Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

• a) procentní sazbou k platným velkoobchodním cenám sníženým o srážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, popřípadě zvýšeným o přirážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, pokud je požadují odběratelé, nebo výjimečně upraveným o přirážky (srážky) za odchylky od dodacích podmínek výrobků, pokud tyto odchylky platí i pro odběratele odbytových organizací; u dovážených výrobků procentní sazbou k velkoobchodním cenám vytvořeným podle § 53,

• b) nebo absolutní částkou k jiné určené základně, např. k jednotce množství.

(4) Zahrnuje-li sazba odbytové přirážky souhrn služeb, které nemusí současně v plném rozsahu odběratel požadovat, je nutno určit sazby jednotlivých služeb.

(5) Traťové dodávky, pro něž příslušným rozhodnutím není stanoven způsob úhrady, se uskutečňují za platné velkoobchodní ceny. Odbytová organizace je oprávněna v takových případech sjednat s výrobní organizací odbytovou srážku z velkoobchodní ceny přiměřenou nákladům na odbyt započteným ve velkoobchodní ceně. V odůvodněných případech stanoví příslušný cenový úřad výjimky.

(6) Sazby nebo absolutní částky odbytových přirážek se stanoví jednotně pro shodné obory výrobků dodávaných více odbytovými organizacemi při shodném vymezení kvalitativních a dodacích podmínek poskytovaných služeb.

§ 45

(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.

(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.

(3) Od odběratele výrobku dodávaného odbytovou organizací lze požadovat úhradu jen jedné odbytové přirážky, a to přirážky dodávající odbytové organizace. V případech, kdy odbytová organizace dodaný výrobek nakoupila od jiné odbytové organizace, dohodnou si tyto organizace podíl z odbytové přirážky placené odběratelem úměrný vynaloženým nákladům. Ve výjimečných případech může příslušný cenový úřad stanovit odchylný postup.

(4) Odbytovou přirážku pro rozšíření služeb nebo pro nové odbytové organizace nelze stanovit, pokud by vyvolala zvýšení ceny pro odběratele bez odpovídajícího zlepšení jimi požadovaného uspokojování potřeb. Jestliže jsou s dodávkou poskytovány odběrateli další, dosud neposkytované služby, pro které se stanoví nová odbytová přirážka, musí příslušná výrobní nebo odbytová organizace i nadále plnit dodávky bez těchto služeb za ceny bez odbytové přirážky, pokud to požaduje odběratel.

(5) Odbytové organizace jsou se souhlasem příslušného cenového úřadu oprávněny stanovit odbytové ceny dodávaných výrobků; v takových případech vydávají příslušná cenová rozhodnutí a ceníky a vypořádají předepsaným způsobem cenové rozdíly vzniklé zejména zprůměrováním rozdílných cen některých dodavatelů.

HLAVA V

CENOVÉ LIMITY

§ 46

(1) Cenové limity představují horní hranici ceny budoucího výrobku. Cenové limity jsou závazné pro stanovené nebo sjednané kvalitativní a dodací podmínky připravovaného výrobku.

(2) Cenové limity se člení na

• a) předběžné cenové limity,

• b) konečné cenové limity.

(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou

• a) vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele,

• b) vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity,

• c) díly a speciálním nářadím.

(4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů.

(5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.

§ 47

Předběžný cenový limit

(1) Předběžný limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku se stanoví

• a) u státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž výsledkem má být nový výrobek, u úkolů uvedených v podnikových plánech rozvoje vědy a techniky v rozsahu určeném nadřízeným generálním ředitelstvím, a jde-li o organizace řízené ústředním orgánem, v rozsahu jím stanoveném,

• b) u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.

(2) U budoucích výrobků významných ve spotřebě obyvatelstva, které určí příslušný cenový úřad nebo kde to bude požadovat příslušné ministerstvo obchodu republiky, se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny stanoví i předběžný limit maloobchodní ceny.

(3) Předběžný limit velkoobchodní ceny se tvoří na základě

• a) ukazatelů charakterizujících vztah technických parametrů k platným cenám porovnatelných výrobků, zejména v případech, kdy jde o obměnu výrobků na dosavadní technické úrovni,

• b) odvození ze zahraničních cenových relací výrobků rozhodujících zahraničních výrobců, zejména v případech, kdy u budoucího výrobku se předpokládá uplatnění zcela nových principů řešení, nových materiálů apod.,

• c) propočtové cenové kalkulace budoucího výrobku odvozené z kalkulace porovnatelného výrobku, s vyjádřením rozdílů v nákladech odpovídajících změnám v rozhodujících technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; nepřímé náklady, popřípadě ostatní přímé náklady a zisk se započítávají v procentní výši vyplývající z použité kalkulace porovnatelného výrobku; u nových výrobních prostředků je třeba zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru při srovnatelných podstatných kvalitativních podmínkách budoucího a porovnatelného výrobku,

• d) odvození z předběžného limitu maloobchodní ceny, jde-li o výrobek podle odstavce 2,

• e) rozboru efektivnosti použití budoucího výrobního prostředku ve srovnání s porovnatelným tuzemským, a není-li, s dovezeným výrobním prostředkem; tímto způsobem se u výrobních prostředků ověřuje výše předběžných limitů velkoobchodních cen vytvořených způsobem podle písmena a) až c) a ke stanovení předběžného limitu velkoobchodní ceny lze tento způsob použít jen v případech, kdy takto vytvořený limit je nižší nebo kdy tak určí orgány uvedené v § 122,

• f) kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu,

• g) ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.

(4) Předběžný limit maloobchodní ceny se tvoří

• a) způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b) vyjádřeným v maloobchodní ceně,

• b) na základě předběžného limitu velkoobchodní ceny s připočtením ostatních složek maloobchodní ceny ve stanovené výši.

(5) Pro použití způsobu tvorby předběžného limitu velkoobchodní nebo maloobchodní ceny platí pořadí uvedené v odstavcích 3 a 4 podle možnosti jejich uplatnění. Stanoví-li se předběžný limit maloobchodní ceny podle odstavce 4 písm. a), odvodí se vždy z něho předběžný limit velkoobchodní ceny.

(6) Předběžný limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může být upraven po projednání s jeho navrhovatelem, budoucím výrobcem a odběratelem a se souhlasem příslušného cenového úřadu podle předpokládaných podmínek realizace tak, aby vyjadřoval plánované záměry ve struktuře spotřeby a odpovídal zásadám sociální, zdravotní a kulturní politiky státu.

(7) Při rozhodování o dani z obratu zahrnované do limitů maloobchodních cen se postupuje podle § 120.

§ 48

Konečný cenový limit

(1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení výroby prototypu, zkušební série nebo jiného obdobného výsledku vývoje (dále jen „prototyp“) a po rozhodnutí o jeho zavedení do výroby.

(2) Konečné limity velkoobchodních cen se tvoří, pokud rozhodnutím příslušného cenového úřadu není pro jejich tvorbu v příslušném oboru nebo skupině výrobků stanoven závazný způsob, takto:

• a) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. a) nebo f), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem; přitom se vychází z technickoekonomických parametrů dosažených u schváleného prototypu,

• b) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. b) nebo g), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem s tím, že se jeho výše zdůvodní propočtem obdobným způsobu uvedenému v písmenu a) nebo c) tohoto odstavce,

• c) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. c) nebo e), se konečný limit velkoobchodní ceny tvoří na základě propočtové cenové kalkulace, náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; výše ostatních přímých nákladů, pokud se kalkulují podle § 18 odst. 1 písm. b), a výše nepřímých nákladů se započítávají pomocí sazeb za obor, popřípadě za skupinu výrobků, je-li tak pro tvorbu cen stanoveno, zjištěných ze skutečných nákladů výrobní organizace v minulém roce; zisk se započítává sazbou zjištěnou podle skutečného zisku výrobní organizace v minulém roce, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak,

• d) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny nebyl stanoven, tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny některým ze způsobů podle § 47 odst. 3 písm. a), b) a c), a to v pořadí uvedeném v § 47 odst. 5.

(3) Použitý způsob tvorby konečného limitu velkoobchodní ceny výrobního prostředku musí zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru budoucího výrobku ve srovnání s cenou vyráběného porovnatelného výrobku. Je-li nutno užitné vlastnosti budoucího výrobku vyjádřit více technickoekonomickými parametry, jejichž vliv na výši konečného limitu velkoobchodní ceny nelze s dostatečnou přesností určit, musí konečný limit velkoobchodní ceny zabezpečovat snížení nákladů u odběratele. Přináší-li budoucí výrobní prostředek mimoekonomické účinky, jako zvýšení bezpečnosti práce, snížení hlučnosti provozu, zlepšení pracovního prostředí, zvýšení ochrany životního prostředí, započítává se do limitu zdůvodněná výše nákladů spojených s jejich dosažením a ovlivňuje tím i ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru.

