Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného vyhodnocení staveb.

(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb financovaných z investičních prostředků,^1) jejichž investory jsou tuzemské socialistické organizace, a které mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky. Vztahuje se též na dokumentaci staveb, jejichž součástí jsou základní prostředky získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky podle zvláštního předpisu.^2)

(3) Podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně u

• a) staveb a změn a oprav^3) dokončených staveb financovaných z neinvestičních prostředků,^4)

• b) modernizací bytového fondu,^5)

• c) staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek, financovaných z neinvestičních prostředků,

• d) dočasných zařízení financovaných z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky,^6)

• e) strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb,^7) pokud vyžadují stavební nebo montážní práce,

• f) staveb, které Československá socialistická republika vlastními organizacemi buduje pro sebe v zahraničí,

• g) samostatného sdruženého zařízení staveniště (část E bod 2 přílohy č. 17),

• h) asanačních a rekultivačních prací, kterými se odstraňují důsledky povrchové i hlubinné těžební činnosti a jsou financovány z neinvestičních prostředků.^8)

(4) Na experimentální stavby se ustanovení této vyhlášky vztahují s odchylkami stanovenými zvláštním předpisem.^9)

§ 2

Pojmy

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře,^10) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci;^11) jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.

(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a – pokud jde o dopravní sítě,^12) rozvodné sítě,^12) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a není zvláštními předpisy stanoveno jinak – též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí, nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) technologického nebo netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.^13)

(5) Provozní celek je souhrn vzájemně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného uceleného technologického nebo obdobného netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.

(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,^14) která plní vymezenou účelovou funkci.

(7) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů základní technické a občanské vybavenosti včetně příslušných provozních souborů.^15)

(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,^16) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 17) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.

§ 3

Účastníci výstavby

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,^17) u dovozu dovozci.^18)

(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,^19) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky^20) více organizací, jedná jako investor – není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě – organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.^21) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“) a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé^22) nebo dodavatelé ostatní.

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,^23) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy^24) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).

(7) U staveb, prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

§ 4

Dokumentace staveb

(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby.

(2) U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.^25)

§ 5

Zjednodušení dokumentace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni omezit dokumentaci staveb na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby; přitom se mohou po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedeném v přílohách. Vždy však musí být zachována základní skladba dokumentace, která musí splňovat účel a funkci předepsané vyhláškou a být postačujícím podkladem pro územní a stavební řízení.

(2) V odůvodněných případech může ústřední orgán investora v dohodě podle příslušnosti s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvem výstavby a techniky republiky stanovit,

• a) že se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi^26) nebo

• b) že studie souboru staveb nebo její část může pro jednotlivé stavby souboru nahradit projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají.

(3) Jde-li o stavební úpravy^27) dopravních sítí,^12) rozvodných sítí,^12) kanalizací a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů, o úpravy odvodňovacích a zavodňovacích zařízení^28) nebo o terénní úpravy, může ústřední orgán investora stanovit, že se u těchto úprav staveb upustí od zpracování projektového úkolu a zpracuje se přímo jednostupňový projekt. Od zpracování projektového úkolu nelze upustit, je-li součástí uvedených úprav odstraňování staveb a vyvolávají-li tyto úpravy nároky na území, změnu ve využití území nebo nároky na pracovní síly. Při postupu podle tohoto odstavce plní funkci projektového úkolu vymezení základních požadavků na stavbu investorem, doložené údaji podle § 19 odst. 2, popřípadě jednostupňový projekt. Ustanovení tohoto odstavce nelze použít pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo centralizovanými stavbami.^29)

(4) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,^30) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet (§ 61 odst. 6). U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.

(5) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 4 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(6) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.

(7) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy^31) nestanoví jinak.

§ 6

Využití typizace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady^32) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem^33) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.^34)

(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.

(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.

(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.

(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením^35) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;^36) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

ČÁST DRUHÁ

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru

(1) Investiční záměr je

• a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,

• b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,^37) z rozvojových dokumentů^38) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace^39) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

§ 8

Obsah investičního záměru

(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby a další základní údaje stavby, zejména účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na veřejnou dopravu,^40) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti a požadavky na zpracování přípravné dokumentace; s výjimkou uvedenou v § 9 odst. 3 je součástí investičního záměru jeho zdůvodnění.

(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo – nelze-li postupovat jinak – rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 9

Zpracování investičního záměru

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro závazné a centralizované stavby a pro stavby, které určí ústřední orgán investora v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Nestanoví-li ústřední orgán investora jinak nebo nevyžádá-li si to Státní plánovací komise nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, zpracuje se investiční záměr bez zdůvodnění u staveb,

• a) které jsou součástí rozvojových dokumentů kladně posouzených Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě též příslušnou plánovací komisí republiky a příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky,

• b) určených výhradně pro realizaci úkolů státního technického rozvoje,

• c) o jejichž realizaci rozhodla předem příslušná vláda.

(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru, doložený souhlasem ústředního orgánu investora, je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

§ 10

Projednávání a vydání investičního záměru

(1) Investiční záměr musí být před vydáním

• a) projednán s orgánem oblastního plánování z hlediska lokalizace staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků;

• b) jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu, předložen včetně výsledků projednání podle písmene a)

– Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,

– ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.

(2) Investiční záměr může být vydán jen je-li

• a) prokázána nutnost a efektivnost stavby;

• b) vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování;

• c) u závazných a centralizovaných staveb vydáno kladné stanovisko orgánů uvedených v odstavci 1 písm. b).

(3) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat ihned po vydání jedno vyhotovení orgánům, s nimiž jej projednával podle odstavce 1 písm. a) a jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu též orgánům, které k němu daly stanoviska podle odstavce 1 písm. b).

ČÁST TŘETÍ

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace a výchozí podklady

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta

(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout^41) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.

(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.^42)

Oddíl druhý

Projektový úkol

§ 13

Účel a funkce projektového úkolu

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru zabezpečeny též podmínky a návaznosti vyplývající ze studie souboru staveb.

(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje)^43) a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom prokazuje realizovatelnost a efektivnost^44) stavby a stanoví zejména:

• a) rozsah a členění stavby [§ 30 odst. 3 písm. c)] na stavební objekty a provozní soubory,

• b) požadavky na technické, ekonomické, architektonické a výtvarné řešení stavby, zejména

– údaje a ukazatele charakterizující efektivnost v oblasti vnitřních a vnějších vztahů,

– použití stavebních soustav a technologických souborů u rozhodujících stavebních objektů,

– technologii výroby (provozu),

– rozhodující stroje a zařízení s označením standardních a nestandardních a jejich rozhodujících technickoekonomických parametrů,

– požadavky na automatizaci řízení technologických nebo výrobních procesů, popřípadě požadavky vyplývající z automatizace vyšších úrovní řízení,

• c) požadavky na použití jmenovitě uvedených provozně nevyzkoušených strojů a zařízení^45) včetně zdůvodnění uvažovaného použití doloženého vyjádřením řešitele a výrobce a podle potřeby požadavky na vývoj včetně náhradního řešení pro případ jeho neúspěšného skončení,

• d) požadavky na dovoz strojů a investičních celků, licencí, a na zajištění dodávek z dovozu pro budoucí výrobu v budovaných kapacitách, doložené rozborem jejich nezbytnosti a předpokladů efektivnosti dovozu. U dovozů pro výstavbu zahrne rozbor též způsob opatření projektových podkladů, údajů o zabezpečení včasného uvedení investičního celku nebo důležitého jednotlivého stroje do provozu a o zajištění využití odpovědnosti za vady (záruky) zahraničního dodavatele, popřípadě též zdůvodnění potřeby uzavřít výjimečně zahraniční smlouvu před schválením úvodního (jednostupňového) projektu,

• e) požadavky na provádění stavby (zejména zásady řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých stavebních objektů, popřípadě dosavadních objektů a průkazů nezbytnosti budování mimoglobálních objektů zařízení staveniště, lhůtu výstavby), popřípadě požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), u modernizací a rekonstrukcí též způsob a rozsah provozu včetně termínů a rozsahu jeho potřebného přerušení (odstávek),

• f) podmínky zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby, zejména

– požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (převodem z likvidovaných provozoven, uvolněním z existujících provozoven, z bilančních zdrojů oblasti),

– požadavky na zajištění surovin, materiálů, energií, palivové základny, vody a dopravy,^40)

– připojení na dopravní a rozvodné sítě^12) a kanalizaci,

– požadavky na souvisící, zejména vyvolané investice,

– požadavky na kooperace s dosavadními, budoucími, popřípadě plánovanými stavbami (závody),

– předpoklady odbytu výrobků včetně vývozu,

• g) požadavky na opatření zabezpečující společenské zájmy nebo se jich dotýkající, zejména požadavky na

– způsob provozu z hlediska péče o životní prostředí,^46) bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,

– civilní obranu,

– způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi,

– odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a na rekultivaci území podle rozhodnutí orgánů ochrany těchto fondů,

– ochranu podzemních kovových zařízení^47) proti korozi,

– dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,

• h) určení provozovatelů (uživatelů) stavby, způsob a podmínky převzetí budoucího provozu (užívání) a u staveb komplexní bytové výstavby^48) (dále jen „KBV“) investorský rozvrh bytových, popřípadě dalších objektů,

• i) celkové náklady stavby.

(3) Součástí projektového úkolu je studie technologická nebo objemová, popřípadě obě. Podle charakteru a rozsahu stavby zabezpečuje investor nejpozději při zpracování projektového úkolu další potřebné studie (např. zastavovací, postupu výstavby, dopravy, racionálního řešení spotřeby paliv a energií, protihlukové); tyto studie, popřípadě jejich vybrané části nebo závěry, se připojují k projektovému úkolu.

(4) U rekonstrukcí a modernizací zabezpečuje investor též nejpozději při zpracování projektového úkolu dokumentaci dosavadního stavu včetně rozhodujících technickoekonomických údajů o provozu (užívání) stavby a popisu technického stavu zařízení; tato dokumentace se rovněž připojuje k projektovému úkolu.

(5) Podrobný obsah a skladba projektového úkolu jsou uvedeny v příloze č. 2, projektového úkolu stavby KBV v příloze č. 3.

(6) Postup při stanovení lhůt výstavby v projektovém úkolu je uveden v příloze č. 18.

§ 14

Projektový úkol slouží zejména:

• a) k dohodě, popřípadě určení budoucího dodavatelského systému,

• b) k vydání rozhodnutí o umístění stavby,

• c) k registraci stavby,

• d) k plánování investiční výstavby,

• e) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových),

• f) k uzavření smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby, smlouvy o dodávce projektové dokumentace a k uzavření dohod o náhradním řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

• g) pro vypracování projektové dokumentace.

§ 15

Způsob zpracování projektového úkolu

(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu, nestanoví-li vyhláška v § 5 jinak; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.

(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části včetně průzkumů, studií a nezbytných geodetických podkladů u projektové nebo jiné oprávněné organizace.^49)

§ 16

Spolupráce organizací při vypracování projektového úkolu

(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi, popřípadě zpracovateli na jejich žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.

(2) Investor je povinen před počátkem prací na projektovém úkolu vyhledat dodavatelské organizace, popřípadě dovozce, s jejichž účastí se při výstavbě uvažuje, a projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu podle zvláštního předpisu.^50)

(3) Na základě dohody uzavřené podle odstavce 2 poskytne zpracovatel projektového úkolu v průběhu prací na něm vyšším dodavatelům pro jejich přípravu dílčí výsledky těchto prací. Vyšší dodavatelé poskytnou zpracovateli projektového úkolu výsledky své přípravy včetně návrhů na postup při provádění stavby k využití pro dokončení projektového úkolu.

(4) Jako součást projektového úkolu se zpracovává studie postupu výstavby u staveb

• a) závazných s výjimkou staveb zvláštní části státního plánu,

• b) centralizovaných, popřípadě ostatních, které určí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu některého z účastníků výstavby.

Podrobný postup zpracování studie postupu výstavby je obsažen v příloze č. 16.

(5) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 2 nebo nemohl-li být dodavatel vyhledán, postupuje se podle ustanovení § 72, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.^50)

(6) Na žádost investora doloženou potvrzením jeho ústředního orgánu o tom, že vybudování stavby je uvažováno pomocí devizově krytého dovozu, je dovozce povinen poskytovat dostupné údaje a informace pro zpracování projektového úkolu včetně údajů o nákladech dovozu (§ 46) a o předpokládaném meziročním cenovém vývoji pro případ časového posunu realizace dodávek. Potvrzení ústředního orgánu investora odpadá, jestliže pro stavbu je vydán investiční záměr uvažující s dovozem.

§ 17

Etapy

(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné projektování a uvádění kapacit (stavby) do provozu (užívání). Pro každou etapu se určí její propočtové náklady a doba provádění (§ 60 a příloha č. 18 bod 2.3). V rámci první etapy musí být zajištěno též nezbytné zařízení staveniště, zejména sociální zařízení.

(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání). Etapa může být vymezena jinak, vyžadují-li to

• a) podmínky dovozu,

• b) nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby.^51)

(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu nejpozději do schválení projektového úkolu souhlas

• a) u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora na základě kladného stanoviska příslušného orgánu státní expertizy, obsaženého v závěrech státní expertizy (§ 65 odst. 6),

• b) u ostatních staveb ústřední orgán investora po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

§ 18

Varianty

Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.

§ 19

Výběr staveniště

(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně pořízení geodetických podkladů a provedení nezbytných průzkumů. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.

(2) Správci podzemních rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zvláštních zařízení jsou při provádění průzkumů podle odstavce 1 povinni poskytovat včas (§ 73 odst. 1) investorovi, popřípadě zpracovateli projektového úkolu, ověřené údaje o prostorovém umístění těchto sítí, popřípadě zařízení a jejich technickém stavu.

(3) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům péče o životní prostředí, ochrany zemědělské a lesní půdy,^52) být v souladu s územně plánovací dokumentací a přitom umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.

(4) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4; soubor průzkumných prací je uveden v příloze č. 5.

§ 20

Projednávání projektového úkolu

(1) V průběhu prací projedná investor, podle potřeby za účasti zpracovatele, projektový úkol

• a) s orgány oblastního plánování z hledisek uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) u staveb, pro něž nebyl vydán investiční záměr a které mají požadavky na nové pracovní síly nebo na nové stavební pozemky;

• b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby, zejména z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. d) a f);

• c) s dotčenými orgány státní správy, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy (dále jen „dotčené orgány státní správy“) účinky a důsledky stavby včetně hlediska obrany a bezpečnosti státu;^53)

• d) s vyššími dodavateli a přímými dodavateli výrobků a montáží (§ 16), popřípadě s dovozci možnosti a podmínky dodavatelského zabezpečení stavby; dodavatelé si podle potřeby přizvou své dodavatele;

• e) s budoucími provozovateli (uživateli) z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. h); způsob a podmínky převzetí dokončených staveb nebo jejich částí do správy (vlastnictví) příslušných socialistických organizací, popřípadě i způsob a podmínky jejich převzetí k užívání za účelem budoucího provozu (užívání) se sjednají smluvně;

• f) s orgánem zabezpečujícím koncepci rozvoje a rozmístění skladové sítě^54) soulad s touto koncepcí, jde-li o samostatné kryté uzavřené sklady;^55)

• g) s příslušnými odborovými orgány

– zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb podléhajících státní expertize,

– účelnost a komplexnost navrhovaného řešení, jde-li o výstavbu rekreačních zařízení.^56)

(2) Organizace, která se zavázala zpracovat projektový úkol pro investora, může se zavázat také k jeho projednání podle odstavce 1.

(3) K dokladové části projektového úkolu se připojují z jednání podle odstavce 1:

• a) rozhodnutí, popřípadě stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů státní správy, které je nutno podle zvláštních předpisů^57) opatřit již v průběhu prací na projektovém úkolu;

• b) doklady o jednáních týkajících se zajištění paliv, energií, vody a dopravy a racionálního hospodaření s palivy a energiemi;^58)

• c) stanoviska organizací spravujících dopravní a rozvodné sítě a kanalizace včetně potřebných technických údajů o napojení;

• d) stanovisko orgánu oblastního plánování podle odstavce 1 písm. a);

• e) doklad o projednání s orgány podle odstavce 1 písm. f) a g).

(4) Jednání v průběhu prací podle odstavce 1, o nichž nemusí být předloženy doklady, mohou být omezena podle povahy případu na ústní konzultace.

(5) Orgány a organizace jsou povinny poskytnout konzultace, popřípadě údaje a informace pro vypracování projektového úkolu nejpozději ve lhůtě 15 dnů od vyžádání, nestanoví-li zvláštní předpisy lhůty jiné. Tím není dotčeno ustanovení § 73 odst. 2.

(6) Informace, podklady, vyjádření, popřípadě souhlasy, poskytnuté při projednávání podle odstavce 1 písm. c) mohou orgány měnit při územním řízení jen výjimečně a po zdůvodnění.

(7) V závěru prací projedná investor projektový úkol za účasti zpracovatele – nebyl-li zpracovatelem generální projektant, též za jeho účasti – s přímými dodavateli (§ 16), popřípadě rozhodujícími dovozci z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) až e) a dále rozsah dodavatelského zabezpečení stavby, dodavatelský systém, přiměřenost nákladů jednotlivých dodávek, popřípadě zpracování jednostupňového projektu v případech podle § 28 odst. 4. Při tomto jednání dohodne generální projektant s dodavateli jejich součinnost při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a popřípadě dodavatel stavební části též zpracování prováděcích projektů stavebních objektů generálním projektantem (§ 26 odst. 4). O tomto jednání pořídí investor zápis, který se připojuje k dokladové části projektového úkolu. Toto projednávání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelského zabezpečení stavby podle zvláštního předpisu.^59)

(8) Při projednávání podle předchozích odstavců jsou všechny zúčastněné orgány a organizace v zájmu včasné přípravy staveb povinny omezit všechna jednání na nezbytný rozsah a podle možnosti je účelně slučovat; přitom nemohou svá stanoviska podmiňovat stanovisky jiných orgánů nebo organizací s výjimkou zahraničního partnera.

§ 21

Využití výsledků projednání

Výsledky projednání podle § 20 se zapracují do projektového úkolu, který investor předkládá k územnímu řízení a k němuž si vyžaduje stanovisko generálního projektanta; přitom musí být vyjádřeno, jak bylo vyhověno požadavkům obsaženým v dokladech podle § 20 odst. 3.

§ 22

Projednání projektového úkolu v územním řízení

(1) Dokončený projektový úkol doložený kladným stanoviskem orgánu oblastního plánování se s dotčenými orgány státní správy projedná v územním řízení.^60) Jde-li o soubor staveb, přikládá se k projektovému úkolu první stavby studie souboru staveb.

(2) K urychlení průběhu územního řízení může investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením a přiložit je k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby. Vždy však opatří investor před zahájením územního řízení rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají ve správním řízení na základě zvláštních předpisů (příloha č. 19 část B).

(3) Stanoviska organizací spravujících rozvodné sítě^12) a kanalizace, která jsou připojena k dokladové části projektového úkolu, se pro územní řízení znovu nevyžadují.

(4) O výsledcích územního řízení informuje investor bez zbytečného odkladu generálního projektanta.

§ 23

Vyžádání stanoviska generálního projektanta

(1) Současně s vyžádáním rozhodnutí o umístění stavby si vyžádá investor stanovisko generálního projektanta.

(2) Ve stanovisku zhodnotí generální projektant zejména úplnost projektového úkolu, účelnost a hospodárnost navrhovaného řešení a lhůtu výstavby. V závěru vyjádří, zda v projektové dokumentaci lze dodržet parametry (závazné údaje a ukazatele) projektového úkolu, popřípadě za jakých podmínek, nebo zdůvodní, proč je nelze dodržet.

(3) Generální projektant sdělí své stanovisko k projektovému úkolu investorovi, který je připojí k projektovému úkolu jako jeden z podkladů pro jeho posouzení, státní expertizu a schválení.

(4) Podrobný obsah stanoviska generálního projektanta je uveden v příloze č. 1.

Oddíl třetí

Studie souboru staveb

§ 24

(1) Studie souboru staveb (§ 11 odst. 1 první věta) řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní, dopravní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru a návaznosti na souvisící investice, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb a základní koncepci zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů staveb, popřípadě jiných dosavadních objektů. Jsou-li v souvislosti s obytným souborem připravovány účelové nebo podmiňující stavby, zahrnuje studie souboru staveb vždy i tyto stavby.

(2) Zpracování studie souboru staveb a její postupné upřesňování zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,

• a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,

• b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb souboru u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,

• c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě, a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popřípadě ústředních orgánů.

(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územně plánovací dokumentací; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.

(4) Pro způsob zpracování a pro projednání studie souboru staveb, popřípadě pro vyžádání stanovisek k ní platí přiměřeně ustanovení oddílu druhého; studie se projedná nejpozději společně s projektovým úkolem první stavby souboru.

(5) Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její část projektové úkoly jednotlivých staveb souboru podle § 5 odst. 2 písm. b), přizpůsobí se, popřípadě postupně pro jednotlivé stavby souboru nebo jejich části, její obsah podle přílohy č. 6 v potřebné míře obsahu podle přílohy č. 2 a 3 tak, aby pro jednotlivé stavby souboru splňovala účely uvedené v § 13 a 14; v případech vymezených v § 16 odst. 4 je součástí takové studie souboru staveb v rozsahu, ve kterém nahrazuje projektové úkoly, též studie postupu výstavby.

(6) Studie souboru staveb podle odstavce 5 podléhá státní expertize a schvaluje ji ústřední orgán investora. Pro způsob jejího zpracování, projednání, vyžádání stanovisek, státní expertizu a schválení platí obdobně ustanovení vztahující se na projektový úkol.

(7) Podrobný obsah studie souboru staveb je uveden v příloze č. 6.

ČÁST ČTVRTÁ

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 25

Členění a rozsah projektové dokumentace

(1) Projektová dokumentace stavby se člení obvykle na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty.

(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 5 odst. 4 a 5).

(3) Součástí projektové dokumentace stavby není zejména

• a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen „dodavatelská dokumentace“), kterou zpracovávají dodavatelé

• aa) v rámci své výrobní přípravy,^61)

• ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky,^62)

• b) dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a dokumentace nezbytných úprav dosavadních a trvalých objektů (část A bod 1.1 přílohy č. 17) pro účely zařízení staveniště, jež se zpracovává v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu obdobně podle ustanovení § 5 odst. 3 a 4 a § 28 vyhlášky a kterou zabezpečuje dodavatel stavební části; tuto dokumentaci může dodavatel stavební části vypracovat ještě před schválením úvodního projektu,

• c) dokumentace automatizovaných systémů řízení vyšších úrovní.

§ 26

Zabezpečení projektové dokumentace

(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavcích 3 a 4, včetně výkonu autorského dozoru.

(2) U vybraných druhů provozních souborů, popřípadě provozních celků dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního (jednostupňového) projektu v rozsahu své dodávky vyšší dodavatelé vyhlášení ústředním orgánem dodavatele.

(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných jako vyšší dodávka, zabezpečují jejich vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.^63)

(4) Prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje dodavatel stavební části stavby jako součást své dodávky,^64) nejde-li o případ podle odstavce 5. Požádá-li o to dodavatel stavební části stavby při projednávání projektového úkolu podle § 20 odst. 7, je generální projektant povinen pro něj prováděcí projekty zpracovat a odevzdat mu je v termínech smluvených podle plánu organizace výstavby. O tom se uzavře mezi dodavatelem stavební části a generálním projektantem smlouva.^24) Na žádost dodavatele stavební části je povinen tuto smlouvu v jeho zastoupení uzavřít s generálním projektantem investor.

(5) V případech, kdy investor, generální projektant a dodavatel stavební části jsou podřízeni jednomu nadřízenému, popřípadě ústřednímu orgánu, může tento orgán stanovit, že prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje pro investora generální projektant.

§ 27

Projektové podklady

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace projektové podklady v celém rozsahu svých dodávek na žádost jejího zpracovatele doloženou výchozími technickými údaji a údajem o předpokládaných (plánovaných) termínech zahájení a dokončení příslušných provozních souborů a stavebních objektů. Tutéž povinnost mají i poddodavatelé vůči přímým dodavatelům. Dohodne-li se tak přímý vyšší dodavatel se zpracovatelem projektové dokumentace, může požadovat na svém dodavateli, aby projektové podklady poskytl jeho jménem přímo zpracovateli.

(2) Za obdobných podmínek jako dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytovat dostupné projektové podklady dovozci organizacím, pro něž zabezpečují dovoz strojů nebo investičních celků. Zabezpečuje-li se dovoz přímo pro investora, je zpracovatel příslušné projektové dokumentace povinen poskytovat výchozí technické údaje pro opatření projektových podkladů. Investor se může dohodnout s organizací, která pro něj zpracovává příslušnou projektovou dokumentaci, že jeho jménem opatří projektové podklady od dovozce.

(3) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 odpovídají za správnost a úplnost projektových podkladů, vyšší dodavatelé vždy též za jejich zkoordinovanost; tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit. Poskytnutými projektovými podklady jsou vázáni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; mohou je změnit pouze, dojde-li v souladu se zvláštními předpisy^65) ke změně jejich výrobního programu, jinak jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popřípadě jejich nadřízené orgány. Projektové podklady poskytnuté dovozcem jsou závazné, jen byla-li uzavřena zahraniční smlouva.

(4) Výchozí technické údaje se přizpůsobují druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace a uvádějí se v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů.

(5) Projektovými podklady^66) jsou konstrukční, technologické, hmotnostní a jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení a kovových konstrukcí, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popřípadě provozních podmínkách, podklady ekonomické, rozpočtové a cenové, pro vypracování plánu organizace výstavby a podklady pro projektování automatizace řízení. Projektové podklady musí dodavatelé poskytovat v podrobnostech potřebných k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.

(6) Obsah výchozích technických údajů a projektových podkladů je uveden v příloze č. 8.

(7) Nejde-li o projektové podklady z dovozu, poskytují se projektové podklady, týkající se standardních^67) stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení, kovových konstrukcí a typového programového vybavení do 20 dnů od doručení požadavku.

(8) U nestandardních – v případě dovozu i standardních – stavebních soustav, konstrukcí a prvků a u nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady ve lhůtách dohodnutých mezi dodavateli uvedenými v odstavci 1 a zpracovatelem projektové dokumentace nebo mezi dovozci a jejich odběrateli (objednateli). Nedojde-li k dohodě o lhůtách do 15 dnů od doručení požadavku, platí lhůta požadovaná, pokud dodavatel v téže lhůtě nepředloží rozpor k rozhodnutí nadřízeným orgánům; to však neplatí u dovozu.

(9) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrné z odevzdaného úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.

(10) Projektové podklady nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů předchozího stupně dokumentace.

(11) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v dostupných katalozích a cenících nebo o typové podklady, popřípadě opakovatelné projekty tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo přehled platných typových podkladů a opakovatelných projektů a označí zpracovatele a distributora typového podkladu^68) a zpracovatele opakovatelného projektu,^31) kteří jsou povinni poskytovat tyto podklady zpracovateli projektové dokumentace do 20 dnů od doručení požadavku.

(12) Projektové podklady uvedené v odstavci 7 se poskytují bez úplaty; projektové podklady uvedené v odstavci 8 se poskytují za úplatu podle zvláštních předpisů,^69) popřípadě podle § 73 odst. 6.

(13) Požaduje-li zpracovatel projektové dokumentace, zejména při modernizacích, údaje o současném stavu, jsou investor a ostatní správci zařízení povinni poskytnout je do 15 dnů od doručení požadavku.

§ 28

Jednostupňový projekt

(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu; jeho uplatnění v případech podle odstavců 2 a 3 určí generální projektant v dohodě s investorem a po projednání s vyššími dodavateli.

(2) Jednostupňový projekt může být vypracován zejména

• a) pro modernizace,

• b) pro stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením a pro stavby se známou technologií výroby (provozu),

• c) při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu stavebního objektu^32) a opakovatelných projektů apod. nebo při použití typových podkladů, které poskytne nebo na ně odkáže dodavatel stavební části podle § 6 odst. 2.

(3) V rámci úvodního projektu stavby lze vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě jednoduchých provozních souborů nebo jejich ucelených částí jednostupňově.

(4) Jednostupňový projekt může být vypracován též v případech, ve kterých se zpracovává obvykle úvodní projekt a prováděcí projekty, dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání projektového úkolu v závěru prací.

§ 29

Projektová dokumentace ze zahraničí

Pokud zvláštní předpisy (§ 71 odst. 2) nebo opatření^70) nestanoví jinak, může být projektová dokumentace ze zahraničí použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zajišťuje organizace, pro kterou dovozce zabezpečuje její dovoz.

Oddíl druhý

Úvodní jednostupňový projekt

Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu

§ 30

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým, architektonickým a výtvarným řešením celé stavby, popřípadě její etapy.

(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu.

(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména

• a) prokazuje souhrnnou efektivnost^44) předpokládanou projektovým úkolem,

• b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby a stanoví její technickoekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň,

• c) stanoví definitivní členění stavby na provozní soubory a stavební objekty (§ 66 odst. 3), určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, stavební soustavy a technologické soubory stavebních objektů; u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení uvede důsledky popřípadě rizika spojená s jejich použitím včetně náhradního řešení,

• d) upřesňuje rozsah dovozu strojů, investičních celků, licencí a jiných dodávek, údaje o vhodnosti, efektivnosti a devizové návratnosti dovozu uvedené v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. d)],

• e) stanoví způsob řízení technologických a výrobních procesů, popřípadě způsob jeho automatizace a určuje zásady organizace provozu,

• f) stanoví podmínky a způsob řešení stavby a jejího provozu z hlediska péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a civilní obrany,

• g) řeší způsob napojení stavby na systém veřejné dopravy,^40)

• h) řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení,

• i) řeší způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi (energetickou náročnost stavby),

• j) řeší územně technické vztahy, zejména

– zabezpečuje dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,

– řeší napojení stavby na dopravní a rozvodné sítě a kanalizace,

• k) řeší způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.); u modernizace též způsob a zajištění repasí^71) a oprav strojů, které se z dosavadního provozu budou instalovat,

• l) zpřesňuje rozsah odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a výpočet odvodu peněžitých částek,

• m) upřesňuje požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroj jeho krytí,

• n) stanoví rozpočtové náklady stavby.

(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16), který

• a) je podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu^72) a pro řízení a kontrolu provádění staveb, nejsou-li řízeny podle jiných předpisů,^73)

• b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán, základní řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů stavby, popřípadě dosavadních objektů, a průkaz nezbytnosti mimoglobálních objektů, zajištění zemníků, tras mimostaveništní přepravy a její hospodárnosti, podmínky uvedení stavby do provozu (užívání), požadavky na provedení komplexního vyzkoušení a garančních zkoušek a u modernizací a rekonstrukcí též upřesnění způsobu a rozsahu provozu v průběhu provádění stavby a rozsahu nezbytných provizorií.

(5) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, rozbory nákladů pořízení a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant ve dvou vyhotoveních jako doklad k úvodnímu projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak. Je-li nutné prokázat fungování automatizace v extrémních stavech procesu, přiloží jako doklad též výsledky simulace procesu.

(6) Jestliže výpočty uvedené v odstavci 5 byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(7) Podrobný obsah a skladba úvodního (jednostupňového) projektu jsou uvedeny v příloze č. 9, úvodního (jednostupňového) projektu stavby KBV v příloze č. 10.

(8) Postup při stanovení lhůt výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu je uveden v příloze č. 18.

§ 31

Schválený úvodní (jednostupňový) projekt^74) na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem

• a) k žádosti o vydání stavebního povolení,^75)

• b) k plánování investiční výstavby,

• c) k zajištění financování stavby,

• d) k uzavření dodávkových smluv,^76)

• e) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,

• f) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby^77) a k registraci zahajovaných staveb.^78)

§ 32

Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schválené přípravné dokumentace a rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu, pokud k tomu u závazných staveb nedá výjimečně souhlas federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na základě zdůvodněné žádosti ústředního orgánu investora doložené kladným stanoviskem Státní plánovací komise; u závazných staveb ústředních orgánů republik též kladným stanoviskem příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky a příslušné plánovací komise republiky.

(2) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovávají se úvodní (jednostupňové) projekty na jednotlivé etapy.

(3) Vypracovává-li se úvodní (jednostupňový) projekt stavby na etapy, musí být současně s úvodním (jednostupňovým) projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, celková situace stavby (zastavovací plán) a souhrnný rozpočet na celou stavbu (§ 52 odst. 3). V úvodním projektu každé další etapy musí být prokázáno, že budou dodrženy celkové náklady stavby a lhůta výstavby stanovené v úvodním projektu první etapy.

(4) Průzkumné práce a geodetické podklady nezbytné pro úvodní (jednostupňový) projekt mohou být zajišťovány ještě před schválením přípravné dokumentace, dá-li k tomu souhlas orgán příslušný k jejímu schválení; zajišťuje-li tyto práce investor, je generální projektant povinen poskytnout mu potřebné konzultace a výchozí údaje. Doplňující průzkumy a doplňující geodetické práce, pokud jejich potřeba vyplyne v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, zabezpečuje generální projektant.

(5) Nelze-li některé části úvodního projektu výjimečně vypracovat v podrobnosti umožňující zpracování prováděcích projektů a jde-li o provozní soubory nebo stavební objekty, na nichž mají být zahájeny práce v pozdějším termínu, mohou se účastníci výstavby dohodnout, že se tyto části dopracují do nezbytné podrobnosti po schválení úvodního projektu; s tím musí vyslovit souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu, nevyhradí-li si to ústřední orgán investora. Tímto postupem nesmí být dotčeno ustanovení § 64 odst. 9 písm. a) ani ohroženo plánované zahájení a dokončení stavby.

§ 33

Spolupráce dodavatelů při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Po ukončení prací na projektovém úkolu – nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu – musí investor spolu s ostatními účastníky výstavby na podkladě předchozích jednání (§ 12, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 7) zabezpečit spolupráci všech dodavatelů, popřípadě dovozců, při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu zejména uzavřením příslušných smluv.^79)

(2) Na základě smluv podle odstavce 1, popřípadě na základě dohod uzavřených podle § 16 odst. 2 poskytne generální projektant v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu vyšším dodavatelům dílčí projektové výsledky pro jejich výrobní přípravu. Vyšší dodavatelé poskytnou generálnímu projektantovi výsledky své předvýrobní přípravy k využití při dokončení úvodního (jednostupňového) projektu, zejména plánu organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16). Termíny pro vzájemné poskytování výsledků podle tohoto odstavce dohodnou účastníci výstavby tak, aby byla zabezpečena včasná projektová i výrobní příprava.

(3) Pro stavby, pro které se zpracovává studie postupu výstavby podle přílohy č. 16, stanoví tato příloha i způsob a rozsah plánu organizace výstavby a způsob spolupráce účastníků výstavby.

§ 34

Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu

(1) V úvodním (jednostupňovém) projektu se stavba člení na technologickou a stavební část (přílohy č. 9 a 10 části C a D); v těchto částech dále zejména na provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části, popřípadě též na stroje a zařízení. Toto členění je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.

(2) Pro účely plánování se rozumí

• a) technologickou částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje patřící do hlav VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu,

• b) stavební částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu; u staveb KBV patří do stavební části též náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

(3) U staveb KBV patří pro uzavírání hospodářských smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

§ 35

Použití některých práv

Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití vynálezu. Stejně postupuje, použije-li zlepšovací návrh.

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

§ 36

Společná ustanovení

(1) Projednání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20); zahrnuje projednání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací (§ 37) a v závěru prací (§ 38).

(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu povinni postupovat obdobně podle ustanovení § 20 odst. 8. Doklady o těchto jednáních, pokud nejsou pouhými konzultacemi, se připojují k úvodnímu (jednostupňovému) projektu. Údaje o konzultacích se uvedou informativně ve zprávě. Generální projektant a investor se vzájemně průběžně informují o výsledcích jednání, která vedou samostatně.

§ 37

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak

• a) uskutečňuje se projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací podle potřeby konzultacemi;

• b) projednávají se věci, které již byly projednány ve stadiu projektového úkolu znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu; projednávání úvodního (jednostupňového) projektu rovněž odpadá, pokud by jeho předmětem bylo pouze ověření, že byly dodrženy podmínky stanovené při projednávání projektového úkolu v územním řízení;

• c) nejsou orgány a organizace, s nimiž se úvodní (jednostupňový) projekt projednává, oprávněny vyžadovat předkládání celé dokumentace, nýbrž jen části, které se jejich působnosti dotýkají.

(2) Pokud projednání úvodního (jednostupňového) projektu neodpadá podle odstavce 1, projednává jej v průběhu prací

• a) generální projektant zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. f) až j) a odst. 4 a u staveb podléhajících státní expertize z hlediska, jak bylo vyhověno požadavkům odborových orgánů na řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. g)];

• b) investor, zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. k) až m) a popřípadě též způsob likvidace škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách, k nimž dojde při výstavbě;

• c) investor nebo vyšší dodavatel zajišťující, popřípadě obstarávající^80) dovoz strojů za účasti generálního projektanta s dovozcem zejména z hledisek

– vhodnosti úvodního (jednostupňového) projektu jako obchodního podkladu pro uzavření zahraniční smlouvy,

– přiměřenosti uvažované zahraniční ceny dovážených strojů, investičních celků,

– optimálních termínů pro uzavření a plnění zahraniční smlouvy,

– optimálních podmínek pro využití záruční odpovědnosti zahraničního podniku.

(3) Generální projektant určí stadium rozpracovanosti, ve kterém jsou investor a přímí dodavatelé povinni projednat s ním na jeho výzvu koncepci technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu; u závazných a centralizovaných staveb též za účasti zástupce orgánu, který provedl státní expertizu projektového úkolu a schvalujícího orgánu, pokud si účast vyhradily. Podle povahy stavby může být dohodnuta i účast dalších orgánů a organizací. O projednání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu pořídí generální projektant zápis, který musí být podepsán zástupci všech orgánů a organizací, které se projednání zúčastnily.

