vzniká v důsledku rozdílů cen a nákladů při jejich pořízení, zejména rozdílů mezi cenami tuzemských a zahraničních dodavatelů a rozdílů vznikajících při nahrazení nákupu výrobků jejich vlastní výrobou a naopak. Totéž platí pro změny stupnic mzdových tarifů a změny v ocenění ostatních nákladů.

ČÁST TŘETÍ

TVORBA CEN

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ O TVORBĚ CEN

§ 9

(1) Ceny se tvoří pro výrobky vymezené podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, a to podle potřeby pro

• a) jednotlivé nové výrobky nebo jejich části,

• b) skupiny přesně určených výrobků v případech, kdy jde o výrobky širokého sortimentu, které mají obdobné kvalitativní a dodací podmínky a které se vyrábějí obvykle stejnou technologií při minimálních rozdílech ve výrobních nákladech, a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor,

• c) souhrny různých výrobků a prací tvořících zpravidla funkčně ucelenou dodávku.^3)

(2) Pro výrobek, který lze podle jeho podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, popřípadě dalších vymezených podmínek, zařadit do skupiny výrobků, pro níž cena byla již stanovena, platí tato cena.

§ 10

(1) Tvorba cen zahrnuje

• a) zpracování návrhu ceny,

• b) projednání návrhu ceny s hlavními odběrateli,

• c) stanovení a vyhlášení ceny.

(2) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek jeho výroby a oběhu; ve zdůvodněných případech se cena upraví s přihlédnutím k podmínkám realizace.

(3) V případech, kdy se cena upravená podle podmínek realizace stanoví na omezenou dobu, stanoví se současně i cena odpovídající podmínkám výroby a oběhu (dále jen „základní cena“).

(4) Ceny stanovené podle ustanovení této vyhlášky se posuzují jako ceny odpovídající platné úrovni cen.

(5) Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů.^74)

§ 11

Nový výrobek

(1) Novým výrobkem pro účely této vyhlášky se rozumí výrobek, který svým novým řešením a zdokonalením užitných vlastností uspokojuje společenské potřeby, které dosud nebyly uspokojovány, popřípadě je uspokojuje jinak nebo umožňuje zhospodárnění výroby, nebo zvyšuje efektivnost jeho používání u odběratele.

(2) Za nový výrobek se dále považuje výrobek, který

• a) má cenu stanovenou pro podmínky kusové výroby a nadále bude vyráběn opakovaně,

• b) má stanovenou přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí, nebo má cenu sjednanou dohodou a má být stanovena cena příslušným orgánem nebo organizací,

• c) má stanovenou cenu, ale jeho výrobu zavádí jiná organizace, pro niž ve smyslu vyhlášky neplatí jednotnost cen,

• d) má stanovenou maloobchodní cenu podle § 129 odst. 1 písm. ch) nebo odst. 7 a jeho prodej zavádí organizace státního nebo družstevního obchodu.

(3) Novému výrobku podle odstavce 1 musí odpovídat nové vymezení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(4) Za nový se nepovažuje výrobek, který se od dosud dodávaného výrobku liší jinými než podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo u kterého nelze odlišnost podstatných podmínek dostatečně přesně vyjádřit, dále výrobek s vlastnostmi, které již měl mít podle podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena dosud vyráběného výrobku (odstranění vad dodávaných výrobků) a výrobek s nežádoucími změnami podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.