(4) Návrhy konečných limitů velkoobchodních cen se vypracovávají pro výrobky

• a) které jsou výsledkem řešení státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy, plánu standardizace a techniky a úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pro něž měl být podle § 47 odst. 1 písm. a) stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny,

• b) v případech uvedených v § 47 odst. 1 písm. b),

• c) které budou dodávány z nových výrobních kapacit získaných investiční výstavbou, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,^68)

• d) jestliže tak v jednotlivých případech stanoví příslušný cenový úřad, odvětvový ústřední orgán nadřízený dodavateli nebo příslušný národní výbor u budoucích výrobků, jejichž vývoj a příprava nejsou zahrnuty do plánů rozvoje vědy a techniky, a dále jestliže tak stanoví příslušný národní výbor u úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky organizací řízených nebo spravovaných národními výbory (dále jen „řízené“),

• e) jestliže jejich stanovení požaduje hlavní odběratel rozhodujícího množství budoucího výrobku nebo výrobce finálního výrobku, pokud jde o konečný limit velkoobchodní ceny subdodávky, která významně ovlivňuje konečný limit velkoobchodní ceny, popřípadě velkoobchodní cenu finálního výrobku,

• f) nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,^80)

• g) u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem.

(5) Návrhy konečných limitů maloobchodních cen se vypracovávají pouze v případech,

• a) kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a příslušný cenový úřad nebo ministerstvo obchodu republiky požaduje stanovení konečného cenového limitu; konečný limit maloobchodní ceny se tvoří způsobem uvedeným v § 47 odst. 4 s tím, že při postupu podle § 47 odst. 4 písm. b) se vychází z konečného limitu velkoobchodní ceny,

• b) kdy byl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a je třeba případnou změnu výše konečného limitu velkoobchodní ceny posoudit i z hlediska vlivu na výši maloobchodní ceny.

Konečný limit maloobchodní ceny může příslušný cenový úřad dále upravit podle předpokládaných podmínek realizace.

(7) Příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor může na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny stanovit přímo velkoobchodní cenu. U nestandardních výrobků může uplatnit stejný postup organizace pověřená působností stanovit velkoobchodní cenu, jestliže návrh konečného cenového limitu je vytvořen cenovým porovnáním, které prokazuje snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru, a jestliže s tím souhlasí odběratel. Takto vytvořené velkoobchodní ceny podléhají registraci^69) u příslušného cenového úřadu. V rozhodnutí o ceně se uvádí, že cena byla stanovena na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny.

(8) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.

HLAVA VI

CENY DOVOZU A VÝVOZU

§ 49

Kupní ceny

(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,^81) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.

(2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena.

(6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh.

(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný

• a) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo

• b) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo

• c) k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo

• d) v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů,

• e) k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli.

Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a).

(8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny.

(9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.

§ 50

Limit kupní ceny

(1) U dodávek technicky složitých a objemově významných výrobků se mohou tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace a organizace zahraničního obchodu před sjednáním ceny se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem dohodnout na minimálním nebo maximálním limitu kupní ceny, za který je možno ještě výrobek pro vývoz dodat (spodní limit kupní ceny) nebo za který je možno výrobek dovézt (horní limit kupní ceny). Současně však musí dohodnout důsledky nedodržení tohoto limitu.

(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

§ 51

Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu

(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě

• a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,

• b) v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.

(2) Obchodní přirážky nebo srážky organizací zahraničního obchodu se stanoví procentní sazbou z ceny fco čs. hranice přepočtené na Kčs, není-li stanoveno jinak.

(3) U dodávek na zahraniční dodavatelský úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba (inkaso), snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši kalkulované v kupní ceně podle zvláštních předpisů.^15)

§ 52

Regulace cen dovozu

(1) Pro dovážené výrobky

• a) zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům,

• b) zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.

(2) Zařazení výrobků do jednotlivých skupin regulace, způsob jejich tvorby a postup při cenovém řízení stanoví Federální cenový úřad.^70) Způsob vypořádání rozdílů mezi velkoobchodními cenami uvedenými v odstavci 1 a běžnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.

§ 53

Velkoobchodní ceny dovážených a vyvážených výrobků

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se stanoví na základě kupních cen, upravených o stanovené cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě pokud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny podle § 52 odst. 1.

(2) Federální cenový úřad podle potřeby stanoví

• a) způsob a rozsah jejich sjednocení v případech, kdy jde o dovoz totožných nebo porovnatelných výrobků z různých územních a měnových oblastí,

• b) způsob a rozsah jejich sjednocení s velkoobchodními cenami výrobků z tuzemské výroby v případech, kdy jde o výrobky významné pro spotřebu,

• c) způsob vypořádání rozdílů vznikajících ze sjednocení cen s rizikovým fondem nebo s hospodářským výsledkem příslušné organizace.

(3) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní nebo obchodní ceny.

(5) Evidenční velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků [§ 5 odst. 3 písm. b)] se tvoří způsobem platným pro tvorbu velkoobchodních cen v příslušné skupině výrobků.

(6) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má nahradit tuzemská výroba dovozem výrobků s vyšší cenou, je tato organizace povinna před uzavřením smlouvy o dovozu předložit příslušnému cenovému úřadu návrh na řešení projednaný s odběratelem. Tento postup neplatí, jestliže jde o dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.

HLAVA VII

CENY V INVESTIČNÍ VÝSTAVBĚ

§ 54

Použití cen v dokumentaci staveb

(1) Podle odpovídajícího stupně vyjasněnosti, výstižnosti a závaznosti technické dokumentace se pro určení rozpočtových, popřípadě propočtových nákladů staveb, používá cen, zvláštních druhů cen a jiných nástrojů podle zvláštních předpisů.^16)

(2) Dodávky pro stavby realizované v tuzemsku se oceňují takto:

• a) stavební a montážní práce se oceňují

• 1. velkoobchodními cenami podle § 55,

• 1. sazbami doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů podle § 56, a pokud nejsou stanoveny, stanoví se doplňkové a vedlejší rozpočtové náklady předepsaným způsobem,^17)

• b) dodávky výrobků nezahrnovaných do velkoobchodních cen stavebních a montážních prací, dodávky strojů a zařízení a případné další dodávky se oceňují velkoobchodními cenami, prozatímními cenami, konečnými cenovými limity u vyvíjených výrobků a předběžnými cenami u nestandardních výrobků; tyto ceny se zvyšují ve stanovených případech o náklady na pořízení,

• c) projektové práce, inženýrská činnost, geologické práce, geodetické a kartografické práce a ostatní práce nezahrnuté v písmenu a) a b) se oceňují velkoobchodními cenami podle předpisů o jejich používání.

(3) Pro stavební objekty a provozní soubory lze stanovit

• a) odbytové náklady podle předpisů o dokumentaci staveb sestavené zpravidla s použitím cen uvedených v § 55, 56 a 57, nebo

• b) ceny podle § 58.

§ 55

Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se tvoří na základě cenové kalkulace sestavené na určené a prověřené reprezentanty organizace, mechanizace a technologie výrobních procesů, popřípadě jiným způsobem předepsaným pro jejich tvorbu.^18)

(2) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací jsou platné a jednotné na celém území Československé socialistické republiky bez zřetele na organizační formu, odvětvovou příslušnost dodavatelů a formu odběratelsko-dodavatelských vztahů.

§ 56

Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se za podmínek stanovených zvláštními předpisy^19) upravují

• a) sazbami doplňkových rozpočtových nákladů, vyjadřujícími výrobní podmínky jednotlivých druhů prací a dopravy,

• b) sazbami vedlejších rozpočtových nákladů, vyjadřujícími zvýšení nákladů vyvolané konkrétními podmínkami výstavby v místě a čase.

(2) Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů se stanoví přiměřeně způsobem uvedeným v § 41.

§ 57

Velkoobchodní ceny nestandardních strojů a zařízení

(1) Při vymezení podstatných kvalitativních podmínek nestandardního stroje nebo zařízení (dále jen „nestandardní výrobek“) se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem nebo vyšším dodavatelem), popřípadě generálním projektantem, a navržených dodavatelem. Odběratel, popřípadě generální projektant sdělují dodavateli zejména

• a) název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku,

• b) počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),

• c) údaje o druhu, velikosti, složení, parametrech a vlastnostech výrobků nebo materiálů, které budou zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,

• d) zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu zařízení, potřebu náhradních dílů), popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky apod.,

• e) požadavek na míru dohotovení z hlediska montáže u výrobce a případné další požadavky na montáž,

• f) údaje o provozních podmínkách a prostředí, kde zařízení bude umístěno,

• g) přibližnou hmotnost,

• h) náčrt sestavy,

• ch) jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, je-li odběrateli známo, že byl již dodán výrobek v obdobném provedení nebo použit k obdobnému účelu, a rok, kdy dodávka byla fakturována.

(2) Velkoobchodní cena nestandardního výrobku se tvoří

• a) závaznými způsoby tvorby cen, pokud byly příslušným cenovým úřadem pro daný obor (skupinu) výrobků stanoveny,

• b) v ostatních případech jako konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) (bez zdůvodňujícího propočtu), podle § 48 odst. 2 písm. c) a odst. 3 s tím, že pro použití uvedených způsobů platí rozhodnutí o tvorbě cenových limitů,^82)

• c) pomocí propočtové cenové kalkulace, v níž se uplatňuje stanovená stálá sazba zisku ze zpracovacích nákladů.