§ 38

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací

(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projedná generální projektant s investorem celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1) a způsob a podmínky výkonu autorského dozoru. Společně projednají^81) generální projektant a investor s příslušnými přímými dodavateli a s rozhodujícími dovozci

• a) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně příslušné části souhrnného rozpočtu a rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),

• b) plán organizace výstavby, zejména základní řešení zařízení staveniště, lhůty výstavby, termíny vypracování prováděcích projektů, popřípadě jejich ucelených částí s uvedením jejich zpracovatelů a termínů předávání výchozích technických údajů, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,

• c) způsob a podmínky výkonu autorského dozoru

a pořídí o tom zápis.

(2) Jednání podle odstavce 1 navazuje věcně na projednávání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu podle § 37 odst. 3. Jednání svolává a zápis o něm pořizuje generální projektant; zápis se připojuje k úvodnímu (jednostupňovému) projektu.

(3) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí dodavatelé a dovozci zejména, že dodávky pro stavbu jsou schopni zajistit v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem při dodržení rozpočtových nákladů v něm stanovených, popřípadě uvedou důvody svého nesouhlasu. Současně zdůvodní případné zvýšení nákladů svých dodávek proti nákladům s nimi projednaným podle § 20 odst. 7.

(4) Účastníci výstavby uvedení v odstavci 1 jsou povinni se k jednání dostavit, jestliže obdrželi pozvánku a návrh příslušné části úvodního (jednostupňového) projektu nejméně 15 dnů předem.^82) Tato povinnost se vztahuje i na poddodavatele, pokud by je dodavatelé nejméně 7 dní předem obdobným způsobem přizvali k jednání.

(5) Pokud by se některý z účastníků výstavby k jednání nedostavil a neučinil tak ani v náhradním termínu, který mu byl oznámen nejméně 15 dnů předem, postupuje se obdobně podle § 39, jako by mezi ním a generálním projektantem došlo k marnému projednání rozporu.

(6) Dokončený úvodní (jednostupňový) projekt se projednává s dotčenými orgány státní správy (příloha č. 19) ve stavebním řízení. K urychlení průběhu stavebního řízení může však investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením^83) a přiložit je k žádosti o stavební povolení. Vždy však před zahájením stavebního řízení opatří investor rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.

(7) Předloží-li dodavatel ke stavebnímu řízení dokumentaci podle § 25 odst. 3 písm. b) do zahájení stavebního řízení podle odstavce 6, projednají se obě žádosti současně.

(8) Generální projektant je povinen neprodleně upravit úvodní (jednostupňový) projekt podle výsledku stavebního řízení.

§ 39

Rozpory při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Dojde-li při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací k rozporům, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdávanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.

(2) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavci 1 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů, je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek rozhodnutí do úvodního (jednostupňového) projektu.

Oddíl třetí

Prováděcí projekty

§ 40

Účel prováděcích projektů

(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popřípadě doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby byly postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a provedení stavby.

(2) Prováděcími projekty nesmí být zhoršeny parametry ani změněno technickoekonomické, architektonické a výtvarné řešení ani zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.

§ 41

Způsob vypracování prováděcích projektů

(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo postupně na jejich ucelené části; postupné zpracování a odevzdávání prováděcích projektů je možné jen za podmínky, že dělením provozních souborů a stavebních objektů na ucelené části nedojde ke zvýšení nákladů^84) ani k nesouladu v technickém řešení.

(2) Ucelené části provozního souboru a stavebního objektu podle odstavce 1 dohodne generální projektant s investorem a příslušným přímým dodavatelem nejpozději před dokončením úvodního projektu a uvede je v časovém plánu plánu organizace výstavby.

(3) Průzkumy a geodetické podklady potřebné pro zpracování prováděcích projektů zabezpečuje jejich zpracovatel.

(4) Statický výpočet, technologický výpočet, výsledky simulace procesů, a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.

(5) Vyšší dodavatel zabezpečující prováděcí projekt jako součást své dodávky předá jedno vyhotovení dokončeného prováděcího projektu provozního souboru a stavebního objektu nebo jeho ucelené části včetně odbytového rozpočtu též generálnímu projektantovi k ověření souladu se schváleným úvodním projektem a k dalšímu výkonu autorského dozoru.

(6) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.

§ 42

Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty

(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), popřípadě jiných součástí technologické části stavby v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.

(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.

(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zpracovávaných jedním zpracovatelem, zabezpečuje tento zpracovatel.

(4) V ostatních případech^85) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.

(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytnout si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky^86) potřebné k vykonávání činností podle odstavců 1 až 4 v termínech podle časového plánu plánu organizace výstavby.

(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 až 5 řeší generální projektant.

§ 43

Změny

(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části schváleného úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi; tutéž povinnost má vůči zpracovateli prováděcího projektu jeho poddodavatel.

(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem, popřípadě dovozcem a podle potřeby se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k vyslovení souhlasu orgánu, který schválil úvodní projekt.

(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 nelze postupovat, jedná-li se o případy uvedené v § 66.

ČÁST PÁTÁ

CELKOVÉ NÁKLADY, PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE

Oddíl první

Celkové náklady v investičním záměru a v propočtové a rozpočtové části dokumentace

§ 44

Celkové náklady a skladba propočtové a rozpočtové části dokumentace

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří:

• a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“),

• b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,

• c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady uvedené v rozpočtech ostatních výrobků a výkonů.

(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.

(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.^2)

§ 45

Členění celkových nákladů stavby

(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:

Hlava I	Projektové a průzkumné práce
Hlava II	Provozní soubory celkem
	v tom: – dodávka
	– montáž
	– doplňkové náklady
Hlava III	Stavební objekty celkem
	v tom: – základní náklady
	– doplňkové náklady
Hlava IV	Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Hlava V	Umělecká díla
Hlava VI	Vedlejší náklady celkem
	v tom: a) provozní a sociální zařízení staveniště
	b) územní vlivy
	c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy)
	d) ostatní
Hlava VII	Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Hlava VIII	Rezerva
Hlava IX	Jiné investice
Hlava X	Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků
	z toho: příspěvky jiným investorům
Hlava XI	Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
	z toho: kompletační činnosti.

(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 13.

§ 46

Náklady dovozu

Náklady dovozu se vyjadřují v příslušných hlavách rozpočtu (propočtu) podle stupně technické vyjasněnosti velkoobchodními cenami,^87) limity kupních cen^88) a cenovými informacemi dovozce pro období uvažované realizace dodávek.

Oddíl druhý

Celkové náklady v investičním záměru a propočet v přípravné dokumentaci

§ 47

Celkové náklady v investičním záměru

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí srovnávací varianty^89) sestavené na základě vydaných soustav technickohospodářských ukazatelů.^89) Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, lze pro určení celkových nákladů využít jiná srovnání.^90)

(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:

• a) celkové náklady stavby,

• b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:

• ba) náklady stavební části

z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí

• bb) náklady technologické části

z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí,

• c) náklady na dovoz^91) celkem

v tom:

• ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí

• cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.

Propočet v projektovém úkolu

§ 48

Způsob sestavení propočtu

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (přílohy č. 2 a 3, část C Požadavky na provádění stavby).

(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se konfrontují s propočtovými náklady srovnávací varianty zpracované ze soustav technickohospodářských ukazatelů v úrovni projektového úkolu; u staveb závazných a centralizovaných též s celkovými náklady investičního záměru. Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, konfrontují se náklady v propočtu s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními. Odchylky se dokumentují a zdůvodňují.

(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 12 a 13).

(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.

(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření,^92) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.

(6) Ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, mohou být vedlejší náklady na zařízení staveniště určeny, s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště, zvýšenými globálními sazbami (část B bod 1.2 přílohy č. 17).

§ 49

Rezerva

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se:

• a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,

• b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 10 do 14 %,

• c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,

• d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

• e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825^14) do výše 20 % pro tyto objekty,

• f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.

Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, podléhajících státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva se přiměřeně sníží (§ 55 odst. 4) podle míry předpokládaného využití typových podkladů nebo opakovatelných projektů; nesmí však klesnout pod 30 % horní hranice rozmezí podle odstavce 2.

§ 50

Výše propočtových nákladů

Propočtové náklady v projektovém úkolu nesmějí být vyšší než náklady podle § 48 odst. 2, s nimiž se konfrontují, pokud s jejich výší na základě dokumentovaných a odůvodněných odchylek nevysloví souhlas u staveb podléhajících státní expertize orgán ji provádějící, u ostatních staveb ústřední orgán investora (§ 64 odst. 7).

§ 51

Propočet ve studii souboru staveb

(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se vyčíslí jejich celkové náklady podle § 47. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 17. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.

(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).

Oddíl třetí

Rozpočtová část úvodního (jednostupňového) projektu

§ 52

Souhrnný rozpočet

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených také s přihlédnutím k podmínkám staveniště a základnímu řešení zařízení staveniště (přílohy č. 9 a 10 a část C přílohy č. 16).

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných souhrnných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.

(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.

§ 53

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na

• a) základní rozpočtové náklady,

• b) doplňkové rozpočtové náklady,

• c) vedlejší rozpočtové náklady.

(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí

• a) souhrnné ceny,^93) skupinové ceny; nejsou-li stanoveny (vyhlášeny), použijí se

• b) velkoobchodní ceny, popřípadě maloobchodní ceny nebo plánované ceny (stanoví-li tak zvláštní opatření),^94) kupní ceny,

• c) konečné limity velkoobchodních cen^95) a pokud nejsou stanoveny předběžné limity velkoobchodních cen, limity kupních cen,

• d) předběžné ceny, pokud jejich užití zvláštní předpisy nevylučují,^96)

• e) rozpočtové ukazatele a cenové informace dodavatelů, nelze-li použít cen a zvláštních druhů cen^97) podle písmen c) a d).

(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami podle odstavce 2 písm. a) až d).

(4) Rozpočty sestavené pomocí cen podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou odbytovými rozpočty,^98) na jejichž základě se uzavírají dohody o odbytových nákladech (§ 61). K rozpočtům sestaveným pomocí podkladů podle odstavce 2 písm. e) nelze uzavírat dohody o odbytových nákladech.

§ 54

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a vedlejší náklady na zařízení staveniště

(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,^92) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací, zejména od dodavatelů.

(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

§ 55

Rezerva

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III, lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě, vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:

• a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,

• b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 5 do 10 %,

• c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,

• d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

• e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825^14) do výše 20 % pro tyto objekty,

• f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.

Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt stanoví částkou 4 % z jeho rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti KBV se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro bytové (typové) stavební objekty ve výši 1 %, pro provozní soubory a stavební objekty podle opakovaných projektů ve výši 2 %. V těchto případech se základna pro určení nákladů v hlavě VIII souhrnného rozpočtu podle odstavce 2 sníží o náklady provozních souborů a stavebních objektů s nižší sazbou rezervy podle tohoto odstavce. Rezerva pro ostatní stavební objekty, u nichž se uplatní souhrnná cena,^99) se sníží o částku rizikové přirážky zahrnuté v souhrnné ceně.

§ 56

Projednávání souhrnného rozpočtu, rozpočtů a odbytových rozpočtů

(1) Souhrnný rozpočet se projednává mezi generálním projektantem, investorem a příslušnými přímými dodavateli podle § 38.

(2) Současně se souhrnným rozpočtem se projednají, pokud nebyly projednány dříve, rozpočty provozních souborů, stavebních objektů a popřípadě též rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště.

(3) Odbytové rozpočty zpracované jako součást jednostupňového, popřípadě úvodního projektu se projednají podle § 58.

§ 57

Výše rozpočtových nákladů

Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného a registrovaného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.

Oddíl čtvrtý

Rozpočtová část prováděcích projektů

§ 58

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů a jejich projednání

(1) Rozpočty, které jsou součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich ucelených částí uvedených v plánu organizace výstavby (§ 41 odst. 2), se zpracovávají vždy jako odbytové rozpočty (§ 53 odst. 4).

(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu podle odstavce 1 spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3 se zejména ověřuje, zda

• a) byly použity správné ceny,

• b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,

• c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení prováděcího projektu,

• d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.

§ 59

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště

(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.

(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

§ 60

Vztah nákladů v odbytových rozpočtech k nákladům souhrnného rozpočtu

(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.

(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.^100)

(3) V případech, kdy náklady v odbytových rozpočtech některých provozních souborů a stavebních objektů jsou vyšší než náklady v rozpočtech sestavených v úvodním projektu na základě cenových informací dodavatelů [§ 53 odst. 2 písm. e)], je dodavatel, který takovou informaci poskytl, povinen jejich zvýšení odůvodnit.

Oddíl pátý

Společná ustanovení

§ 61

Dohody o odbytových nákladech

(1) Na podkladě projednání odbytového rozpočtu podle § 58 odst. 2 a 3 jsou dodavatel a investor povinni uzavřít nejpozději v termínu podle odstavce 3 dohodu o odbytových nákladech. Obdobné dohody se uzavírají mezi dodavatelem a jeho poddodavateli.

(2) Odbytovými náklady jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) až d), u kterých došlo k dohodě podle odstavce 1 o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami.

(3) Dohody o odbytových nákladech se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu. K uzavření dohod o odbytových nákladech vyzve investora dodavatel.

(4) Dohody o odbytových nákladech u mimoglobálních objektů zařízení staveniště se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném objektu.

(5) Dohody o odbytových nákladech se podle odstavců 1 až 4 uzavírají v cenách platných v den uzavření dohod. Dohody se změní

• a) dojde-li ke změně cen v době 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu,

• b) souhlasí-li výslovně investor se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,

• c) dojde-li ke změnám cen později než je uvedeno pod písmenem a) a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb,^101)

• d) nahrazují-li se ceny podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) cenami podle § 53 odst. 2 písm. a) a b),^102)

• e) rozhodnou-li se podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory,^103) k nimž došlo při projednávání odbytových rozpočtů, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)].

(6) Dohody o odbytových nákladech u důlních podzemních objektů oboru 826^14) a s nimi souvisících provozních souborů a dále u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním objektů kulturních památek a u staveb se zjednodušenou projektovou dokumentací (§ 5 odst. 4), se mohou uzavírat v době jejich realizace, nejpozději však 30 dnů před smluveným termínem jejich dokončení. V těchto případech se dohody uzavírají v cenách platných 30 dnů před zahájením prací na příslušných stavebních objektech a provozních souborech.

(7) Dohody o odbytových nákladech, popřípadě jejich změny podle odstavce 9 jsou jedním ze závazných podkladů pro fakturování a, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, též pro vyhotovení splátkových listů podle zvláštních předpisů.^104)

(8) Množství výrobků a výkonů, dohodnuté v dohodách o odbytových nákladech nebo projednané v odbytových rozpočtech podle odstavce 6, může být výjimečně zvýšeno, jen dá-li k takovému zvýšení souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku nejpozději do 5 dnů před vyhotovením příslušných splátkových listů popřípadě faktur.

(9) Každý případ změny nákladů v důsledku změny cen podle odstavce 5 nebo zvýšení množství výrobků a výkonů podle odstavce 8 zaznamená dodavatel bezprostředně rozpočtovou formou do zvláštního výkazu.^105) Zpracovatel prováděcího projektu shrne tyto změny do dodatkových odbytových rozpočtů za období dohodnuté s investorem, nikoliv však delší než 1 rok. Dojde-li ke změnám cen podle odstavce 5 písm. c), může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit odchylný postup od ustanovení páté části vyhlášky.

(10) Na podkladě dodatkových odbytových rozpočtů podle odstavce 9 se změní dohody o odbytových nákladech nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat.^104)

§ 62

Rozpory při projednávání souhrnných a odbytových rozpočtů

(1) Dojde-li při projednávání souhrnných rozpočtů podle § 56 k rozporům, platí ustanovení § 39 obdobně.

(2) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby

• a) není to překážkou pro odevzdání prováděcích projektů investorovi a dodavateli; to platí i v případě, jestliže projednání nebylo dokončeno ani v náhradním termínu, který byl příslušným účastníkům výstavby oznámen nejméně 15 dnů předem,

• b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta,

• c) lze uzavřít dohodu o odbytových nákladech s výhradou postupu podle ustanovení § 61 odst. 5 písm. e).

(3) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavcích 1 a 2 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů,^103) je generální projektant povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do souhrnných rozpočtů a zpracovatel do odbytových rozpočtů, popřípadě příslušných částí prováděcích projektů.

§ 63

Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady ostatních výrobků, výkonů a výdaje jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.

(2) Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů zpracovává generální projektant průběžně; předkládá jej investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení rozpočtových nákladů musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

ČÁST ŠESTÁ

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA

§ 64

Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Projektový úkol schvaluje

• a) ústřední orgán investora u závazných a centralizovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,

• b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,

• c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.

(2) Ústřední, popřípadě nadřízený orgán investora, který udělil zmocnění ke schválení projektového úkolu podle odstavce 1 písm. b) nebo c), může stanovit závazné podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.

(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci podle § 5 odst. 4 schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.

(4) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt se schvaluje na podkladě posouzení (příloha č. 14 bod A 1.2), které zabezpečuje schvalující orgán.

(5) U staveb podléhajících státní expertize (§ 65 odst. 1) je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy. Při schválení projektového úkolu a úvodního projektu musí být respektovány závazné údaje a závazné závěry stanovené orgánem státní expertizy. Schvalovací protokol k projektovému úkolu závazných a centralizovaných staveb musí být zaslán neprodleně orgánu státní expertizy, orgánům, které vypracovaly stanovisko pro účely státní expertizy a podle umístění stavby též příslušné plánovací komisi republiky.

(6) Projektový úkol předkládaný ke státní expertize a ke schválení musí být doložen zejména rozhodnutím o umístění stavby, návrhem registračního listu a stanoviskem generálního projektanta vyžádaným podle § 23; jde-li o soubor staveb, musí být projektové úkoly všech staveb souboru doloženy též postupně zpřesňovanou studií souboru staveb.

(7) Projektový úkol nesmí být schválen, jestliže

• a) u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby

• aa) nedosahuje alespoň technickoekonomické úrovně srovnávací varianty stanovené na podkladě schválených soustav technickohospodářských ukazatelů^106) nebo úrovně dosahované na srovnatelných progresivních stavbách;^90) tím není dotčeno ustanovení § 50;

• ab) nebyli dohodnuti nebo určeni rozhodující dodavatelé nebo dovozci a dodavatelský systém;

• ac) nebyl vydán předběžný příslib o určení palivové nebo energetické základny;^107)

• b) u všech staveb vyžadujících přírůstek počtu pracovníků nebo nové stavební pozemky nebylo vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování.

(8) Pokud se schvaluje studie souboru staveb (§ 24 odst. 5), použijí se přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 7.

(9) Úvodní (jednostupňový) projekt nesmí být schválen, jestliže

• a) není zabezpečeno splnění závazných údajů, ukazatelů a podmínek pro schválení úvodního projektu uvedených v protokolu o schválení projektového úkolu;

• b) nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby;

• c) nebylo vydáno rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny.^107)

(10) Zjistí-li orgán schvalující úvodní projekt, že nebyly dodrženy závazné údaje, ukazatele a závazné podmínky protokolu o schválení projektového úkolu, postupuje se podle § 66 odst. 1 a 3.

(11) Z dokumentace předkládané ke schválení musí být zřejmé, zda došlo při vypracování a projednání dokumentace k rozporům, a s jakým výsledkem byly odstraněny, popřípadě, že byly předloženy k řešení podle § 72 nebo podle zvláštních předpisů.^108)

(12) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví jinak.

(13) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán v odůvodněných případech nestanovil jinou lhůtu.

(14) Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

§ 65

Státní expertiza

(1) Státní expertize podléhají

• a) investiční záměry a přípravná dokumentace, popřípadě ve vyhrazených případech též úvodní projekty závazných a centralizovaných staveb,

• b) přípravná dokumentace staveb obytných souborů vybraných podle odstavce 2.

(2) Státní expertizu provádějí

• a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb federálních ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) a dále u těchže staveb ústředních orgánů republik, které určí výběrem,

• b) ministerstva výstavby a techniky republik podle příslušnosti u staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) ústředních orgánů republik, pokud státní expertizu neprovádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. b), které určí příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky výběrem v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy investičních záměrů závazných a centralizovaných staveb vyžadují podle potřeby stanoviska orgánů uvedených v odstavci 4 v rozsahu a případech vzájemně dohodnutých.

(4) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace závazných a centralizovaných staveb vyžádají stanoviska

• a) příslušné plánovací komise a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušné plánovací komise republiky,

• b) příslušného ministerstva financí a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž provádí státní expertizu federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušného ministerstva financí republiky,

• c) příslušného cenového úřadu,

• d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,

• e) Státní banky československé – ústředí nebo příslušného Hlavního ústavu,

• f) popřípadě dalších ústředních orgánů,^109)

• g) příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

(5) Ministerstva výstavby a techniky republik si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace

• a) staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) vyžádají vždy též stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj; u závazných staveb též stanovisko federálního ministerstva financí;

• b) staveb uvedených v odstavci 1 písm. b) vyžádají stanoviska příslušné plánovací komise republiky a příslušného ministerstva financí republiky.

(6) Výsledkem státní expertizy je u investičního záměru expertizní stanovisko, u přípravné dokumentace, popřípadě u úvodního projektu protokol o státní expertize; jejich součástí jsou závěry státní expertizy. Tyto závěry jsou závazné pro orgány vydávající investiční záměr nebo schvalující přípravnou dokumentaci, popřípadě úvodní projekt, pokud jsou takto označeny.

(7) Obdobně vydávají orgány státní expertizy expertizní stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.

(8) Orgány státní expertizy mohou na základě státní expertizy studie souboru staveb zpracované podle § 24 odst. 1 až 4 upustit od provádění státní expertizy projektových úkolů jednotlivých staveb souboru. V tomto případě posuzuje projektový úkol ústřední orgán investora, přičemž postupuje obdobně jako je stanoveno pro státní expertizu.

(9) Podrobnosti o obsahu a způsobu provádění státní expertizy obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

§ 66

Postup při nedodržení (změně) údajů a ukazatelů dokumentace

(1) Jestliže nemohou být výjimečně dodrženy

• a) při zpracování nebo schvalování úvodního projektu

• aa) závazné údaje, ukazatele nebo závazné podmínky schváleného projektového úkolu (část A body 2.3.2 a 2.3.6 přílohy č. 14), musí být změna projednána, posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena obdobně jako projektový úkol;

• ab) údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu zvlášť označené (část A bod 2.3.3 přílohy č. 14), musí být jejich změna projednána s orgánem, který schválil projektový úkol;

• b) při zpracování prováděcích projektů podmínky stanovené v § 40 odst. 2, musí být změna projednána, posouzena a schválena orgánem, který schválil úvodní projekt. Jsou-li změnou dotčeny údaje, ukazatele a podmínky uvedené pod písmenem a), je ke schválení změny třeba souhlasu orgánu, který schválil projektový úkol; u závazných a centralizovaných staveb musí být souhlas tohoto orgánu doložen kladným stanoviskem příslušného orgánu státní expertizy;

• c) při zpracování nebo schválení projektového úkolu závazné údaje a závěry státní expertizy studie souboru staveb v případech podle § 65 odst. 8 musí být jejich změna podrobena státní expertize obdobně jako studie souboru staveb.

(2) Nezbytný rozsah a náležitosti dokumentace dokládající změny podle odstavce 1 stanoví podle povahy změn orgán příslušný k jejímu schválení; u staveb podléhajících státní expertize v dohodě s příslušným orgánem státní expertizy.

(3) Dojde-li při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu u závazných a centralizovaných staveb k podstatné změně v členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, musí s takovou změnou vyslovit souhlas orgán, který provedl státní expertizu přípravné dokumentace.

(4) Nesplňuje-li dokumentace předložená ke schválení, popřípadě státní expertize náležitosti předepsané touto vyhláškou nebo stanovené podle odstavce 3, orgány příslušné ke schválení a státní expertize ji vrátí k doplnění ve lhůtě, kterou přitom určí.

ČÁST SEDMÁ

AUTORSKÝ DOZOR

§ 67

(1) Generální projektant je vždy povinen vykonávat také autorský dozor.

(2) Autorským dozorem se ověřuje dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného vyhodnocení stavby.

(3) Podrobný obsah autorského dozoru stanoví příloha č. 1.

(4) Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé částí úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu svých dodávek.

(5) Na žádost generálního projektanta jsou zpracovatelé prováděcích projektů povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost.

(6) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v § 67 odst. 4 [§ 38 odst. 1 písm. e)].

(7) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů^110) a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

§ 68

(1) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru nedodržení úvodního projektu, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, investora a dodavatele, popřípadě též orgán, který schválil úvodní projekt a dotčený orgán státní správy.

(2) Jestliže závažné závady vytýkané podle odstavce 1 nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti, může generální projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje investora povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.^111)

ČÁST OSMÁ

DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 69

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek; přitom zabezpečují odborný výkon souvisících nezbytných geodetických prací podle zvláštního předpisu.^112)

(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů s vyznačením skutečného provedení jsou přímí dodavatelé povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.

(3) Tutéž povinnost, jakou mají přímí dodavatelé podle odstavců 1 a 2, mají vůči nim jejich poddodavatelé.

(4) Vyžaduje-li to rozsah změn zakreslených podle odstavce 1, jsou příslušní zpracovatelé prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, povinni na žádost investora doloženou podklady podle odstavce 2 zpracovat a investorovi dodat upravené prováděcí projekty, popřípadě jednostupňové projekty v nutném počtu vyhotovení.

(5) Souborné zpracování dokumentace geodetických prací zabezpečuje investor podle zvláštního předpisu.^113)

(6) Dokumentaci podle odstavce 2, popřípadě 4 a podle odstavce 5 uchovává investor jako soubornou dokumentaci skutečného provedení celé stavby; přitom je povinen poskytnout^114) potřebné části této dokumentace správcům (provozovatelům) příslušných objektů dopravních sítí, rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zařízení stavby.

ČÁST DEVÁTÁ

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVEB

§ 70

(1) Závěrečné vyhodnocení staveb se provádí u staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby jsou v době dokončení stavby vyšší než 2 mil. Kčs; u staveb určených k přípravě rozsáhlého území pro soubor staveb se závěrečné vyhodnocení neprovádí.

(2) Investor za účasti generálního projektanta vyhodnotí stavbu, vypracuje o tom zprávu a předloží ji nadřízenému orgánu investora, u staveb s výrobní kapacitou do 18 měsíců, u ostatních staveb do 6 měsíců po dokončení stavby.^115) Nadřízený orgán investora postoupí zprávu orgánu příslušnému k provedení vyhodnocovacího řízení, pokud jím není sám.

(3) U staveb, jejichž náklady jsou vyšší než 10 mil. Kčs, se provede na základě zprávy o vyhodnocení, a to nejpozději do 2 měsíců od jejího předložení, vyhodnocovací řízení; u ostatních staveb se provádí vyhodnocovací řízení pouze tehdy, rozhodne-li o tom nadřízený orgán investora nebo byl-li na stavbu poskytnut úvěr nebo dotace ze státního rozpočtu.

(4) Vyhodnocovací řízení provádí:

• a) ústřední orgán investora u závazných staveb; u centralizovaných staveb, pokud u nich nepřenesl po projednání s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky pravomoc na nadřízený orgán investora,

• b) krajský národní výbor u staveb KBV, zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora,

• c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb.

(5) Nebylo-li do doby vyhodnocovacího řízení dosaženo rozhodujících projektovaných technickoekonomických parametrů stavby nebo byly zjištěny jiné závažné negativní skutečnosti, nelze vyhodnocovací řízení ukončit a dosavadní řízení se považuje za etapu vyhodnocovacího řízení. V takovém případě orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanoví nezbytná opatření k nápravě a termín další etapy vyhodnocovacího řízení.

(6) Pokud se zjistí i v další etapě, že z objektivních důvodů trvají nedostatky uvedené v odstavci 5, může rozhodnout orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení v dohodě s ústředním orgánem investora (pokud jím není sám) o ukončení řízení. Řízení lze ukončit u závazných a centralizovaných staveb jen v dohodě se Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a federálním ministerstvem financí, u staveb ústředních orgánů republik též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, příslušnou plánovací komisí republiky a s příslušným ministerstvem financí republiky.

(7) Po ukončení vyhodnocovacího řízení (nebo jeho etapy), zpracuje orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení protokol (zápis), ve kterém shrne výsledky řízení. Pokud se vyhodnocovací řízení neprovádí, uzavře nadřízený orgán investora závěrečné vyhodnocení stavby schválením zprávy o vyhodnocení stavby.

(8) U staveb závazných a centralizovaných hodnotí investor ve spolupráci s generálním projektantem a Státní bankou československou každoročně využití výrobních kapacit, a to počínaje výsledky kalendářního roku, ve kterém je plánováno uvedení první výrobní kapacity do (zkušebního) provozu až do ukončení vyhodnocovacího řízení. Na tomto základě navrhuje opatření nezbytná k urychlenému dosažení projektovaných parametrů.

(9) Pro provádění závěrečného vyhodnocení staveb sestavují nadřízené a ústřední orgány investorů roční časové plány vyhodnocení. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb a výsledky hodnocení využití výrobních kapacit shrnou ústřední orgány investorů po uplynutí kalendářního roku v ročních souhrnných zprávách o vyhodnocených stavbách.

(10) Bližší ustanovení o provádění závěrečného vyhodnocení staveb, o obsahu jednotlivých dokumentů, sestavování časových plánů vyhodnocení a zpracování ročních souhrnných zpráv, jsou obsažena v příloze č. 15.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 71

Odchylné úpravy

(1) Na návrh ústředního orgánu investora, dohodnutý s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah, popřípadě způsob zpracování přípravné a projektové dokumentace. Tím není dotčeno ustanovení § 5. Předkládá-li návrh ústřední orgán republiky, projedná jej před jeho předložením též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanovit u staveb zařazených do zvláštní části plánu, staveb pro realizaci rozvoje vědy a techniky, staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, staveb dolů, mezistátních plynovodů a staveb s jaderně energetickým zařízením nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky může stanovit další mimoglobální objekty zařízení staveniště u podzemních důlních objektů oboru 826.^14)

§ 72

Odstraňování nedostatků a řešení rozporů

(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popřípadě v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby a její realizaci, je povinen bez zbytečného odkladu

• a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,

• b) nelze-li tato opatření provést nebo vznikne-li o nich mezi účastníky výstavby rozpor, oznámit zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření; k žádosti se připojí vždy stanovisko generálního projektanta.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle odstavce 1 a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.

(3) Nedojde-li k dohodě a jde o závazné a centralizované stavby, jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů, nejpozději do 30 dnů.

(4) Rozpory o technickém řešení v přípravné dokumentaci a v úvodním (jednostupňovém) projektu, o základním řešení zařízení staveniště a u staveb uvedených v § 16 odst. 4 též o časovém plánu stavby, které se výjimečně nepodaří odstranit postupem a ve lhůtě stanovené v odstavci 3, předloží ústřední orgány neprodleně, nejpozději však před schválením úvodního projektu, příslušnému orgánu státní expertizy, který k nim vydá expertizní stanovisko.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 neplatí, jde-li o rozpory, které se řeší podle zvláštních předpisů.^108)

§ 73

Lhůty, zastoupení organizací, informace o dovozu

(1) Pro projednání investičních záměrů, přípravné a projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací a údajů a výsledků předvýrobní přípravy (§ 16 odst. 3 a § 33 odst. 2) platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

(2) Jestliže ke splnění povinnosti podle odstavce 1 a při poskytování projektových podkladů podle § 27 odst. 7 musí dodavatel jednat s dalšími dodavateli, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však – nejde-li o dovoz – o 15 dnů.

(3) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k zaplacení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů.

(4) Jestliže orgány neumožní včasné projednání přípravné a projektové dokumentace (odstavec 1), a to ani po řádném upozornění a uplynutí dalších 15 dnů, je účastník výstavby oprávněn pokračovat v práci na dokumentaci, jako by příslušný orgán neměl připomínky; současně však je povinen upozornit na to orgán nadřízený orgánu, který je v prodlení. To neplatí, jestliže jde o jednání podle správního řádu.

(5) Pracovník, kterého organizace určila k projednávání přípravné nebo projektové dokumentace je oprávněn učinit jejím jménem všechny úkony, k nimž při projednávání obvykle dochází.

(6) Údaje a informace podle § 9 odst. 4, § 16 odst. 6 a projektové podklady podle § 27 odst. 2 lze požadovat jen v nezbytném rozsahu pro zpracování příslušné dokumentace; nelze-li je získat bezplatně, je oprávněná organizace, jestliže trvá na jejich opatření, povinna převést dovozci devizové krytí a uhradit náklady. Je také povinna předat dovozci potřebné podklady a zúčastnit se technických jednání se zahraničními partnery.

§ 74

Přechodná ustanovení

(1) Nestanoví-li federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s ústředními orgány dodavatelů jinak, může se přípravná a projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni nabytí účinnosti vyhlášky dokončit podle dosud platných předpisů, budou-li

• a) projektové úkoly předloženy investorem ke schválení do 30. června 1982,

• b) úvodní (jednostupňové) projekty odevzdány investorovi do 31. července 1982,

• c) prováděcí projekty odevzdány odběrateli do 30. června 1982.

(2) Změny přípravné a projektové dokumentace, schválené podle dosud platných předpisů navrhované po dni nabytí účinnosti vyhlášky, se provedou podle ní.

(3) Ustanovení § 26 odst. 4 a 5 se použijí u staveb, jejichž projektový úkol nebyl ke dni nabytí účinnosti vyhlášky projednán s dodavatelem stavební části na závěr prací.

(4) Při dopracování přípravné a projektové dokumentace uvedené v odstavci 1 se však vždy postupuje podle ustanovení této vyhlášky, jde-li o zařízení staveniště.

(5) Za nezbytnou odchylnou úpravu od této vyhlášky pro stavby na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (§ 71 odst. 2) se považují do 31. 12. 1983 ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 15. června 1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy^116) a ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5 ze dne 26. května 1980 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.^117)

§ 75

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášek č. 31/1976 Sb., č. 76/1977 Sb., č. 68/1978 Sb. a č. 152/1978 Sb.;

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby;

– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 19/1972 Sb., o zajištění přípravy a realizace staveb, jejichž objekty mohou zároveň sloužit účelům civilní obrany;

– ustanovení § 8, 49, 50, 51 a 58 vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací;

– ustanovení § 5, 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, ve znění vyhlášky č. 67/1978 Sb.;

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2 ze dne 30. března 1976 o rozpočtování bytových stavebních objektů pro stanovení souhrnných cen (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1976; oznámeno v částce 8/1976 Sb.);

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 11. března 1975 o zásadách hodnocení efektivnosti investic (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 2-3, ročník 1975; oznámeno v částce 7/1975 Sb.);

– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4 ze dne 15. června 1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978; oznámeno v částce 17/1978 Sb.).

§ 76

Účinnost

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.

Ministr:

Ing. Šupka v. r.

Přílohy 1 - 19

k vyhlášce č. 105/1981 Sb.

PŘÍLOHA č. 1

FUNKCE GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA

Generální projektant je povinen zabezpečovat v celém procesu přípravy a realizace staveb národohospodářská (celospolečenská) hlediska a dávat podklady pro rozhodování o přípravě a realizaci na příslušných úrovních řízení. Je-li předkládán k rozhodnutí rozpor mezi jinými účastníky výstavby, zaujímá k němu generální projektant vždy svoje stanovisko [§ 72 odst. 1 písm. b) vyhlášky].

Výkon funkce generálního projektanta zahrnuje spolupráci na přípravné dokumentaci, zabezpečování projektové dokumentace a autorský dozor.

• 1. Při spolupráci na přípravné dokumentaci je generální projektant (organizace, která uzavřela dohodu podle § 12 vyhlášky) povinen

• 1.1 účastnit se projednání projektového úkolu (§ 20 odst. 7 vyhlášky);

• 1.2 zpracovat stanovisko k projektovému úkolu (§ 23 vyhlášky), které obsahuje zejména vyjádření

– k úplnosti návrhu projektového úkolu a komplexnosti, účelnosti a hospodárnosti navrhovaného řešení,

– k míře investiční náročnosti,

– k technickoekonomickému, architektonickému a výtvarnému řešení,

– k technické pokrokovosti a hospodárnosti technologie výroby, popřípadě provozu,

– k míře uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vč. návrhu na řešení potřeb stavby ve výzkumu a vývoji,

– k požadavku na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,

– k nezbytnosti dovozu, popřípadě možnosti záměny předpokládaného dovozu strojů a zařízení tuzemskými dodávkami,

– k míře a vhodnosti předpokládaného uplatnění typových podkladů a opakovatelných projektů,

– k rozsahu a oprávněnosti vyvolaných a podmiňujících investic a investičních nároků uplatněných v souvislosti s řešením územně technických vztahů,

– ke způsobu, rozsahu a účinnosti řešení ochrany životního prostředí,

– k reálnosti rozpočtových nákladů stavby,

– k požadavkům na způsob a postup provádění stavby,

– k zásadám řešení zařízení staveniště, zejména k nezbytnosti mimoglobálních a ostatních dočasných objektů a možnosti použití trvalých a dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště,

– ke lhůtě výstavby.

• 1.3 Pokud vyjádření generálního projektanta vyžaduje zpracování variant, je generální projektant povinen je zabezpečit pro investora jako technickou pomoc.