(3) Velkoobchodní cenu lze tvořit pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k prováděcímu projektu nebo pro jejich agregace, tj. funkčně ucelené sestavy strojů a zařízení (provozní jednotky nebo jejich části). Při tvorbě cen takové agregace je však nutno členit dodávku podle systému třídění dohodnutého pro jednotlivé celky mezi dodavatelem a investorem (generálním projektantem). V těchto případech se neuvádí číselné označení výrobku podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků.

(4) Při tvorbě velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, pro který byl stanoven konečný limit velkoobchodní ceny se postupuje tak, že dodavatel ověří správnost konečného limitu velkoobchodní ceny, zejména v návaznosti na případné změny podstatných podmínek výrobku podle odstavce 1. Ověření provede některým ze způsobů uvedených v odstavci 2. Jestliže rozdíl mezi ověřenou a stanovenou výší konečného cenového limitu nečiní více než ± 5 %, stanoví se velkoobchodní cena ve výši stanoveného konečného limitu bez cenového řízení. V opačném případě se vypracovává návrh na cenu a projednává způsobem podle odstavce 5. Uvedené ověření je součástí dokumentace o stanovené ceně.

(5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku vypracovává dodavatel již v průběhu prací na prováděcím projektu, a to v návaznosti na technickém vyjasňování dodávky v tomto projektu. Projedná jej s prvním odběratelem (s investorem při přímé dodávce) a ve stanovených případech s generálním projektantem, popřípadě s hlavní projektovou organizací. Je-li prvým odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel předloží jím schválené ceny nestandardních výrobků subdodavatelů investorovi (generálnímu projektantu) ke schválení v rámci projednávání ceny (odbytových nákladů) vyšší dodávky. Nesouhlasí-li investor (generální projektant) s návrhem ceny nestandardního výrobku, dohodne s vyšším dodavatelem a subdodavatelem další postup stanovení ceny.

(6) Velkoobchodní cenu nestandardního výrobku nutno stanovit do doby uzavření dohody o odbytových nákladech a není-li dohoda uzavřena, nejpozději do 60 dnů od termínu, kdy měla být uzavřena dohoda o odbytových nákladech provozního souboru, pro který je nestandardní výrobek určen. Pro tyto ceny neplatí ustanovení § 98 odst. 3.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro nestandardní výrobky jiných odvětví dodávané pro stavby. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro tvorbu cen nestandardních výrobků dodávaných mimo investiční výstavbu.

§ 58

Souhrnné a skupinové ceny stavebních objektů a provozních souborů a jejich částí

(1) Souhrnné ceny se stanoví pro

• a) typové stavební objekty a typové provozní soubory, popřípadě jejich části,

• b) stavební objekty a provozní soubory, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovatelných projektů,

• c) vývozní investiční celky,

• d) další případy na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(2) Skupinové ceny se stanoví pro

• a) stavební soustavy a stavební díly (sestavy prací),

• b) montážní práce (sestavy prací).

(3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují doplňkové rozpočtové náklady a vedlejší rozpočtové náklady.

(4) Tvorbu a stanovení souhrnných a skupinových cen upravuje zvláštní předpis cenových úřadů.

§ 60

Rekonstrukce, adaptace, opravy a údržba

Pro ceny za rekonstrukce, adaptace, opravy a údržbu stavebních objektů a provozních souborů platí ustanovení § 54 až 57 přiměřeně.

HLAVA VIII

NÁKUPNÍ CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ

§ 61

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, ve kterých se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací; náklady výroby převyšující tuto úroveň pro horší přírodní podmínky se uhrazují vedle nákupních cen dalšími ekonomickými nástroji.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

• a) průměrné výše nákladů reprezentativního souboru družstevních organizací za stanovené období,

• b) výše rentability stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu v oblasti výroby a spotřeby, míře rizikovosti produkce, sezónnosti výroby, fondové náročnosti a působení na tvorbu podnikových důchodů.

(3) V zájmu splnění naléhavých úkolů státního plánu se k ekonomické stimulaci rozsahu, struktury a časovosti výroby, nákupu a jakosti výrobků nebo jiných podmínek používá

• a) stanovení nejvyšších, nejnižších nebo rámcových nákupních cen, zejména u výrobků vyráběných a spotřebovávaných v zemědělství; v rámci takto vymezené výše cen se jednotlivé ceny sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76,

• b) dočasně platných příplatků k nákupním cenám, pro které platí stejné podmínky jako pro nákupní ceny,

• c) jiných příplatků a prémií.

HLAVA IX

TARIFY V DOPRAVĚ A SPOJÍCH

§ 62

(1) Tarif tvoří souhrn sazeb a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a za jakých podmínek se služby nebo výkonu používá.

(2) Tarify v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku (ztráty) příslušného druhu dopravy nebo spojů a společensky odůvodněných relací jednotlivých druhů tarifů.

(3) Dopravní tarify stanovené pro železniční, silniční a leteckou dopravu jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Dopravní tarify pro vodní dopravu, potrubní dopravu, pro městskou hromadnou dopravu a pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví pro jednotlivé dopravce.

(4) Tarify za služby spojů jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Stanoví se stejnými sazbami pro všechny uživatele, pokud Federální cenový úřad nestanoví jinak.

(5) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních.

(6) V nákladní dopravě je cenou za přepravu zboží přepravné, které zahrnuje dovozné a vedlejší poplatky a náhrady. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

(7) Dovozné je cenou za vlastní přepravu (přemístění) zásilky z místa odeslání do místa určení a za úkony spojené s vypravením a výdejem zásilky.

HLAVA X

MALOOBCHODNÍ CENY

§ 63

Tvorba maloobchodních cen

(1) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří

• a) některým ze způsobů cenového porovnání k tuzemskému výrobku podle § 23 až 26, 26a, popřípadě podle § 28

• 1. na základě stanovené (propočtené) velkoobchodní (nákupní) ceny zahrnutím rozdílové daně z obratu a stanovené obchodní srážky,

• 1. na základě obchodní ceny, tj. velkoobchodní (nákupní) ceny a základní sazbové daně z obratu, s připočtením stanovené obchodní srážky a při použití případného cenového rozdílu,

• 1. na základě ocenění spotřebovávaných surovin a materiálů v maloobchodních cenách s tím, že zbývající část a ostatní složky maloobchodní ceny se tvoří podle bodu 1 nebo 2,

• 1. v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, odbytové přirážky, obchodní srážky a případného cenového rozdílu,

• 1. v případech, kdy maloobchodní cenu stanoví odbytová organizace podle § 129 odst. 7, na základě velkoobchodní ceny zahrnutím stanovené základní sazbové a dodatkové daně z obratu, a pokud dodatková daň není stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky,

• 1. v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, obchodní srážky a cenového rozdílu jen podle § 65 odst. 1 písm. b) (tzv. přímé propojení).

• b) u neporovnatelných výrobků na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu a obchodní srážky; cenový rozdíl může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu,

• c) jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.

(2) Maloobchodní ceny dovážených výrobků včetně dovozu při výměnných akcích tuzemských organizací, s výjimkou opakovaně dovážených výrobků s platnou maloobchodní cenou, se tvoří:

• a) porovnáním ceny a podstatných technických parametrů, užitných vlastností, kvality, vybavení a dodacích podmínek dováženého výrobku s porovnatelným tuzemským výrobkem a podle dalších hledisek uvedených v § 29; neexistuje-li tuzemský porovnatelný výrobek, je možno porovnávat s obdobným výrobkem dováženým,

• b) na základě běžné kupní ceny s připočtením, popřípadě odečtením

• 1. cenových přirážek nebo srážek v zahraničním obchodě,

• 1. rozdílu vnitřního trhu,

• 1. stanovené obchodní srážky z maloobchodních cen tuzemských obchodních organizací,

• 1. cenového rozdílu ve stanovené výši,

• 1. případného cenového rozdílu ve výši odpovídající podmínkám realizace, který může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu,

• c) v případech podle § 129 odst. 7 na základě běžné kupní ceny s připočtením cenové přirážky (odečtením srážky) v zahraničním obchodě, rozdílu vnitřního trhu a dodatkové daně z obratu, a pokud není stanovena sazba dodatkové daně z obratu nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky; cenový rozdíl se zahrnuje pouze ve stanovených případech a ve stanovené výši,

• d) jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.

(3) Použití způsobu tvorby maloobchodních cen podle odstavce 2 písm. a) nebo b), popřípadě jejich kombinace stanoví příslušný cenový úřad.

(4) Maloobchodní cena nezahrnuje daň z obratu (rozdíly vnitřního trhu) nebo obchodní srážku (přirážku) v případech, kdy je tak stanoveno.

(5) Pro tvorbu maloobchodních cen je možné určit širší skupiny cen jednotlivých výrobků než jaké byly použity ve velkoobchodních cenách a použít jiného porovnatelného výrobku než pro tvorbu velkoobchodních cen, jestliže porovnatelný výrobek určený pro stanovení velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.

(6) Maloobchodní ceny ve veřejném stravování se tvoří na základě maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků, nebo v případech stanovených příslušným cenovým orgánem na základě upravených maloobchodních cen (např. průměrováním). K těmto cenám se připočte stanovená obchodní přirážka.

§ 64

Daň z obratu

(1) Daň z obratu (rozdíl vnitřního trhu) se při tvorbě maloobchodní (obchodní) ceny zahrnuje sazbou, nebo ve zvlášť stanovených případech rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou, bez ohledu na organizační příslušnost výrobce. Výši sazby daně z obratu, způsob zahrnování daně z obratu do cen (sazbou nebo rozdílem) a případné výjimky stanoví federální ministerstvo financí.

(2) Sazbovou daň z obratu pro skupiny (obory) výrobků, u nichž není dosud uplatněna, lze se souhlasem příslušných orgánů zavádět buď pro tvorbu cen nových výrobků, nebo v souvislosti se změnou cen výrobků již vyráběných.

§ 65

Cenové rozdíly v maloobchodních cenách

(1) Cenové rozdíly v maloobchodních cenách nových výrobků vznikají v důsledku

• a) uplatnění cenové porovnatelnosti při tvorbě cen podle § 63 odst. 1 a odst. 2,

• b) zaokrouhlování a rozdílného skupinování maloobchodních cen proti cenám velkoobchodním,

• c) změny některé složky maloobchodní ceny při zachování maloobchodní ceny,

• d) rozhodnutí příslušného cenového úřadu,

• e) uplatnění podmínek realizace výrobku podle § 30 až 39,

• f) použití jiného porovnatelného výrobku, popřípadě jiného způsobu tvorby maloobchodní ceny, než pro tvorbu velkoobchodní ceny,

• g) sjednání maloobchodní ceny dohodou podle § 76.

(2) V případech podle odstavce 1 písm. a), d) a f) se cenový rozdíl do maloobchodní ceny nového výrobku zahrne ve výši stanovené cenovým úřadem pro příslušnou skupinu (obor) výrobků, a pokud není stanovena, maximálně ve stejné výši (relativně k maloobchodní ceně) jako u porovnatelného výrobku, u dovážených výrobků popřípadě též ve výši vyplývající z rozdílu mezi dosaženou obchodní cenou a maloobchodní cenou podle § 63 odst. 2 písm. a) sníženou o obchodní srážku.

(3) Prostředky z cenových rozdílů v maloobchodních cenách tuzemských i dovážených výrobků, zjištěné jako rozdíly mezi fakturovanými obchodními cenami a stanovenými (sjednanými) maloobchodními cenami sníženými o stanovené celkové obchodní srážky, se zúčtovávají, používají a vypořádávají podle zvláštních předpisů. ^71) Ve stanovených případech se zúčtovávají s rizikovým fondem, v němž tvoří samostatnou složku.

(4) Ústřední orgány předkládají Federálnímu cenovému úřadu a příslušnému cenovému úřadu republiky za jimi řízené organizace, které zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, přehledy o tvorbě, použití a zůstatku cenových rozdílů, a to zvlášť za tuzemské a dovážené výrobky

• a) za obchodní organizace státního a družstevního obchodu do 40 dnů po uplynutí čtvrtletí, a to za příslušné čtvrtletí a kumulovaně od počátku roku,

• b) za odbytové a ostatní organizace do 8 týdnů po ukončení kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok.

§ 66

Spotřebitelské obaly

Náklady na nové spotřebitelské obaly, popřípadě zvýšení nákladů spojených se zavedením nových obalů, se do maloobchodních cen

• a) nezapočítávají u základních výrobků,

• b) započítávají u ostatních výrobků ve výši odpovídající zvýšení užitných vlastností, jež přináší nový obal,

• c) započítávají v plné výši u výrobků v luxusním a dárkovém balení.

Seznam základních výrobků a podrobnější postup upravují zvláštní předpisy^21) a rozhodnutí cenových úřadů.

§ 67

Obchodní přirážky a srážky v oblasti maloobchodních cen

(1) Obchodní srážky z maloobchodních cen a obchodní přirážky k maloobchodním cenám se pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami tvoří na základě

• a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh, popřípadě na další zpracování, stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,

• b) porovnání s již stanovenými srážkami nebo přirážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny) výrobků nebo výkonů v ostatních případech.

(2) Obchodní srážky se stanoví procentní sazbou z maloobchodní ceny nebo ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství prodávaného výrobku, a to pro skupiny výrobků, obory nebo více oborů v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků. Obchodní srážka se člení na část velkoobchodní a maloobchodní, které odpovídají příslušným nákladům, obchodnímu riziku a zisku spojeným s velkoobchodní a maloobchodní činností.

(3) Dojde-li na základě dohody mezi dodavatelskou a obchodní organizací ke změně dodacích podmínek pro část dodávek nebo na přechodnou dobu, mohou obchodní organizace poskytnout dodavatelské organizaci podíl z velkoobchodní části obchodní srážky, odpovídající nákladům a případnému riziku dodavatele nebo úspoře odběratele, spojeným se změnou dodacích podmínek. Poskytnutý podíl se vypořádává mimo oblast daně z obratu.

(4) Obchodní přirážky k maloobchodním cenám se stanoví procentní sazbou, popřípadě absolutní částkou na jednotku množství v členění podle skupin výrobků nebo výkonů. Připočítávají se ve stanovených případech k maloobchodním cenám výrobků prodávaných v organizacích veřejného stravování, dále k maloobchodním cenám za ubytování v zařízeních přechodného ubytování a k maloobchodním cenám výrobků nebo služeb zprostředkovávaných občanům.

HLAVA XI

TVORBA CEN VÝROBKŮ V PŮSOBNOSTI NÁRODNÍCH VÝBORŮ

§ 68

(1) Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší. Přitom se nepřihlíží k tomu, zda stejné výrobky dodávají státní hospodářské organizace podřízené odvětvovým ústředním orgánům. Jestliže byly vydány celostátní ceníky platné i pro organizace, pro něž stanoví ceny národní výbory, je nutno nové výrobky porovnávat s výrobky uvedenými v těchto cenících.

(2) Cenové úřady republik ve vzájemné dohodě určí, které ceny výrobků organizací uvedených v odstavci 1 musí být jednotné na celém území Československé socialistické republiky.

(3) Při změnách v organizačním začlenění výrobců platí ceny jako při převodu výroby podle § 78.

(4) V případech, pro které platí jednotnost cen podle odstavce 2, stanoví příslušné národní výbory u nových, opakovaně poskytovaných služeb a prací přechodně platné ceny na omezenou dobu, zpravidla 6 měsíců a o jejich stanovení současně informují příslušný cenový úřad. Přechodně platné ceny se nestanoví v případech tvorby cen podle § 24 až 26.

HLAVA XII

ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN U NĚKTERÝCH VÝROBKŮ

§ 69

Ceny služeb a oprav

(1) Ceny služeb a oprav se tvoří

• a) včetně dodávky potřebných surovin, materiálů a polotovarů,

• b) nebo jako cena práce bez částky za dodávku potřebných surovin, materiálů a výrobků, které se ke stanoveným cenám práce připočítávají samostatně; samostatnou položkou ceny mohou být některé z ostatních přímých nákladů, např. cestovné a diety při pracích prováděných mimo sídlo provozovny.

(2) Jednicí, za niž se cena tvoří, může být

• a) přesně vymezený rozsah prací,

• b) jednotka času (např. hodinová sazba),

• c) paušální sazba za průměrný soubor prací obvykle se vyskytujících (např. cena za běžnou opravu nebo opravu prováděnou výměnným způsobem).

(3) Za odchylky od kvalitativních nebo dodacích podmínek se u služeb považuje i odstupňování provozoven podle cenových tříd a plnění služeb ve zkrácených lhůtách. Podmínkou pro uplatňování přirážek za tyto odchylky je poskytování služeb v obvyklých lhůtách za nezvýšenou cenu tak, aby odběratel měl možnost výběru. Maximální délka dodací lhůty platné pro nezvýšenou cenu musí být stanovena příslušným národním výborem nebo příslušným ústředním orgánem.

(4) Cena stanovená na přesně vymezený rozsah prací může být dodatečně změněna jen za podmínky, že odběratel souhlasí se změnou rozsahu nebo doby práce.

(5) Při přejímce objednávek na provedení služeb a oprav je nutno v případech, kdy předem není s dostatečnou spolehlivostí vyjasněn jejich závazný rozsah, sjednat s odběratelem předběžnou cenu.^22)

(6) Jestliže dodávající organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo o jinou výši stanovenou příslušným cenovým orgánem, je povinna projednat s odběratelskou organizací změnu předběžné ceny.