• 1. Při zabezpečování projektové dokumentace je generální projektant povinen

• 2.1 zabezpečit pro investora úvodní, popřípadě jednostupňový projekt, v rozsahu vymezeném přílohami č. 9 nebo 10, vč. plánu organizace výstavby a souhrnného rozpočtu a jejich projednání v rozsahu stanoveném v § 37, 38 a 56 vyhlášky;

• 2.2 zabezpečit soulad úvodního (jednostupňového) projektu se schváleným projektovým úkolem, zejména

– v průběhu zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho projednávání neuplatnit, popřípadě nepřijmout návrh, který by vedl ke zhoršení technickoekonomických parametrů, zvýšení propočtových nákladů, prodloužení lhůty výstavby a ke zhoršení dalších údajů a ukazatelů proti závazným údajům a ukazatelům schváleného projektového úkolu;

• 2.3 zabezpečit pro investora prováděcí projekty v rozsahu stanoveném v § 26 vyhlášky vč. zpracování a projednání odbytových rozpočtů (§ 58 odst. 3 vyhlášky) a podle obdoby bodu 2.2 jejich soulad se schváleným úvodním projektem;

• 2.4 zpracovat pro dodavatele stavební části prováděcí projekty stavebních objektů vč. odbytových rozpočtů, jestliže o to požádá při projednávání projektového úkolu (§ 26 odst. 5 vyhlášky);

• 2.5 provádět koordinaci mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů podle § 42 odst. 4 vyhlášky a řešit rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty (§ 42 odst. 6 vyhlášky);

• 2.6 posuzovat vhodnost použití výrobků pro projektovanou stavbu podle zvláštních předpisů.^118)

• 1. Při provádění autorského dozoru je generální projektant povinen, popřípadě oprávněn

• 3.1 v období zpracování prováděcích projektů

– ověřovat soulad prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávek, se schváleným úvodním projektem (§ 41 odst. 5 vyhlášky); navrhovat investorovi opatření, zjistí-li odchylky prováděcích projektů od schváleného úvodního projektu, které vyžadují postup podle § 43 nebo 66 vyhlášky,

– spolurozhodovat o použití rezervy souhrnného rozpočtu,

– účastnit se projednání odbytových rozpočtů zpracovaných jako součást prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli (§ 58 odst. 2 vyhlášky),

– na požádání vyšších dodavatelů poskytovat nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,

– zabezpečovat soulad situačních nebo vytyčovacích výkresů stavebních pozemních a inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,

– schvalovat volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších a vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.;

• 3.2 v období zpracování dodavatelské dokumentace

– zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání úvodního projektu podle § 38 vyhlášky, soulad dodavatelské dokumentace s řešením úvodního (jednostupňového) projektu,

– zajišťovat soulad dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště, popřípadě dokumentace úprav trvalých objektů pro účely zařízení staveniště se základním řešením zařízení staveniště [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky],

– poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace;

• 3.3 v období provádění stavby

– účastnit se předání staveniště dodavatelům,

– zajistit dodržení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby,

– posuzovat z hledisek uvedených v bodě 2.2 návrhy dodavatelů na odchylky a změny v prováděcích projektech, dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání s investorem a popřípadě s orgány státní správy,

– spolurozhodovat o použití rozpočtové rezervy souhrnného rozpočtu,

– dávat spolu s investorem souhlas k provedení vyššího množství výrobků a výkonů než bylo dohodnuto v dohodách o odbytových nákladech (§ 61 odst. 8 vyhlášky),

– sledovat postup výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu stavby,

– zpracovávat průběžně kontrolní sestavení rozpočtových nákladů; závěrečné sestavení rozpočtových nákladů dokončit nejpozději do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu,

– plnit další povinnosti u staveb, na které se vztahuje vyhláška č. 157/1976 Sb., o režimech staveb,

– účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;

• 3.4 po dokončení stavby, popřípadě její etapy zúčastnit se

– zkušebního provozu,

– kolaudačního řízení,

– závěrečného vyhodnocení

a poskytovat přitom potřebná vysvětlení a spolupráci.

PŘÍLOHA č. 2

PROJEKTOVÝ ÚKOL

Projektový úkol má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění stavby

D. Výkresy

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

• 1. Základní údaje a odůvodnění stavby

• 1.1 Kopie registračního listu

• 1.2 Národohospodářské, výrobní, technické a sociální cíle stavby, v tom také

– úkoly pro přípravu plánů, rozvojové dokumenty a schválená územně plánovací dokumentace,

– rozbory využití stávajících kapacit,

– programy mezinárodní socialistické integrace,

– přínosy pro platební bilanci;

dále podle potřeby určení provozovatelů (uživatelů) stavby nebo její části^119)

• 1.3 Bilance potřeb a zdrojů

• 1.4 Průkaz optimalizace základních kapacit

• 1.5 Výrobní program a jeho užití

• 1.6 Technickoekonomická úroveň výrobku

• 1.7 Změna struktury a progresívnosti produkce (event. vč. delimitací)

• 1.8 Devizové zhodnocení

• 1.9 Fondy

• 1.10 Struktura stavby

• 1.11 Členění stavby na stavební objekty a provozní soubory

• 1.12 Požadavky na stavbu, podmínky pro vypracování a projednání dokumentace, nevyřešené problémy, popřípadě požadavky na vypracování variant

• 1.13 Výkony a náklady

• 1.14 Vazba na dříve vypracovanou dokumentaci výstavby s odůvodněním případných rozdílů

• 1.15 Přehled postupu výstavby

• 1.16 Splnění podmínek stanovených státní expertizou k investičnímu záměru, popřípadě k jiné předchozí dokumentaci.

• 1. Technické údaje

• 2.1 Všeobecné údaje

– zdůvodnění výběru staveniště,

– údaje o staveništi dle závěrů schválené územně plánovací dokumentace,

– údaje o použitých geodetických podkladech a o podmínkách založení měřické sítě,

– charakteristika území z hlediska jeho dosavadního využití a stavebně technického stavu dosavadní zástavby, vč. inženýrských sítí,

– přehled všech průzkumů (jejich vyhodnocení a závěry) použitých nebo provedených při výběru staveniště a údaje o způsobu a termínech zabezpečení doplňujících průzkumů a potřebných geodetických podkladů,

– požadavky na urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby z hlediska podmínek staveniště,

– podmínky přípravy území z hlediska uvolnění staveniště, zejména rozsah a uvažovaný způsob demolic, vyvolaných investic, vykácení porostů a odvodnění staveniště,

– údaje o možnostech odvozu materiálu, včetně limitujících dopravních vzdáleností, skládek a zemníků, a využití místních zdrojů materiálů; rozsah a způsob zabezpečení přeložek inženýrských sítí,

– souhrnné energetické údaje (elektroenergetická a tepelná bilance), nároky na elektrickou energii, teplo a paliva, způsob jejich zajištění a ostatní důležité energetické údaje,

– údaje o dosavadních i předpokládaných ochranných a hygienických pásmech, dobývacích prostorech, inundacích, chráněných územích, objektech a zařízeních,

– přehled staveb (realizovaných i plánovaných) jiných investorů v prostoru navrhované výstavby a v jejím okolí a podmínky pro koordinaci vzájemných vztahů,

– požadavky na souvisící a podmiňující investice,

– přehled a stručný popis souvisících investic a časový plán jejich výstavby,

– rozsah trvalého a dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, lesních pozemků z lesního půdního fondu, jeho zdůvodnění a vyhodnocení,^120)

– podmínky zabezpečení provozu, popřípadě ochrany dosavadních objektů, zařízení a stávající zeleně po dobu realizace nové výstavby a možnosti jejich využití pro účely zařízení staveniště,

– u rekonstrukcí, modernizací a rozšíření údaje o stavu základních prostředků, objasňující jejich souvislost s nově budovanou stavbou, údaje o rozsahu a postupu demontáží a o provizoriích nezbytných k zabezpečení potřebného provozu po dobu výstavby a dále dobu, termíny a rozsah potřebného přerušení (odstávek) provozované stavby,

– územní podmínky pro stavbu,

– vliv stavby na životní prostředí a naopak a požadavky na odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů,

– výpis z evidence nemovitostí s údaji o výměrách a druzích (kulturách) pozemků dotčených výstavbou, s výkazem celkového plošného rozsahu pozemků a s členěním na extravilán a intravilán,

– požadavky péče o bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky na použití typizace, opakovatelných projektů a ostatních opakovaných projektů,^121)

– podmínky památkové péče a ochrany přírody,

– koncepce řešení, popřípadě zvláštní požadavky požární ochrany,

– požadavky na řešení CO,

– údaje o technickém a programovém vybavení pro automatizaci v systému řízení navazujícím na systémy řízení výrobních a technologických procesů, zejména údaje o jeho technickém vybavení, režimech jeho provozu a požadavky na stavbu, které z něho vyplývají,

– údaje o základní koncepci protikorozní ochrany nadzemních a podzemních kovových zařízení a ochrany kabelových vedení,

– zvláštní požadavky na členění projektové dokumentace z hlediska dodavatelského systému nebo předávání stavby do provozu (užívání).

• 2.2 Údaje o technologické části

(v členění podle provozních souborů, popřípadě provozních celků)

– údaje o technologii výrobního procesu,

– potřeba pracovníků a technická úroveň stavby,

– kapacita,

– přehled a údaje o vytížení rozhodujících strojů a zařízení (souborů)

– tuzemských,

– dovážených,

– přehled předpokládaných výsledků úkolů rozvoje vědy a techniky a lhůt jejich ukončení (předpokládaných dodacích lhůt u strojů a zařízení),

– požadavky na dovoz licencí,

– spotřeba surovin, materiálů, paliv, energií, včetně údajů o jejich jakosti,

– potřeba dopravy,

– požadavky na plochy a území,

– roční časový fond pro celou výrobu, popřípadě pro její jednotlivé části,

– údaje o systému řízení výrobního, popřípadě technologického procesu, vč. požadavků na automatizaci jeho základních funkcí spolu s určením potřebných technických a programových prostředků,

– upřesnění požadavků na vývoj,

– náhradní řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

– režim manipulace s materiálem,

– požadavky na

– řešení technologické části z hlediska racionalizace spotřeby energie včetně měrných ukazatelů spotřeby,

– protikorozní ochranu kovových konstrukcí a zařízení,

– požární ochranu,

– řešení z hlediska péče o životní prostředí,

– řešení bezpečnosti práce a technických zařízení,

– předpokládaný způsob využití nebo zneškodnění jednotlivých druhů odpadů, exhalací a odpadních vod budoucího provozu,

– požadavky na slaboproudá zařízení.

• 2.3 Údaje o stavební části

(v členění podle stavebních objektů), zejména

– účel hlavních stavebních objektů,

– požadavky na

– plochy, prostory a provozní uspořádání,

– technické a vnitřní vybavení a na jejich zabezpečení,

– použití stavebních soustav a rozhodujících konstrukcí,

– řešení všech druhů technického vybavení v závislosti na jejich dosavadním stavu a na podkladě bilance potřeby vody, energií, tekutých a tuhých odpadů a na podkladě požadavků na spoje,

– dopravní řešení a terénní úpravy, též se zřetelem na provádění stavby,

– protikorozní ochranu kovových konstrukcí a zařízení,

– řešení z hlediska péče o životní prostředí,

– řešení bezpečnosti práce a technických zařízení,

– požární ochranu,

– akustické řešení, druh a hladinu osvětlení a na mikroklima,

– řešení z hlediska racionalizace spotřeby energie vč. měrných ukazatelů spotřeby,

– řešení interiérů, výtvarné řešení a na uplatnění výtvarných děl.

Poznámka: Pro inženýrské objekty zpracují se údaje o stavební části přiměřeně podle odstavce 2.3.

• 1. Ekonomické hodnocení

(provádí se podle „Zásad hodnocení efektivnosti investic“)

• 3.1.1 Výpočet srovnávací varianty

• 3.1.2 Technickoekonomická úroveň stavby (k porovnání stavby s technickohospodářskými ukazateli, resp. se srovnávací variantou s důrazem na nejzávažnější údaje a ukazatele stavby)

• 3.1.3 Sociální účinky stavby

• 3.1.4 Souvisící nároky a účinky stavby

• 3.1.5 Srovnatelná efektivnost posuzovaných variant

• 3.1.6 Přehled čerpání investičních nákladů stavby, aktivace investic, financování stavby a požadavků na investiční dotace

• 3.1.7 Výrobně ekonomická efektivnost stavby, v tom také

– tvorba zisku

– nákladová a cenová úroveň budoucí výroby

• 3.1.8 Výhledová finanční situace investora, popřípadě výrobní hospodářské jednotky

• 3.2 Souhrnné nároky a účinky stavby

• 3.3 Souhrnné vyjádření a vyhodnocení efektivnosti stavby včetně jejího významu pro národní hospodářství a jejich vnějších ekonomických vztahů (úspory dovozu, zvýšení exportní schopnosti)

• 3.4 Porovnání vybraných údajů a ukazatelů stavby se srovnávacími základnami

• 3.5 Rizika a nejistoty.

B. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

C. Požadavky na provádění stavby

• a) zásady řešení zařízení staveniště, tj. zejména údaje o

– objektech mimoglobálního zařízení staveniště a průkaz o jejich nezbytnosti,

– způsobu zabezpečení potřeb zařízení staveniště dočasným využitím dosavadních objektů nebo objektů budovaných jako součást stavby,

– požadavcích na zřízení sdruženého zařízení staveniště a o návrzích na společné objekty a zařízení staveniště,

– dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, konstrukcí, hmot a materiálů vč. tras k zemníkům a ke složištím přebytečné zeminy,

– přívodech vody a elektrické energie, popřípadě dalších energií, pro potřeby zařízení staveniště, vč. míst jejich napojení a zdrojů;

• b) údaje o dodavatelském systému včetně dovozů;

• c) předpokládané lhůty

– výstavby,

– vypracování projektové dokumentace,

– uvádění stavby, popřípadě jejích částí do provozu (užívání);

• d) časový postup provádění stavby, souvisících investic a dodávek z dovozu;

• e) požadavky z hlediska péče o životní prostředí po dobu provádění stavby.

D. Výkresy

– přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením širších vztahů stavby a okolí, se zakreslením hranic staveniště, vyznačením ochranných pásem, chráněných objektů, vlastních i sousedních podzemních kovových zařízení a s vyznačením objektů trvalého charakteru, které mají být využity pro zařízení staveniště,

– přehledná situace stavby s vyznačením navrhované zástavby a se zakreslením stávajících základních prostředků (zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení) ověřeným příslušnými správci,

– blokové schéma technického vybavení pro automatizaci v systémech a podsystémech řízení,

– popřípadě odkaz na příslušnou výkresovou dokumentaci studie souboru staveb nebo územně plánovací dokumentaci,

– vybrané části výkresové dokumentace potřebných studií (technologická, zastavovací, objemová, postupu výstavby apod.),

– popřípadě další výkresová dokumentace.

E. Doklady

– o schválení územně plánovací dokumentace,

– o dohodách podle § 12 a 16,

– o výsledcích projednávání s orgány a organizacemi podle § 20 a 23, popřípadě podle § 17,

– o rozhodnutí o umístění stavby,

– popřípadě další doklady.

PŘÍLOHA č. 3

PROJEKTOVÝ ÚKOL STAVBY KOMPLEXNÍ BYTOVÉ VÝSTAVBY

Projektový úkol stavby komplexní bytové výstavby má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění stavby

D. Výkresy

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

• 1. Základní údaje a odůvodnění stavby

• 1.1 Kopie registračního listu

• 1.2 Národohospodářské, technické a sociální cíle stavby,

v tom také

– požadavky na stavbu,

– podmínky pro vypracování a projednání dokumentace,

– nevyřešené problémy, zejména požadavky na vypracování variant,

– investorský (uživatelský) rozvrh bytových objektů^119)

• 1.3 Vazby na dříve vypracovanou dokumentaci výstavby s odůvodněním případných rozdílů

• 1.4 Přehled postupu výstavby

• 1.5 Doplňující údaje

(podle podmínek stavby a požadavků orgánu, který bude projektový úkol schvalovat).

• 1. Technické údaje

• 2.1 Území výstavby, staveniště

– údaje o staveništi dle závěrů schválené územně plánovací dokumentace,

– údaje o použitých geodetických podkladech a o podmínkách založení měřické sítě,

– charakteristika území z hlediska jeho dosavadního využití, stavebně technického stavu dosavadní zástavby, včetně inženýrských sítí,

– přehled všech průzkumů (jejich vyhodnocení a závěry) použitých nebo provedených při výběru staveniště, případně údaje o způsobu a termínech zabezpečení doplňujících průzkumů,

– podmínky přípravy území z hlediska uvolnění staveniště, zejména rozsah a uvažovaný způsob demolic, vyvolaných investic, vykácení porostů a odvodnění staveniště,

– údaje o možnostech odvozu materiálů, včetně limitujících dopravních vzdáleností, skládek a zemníků, a využití místních zdrojů materiálů; rozsah a způsob zabezpečení přeložek inženýrských sítí,

– údaje o dosavadních i předpokládaných ochranných a hygienických pásmech, dobývacích prostorech, inundacích, chráněných územích, objektech a zařízeních,

– přehled staveb jiných investorů v prostoru navrhované výstavby a v jejím okolí a podmínky pro koordinaci vzájemných vztahů,

– přehled a stručný popis souvisících investic a časový plán jejich výstavby,

– rozsah trvalého a dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, lesních pozemků z lesního půdního fondu, jeho zdůvodnění a vyhodnocení,^120)

– u rekonstrukcí, modernizací, rozšíření a adaptací údaje o stavu základních prostředků, objasňující jejich souvislost s nově budovanou stavbou, údaje o rozsahu a postupu demontáží a demolic a o provizoriích nezbytných k zabezpečení potřebného provozu po dobu výstavby,

– podmínky zabezpečení provozu, popřípadě ochrany dosavadních objektů, zařízení a stávající zeleně po dobu realizace nové výstavby a možnosti jejich využití pro účely zařízení staveniště,

– územní podmínky pro stavbu, zejména způsob zajištění přírůstku pracovníků,

– vliv stavby na životní prostředí a naopak; požadavky na odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů stavby,

– výpis z evidence nemovitostí s údaji o výměrách a druzích (kulturách) pozemků dotčených výstavbou s výkazem celkového plošného rozsahu pozemků a s členěním na extravilán a intravilán,

– podmínky památkové péče a ochrany přírody,

– závěry z vyhodnocení jednotlivých stavebních objektů navrhovaných k asanaci podle příslušných předpisů,

– údaje o návaznosti navrhované stavby na obytný soubor staveb.

• 2.2 Zásady celkového technického řešení stavby

– požadavky na urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení objektů z hlediska podmínek staveniště,

– požadavky na technické řešení stavby z hlediska péče o životní prostředí,

– požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení,

– požadavky na výtvarné řešení a na uplatnění výtvarných děl,

– bilance ploch, hustoty zastavění a zdůvodnění odchylek proti soustavě THU,

– koncepce řešení, popřípadě zvláštní požadavky PO,

– požadavky CO,

– požadavky na použití typizace, opakovatelných projektů a ostatních opakovaných projektů,

– požadavky vyplývající pro stavbu a stavební objekty z racionalizace spotřeby energie na vytápění,

– výčet navrhovaných stavebních objektů a provozních souborů u základní technické vybavenosti a základní občanské vybavenosti s uvedením kapacit v měrných a účelových jednotkách,

– seznam budoucích uživatelů objektů bytových, základní technické vybavenosti a základní občanské vybavenosti,

– zvláštní požadavky na členění projektové dokumentace z hlediska dodavatelského systému nebo předávání stavby do provozu (užívání).

• 2.3 Stavební program bytových objektů

– základní údaje o bytových objektech (v návaznosti na THU), typy sekcí nebo objektů, popřípadě odkaz na katalogovou dokumentaci,

– požadavky na využití typizace a opakovaných projektů,

– požadavky na řešení prvního nadzemního a podzemních podlaží a na domovní a venkovní vybavení,

– požadavky na nadstandardní vybavení,

– stavební soustava a způsob zakládání,

– podmínky připojení na inženýrské sítě,

– zvláštní požadavky péče o životní prostředí,

– požadavky na slaboproudá zařízení,

– zvláštní požadavky PO, popřípadě požadavky CO,

– požadavky na architektonické řešení.

• 2.4 Stavební program objektů občanské vybavenosti

– základní údaje o objektech občanské vybavenosti, jejich účelu a kapacitách, odůvodnění odchylek od normativů a vazba na THU,

– požadavky na architektonická a dispoziční řešení a na použití typizace a opakovaných projektů,

– stavební soustava a způsob zakládání,

– požadavky péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky PO, popřípadě CO,

– požadavky na vybavení a úpravu terénu souvisícího s objekty základní občanské vybavenosti,

– údaje o potřebě paliva, energií a vody,

– údaje o potřebě pracovních sil pro provoz jednotlivých objektů,

– požadavky na technické zařízení, popřípadě strojní vybavení, pokud jsou součástí stavební části, údaje o jejich účelu a funkci a předpokládaný způsob jejich zabezpečení,

– podmínky připojení objektů na zdroje a inženýrské sítě,

– požadavky na slaboproudá zařízení,

– požadavky na řešení interiérů a vnitřního zařízení.

• 2.5 Stavební program pozemních objektů základní technické vybavenosti (kotelny, výměníkové stanice apod.)

– požadavky na technické zařízení, strojní vybavení a vnitřní zařízení, údaje o jejich účelu a funkci a předpokládaný způsob jejich zabezpečení,

– údaje o kapacitách zařízení s bilancemi jejich využití a se seznamem napojených objektů,

– druh palivové základny, provozní parametry, stupeň odloučení zplodin a kouřových plynů, základní provozní a investiční ukazatele pro uvedení do provozu,

– požadavky na prostorové a dispoziční uspořádání a na využití typizace a opakovaných projektů,

– požadavky na vybavení a na úpravu terénu souvisících se stavebním objektem,

– údaje o množství a druhu odpadů, exhalací a odpadních vod a způsob jejich zneškodnění,

– bilance potřeby paliva, energií a vody,

– požadavky na slaboproudá zařízení,

– požadavky na automatizaci řízení,

– požadavky péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky PO,

– negativní vliv objektu na životní prostředí a požadavky na odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů,

– údaje o potřebě pracovních sil pro provoz jednotlivých objektů a zařízení,

– u rekonstrukcí, modernizací, rozšíření nebo adaptací dosavadních stavebních objektů údaje o jejich stavu, o stavu jejich zařízení a vybavení a o způsobu jejich současného a navrhovaného využití.

• 2.6 Stavební program dalších objektů základní technické vybavenosti obsahující tyto části:

• a) příprava území,

• b) komunikace, odstavná stání, provozní prostranství, terénní úpravy, hřiště, zeleň,

• c) vodovod,

• d) kanalizace,

• e) plyn,

• f) vytápění – rozvod tepla (kolektory),

• g) zásobení elektrickou energií,

• h) veřejné osvětlení,

• i) slaboproud,

• j) televizní signál.

Stavební programy se zpracovávají po objektech a obsahují zejména:

– zdůvodnění celkové koncepce řešení,

– údaje o propočtech měrných jednotek jednotlivých zařízení a bilance nároků na jejich kapacitu,

– popis napojení na stávající inženýrské sítě, investice podmiňující a širší vztahy,

– údaje o zpracovaných předběžných technických (popřípadě hydrotechnických) výpočtech a o jejich výsledcích,

– požadavky na technické řešení a vybavení objektu,

– požadavky na úpravu dotčeného režimu povrchových a podzemních vod,

– požadavky péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení,

– požadavky na ochranu před korozí kovových podzemních konstrukcí a zařízení,

– u televizního signálu údaje o vykrytí území.

• 2.7 Technologická část u staveb zahrnujících provozní soubory se zpracovává přiměřeně podle přílohy č. 2 části A bodu 2.2.

• 1. Ekonomické hodnocení

• 3.1 Vyjádření a hodnocení efektivnosti z národohospodářských hledisek, zejména

– současný stav, existující nároky a společensky žádoucí způsob uspokojování potřeb druhem služby v lokalitě, vyjádřený standardem příslušných zařízení a urbanistickými nebo jinými územně plánovacími ukazateli,

– soulad stavby s koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby a s úkoly dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství,

– potřeba (nezbytnost) stavby zejména s ohledem na stupeň využití existujících zařízení, vč. jejich rekonstrukce a modernizace,

– mimoekonomické účinky a důsledky stavby.

• 3.2 Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků (úrovně technickoekonomického řešení) stavby a hospodárnosti výstavby a provozu (užívání) stavby, zejména

– kapacity,

– technickoekonomická charakteristika poskytovaných služeb,

– plochy, obestavěné prostory,

– investice a základní prostředky,

– pracovníci a mzdové náklady,

– výkony a provozní náklady,

– nároky na provozní materiálovou spotřebu (energií, paliv, vody), popřípadě jiná materiálová opatření,

– lhůty přípravy a realizace výstavby.

• 3.3 Hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby

– vyčíslení souhrnných údajů a základních ukazatelů stavby a jejich porovnání s údaji a ukazateli soustav THU komplexní bytové výstavby,

– rozbor a zhodnocení zjištěných rozdílů.

• 3.4 Financování stavby

• a) zdroje financování a požadavky na státní rozpočet,

• b) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz strojů a zařízení, popřípadě na nákup licencí, materiálů, náhradních dílů apod. ze socialistických a kapitalistických států.

• 3.5 Souhrnné hodnocení společenské potřeby a efektivnosti stavby

– pozitivní účinky a důsledky stavby,

– negativní důsledky stavby,

– spolehlivost použitých informací, nejistoty, rizika a otevřené problémy.

B. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

C. Požadavky na provádění stavby

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 2, části C.

D. Výkresy

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 2, části D.

E. Doklady

Podle přílohy č. 2, části E.

PŘÍLOHA č. 4

ZÁSADY PRO POSTUP PŘI VÝBĚRU STAVENIŠTĚ

• 1. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje o

– zamýšleném druhu stavby,

– zajištění pracovních sil pro budoucí provoz,

– ploše potřebné pro výstavbu vč. skládek a odvalů a pro zařízení staveniště,

– nárocích vyplývajících ze zakládání stavby,

– potřebě vodních zdrojů,

– odvodnění a odvedení splašků,

– zdrojích paliv pro technologické a energetické účely,

– potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.),

– nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.),

– nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních,

– rizikových vlivech stavby na životní prostředí,

– stávajících trasách podzemních i nadzemních vedení.

Podkladem pro výběr staveniště jsou dále

– mapa oblasti,

– přehledná situace,

– situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch vč. maximální hranice staveniště,

– u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.

• 1. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):

– provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (příloha č. 5),

– prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí,

– obstarání potřebných geodetických podkladů,

– projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby),

– zjištění podmínek napojení stavby na dopravní sítě (železnice, silnice, vodní cesty) a rozvodné sítě (energetické, vodovodní, telekomunikační) a na kanalizace,

– zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu,

– projednání otázek souvisících investic,

– zjištění podmínek zabezpečení protikorozní ochrany.

• 1. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby

– nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší,

– byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.),

– byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání),

– byl respektován požadavek minimálního odnětí zemědělské půdy, zejména půdy nejlepších bonitních tříd,^122) zemědělskému půdnímu fondu a lesních pozemků lesnímu půdnímu fondu (zvláště v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení),

– byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.),

– byla respektována hlediska péče o životní prostředí a hlediska požární ochrany a civilní obrany.

PŘÍLOHA č. 5

PRŮZKUMY

• 1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských, pro provádění staveb (souboru staveb) a průzkumy speciální. Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy, provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech, a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.

• 1.1 Do průzkumů přírodních podmínek patří zejména průzkum surovinových zdrojů, inženýrskogeologický a hydrogeologický (vlastnosti základové půdy, poddolování, seismicita, režim, množství a jakost podzemních vod); průzkum půdně mechanický, průzkum hydropedologický a hydrologický (množství a jakost povrchové vody, inundační oblast); průzkum klimatických podmínek; průzkum hledisek ochrany přírody (vč. zemědělské půdy a lesních pozemků); průzkum ověřující, že nebudou dotčena ložiska nerostných surovin, minerální prameny a přírodní léčebné lázně a jejich rozvoj.

• 1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí; dále zpracování potřebných geodetických podkladů a zjištění vlastnických a užívacích vztahů k dotčeným pozemkům; průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při obnově objektů kulturních památek též uměleckohistorický, stavebně technický a restaurátorský průzkum dotčených i sousedících objektů a architektonických článků stavebních konstrukcí, které jsou předmětem památkové ochrany; při rekonstrukci, modernizaci a rozšíření též průzkum stavu dosavadních základních prostředků.

• 1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností odvedení, popř. využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení vč. dopravního ruchu; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace); průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na životní prostředí nebo naopak.

• 1.4 Speciální průzkumy prováděné v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami (např. průzkum bakteriologický, chemický, korozní, vysokofrekvenčního záření, vlivu trakčních a jiných elektrických vedení).

• 1.5 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních i jiných stavebních hmot zejména u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště – zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby.

PŘÍLOHA č. 6

STUDIE SOUBORU STAVEB

Studie souboru staveb má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění souboru staveb

D. Výkresy

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

Vypracovává se jako průvodní zpráva projektového úkolu v podrobnostech odpovídajících míře vyjasněnosti uvažované výstavby a s podrobným vyjádřením vazeb jednotlivých staveb souboru mezi sebou a případných návazností souboru na existující základní prostředky.

B. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

C. Požadavky na provádění souboru staveb

– základní koncepce zařízení staveniště se zřetelem na jeho využití pro stavby souboru, popřípadě využití dosavadních objektů pro tento účel; návrh na zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb,

– údaje o dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, hmot, materiálů a strojů a zařízení pro výstavbu,

– orientační lhůty vypracování projektových úkolů a úvodních projektů jednotlivých staveb,

– orientační lhůty provádění jednotlivých staveb, pořadí jejich dokončení a uvádění do provozu (užívání).

D. Výkresy

– přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením začlenění souboru staveb do širšího okolí, s vyznačením jeho komunikačních a jiných návazností, ochranných pásem, chráněných území, dobývacích prostorů a kovových podzemních konstrukcí,

– celková situace souboru staveb s vyznačením jednotlivých staveb souboru, se zakreslením stávajících základních prostředků a s vyznačením jejich návaznosti na navrhované stavby,

– blokové schéma technického vybavení a vzájemného propojení toku informací na úrovni souboru staveb,

– vybrané části výkresové dokumentace potřebných studií, popřípadě další výkresová dokumentace.

E. Doklady

– investiční záměr, popřípadě protokol o výběru staveniště,

– o výsledcích projednávání s orgány a organizacemi podle § 24 odst. 4,

– popřípadě další doklady.

Poznámka: Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její části projektové úkoly jednotlivých staveb souboru [§ 5 odst. 2 písm. b)], přizpůsobí se podrobnost jejího obsahu týkajícího se těchto staveb přiměřeně podrobnosti projektového úkolu podle přílohy č. 2, příp. přílohy č. 3 vyhlášky.

PŘÍLOHA č. 7

VYMEZENÍ VĚCNÉ NÁPLNĚ TECHNOLOGICKÉ A STAVEBNÍ ČÁSTI STAVBY

I. Obecná ustanovení

II. Technologická část stavby

III. Stavební část stavby

I. Obecná ustanovení

• 1. Tato příloha upřesňuje rozsah technologické a stavební části stavby a jejich věcnou náplň.^123) Nevztahuje se na dočasné objekty zařízení staveniště.

• 1. Při zařazování stavebních prací, strojů a dalších dodávek pro stavby do technologické nebo stavební části stavby se použije v návaznosti na ustanovení § 2 odst. 5 a 6 a § 34 vyhlášky a částí II. a III. této přílohy a dále:

• a) Metodiky třídění technologických zařízení v investiční výstavbě^124) (kromě ustanovení uvedeného v odstavci „provozní soubor přípojky na síť“ v části 31-elektrotechnická silnoproudá zařízení),

• b) Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.^14)

II. Technologická část stavby

• 1. Do technologické části se zařazují

• a) u výrobních staveb jednak stroje, zařízení a konstrukce včetně montáže, které slouží alespoň zčásti k zajištění technologického procesu základní nebo pomocné výroby, jednak stroje, zařízení a konstrukce uvedené v bodě II.2. této přílohy, pokud slouží k zajištění jiných technologických procesů než je technologický proces dané základní nebo pomocné výroby, popřípadě netechnologických procesů,^125)

• b) u nevýrobních staveb provozní zařízení, pokud jsou uvedena v bodě II.2. této přílohy.

• 1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do technologické části stavby:

Stroje, zařízení a konstrukce

• 1 zařízení velkokuchyní a středisek stravování s převážně mech. provozem, s kapacitou více než 1000 hlavních jídel v jedné směně

• 2 zdravotnické vybavení a zařízení budov pro zdravotnictví a budov pro sociální zabezpečení

• 3 veškeré strojní zařízení sil a skladů (zařízení pro mechanizované ukládání vč. regálů)

• 4 zařízení kotelen a výměníkových stanic jako zdrojů médií pro výrobní proces vč. funkčně souvisících zařízení^126)

• 5 zařízení kotelen středotlakých a vysokotlakých parních a kotelen horkovodních vč. funkčně nedílně souvisících zařízení^126)

• 6 strojní zařízení čerpacích, přečerpávacích a čisticích stanic a úpraven vod a zařízení redukčních stanic plynu včetně měření, regulace, dálkového ovládání a příslušenství (patří sem též zařízení hydroforových stanic)

• 7 strojní zařízení opraven a údržbářských dílen

• 8 požárně bezpečnostní zařízení (např. stabilní protipožární zařízení včetně rozvodů), instalovaná na provozních souborech nebo základních jednotkách provozního souboru (vč. hasicích rámů podle ONA 38 9179 - po revizi ONA 38 9212)

• 9 pojízdné jeřáby vč. pojezdových kolejnic a sběračů, tvořících součást výrobních linek (např. v kalírnách, automobilkách, jatkách, chladírnách)

• 10 výtahy a eskalátory, funkčně začleněné do výrobního procesu (patří sem též eskalátory pro provoz metra)

• 11 vyzdívky technologických zařízení^127)

• 12 izolace technologických zařízení a strojů

• 13 nátěry technologických zařízení a strojů

• 14 strojní zařízení rozmrazovacích tunelů

• 15 plechové komíny, pokud tvoří součást provozních souborů umělých tahů

• 16 zařízení mostových silničních a kolejových vah a mechanizovaných výsypek

• 17 kovové konstrukce těžních a vrtných věží, jámových stolic s výjimkou stolic u želbet. věží, na patrech dolů, hlav a pat šibíků, slepých jam, úchytných konstrukcí pro kabelové a trubní rozvody, vč. kotevního materiálu

• 18 kovové konstrukce zemědělského výrobního procesu (např. klece, kontejnery), netvořící součást zemědělských budov

• 19 kovové konstrukce a zařízení sloužící pro obsluhu technologických strojů a zařízení včetně pochůzných plošin, schodišť, žebříků apod.

• 20 stroje a zařízení pro krmení a napájení zvířat, dojení, ošetření mléka, manipulaci s výrobky, krmivy, výkaly v zemědělských provozech

• 21 strojní zařízení čistíren a barvíren látek

• 22 strojní zařízení dílen, laboratoří (s výjimkou chemických laboratoří) a zkušeben^128)

• 23 zařízení velkoprádelen charakteru průmyslových výrobních linek

• 24 strojní zařízení lázní, stadiónů, krematorií

• 25 strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků apod., vč. dálkového ovládání, signalizace, zabezpečovacího zařízení apod.

• 26 automatizované vybavení knihoven řízené počítačem, vč. regálů, kartotékových skříní, zařízení pro dopravu knih a objednávek

• 27 strojní zařízení rozhlasových, televizních a nahrávacích studií vč. propojovacího vedení

• 28 strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů apod.

• 29 strojní zařízení meteorologických stanic a navigačních stanic

• 30 strojní zařízení kalového hospodářství, olejového a tukového hospodářství, čpavkového hospodářství, odpadového hospodářství, strojní zařízení pro zachycování a úpravu úletů včetně odpopílkovacího zařízení a odsávání zauhlování, strojní zařízení kompresorových a hydraulických stanic

• 31 stabilní posunovací zařízení na vlečce

• 32 samohybná závlahová zařízení

• 33 strojní zařízení základových výpustí přehrad, odběrů vody, jalových výpustí, vtokových objektů pro vodní elektrárny včetně propojovacího potrubí vyjma potrubí zabetonovaných v tělese přehradní hráze a uložených v zemi, strojní zařízení lodních výtahů a zdvihadel

• 34 pohyblivé části konstrukcí plavebních komor pro vzdutí a regulaci vodních hladin, hradicí konstrukce jezů vč. pohonů

• 35 zařízení pro měření kouřových emisí

• 36 zařízení veřejných automatických telefonních ústředen

• 37 zařízení spojových zesilovacích stanic vč. propojovacích vedení a antén

• 38 vysokofrekvenční a nízkofrekvenční spojová zařízení (vysílače, odbavovací a kontrolní pracoviště) vč. propojovacích vedení

• 39 strojní zařízení chladíren a mrazíren zřízených ve zvláštních prostorách se strojovnou

Silnoproudá elektrotechnická zařízení

• 40 hlavní napájecí rozvody pro technologické zařízení uvnitř areálu stavby včetně souvisících stavebních prací, propojující provozní soubory (např. od spínací stanice nebo hlavní transformovny) včetně rozvaděčů a motorické elektroinstalace, s výjimkou napájecích rozvodů, které jsou součástí veřejné sítě^129)

• 41 strojní zařízení transformoven, měníren a spínacích stanic

• 42 speciální osvětlení na technologickém zařízení

• 43 náhradní zdroj el. energie vč. automatiky

Měření a regulace, automatizace a řízení, slaboproudá elektrotechnická zařízení

• 44 pobočkové telefonní ústředny nad 25 poboček montované

• 45 strojní vybavení výpočetních středisek

• 46 automatizované systémy řízení technologického procesu základní nebo pomocné výroby

• 47 zařízení a k nim patřící rozvody, zajišťující funkci (provoz) měřicí, regulační a ovládací techniky v technologickém procesu základní nebo pomocné výroby

• 48 dispečerská zařízení vč. velínů pro řízení výrobního procesu

• 49 zařízení průmyslové televize

• 50 telemetrická zařízení na dálkovodech

• 51 rádiová (radiolokační a radionavigační) a zabezpečovací zařízení letecké dopravy, světelná provozní zařízení letišť

• 52 železniční zabezpečovací a sdělovací zařízení vč. manipulačních, ovládacích a měřicích stolů, rozvodných kabelových vedení, vlastních energetických zdrojů a přístrojů zapojených na rozvodnou síť těchto zařízení

• 53 zabezpečovací zařízení pro kolejové systémy městské hromadné dopravy, elektrické signalizační zařízení a jeho ovládací systémy vč. dispečerských pro řízení všech druhů dopravy

• 54 dálkové měřicí a signalizační a ovládací zařízení vodáren, vodárenských dispečinků, retenčních a sedimentačních nádrží odpadních dešťových vod

• 55 sdělovací dálkové kabely – investice resortu spojů

Vzduchotechnická zařízení

• 56 větrací a klimatizační zařízení zajišťující požadované parametry vzduchu pro technologický proces a jeho pracovní prostředí (např. odmlžování, odsávání škodlivin, výparů, plynů, prachu, odsávání třísek, pilin, sušení, pneumatická doprava hmot, umělý tah, vzduchové clony a sprchy) včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů a event. zařízení chladicího s příslušenstvím

• 57 klimatizační zařízení (se zdrojem tepla nebo chladu) zajišťující požadované parametry vzduchu pro zabezpečení pohody prostředí včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů

• 58 jednotková větrací a klimatizační zařízení, umístěná ve větraném nebo klimatizovaném prostoru, která nejsou pevně spojena se stavbou a slouží výrobnímu procesu.