(7) Neprojedná-li dodavatelská organizace změnu předběžné ceny podle odstavce 6, má právo požadovat úhradu plného rozdílu mezi předběžnou a konečnou cenou, jen pokud s tím odběratelská organizace dodatečně výslovně souhlasí. V případech, kdy překročení předběžné ceny o více než stanovený limit není dodatečně schváleno odběratelskou organizací, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle občanského zákoníku.^23)

§ 70

Díly pro výrobní a náhradní spotřebu

(1) Díly pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díly“) jsou pro cenové účely díly zařazené Federálním statistickým úřadem v příslušných oborech jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků do skupin 9 a 0, popřípadě do skupiny 8 a výrobky oborů určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s Federálním statistickým úřadem. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí v hospodářské smlouvě a ve faktuře. Určení pro náhradní spotřebu se nemusí prokazovat u dodávek dílů opravárenským a odbytovým organizacím, pokud cenový úřad nestanoví jinak. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky pro posouzení výrobku jako náhradního dílu.

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení buď pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který vyrábí finální výrobek, se tvoří z dílčích kalkulací jednotlivých dílů, sestavených v položkách přímých nákladů z operativní kalkulace výrobku, k němuž jsou určeny, a pomocí stanovených sazeb v položkách nepřímých nákladů (popřípadě ostatních přímých nákladů) a zisku; u náhradních dílů se zisk započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(4) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který nevyrábí finální výrobek, se tvoří individuální kalkulací; zisk u náhradních dílů se započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(5) Maloobchodní ceny náhradních dílů se tvoří podle § 63 odst. 1 písm. b).

(6) Příslušný cenový úřad stanoví, v kterých případech se ceny náhradních dílů tvoří cenovým porovnáním nebo způsobem odchylným od ustanovení odstavců 3 až 5.

(7) Ceny renovovaných náhradních dílů, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem, nesmí přesáhnout 80 % ceny nového náhradního dílu.

§ 71

Výzkumné a vývojové práce

(1) Pro výzkumné a vývojové úkoly uvedené v plánech rozvoje vědy a techniky, s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, a pro ostatní výzkumné a vývojové práce prováděné socialistickými organizacemi (dále jen „výzkumné a vývojové práce“) se stanoví předběžné ceny

• a) před rozhodnutím o zařazení úkolu do státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

• b) před uzavřením hospodářské smlouvy v ostatních případech.

(2) Předběžná cena podle odstavce 1 se tvoří individuální kalkulací, která se sestavuje

• a) na základě dostupných podkladů a odborného odhadu jednotlivých nákladů v členění podle oborového kalkulačního vzorce platného pro kalkulaci cen výzkumných a vývojových prací,

• b) propočtem na základě hodinových zúčtovacích sazeb a předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek a poddodávek, nejsou-li už v sazbách zahrnuty.

(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk ve výši

• a) 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací, pokud není příslušným ústředním orgánem se souhlasem příslušného cenového úřadu stanovena jiná sazba,

• b) 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací.

Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) s odběratelem.

(4) Jestliže byla v předchozím roce používána k tvorbě cen výzkumných a vývojových prací u organizací uvedených v odstavci 3 nižší sazba zisku, započítává se do ceny tato nižší sazba.

(5) Ustanovení odstavce 3 a 4 platí i pro hodinové zúčtovací sazby.

(6) Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů^24) se do kalkulace podle odstavce 2 nezahrnují.

(7) Předběžná cena se nestanoví u výzkumných a vývojových prací s cenou do 25 tis. Kčs, jestliže cenu lze určit s dostatečnou přesností a dohodne-li se tak dodavatel (řešitel) se zadavatelem.

§ 72

(1) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již řešené části výzkumné a vývojové práce a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část prací

• a) před začátkem ucelené etapy výzkumné a vývojové práce nebo k začátku roku; případné zvýšení předběžné ceny je nutno projednat způsobem, jakým se stanoví předběžná cena,

• b) při věcné změně vývojové a výzkumné práce, jíž se mění náklady o více než 3 %.

(2) Jestliže cena je vyšší než 1 mil. Kčs, je povinen dodavatel výzkumné a vývojové práce do dvou měsíců po jejím ukončení ověřit výši ceny, a to

• a) výslednou kalkulací, která se sestavuje v položkách přímých nákladů podle účetnictví nebo podle operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku podle sazeb platných v době stanovení předběžné ceny,

• b) skutečným počtem odpracovaných hodin a skutečnými náklady na přímý materiál, kooperované dodávky a poddodávky nezahrnuté do hodinových zúčtovacích sazeb podle účetnictví nebo podle operativní evidence, jestliže cena byla tvořena pomocí hodinových zúčtovacích sazeb.

(3) Je-li ověřená cena podle odstavce 2

• a) nižší o více než 5 % než cena podle odstavce 1, snižuje se o částku přesahující 5 % ceny; u výzkumných a vývojových prací, financovaných ze státního rozpočtu, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu,

• b) vyšší než cena podle odstavce 1, nezvyšuje se.

(4) Je-li výzkumná a vývojová práce zastavena před vyřešením úkolu bez viny řešitele, kalkulují se skutečně vynaložené náklady a zisk podle § 71 odst. 3 a 4.

§ 73

(1) Jestliže výsledky výzkumných a vývojových prací potvrzené závěrečnou oponenturou významně přesahují předpoklady uvažované ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo v hospodářské smlouvě, nebo jsou práce na žádost zadavatele ukončeny v kratší lhůtě, může orgán nebo organizace, která cenu stanovila, zvýšit po dohodě se zadavatelem cenu podle skutečně dosažených výsledků až o 20 %.

(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací zaviněním řešitele předpokladům státního, resortního nebo oborového plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, sníží orgán nebo organizace na zdůvodněný návrh zadavatele cenu, kterou stanovila. Cena se sníží na částku odpovídající stupni použitelnosti výsledků pro zadavatele, u hospodářských organizací však nejméně o 15 % ceny.

(3) Jestliže se výsledky výzkumných a vývojových prací liší od předpokladů uvažovaných ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo od předpokladů uvažovaných v hospodářské smlouvě jinak než jak je uvedeno v odstavci 1 a 2, ale jsou pro zadavatele použitelné, postupuje se jako při stanovení ceny nové výzkumné a vývojové práce.

(4) Podrobné podmínky pro zvýšení nebo snížení ceny podle odstavce 1 a 2 stanoví plánovací podklady nebo hospodářská smlouva.

§ 74

Úplata za dočasné používání movitých základních prostředků

(1) Ustanovení odstavce 2 až 6 se vztahují na movité základní prostředky (dále jen „základní prostředky“) předávané do dočasného užívání organizaci nebo občanu, s výjimkou základních prostředků, pro které je stanoven zvláštní způsob tvorby cen^25) nebo které se půjčují prostřednictvím půjčoven.

(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen „předávající organizace“) na základě

• a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,

• b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,

• c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,

• d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace.

(3) V případech, kdy náklady na běžné opravy a údržbu hradí předávající organizace, úplata se přiměřeně zvýší. Hradí-li náklady na generální opravy uživatel, úplata se přiměřeně sníží.

(4) Není-li předávající organizace povinna odpisovat základní prostředky, stanoví se výše úplaty podle odstavce 2 a 3; předávající organizace je však povinna odvést do státního rozpočtu částku odpovídající odpisům, pokud ročně převyšuje 10 tis. Kčs.

(5) Předává-li základní prostředky do užívání občan, činí roční úplata částku odpisů vypočtených podle odstavce 2 písm. a) s tím, že uživatel hradí náklady na opravy a údržbu.

(6) Jestliže je předávaný základní prostředek odepsán, nebo neodpovídá-li jeho zůstatková hodnota skutečnému stavu opotřebení, je nutno hodnotu opotřebení stanovit odhadem.

§ 75

Příležitostný prodej výrobků

(1) Příležitostným prodejem, tj. prodejem mimo obvyklé hospodaření, se rozumí prodej výrobků mimo stanovenou činnost dodavatele, a to

• a) jako výpomoc při přechodných zásobovacích potížích odběratele, pokud tak odběratel uvede v objednávce,

• b) jako výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,

• c) v dalších případech, zejména prodej přebytečných zásob.

(2) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. a) a b) se uskutečňují za ceny platné v době uzavření hospodářské smlouvy, pokud není stanoveno jinak. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku^83) zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

• a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s naložením výrobků na dopravní prostředek odběratele,

• b) nebo procentní přirážku materiálové režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(3) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. c) lze ocenit nejvýše platnou cenou.

(4) Maloobchodní ceny ani velkoobchodní ceny s daní z obratu výrobků dodávaných podle odstavce 1 nesmějí být zvýšeny.

(5) U dlouho skladovaných plnohodnotných výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá v účetnictví organizace.

(6) Jestliže na základě požadavku odběratele zabezpečuje výrobce poddodávky, které dále nezpracovává ani nemontuje, může si připočítat přirážku ve výši 3 % k platné velkoobchodní nebo odbytové ceně.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2 a 6 se nevztahují na výrobky nakoupené organizací zahraničního obchodu původně pro vývoz a dodávané tuzemskému odběrateli.

(8) Odběratel nesmí eventuální zvýšení nákladů podle odstavce 2 zahrnout do kalkulace cen svých výrobků.

§ 76

Ceny sjednané dohodou dodavatele s odběratelem

(1) Zvláštním způsobem tvorby cen, zahrnujícím jak vyjádření podmínek výroby, tak podmínek realizace výrobků, je sjednání ceny výrobku nebo změny ceny dodávaného výrobku dohodou dodavatele s odběratelem.

(2) Ceny lze sjednávat dohodou dodavatele s odběratelem jen ve vymezených případech, a to zejména kdy to vyplývá ze specifických podmínek řízení, rychle se měnících podmínek výroby a realizace (sezónnost výrobků), nebo kdy nelze stanovit racionálnější způsob tvorby cen.

(3) Seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, i podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, stanoví zvláštní předpis.^27)

(4) Pro výrobky podle odstavce 3 neplatí ustanovení druhé až páté části této vyhlášky, s výjimkou § 37 až 39, 49, 50, 61, 65, 70, 79 a 87.

HLAVA XIII

ÚSPORY MATERIÁLU, PŘEVODY VÝROBY A CENY V HOSPODÁŘSKÝCH SMLOUVÁCH

§ 77

Úspory a záměny materiálů u výrobků se stanovenou cenou

(1) Dojde-li po stanovení ceny k úspoře přímého materiálu nebo efektivní záměně jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 8 odst. 2, musí dodavatel

• a) předložit návrh na stanovení ceny nového výrobku, popřípadě stanovit cenu, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy,

• b) navrhnout, popřípadě poskytnout, odpovídající srážku z ceny podle § 41, jde-li o změny časově přechodné nebo změnu pro jednotlivého odběratele,

• c) provést finanční vypořádání, pokud podle rozhodnutí příslušných cenových úřadů se nepoužije způsob uvedený v písmenu a) nebo b).

(2) Příslušné cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3 nebo 4.

(3) Při tvorbě ceny (srážky) výrobku, u něhož bylo docíleno úspor nebo efektivních záměn přímého materiálu podle odstavce 1 a 2, přičemž nedošlo ke zhoršení podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobku pro odběratele, se postupuje podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(4) Příslušné cenové úřady v dohodě s příslušnými ústředními orgány mohou stanovit způsob finančního vypořádání^28) úspor vzniklých ze snížení nebo záměn materiálu podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 zejména v případech, kdy záměna se provádí na základě rozhodnutí ústředních orgánů, nebo kdy je omezena na krátké období.

(5) Pokud u výrobků, jejichž ceny byly stanoveny od účinnosti této vyhlášky, schází vymezení kvalitativních a dodacích podmínek podle § 8, nebo není dostatečně vymezen vliv úspory nebo záměny na zachování podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobků a jestliže postup řešení v příslušné skupině výrobků není samostatně upraven podle odstavce 2, jsou oprávněni

• a) odběratelé vyžadovat uplatnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 3; jestliže dodavatel s tímto postupem nesouhlasí, řeší se případ jako cenový spor,

• b) kontrolní orgány vyžadovat závazné vyjádření k těmto otázkám u odborně příslušných organizací nebo orgánů. Na základě těchto stanovisek posuzují správnost ceny výrobku z hlediska úspory nebo záměny přímého materiálu. Pokud tento postup nelze zajistit, jsou pro posouzení závazné údaje cenové kalkulace použité v návrhu ceny.

(6) Platnost cen podle odstavce 3 se stanoví od 1. ledna příštího roku, kdy úspory nebo záměny jsou realizovány. Vliv stanovení těchto cen na vybrané ukazatele národohospodářského plánu se bilancuje v případech, kdy z hlediska dodavatele jde o významnější vlivy.

§ 78

Ceny výrobků při převodech výroby

Při převodu výroby mezi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, na něž se nevztahuje jednotnost cen, dodává přejímající organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímající organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců předložit návrh ceny příslušnému cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě, že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem příslušného cenového úřadu.

§ 79

Ceny v hospodářských a jiných smlouvách

(1) Stanovená cena výrobku je závazná i bez jejího uvedení (odkazu na ni) ve smlouvě o dodávce tohoto výrobku.

(2) Písemnou dohodu o výši ceny jako podmínku vzniku smlouvy^30) je nutno uzavřít pro ceny, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76. Dohodu o výši ceny lze nahradit dohodou o způsobu, jakým bude cena určena s případným uvedením dalších známých údajů, které budou sloužit jako podklad pro výši ceny.

(3) Vzniká-li smlouva plněním dodavatele,^31) platí za dohodnutou výši ceny nebo za dohodnutý způsob, kterým bude cena určena, cena nebo způsob uvedený odběratelem v návrhu smlouvy.

(4) Není-li uzavřena dohoda o výši ceny nebo není-li tato dohoda nahrazena podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle zvláštních předpisů,^32) považuje se za dohodnutou nejnižší cena, za niž byl stejný nebo podobný výrobek dodáván v období od posledního snížení úrovně cen, týkajícího se příslušné skupiny výrobků nebo oboru. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny.

ČÁST ČTVRTÁ

ZMĚNY CEN

§ 80

Rozhodování o změnách cen

(1) Změny cen se provádějí k zajištění souladu nebo sblížení úrovně i relací cen se stavem nebo plánovaným vývojem ekonomických podmínek výroby (dovozu) a podmínek realizace výrobků.

(2) Změnami cen se rozumí

• a) zvýšení nebo snížení celkové úrovně cen, úrovně cen jednotlivých odvětví, oborů nebo skupin výrobků,

• b) zvýšení nebo snížení cen jednotlivých výrobků,

• c) stanovení (sjednání) ceny výrobku odchylně od ceny základní podle § 30 až 40.

(3) Změny cen se provádějí

• a) na základě politickohospodářských směrnic vlády ČSSR k celkovým úpravám velkoobchodních cen,

• b) na základě závazných úkolů ve změnách cen zahrnutých ve směrnici k plánu vývoje cen a v plánu vývoje cen,^33)

• c) na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřených orgánů o změnách mimo plán vývoje cen,

• d) podle ustanovení § 30 až 40 této vyhlášky,

• e) dohodou dodavatele s odběratelem v případech podle § 76.

§ 81

Úroveň cen

(1) Úroveň jednotlivých druhů cen uvedených v § 3 tvoří soubor cen výrobků daného odvětví, oboru nebo skupiny výrobků. Změna úrovně cen odvětví, oboru nebo skupiny výrobků se vyjadřuje absolutní částkou nebo váženým agregátním indexem cen platných ve srovnávaných obdobích (kde vahou je množství a struktura výrobků realizovaných v určeném výchozím období) nebo obojím způsobem; obdobím se rozumí rok, není-li stanoveno jinak.

(2) Pro zjišťování změn úrovně cen stanoví příslušné cenové úřady

• a) rozsah souboru výrobků (odvětví, obor, skupina) v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků a výkonů,

• b) způsob určení váhy (množství a struktura),

• c) podle potřeby vazbu a způsob převodu členění podle písmena a) na organizační členění (VHJ, podnik).

(3) Není-li podle odstavce 2 určeno jinak, posuzuje se změna úrovně cen podle třímístného členění jednotné klasifikace výrobků a výkonů ve vztahu k cenám a vahám výrobků realizovaných v roce předcházejícím roku, v němž je schvalována změna cen.

(4) Do souboru cen výrobků se zahrnují i přirážky k cenám a srážky z nich podle § 3 a příplatky k nákupním cenám podle § 61 odst. 3 písm. b), pokud se výrobky za ceny včetně přirážek (srážek) realizovaly. V případech, kdy je stanovena současně cena základní a cena zvýhodněná nebo znevýhodněná, zahrnuje se do souboru cen výrobků cena platná v daném období. Do souboru cen se nezahrnují zvláštní druhy cen.

(5) Za změny úrovně cen podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují změny průměrných cen, pokud vyplývají ze změny struktury (sortimentu) výroby, dodávek nebo prodejů.

§ 82

Kritéria pro změny cen

(1) Změny cen podle § 80 odst. 3 písm. a) až c) se navrhují v případech významnějších změn podmínek výroby a realizace proti podmínkám, za kterých byly ceny stanoveny, zpravidla tehdy,

• a) když vývoj hmotných proporcí a rozvoj vědy a techniky, zvláště zavádění nových hmot a materiálů, progresívní technologie a uplatňování vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace výroby změnily nebo mají změnit podmínky, za kterých byla stanovena úroveň cen a základní cenové relace, přičemž ponechání dosavadních cen by negativně působilo na plánované změny struktury výroby a spotřeby, na úspory energií, na efektivní záměny a náhrady materiálů, na zvyšování technické úrovně a jakosti výroby apod.,

• b) když došlo k podstatnějšímu a dlouhodobějšímu odklonu zahraničních cen dovážených surovin, materiálů a polotovarů od cen zahrnutých do velkoobchodních a nákupních cen tuzemské výroby a kdy tento vývoj negativně působí na účinné zhodnocení dovážených surovin a materiálů v tuzemské výrobě, na snižování požadavků na dovoz, na docilování optimálních cen při dovozu apod., nebo kdy dochází k výraznějším vlivům na náklady výroby v důsledku změn cen předchozích stupňů výroby nebo v důsledku centrálních rozhodnutí vlády nebo příslušných ústředních orgánů,

• c) když změny pomohou k vytváření společensky zdůvodněné struktury spotřeby obyvatelstva a jsou v souladu s plánovaným zabezpečováním potřebné vyrovnanosti zdrojů a potřeb u spotřebních výrobků.