III. Stavební část stavby^130)

• 1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do stavební části stavby:

Konstrukce a konstrukční součásti

• 1 kovové konstrukce tvořící příslušenství nebo součást stavebních objektů včetně kotevního materiálu (základových roštů, kotevních šroubů, matic, podložek apod.)

• 2 železobetonové, zděné, dřevěné a jiné nekovové konstrukce nádrží, skladišť hořlavin, věží a komínů, vč. vyzdívek, nosné konstrukce společných domovních antén, plechové komíny s výjimkou těch, které tvoří součást provozních souborů umělých tahů

• 3 pevně zabudované součásti základů, sloužící kotvení strojního zařízení, pokud nejsou funkční součástí kotveného zařízení

• 4 přiléhající přístavby pomocné povahy (schodiště, závětří, ochranné střechy, balkóny, rampy apod.), venkovní žebříky a komunikační lávky pevně spojené s budovou, vlajkové tyče

• 5 konstrukce a stavební práce spojené s uložením a montáží silnoproudých a slaboproudých vedení (např. dvojité podlahy, šachty, kanály, rošty, mosty, otvory, skříně pro umístění kabelových závěsů a svorek, tvárnicové tratě, žlaby, kolektory)

• 6 lemovací profily kanálů, jam a montážních otvorů vč. jejich krytů s výjimkou speciálních krytů, které jsou součástí provozních souborů

• 7 stavební konstrukce jeřábových drah pojízdných jeřábů (včetně nosníků) vyjma pojezdových kolejnic a sběračů tvořících součást výrobních linek

• 8 izolace proti vodě, šíření tepla a zvuku, účinkům požáru, otřesům a chemickým vlivům s výjimkou izolace strojů a zařízení technologické části stavby

• 9 kovové konstrukce železničních, silničních, meziobjektových, komunikačních a sdružených mostů a lávek pro pěší

• 10 obvodové pláště transportních mostů vč. zastřešení

• 11 kovové konstrukce hrazení, zábran a roštů ve stájích a výbězích, senážních a kalových sil, pokud nejde o zařízení podle bodu II. 2/18 a II. 2/20

• 12 kovové konstrukce výztuže a výstroje podzemních objektů vč. důlních

Stroje, zařízení a vybavení objektů

• 13 stroje a zařízení zabudované^131) do stavebních objektů, které neslouží výrobním technologickým procesům, jako výtahy (osobní, nákladní), paternostery, eskalátory vč. nosných konstrukcí, chladicí boxy, pulty a skříně, vestavěné pulty, regály, skříně a kabiny, telefonní budky uvnitř objektů

• 14 pevně zabudované zařízení v laboratořích jako digestoře a pracovní stoly vč. napojení na přívod médií (bez jejich zdrojů)

• 15 vrata hangárů, vozoven a hal vč. poháněcího a automatického ovládacího zařízení

• 16 signální zabezpečovací zařízení proti vloupání, krádeži a požáru a zařízení CO

• 17 zařízení na odběr, případně na čištění netechnologických odpadů ve stavebních objektech

• 18 strojní zařízení kuchyní a středisek stravování do kapacity 1000 hlavních jídel v jedné směně

• 19 strojní zařízení prádelen, sušáren, mandloven a žehlíren, které nemají charakter průmyslové výrobní linky (provozního souboru resp. celku) zabudované^131)

• 20 zabudované tělocvičné nářadí^131) v objektech pro tělovýchovu

• 21 mechanizované lávky k mytí fasád

• 22 limnigrafy

• 23 vyznačení jízdních pruhů a směrových šipek na komunikacích, dopravní značky statické (světelné i reflexní)

• 24 protipožární konstrukce (např. požární uzávěry otvorů, požárně dělicí konstrukce, příčky a přepážky v energokanálech, energomostech, dopravníkových mostech, trafostanicích a rozvodnách)

Instalace vodovodní, plynovodní, kanalizační apod.

• 25 instalace vodovodní, plynovodní a kanalizační včetně zařizovacích předmětů a přístrojů, spotřebičů tuhých, tekutých a plynných paliv, odpadní šachtice, požární vodovod včetně souvisícího vybavení (např. pomocných čerpadel)

• 26 čerpací a přečerpávací zařízení nemající charakter provozního souboru, funkčně souvisící se zdravotně technickými instalacemi, pokud nenavazuje na výrobní proces (např. přečerpávací zařízení k přečerpávání splaškové vody do kanalizace)

• 27 rozvody plynů vč. medicinálních, vzduchu, zdravotně technické instalace

Vytápění

• 28 zařízení kotelen teplovodních a nízkotlakých parních a výměníkových stanic vč. funkčně nedílně souvisících zařízení (např. měření a regulace, zabezpečovací zařízení, signalizační a odpopílkovací zařízení), s výjimkou takových kotelen a výměníkových stanic, které slouží převážně výrobnímu procesu

• 29 topné instalace včetně rozvodu páry, horké a teplé vody, radiátorů, akumulačních kamen, kaloriferů a registrů s nasávacím potrubím sloužícím pro přívod vzduchu do topných souprav, včetně elektrických rozvodů pro jejich pohon a zapojení, vč. zařízení pro regulaci teploty

Hromosvody a uzemnění

• 30 hromosvody a uzemnění kovových součástí objektů (zemnící sítě), pokud nejsou nedílnou součástí provozních souborů

Vzduchotechnika

• 31 jednotková větrací a klimatizační zařízení, umístěná přímo ve větraném nebo klimatizovaném prostoru včetně případných rozvodů, pokud jsou pevně spojena se stavbou a neslouží výrobnímu procesu

• 32 větrací zařízení včetně vzduchovodů mimo zařízení uvedená pod bodem II. 2/56

Dálková potrubní vedení

• 33 potrubní vedení a rozvody podzemní i nadzemní s výjimkou potrubí pro technologické účely

• 34 katodová ochrana dálkových potrubních vedení

• 35 potrubí základových výpustí přehrad pevně zabudovaná do tělesa přehradní hráze a potrubí uložená v zemi

Světelné a silnoproudé rozvody a zařízení

• 36 silnoproudá rozvodná vedení, sloužící pro přívod elektrické energie ke strojům a zařízením, které jsou součástí stavebních objektů

• 37 vnitřní světelná elektrická instalace v objektech, instalace pro nouzové osvětlení včetně akumulátorové stanice, rozvodů, rozvaděčů, přístrojů a osvětlovacích těles

• 38 světelné reklamy včetně elektrické instalace

• 39 venkovní osvětlení včetně rozvodů, rozvaděčů a osvětlovacích těles

• 40 osvětlení výškových objektů, zajišťující bezpečnost letecké dopravy

• 41 silnoproudé kabelové nebo nadzemní vedení celostátní a veřejné sítě^129) vč. přípojek končících v areálu stavby odběrným zařízením (spínací stanice, hlavní transformovna) s výjimkou odběrného zařízení

• 42 trakční a napájecí vedení kolejové i bezkolejové dopravy

Sdělovací a slaboproudé rozvody a zařízení kromě zařízení v odvětví železniční sdělovací a zabezpečovací techniky

• 43 společné domovní televizní a rozhlasové antény včetně trubkování, rozvodu a zesilovačů, samostatné anténní systémy (s výjimkou speciálních antén pro primární zesilovače a primárních zesilovačů obytných souborů)

• 44 zařízení sdělovací techniky, zařízení časová, rozhlasová, telefonní apod., včetně rozvodů, pokud nejde o zařízení uvedená v části II. 2

• 45 pobočkové telefonní ústředny skříňového provedení do 25 účastnických poboček

• 46 zařízení a vedení potrubní pošty

• 47 propojení hlásek na dálnicích

Přeložky vedení

• 48 přeložky podzemních i nadzemních vedení a rozvodů, vyvolané stavbou.

PŘÍLOHA č. 8

VÝCHOZÍ TECHNICKÉ ÚDAJE A PROJEKTOVÉ PODKLADY

• 1. Výchozí technické údaje pro poskytování projektových podkladů obsahují zpravidla:

– název a požadovaný účel a charakteristiku stroje, zařízení nebo výrobku,

– počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),

– technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech výrobků, materiálů nebo látek, které budou požadovaným zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., podle potřeby i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,

– zvláštní požadavky na vybavení a provoz požadovaného zařízení (na automatizaci, mechanizaci, provozní kontrolu, diagnostiku, péči o životní prostředí, požární ochranu, civilní obranu, bezpečnost práce a technických zařízení, ochranu podzemních, popř. pozemních kovových zařízení před korozí, dále zvláštní požadavky na technické a přejímací podmínky, popř. obsluhu zařízení, na potřebu náhradních dílů apod.),

– zvláštní požadavky na montáž,

– údaje o tom, kde bude zařízení umístěno (v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí),

– přibližnou hmotnost,

– náčrt sestavy,

– jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, jde-li o nestandardní zařízení, o němž je odběrateli známo, že bylo dříve dodáno nebo nabízeno v podobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.

Výchozí technické údaje se podle potřeby doplní u stavební části (včetně kovových konstrukcí):

– návrhy dispozičního uspořádání objektu nebo jeho části s popisem účelu a funkce jednotlivých prostorů a s vymezením podmínek nebo nároků na konstrukce a na technické, popřípadě architektonické nebo výtvarné řešení,

– rozměrovými náčrty požadované skladebnosti stavebních prvků nebo konstrukcí s popisem jejich účelu a vymezením specifických požadavků na jejich výtvarné, technické, technicko-fyzikální vlastnosti,

– údaji o způsobu řešení technických zařízení budov, vyvolávajících potřebu úprav stavebních prvků, popřípadě konstrukcí,

– schématickým náčrtem sestavy kovové konstrukce s naznačením umístění příslušného stroje v obrysech a předběžným vyznačením zatížení,

– zvláštními požadavky na montáž kovové konstrukce.

• 1. Projektové podklady jsou zejména:

– zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních a stavebních soustav,

– statické a technicko-fyzikální údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,

– výkresy skladeb, technické a technicko-fyzikální údaje o konstrukcích střešních plášťů, podlah, dlažeb a příček a o speciálních druzích izolací,

– výkresy stavebních soustav, konstrukcí, prvků, jejich styků a spojů, a výkresy výrobků a dodávek přidružené stavební výroby a jejich návazností na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),

– údaje o výrobcích a materiálech,

– technické, technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,

– způsob nebo možnosti úprav stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,

– rozměrové náčrty strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, hmotnost, tolerance apod.,

– výrobní program standardních strojů,

– katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, hmotnosti a výkony základních a provozních jednotek,

– údaje o spolehlivosti strojů a zařízení,

– podklady pro řešení ochrany podzemních, popřípadě pozemních kovových zařízení před korozí,

– technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomického zhodnocení,

– lhůty dodávek, popřípadě výroby,

– individuální kalkulace R- a P- položek,

– ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,

– údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,

– osvědčení o vhodnosti výrobků,^132)

– typové programové vybavení,

– odkazy na

– ceníky,

– typové podklady, podrobnou dokumentaci k typovému podkladu,

– katalogovou dokumentaci a opakovatelné projekty,

– státní a oborové technické normy,

– průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,

– výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.

PŘÍLOHA č. 9

ÚVODNÍ PROJEKT

Úvodní projekt má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení stavby

C. Technologická část

D. Stavební část

E. Rozpočtová část

F. Plán organizace výstavby

G. Doklady

A. Průvodní zpráva

Obsahuje zejména

– kopii evidenčního listu stavby,

– výchozí podklady, na základě kterých byl úvodní projekt vypracován,

– přehled uspořádání úvodního projektu,

– členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, popřípadě jejich ucelené části,

– dodavatelský systém s uvedením vyšších a dalších rozhodujících dodavatelů,

– plnění podmínek, které vyplynuly ze schválení projektového úkolu.

B. Souhrnné řešení stavby

• 1. Ekonomické hodnocení

Zpracovává se podle přílohy č. 2, části A, bodu 3; přiměřeně k vyššímu stupni technickoekonomické vyjasněnosti řešení, zejména pokud jde o nároky na dovoz z nesocialistických zemí.

• 1. Souhrnná technická zpráva

Objasňuje celkové řešení stavby a obsahuje zejména

• 2.1 Území výstavby a všeobecné údaje

– zásady celkového technickoekonomického, urbanistického, architektonického, technického a výtvarného řešení stavby a začlenění stavby v území,

– zhodnocení staveniště s odkazem na provedený výběr staveniště, zhodnocení a výsledky provedených průzkumů a důsledky vyplývající z průzkumů na řešení stavby,

– u rekonstrukcí, modernizací a rozšíření stávajících základních prostředků zhodnocení jejich stavu a u obnovy objektů kulturních památek též zhodnocení jejich stavu z hlediska uměleckohistorického,

– údaje o použitých geodetických podkladech a o vytyčovací síti a návrh ochrany geodetických bodů,

– rozmístění vytyčovacích bodů, jejich stabilizace a ochrana,

– popis způsobu napojení stavby na dopravní systém, zásady řešení dopravy na území stavby s bilancí ploch potřebných pro dopravní zařízení, případně zvláštních dopravních zařízení,

– hlavní zásady výškové úpravy staveniště s bilancí zemních prací a rozvozů s určením místa těžení (zemníků) a deponií a s údaji o hospodaření s ornicí,

– zásady úprav území stavby, rekultivace a sadových úprav včetně zřízení hřišť všeho druhu, osvětlení vnějších ploch, řešení pohledových a hlukových bariér apod.,

– údaje o souvisících investicích a způsob jejich zajištění,

– vliv stavby na životní prostředí a naopak, popis ochranných pásem všeho druhu včetně opatření pro jejich správnou funkci a využití,

– územnětechnické podmínky a zásady řešení napojení stavby na všechny druhy sítí inženýrských, energetických a spojových s uvedením bilancí potřeby, ve vztahu k výsledkům průzkumu a k dosavadním zařízením; způsob zajištění televizního příjmu,

– popis řešení protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení (pasívní, aktivní, popř. společné) s uvedením rozhodujících výsledků korozního průzkumu a měření, úprav objektů na trase,

– popis řešení CO,

– možnost stavebního růstu v případě rozšíření provozu (výroby).

• 2.2 Technologii výroby (provozu)

– výrobní program, hlavní výrobní činnosti, kapacita, roční časový fond, výrobní nebo jiná kooperace s dalšími závody,

– stručný popis hlavní technologie jednotlivých provozních souborů (provozních celků),

– možnosti rozšíření výroby (provozu),

– údaje o potřebě, výchozím a konečném složení surovin, materiálů, meziproduktů a odpadních látek (látková bilance); způsob zajištění surovin a materiálů,

– způsob zneškodnění, zužitkování a odstranění odpadních látek a energií a vyhodnocení jejich účinků na životní prostředí.

U inženýrských staveb se uvede

– účel, rozsah a funkce stavby, u víceúčelových staveb též komplexní řešení ve vztahu k jednotlivým uživatelům a k organizaci provozu,

– stručný popis a zdůvodnění zásad technického řešení stavby, s udáním parametrů hlavních objektů.

U vodohospodářských a podobných staveb

– celkové údaje o potřebě a zajištění chemikálií,

– hlavní údaje o likvidaci vodárenských kalů; využití kanalizačních kalů.

• 2.3 Energetické hospodářství

Řešení zdrojů a rozvodů s rozdělením spotřeby energií pro provozní soubory (celky) a stavební objekty. U staveb budovaných pro výrobu některé z energií se výroba této energie považuje za technologii výroby a díl „Energetické hospodářství“ je obsažen v oddílu 2. – „Technologie výroby (provozu)“.

• 2.3.1 Elektřina

– celková koncepce řešení,

– bilance roční spotřeby elektřiny a způsob jejího krytí (souhrnně za celou stavbu),

– orientační diagram denní spotřeby,

– volba proudových soustav a napětí,

– způsob regulace na straně vysokého a nízkého napětí,

– údaje o zkratových poměrech,

– volba ochrany v rozvodné síti, popřípadě u velkých a důležitých agregátů,

– celková koncepce uzemnění,

– způsob kompenzace účinníku,

– kategorizace spotřeby elektřiny pro jednotlivé provozní celky,

– případné zvláštní požadavky na zásobování elektřinou.

• 2.3.2 Teplo a paliva

– bilance spotřeby tepla (páry, horké vody, topného plynu, oleje apod.) a způsob jejího krytí (souhrnně za celou stavbu),

– grafické vyjádření průběhu spotřeby tepla,

– parametry topných médií (pára, horká voda apod.) na rozvodných systémech,

– způsob hospodaření s kondenzáty a údaje o čistotě kondenzátů,

– případné zvláštní požadavky na zásobování teplem.

• 2.3.3 Ostatní energie (stlačený vzduch, inertní plyn apod.)

– bilance vlastní výroby a spotřeby energií,

– údaje o parametrech energií na zdrojích a v rozvodných systémech.

• 2.4 Vodní hospodářství

– celková koncepce řešení,

– bilance spotřeby vody a bilance odpadních vod (souhrnně za celou stavbu),

– grafické vyjádření průběhu spotřeby,

– popis a srovnání kvality všech užitkových a odpadních vod včetně zdrojů a recipientu, návrhy na jejich úpravu se všemi potřebnými údaji,

– stručný popis vodohospodářských zařízení, způsobu úpravy vody, čištění odpadních vod, určení systému oběhu vody v závodě, rozvodů apod.

• 2.5 Stavební objekty

– stručný popis stavebních objektů,

– stručný popis inženýrských objektů,

– zásady řešení technického zařízení budov včetně údajů o tepelně technických vlastnostech stavebních konstrukcí,

– možnosti rozšíření objektů, popřípadě provozů,

– přehled použitých typových podkladů, opakovatelných projektů a ostatních opakovaných projektů.

• 2.6 Společné údaje a požadavky

• 2.6.1 Manipulace s materiálem, doprava

– celková koncepce manipulace s materiálem a dopravy s uvedením způsobu napojení na stávající systém,

– přehled nároků na vnější dopravu do závodu a ze závodu,

– přehled nároků na vnitrozávodní dopravu.

• 2.6.2 Systém řízení technologických, popřípadě výrobních procesů^133)

Celková koncepce řešení systému s uvedením nezbytných údajů o navazujících systémech řízení vyšších úrovní.

• 2.6.3 Sdělovací zařízení

Celková koncepce řešení.

• 2.6.4 Péče o životní prostředí

Popis technického řešení stavby z hlediska péče o životní prostředí, a to zejména

– charakteristika technologie výroby (provozu), provozních souborů a stavebních objektů,

– zdroje, druhy, vlastnosti a množství škodlivin a jiné možnosti ohrožení zdraví pracovníků,

– způsob požadovaného omezení nebo zneškodnění rizikových vlivů, popřípadě i dalších nežádoucích změn životního prostředí způsobených stavbou (jejím provozem nebo užíváním),

– stavební, prostorové, mikroklimatické, akustické a světelné řešení,

– odchylky od platných předpisů (vč. techn. norem).

• 2.6.5 Péče o bezpečnost práce a technických zařízení

Popis technického řešení stavby z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení, a to zejména

– charakteristika technologie výroby (provozu), provozních souborů a stavebních objektů,

– zdroje ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků,

– bezpečnostní pásma,

– způsob požadovaného omezení rizikových vlivů,

– vnitřní komunikace a únikové cesty,

– ochrana pracovníků a pracovního prostředí před účinky škodlivin,

– vnitrozávodní doprava a manipulace s materiálem,

– technické zařízení, bezpečné přístupy a plochy pro obsluhu, údržbu a opravy objektů a technických zařízení,

– skladování nebezpečných látek a manipulace s nimi.

• 2.6.6 Civilní obrana

– charakteristika provozních souborů a stavebních objektů z hlediska civilní obrany,

– technické řešení stavby z hlediska civilní obrany.

• 2.6.7 Požární ochrana

– charakteristika provozních souborů a stavebních objektů z hlediska požární ochrany,

– technické řešení stavby a provozu z hlediska požární ochrany (včetně vodních zdrojů a vnějších požárních hydrantů, požární signalizace, požárních stanic nebo zbrojnic apod.).

• 2.6.8 Údržba základních prostředků

– zásady provádění údržby (vlastními pracovníky, jinými provozy, event. externě) s rozborem potřebných kapacit.

• 2.6.9 Organizace provozu

– údaje o počtu pracovníků (z toho ženy a mladiství) s rozdělením na provoz, údržbu a ostatní a s uvedením požadované kvalifikace,

– směnnost; počet pracovníků v nejsilněji obsazené směně v členění na muže, ženy, mladistvé,

– návrh organizace provozů a její vazba na celkovou organizaci vyšší organizační složky.

• 1. Výkresy

• 3.1 Přehledná situace oblasti vyznačená na mapovém podkladu se zakreslením staveniště a jeho napojení na inženýrské objekty a vyznačení vztahů k okolí, zejména ochranných pásem a inundací a místa souvisících investic mimo staveniště (v měřítku 1:5000 až 1:50 000).

• 3.2 Celková situace stavby (zastavovací plán) vypracovaná zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1:500, pro zvláštní případy velkoplošných vodohospodářských nebo rozsáhlých liniových staveb zpravidla v měřítku 1:5000 nebo 1:2000, která obsahuje zejména

– polohové a výškové vyznačení všech dosavadních základních prostředků (zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení) podle dokumentace poskytnuté jejich správci; označení chráněných objektů stavebních i přírodních,

– navrhované zastavění, včetně napojení na pozemní a inženýrské objekty s vyznačením podchodů pod komunikacemi; úprava staveniště včetně demolic; možnosti rozšíření,

– základní rozměry určující velikost navrhovaného zastavění a jeho polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bodovým polím, k osám tras komunikací apod.),

– vyznačení parkových ploch a zeleně, pěších komunikací, hřišť a drobné architektury,

– navrhované, popřípadě stávající zařízení PO s vyznačením příjezdových komunikací a nástupních ploch,

– vyznačení výškových kót prvých podlaží stavebních objektů a upraveného terénu,

– označení ochranných pásem hygienických a bezpečnostních vzdáleností,

– světové strany, směr a frekvenci převládajících větrů,

– vyznačení výsledků průzkumu staveniště (sondy, podzemní voda, území inundační, poddolované a sesuvné), pokud toto není uvedeno na zvláštních výkresech,

– označení hlukových pásem (dopravy silniční, železniční a letecké), jakož i vyznačení náletových kuželů,

– názvy přilehlých dosavadních prostorů (ulice, náměstí apod.), popřípadě číslo parcel a bloků,

– legendu jednotlivých objektů,

– vyznačení plochy pozemků zastavěných a nezastavěných v m^2 a v procentech.

• 3.3 Návrh vytyčovací sítě stavby obsahující údaje, které ve spojení s celkovou situací stavby, popřípadě s koordinačním výkresem, určují jednoznačně polohu všech navrhovaných stavebních objektů.

• 3.4 Odkládací plochy pro potřebu údržby a generálních oprav.

• 3.5 Koordinační výkres stavby s vyznačením navrhovaných pozemních a inženýrských objektů, popřípadě provozních souborů, všech sítí a rozvodů, popřípadě s řešením způsobu jejich křížení a s vyznačením sond hydrogeologického průzkumu a hranice staveniště.

• 3.6 Souhrnné technologické schéma.

• 3.7 Schéma vnitrozávodní dopravy se znázorněním materiálového toku, směrování, frekvence apod. s vyznačením dopravních prostředků.

• 3.8 Jednopólové schéma zásobování elektřinou včetně napájecích silnoproudých rozvodů.

• 3.9 Hlavní schéma rozvodu páry nebo horké vody s údaji o přenosu tepla s vyznačením hlavní sítě vratných kondenzátů a s údaji o množství a napojení na zdroj.

• 3.10 Schéma rozvodů ostatních energií, pokud mají význam hlavních energií (topný plyn, tlakový vzduch apod.).

• 3.11 Společné schéma všech vnějších sdělovacích rozvodů s vyznačením ústředen.

• 3.12 Základní schéma

– jímání vody, její úpravy a dopravy,

– hospodaření s vodou (průmyslová voda, požární voda, odpady, kanalizace),

– čištění odpadních vod a odvedení do recipientu.

• 3.13 Organizační schéma

• 3.14 Schéma zapojení zařízení aktivní, popřípadě společné ochrany před korozí.

Poznámka: Podle povahy případu lze výkresy účelně sloučit, popřípadě vypustit nebo nahradit tabulkami. Pokud je to účelné, použijí se výkresy a schémata i pro jednotlivé provozní soubory a stavební objekty.

C. Technologická část

Zpracovává se pro provozní soubory, a to podle jejich prostorové souvislosti. Provozní soubory umístěné v bezprostřední návaznosti na jiné provozní soubory se řeší společně. U provozních souborů budovaných pro výrobu některé z energií se výroba této energie považuje za technologii a technologická část se zpracuje jako pro výrobní zařízení. U jiných provozních souborů nebo jejich částí, jako jsou přípojná potrubí, napájecí rozvody, transformovny, spínací stanice, aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí, vzduchotechnická zařízení, elektrotechnická část, systémy řízení výrobního procesu (řídí-li nejméně dva provozní soubory) a energetická dispečerská zařízení apod., zpracuje se příslušná část obdobně jako pro soubory výrobního (provozního) zařízení.

• 1.1 Výrobní (provozní) zařízení

• 1.1.1 Technická zpráva

– základní údaje o požadované výrobě a výrobní kapacitě, fond pracovní doby,

– popis technologie výroby, nositel technologického procesu, záruky,

– látková bilance,

– výroba hlavních a vedlejších výrobků; technické podmínky, odbyt nebo využití,

– potřeba hlavních a vedlejších surovin, technické podmínky, zdroje a způsob zásobování,

– rozpis energií, paliv a vody; druh (technické podmínky) a množství energií a vod, zdroje a způsob zásobování, hlavní spotřebiče, instalované výkony, výpočtová a špičková zatížení odběru elektřiny, kategorizace spotřeby,

– množství odpadních látek, charakteristika (složení), podmínky, způsob využití, zneškodnění nebo odvedení,

– pracovní síly a směnnost,

– laboratorní kontrola,

– patentové a licenční nároky,

– volba strojů a zařízení,

– zdůvodnění dispozičního řešení,

– řešení manipulace s materiálem uvnitř provozního souboru,

– požadavky na dopravu do a z provozního souboru,

– sklady a mezisklady surovin, provozních hmot, polovýrobků, výrobků a odpadů v provozním souboru,

– volba a způsob provedení tepelných izolací,

– povrchová ochrana, barevné řešení,

– zvláštní požadavky na zpracování prováděcích projektů, popřípadě jiné dokumentace,

– zvláštní požadavky na výrobu a montáž,

– zvláštní požadavky vyplývající z potřeb komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu, popřípadě garančních zkoušek,

– elektrická požární signalizace.

Poznámka: Technické požadavky na komplexní vyzkoušení a zkušební provoz, popřípadě garanční zkoušky se uvedou v části F.

• 1.1.2 Výkresy

– technologické schéma; vyjadřuje technologický postup podle toku materiálu s vyznačením hlavních údajů o množství, intenzitě a o hlavních parametrech hmot a energií vstupujících a vystupujících,

– dispoziční schéma; vyznačuje vzájemné propojení všech strojů, zařízení a měřící i řídící obvody; tam, kde je to účelné, lze obě schémata nahradit jediným schématem,

– dispozice strojů a zařízení (půdorysy a potřebné řezy zpravidla v měřítku 1:200); vyjadřuje návrh prostorového rozmístění hlavních strojů a zařízení uvedených ve schématu, a to v podrobnostech umožňujících určení potřebných ploch a prostorů, vazeb na stavební konstrukci, vnější rozvody a inženýrské sítě; vyznačují se v ní schématicky kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení, s udáním jejich hlavních rozměrů a zatížení; dále se v ní vyznačí směr případného rozšíření a druh prostředí; zakreslí se potrubí a potrubní svazky, které svými rozměry nebo jinými vlastnostmi ovlivňují dispoziční řešení.

• 1.1.3 Seznam strojů a zařízení

Obsahuje hlavní stroje a zařízení v tomto uspořádání:

– stroje a zařízení se uvedou v členění na provozní jednotky, popřípadě základní jednotky; u každé položky se uvedou technické údaje; pro nestandardní stroje se v případě potřeby uvedou výchozí technické údaje; pokud je v seznamu uveden provozně nevyzkoušený stroj, musí být jako takový označen,

– kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvede se název a hmotnost,

– potrubí včetně příslušenství a armatury; uvedou se souhrnně podle druhu materiálu a celkové hmotnosti stanovené odborným odhadem,

– izolace se uvedou souhrnně v členění podle druhu materiálu izolací s odhadem výměr,

– nátěry se uvedou souhrnně s odhadem výměr.

Poznámka (platí pro zpracování všech seznamů strojů a zařízení):

• a) pro nestandardní stroje a zařízení a kovové konstrukce mohou být výchozí technické údaje uvedeny ve zvláštních výkresech nebo popisech, které tvoří přílohu k seznamu strojů a zařízení;

• b) odděleně se uvádí

– inventář hrazený z investičních prostředků,

– stroje a zařízení z tuzemska zajišťované investorem přímo,

– stroje a zařízení z dovozu.

Seznam strojů a zařízení je současně specifikací k rozpočtu provozního souboru.

• 1.2 Systém řízení technologických a výrobních procesů, popřípadě procesů vyšších úrovní^133)

• 1.2.1 Technická zpráva

– popis systému řízení včetně úrovně jeho automatizace, struktury a funkcí s uvedením řešení jeho jednotlivých částí (podsystémů), popis řešení jejich vazeb s řízeným objektem a s navazujícími systémy řízení a popis řešení vazeb mezi jednotlivými částmi (podsystémy),

– charakteristika provozu a prostředí,

– charakteristické údaje o čidlech, měřených a řízených médiích s údaji o hlavních konstrukčních materiálech,

– popis algoritmů řízení s uvedením podmínek jejich realizace, popřípadě požadavků na programové vybavení,

– popis napájení systému řízení.

• 1.2.2 Výkresy

– kopie dispozic strojů a zařízení s vyznačením tras přenosu informací,

– kopie dispozičního schématu uvedeného v odstavci 1.1.2 s vyznačením měřících míst, popřípadě samostatná schémata složitých měřících a řídících obvodů,

– dispozice umístění řídících center, panelů, ovládacích pultů, operátorských pracovišť, rozvodových skříní s udáním hlavních rozměrů,

– schéma a popis toku informací mezi jednotlivými uzly automatizovaného systému,

– podle potřeby grafické vyjádření algoritmů řízení.

• 1.2.3 Seznam strojů a zařízení

– seznam přenosných, měřících a řídících obvodů,

– stručná specifikace přístrojů v jednotlivých typech obvodů,

– stručná specifikace řídicích systémů, panelů, pultů, skříní a ostatního zařízení investičního charakteru.

• 1.3 Provozní rozvod silnoproudu

• 1.3.1 Technická zpráva

– údaje, kde začíná a končí rozvod,

– volba proudových soustav a napětí a způsob napájení,

– údaje o celkové maximální současné spotřebě a přehled spotřeb v jednotlivých proudových soustavách, rozčleněných podle napětí,

– případné zvláštní provozní a předpisové podmínky a jejich řešení,

– druh prostředí,

– stupeň důležitosti dodávky elektrické energie,

– zásadní řešení ochran proti zkratu, přetížení, nebezpečnému dotykovému napětí, uzemnění apod.,

– popis způsobu kompenzace účinníku,

– zásady blokování, ovládání, měření a signalizace; zkratové poměry až po přípojnice rozvaděčů,

– zásady řešení z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení.

• 1.3.2 Výkresy

– přehledové schéma propojení rozvaděčů bez dimenzování ochran; zakreslí se hlavní rozvaděče až po přípojnici podružných rozvaděčů nebo až k místům připojení samostatně napojovaných výrobních zařízení s jejich označením, s vyznačením proudových soustav a s udáním zkratových poměrů,

– dispozice se zakreslenými sdruženými trasami rozvodů, počínaje od hlavního rozvaděče až po podružné rozvaděče s uvedením druhu a rozměrů rozvaděčů a informativních rozměrů sdružených tras,

– jednopólová schémata rozvaděčů vyjádřená graficky nebo pomocí tabulky s vyznačením jednotlivých vývodů, použitých přístrojů bez dimenzování pojistek a tepelných ochran a bez udání druhu a průřezů vodičů a vývodů; dále se uvede druh rozvaděče a jeho hlavní rozměry.

• 1.3.3 Seznam strojů a zařízení členěný podle objektů

– obsahuje jednotlivé položky investičních dodávek, tj. rozvaděče (druh, proudovou soustavu, jmenovitý proud přípojnice, počet polí pro vn, zkratovou odolnost), popřípadě transformátory od 30 kVA,

– u montážních prací uvedou se jen souhrnně položky základního montážního materiálu podle odborného odhadu.

• 1.4 Provozní potrubí

• 1.4.1 Technická zpráva obsahuje

– údaje, kde začíná a končí provozní rozvod,

– množství přenášených médií bez uvádění údajů obsažených ve výkresech,

– stručné zdůvodnění druhů volených potrubí s jejich technickým popisem (tlakové ztráty, požadavky na vytápění nebo chlazení potrubí, izolace a nároky na materiál) s požadavky na uložení, spádování, kompenzaci a odvodnění apod.,

– výsledky výpočtů předběžných tlakových a tepelných ztrát,

– další údaje, např. požadavky na vyzkoušení apod.,

– zásady řešení z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení.

• 1.4.2 Výkresy

– schéma rozvodu s označením druhu média, jmenovité světlosti, potrubní třídy, popřípadě znakem izolace, s vyznačením strojů a zařízení (spotřebičů) a napojení na přípojné potrubí; kde je to účelné, lze použít provozní schéma podle bodu 1.1.2,

– dispozice obsahuje vyznačení tras potrubí od místa napojení na přípojné (vnější) potrubí až k místům připojovaných zařízení a umístění hlavních armatur.

• 1.4.3 Seznam strojů a zařízení obsahuje

– potrubí včetně příslušenství a armatury; uvedou se souhrnně podle druhu materiálu s celkovou hmotností stanovenou odborným odhadem,

– kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvede se název a hmotnost,

– izolace; uvedou se souhrnně v členění podle druhu materiálů izolací s odhadem výměr,

– nátěry; uvedou se souhrnně s odhadem výměr.

• 1.5 Údržba základních prostředků

• 1.5.1 Technická zpráva

– určení a řešení ploch, prostorů a přístupových cest pro demontáž zařízení a jeho uzlů,

– návrh potřebných úprav stavebních konstrukcí (zavěšení kladkostrojů apod.),

– přístupnost a vyměnitelnost součástí a uzlů (max. rozměry, hmotnost, možnost jejich dopravy),

– výčet kapacity a technická data zařízení provozovatele určených pro údržbu,

– zásady technologických postupů a podmínek pro provádění údržby a oprav vybraných zařízení.

Poznámka: Obsah technické zprávy je nutno projednat s investorem, popřípadě provozovatelem a s dodavateli případně uplatnit požadavky ve výchozích technických údajích.

• 1.5.2 Výkresy

Zpravidla se zpracovávají do hloubky výchozích technických údajů s použitím výkresů technologické části, popřípadě stavební části úvodního projektu.

• 1.5.3 Seznam strojů a zařízení

Zpracovává se obdobně podle 1.1.3.

Poznámka: Vypracování dokumentace podle bodů 1.5.2 a 1.5.3 přichází v úvahu jen v případech, kdy požadavky na údržbu vyvolávají potřebu mechanizačních, dopravních či jiných prostředků, které je nutno hradit z investičních prostředků na stavbu.

• 1. Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí

• 2.1 Technická zpráva

Popis a způsob řešení, zdroj proudu, technické parametry, popis užitých zařízení, způsob provozu a ovládání.

• 2.2 Výkresy

Dispozice uložených zařízení s vyznačením jednotlivých složek aktivní ochrany, schéma systémů ochrany, dispozice jednotlivých složek ochrany.

• 2.3 Seznam strojů a zařízení

Poznámka: Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí a její dokumentace patří do té části stavby, do které bylo zařazeno příslušné podzemní kovové zařízení.

• 1. Specifikace dodávek s dlouhou dodací lhůtou

Specifikace dodávek a prací, které je nutno vzhledem k jejich dodacím lhůtám a plánované lhůtě výstavby zajistit předem. Specifikaci odevzdá generální projektant investorovi v dohodnutém rozsahu a termínu.

D. Stavební část

Zpracovává se pro jednotlivé stavební objekty; zahrnuje popřípadě též dokumentaci podle části C bodu 2.

• 1. Pozemní objekty

• 1.1 Architektonicko-stavební řešení

• 1.1.1 Technická zpráva

– účel objektu,

– zásady funkčního, technického, architektonického a výtvarného řešení,

– účelové jednotky, užitková plocha, obestavěný prostor,

– stavební soustava,

– způsob založení objektu,

– shrnutí výsledků průzkumných prací,

– ochrana objektu proti negativním vlivům,

– stručný popis technického vybavení objektu (zdravotní technika, vytápění, větrání, klimatizace, osvětlení, akustické podmínky apod.),

– posouzení spotřeby energie na vytápění,

– zvláštní požadavky na ochranu proti korozi,

– využití typových podkladů a výsledky projednání případných odchylek od typových podkladů,

– využití opakovatelných projektů, ostatních opakovaných projektů a projektových podkladů,

– u rekonstrukcí památkových objektů též řešení z hlediska památkové ochrany a z hledisek uměleckohistorických.

• 1.1.2 Výkresy (v měřítku podle povahy, velikosti a složitosti objektu, zpravidla 1:200)

– půdorysy vyjadřující stavebně architektonickou dispozici ve vazbě na modulovou síť obsahují zejména rozhodující rozměry hlavních konstrukcí včetně základů podle předběžného statického výpočtu, výškové kóty podlaží, podest apod., označení místností podle účelu (v legendě) a jejich plošné výměry, podlahy a obklady s charakteristickým popisem, druh izolací proti zemní vlhkosti, tlakové agresivní vodě a proti agresivnímu prostředí, obrysově hlavní vnitřní zařízení, pokud ovlivňuje dispozici; u prvního nadzemního podlaží je jednoznačně vyznačena poloha objektu,

– řezy; vyznačují se schématicky nosné konstrukce včetně základů a výškové kóty jednotlivých podlaží, říms, hřebenů, vstupů a okolního terénu dosavadního i upraveného vztažené k úrovni prvního podlaží, pro které se udá i nadmořská výška,

– pohledy s udáním jakosti a druhu omítky a barvy,

– výkresy kovových konstrukcí, popřípadě s vyznačením zatížení,

– doplňkové výkresy; zpracovávají se podle potřeby (perspektiva, axonometrie, panoramatický pohled, barevné řešení interiéru; zvláštní studie, např. akustiky, osvětlení, tepelného sálání apod.).

• 1.2 Zdravotně technická instalace a požární vodovod

• 1.2.1 Technická zpráva

Udává na základě bilancí potřebu vody, plynu, množství splašků a provozní podmínky (tlak, rychlost, roční i špičková spotřeba) a zdůvodňuje připojení na venkovní sítě.

• 1.2.2 Výkresy

– do půdorysů (obvykle jde o suterén) se zakreslí schématicky ležaté rozvody i se strojním zařízením; stavební úpravy jako rýhy, drážky a prostupy se nekreslí,

– do půdorysů stavebních výkresů se schématicky zakreslí umývadla, klozety, instalační jádra apod.

• 1.2.3 Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za pozemní objekt.

• 1.3 Vytápění

• 1.3.1 Technická zpráva

Uvádí na základě bilance potřebu tepla s udáním média; řeší se možnost napojení na zdroj nebo na venkovní rozvod a systém regulačního zařízení; zdůvodňuje volbu systému.

• 1.3.2 Výkresy

Do půdorysu (obvykle jde o suterén) se zakreslí schématicky horizontální rozvod; do půdorysů podlaží se schématicky zakreslí topná tělesa. Jestliže pozemní objekt obsahuje kotelnu nebo výměníkovou stanici, zpracuje se schéma a dispoziční řešení tohoto zařízení obdobně jako v části C bodu 1.1.2.

• 1.3.3 Seznam hlavních zařízení se uvede souhrnně za pozemní objekt; pro zabudovaný zdroj, pokud se začleňuje podle zvláštních předpisů do stavební části, zpracovává se obdobně jako v části C bodu 1.1.3.

• 1.4 Hromosvody

• 1.4.1 Technická zpráva

Obsahuje stručný popis s uvedením místních uzemňovacích podmínek.

• 1.4.2 Výkresy

Zpracovávají se schématicky, a to jen u složitých ochranných zařízení (kdy např. se použije Faradayových klecí, ochranných sítí na stožárech apod.); uzemňovací desky se vyznačují jen značkami v půdorysech.

• 1.4.3 Seznam zařízení se zpracovává jen u složitých ochranných zařízení.

• 1.5 Vzduchotechnická zařízení

• 1.5.1 Technická zpráva

Uvede se popis provozu a základní údaje a charakteristika zařízení se stručným zdůvodněním volených výkonů, výchozí parametry pro výpočet zařízení, regulační systém a důležité údaje o nutných stavebních opatřeních, bilance spotřeb energie a látek a charakteristika a popis technického řešení z hlediska péče o životní prostředí a bezpečnosti práce a technických zařízení.

• 1.5.2 Výkresy

Dispozice zařízení; zakreslí se prostorové umístění strojů, konstrukcí, panelů, rozvaděčů, kanálů potrubí s uvedením profilů a s kótami hlavních rozměrů ve vztahu ke stavební konstrukci a k ostatním zařízením.

• 1.5.3 Seznam strojů a zařízení se základními parametry, s charakteristikou a hmotností. Izolace se uvedou souhrnně s odhadem výměr.

• 1.6 Umělé osvětlení a vnitřní silnoproudé rozvody

• 1.6.1 Technická zpráva obsahuje

– provozní údaje, včetně druhů prostředí jednotlivých prostorů v návaznosti na stavební část a včetně popisu druhu napájecího rozvodu, proudové soustavy, napětí, kmitočtu,

– energetické bilance instalovaného a max. současného příkonu,

– způsob připojení na veřejný rozvod elektřiny,

– způsob měření elektrické práce,

– stupeň důležitosti dodávky elektrické energie,

– způsob ochrany před nebezpečným dotykem,

– druh uzemnění (pracovní, ochranné) s údaji o místních uzemňovacích podmínkách,

– druh osvětlení s údaji o požadované intenzitě,

– výsledky výpočtů zkratových proudů na přípojnicích rozvaděčů,

– popis technického řešení z hlediska rozhodujících podmínek, popřípadě požadavků na zabezpečení péče o životní prostředí a bezpečnost práce a technických zařízení.

• 1.6.2 Výkresy

– přehledové schéma propojení rozvaděčů a základní (jednopólová) schémata rozvaděčů se základními údaji, ale bez udání druhů a průřezů vodičů,

– dispozice se zakreslenými sdruženými trasami napájecích rozvodů, umístěním rozvaděčů, informativními údaji o druzích svítidel a ostatních elektrických zařízeních s vyznačením druhů prostředí a s údaji o požadovaných hodnotách intenzity osvětlení.

• 1.6.3 Seznam zařízení obsahující jednotlivé položky investičních dodávek (rozvaděče, skříňky, transformátory apod.) s uvedením počtu jednotek a základních technických údajů bez dimenzování.

• 1.7 Interiéry a vnitřní zařízení

Ve složitých případech může být dokumentace zpracována jako oddělitelná část dokumentace příslušného stavebního objektu. Jestliže se řešení interiéru zpracovává včetně zařízení, jehož náklady se zahrnují do hlavy IV nebo XI souhrnného rozpočtu, musí být dokumentace věcně členěna v souladu s členěním rozpočtových nákladů.

• 1.7.1 Technická zpráva

Uvádí se zásady navrhovaného funkčního, architektonického a výtvarného řešení, nároky na použití druhů zařízení a materiálů a předpokládaný způsob dodávky podle povahy zařízení včetně návaznosti na postup realizace výstavby. Souhrnně se uvede přehled požadavků na stavební úpravy, jejichž připravení je nutné pro zabudování zařízení. U rekonstrukcí památkových objektů se uvede též zdůvodnění návrhu z hlediska uměleckohistorického.

• 1.7.2 Výkresy

– půdorysy, vyjadřující architektonickou dispozici řešení interiérů a obsahující údaje pro porovnání se seznamem zařízení,

– v případech výtvarně náročného řešení charakteristické řezy a pohledy, popřípadě perspektivy,

– u individuálně navrhovaných druhů zařízení ideový návrh nebo schéma jejich řešení.

• 1.7.3 Seznam zařízení

Uvádí se v členění podle zařazení rozpočtových nákladů do jednotlivých hlav souhrnného rozpočtu stavby.

Poznámka: Umělecká díla vč. návrhů a modelů jsou samostatnou částí stavby. Součástí projektové dokumentace stavby je pouze údaj o ideově výtvarném záměru a účelu uměleckého díla, určení jeho umístění a zabezpečení potřebných stavebních úprav pro jeho umístění. V jednoduchých případech, kdy se jedná o vnitřní zařízení v rozsahu pouze stavebních částí (např. u obytných domů), lze zařízení dokumentovat i přímo jako součást architektonicko-stavebního řešení.

• 1.8 Ústředny a vnitřní slaboproudé rozvody

• 1.8.1 Technická zpráva

Obsahuje popis a zdůvodnění koncepce řešení s vazbou na technologická, případně veřejná zařízení a návrh na umístění vnitřních slaboproudých rozvodů, včetně jejich stručného popisu. Ve složitých případech se připojí grafické vyjádření, např. pomocí přehledových schémat, tabulek apod.

• 1.8.2 Výkresy

– schéma rozvodů,

– dispozice s rozmístěním technologických zařízení.

• 1.8.3 Seznam zařízení doplněný o tabulku udávající počet a druh technologických zařízení.

Poznámka: Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části se zpracovává obdobně jako v části C.

• 1. Inženýrské objekty

(komunikace, mosty, tunely, vnější sítě, hydroenergetické, hydrotechnické a plošné objekty, terénní a sadové úpravy, hydromeliorace a jiné).

• 2.1 Stavebně technické řešení

(kromě vnějších světelných, silnoproudých a sdělovacích rozvodů).

• 2.1.1 Technická zpráva

– popis inženýrského objektu a pomocných zařízení,

– vyhodnocení výsledků průzkumných prací, případně výzkumných prací,

– popis funkčního a technického řešení; uvede se zejména způsob založení objektu, popis užitných zatížení konstrukcí a jejich statického působení, popřípadě další údaje,

– požadavky na vybavení,

– úprava dotčeného režimu povrchových a podzemních vod,

– popis napojení na stávající inženýrské sítě,

– údaje o zpracovaných technických výpočtech a o jejich výsledcích,

– zvláštní požadavky na postup prací,

– zvláštní požadavky na provoz zařízení, údaje o množství dopravovaných materiálů, látek nebo energie, o jejich vlastnostech, dopravě, skladování, o rozvodech, o čištění apod.,

– charakteristika a popis technického řešení objektu z hlediska péče o životní prostředí,

– charakteristika a popis technického řešení objektu z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení,

– popis řešení civilní obrany,

– popis řešení ochrany před korozí,

– seznam použitých typových podkladů a opakovatelných projektů.

• 2.1.2 Výkresy

– situace inženýrského objektu, včetně přeložek komunikací, vodotečí, dálkových vedení, dále objektů určených k demolici nebo adaptaci a nutné dočasné úpravy,

– podélné profily v přiměřeném měřítku; nemusejí se dokládat u podružných tras plynovodů, vodovodů, tvárnicových tratí, tepelných kanálů a kanalizací,

– vzorové příčné řezy (u podzemních vedení pouze ve složitých případech),

– charakteristické příčné řezy (zpravidla v měřítku 1:100) vystihující hrubý rozsah zemních prací a technických úprav (u podzemních rozvodů se nekreslí),

– způsob zakládání s charakteristickými řezy; popřípadě návrh konstrukce jímky,

– výpočet kubatury zemních prací (popřípadě se schématem přemisťování zemin),

– schématický výkres polohy zařízení aktivní ochrany před korozí,

– vytyčovací výkres.

• 2.2 Vnější světelné a silnoproudé rozvody

• 2.2.1 Technická zpráva

– údaje, kde začíná a končí rozvod,

– volba proudových soustav a napětí,

– údaje instalovaných výkonů napájených míst,

– druh prostředí,

– kategorizace dodávky elektřiny,

– druh uzemnění s údaji o místních uzemňovacích podmínkách,

– zkratové poměry s údaji výsledků výpočtů a s uvedením výchozích parametrů,

– charakteristika a popis technického řešení z hlediska péče o životní prostředí,

– charakteristika a popis technického řešení z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení.

• 2.2.2 Výkresy

– jednopólové schéma hlavního rozvodu včetně zdrojů a údajů o přenosu energie,

– situace vnějších rozvodů zakreslená obvykle v celkové situaci s jednočarým vyjádřením průběhu tras, popřípadě kabelových kanálů a využitých podchodů (přechodů), včetně nároků na vstupy do objektů; vyznačení druhu a rozmístění svítidel venkovního osvětlení.

• 2.2.3 Seznam zařízení obsahuje jednotlivé položky investičních dodávek s uvedením počtu jednotek a základních technických jednotek.

• 2.3 Vnější sdělovací rozvody

• 2.3.1 Technická zpráva

– popis a zdůvodnění celkové koncepce řešení s vazbou na veřejná nebo jiná zařízení; ve složitých případech může být technická zpráva doplněna grafickým vyjádřením, např. pomocí přehledových schémat, tabulek apod.,

– stručný popis rozvodů,

– hodnota útlumu k nejvzdálenějším účastníkům.

• 2.3.2 Výkresy

– společné schéma všech vnějších sdělovacích rozvodů, doplněné údaji o typech a kapacitě kabelů,

– situace vnějších rozvodů s jednočarým vyjádřením průběhu tras, popřípadě kabelových kanálů, podchodů (přechodů), včetně vstupů do objektů k soustřeďovacím bodům vnitřního rozvodu.

• 2.3.3 Seznam zařízení

Seznam kabelů s údaji délek.

• 1. Specifikace dodávek s dlouhou dodací lhůtou

Specifikace dodávek a prací, které je nutno vzhledem k jejich dodacím lhůtám a plánované lhůtě výstavby zajistit předem. Specifikaci odevzdá generální projektant investorovi v dohodnutém rozsahu a termínu.

Poznámky:

• 1. Pro inženýrské objekty, mající zčásti též charakter pozemních objektů (např. jímací objekty, čerpací stanice, čistírny odpadních vod apod.), se přiměřeně použije ustanovení části D-1 „Pozemní objekty“.

• 1. Pokud se v pozemních a inženýrských objektech navrhují stroje a zařízení vyvolávající hluk a otřesy, obsahuje příslušná technická zpráva vždy též způsob řešení zabezpečující, aby hodnoty hlučnosti, otřesů apod., byly v souladu s příslušnými předpisy.

E. Rozpočtová část

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

F. Plán organizace výstavby

• 1. Technická zpráva

• 1.1 Dodavatelský systém s vymezením rozsahu dodávek podle jednotlivých vyšších a jiných dodavatelů investora v návaznosti na členění provozních souborů, objektové soustavy a projektové dokumentace.

• 1.2 Shrnutí podmínek pro provádění stavby, údaje o dopravních trasách pro přesun dodávek a materiálů vč. tras k zemníkům a složištím přebytečné zeminy. V případech vyžadujících zvláštní opatření nebo úpravy dopravních tras doložit situací nebo zákresem do mapového podkladu.

• 1.3 Lhůty výstavby, přehled rozhodujících lhůt (termínů) a komentář k časovému plánu.

• 1.4 Popis postupů výstavby jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů z hlediska bezpečnosti prací při souběhu prací více dodavatelů investora ve vztahu k časovému plánu stavby a stanovení náběhu výroby; při výstavbě za provozu dosavadních objektů a zařízení údaje o potřebě koordinace postupů provádění stavby se zřetelem na jejich provoz a bezpečnost a ochranu zdraví při práci; u souboru staveb také vyjádření vazeb na postup výstavby ostatních staveb.

• 1.5 Základní řešení zařízení staveniště

– charakteristika staveniště,

– objekty a zařízení, jejich kapacita a podmínky využití pro účely zařízení staveniště v členění na

• a) dosavadní objekty a zařízení investora nebo jiných organizací,

• b) trvalé stavební objekty projektované stavby, které se vybudují v předstihu tak, aby jich mohli dočasně užívat dodavatelé investora jako zařízení staveniště,

• c) objekty mimoglobálního zařízení staveniště včetně průkazu nezbytnosti jejich zřízení,^134)

– určení společných objektů a zařízení, jejich kapacity, nákladů a podmínek využití,^135)

– návrh na zřízení sdruženého zařízení staveniště,^136)

– řešení z hlediska péče o životní prostředí včetně způsobu omezení nebo vyloučení nežádoucích vlivů způsobených prováděním stavby,

– zajištění příjezdu, přívodu vody a energií ke staveništi,

– časový postup likvidace zařízení staveniště a podmínky zpětného převzetí staveniště investorem (rekultivace pozemků apod.).

• 1.6 Podmínky uvedení stavby (etapy) do provozu (užívání) – a podle charakteru stavby též požadavky na způsoby a provedení komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu, náběhu výroby, popřípadě garančních zkoušek, podle potřeby se zřetelem na zvláštní požadavky uvedení do provozu zařízení z dovozu a provozně nevyzkoušených strojů.

• 1. Výkresy

• 2.1 Kopie celkové situace stavby se zakreslením

– hranice staveniště nebo stavenišť (případně členění stavby na etapy),

– ploch, na kterých je možno vybudovat skládky a dočasné objekty globálního zařízení staveniště, bez určení jejich věcného a časového využití,

– umístění objektů mimoglobálního zařízení staveniště, objektů trvalého charakteru, které budou využity pro zařízení staveniště a společných objektů zařízení staveniště,

– vstupů a vjezdů na hlavní i vedlejší staveniště,

– umístění deponií ornice a přebytečné zeminy, popř. zemníků, zřízených pro účely výstavby,

– přívodů vody a energií na staveniště včetně odběrových míst.

• 1. Časový plán výstavby

• 3.1 Graf (ve lhůtovém vyjádření) postupu přípravy stavby podle jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů s údaji, kdo zpracuje prováděcí projekty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich ucelených částí

– termín (lhůta) schválení úvodního projektu,

– termíny (lhůty) dodání prováděcích projektů nebo jejich částí s uvedením zpracovatelů,

– termíny (lhůty) předání výchozích technických údajů pro prováděcí projekty a předání projektových podkladů,

– termíny předání významných dílčích projektových výsledků.

• 3.2 Graf (ve lhůtovém vyjádření) postupu provádění stavby od předpokládaného zahájení do odevzdání a převzetí, a to v členění na provozní soubory, stavební objekty a objekty zařízení staveniště, které mají být jmenovitě určeny a rozpočtovány, s uvedením lhůt

– předání staveniště,

– zahájení a ukončení stavebních prací na stavebních objektech s uvedením lhůt stavební připravenosti pro zahájení montáže provozních souborů,

– zahájení a skončení montážních prací jednotlivých provozních souborů se lhůtami jejich předání a dokončení stavebních prací a lhůtami odevzdání a převzetí stavebních objektů,

– odstávek provozu u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb,

– komplexních zkoušek podle jednotlivých provozních souborů (celků) se lhůtami jejich odevzdání a převzetí,

– časového průběhu zkušebního provozu s termíny (lhůtami) pro uvedení stavby, popřípadě jejích částí do provozu (užívání),

– uvedení staveniště do původního nebo smluveného stavu s termínem (lhůtou) zpětného předání staveniště investorovi.

• 3.3 Časové rozvržení

– finančních objemů (celkem a z toho stavební a technologická část stavby podle jednotlivých let),

– potřeb hlavních materiálů v členění podle odst. 3.2,

– příchodu a odchodu pracovníků pro provádění stavební části stavby a pro montáž technologického zařízení jako podklad pro zajištění potřebného rozsahu sociálního zařízení staveniště.

• 1. Způsob a rozsah zpracování plánu organizace výstavby u závazných, popřípadě centralizovaných staveb je upraven v příloze č. 16 vyhlášky.

G. Doklady

– výpis z protokolu o schválení projektového úkolu,

– územní rozhodnutí o umístění stavby,

– údaje o výsledcích projednání úvodního projektu s příslušnými orgány a organizacemi, jakož i s dodavateli podle § 37 a 38, popř. podle § 39 vyhlášky,

– údaje o projednání možnosti používání trvalých objektů pro potřeby zařízení staveniště s organizací, která zajišťuje (obstarává) zařízení staveniště, se správci těchto objektů a s investorem,

– o možnosti používání určených dopravních tras a využívání dislokovaných ploch,

– o možnosti využívání zdrojů vody a energií pro výstavbu,

– o možnosti využití vykládací stanice ČSD,

– o projednání plánu organizace výstavby s dodavateli investora podle § 38, popř. § 39 vyhlášky.

PŘÍLOHA č. 10

ÚVODNÍ PROJEKT STAVBY KOMPLEXNÍ BYTOVÉ VÝSTAVBY

Úvodní projekt má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení stavby

C. Stavební část

D. Technologická část

E. Rozpočtová část

F. Plán organizace výstavby

G. Doklady

A. Průvodní zpráva

Obsahuje zejména:

– kopii evidenčního listu,

– výchozí podklady, na základě kterých byl úvodní projekt vypracován,

– přehled uspořádání úvodního projektu,

– členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, popřípadě jejich ucelené části,

– dodavatelský systém s uvedením vyšších a dalších rozhodujících dodavatelů,

– plnění podmínek, které vyplynuly ze schválení projektového úkolu.

B. Souhrnné řešení stavby

• 1. Ekonomické hodnocení

Zpracovává se podle přílohy č. 2, části A, bodu 3 přiměřeně k vyššímu stupni technickoekonomické vyjasněnosti řešení, zejména pokud jde o nároky na dovoz z nesocialistických zemí.

• 1. Souhrnná technická zpráva

Objasňuje celkové řešení stavby a obsahuje zejména:

– zásady celkového technickoekonomického, urbanistického, architektonického, technického a výtvarného řešení stavby a začlenění stavby v území,

– základní údaje

– bytového fondu,

– objektů občanského vybavení,

– objektů technického vybavení,

– přehled použitých typových podkladů, opakovatelných projektů, ostatních opakovaných projektů a projektových podkladů,

– zdůvodnění odchylek řešení od podmínek stanovených ve výchozích podkladech, zejména podmínek, které vyplynuly ze schvalovacího řízení projektového úkolu, a požadavků obsažených v dokladech o projednání v průběhu zpracování úvodního projektu,

– zhodnocení staveniště s odkazem na provedený výběr staveniště, zhodnocení a výsledky provedených průzkumů a důsledky vyplývající z průzkumů na řešení stavby,

– popis asanací a soupis asanovaných objektů,

– údaje o použitých geodetických podkladech a o vytyčovací síti a návrh ochrany geodetických bodů,

– rozmístění vytyčovacích bodů, jejich stabilizace a ochrana,

– popis způsobu napojení stavby na dopravní systém, zásady řešení dopravy a území stavby,

– způsob zásobování stavby energiemi a zásady technického řešení rozvodů (vaření v bytech: plyn - elektřina, příprava teplé vody, způsob vytápění),

– způsob zajištění televizního příjmu,

– popis napojení stavby na všechny druhy sítí inženýrských, energetických a spojových s uvedením bilancí potřeby ve vztahu k výsledkům průzkumu a k dosavadním zařízením a se zásadami řešení,

– hlavní zásady výškové úpravy staveniště s bilancí zemních prací a rozvozů s určením místa těžení (zemníků) a deponií a s údaji o hospodaření s ornicí,

– zásady úprav území stavby, rekultivace a sadových úprav včetně zařízení hřišť všeho druhu, řešení hlukových bariér apod.,

– zásady navrhovaného veřejného osvětlení,

– vliv stavby na životní prostředí a naopak, popis ochranných pásem všeho druhu, včetně opatření pro jejich správnou funkci a využití,

– údaje o souvisících investicích a o způsobu jejich zajištění,

– řešení stavby z hlediska ochrany proti hluku z dopravy silniční, železniční, letecké, případně jiných zdrojů,

– popis technického řešení stavby z hlediska péče o životní prostředí a bezpečnosti práce a technických zařízení,

– popis řešení protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení,

– údaje o řešení stavby z hlediska tepelnětechnických podmínek a spotřeby energie pro vytápění,

– údaje o osvětlení a oslunění,

– popis řešení zařízení CO,

– údaje o požární ochraně, zejména

– celkové řešení vnějšího protipožárního zabezpečení objektů celé stavby,

– řešení požární ochrany u všech atypických objektů bytových, objektů občanského a technického vybavení,

– soupis použitých typových podkladů, opakovatelných projektů a katalogové dokumentace, jejichž součástí je technická zpráva požární ochrany s odkazem na jejich schválení a platnost.

• 1. Výkresy

• 3.1 Celková situace stavby (zastavovací plán), vypracovaná zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1:500, která obsahuje zejména:

– polohové a výškové vyznačení všech dosavadních základních prostředků (zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení) podle dokumentace poskytnuté jejich správci; označení chráněných objektů stavebních i přírodních,

– navrhované zastavění včetně napojení na pozemní a inženýrské objekty s vyznačením podchodů pod komunikacemi; úprava staveniště včetně demolic; možnosti rozšíření,

– základní rozměry určující velikost navrhovaného zastavění a jeho polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bodovým polím, k osám tras komunikací apod.),

– vyznačení parkových ploch a zeleně, pěších komunikací, hřišť a drobné architektury,

– vyznačení výškových kót prvých podlaží stavebních objektů a upraveného terénu,

– vyznačení ochranných pásem hygienických a bezpečnostních vzdáleností,

– světové strany, směr a frekvenci převládajících větrů,

– vyznačení výsledků průzkumu staveniště (sondy, podzemní voda, území inundační, poddolované a sesuvné), pokud toto není uvedeno ve zvláštních výkresech,

– vyznačení hlukových pásem (dopravy silniční, železniční a letecké), jakož i vyznačení náletových kuželů,

– názvy přilehlých dosavadních prostorů (ulic, náměstí apod.),

– legendu jednotlivých objektů,

– vyznačení hranice stavby – pozemky pro trvalé užívání, které jsou zahrnuty do bilance ploch podle THU,

– situační vyznačení řešení požární ochrany v rozsahu stavby.

• 3.2 Koordinační výkres s vyznačením pozemních a inženýrských objektů, popřípadě provozních souborů, všech sítí a rozvodů, popřípadě s řešením způsobu jejich křížení a s vyznačením sond hydrogeologického průzkumu a hranice staveniště.

• 3.3 Návrh vytyčovací sítě obsahující i údaje, které ve spojení s celkovou situací stavby, popřípadě koordinačním výkresem určují jednoznačně polohu všech navrhovaných stavebních objektů.

Poznámka: Výkres podle odstavce 3.3 je možné spojit s celkovou situací stavby nebo s koordinačním výkresem.

C. Stavební část

Zpracovává se pro jednotlivé stavební objekty; zahrnuje popř. též dokumentaci podle přílohy č. 9, části C, bodu 2.

• 1. Pozemní objekty typové

• 1.1 Architektonicko-stavební řešení

• 1.1.1 Technická zpráva

Obsahuje zejména:

– účel objektu,

– zásady funkčního, technického, architektonického a výtvarného řešení,

– stavební soustavu,

– u bytových domů čísla objektů a typy použitých sekcí,

– u objektů základního občanského vybavení se uvedou použité typy objektů,

– účelové jednotky, užitkovou plochu (obestavěný prostor),

– standardní vybavení bytů,

– nadstandardní vybavení bytů,

– shrnutí výsledků průzkumných prací,

– způsob založení objektu,

– ochranu objektu proti negativním vlivům,

– stručný popis technického vybavení objektu (zdravotní technika, vytápění, větrání, klimatizace, osvětlení, akustické podmínky apod.),

– zajištění péče o životní prostředí,

– bezpečnost práce a technických zařízení,

– požární ochranu,

– energetickou bilanci,

– využití typových podkladů a výsledky projednání případných odchylek od typových podkladů,

– opakovaně použité projekty objektů,

– použité projektové podklady.

• 1.1.2 Výkresová část

Při použití typových podkladů, katalogové dokumentace a opakovatelných bytových objektů, objektů občanské a technické vybavenosti se úvodní projekt dokladuje:

– základním výkresem,

– výkresy neměnné části,

– výkresy měnné části.

• 1.1.2.1 Základní výkres (měř. min. 1:500):

schéma skladby objektu ze sekcí nebo dilatačních částí dokumentující vztahy a vazby uvnitř sestavy, s uvedením:

– základních kót sekcí (dilatačních částí) a celkových kót objektu,

– označení použitých sekcí (pavilónů),

– jednoznačného vyznačení polohy objektu,

– kóty výšky prvého podlaží,

– kóty výšky vstupů,

– výšek původního a upraveného terénu v rozích objektu,

– dílčího řezu od úrovně založení minimálně po úroveň prvého podlaží, znázorňujícího osazení objektu do terénu,

– u bytových objektů tabulek uvádějících počet bytů, jejich kategorii a plochy podle THU,

– výšek a míst vstupů přípojek (kolektorů).

• 1.1.2.2 Výkresy neměnné části (měř. min. 1:200): z typového podkladu, opakovatelných projektů nebo katalogové dokumentace (dokládají se pouze k prvému objektu stavby).

• 1.1.2.3 Výkresy měnné části (měř. min. 1:200): zahrnují řešení měnných částí v podmínkách staveniště.

Základy

Výkres vyjadřuje systém založení a tvary základových konstrukcí s uvedením:

– základních kót rozměrů objektu,

– rozměrů rozhodujících konstrukcí,

– kót původního a upraveného terénu v rozích objektu,

– údaje o hladině spodní vody,

– opatření ke snížení hladiny spodní vody,

– izolací proti vodě anebo zemní vlhkosti,

– průběhu ležaté kanalizace se zakreslením revizních šachet,

– místa vstupu a výšek přípojek,

– poznámek, v nichž se uvedou další potřebné údaje (agresivita, vlivy staré zástavby a asanovaných objektů na zakládání).

Řez sestavou

Dokumentuje výškové vztahy mezi jednotlivými pavilóny v sestavě a osazení celkové sestavy v terénu s uvedením:

– výškových kót jednotlivých podlaží,

– výškové kóty prvého podlaží včetně nadmořské výšky,

– výškových kót říms, hřebenů.

Pohledy

– schématický výkres navržené sestavy s uvedením základních povrchových úprav, barevného řešení (v poznámce).

Další výkresy

dokumentují měnnou část objektu.

• 1.2 Technická zařízení objektů

Dokumentace neměnné části

Při využití typových podkladů, katalogové dokumentace a opakovatelných projektů se výkresy technických zařízení objektů – neměnné části – nedokládají.

Dokumentace měnné části

• 1.2.1 Zdravotní technika a požární vodovod

Technická zpráva obsahuje:

– bilanci potřeby vody s údaji o tlaku,

– bilanci potřeby teplé užitkové vody,

– bilanci plynu s údaji o tlaku,

– bilanci energie pro vaření,

– podmínky připojení na venkovní sítě.

Výkresy

Do půdorysu (obvykle prvého podzemního podlaží) se schématicky zakreslí ležaté rozvody i se strojním zařízením.

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 1.2.2 Vytápění

Technická zpráva obsahuje:

– bilanci potřeb tepla,

– systém vytápění a přípravy teplé a užitkové vody,

– médium, parametry,

– možnosti a způsob napojení na rozvod,

– systém regulace.

Výkresy

Do půdorysu (obvykle prvého podzemního podlaží) se schématicky zakreslí rozvody.

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 1.2.3 Vzduchotechnická zařízení

Technická zpráva obsahuje:

– popis provozu, základní údaje a charakteristiku zařízení,

– výchozí parametry pro výpočet zařízení,

– stručné zdůvodnění zvolených výkonů,

– regulační systém,

– potřeby energie.

Výkresy

Dokládají se jen pokud dochází ke změně nebo návrhu zařízení v měnné části.

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 1.2.4 Umělé osvětlení a vnitřní silnoproudé rozvody

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části D, odst. 1.6.

• 1.2.5 Vnitřní slaboproudé rozvody

Technická zpráva:

– popis a zdůvodnění koncepce řešení včetně vazby na jednotnou telekomunikační síť (telefon, rozhlas po drátě, rozvod rozhlasového a televizního signálu),

– způsob uzemnění v návaznosti na půdní podmínky.

Výkresy

– výkres střechy se zakresleným umístěním anténního systému, zesilovačů a rozbočovačů, propojení rozvodu televizní a rozhlasové antény (STA),

– při kabelových rozvodech STA se propojení zařízení STA zakreslí v půdorysu (obvykle prvého podzemního podlaží).

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 1.2.6 Hromosvody

Technická zpráva obsahuje:

– stručný popis jímací soustavy,

– stručný popis uzemňovací soustavy,

– popis místních uzemňovacích podmínek.

Výkresy se nedokládají.

• 1.2.7 Interiéry a vnitřní zařízení

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části D, odst. 1.7.

• 1.2.8 Ostatní zařízení (která jsou součástí stavebního objektu)

Dokumentace obsahuje technickou zprávu, výkresy a seznam hlavních zařízení.

• 1. Pozemní objekty individuálně řešené

• 2.1 Architektonicko-stavební řešení

• 2.1.1 Technická zpráva se zpracovává podle bodu 1.1.1.

• 2.1.2 Výkresová část

Základy

Výkres vyjadřuje systém založení a tvary základových konstrukcí s uvedením

– základních kót rozměru objektu,

– rozměru rozhodujících konstrukcí,

– výškových kót původního a upraveného terénu v rozích objektu,

– údaje o hladině spodní vody,

– opatření ke snížení hladiny spodní vody,

– izolací proti vodě nebo zemní vlhkosti,

– průběhu ležaté kanalizace se zakreslením revizních šachet a průběhu kanálů,

– místa vstupu a výšek přípojek,

– poznámky, v nichž se uvedou další potřebné údaje (agresivita, vlivy staré zástavby a asanovaných objektů na zakládání apod.).

Výkresy podlaží

Vyjadřují architektonicko-stavební řešení v použitém konstrukčním systému. Obsahují:

– základní rozměry,

– modulovou síť,

– rozhodující rozměry místností a hlavních konstrukcí,

– označení místností,

– legendu s uvedením ploch místností, konstrukcí podlah, rozsah obkladů stěn a prostředí,

– zakreslení zařizovacích předmětů,

– výškovou kótu podlaží,

– jednoznačné vyznačení polohy objektu (u prvého nadzemního podlaží),

– poznámku, v níž se uvedou další potřebné údaje.

Řez

Obvykle příčný řez vedený schodištěm (případně další řezy, nutné pro objasnění). Obsahuje:

– schematické vyznačení nosných konstrukcí včetně řezů základovými konstrukcemi,

– výškové kóty jednotlivých podlaží, říms, hřebenů, vstupů, původního a upraveného terénu,

– základní kóty hlavních konstrukcí,

– nadmořskou výšku prvých podlaží,

– hladinu spodní vody.

Pohledy

S udáním druhu a jakosti povrchových úprav a barevného řešení (v poznámce)

– výškové kóty původního a upraveného terénu.

Doplňkové výkresy

– schematický výkres skladby konstrukcí, popřípadě s vyznačením zařízení,

– perspektivy, panoramatické pohledy, zpracovávají se u sekcí náročných, podle významu objektu a místa.

• 2.2 Technická zařízení objektů

• 2.2.1 Zdravotní technika, požární vodovod

Technická zpráva obsahuje:

– bilanci potřeby vody s údaji o tlaku,

– bilanci potřeby teplé užitkové vody,

– množství splašků,

– bilanci plynu s údaji o tlaku,

– bilanci energie pro vaření,

– podmínky připojení na venkovní sítě,

– provozní podmínky.

Výkresy

Do půdorysu (obvykle prvého podzemního podlaží) se zakreslí schématicky ležaté rozvody i se strojním zařízením (zařizovací předměty jsou zakresleny v architektonicko-stavebním řešení).

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 2.2.2 Vytápění

Technická zpráva obsahuje:

– bilanci potřeby tepla,

– systém vytápění a přípravy teplé a užitkové vody,

– médium, parametry,

– možnosti a způsob napojení na rozvod,

– systém regulace.

U objektů technické vybavenosti (kotelen, předávacích stanic) technická zpráva dále obsahuje:

– bilanci potřeb tepla – hodinovou a roční, včetně grafického zpracování,

– bilanci potřeb paliva, pomocných energií a surovin – hodinovou a roční,

– dimenzování veškerého strojního zařízení (kotle, čerpadla, boilery, výměníky, pojistná zařízení apod.),

– dimenzování komínů, případně další výpočty (úlet popílku apod.),

– uvedení základních údajů vyplývajících z ČSN a dalších předpisů, důležitých pro projednání bezpečnosti práce a technických zařízení (tlakové a teplotní poměry, rozdělení tepelného výkonu apod.),

– stanovení počtu pracovních sil,

– zásady regulace a měření,

– zajištění péče o životní prostředí, o bezpečnost práce a technických zařízení a o požární ochranu.

Výkresy

Do půdorysu (obvykle prvého podzemního podlaží) se schematicky zakreslí rozvody (rozmístění otopné plochy je zakresleno v architektonicko-stavebním řešení).

U objektů technické vybavenosti (kotelen a předávacích stanic) výkresy dále obsahují:

– půdorys vyjadřující řešení a prostorové rozmístění strojního zařízení ve vztahu ke stavebním konstrukcím s uvedením kót, zejména rozměrů, které musí být dodrženy z hlediska umístění zařízení a bezpečnosti provozu,

– potřebné řezy (s obdobnými údaji),

– dispoziční schéma vyznačující vzájemné propojení všech strojů a zařízení včetně měřících a regulačních obvodů.