(2) Konkretizace změn cen a kritérií pro jednotlivá plánovací období se provádí ve směrnicích ke střednědobému a prováděcímu plánu vývoje cen a je zabezpečována plánem vývoje cen nebo samostatnými opatřeními schválenými vládou Československé socialistické republiky.

§ 83

Navrhování změn cen

(1) Dodavatelské (výrobní nebo obchodní) organizace, popřípadě dodavatelské orgány, pokud se ceny tvoří na nadpodnikové úrovni (dále jen „dodavatelské organizace“), jsou povinny navrhovat změny cen

• a) podle § 80 odst. 3 písm. a), b) a c),

• b) výrobků, u nichž v uplynulém kalendářním roce skutečný zisk převýšil maximální sazbu zisku, pokud ji příslušný cenový úřad pro tento účel stanovil,

• c) podle ustanovení § 30 až 40 této vyhlášky,

• d) v případě návrhu na zvýšení cen jednotlivých výrobků přiměřené snížení cen mimo případy podle písmena a),

• e) zjistí-li nesprávnost cen a nemají působnost k jejich změně.

(2) Odběratelské organizace mohou navrhovat změny cen v případech, kdy se ceny dostaly do rozporu s podmínkami realizace výrobků, nebo kdy působí v rozporu s plánovanou změnou struktury spotřeby.

(3) Návrhy na změny maloobchodních cen podle odstavce 1 písm. a), b) a d) předkládají dodavatelské nebo odběratelské organizace příslušnému cenovému úřadu prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu s jeho stanoviskem.

§ 84

Náležitosti návrhů na změny cen

(1) Náležitosti návrhů na změny cen prováděné v rámci plánu vývoje cen včetně průkazu o dodržení plánované změny úrovně cen a způsob bilancování změn cen jsou stanoveny zvláštními předpisy.^34)

(2) Návrhy na ostatní změny cen, s výjimkou změn maloobchodních cen a změn prováděných podle § 30 až 40 musí obsahovat:

• a) zdůvodnění navrhované změny cen,

• b) vyčíslení důsledků změny cen pro dodavatele, odběratele a pro státní rozpočet na objem dodávek za minulý kalendářní rok,

• c) návrh na řešení důsledků změn cen v navazujících stupních výroby a navazujících druzích cen, včetně doplňkových složek cen a doplňkových položek k cenám, projednaný s hlavními odběrateli,

• d) stanovisko hlavních odběratelů k návrhu.

(3) Návrhy na změny cen jsou předkládány

• a) u změn prováděných v rámci plánu vývoje cen v termínech stanovených metodickými pokyny pro zpracování plánu vývoje cen nebo jinými pokyny cenových úřadů,

• b) u ostatních změn v termínech stanovených příslušnými cenovými úřady nebo v termínech podle § 30 až 40.

(4) Náležitosti návrhů na změny maloobchodních cen a podrobný postup jejich předkládání stanoví cenové úřady.

§ 85

Důsledky změn cen

(1) O promítnutí důsledků změn cen do cen v dalších stupních výroby a do navazujících druhů cen nebo o jiném způsobu řešení těchto důsledků^36) rozhoduje příslušný cenový úřad po projednání s příslušnými ústředními orgány v případech, kdy jde o změny cen nezahrnuté do směrnic k plánu vývoje cen nebo do plánu vývoje cen.

(2) O promítnutí změn cen do rozpočtů staveb a o způsobu bilancování cenových změn se rozhoduje ve směrnicích k plánu vývoje cen, nebo při schválení změn cen prováděných mimo plán vývoje cen.

(3) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla při prováděné změně cen oboru nebo skupiny výrobků stanovena v nové úrovni, je nutné dodatečně provést odpovídající změnu jeho velkoobchodní ceny způsobem použitým pro obor nebo skupinu, kam výrobek patří. Tyto změny cen stanoví příslušný cenový úřad, který pro přepočet cen může povolit použití indexní metody.

(4) Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku, který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny nového výrobku, postupuje se podle odstavce 3 s tím, že přepočet provádí organizace v cenovém návrhu bez schválení příslušným cenovým úřadem.

§ 86

Platnost změn cen

(1) Změny cen prováděné podle § 80 odst. 3 písm. a) až c) platí pro dodávky ode dne účinnosti rozhodnutí o změnách ceny; vztahují se na všechny organizace dodávající výrobky, jejichž ceny byly změněny.

(2) Zvýšená cena neplatí pro dodávky, které měly být podle smlouvy dodány před počátkem platnosti zvýšené ceny (tzv. skluzové dodávky).

§ 87

Změny nesprávně stanovených cen

(1) Nesprávně stanovená cena je cena, která byla stanovena nebo sjednána v rozporu s předpisy pro tvorbu cen.

(2) Změnou nesprávně stanovené ceny se rozumí

• a) snížení nesprávně stanovené vyšší ceny,

• b) zvýšení nesprávně stanovené nižší ceny.

(3) Změna nesprávně stanovené vyšší ceny se provádí zejména na základě zjištění cenové kontroly nebo na základě rozhodnutí příslušného cenového orgánu. Na nesprávně stanovenou vyšší cenu mohou upozornit odběratelské orgány nebo organizace.

(4) Nesprávně stanovenou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, nejpozději k prvnímu dni čtvrtletí následujícího po zjištění nesprávnosti tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.

(5) Pokud nesprávnou vyšší cenu stanovila organizace nebo jí nadřízená organizace a její změna se provádí na základě zjištění těchto organizací nebo na základě zjištění nadřízeného družstevního nebo společenského orgánu, vztahuje se změna nesprávné vyšší ceny na všechny dodávky včetně dodávek již uskutečněných, maximálně však tři roky zpětně od prvního dne v měsíci, v němž byla zjištěna nesprávná cena. V ostatních případech se změna nesprávně stanovené vyšší ceny vztahuje na uskutečněné dodávky, jen pokud tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor.

(6) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se kromě důvodů uvedených v odstavci 3 provádí též v případech, kdy v návrhu ceny došlo k prokazatelné početní chybě přesahující 5 % stanovené ceny.

(7) Důvodem pro označení ceny jako nesprávně stanovené nižší ceny nemohou být zejména případy, kdy skutečné náklady výroby jsou vyšší než náklady uvedené v cenové kalkulaci, nebo je vykazována nízká rentabilita, popřípadě ztráta v ceně výrobku, nebo kdy dochází ke zvýšení nákladů výroby (oběhu) v důsledku přípustných změn cen materiálů nebo v důsledku jiných rozhodnutí příslušných ústředních orgánů, která mají vliv na náklady výroby.

(8) Změnu nesprávně stanovené nižší ceny stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor.

(9) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se vztahuje na dodávky, o nichž byla uzavřena hospodářská smlouva, jen pokud s tím odběratel souhlasí. Platnost změny nesprávně stanovené nižší maloobchodní ceny se stanoví k začátku čtvrtletí následujícího po zjištění nesprávně stanovené ceny, není-li stanoveno jinak.

(10) Spolu se změnou nesprávně stanovené ceny musí být změněny ceny, které byly stanoveny cenovým porovnáním s výrobkem, jehož cena byla nesprávně stanovena, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak. Dodavatel je povinen informovat o změně nesprávně stanovené ceny organizace, kterým poskytl údaje o příslušném výrobku pro cenové porovnání ve lhůtě podle odstavce 4.

(11) Změny nesprávně stanovených cen se nezahrnují do plánu vývoje cen dodavatele. Způsob řešení důsledků nesprávně stanovených cen u odběratelů stanoví příslušné ústřední orgány.

ČÁST PÁTÁ

CENOVÉ ŘÍZENÍ PRO STANOVENÍ CEN A CENOVÝCH LIMITŮ NOVÝCH VÝROBKŮ

HLAVA I

Náležitosti návrhu ceny

§ 88

Společná ustanovení o cenovém řízení

(1) Není-li ve vyhlášce pro jednotlivé druhy cen stanoveno výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen a cenových limitů, s výjimkou předběžných cen. Pro prozatímní ceny, kupní ceny, velkoobchodní ceny dovážených výrobků tvořené podle § 53 odst. 1 a podnikové ceny platí pouze povinnost evidence podle § 98 odst. 5 bez vydávání cenových výměrů. Pro velkoobchodní ceny polotovarů vlastní výroby výhradně spotřebovávaných uvnitř organizace a stanovované jí na základě pověření, platí ustanovení § 89 nebo 92 a § 98. Pro velkoobchodní ceny s daní z obratu podle § 3 odst. 1 písm. ch) neplatí ustanovení páté části této vyhlášky.

(2) Příslušné cenové úřady mohou v případě potřeby stanovit pro některé druhy cen, výrobky a předkladatele cenových návrhů podmínky pro cenové řízení odchylně od ustanovení této části a stanovit lhůtu pro předložení návrhu ceny.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny.

(4) Odběrateli lze účtovat jen cenu stanovenou příslušným orgánem nebo organizací.