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 2.2.3 Vzduchotechnická zařízení

Technická zpráva obsahuje:

– popis provozu, základní údaje a charakteristiku zařízení,

– výchozí parametry pro výpočet zařízení,

– dimenzování strojního zařízení,

– stručné zdůvodnění zvolených výkonů,

– regulační systém,

– údaje pro potřebná stavební opatření,

– potřeby energie,

– základní údaje pro projednávání bezpečnosti práce a technických zařízení a péče o životní prostředí včetně ochrany proti hluku.

Výkresy

– půdorys vyjadřuje řešení a prostorové umístění strojního zařízení a potrubí ve vztahu ke stavebním konstrukcím s uvedením kót, zejména rozměrů, které musí být dodrženy z hlediska umístění zařízení a bezpečnosti provozu,

– vyznačení prostorových nároků na svislé trasy potrubí.

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 2.2.4 Umělé osvětlení a vnitřní silnoproudé rozvody

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části D, odst. 1.6.1.

• 2.2.5 Vnitřní slaboproudé rozvody

Technická zpráva obsahuje:

– popis a zdůvodnění koncepce řešení včetně vazby na jednotnou telekomunikační síť (telefon, rozhlas po drátě, rozvod rozhlasového a televizního signálu),

– stručný popis tras; u složitých zařízení tabelární vyjádření rozsahu (vazba poboček na přehled místností),

– způsob uzemnění v návaznosti na půdní podmínky.

Výkresy

– schéma rozvodů s připojením na jednotnou telekomunikační síť (ústředny, zesilovače apod.),

– dispozice se zakreslenými hlavními sdruženými trasami s vyznačením ústředen, případně pobočkových zařízení (rozmístění vývodů, popřípadě přístrojů).

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 2.2.6 Hromosvody

Technická zpráva obsahuje:

– stručný popis jímací soustavy,

– stručný popis uzemňovací soustavy,

– popis místních uzemňovacích podmínek.

Výkresy

Zpracovávají se samostatně jen u složitých soustav, uzemňovací elektrody se zakreslí do půdorysu (obvykle prvého podzemního podlaží).

Seznam hlavních zařízení

Zpracovává se jen u složitých zařízení s atypickým materiálem, uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 2.2.7 Měření a regulace (kotelny, předávací stanice, vzduchotechnická zařízení)

Technická zpráva obsahuje:

– stručný popis jednotlivých okruhů s popisem funkcí,

– charakteristické údaje měřených a regulovaných médií,

– charakteristiku provozu a prostředí.

Výkresy

– dispozice strojů a zařízení s vyznačením měřených a regulovaných míst v návaznosti na hlavní rozvaděč – rozvodnu (jednočarové propojení),

– dispozice dozoren, rozvaděčů, přístrojových skříní s udáním hlavních rozměrů.

Seznam hlavních zařízení

Uvádí se souhrnně za stavební objekt s udáním základních plánovacích údajů a počtů jednotek.

• 2.2.8 Interiéry a vnitřní zařízení

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části D, bodu 1.7.

• 2.2.9 Ostatní zařízení

jako chlazení, zabezpečovací zařízení, požární signalizace a jiné. Dokumentace obsahuje technickou zprávu, výkresy a seznam hlavních zařízení.

• 1. Inženýrské objekty technického vybavení, zejména:

– komunikace (vozidlové, pěší, provozní prostranství, odstavná stání),

– plošné objekty (příprava území, terénní úpravy, veřejná zeleň, hřiště),

– inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, plynovod, tepelné rozvody, kolektory),

– vnější silnoproudé rozvody,

– veřejné osvětlení,

– vnější sdělovací rozvody,

– ostatní inženýrské objekty.

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části D, odst. 2.

• 1. Specifikace dodávek s dlouhou dodací lhůtou

Specifikace dodávek a prací, které je nutno vzhledem k jejich dodacím lhůtám a plánované lhůtě výstavby zajistit předem. Specifikaci odevzdá generální projektant investorovi v dohodnutém rozsahu a termínu.

Poznámka: Výkresy (ve stavební části) mohou být doloženy v jiném měřítku než je uvedeno, musí však být dodržena podmínka jejich čitelnosti.

D. Technologická část

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části C.

E. Rozpočtová část

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

F. Plán organizace výstavby

Dokumentace se zpracovává podle přílohy č. 9, části F.

G. Doklady

Přikládají se podle přílohy č. 9, části G.

PŘÍLOHA č. 11

PROVÁDĚCÍ PROJEKTY

Obsah prováděcích projektů

– zpracovaných ve stavební části stavby na jednotlivé stavební objekty (pozemní objekty, inženýrské objekty), popřípadě jejich ucelené části,

– zpracovaných v technologické části stavby na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory), popřípadě jejich ucelené části.

A. Prováděcí projekt stavebního objektu

Společné zásady:

• a) Technické zprávy

Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti úvodnímu projektu. Dále uvádějí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů, zdůvodňují technické, konstrukční, popřípadě dispoziční řešení. Stanoví případné zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Ve zprávě se uvádějí i popisy ochranných nátěrů (zejména u technických zařízení budov), dále zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení a vybavení objektů, popisy neobvyklých a nestandardních zařízení; odvolávky na použité technické normy, typové podklady a jejich podrobnou dokumentaci, typizační směrnice, opakovatelné projekty a katalogovou dokumentaci; popis výtvarného a barevného řešení interiéru (popis způsobů úpravy povrchů, obkladů, zvolených barevných odstínů apod.).

• b) Výpočty

Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.

Pokud bylo použito podrobné dokumentace k typovému podkladu nebo katalogové dokumentace, dokládají se výpočty u měnných částí projektové dokumentace ve věcné návaznosti na neměnnou část projektové dokumentace.

• c) Výkresy

Zpracovávají se v měřítku podle příslušných technických norem. Při změně původního měřítka použitím reprodukční techniky musí být výkresy opatřeny poměrovým měřítkem. Při případném zmenšení výkresu musí být dodrženy podmínky čitelnosti. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují neobvyklé nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a ke kterým je třeba při realizaci přihlédnout; neobsahují však podrobnosti dodavatelské dokumentace.

Legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nebylo možno vyjádřit graficky.

• d) Členění obsahu prováděcího projektu při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu, katalogové dokumentace a opakovatelných projektů:

– základní schéma skladby objektu neměnné části,

– dokumentace neměnné části,

– dokumentace měnné části.

Prováděcí projekty atypických objektů a měnných částí typových objektů se zpracovávají podle této přílohy.

• 1. Pozemní objekty

• 1.1 Architektonicko-stavební řešení

• 1.1.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.1.2 Výkresy

V měřítku podle povahy, velikosti a složitosti znázorňovaného předmětu a s přihlédnutím k účelu a čitelnosti, není-li měřítko výslovně uvedeno

– situační výkres objektu (v měř. min. 1:500) zakreslený do mapového podkladu, s vyznačením pevných výškových bodů, použitého souřadnicového a výškového systému, s napojením na souvisící inženýrské objekty (komunikace, vnější sítě apod.) a s vyznačením terénu (dosavadního a upraveného) navazujícího na stavební objekty,

– vytyčovací výkres objektu s údaji o použitém souřadnicovém a výškovém systému,

– výkres výkopů a základů (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50) s vyznačením figur, geologických vrstev, hladin spodní vody, způsobu odvodnění výkopů a návazností na dosavadní a upravený terén; se zobrazením základů včetně prostupů, drážek, kanálů a šachet souvisících se základy a základů pod stroje,

– výkresy půdorysů, řezů a průčelí (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50) a výkresy podrobností v technicky zdůvodněném měřítku, kterými se zobrazí a vyznačí svislé a vodorovné konstrukce nosné a nenosné, schodiště, rampy, střešní a obvodové pláště, úpravy povrchů, podlahy, dilatace, větrací systém, komínové a ventilační průduchy, otvory včetně jejich výplní, stavební úpravy (prostupy, obezdívání, plentování, kanálky, základy pod stroje a zařízení).

Poznámky: Jednotlivými půdorysy a řezy musí být jednoznačně určeny tvary, druhy a objemy konstrukcí, dále objemy popř. rozměry prostorů (místností); jednotlivými pohledy se znázorní jejich řešení a prostorové a výtvarné vztahy navrhovaných objektů k prostředí. Podle potřeby se vypracuje i barevné řešení. Truhlářské, zámečnické a klempířské výkresy se nezpracovávají v rámci prováděcích projektů (§ 25 odst. 3 vyhlášky).

• 1.1.3 Výpisy a seznamy truhlářských, zámečnických a klempířských výrobků, betonových a jiných prefabrikátů a hlavních prvků konstrukce lehké prefabrikace; dále seznamy podrobností a seznamy stavebních úprav, které mohou být též součástí výkresů.

• 1.1.4 Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části, se zpracovává přiměřeně jako dokumentace obdobných strojů a zařízení technologické části.

• 1.1.5 Statický výpočet, jímž se prokazuje stabilita objektu a stanovují zásady statického i dynamického působení nosné konstrukce a založení objektu.

• 1.2 Betonové konstrukce

• 1.2.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.2.2 Podrobný statický výpočet

Stanovuje tvar a rozměry konstrukce a jejích jednotlivých částí včetně základů pod stroje a zařízení; určuje jakost jednotlivých částí konstrukce i podmínky, kterým konstrukce musí vyhovět.

• 1.2.3 Výkresy výztuže a tvaru (kromě prefabrikátů) v měřítku 1:50 nebo 1:25; součástí každého výkresu výztuže je výkaz výztuže s označením druhů, profilů a množství oceli.

• 1.2.4 Výkres skladby prefabrikovaných konstrukcí (zpravidla v měřítku 1 : 100) s charakteristickými řezy a s označením dutin, které budou použity pro instalace.

• 1.3 Konstrukce kovové, dřevěné a jiné (netýká se výrobků zámečnických, klempířských a truhlářských).

• 1.3.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.3.2 Podrobný statický výpočet

Zpracovává se obdobně jako u 1.2.2.

• 1.3.3 Výkresy

– přehledné výkresy (zpravidla v měřítku 1 : 100) určují pomocí pohledů, půdorysů a řezů skladbu a funkci konstrukce a její vazbu na ostatní části stavby a na technologická zařízení. Kreslí se v podrobnosti, která umožňuje určit prvky a označit jednotlivé průřezy konstrukce,

– výkresy kotvení určují polohu a způsob kotvení konstrukce a obsahují údaje o zatížení základů a schémata zatížení konstrukce.

• 1.3.4 Výkaz materiálu podle jednotlivých průřezů; přípojný materiál (styčníkové plechy a přípojné úhelníky) se uvádí souhrnně v m2, popřípadě v bm.

• 1.4 Zdravotně technická instalace, vnitřní plynovod a požární vodovod

• 1.4.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.4.2 Výkresy (v měřítku stavebních výkresů)

– situace s vyznačením přípojek a jejich připojení na zdroje, s dimenzemi; dispozice strojů a zařízení netechnologické povahy,

– schéma rozvodu s potřebnými řezy,

– výkresy ležatého potrubí s vyznačením spádu, tvarovek a dimenzí a s potřebnými podélnými řezy.

• 1.4.3 Seznam strojů a zařízení

• 1.5 Vytápění

• 1.5.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.5.2 Výkresy

– dispozice a schéma kotelny a strojovny – pokud jsou stavební částí – zpracovávají se přiměřeně podle části B,

– výkresy podlaží s označením svislých potrubí, popřípadě i ležatých rozvodů, místností s udáním požadované teploty, s vyznačením typu a velikosti topných těles, popřípadě jejich armatur,

– schéma rozvodu a příslušné řezy.

• 1.5.3 Seznam strojů a zařízení

• 1.6 Hromosvody

• 1.6.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále zdůvodnění typů a rozmístění jímací soustavy, napojení na uzemňovací soustavu, propojení zemničů včetně popisu volených materiálů.

• 1.6.2 Výkresy

– schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu a propojení zemničů,

– dispoziční výkresy jímačů na střechách, popřípadě Faradayovy sítě včetně detailů provedení svodů zemničů a propojení kovových konstrukcí objektů.

• 1.6.3 Seznam zařízení

• 1.7 Vzduchotechnická zařízení

• 1.7.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.7.2 Výkresy

– funkční schéma zařízení s údaji nutnými pro vyregulování systému,

– dispozice vzduchotechnického zařízení; řeší konečné rozmístění a polohu strojů, konstrukcí, panelů, rozvaděčů, obsluhovacích plošin, úplného potrubí, kanálů a všech tras ostatních vedení atd.; každá samostatná část vzduchotechnického potrubí nebo její součást, která se dodává v rámci dodávky jako samostatný kus, označuje se číselnou pozicí. Přitom rovné části vzduchotechnického potrubí stejného profilu se označují jedinou pozicí a celkovou délkou – nečlení se na montážní dílce; části potrubí s otvory a volnými přírubami se označují samostatnou pozicí. (Toto ustanovení platí analogicky i pro část B – Prováděcí projekt provozního souboru.)

• 1.7.3 Seznam strojů a zařízení

• 1.8 Umělé osvětlení a vnitřní silnoproudé rozvody

• 1.8.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytků napětí, intenzity osvětlení,

• 1.8.2 Výkresy

– jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešením objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozvaděče, napájení jednotlivých zařízení, spotřebičů a svítidel s udáním proudových soustav a přenášených výkonů,

– jednopólové, popřípadě vícepólové schéma základní s označením typu a druhu zařízení vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozvaděčů nebo zařízení; pomocné obvody (například ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu,

– schéma (např. řádkové) vystihující způsob řízení obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením umístění přístrojů různých zařízení,

– podrobné instalační schéma (půdorys), světelné a motorové instalace se svítidly, zásuvkami, vypínači; motory a rozvaděče; ochranné propojení a uzemnění částí podle ČSN a označení druhu a průřezu kabelů a vodičů,

– výkresy tras rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod. se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách, v souladu se soupisem kabelů a vodičů,

– výkresy uzemňovací soustavy obsahující návrh uzemňovací sítě, s uvedením počtu zemničů a jejich provedení.

• 1.8.3 Seznam strojů a zařízení

Obsahuje též soupis kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhů, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy). Uvádí se v rámci popisu prací a dodávek.

• 1.9 Interiéry a vnitřní zařízení

Zpracovává se podle zásad uvedených v příloze č. 9, části D, bodu 1.7.

• 1.9.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.9.2 Výkresy

– půdorysy (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50), s vyznačením úprav interiérů a rozmístění zařízení, s popisem charakteristických údajů a s označením podle seznamu zařízení,

– řezy a pohledy exponovaných částí interiérů,

– řešení individuálně navrhovaného zařízení (zpravidla v měřítku 1:50, 1:25, 1:20, 1:10) s popisem technických údajů a určením rozhodujících rozměrů, popřípadě způsobu zabudování,

– vyznačení stavebních úprav (zavěšení, kotvení, přizdívky, podkladní omítky apod.), které pro zabudování zařízení musí být připraveny v průběhu provádění stavebních prací.

• 1.9.3 Seznam zařízení

• 1.10 Sdělovací ústředny a vnitřní sdělovací rozvody

• 1.10.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále způsob uzemnění, popis zařízení s uvedením parametrů a odvolávku na použité typové podklady.

• 1.10.2 Výkresy

Schéma a dispoziční výkresy se zpracovávají jako upřesnění výkresů úvodního projektu.

• 1.10.3 Seznam strojů a zařízení

• 1.11 Ostatní zařízení

(systém řízení, chlazení, zabezpečovací zařízení, požární signalizace, aktivní protikorozní ochrana podzemních zařízení apod.)

• 1.11.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 1.11.2 Výkresy

Zpracovávají se přiměřeně účelu.

• 1.11.3 Seznam strojů a zařízení

• 1. Inženýrské objekty

• 2.1 Stavebně technické řešení

(komunikací, mostů, úprav prostranství a ostatních inženýrských objektů kromě vnějších světelných, silnoproudých a sdělovacích rozvodů)

• 2.1.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 2.1.2 Podrobné statické a jiné výpočty a doplňující hydrotechnické výpočty; údaje pro zpracování dodavatelské dokumentace zatěžovacích zkoušek

• 2.1.3 Výkresy

Zpracovávají se na základě podrobného měření terénu v místech tras a objektů

– přehledná situace (v přiměřeném měřítku),

– vytyčovací výkres s vyznačením vazby na body vytyčovací sítě,

– podélný profil s vyznačením všech křížení a odbočení včetně prostupů pod komunikacemi a zpevněnými plochami,

– vzorové příčné řezy v měřítku zpravidla 1:50,

– příčné řezy v měřítku zpravidla 1:100 v potřebných vzdálenostech,

– výkresy rozvozu hmot,

– výkresy výkopových a výlomových prací,

– výkresy propustků, opěrných nebo zárubních zdí, lávek, podchodů apod.,

– výkresy složitých křižovatek, přípojek a odboček komunikací a podchodů dálkových vedení,

– přehledné výkresy objektů, jejich půdorysy, řezy a pohledy (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50),

– výkresy založení spodní stavby se schématickým zakreslením konstrukcí pro zakládání (pažení, rozepření rýh, jam, štětových stěn a jímek),

– výkresy skladby prefabrikovaných konstrukcí,

– výkresy nosných konstrukcí s vyznačením druhu a jakosti použitých hmot, výkresy tvaru a výztuže (kromě prefabrikátů),

– výkresy podrobností (dilatací, ložisek, kotvení, izolace, odvodnění apod.),

– kladečské výkresy a schémata s vyznačením tvarovek a armatur,

– dopravní značení,

– schéma zapojení zařízení aktivní, popřípadě společné ochrany.

Poznámka: Pro inženýrské objekty,mající zčásti též charakter objektů (např. jímací objekty, čerpací stanice, čistírny odpadních vod apod.) se přiměřeně použije ustanovení části „1. Pozemní objekty“.

• 2.1.4 Seznam strojů a zařízení

• 2.2 Vnější světelné a silnoproudé rozvody

• 2.2.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytků napětí, intenzity osvětlení.

• 2.2.2 Výkresy

– jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozvaděče, napájení jednotlivých zařízení, spotřebičů a svítidel s udáním proudových soustav a přenášených výkonů a zkratových poměrů,

– jednopólové, popřípadě vícepólové schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozvaděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové), mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu,

– schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob řízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením umístění přístrojů různých zařízení,

– vyznačení intenzity osvětlení v jednotlivých prostorách (možno nahradit tabulkou),

– dispozice zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu,

– situační výkresy zakótovaných tras kabelových rozvodů s udáním rozměrů profilu kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách, v souladu se soupisem kabelů a vodičů,

– vytyčovací výkres objektů a tras,

– vzorové příčné řezy výkopů a uložení kabelů,

– výkresy přechodů a křižování,

– výkresy uzemňovací soustavy, obsahující schéma a dispozice uzemňovací sítě, jakož i uvedení počtu uzemňovacích jímek a zemničů i jejich provedení,

– dispoziční umístění svítidel, stožárů a spotřebičů s udáním typů a výkonů.

• 2.2.3 Seznam zařízení; obsahuje též soupis kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhu, průřezů, délek, napětí a cílového označení).

• 2.3 Vnější sdělovací rozvody

• 2.3.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad.

• 2.3.2 Výkresy

– společné schéma všech vnějších sdělovacích rozvodů (z úvodního projektu), doplněné dimenzemi vodičů a uvedením délek jednotlivých kabelů,

– situační a vytyčovací výkres objektů a tras,

– vzorové příčné řezy výkopů a uložení kabelů,

– výkresy přechodů a křižování a dále skříní a konstrukcí pro kabelové závěsy.

• 2.3.3 Seznam zařízení

• 2.4 Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí. Dokumentace se zpracovává v obdobné skladbě jako v úvodním projektu (v přílohy č. 9 části C bodu 2), avšak v odpovídající podrobnosti a s uvedením konečných údajů.

• 1. Strojně stavební dispozice se zpracovává jako doplněk dispozice strojů a zařízení (část B bod 1.1.2) v případech, kdy v této dispozici nelze vyjádřit v potřebných podrobnostech soulad technologické části se stavební částí a jejich návaznosti.

Obsahuje vždy nezbytné výkresy detailů, potřebných k dostatečnému ověření souladu mezi stroji a zařízeními a jejich základy a souladu mezi stroji a zařízeními a stavební konstrukcí a jejich základy.

Stroje a zařízení se kótují vzhledem k jejich umístění ve vztahu k základům a stavební konstrukci; ze stavební části se kótují hlavní rozměry konstrukcí a základů; kótování je provedeno v milimetrech.

• 1. Rozpočtová část

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

• 1. Doklady o projednání podle § 58 odst. 2, popřípadě podle § 43 odst. 2, § 55 a § 62 odst. 2 vyhlášky.

B. Prováděcí projekt provozního souboru

Společné zásady

• a) Technické zprávy

Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují a doplňují údaje úvodního projektu a zdůvodňují případné odchylky. Technické zprávy obsahují u dosud nevyráběných strojů a zařízení výsledek šetření o patentové a licenční nezávadnosti na podkladě prohlášení výrobce zařízení.

• b) Výpočty

Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.

• c) Výkresy

Viz část A, „Společné zásady“, písm. c)

• 1.1 Výrobní (provozní) zařízení

Prováděcí projekty jiných provozních souborů, jako jsou přípojná potrubí, napájecí rozvody, transformovny, spínací stanice, vzduchotechnická zařízení, systémy řízení výrobního procesu, se zpracovávají přiměřeně jako pro provozní soubory výrobního (provozního) zařízení.

• 1.1.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje popis provedení ochranných a protiúrazových nátěrů, popřípadě značek pro jednotlivá média nebo skupiny strojů a zařízení; určení druhů konečných barev (se zřetelem na řešení interiéru).

• 1.1.2 Výkresy

– dispozice strojů a zařízení (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50, potrubní uzly, ventilové skupiny, prostupy atd. se kreslí podle potřeby v měřítku větším); řeší konečné rozmístění a polohu strojů včetně strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem (dopravníky, zdvihací stroje, vozíky, hydraulická dopravní zařízení), panelů, rozvaděčů, obsluhových plošin, potrubí, všech kabelových tras, ostatních vedení; kreslí se v půdorysech a ve všech řezech nutných k vyznačení úplného vzájemného souladu a propojení v rámci technologické části. Zakótují se celkové vnitřní rozměry a výšková poloha podlaží, základy strojů a zařízení, prostupy a montážní otvory; okna, dveře, plošiny, schodiště atd. se kótují podle potřeby. Jednotlivé stroje jsou dispozičně zakótovány výškově a půdorysně vzhledem k hlavním nosným prvkům stavební konstrukce nebo k vnitřním stěnám,

– výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí výrobního zařízení, kreslí se obdobně jako výkresy příslušných konstrukcí uvedené v části A,

– schémata podle specifických požadavků některých oborů (schéma manipulace s materiálem, dopravní schéma, tepelné schéma apod.),

– vytyčovací výkres provozního souboru nebo jeho částí umístěných vně stavebního objektu, v němž je tento provozní soubor umístěn.

• 1.1.3 Seznam strojů a zařízení (včetně montáží)

Obsahuje podrobnou specifikaci všech strojů a zařízení (včetně montáže), která je současně specifikací k odbytovému rozpočtu, v tomto uspořádání:

– stroje a zařízení se uvádějí v členění na základní jednotky; u každé položky se uvádí pořadové číslo, číslo položky na výkresech, název, charakteristika a parametry (odkazy na typové podklady, platné normy, popřípadě odkaz na číslo výkresu stroje nebo zařízení), počet jednotek, hmotnost; provozně nevyzkoušené stroje a zařízení musí být jako takové označeny,

– stroje a zařízení z dovozu se uvádějí odděleně,

– kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, hmotnost,

– potrubí včetně příslušenství a armatury v členění podle příslušnosti k technologickým strojům a zařízením v podrobnosti odpovídající způsobu zajišťování dodávky a montáže,

– izolace podle jednotlivých druhů zařízení (strojů) s uvedením druhu a výměry a s rekapitulací pro celý provozní soubor podle jednotlivých druhů,

– nátěry souhrnně pro celý provozní soubor a v členění podle druhu a s údajem výměr.

• 1.2 Systém řízení technologických procesů^133)

• 1.2.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále popis vývojových diagramů programů uvedených v odstavci 1.2.2.

• 1.2.2 Výkresy

– schéma měřících míst pro informační a řídící systém; u složitých výrobních zařízení může schéma regulačních obvodů tvořit samostatnou část,

– schémata výrobního zařízení se zakreslením čidel a přístrojů normalizovanými značkami a s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení,

– schéma samostatných obvodů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení (jen u speciálních případů),

– vývojové diagramy programů,

– výkresy přístrojových skříněk, desek, rozvaděčů (panelů), obsahující vnější rozměry, zvláštní požadavky (např. výřezy pro speciální přístroje), čísla položek seznamu strojů a zařízení, popřípadě též typy, rozsahy a pohledy,

– schémata elektrických a neelektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků informačního a řídícího systému uvnitř i vně rozvaděčů, s uvedením druhů vodičů a s vyznačením napájecích připojení včetně celkového schématu napájení systému, jeho jištění, zemnění apod.,

– schémata kombinovaných obvodů (např. elektropneumatických); kreslí se jako jedno společné schéma,

– dispozice strojů a zařízení doplněná údaji o umístění odběrů, čidel a přístrojů kromě rozvaděčů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení, hlavních tras informačních a řídících obvodů s místy vyústění rozvodu vzduchu, vody, vývodu elektrické energie apod. včetně protipožárních opatření na kabelových trasách,

– detaily styčných nebo upevňovacích bodů mezi informačním a řídícím zařízením, strojním zařízením a stavební konstrukcí, např. upevnění rozvaděčů, výkresy průchozích otvorů, čidel, odběrů, jímek, ukončení ovládaných orgánů s příslušnými připojovacími rozměry.

Poznámka: Schémata jednotlivých obvodů (elektrických, neelektrických, kombinovaných) lze účelně slučovat.

• 1.2.3 Seznam strojů a zařízení (včetně montáže) Obsahuje specifikaci všech měřicích, signalizačních a řídících přístrojů a jejich příslušenství, rozdělených podle jednotlivých obvodů a specifikace rozvaděčů, desek, skříněk; souhrnný soupis impulsních a spojovacích trubek podle druhů a velikostí; u každé položky je uvedeno číslo položky, název a charakteristické údaje (shodně s objednávkou) podle potřeby (např. clona, regulační ventil), také protokol o výpočtu; údaje o umístění vzhledem k výrobnímu zařízení; odvolávka na zajištění úpravy výrobního zařízení pro montáž čidla nebo regulačního přístroje, s případným uvedením čísel výkresů; přístroje z dovozu se uvádějí odděleně; soupis programů uvedených v odstavci 1.2.2.

• 1.3 Provozní rozvod silnoproudu

• 1.3.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:

– údaje, kde začíná a končí rozvod podle použitého členění,

– výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytku napětí a kompenzace účiníku,

– zvláštní požadavky pro obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů a popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.

• 1.3.2 Výkresy

– jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozvaděče; napájení jednotlivých zařízení, strojů nebo spotřebičů s udáním proudových soustav i přenášených výkonů a zkratových poměrů,

– jednopólové, popřípadě vícepólové základní schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozvaděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu (v takovém případě se jednopólové, popřípadě vícepólové schéma u složitých zařízení doplňuje příslušně označenými odcházejícími vedeními pomocných obvodů),

– schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob zařízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením přístrojů v různých zařízeních,

– schéma rozvodů vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezů kabelů a vodičů, vypracované s přihlédnutím k vnitřnímu zapojení spojových zařízení (schéma rozvodu může být nahrazeno vhodně upraveným soupisem kabelů a vodičů v technické zprávě),

– dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu,

– výkresy tras kabelových a pásových rozvodů, s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách v souladu se soupisem kabelů a vodičů,

– výkresy uzemňovací sítě s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.

• 1.3.3 Seznam strojů a zařízení

Obsahuje specifikaci v tomto uspořádání:

– jednotlivé položky dodávek, tj. rozvaděče, skříňky, případně transformátory atd., s údaji obdobnými (pořadové číslo, číslo položky na výkresech atd.) jako v bodu 1.1.3,

– soupis spotřebičů, silových kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhu, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy); kabely pro dozor se uvádějí souhrnně.

• 1.4 Provozní potrubí

• 1.4.1 Technická zpráva

Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:

popis provedení ochranných nátěrů s určením druhu konečných barev, popřípadě značek pro jednotlivá média.

• 1.4.2 Výkresy

– potrubní schéma, do něhož se zakreslují všechny stroje a zařízení obrysovými čarami nebo normalizovanými značkami podle jejich výškového uspořádání; potrubí se zpravidla označuje číslem větve, jmenovitou světlostí, znakem potrubní třídy, popřípadě znakem izolace; dále jsou vyznačeny všechny armatury a měřicí a řídicí přístroje normalizovanými značkami; ve schématu jsou vyznačeny styčné body potrubí s jinými provozními soubory,

– jiná schémata podle potřeby (odvodnění, vytápění apod.),

– dispozice s vyznačením a dispozičním okótováním potrubí včetně armatur, ohybů, spojů, návarků, kompenzačních členů, spádů apod.; dále pevných bodů a závěsů ovlivňujících stavební konstrukci; ostatní závěsy se vyznačují podle druhu a počtu bez kótování; izolace potrubí se vyznačuje vždy v řezech, v pohledech se kreslí pouze na úsecích souvisících s uzly, křižováním apod.

• 1.4.3 Seznam strojů a zařízení obsahuje

– úplný rozpis všech potrubních větví, členěný podle druhu materiálu, Jt a Js s uvedením začátku a konce větve, druhu materiálu, dopravované látky, Jt, druhu těsnění, délky, vnějšího průměru, tloušťky stěny a veškerého příslušenství potrubní větve (ohybů, přírub, závěsů atd.); rekapitulaci za celý provozní soubor podle materiálu a druhu potrubí,

– úplný rozpis armatur, rozdělený podle materiálu, druhu, Jt a Js s odvoláním na umístění armatur (potrubní větve, stroje, aparátu); rekapitulaci za celý provozní soubor,

– kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkresu, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, hmotnost,

– izolace, jejich druhy s údajem výměr,

– nátěry, členění podle druhů s údajem výměr.

• 1.5 Údržba základních prostředků

Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s uvedením konečných údajů.

• 1.6 Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí

Dokumentace se zpracovává v obdobné skladbě jako v úvodním projektu (příloha č. 9, část C, bod 2), avšak v odpovídající podrobnosti a s uvedením konečných údajů.

• 1. Rozpočtová část

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

• 1. Doklady

o projednání podle § 58 odst. 2, popř. podle § 43 odst. 2, § 55 a § 62 odst. 2.

PŘÍLOHA č. 12

VZORY TISKOPISŮ PRO SESTAVOVÁNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ A VYSVĚTLIVKY K NIM

I. Vysvětlivky k tiskopisu č. 1

• 1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování celkových nákladů stavby na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 1.

• 1. Tiskopis se vyplňuje:

• a) při zpracování projektového úkolu jako propočet (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako souhrnný rozpočet (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Všechny náklady se v tiskopisu uvádějí v tisících Kčs zaokrouhleně na celé tisíce bez desetinných míst.

• 1. Vyšrafovaná okénka v tiskopisu se nevyplňují; do součtu jednotlivých sloupců (ř. 33, sl. c až h) se započítávají pouze částky uvedené v silně orámovaných okénkách.

• 1. Sloupce c, d, e obsahují náklady zahrnované do plánu investiční výstavby. Do sloupce c se uvádějí rozpočtové náklady stavební části, do sloupce d se uvádějí rozpočtové náklady technologické části (§ 34 vyhlášky). Platí, že c + d = e.

• 1. Sloupec f obsahuje náklady zahrnované do základních prostředků; proti součtu sloupce e je rozšířen o náklady na projektové a průzkumné práce (hl. I) a jiné investice (hl. IX). V hlavách II až VIII platí, že e = f.

• 1. Sloupec g obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků; proti součtu sloupce f je rozšířen o náklady hrazené z investičních prostředků, avšak nezahrnované do základních prostředků (hl. X).

V hlavách I až IX platí, že f = g.

[image omitted]

• 1. Sloupec h obsahuje celkové náklady stavby. Proti součtu sloupce g zahrnuje navíc náklady na přípravu a zabezpečení výstavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (hl. IX). V hlavách I až X platí, že g = h.

• 1. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:

Řádek 1 – nehodící se názvy se škrtnou. Dále se uvede název a místo stavby shodně s uvedenými v registračním listu;^137) u staveb o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs se uvedou údaje shodně s uvedenými v přípravné dokumentaci. Archivním číslem se rozumí číslo, pod kterým je tiskopis archivován investorem (u propočtu) nebo generálním projektantem (souhrnný rozpočet, kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby).

Řádek 2 – uvede se identifikační číslo investora podle Jednotného číselníku organizací v ČSSR vydaného Federálním statistickým úřadem (údaj ve sl. A – číslo položky organizace Jednotného číselníku).

Řádek 3 – uvede se registrační číslo stavby;^137) u staveb o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs se nevyplňuje.

Řádek 4 – uvede se název kraje a okresu místa stavby; kód kraje a okresu se uvede podle výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 9. června 1978 čj. 1793/78-032-918, kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 7–8/1978).

Řádek 5 – uvede se název a kód odvětví podle „Jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství“ vydané vyhláškou Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb. a na základě výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 8. března 1979 čj. 876/79-032-331, jímž se mění a doplňuje Jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 5/1979).

Řádek 6 – charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, modernizace nebo rekonstrukce.^137)

Řádek 7 – uvede se kontrolní součet číselných znaků z řádků 2 až 6.

Řádek 8 – obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a hrazené z investičních prostředků.

Řádek 9 – obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, uvedou se jejich náklady ve sloupci d.

Platí, že d = e = f = g = h.

Řádek 10, 11, 12 – údaj uvedený v řádku 9, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení

– na dodávky rozpočtované vč. mimostaveništní dopravy (ř. 10),^138)

– na montážní práce – základní rozpočtové náklady (ř. 11).

– na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 12).^139) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 12. Platí, že ř. 10+11+12 = 9.

Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 11, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 12, sloupec d.

Řádek 13 – obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c; jsou-li součástí popřípadě příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 14, 15 – údaj v řádku 13, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení

– na základní rozpočtové náklady (ř. 14),

– na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 15).^140)

Platí, že řádek 14+15 = řádek 13. Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 14, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 15, sloupec c.

Řádek 16 – náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d.

Platí, že d = e = f = g = h.

To neplatí u stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c.

Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 17 – náklady na umělecká díla, tvořící nedílnou součást staveb, se uvádějí jen ve sloupci c.

Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 18 až 25 – obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 18 je rozveden podle druhu v řádcích 19 až 25, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů. Řádky 23 až 25 jsou vyhrazeny pro vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven. Platí, že součet řádků 19 až 25 se vždy rovná řádku 18; v řádku 18 platí, že sloupec c+d = e = f = g = h.

Řádek 26 – obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d.

Platí, že c+d = e = f = g = h.

Řádek 27 – obsahuje rezervu, rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d).

Platí, že c+d = e = f = g = h.

Řádek 28 – obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do základních prostředků.

Platí, že f = g = h.

Řádek 29 – obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků, nezahrnované do základních prostředků.

Platí, že g = h.

Řádek 30 – z celkové částky nákladů uvedené v řádku 29 se v řádku 30 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.

Řádek 31 – obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků.

Řádek 32 – z nákladů uvedených v řádku 31 se samostatně uvádějí v řádku 32 sloupec h samostatnou položkou celkové náklady na kompletační činnost.

Řádek 33 – obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.

Řádek 34 – uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.

Řádek 35 – uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu, a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním orgánem.

Řádek 36 – evidenčně uvádí náklady na předměty získané po vyřešení plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.

Řádek 37 – uvádí náklady na dovoz v členění na dovozy ze SZ a NSZ, a to z hlavy I až XI, z hlavy II a IV a z hlavy III. Náklady na dovoz v hl. II, III a IV nezahrnují úroky, které patří do hl. XI.

II. Vysvětlivky k tiskopisu č. 2

• 1. Skladba a forma tiskopisu může být měněna jen se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 2 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 2 a může být měněna jen se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.

• 1. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby:

• a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

• 1. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

• 1. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

• 1. Všechny náklady stavby se v rekapitulaci k propočtu uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst. Rozpočtové náklady v rekapitulacích k souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs na jedno desetinné místo. Součty jednotlivých hlav se však do souhrnného rozpočtu nebo kontrolního sestavení (tiskopis č. 1) převádějí zaokrouhleně na celé tisíce Kčs bez desetinných míst.

• 1. Nelze-li při zpracování rekapitulace k propočtu (A) náklady provozních souborů a stavebních objektů podrobněji rozčlenit, postačí jejich členění u provozních souborů do sloupců 3, 5, 8 a 9 a u stavebních objektů do sloupců 3, 8 a 9.

V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.

• 1. Pro každou hlavu se ve sloupci 1 uvedou jednotlivé nákladové položky, z nichž se skládá celkový náklad příslušné hlavy. U provozních souborů (hl. II) a stavebních objektů (hl. III) se uvádějí (před jejich názvy) čísla podle číselníku stavebních objektů a provozních souborů z přílohy č. 14 Směrnice Federálního statistického úřadu 25 Iv RS (viz poznámka^137) k řádku 1 tiskopisu č. 1). U provozních souborů a stavebních objektů se ve sloupci 1 uvede ještě příslušný kód Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků, resp. Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. Každá hlava se uzavře samostatným součtem, který se převádí do tiskopisu č. 1.

• 1. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:

Hlava I – náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na

– projektové práce,

– průzkumné práce.

Hlava II – náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4+5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6+7.

Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. II uvedou náklady dovážených provozních souborů s tím, že se u těchto nákladů vyjádří ve sloupcích 3, 4 a 5 také jejich součty. Ve sl. 4 se uvádějí náklady na vlastní dodávku dováženého provozního souboru (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), ve sl. 5 jsou zaznamenány náklady dovážených montáží určené v tuzemské cenové úrovni,^141) ve sl. 3 je součet nákladů ze sl. 4 a 5. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených provozních souborů vč. montáží (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů popřípadě uzavřených smluv s nimi a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.^142)

Hlava III – náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6+7.

Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. III uvedou náklady dovážených stavebních prací (profesí) dodávaných zahraničním dodavatelem s tím, že se tyto náklady určí ve sloupcích 3, 6 a 7 v tuzemské cenové úrovni a vyjádří se v nich také jejich součty; náklady sl. 3 se rovnají součtu nákladů sl. 6 a 7. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených poddodávek stavebních prací a profesí (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů popřípadě uzavřených smluv s nimi a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.

Hlava IV – náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2. Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. IV uvedou náklady dovážených strojů a zařízení (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI) s tím, že se tyto náklady vyjádří ve sloupci 2 také jejich součtem.

Hlava V – náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.

Hlava VI

• a) vedlejší náklady v rozčlenění podle předepsaných druhů se uvádějí ve sloupci 8 až 15, a to na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III;

• b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;

• c) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů (písm. b) ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provedou součty ve sloupcích 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9+10+11+12+13+14+15.

Hlava VII – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.

Hlava VIII – rezerva se uvádí ve sloupci 2.

Hlava IX – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2.

Hlava X – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 30 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.

Hlava XI

• a) náklady na kompletační činnost se uvádějí ve sloupci 16 na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III. V rekapitulaci hlavy XI se oba mezisoučty ze sloupce 16 zapíší do sloupce 2;

• b) ostatní náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvedou rovněž ve sloupci 2;

• c) součet nákladů hlavy XI ve sloupci 2 se na tiskopisu č. 1 uvede v řádku 31. Úhrn nákladů na kompletační činnost zjištěný z údajů ve sloupci 2, se evidenčně vykáže samostatnou položkou v řádku 32 tiskopisu č. 1.

III. Vysvětlivky k tiskopisu č. 3

• 1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 3 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 3.

• 1. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby

• a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

• 1. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

• 1. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

• 1. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.

• 1. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.

• 1. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupci h tiskopisu č. 1.

• 1. V rekapitulaci podle provozních souborů a stavebních objektů jsou náklady všech hlav rozvrženy na jednotlivé provozní soubory a stavební objekty. Součty takto rozvržených nákladů ve sloupci 7 až 20 musí být totožné s částkami uvedenými v těchto sloupcích v rekapitulaci podle hlav.

Poznámka: Tiskopisy č. 1 až 3 předepsané vyhláškou č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb (příloha č. 12), se používají až do vyčerpání zásob Statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů.

[image omitted]

[image omitted]

PŘÍLOHA č. 13

ČLENĚNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ STAVBY

• 1. Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby na jednotlivé hlavy a uspořádání na tiskopisu č. 1 umožňují získání potřebných podkladů pro sestavení plánů organizací na úseku investiční výstavby v souladu s metodickými pokyny Státní plánovací komise pro vypracování plánů^143) a v návaznosti na předpisy o financování reprodukce základních prostředků.^144)

• 1. Členění umožňuje vyjádřit

• a) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (ř. 33, sl. e),

• b) náklady na jiné investice (ř. 28, sl. f),

• c) náklady zahrnované do plánu projektových prací (ř. 8, sl. h),

• d) náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 33, sl. f),

• e) náklady hrazené z investičních prostředků (ř. 33, sl. g),

• f) náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků (ř. 29, sl. g),

• g) náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (ř. 31, sl. h),

• h) celkové náklady stavby (ř. 33, sl. h).

• 1. Hlava I – Projektové a průzkumné práce

Zařazují se náklady na

• a) projektové práce určené podle ceníku projektových prací; jde zejména o náklady

– na činnosti generálního projektanta stavby,

– na zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a prováděcích projektů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů,

– na výkon autorských dozorů,

– na další práce, pokud přicházejí v úvahu a provádějí se v rámci projektové dokumentace, jako např.

– modely pro projektové práce,

– změny a doplňky požadované odběratelem,

– projekty demolic, demontáží, jestliže jsou součástí stavby,

– zkoušky pro projekty;

• b) průzkumné práce prováděné

– podle ceníku geologických prací,

– podle ceníku geodetických a kartografických prací,

jde zejména o náklady na

– geologický průzkum potřebný pro zpracování projektové dokumentace,

– geodetickou činnost investora souvisící se zajištěním projektové dokumentace,^145)

– geodetickou činnost generálního projektanta.^146)

Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.

Hlava II – Provozní soubory

Zařazují se náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž), včetně mimostaveništní dopravy, doplňkových rozpočtových nákladů a nákladů stavebních prací.^147) Náleží sem např. náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí), náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů a náklady na základní programové vybavení automatizace v systémech řízení.

Zařazují se též náklady na technologické zařízení hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, pokud bude rozhodnuto, že se stane součástí určité stavby.

Hlava III – Stavební objekty^14)

Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.

Zařazují se též náklady na

– zkoušky konstrukcí a kontrolní měření při realizaci stavebních objektů předepsané zpracovatelem projektové dokumentace,

– úpravy území (zemní práce) souvisící s rekultivací nebo s biologickou rekultivací,^148)

– stavební práce hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, které budou po jejich dokončení použity jako základní prostředky a stanou se součástí určité stavby.

Hlava IV – Stroje, zařízení a inventář investiční povahy

Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).

Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.

Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo konzervace.^149)

Hlava V – Umělecká díla^150)

Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se rozpočtují v hl. XI.

Zařazují se náklady na modely výtvarného díla vybraného k realizaci. Náklady stavebních prací souvisící s osazením uměleckých děl se do hl. V nezařazují.

Hlava VI – Vedlejší náklady

Vedlejší náklady se určují podle zvláštního předpisu^92) a podle přílohy č. 17 v členění:

– provozní a sociální zařízení staveniště,

– územní vlivy,

– mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),

– ostatní.

Hlava VII – Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách

Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na

– úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),

– vybudování vytyčovací sítě, vytyčení prostorové polohy stavebních objektů; u staveb, jejichž účastníci jsou povinni zajistit výkon geodetických prací odpovědnými geodety též náklady na zaměření skutečného provedení stavby dodavatelem investora,^151)

– geodetickou činnost investora při provádění stavby, vč. činnosti odpovědného geodeta investora při provádění stavby,^152)

– vysazování trvalých porostů, např. sadů, vinic, chmelnic,

– ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,

– odlesnění prováděné nestavební organizací,

– ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se hradí z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny, např. likvidace výbušnin, exhumace,

– popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy.

Hlava VIII – Rezerva

Rezerva se stanoví podle § 49 a 55 vyhlášky.

Hlava IX – Jiné investice^153)

Zařazují se náklady na jiné investice. Jsou to náklady na

– nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány,

– pořizování základních prostředků ze zahraničních hmotných zdrojů pro potřebu v zahraničí,

– odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu^154) a finanční prostředky poskytované na opatření k odstranění ekonomické újmy,

– odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště,

– modely nebo prototypy charakteru základních prostředků, které investor v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru řádně převzal.^155)

Hlava X – Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků

Zahrnují se např.

– náklady na nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu),

– náklady na zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu,

– příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané investice u dalších investorů^156) a příspěvky na infrastrukturu,

– nákup (úplatný převod) základních prostředků určených k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od občanů.

Hlava XI – Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků

Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení stavby, např. na

– organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního a technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné vyhodnocení, souborné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby),

– kompletační činnost,

– ložiskovou geologii a ověřování zdrojů podzemních vod,

– vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, tj. zásobami surovin, materiálu, paliv, náhradních dílů,^157) drobných a krátkodobých předmětů, hotových výrobků a nedokončené výroby pro projektovaný výkon a plný provoz,

– uživatelské programové vybavení,

– správní a místní poplatky souvisící s přípravou a zabezpečením výstavby, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky z úvěrů (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.),

– licence a patenty, pokud jsou určeny pro budoucí výrobu nebo provoz,

– projektové soutěže a poptávkové řízení, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi,

– ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, na opravy a údržbu prováděné současně se stavbami povahy rekonstrukcí nebo modernizací),

– náklady souvisící s prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu^158) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinnosti uzavřít smlouvu s investorem,

– výchozí technické revize, revizní zprávy a revizní knihy,

– přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a za posuzování technicky obtížných nebo neobvyklých staveb na základě nařízení státního stavebního dohledu,^159)

– geologický průzkum potřebný pro zpracování přípravné dokumentace,

– geodetickou činnost investora a generálního projektanta potřebnou pro zpracování přípravné dokumentace,^160)

– biologickou rekultivaci,

– umělecká díla, která nejsou nedílnou součástí budovaných staveb, předměty muzejní a galerijní hodnoty apod.,^161)

– odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu.^162)

PŘÍLOHA č. 14

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA DOKUMENTACE STAVEB

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 1. Schvalování úvodního (jednostupňového) projektu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 1. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1. Státní expertiza investičního záměru

• 1. Státní expertiza přípravné dokumentace

C. Lhůty

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1.1 Schválením projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu se rozumí rozhodnutí orgánu (organizace) uvedeného v § 64 vyhlášky o tom, že tato dokumentace má (může) být výchozím podkladem pro další přípravu nebo pro uskutečnění stavby, a podle potřeby stanovení závazných podmínek pro další přípravu nebo realizaci stavby.

• 1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technickoekonomické úrovně stavby a jejích nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle bodu 1.3, 1.4 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.

• 1.3 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, předkládá investor vždy přímo nadřízenému orgánu. Projektovou dokumentaci předkládá se svým vyjádřením.

• 1.4 Nadřízený orgán, který předkládá dokumentaci ke schválení, je povinen ji doplnit svým vyjádřením, které musí být podepsáno statutárním orgánem nebo jím pověřeným pracovníkem. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná.

• 1. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 2.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol stavby, která podléhá státní expertize, musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.

• 2.2 Před schválením projektového úkolu účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového ústředního orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek ústředního odvětvového orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhoduje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.

• 2.3 Ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu schvalující orgán uvede:

• 2.3.1 identifikační údaje stavby a investora

• 2.3.2 závazné údaje a ukazatele

• 2.3.3 údaje a ukazatele, jejichž nedodržení v další přípravě a v realizaci stavby musí být projednáno s orgánem, který schválil projektový úkol

• 2.3.4 informativní údaje a ukazatele

• 2.3.5 rozhodnutí o použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení

• 2.3.6 podmínky, které musí být dodrženy při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho schválení.

• 2.4 Závaznými údaji jsou:

• 2.4.1 u všech staveb:

• 2.4.1.1 náklady zahrnované do plánu investiční výstavby

• 2.4.1.2 z toho: stavební práce

• 2.4.1.3 náklady na dovoz ze socialistických zemí

• 2.4.1.4 náklady na dovoz z nesocialistických zemí

• 2.4.1.5 projektované kapacity (v měrových jednotkách)^163)

• 2.4.1.6 počet pracovníků

• 2.4.1.7 z toho přírůstek pracovníků

• 2.4.1.8 z toho přírůstek pracovníků z bilančních zdrojů oblastí

• 2.4.1.9 lhůta výstavby v měsících

• 2.4.1.10 termín dokončení stavby (pouze u závazných staveb)

• 2.4.1.11 objem devizových prostředků na dovozy pro výstavbu ze socialistických zemí (ve fco cenách)

• 2.4.1.12 objem devizových prostředků na dovozy pro výstavbu z nesocialistických zemí (ve fco cenách)

• 2.4.2 u výrobních staveb též:

• 2.4.2.1 termíny uvedení výrobních kapacit do provozu (pouze u závazných staveb)

• 2.4.2.2 objem výroby v naturálním, popř. hodnotovém vyjádření (pokud již sama kapacita není vyjádřena objemem výroby)

• 2.4.2.3 upravené vlastní výkony

• 2.4.2.4 hrubý zisk, popř. hrubá ztráta

• 2.4.2.5 doba náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon v měsících

• 2.4.2.6 koeficient směnnosti dělníků hlavní výrobní činnosti

• 2.5 Orgán státní expertizy a orgán nadřízený orgánu schvalujícímu přípravnou dokumentaci může určit další údaje, popř. ukazatele, které musí být schváleny jako závazné.

• 2.6 Informativními údaji a ukazateli jsou:

• 2.6.1 u všech staveb:

• 2.6.1.1 celkové náklady stavby (hl. I–XI propočtu)

• 2.6.1.2 měrné investiční náklady na jednotku kapacit^164)

• 2.6.1.3 podlažní plocha budov

• 2.6.1.4 obestavěný prostor budov

• 2.6.2 u výrobních staveb též:

• 2.6.2.1 výkony

• 2.6.2.2 vlastní výkony

• 2.6.2.3 objem vývozu do socialistických zemí ve velkoobchodních cenách

• 2.6.2.4 objem vývozu do nesocialistických zemí ve velkoobchodních cenách

• 2.6.2.5 přírůstek pracovních míst dělníků průmyslové činnosti

• 2.6.2.6 hrubá rentabilita výrobních fondů

• 2.6.2.7 produktivita práce z upravených vlastních výkonů

• 2.6.2.8 účinnost základních prostředků z upravených vlastních výkonů

• 2.6.2.9 rozdílový ukazatel vývozu do socialistických zemí

• 2.6.2.10 rozdílový ukazatel vývozu do nesocialistických zemí

• 2.6.2.11 doba návratnosti investic.

• 2.7 Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený pracovník.

• 2.8 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu u závazných a centralizovaných staveb orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly stanoviska pro účely státní expertizy a podle územní příslušnosti stavby též České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi.

• 1. Schvalování projektové dokumentace (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 3.1 Při schvalování projektové dokumentace se použijí přiměřeně ustanovení části 2.

• 3.2 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.

• 1. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

• 4.1 Dokumentaci staveb obytných souborů schvaluje krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, pokud se souhlasem příslušného ministerstva výstavby a techniky nezmocní okresní národní výbor.

• 4.2 Orgán schvalující přípravnou dokumentaci stavby podléhající státní expertize musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.

• 4.3 U staveb obytných souborů, u kterých se neprovádí státní expertiza, je orgán schvalující přípravnou dokumentaci povinen si vyžádat stanovisko příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky, nedojde-li k jiné dohodě.

• 4.4 Krajský národní výbor stanoví samostatné bytové stavby, jejichž dokumentaci bude schvalovat sám; projektovou dokumentaci ostatních samostatných bytových staveb schvaluje investor, pokud si to se souhlasem krajského národního výboru nevyhradil okresní národní výbor, popř. orgán nadřízený investorovi.

• 4.5 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede tyto údaje a ukazatele jako závazné:

• 4.5.1 náklady zahrnované do plánu investiční výstavby

• 4.5.2 projektované kapacity:

• 4.5.2.1 počet bytových jednotek

• 4.5.2.2 počet obyvatel

• 4.5.2.3 druh a kapacita občanského vybavení

• 4.5.2.4 druh a kapacita nadzemních objektů technické vybavenosti

• 4.5.3 počet pracovníků

• 4.5.4 průměrná užitková plocha bytu

• 4.5.5 průměrný náklad na jeden čistý byt

• 4.5.6 průměrný náklad na občanskou vybavenost na jeden byt

• 4.5.7 průměrný náklad na technickou vybavenost na jeden byt

• 4.5.8 zdroje financování

• 4.5.9 použití schválených typových podkladů

• 4.5.10 lhůta výstavby v měsících.

• 4.6 Ve schvalovacím protokolu, který musí být zaslán na vědomí příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky, se uvádějí identifikační údaje stavby a investora. Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu nebo jím pověřený pracovník.

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1.1 Státní expertizou dokumentace stavby se rozumí souhrnné vyhodnocení potřeby a funkce stavby, jejích základních požadavků, důsledků, účinků a efektivnosti především z národohospodářských a celospolečenských hledisek.

• 1.2 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí zhodnocení souvislostí a důsledků stavby podle předchozího bodu, zpracované pro orgány provádějící státní expertizu orgánem, od něhož bylo vyžádáno (§ 65 odst. 3 a 4 vyhlášky), v oboru jeho působnosti z hledisek uvedených v bodě 1.11.

• 1.3 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádí po dohodě se Státní plánovací komisí výběr staveb ústředních orgánů republik, u nichž si vyhrazuje provedení státní expertizy (§ 65 odst. 2 vyhlášky).

• 1.4 Státní expertiza se provádí na investiční záměr a přípravnou dokumentaci staveb ve smyslu § 65 vyhlášky. Státní expertiza úvodního (jednostupňového) projektu nebo jeho části se provádí jen výjimečně, pokud si ji příslušný orgán vyhradil. V tomto případě se použijí ustanovení části B bodu 3 podle obdoby.

• 1.5 Orgány předkládající přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit

• 1.5.1 úplnost a přehlednost dokumentace

• 1.5.2 možnost rozdělení dokumentace již při jejím vypracování na části potřebné pro práci orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy

• 1.5.3 náležité uspořádání a obsahovou náplň vyjádření k dokumentaci

• 1.5.4 neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.

• 1.6 Ústřední orgán investora, který předkládá přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy a u staveb komplexní bytové výstavby k zaujetí stanoviska, je povinen ji doplnit svým vyjádřením, ve kterém výslovně potvrdí:

• 1.6.1 správnost průkazu dosažitelné produkce při plném využití dosavadních kapacit a základních prostředků v oboru (odvětví) včetně zaměnitelných kapacit

• 1.6.2 soulad stavby s koncepcí rozvoje oboru (odvětví)

• 1.6.3 dodržení podmínek stanovených v předchozí dokumentaci a výsledky jejího projednání

• 1.6.4 úplnost předkládané dokumentace včetně dokladů

• 1.6.5 objem devizových prostředků ke krytí dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí, s nímž počítá v rámci svého (předpokládaného) dovozního limitu

• 1.6.6 způsob využití výsledků úkolů vědeckotechnického rozvoje resortu v dokumentaci stavby

• 1.6.7 hospodárnost stavebního řešení objektů

• 1.6.8 přiměřenost velikosti ploch a obestavěného prostoru objektů

• 1.6.9 způsob zabezpečení přírůstku pracovních sil podle jednotlivých zdrojů

• 1.6.10 soulad dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy

• 1.6.11 komplexnost stavby z hlediska její provozní funkce

• 1.6.12 způsob zabezpečení souvisících, zejména vyvolaných investic

• 1.6.13 optimálnost navržené výrobní technologie, přiměřenost a optimální technickou úroveň navržených provozních souborů, strojů a zařízení a reálnost zajištění strojů a zařízení

• 1.6.14 metodickou a věcnou správnost stanovení výše propočtových (rozpočtových) nákladů

• 1.6.15 odůvodněnost a hospodárnost požadavku na zvýšení globální sazby na zařízení staveniště (§ 48 odst. 6 vyhlášky)

• 1.6.16 odůvodněnost a hospodárnost požadavků na mimoglobální objekty a zařízení staveniště

• 1.6.17 metodickou a věcnou správnost propočtu srovnávací varianty sestavené ze soustav technicko-hospodářských ukazatelů, technickoekonomické úrovně budoucího výrobku, ukazatelů výrobně ekonomické efektivnosti

• 1.6.18 komplexnost a správnost zhodnocení efektivnosti stavby

• 1.6.19 soulad dokumentace se schválenou územně plánovací dokumentací, popř. se studií souboru staveb (u staveb komplexní bytové výstavby)

• 1.6.20 zabezpečení stavby účelovými investicemi podmiňujícími komplexní bytovou výstavbu.

Ústřední orgán investora je povinen ve svém vyjádření upozornit na okolnosti, faktory a rozpory, které vyvolávají riziko zhoršení závazných údajů stavby a ukazatelů ekonomické efektivnosti.

• 1.7 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci staveb komplexní bytové výstavby musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technicko-hospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.

• 1.8 Ústřední orgán investora předkládá návrh investičního záměru k provedení státní expertizy v počtu vyhotovení, který dohodne s orgánem státní expertizy.

• 1.9 Ústřední orgán investora předkládá přípravnou dokumentaci orgánu státní expertizy ve dvou úplných vyhotoveních a orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy po jednom vyhotovení v tomto rozsahu:

• 1.9.1 Státní plánovací komisi, popř. České nebo Slovenské plánovací komisi – úplnou dokumentaci

• 1.9.2 příslušnému ministerstvu financí – průvodní zprávu a propočet

• 1.9.3 federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu – průvodní zprávu

• 1.9.4 příslušnému cenovému úřadu – průvodní zprávu a propočet

• 1.9.5 Státní bance československé – průvodní zprávu a propočet.

• 1.10 Orgány státní expertizy a orgány zpracovávající stanoviska pro účely státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci, předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, popř. externích odborníků i zahraničních; mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací. Kromě toho mohou požadovat, aby byly již v průběhu zpracování dokumentace a při jejím projednávání v resortních orgánech přizvány ke konzultacím o problematice uvažovaného řešení. Orgány provádějící státní expertizu si vyžádají stanovisko resortů strojírenství a federálního ministerstva zahraničního obchodu k možnosti nahradit stroje a zařízení z nesocialistických zemí dodávkami z tuzemska a ze socialistických zemí.

• 1.11 Hlediska pro zpracování stanovisek pro účely státní expertizy

• 1.11.1 Ústřední orgány zpracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působnosti, pravomoci a odpovědnosti, vymezených zvláštními předpisy a statuty. V tomto rozsahu mohou své stanovisko nebo jeho část označovat za závazné.

• 1.11.2 V souladu s ustanovením bodu 1.11.1 zpracovávají dále uvedené orgány stanoviska zejména z těchto hledisek:

• 1.11.2.1 Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise) zejména z hledisek:

• 1.11.2.1.1 hospodářsko-politické koncepce státu (republiky)

• 1.11.2.1.2 souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,

• 1.11.2.1.3 řešení strukturálních změn,

• 1.11.2.1.4 řešení meziodvětvových vztahů,

• 1.11.2.1.5 rozvoje jednotlivých oblastí,

• 1.11.2.1.6 účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,

• 1.11.2.1.7 reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,

• 1.11.2.1.8 vlivu stavby na oblast vnějších ekonomických vztahů a platební bilanci,

• 1.11.2.1.9 nároků na palivoenergetickou bilanci,

• 1.11.2.1.10 potřeby výstavby s ohledem na bilance zdrojů a potřeb,

• 1.11.2.1.11 reálnosti zabezpečení navrhovaného termínu zahájení a dokončení stavby z hlediska plánu,

• 1.11.2.1.12 oblastního rozmístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,^165)

• 1.11.2.1.13 likvidace základních prostředků a kapacit v souvislosti s posuzovanou stavbou,

• 1.11.2.1.14 efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;

• 1.11.2.2 příslušné ministerstvo financí zejména z hledisek:

• 1.11.2.2.1 finanční a dotační politiky státu (republiky),

• 1.11.2.2.2 dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,

• 1.11.2.2.3 efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;

• 1.11.2.3 federální ministerstvo zahraničního obchodu zejména z hledisek:

• 1.11.2.3.1 dovozu potřebných surovin a materiálů a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění dovozu,

• 1.11.2.3.2 vývozu hotových výrobků a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění vývozu,

• 1.11.2.3.3 požadavků na dovoz strojů a zařízení pro stavbu a zahraničních cen použitých pro jejich ocenění v dokumentaci,

• 1.11.2.3.4 plánu zahraničně obchodní činnosti,

• 1.11.2.3.5 efektivnosti vnějších vztahů a jejího vyjádření v dokumentaci;

• 1.11.2.4 Federální cenový úřad, Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad podle příslušnosti v působnosti tvorby cen výrobků (služeb), zejména z hlediska nákladové a cenové úrovně budoucí produkce (služeb) ve vztahu k celkové efektivnosti stavby; Federální cenový úřad se dále zúčastní na požádání orgánu státní expertizy i posouzení propočtových ukazatelů význačných nestandardních strojů a zařízení;

• 1.11.2.5 Státní banka československá zejména z hledisek:

• 1.11.2.5.1 vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,

• 1.11.2.5.2 možnosti financování stavby investičním úvěrem,

• 1.11.2.5.3 možnosti realizace uvažovaného dovozu strojů a zařízení a jeho devizového krytí,

• 1.11.2.5.4 nároků na devizové prostředky na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,

• 1.11.2.5.5 výrobně ekonomické efektivnosti stavby, návratnosti vložených prostředků, efektivnosti vyvážené produkce a přínosu pro platební bilanci;

• 1.11.2.6 federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky zejména z hledisek:

• 1.11.2.6.1 souladu se záměry státní technické a licenční politiky,

• 1.11.2.6.2 využití výsledků výzkumných a vývojových prací,

• 1.11.2.6.3 progresívnosti a způsobu zabezpečení navrhované techniky a technologie,

• 1.11.2.6.4 technickoekonomické úrovně výrobků a zajištěnosti jejich odbytu,

• 1.11.2.6.5 komplexnosti stavby, nezbytnosti rozsahu souvisících investic a hospodárnosti územně technického řešení,

• 1.11.2.6.6 uspořádání, funkce a velikosti ploch a obestavěného prostoru s ohledem na potřeby provozu (užívání) stavby,

• 1.11.2.6.7 návaznosti stavby na existující základní prostředky, jejich využití, rekonstrukci, modernizaci popř. likvidaci,

• 1.11.2.6.8 optimálnosti budovaných kapacit,

• 1.11.2.6.9 úrovně a hospodárnosti stavebního a architektonického řešení,

• 1.11.2.6.10 pracovních sil a dalších výrobních zdrojů (např. surovin, energií, vody) a jejich zajistitelnosti,

• 1.11.2.6.11 nároků na dopravu,

• 1.11.2.6.12 vlivů stavby na životní prostředí,

• 1.11.2.6.13 propočtových (rozpočtových) nákladů,

• 1.11.2.6.14 efektivnosti stavby,

• 1.11.2.6.15 lhůt výstavby a doby náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon,

• 1.11.2.6.16 organizace dodavatelského zabezpečení výstavby a jejího postupu,

• 1.11.2.6.17 zajištění zájmů obrany a bezpečnosti státu,

• 1.11.2.6.18 souladu dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy.

• 1.11.3 Příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, dávají svoje stanoviska především z hlediska technického vybavení území a jeho připravenosti pro stavby.

• 1.11.4 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj ve svém stanovisku pro účely státní expertizy prováděné příslušnými ministerstvy výstavby a techniky republik uplatňuje hlediska uvedená pod bodem 1.11.2.6 z pohledu celostátních potřeb a zájmů.

• 1. Státní expertiza investičního záměru

• 2.1 Ústřední orgán investora vydávající investiční záměr na stavby podléhající státní expertize je povinen předložit jej před vydáním orgánu provádějícímu státní expertizu.

• 2.2 Orgán provádějící státní expertizu vypracuje expertizní stanovisko. Součástí expertizního stanoviska jsou závazné závěry obsahující zejména podmínky a požadavky pro vypracování přípravné dokumentace a údaje, popřípadě ukazatele, které musí být stanoveny v investičním záměru.

• 2.3 Expertizní stanovisko zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil investiční záměr, Státní plánovací komisi a dalším orgánům, které daly stanoviska k investičnímu záměru.

• 2.4 Orgán vydávající investiční záměr musí zajistit soulad investičního záměru s expertizním stanoviskem.

• 1. Státní expertiza přípravné dokumentace

• 3.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol, případně studii souboru staveb (§ 24 odst. 5 vyhlášky), podléhající státní expertize, je povinen předložit je před schválením orgánu provádějícímu státní expertizu a orgánům zpracovávajícím stanoviska podle § 65 odst. 4 vyhlášky.

• 3.2 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko; rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní; na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.

• 3.3 Součástí protokolu o státní expertize jsou závazné údaje a závazné závěry zejména k řešení neuzavřených a sporných otázek, které je třeba dopracovat před schválením přípravné dokumentace, popřípadě při zpracování projektu. Závěry státní expertizy k dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí jsou současně závaznou instrukcí k ověření možností minimalizovat dovozní nároky při dodržení požadované efektivnosti stavby a hledání další efektivní varianty v rámci prací na úvodním projektu; zpřesnění závěrů k dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí se provede nejpozději na základě návrhu žádosti o uvolnění devizového krytí před jejím předložením Státní bance československé.

• 3.4 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil přípravnou dokumentaci, a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.

C. Lhůty

• 1. Lhůta pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a stanoviska pro účely státní expertizy činí 30 dnů pro každý z těchto úkonů. Stejná lhůta platí pro vypracování expertizního stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.

• 1. Lhůta pro provedení státní expertizy investičního záměru nebo přípravné dokumentace činí 60 dnů od předložení (doplnění) dokumentace.

• 1. Nejsou-li lhůty uvedené v bodech 1 a 2 dostačující, projedná příslušný orgán neprodleně s orgánem, který předložil dokumentaci, v jaké přiměřené další lhůtě provede příslušný úkon; prodloužení lhůty nemá přesáhnout 30 dnů.

PŘÍLOHA č. 15

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVBY

I. Účel a metoda závěrečného vyhodnocení staveb

• 1. Účelem závěrečného vyhodnocení stavby je

– posoudit průběh přípravy a realizace výstavby, náběh kapacit na cílové provozní parametry stavby,

– shrnout poznatky a zkušenosti pro zkvalitnění řízení investiční výstavby,

– poskytnout podklad pro konečné vypořádání vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu,

– poskytnout podklad pro uplatnění ekonomických stimulů a sankcí,

– rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby.

• 1. Metodou závěrečného vyhodnocení stavby je srovnání dosažené skutečnosti oproti výchozí dokumentaci, příp. jiné srovnání a analýza odchylek.

Za výchozí dokumentaci se považuje:

• a) projektová dokumentace, která byla podkladem pro udělení souhlasu k zahájení stavby,^166) nebo jiná dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,

• b) u staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu, též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí této dotace,

• c) u staveb, u kterých došlo k zásadní změně cílů (struktury objektů, kapacit) také příslušná přeschválená dokumentace.

Za dosaženou skutečnost se považuje skutečnost zjištěná u staveb s výrobní kapacitou za dobu čtyř po sobě následujících kalendářních čtvrtletí, u jiných staveb za jedno čtvrtletí po dokončení stavby.

II. Roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb

• 1. U závazných a centralizovaných staveb sestaví ústřední orgán investora podle příslušnosti, v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, vždy na příští kalendářní rok časový plán závěrečného vyhodnocení jednotlivých staveb.^167) V plánu se souhrnně uvedou také počty ostatních vyhodnocených staveb nad 2 mil. Kčs z plánů nadřízených orgánů investorů v členění podle středních článků řízení.

• 1. U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocení staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou.

• 1. U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb krajský národní výbor.

• 1. Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán vyhodnocení staveb do konce roku podle příslušnosti:

• a) Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,

• b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky,

• c) Výboru lidové kontroly ČSSR nebo příslušnému výboru lidové kontroly republiky,

• d) Státní bance československé – ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě,

• e) federálnímu ministerstvu financí a příslušnému ministerstvu financí republiky,

• f) Federálnímu cenovému úřadu.

• 1. Způsob vypracování časových plánů vyhodnocení stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

III. Zpráva o vyhodnocení stavby

Zpráva o vyhodnocení stavby obsahuje:

• 1. návrh evidenčního listu vyhodnocené stavby;

• 1. vyhodnocení průběhu přípravy a realizace stavby, zejména

– projektového zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin (vč. změn rozpočtů),

– plnění plánu organizace výstavby z hledisek

– dodavatelského systému,

– časového plánu (projektové práce, stavební práce, technologické dodávky a montáže, dovozy),

– rozsahu a využití zařízení staveniště,

– kvality realizovaných dodávek;

• 1. vyhodnocení efektivnosti stavby, zejména:

– srovnání vybudovaných kapacit a výrobního (provozního) programu

– s kapacitami a výrobním (provozním) programem uvažovaným ve výchozí dokumentaci,

– s požadavky plynoucími ze stávajících a plánovaných národohospodářských potřeb,

– srovnání docílené efektivnosti stavby s efektivností vyjádřenou ve výchozí dokumentaci v rozsahu předepsaném zvláštním předpisem^168) a s vyjádřením změny (u rekonstrukcí, modernizací atd.) výrobně ekonomické efektivnosti v důsledku uvedení nových kapacit do provozu,

– vyjádření vlivu zkrácení nebo prodloužení (změny křivky) doby náběhu na cílovou kapacitu včetně vlivu odlišné doby výstavby od údajů výchozí dokumentace na efektivnost stavby,

– u staveb vyhodnocovaných před dosažením cílové kapacity zhodnocení dosažené efektivnosti srovnáním s ukazateli propočtenými za odpovídající rok náběhu uvažovaný ve výchozí dokumentaci;^169)

• 1. zhodnocení využití zdrojů:

– pracovních sil ve srovnání s vybudovanými pracovními příležitostmi,

– dodržení rozsahu, příp. uvolnění záboru zemědělské a lesní půdy,

– surovinové, materiálové a energetické náročnosti provozu stavby;

• 1. vyhodnocení využití výsledků vědecko-technického rozvoje v rámci stavby a technicko-ekonomické úrovně výrobků;

• 1. vyhodnocení financování stavby;

• 1. závěry zprávy, zejména:

– souhrnné zhodnocení způsobilosti stavby k dosažení projektovaných parametrů (porovnání vybraných údajů a ukazatelů skutečnosti a dokumentace stavby se provede souhrnně v příloze),

– návrh na odstranění případných nedostatků bránících řádnému užívání stavby a docílení projektovaných parametrů (konkrétní, termínovaná a adresná opatření se specifikují v příloze),

– pokud je nutné nebo účelné rozdělit vyhodnocovací řízení na etapy (§ 70 odst. 5), návrh na toto rozdělení s termínem a obsahem druhé etapy.

V příloze zprávy se uvede:

• 1. Přehled plnění parametrů stavby a komentář zdůvodňující všechny evidované změny a odchylky s uvedením příčin,^170)

• 1. Přehled hlavních nápravných opatření,^170)

• 1. Žádost o přiznání dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu,

• 1. Doklady k rozhodujícím informacím ve zprávě.

IV. Vyhodnocovací řízení

• 1. Orgán provádějící vyhodnocovací řízení rozešle zprávu o vyhodnocení stavby spolu s pozvánkou na vyhodnocovací řízení a žádostí o stanovisko nejméně 20 dní před stanoveným termínem jeho konání účastníkům (odstavec 2) a přizvaným orgánům (odstavec 3).

• 1. Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:

• a) orgán provádějící vyhodnocovací řízení,

• b) investor,

• c) nadřízený orgán investora (není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení),

• d) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,

• e) generální projektant,

• f) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby,

• g) Státní banka československá,

• h) stavební úřad (v případě, že nebyla dosud ukončena kolaudace stavby).

• 1. Přizvanými orgány vyhodnocovacího řízení^171) u závazných a centralizovaných staveb jsou:

– federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky,

– Státní plánovací komise nebo Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise podle příslušnosti,

– Výbor lidové kontroly ČSSR nebo příslušný výbor lidové kontroly republiky,

– federální ministerstvo financí a příslušné ministerstvo financí republiky,

– Federální cenový úřad.

• 1. Obsahem vyhodnocovacího řízení je projednání zprávy o vyhodnocení stavby a stanovisek k ní, rozhodnutí o opatřeních, rozhodnutí o plnění závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a přijetí závěrů vyhodnocovacího řízení.

• 1. Rozhodující projektované technickoekonomické parametry ve smyslu § 70 odst. 5 vyhlášky jsou podle charakteru stavby zejména kapacity, výroba v naturálním vyjádření, vlastní výkony, hrubý zisk, případně další.

Jiné závažné negativní skutečnosti ve smyslu § 70 odst. 5 vyhlášky jsou zejména neukončená kolaudace stavby, značný rozsah kolaudačních závad nebo jejich závažná povaha.

V. Protokol (zápis) z vyhodnocovacího řízení

• 1. Orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení vypracuje protokol, který musí obsahovat:

• a) schválený evidenční (registrační) list vyhodnocené stavby,

• b) informace o průběhu vyhodnocovacího řízení,

• c) záznam stanovisek jednotlivých účastníků řízení a přizvaných orgánů,

• d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta; u staveb, na něž byl poskytnut úvěr SBČS, závěry o splnění podmínek pro poskytnutí úvěru,

• e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků,

• f) závěry k vyhodnocené stavbě a zprávě o vyhodnocení,

• g) rozhodnutí o uzavření vyhodnocovacího řízení (§ 70 odst. 5 a 6 vyhlášky).

• 1. Přílohou protokolu jsou:

• a) písemná stanoviska jednotlivých účastníků řízení a přizvaných orgánů (zejména stanoviska ministerstev financí a Státní banky československé a v případě nemožnosti splnit projektované parametry stanoviska orgánů uvedených v § 70 odst. 6),

• b) přehled hlavních nápravných opatření,

• c) doplnění ke zprávě o vyhodnocení stavby vyžádaná při řízení.

• 1. V případě rozdělení vyhodnocovacího řízení na etapy se vypracuje zápis, v němž se uvedou v obdobném členění (odstavec 1) informace, přijatá rozhodnutí a závěry ukončené etapy řízení, dále rozsah, termín a okruh účastníků další etapy řízení. K zápisu se připojí přílohy jako v odstavci 2. Zápis z ukončené etapy řízení se stává po ukončení vyhodnocovacího řízení součástí protokolu z vyhodnocovacího řízení.

• 1. Protokol (zápis) z vyhodnocovacího řízení zašle orgán, který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení a orgánům, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol (zápis) u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu.

• 1. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb, které byly realizovány jako závazné a centralizované stavby, projedná ústřední orgán investora (vč. krajského národního výboru) ve vedení orgánu.

VI. Souhrnná zpráva o vyhodnocených stavbách

• 1. Ústřední orgány investorů kontrolují dodržování termínů obsažených v ročních časových plánech a vypracovávají o výsledcích vyhodnocení staveb za uplynulý rok souhrnnou zprávu.