(5) Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti cenových návrhů, za projednání návrhů s odběrateli a za stanovení cen a cenových limitů.

§ 89

Náležitosti návrhu velkoobchodní ceny

(1) Návrh na stanovení velkoobchodní ceny musí obsahovat

• a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a číselný znak podle příslušné jednotné klasifikace výrobků^37) (na tolik míst, aby odpovídal popisu výrobku),

• b) vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku podle § 7 nebo odkaz na tyto podmínky, včetně vymezení podstatných podmínek podle § 8; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,

• c) zdůvodnění výroby (dovozu) nového výrobku,

• d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena některým ze způsobů cenového porovnání; při tvorbě cen kalkulačním porovnáním údaje ze stejného období o rentabilitě porovnatelného výrobku a průměrné rentabilitě oboru, popřípadě skupiny nebo organizace, a to v závislosti na způsobu diferenciace sazeb používaných v organizaci pro tvorbu cen,

• e) cenovou kalkulaci nového výrobku, s výjimkou případů, kdy se navrhovaná cena tvoří některým ze schválených parametrických způsobů nebo stavebnicovým způsobem podle § 26 odst. 2 písm. a); kalkulace porovnatelného výrobku se uvádí jen při použití kalkulačního porovnání a v případě stavebnicového způsobu podle § 26 odst. 2 písm. b),

• f) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho pořízení a příslušnou výši zisku, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud jsou v návrhu do ceny započteny,

• g) zdůvodnění navrhované výše ceny; je-li cena vytvořena podle § 24, 25, § 26 odst. 2 písm. a) nebo závazným způsobem tvorby cen podle § 12 odst. 4, postačí označení použitého způsobu; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, je nutno zdůvodnit i jejich vliv na výši ceny; je-li cena vytvořena podle § 26a, uvádějí se údaje o zahraničních cenách a rozhodujících parametrech výrobků, z nichž byly cenové relace odvozeny; ve všech případech se uvádí i předpokládaný objem výroby (dovozu),

• h) názvy hlavních odběratelů a jejich stanoviska k návrhu ceny, a je-li tak stanoveno rozhodnutím příslušného cenového úřadu, též stanovisko gestora,

• ch) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem a zdůvodnění případného rozdílu mezi nimi,

• i) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,

• i) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,

• j) propočet efektivnosti použití nového výrobku podle § 27a, který současně slouží jako průkaz o výši přínosu vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku podle § 32 a 34,

• k) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou závazné pro vypracování návrhu ceny opakovaně dodávaného výrobku s omezením uvedeným v § 91 až 93. Náležitosti podle odstavce 1 písm. ch) se předkládají jen v případech, kdy byl cenový limit stanoven.

§ 90

Náležitosti návrhu maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku

(1) Návrh maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje

• a) dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu,

• b) zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku, než který byl zvolen pro návrh velkoobchodní ceny podle § 63 odst. 5,

• c) kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku (popř. základní a zvýhodněné), tj. velkoobchodní cenu, z toho cenu nebo náklady pořízení spotřebitelského obalu pokud se započítává, odbytovou přirážku z velkoobchodní ceny pokud se započítává, daň z obratu, obchodní cenu, obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl,

• d) označení způsobu tvorby maloobchodní ceny; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, též zdůvodnění výše cenového rozdílu,

• e) stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, je-li určen a není totožný s organizací, která cenu stanoví.

(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k).

(3) Je-li pro tvorbu maloobchodních cen stanoven závazný způsob tvorby, který nevyžaduje sestavení cenové kalkulace, obsahuje cenový návrh místo údajů podle odstavce 1 písm. b) a c) příslušný propočet maloobchodní ceny. Při tvorbě maloobchodních cen podle § 63 odst. 1 písm. a) bod 6 se v návrhu maloobchodní ceny neuvádějí údaje podle odstavce 1 o porovnatelném výrobku.

§ 91

Náležitosti návrhu cen dovážených výrobků

(1) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. a), obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a) až c) a podle písm. k), jejichž rozsah určí příslušný cenový úřad; není-li určen, mohou jej dohodnout s organizací zahraničního obchodu odběratelské organizace; dále obsahují údaj o množství dovozu a cenovou kalkulaci, která vychází z kupní ceny nového výrobku a údajů o jeho zahraniční ceně fco čs. hranice a obchodní přirážce. Jestliže návrh velkoobchodní ceny předkládá tuzemský odběratel, uvádí jen údaje o kupní ceně.

(2) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. b), obsahují kromě náležitostí podle odstavce 1 též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. d), g) a h).

(3) Návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků tvořených podle § 63 odst. 2 obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k), dále kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku podle položek uvedených v § 63 odst. 2 písm. b), velkoobchodní cenu a kalkulaci maloobchodní ceny porovnatelného výrobku podle § 90 odst. 1 písm. c), porovnává-li se s tuzemským výrobkem, označení zda jde o dovoz pro obohacení nebo doplnění trhu a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobků z dovozu je kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce, kterou předkládá organizace zahraničního obchodu organizaci zpracovávající cenový návrh.

§ 92

Náležitosti návrhu ceny nestandardních výrobků

(1) Návrh ceny nestandardního výrobku musí zahrnovat

• a) základní technické vyjasnění nestandardního výrobku, zejména název a charakteristiku výrobku, jeho provedení a účel a další údaje o druhu, velikosti, složení a vlastnostech materiálů, z nichž má být výrobek vyroben, u souhrnu výrobků, provozních jednotek a provozních souborů se jejich složení charakterizuje slovně při dodržení systému třídění podle § 57 odst. 3,

• b) zdůvodnění výše navrhované ceny srovnáním s cenou porovnatelného výrobku nebo se stanoveným konečným cenovým limitem, nebo způsobem, kterým se prokáže, že cena odpovídá platné úrovni cen.

(2) Rozsah údajů uvedený v odstavci 1 písm. a) je nutno dohodou dodavatele s odběratelem přizpůsobit druhu, složitosti a technické náročnosti příslušného nestandardního výrobku.

§ 93

Náležitosti návrhu ceny výzkumných a vývojových prací

(1) Návrhy na ceny výzkumných a vývojových prací, které jsou součástí plánu rozvoje vědy a techniky podle § 71 až 73, obsahují tyto náležitosti:

• a) návrh plánovacího listu,^38)

• b) předběžnou cenovou kalkulaci a podklady k provedeným odhadům,

• c) stanovisko zadavatele k navrhované ceně,

• d) rozbor předpokládaných ekonomických a jiných důsledků, a je-li výsledkem řešení výrobek, předpokládaný předběžný limit velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny,

• e) časový postup řešení a termíny zpřesnění ceny.

(2) Návrhy na ceny ostatních výzkumných a vývojových prací obsahují náležitosti podle odstavce 1 písm. b), c) a e).

HLAVA II

PŘEDKLÁDÁNÍ A PROJEDNÁNÍ NÁVRHU CENY

§ 94

Projednání návrhu ceny s odběrateli

(1) Předkladatel návrhu ceny uvedený v § 95 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhu ceny s odběratelem, je-li odběratelů více, s hlavními odběrateli; obchodní organizace a organizace poskytující služby neprojednávají návrh na stanovení maloobchodní ceny s kupujícím, s výjimkou cen nestandardních výrobků nebo případů stanovených příslušným cenovým úřadem.

(2) Za hlavního odběratele se považují

• a) organizace, které budou odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo investice v rozhodujícím množství, popřípadě jejich generální ředitelství, jde-li o organizace jedné VHJ,

• b) organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz nového výrobku,^84)

• c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu,

• d) obchodní organizace, pokud je jediným odběratelem, který bude dodávat výrobek za maloobchodní cenu, ale nemá působnost ji stanovit,

• e) nákupní a zásobovací organizace, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a),

• f) příslušné ústřední orgány, jde-li o výrobky dodávané organizacím řízeným ministerstvy stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a dopravy a dále zemědělství a výživy, nejde-li o organizace jedné VHJ; návrh ceny se pak nezasílá jejich organizacím,

• g) poslední odběratelé (např. investoři) nebo další organizace, které určí příslušný cenový úřad, popřípadě ústřední orgány, kdy tak po dohodě s nimi příslušný cenový úřad stanoví.

Jestliže v jednotlivých případech přicházejí v úvahu všichni odběratelé podle písmena a) až g), je zpracovatel cenového návrhu povinen jej projednat nejvíce se čtyřmi, a to: s organizací [ústředním orgánem podle písmena f)] odebírající rozhodující množství výrobku určeného pro výrobní spotřebu nebo investice, s organizací zahraničního obchodu, která bude výrobek vyvážet, s obchodní organizací pověřenou stanovením maloobchodní ceny, předpokládá-li se prodej výrobku též za maloobchodní cenu, a s ministerstvem stavebnictví ČSR nebo ministerstvem stavebnictví SSR, jde-li o výrobek určený též pro bytovou nebo občanskou výstavbu. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh pouze se dvěma hlavními odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé z obou republik.

(3) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně. V případech, kdy výrobní organizace je oprávněna stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá současně návrh na stanovení této ceny orgánu nebo organizaci, který má stanovit maloobchodní cenu.