• 1. V souhrnných zprávách se shrnou porovnání docílených výsledků na vyhodnocených stavbách s výchozí dokumentací.

• 1. V souhrnných zprávách se předkládá informace o přerušených a uzavřených vyhodnocovacích řízeních na stavbách.

• 1. Součástí souhrnné zprávy je zpráva o využití kapacit (§ 70 odst. 8 vyhlášky) a o opatřeních k rychlému dosažení projektovaných parametrů.

• 1. Obsah souhrnných zpráv stanoví podle potřeby federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

• 1. Ústřední orgány investorů předloží souhrnné zprávy po jednom vyhotovení do 31. března orgánům, které obdržely roční časový plán vyhodnocení staveb podle bodu 4 části II.

PŘÍLOHA č. 16

STUDIE POSTUPU VÝSTAVBY A PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY PRO STAVBY PODLE § 16 ODST. 4 VYHLÁŠKY

A. Obecná ustanovení

B. Studie postupu výstavby

I. Způsob zpracování studie postupu výstavby

II. Obsah studie postupu výstavby

C. Plán organizace výstavby

I. Způsob zpracování plánu organizace výstavby

II. Obsah plánu organizace výstavby

A. Obecná ustanovení

• 1. Tato příloha upravuje způsob a rozsah zpracování studie postupu výstavby a plánu organizace výstavby jako součásti přípravné a projektové dokumentace staveb, stanovených jako závazné úkoly státního plánu pro přípravu k zahájení, s výjimkou staveb zvláštní části plánu.

• 1. Příloha se vztahuje na centralizované stavby (soubory staveb) popřípadě ostatní stavby jen tehdy, rozhodne-li o tom federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu některého z účastníků výstavby.

• 1. Studie postupu výstavby je výkresy doložený rozbor postupu výstavby určující z hledisek času, dodavatelů, věcné náplně, vzájemných vazeb, rozhodujících technologií a potřebných objemů prací a dodávek, spolupůsobení jednotlivých účastníků výstavby při přípravě a provádění stavby.

• 1. Studii postupu výstavby zajišťuje investor, který může její zpracování smluvně dohodnout s generálním projektantem, popřípadě jinou projektovou nebo odbornou organizací.

• 1. Výstavbová část je technologicky ucelená část stavby nebo její etapy umožňující postupné předávání kapacit ke zkušebnímu provozu nebo užívání. Tvoří ji stavební objekty a soubory strojů a zařízení s nezbytným zařízením staveniště, popřípadě jejich dokončené technologické etapy.

• 1. Technologická etapa je souhrn technologicky na sebe navazujících stavebních prací nebo dodávek strojů a zařízení s montáží, dodávaných pouze jedním účastníkem výstavby nebo jeho vyšším dodavatelem a tvořících (konstrukčně) ucelenou část stavebního objektu nebo souborů strojů a zařízení.

• 1. Směr výstavby je graficky vyjádřené zařazování jednotlivých objektů a souborů strojů a zařízení, popřípadě jejich částí do postupu výstavby a jejich dokončování.

B. Studie postupu výstavby

I. Zpracování studie postupu výstavby

• 1. Zpracovatel přípravné dokumentace předloží vyšším dodavatelům a budoucímu generálnímu projektantovi, není-li jejím zpracovatelem, návrh přípravné dokumentace (včetně návrhu propočtu), v níž je vyznačen návrh výstavbových částí, návrh směru výstavby a návrh využití trvalých objektů stavby, popřípadě jiných existujících objektů zařízení staveniště.

• 1. Přímí vyšší dodavatelé za spolupůsobení svých vyšších dodavatelů, ostatních poddodavatelů jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo specializované práce včetně prováděcích projektů nebo jejich ucelených částí (dále jen „prováděcí projekty“) v rámci přípravy svých dodávek pro stavbu:

• 2.1 zakreslí do výkresů návrhu přípravné dokumentace návrh postupu použití svých stavebních nebo montážních mechanismů, které jsou pro vymezení výstavbových částí, popřípadě pro realizaci jejich dodávky rozhodující, vyjádří základní podmínky pro provádění svých prací na staveništi (plochy zařízení staveniště a dopravní trasy) a případné požadavky na úpravu navržených výstavbových částí nebo směru výstavby,

• 2.2 navrhnou zásady řešení zařízení staveniště, zejména z hlediska včasného zajištění jeho sociální části a zahájení svých prací na staveništi.

• 1. Studii postupu výstavby zpracovává zpracovatel včetně síťového grafu ve spolupráci s generálním projektantem, investorem a s jeho přímými vyššími dodavateli. Přitom jsou uvedení účastníci výstavby povinni poskytnout příslušné údaje (zejména ohodnocení vykonávaných činností trváním a objemy prací a dodávek). Stejnou povinnost vůči přímým vyšším dodavatelům mají jejich vyšší dodavatelé; ostatní poddodavatelé jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo dodávají-li specializované práce včetně prováděcích projektů.

• 1. Pokud zpracovatel studie postupu výstavby nemůže využít návrhů podle bodu 2, nebo ohodnocení činnosti podle bodu 3 a nedosáhne-li dohody, že další příprava stavby a dodávek pro ni bude prováděna podle studie postupu výstavby, postupuje se podle § 72 vyhlášky.

II. Obsah studie postupu výstavby

• 1. Přehledná situace stavby s vyznačením

• 1.1 výstavbových částí a směru výstavby v nich,

• 1.2 druhu a postupu používání stavebních a montážních mechanismů, které jsou pro členění stavby na výstavbové části a pro realizaci stavby rozhodující,

• 1.3 základních podmínek provádění prací na staveništi (plochy zařízení staveniště, dopravní trasy pro přesun rozhodujících prvků technologických dodávek, konstrukcí, hmot a materiálů) a mimostaveništní dopravy,

• 1.4 ploch zařízení staveniště v jednotlivých výstavbových částech, zejména z hlediska včasného zajištění jeho sociální části, plynulého postupu výstavby a maximálního využití dosavadních objektů investora nebo jiných organizací i trvalých objektů stavby, popřípadě rozsah využití sdruženého zařízení staveniště;

• 1. síťový graf stavby, který prokazuje zabezpečení termínu zahájení stavby a návrh objektivizované lhůty výstavby, přičemž

• 2.1 činností je v tomto případě část prací a dodávek hmotného či nehmotného charakteru vykonávaná jedním účastníkem výstavby nebo jeho vyšším dodavatelem pro zpracování úvodních a prováděcích projektů pro stavební objekt, nebo soubor strojů a zařízení a nebo jejich část, popřípadě pro dva nebo více stavebních objektů v rámci téže výstavbové části; trvání činnosti se vyjadřuje v měsících, popřípadě v týdnech;

• 2.2 milníky se rozumějí termíny schválení projektového úkolu, dokončení úvodního projektu, schválení úvodního projektu; pro stavby stanovené jako závazné úkoly státního plánu též zahájení stavby, předání kapacit ke zkušebnímu provozu, předání ucelených částí stavby do užívání, dokončení stavby; u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb zahájení a ukončení odstávek v provozu;

• 2.3 rozvrh zdrojů prokazuje potřebu objemů projektových prací, prací a dodávek od jednotlivých účastníků výstavby a jejich vyšších dodavatelů v jednotlivých letech výstavby; potřebu objemu prací a dodávek od poddodavatelů jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo specializované práce včetně prováděcích projektů;

• 2.4 návrh lhůty výstavby se stanoví jako vypočtené trvání stavby podle síťového grafu stavby od milníku zahájení stavby do milníku dokončení stavby zvětšené o časovou rezervu, jejíž výše se určuje shodně s výší rezervy propočtu (§ 49 odst. 2 vyhlášky).

C. Plán organizace výstavby

I. Zpracování plánu organizace výstavby

Povinnosti vzájemné spolupráce při zpracování plánu organizace výstavby zajišťují účastníci výstavby takto:

• 1. generální projektant předloží investorovi a jeho vyšším dodavatelům

• 1.1 v návaznosti na projednávání koncepce úvodního projektu (§ 37 odst. 3) návrh konečného členění stavby z hlediska dodavatelského systému s vyjádřením vzájemných vztahů jednotlivých částí činností, které budou přímí vyšší dodavatelé a jejich poddodavatelé uvedení v B I.2 vykonávat podle výstavbových částí a směru výstavby, stanovených v přípravné dokumentaci (zpřesnění topologie síťového grafu z přípravné dokumentace),

• 1.2 v průběhu zpracování úvodního projektu dispozice, popřípadě řezy a pohledy stavebních objektů a souborů strojů a zařízení včetně výkazů objemů a potřeb hlavních materiálů a seznamů strojů a zařízení a situace stavby nebo její části.

• 1. Vyšší dodavatelé investora v rámci přípravy svých dodávek pro stavbu

• 2.1 zpracují

• 2.1.1 rozčlenění svých činností v síťovém grafu do technologických etap a vyznačí v něm vzájemné vazby těchto etap; technologické etapy ohodnotí trváním a zdroji v návaznosti na údaje uvedené v přípravné dokumentaci,

• 2.1.2 své požadavky na rozsah a dobu využití zařízení staveniště a na zajištění jeho provozu, na zajištění staveniště (stavenišť) vodou, energiemi, dopravou apod., popřípadě návrh účasti na sdruženém zařízení staveniště, při dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných částí přírody, památkových objektů apod.,

• 2.1.3 návrh podmínek zahájení svých prací a dodávek (zejména stavební a montážní připravenosti),

• 2.1.4 požadavky na plynulost svých prací a na rovnoměrné využití svých zdrojů (např. pracovní síly, mechanismy),

• 2.1.5 návrh na zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a péče o životní prostředí při provádění prací a dodávek pro stavbu;

• 2.2 zakreslí do situací, popřípadě dispozic, řezů a pohledů

• 2.2.1 návrh rozmístění a postupu svých stavebních nebo montážních mechanismů, které jsou pro členění stavby na výstavbové části a pro realizaci jejich dodávek rozhodující, popřípadě zásadně ovlivňují členění prací a dodávek na technologické etapy,

• 2.2.2 případné požadavky na upřesnění výstavbových částí a směru výstavby v nich;

• 2.3 stejnou povinností vůči přímým vyšším dodavatelům investora mají i jejich vyšší dodavatelé; ostatní poddodavatelé jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo dodávají-li specializované práce včetně prováděcích projektů.

• 1. Generální projektant ve spolupráci s investorem a s jeho vyššími dodavateli a s využitím jejich návrhů zpracuje plán organizace výstavby; v časovém plánu je povinen respektovat dohodnuté technologické etapy a hledisko plynulosti prací a rovnoměrného rozdělení nároků na zdroje. Pokud generální projektant nemůže využít návrhů, podkladů nebo ohodnocení činnosti podle bodu 2 a nedosáhne-li dohody při projednání úvodního projektu podle § 38 vyhlášky, že další příprava stavby a dodávek pro ni bude prováděna podle návrhu plánu organizace výstavby a nepodaří-li se odstranit rozpory, postupuje podle § 39 odst. 2 vyhlášky.

• 1. Generální projektant ve spolupráci s investorem a s jeho vyššími dodavateli podle výsledků projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu^172) na celý průběh výstavby upraví plán organizace výstavby.

II. Obsah plánu organizace výstavby

• 1. Technická zpráva

• 1.1 Dodavatelský systém s vymezením rozsahu a formy dodávek od jednotlivých účastníků výstavby (včetně dovozců a jejich vyšších dodavatelů a dalších rozhodujících dodavatelů),^173) a to v návaznosti na členění projektové dokumentace a na rekapitulaci nákladů k souhrnnému rozpočtu podle stavebních objektů a souborů strojů a zařízení, popřípadě jejich části obsažených v jednotlivých výstavbových částech.

• 1.2 Zdůvodnění časového plánu a termínu časového rozvrhu síťového grafu:

• 1.2.1 dodávání výsledků průzkumných a geodetických prací pro prováděcí projekty,

• 1.2.2 předávání projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,

• 1.2.3 dodávání prováděcích projektů, popřípadě jejich částí,

• 1.2.4 výrobní přípravy stavebních prací na stavebních objektech a výrobní přípravy a výroby souborů strojů a zařízení,

• 1.2.5 předání staveniště (stavenišť),

• 1.2.6 předání objektů a ploch zařízení staveniště vyšším dodavatelům technologického zařízení,

• 1.2.7 zahájení a ukončení stavebních prací na stavebních objektech s uvedením termínů stavebních připraveností pro zahájení montáže souborů strojů a zařízení a pro zahájení komplexního vyzkoušení, popřípadě přípravy na komplexní vyzkoušení a termínů odevzdání a převzetí stavebních objektů,

• 1.2.8 zahájení a ukončení montáží jednotlivých souborů strojů a zařízení s termíny jejich předání k dokončení stavebních prací,

• 1.2.9 určení doby a termínů odstávek v provozu u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb

• 1.2.10 zahájení a ukončení komplexního vyzkoušení, včetně případné přípravy na komplexní vyzkoušení, a to podle jednotlivých souborů strojů a zařízení s termíny jejich odevzdání a převzetí,

• 1.2.11 zahájení a ukončení zkušebního provozu,

• 1.2.12 uvedení staveniště do původního nebo smluveného stavu a termínů zpětného předání staveniště investorovi.

• 1.3 Dohody o vzájemné spolupráci účastníků výstavby při využití stavebních a montážních mechanismů, lešení, při stavebních výpomocích a zimních opatřeních.

• 1.4 Popis postupu výstavby jednotlivých stavebních objektů a montáže strojů a zařízení z hlediska vzájemné návaznosti a bezpečnosti práce při souběhu prací více dodavatelů investora; při výstavbě za provozu dosavadních objektů a zařízení údaje o potřebě koordinace postupu výstavby s ohledem na jejich provoz a bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

• 1.5 Základní řešení zařízení staveniště:

• 1.5.1 charakteristika staveniště,

• 1.5.2 skladba, kapacita a podmínky využití objektů pro účely zařízení staveniště v členění na

• 1.5.2.1 dosavadní objekty a zařízení investora nebo jiných organizací, popřípadě dosavadní objekty sdruženého zařízení staveniště,

• 1.5.2.2 trvalé stavební objekty projektované stavby, které mohou dodavatelé investora dočasně užívat jako zařízení staveniště,

• 1.5.2.3 dočasné objekty zařízení staveniště,

• 1.5.3 způsob zajištění provozu, údržby a oprav zařízení staveniště,

• 1.5.4 dočasný zábor pro zařízení staveniště,

• 1.5.5 časový postup likvidace zařízení staveniště.

• 1.6 Podmínky uvedení stavby (jednotlivých etap – § 17 vyhlášky) do provozu, tj. podmínky a rozsah komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu, náběhu výroby, popřípadě garančních zkoušek, zvláštní požadavky uvedení do provozu zařízení z dovozu a provozně nevyzkoušených strojů, podmínky zpětného převzetí staveniště investorem (rekultivace pozemků apod.).

• 1.7 Popis věcného rozsahu stavebních a montážních připraveností, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků.

• 1. Výkresy

Kopie celkové situace^174) stavby se zakreslením:

• 2.1 výstavbových částí a směru výstavby v nich,

• 2.2 druhu, rozmístění a pohybu stavebních a montážních mechanismů, které jsou pro členění stavby na výstavbové části a pro realizaci stavby rozhodující,

• 2.3 ploch zařízení staveniště, dopravních tras pro přesun dodávek, hmot a materiálu, vstupů a vjezdů na staveniště, míst napojení na inženýrské sítě k zajištění staveništního provozu, deponií ornice a přebytečného výkopku, případně zemníků určených pro účely výstavby,

• 2.4 umístění společných a mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17).

• 1. Časový plán stavby

• 3.1 Časový plán stavby se zpracovává jako síťový graf s kalendářním vyjádřením časového rozvrhu a se sumarizací nároků na zdroje.

• 3.2 Činností je v tomto stadiu část prací a dodávek hmotného či nehmotného charakteru (tj. včetně prováděcích projektů, jejich částí, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků), vykonává jedním účastníkem výstavby nebo jeho vyšším dodavatelem pro technologickou etapu nebo objekt (skupinu objektů) zařízení staveniště.^175) Trvání činnosti se vyjadřuje v týdnech.

• 3.3 Milníky časového rozvrhu jsou termíny schválení projektové dokumentace, zahájení a dokončení stavby a etap stavby, zahájení a dokončení výstavbových částí, předání ucelených částí stavby k užívání a předání kapacit ke zkušebnímu provozu; u modernizací, rekonstrukcí a rozšíření provozovaných staveb zahájení a ukončení odstávek v provozu.

• 3.4 Nároky činností na zdroje se vyjadřují v těchto kategoriích zdrojů:

• 3.4.1 objemy prací a dodávek (v tis. Kčs)

• 3.4.1.1 pro stavební část

• 3.4.1.2 pro technologickou část

• 3.4.1.3 projektových a jiných nehmotných

• 3.4.2 objemy dodávek a materiálů (v měrných jednotkách)

• 3.4.2.1 bilancované

• 3.4.2.2 ostatní dohodnuté

• 3.4.3 pracovníci potřební pro provádění prací na stavbě. Jednotlivé kategorie zdrojů se sumarizují v souladu s dodavatelským systémem, tj. podle

• 3.4.3.1 hlavních účastníků výstavby,^176) jejich výrobně hospodářských jednotek a jejich ústředních orgánů,

• 3.4.3.2 vyšších dodavatelů přímých vyšších dodavatelů, jejich výrobně hospodářských jednotek a jejich ústředních orgánů, a ostatních poddodavatelů jen tehdy, dodávají-li stavební objekty nebo specializované práce včetně prováděcích projektů, a to za jednotlivá čtvrtletí a léta výstavby (tj. v sumarizačních intervalech 13 a 52 týdnů) a za celkové trvání výstavby.

• 3.5. Návrh lhůty výstavby se stanoví jako vypočtené trvání stavby podle síťového grafu stavby od milníku zahájení stavby do milníku dokončení stavby zvětšené o časovou rezervu, jejíž výše se určuje shodně s výší rezervy souhrnného rozpočtu (§ 55 odst. 2 vyhlášky).

• 1. Doklady

• 4.1 o projednání možnosti užívání dosavadních objektů investora a trvalých objektů projektované stavby pro potřeby zařízení staveniště s organizací, která zajišťuje (obstarává) zařízení staveniště,

• 4.2 o projednání návrhu plánu organizace výstavby mezi hlavními účastníky výstavby; došlo-li při jeho projednávání k rozporům, též doklady o rozhodnutí rozporů nadřízenými nebo ústředními orgány,

• 4.3 o projednání návrhu plánu organizace výstavby podle předpisů o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu,

• 4.4 o projednání možnosti užívání objektů zařízení staveniště jiné stavby (připadá-li to v úvahu) s jejím investorem, příslušným stavebním úřadem a s organizací, na jejímž pozemku jsou tyto objekty postaveny; u staveb na území hl. města Prahy též s Útvarem hlavního architekta.

PŘÍLOHA č. 17

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

A. Obecná ustanovení

• 1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště

• 1. Členění zařízení staveniště podle účelu

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

• 1. Členění zařízení staveniště dle způsobu určení vedlejších nákladů

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Obsah vedlejších nákladů

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

D. Obstarávání

• 1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

• 1. Obsah obstarávání

• 1. Úhrada nákladů obstarávání

E. Sdružené zařízení staveniště

• 1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

• 1. Samostatné sdružené zařízení staveniště

• 1. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny.

A. Obecná ustanovení

• 1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky)

• 1.1 Funkci zařízení staveniště mohou plnit

• 1.1.1 dosavadní základní prostředky^177) (zejména stavební objekty) investora, dodavatelů nebo jiných organizací, které mají být v souladu s plánem organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] dočasně využity pro účely zařízení staveniště,

• 1.1.2 trvalé stavební objekty budované stavby, určené v plánu organizace výstavby jako objekty dočasně využívané do doby předání investorovi ve funkci zařízení staveniště, popřípadě trvalé stavební objekty budované v rámci sdružené investiční činnosti,^178) které budou dočasně využívány jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům,

• 1.1.3 dočasné objekty budované na dobu provádění stavby, popřípadě několika staveb v souladu s plánem organizace výstavby.

• 1.2 Dočasné objekty lze pro účely zařízení staveniště budovat jen pokud

• 1.2.1 nelze využít dosavadních základních prostředků, nebo trvalých stavebních objektů budované stavby,

• 1.2.2 příslušný orgán při vydání rozhodnutí o umístění stavby neuplatní požadavek na vybudování zařízení staveniště jako trvalých stavebních objektů v rámci sdružené investiční činnosti, které budou dočasně využity jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům, nebo nenavrhne využití zařízení staveniště jiné stavby podle části F.

• 1. Členění zařízení staveniště podle účelu

• 2.1 Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště se z hlediska účelu dělí na

• 2.1.1 provozní:

• 2.1.1.1 komunikace, vlečky, rozvodné řády inženýrských sítí včetně transformoven a jiných souvisících zařízení s výjimkou podle bodu 2.1.3, vnější oplocení staveniště, požární nádrže, vrátnice, kanceláře pro dodavatele, pro útvar technického dozoru investora a pro autorský dozor generálního projektanta, mosty do 5 m a přechody a lávky pro pěší přes 2 m délky;

• 2.1.1.2 sklady, garáže, údržbářské dílny, zpevněné plochy volných skládek, zpevněné plochy pro spínání prefabrikátů, pomocné stavební konstrukce, opěrné, podpěrné a nosné (základy pro stavební stroje a montážní mechanismy kromě jeřábových drah a drah pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t), dočasná ochranná zařízení apod.;

• 2.1.2 sociální: ubytovny, kuchyně, jídelny, hygienická zařízení (např. umývárny, šatny), společenské, kulturní a sportovní objekty apod.;

• 2.1.3 výrobní: výrobny a dílny technologické pomocné stavební výroby (např. betonárky, armovny, maltárny), stroje, zařízení a inventář vlastní výrobní činnosti dodavatelů (např. strojní vybavení dílen a opraven), přípojky inženýrských sítí, pokud tyto přípojky slouží pouze pro uvedená výrobní zařízení a pomocné konstrukce uvedené v části B bod 2.2.2.

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

• 3.1 Podle způsobu užívání a pro stanovení povinností spojených s obstaráváním zařízení staveniště se objekty a zařízení dělí na:

• 3.1.1 společná – v užívání (i následném) alespoň dvou přímých dodavatelů s výjimkou dodavatelů jednotlivých strojů (dále jen pro účel této přílohy „přímí dodavatelé“),

• 3.1.2 vlastní – v užívání jednoho dodavatele.

• 3.2 Bez zřetele na způsob užívání podle bodu 3.1 jsou společnými objekty a zařízeními vždy:

• 3.2.1 objekty a zařízení provozního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.1.1,

• 3.2.2 objekty a zařízení sociálního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.2.

• 3.3 Věcný rozsah společných objektů a zařízení podle bodu 3.2, jejich náklady stanovené odborným odhadem a výši podílů přímých dodavatelů na těchto nákladech v poměru jejich globálních nákladů ke globálním nákladům celé stavby určí generální projektant podle podkladů přímých dodavatelů a po projednání s nimi v plánu organizace výstavby.^179)

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu určení vedlejších nákladů

• 4.1 Podle způsobu určení vedlejších nákladů se objekty a zařízení s výjimkou výrobního zařízení staveniště člení na

• 4.1.1 globální objekty a zařízení (dále jen „globální objekty“),

• 4.1.2 mimoglobální objekty a zařízení (dále jen „mimoglobální objekty“).

• 4.2 Globálními objekty jsou provozní a sociální objekty a zařízení v prostoru staveniště^180) popřípadě mimo něj, jejichž náklady jsou kryty globálními sazbami podle zvláštního předpisu.^92)

• 4.3 Mimoglobálními objekty jsou

• 4.3.1 nezbytně nutné provozní objekty a zařízení umístěné mimo prostor staveniště^180) s výjimkou těch, které jsou podle zvláštního předpisu^92) kryty globálními sazbami. Mimoglobálními objekty jsou např.:

• 4.3.1.1 příjezdové komunikace k obvodu staveniště

• 4.3.1.2 přemostění

• 4.3.1.3 příjezdy ze zemníků a deponií k obvodu staveniště

• 4.3.1.4 přípojky elektrické energie, stlačeného vzduchu, páry, plynu, vody, telefonu, kanalizace apod. k obvodu staveniště

• 4.3.1.5 příjezdové vlečky k obvodu staveniště;

• 4.3.2 z provozních objektů a zařízení umístěných v prostoru staveniště^180) pouze:

• 4.3.2.1 mosty pro přepravu o rozponu nad 5 m,

• 4.3.2.2 části přípojek podle bodu 4.3.1.4 od obvodu staveniště k odběrovým místům (včetně nich), jsou-li tato místa na staveništi; o umístění odběrových míst rozhoduje generální projektant po projednání s investorem a dodavatelem stavební části,

• 4.3.2.3 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových dolech s využitím pouze pro jednu stavbu,

• 4.3.2.4 při výstavbě podzemních důlních objektů oboru 826^14) další provozní objekty a zařízení, vymezené federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky (§ 71 odst. 3 vyhlášky),

• 4.3.2.5 objekty, včetně jejich vybavení, stanovené předpisy Sboru nápravné výchovy, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených.

• 4.4 Nezbytnost vybudování dočasných mimoglobálních objektů (bod 1.1.3) s výjimkou objektů uvedených v bodě 4.3.2.5 musí být v souladu s ustanovením bodu 1.2 prokázána a schválena v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. e) vyhlášky] a ověřena v úvodním projektu [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky]; u staveb podléhajících státní expertize, je předpokladem schválení souhlas orgánu státní expertizy.

• 4.5 Rozpočtové náklady mimoglobálních objektů se hradí podle zvláštních předpisů.^181)

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1.1 Podle způsobu jejich určení se vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště (dále jen „vedlejší náklady“), které se rozpočtují v hlavě VI souhrnného rozpočtu, člení na:

• 1.1.1 globální – určené globálními sazbami stanovenými zvláštním předpisem^92)

• 1.1.2 mimoglobální – rozpočtované jmenovitě (§ 48 odst. 5 vyhlášky).

• 1.2 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může stanovit v dohodě s Federálním cenovým úřadem ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž provádí státní expertizu, zvýšené sazby (§ 48 odst. 6 vyhlášky). Zvýšené sazby se stanoví pomocí koeficientu z globálních sazeb. Výši koeficientů navrhuje s přihlédnutím k požadavkům dodavatelů současně se žádostí o povolení zvýšené sazby ústřední orgán investora ve vyjádření k projektovému úkolu předkládanému ke státní expertize. Žádost o povolení zvýšené sazby musí obsahovat:

• 1.2.1 přehled využití objektů pro účely zařízení staveniště v souladu s ustanovením části A bod 1.2,

• 1.2.2 jmenovitý rozbor potřeb a zdůvodnění věcného rozsahu zařízení staveniště včetně průkazu o tom, že globální náklady určené sazbami nepostačují ke krytí věcného rozsahu zařízení staveniště nezbytného pro zajištění výrobního procesu stavby,

• 1.2.3 návrh koeficientů, jimiž mají být zvýšeny sazby, včetně určení zvýšených sazeb a zvýšených globálních nákladů,

• 1.2.4 stanovisko generálního projektanta a přímých dodavatelů k návrhu zvýšené sazby.

• 1. Obsah vedlejších nákladů

• 2.1 Vedlejší náklady kryjí:

• 2.1.1 u globálních a mimoglobálních objektů

• 2.1.1.1 úplaty za užívání základních prostředků (část A bod 1.1.1), jejich nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště, zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení těchto objektů do smluveného stavu,

• 2.1.1.2 nezbytné úpravy trvalých objektů (část A bod 1.1.2), zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení do původního stavu,

• 2.1.1.3 zpracování dokumentace včetně rozpočtu dočasných objektů (část A bod 1.1.3), jejich vybudování, demontáž a odklizení, bez hodnoty materiálu zbylého po demontáži.

• 2.1.2 Mimoglobální náklady dále kryjí náklady na

• 2.1.2.1 dopravu odsouzených na staveniště, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených,

• 2.1.2.2 služby, pokud nahrazují mimoglobální objekty.

• 2.2 Do vedlejších nákladů nepatří zejména náklady:

• 2.2.1 započtené do cen stavebních prací a montáží a do velkoobchodních cen výrobků, a to na:

• 2.2.1.1 výrobní zařízení staveniště a přípojky k němu včetně nezbytných úprav a zpracování dokumentace těchto úprav;

• 2.2.1.2 přechody a lávky pro pěší o rozpětí do 2 m;

• 2.2.1.3 základní prostředky a drobné a krátkodobé předměty v používání včetně jejich odpisů, které slouží jako strojní a inventární vybavení objektů zařízení staveniště;

• 2.2.1.4 údržbu, provoz a opravy objektů zařízení staveniště a jejich vybavení;

• 2.2.2 rozpočtované v hlavě II a III souhrnného rozpočtu stavby, a to na pomocné konstrukce a práce, jako např.:

• 2.2.2.1 jeřábové dráhy vlastního technologického procesu a dočasné zpevnění dráhy pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t včetně štěrkového lože, popřípadě základů a podpěrných konstrukcí vyrovnávajících terén pod kolejí, násypů, zářezů a nájezdů (rozpočtují se u objektů a provozních souborů, pro jejichž výstavbu slouží obdobně jako lešení o výšce podlahy nad 190 cm);

• 2.2.2.2 hangáry pro vyzdívky koksových baterií;

• 2.2.2.3 hrubé úpravy terénu a skrývky kulturních vrstev půdy (odhumusování), opětné rozprostření realizované v rámci staveniště budované stavby;

• 2.2.2.4 podpěrné konstrukce sloužící pro výstavbu trvalých stavebních objektů po dobu jejich provádění;

• 2.2.2.5 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových uhelných dolech s výjimkou uvedenou v části A bod 4.3.2.3.

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

• 1. Před odevzdáním úvodního (jednostupňového) projektu dohodne dodavatel, který bude zařízení staveniště obstarávat (dále jen „obstaravatel“) s přímými dodavateli – za účasti generálního projektanta a investora – režim hospodaření s globálními náklady (dále jen „režim“). Podle způsobu úhrady společných objektů zařízení staveniště (část A bod 3.2) lze dohodnout

• 1.1 režim globálních sazeb anebo

• 1.2 režim fakturačních sazeb.

• 1. U staveb, jejichž lhůta výstavby není delší než 24 měsíců lze použít pouze režim globálních sazeb. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1 u staveb se lhůtou výstavby delší než 24 měsíců, platí, že byl dohodnut režim fakturačních sazeb.

• 1. Při režimu globálních sazeb hospodaří každý přímý dodavatel s veškerými globálními náklady určenými k jeho dodávkám; jejich fakturování se řídí zvláštními předpisy.^182) Své podíly na rozpočtových nákladech společných objektů hradí přímí dodavatelé obstaravateli podle zvláštních předpisů.^183)

• 1. Dohodne-li se režim fakturačních sazeb, odečte generální projektant z globálních nákladů přímých dodavatelů jejich podíly na rozpočtových nákladech společných objektů (část A bod 3.3); z redukovaných globálních nákladů přímých dodavatelů pak určí fakturační sazby k jejich dodávkám. Přímí dodavatelé hospodaří s globálními náklady vypočtenými pomocí fakturačních sazeb; fakturování se řídí zvláštními předpisy.^182) Fakturování a vyhotovení splátkových listů společných objektů provádí obstaravatel podle zvláštních předpisů.^181) Při režimu fakturačních sazeb

• 4.1 obstaravatel (část D bod 1.1) vystavuje a předkládá investorovi splátkové listy^181) na společné objekty zařízení staveniště v průběhu jejich provádění; součet splátek nesmí překročit rozpočtové náklady podle části A bod 3.3;

• 4.2 dojde-li při výstavbě společných objektů zařízení staveniště k oprávněnému zvýšení jejich rozpočtových nákladů, uhradí přímí dodavatelé obstaravateli zvýšené náklady ze svých provozních prostředků podíly stanovenými podle části A bod 3.3;

• 4.3 fakturační sazby se v průběhu výstavby nemění a upravují se u posledního stavebního objektu nebo poslední dodávky montážních prací přímých dodavatelů postupem uvedeným v bodu 4.4, jestliže

• 4.3.1 dojde při provádění stavby ke změně rozpočtových nákladů stavebních objektů nebo montážních prací v odbytových rozpočtech oproti nákladům uvedeným v souhrnném rozpočtu

• 4.3.2 dojde při výstavbě společných objektů zařízení staveniště ke snížení jejich rozpočtových nákladů;

• 4.4 v případech uvedených v bodu 4.3

• 4.4.1 generální projektant propočte v kontrolním sestavení rozpočtových nákladů u posledního stavebního objektu nebo u poslední dodávky montážních prací každého přímého dodavatele globální náklady k celé dodávce přímého dodavatele

• 4.4.1.1 pomocí globálních sazeb

• 4.4.1.2 pomocí fakturačních sazeb; k tomu připočte podíly přímých dodavatelů na rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště stanovených podle části A bod 3.3, v případech uvedených v bodu 4.3.2 podíly na skutečných rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště;

• 4.4.2 přímí dodavatelé upraví na základě rozdílu mezi globálními náklady propočtenými generálním projektantem podle bodů 4.4.1.1 a 4.4.1.2 fakturační sazby nejpozději do dne, kdy jim vznikne právo fakturovat poslední stavební objekt nebo poslední montážní práce jejich dodávek.

• 1. Jestliže přímí dodavatelé vynaloží na náklady obstarávání, pokud se hradí z globálních nákladů vyšší částky než kryjí globální náklady určené k jejich dodávkám, nejsou oprávněni úhradu těchto zvýšených nákladů požadovat od investora; úspory na globálních nákladech si ponechávají.

• 1. Ustanovení této části se použijí přiměřeně na vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli; dohodnutý režim podle bodu 1 platí i pro dodavatele přímých dodavatelů.

D. Obstarávání

• 1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

• 1.1 Sociální a provozní zařízení staveniště je povinen obstarat pro sebe a pro ostatní přímé dodavatele dodavatel stavební části stavby; nemá-li stavba dodavatele stavební části, obstarává toto zařízení staveniště dodavatel s největším podílem na nákladech zařízení staveniště.

• 1.2 Přímí dodavatelé uplatňují své požadavky na obstarávání zařízení staveniště včetně požadavků svých dodavatelů v souladu se základním řešením zařízení staveniště v plánu organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] u obstaravatele. Za tím účelem uzavírají smlouvy o zařízení staveniště.^184)

• 1.3 Výrobní zařízení staveniště si obstarávají přímí dodavatelé sami, nedohodnou-li se jinak.

• 1.4 Každý účastník výstavby, pokud je správcem (vlastníkem), popřípadě uživatelem základního prostředku nebo předmětu postupné spotřeby, který lze využít jako zařízení staveniště, nebo pro jeho vybavení, je povinen poskytnout jeho užívání pro účely zařízení staveniště v rozsahu volné kapacity za úhradu ostatním účastníkům výstavby.

• 1. Obsah obstarávání

• 2.1 Obstaráváním se rozumí:

• 2.1.1 u objektů uvedených v části A bod 1.1.1: zpracování dokumentace nezbytných úprav pro účely zařízení staveniště včetně rozpočtu, provedení těchto úprav, opravy a údržba po dobu užívání a po skončení užívání uvedení objektu do smluveného stavu; jde-li o společné objekty náleží do obstarávání též projednání podmínek užívání objektu pro účely zařízení staveniště a uzavření smlouvy o dočasném užívání s organizací, která má objekt ve své správě (vlastnictví);

• 2.1.2 u objektů uvedených v části A bod 1.1.2: nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště včetně zpracování dokumentace těchto úprav a dohoda s investorem o době užívání opravy a údržba po dobu užívání a uvedení do původního stavu po skončení užívání;

• 2.1.3 u objektů uvedených v části A bod 1.1.3: zpracování jejich dokumentace včetně rozpočtu, vybudování, správa (vlastnictví), poskytnutí k užívání, opravy a údržba, demontáž a odklizení.

• 2.2 Jestliže objekty a zařízení uvedené v bodě 2.1 mají funkci společných zařízení podle část A bod 3.2 je součástí obstarávání též provozování včetně vybavení základními prostředky a předměty postupné potřeby s výjimkou vybavení kanceláří; tato povinnost končí dnem odevzdání a převzetí poslední dodávky pro stavbu doložené zápisem o převzetí (příloha č. 18 část A bod 2), nedojde-li k jiné dohodě.

• 1. Úhrada nákladů obstarávání

• 3.1 Přímí dodavatelé hradí obstaravateli náklady obstarávání, popřípadě na ně přispívají v dohodnutých termínech takto:

• 3.1.1 u objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů:

• 3.1.1.1 společných

• 3.1.1.1.1 – rozpočtové náklady podle výše svých podílů, jde-li o objekty podle části A bod 3.2 s výjimkou staveb s režimem fakturačních sazeb

– dohodnutý podíl, jde-li o ostatní společné objekty a zařízení;

• 3.1.1.1.2 opravy a údržbu částkou ve výši 10 % z hodnoty jejich podílu na rozpočtových nákladech;^185)

• 3.1.1.1.3 provozování

– u ubytoven a závodního stravování podle zvláštních předpisů^186)

– u ostatních objektů a zařízení provozovaných dodavatelem, který zařízení staveniště obstarává, dohodnutým podílem na skutečných nákladech;

• 3.1.1.2 vlastních

• 3.1.1.2.1 rozpočtové náklady v plné výši,

• 3.1.1.2.2 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z hodnoty rozpočtových nákladů;^185)

• 3.1.2 u objektů hrazených z mimoglobálních nákladů

• 3.1.2.1 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z jejich rozpočtových nákladů^185) v poměru rozpočtových nákladů dodávek dodavatele stavební části stavby a polovičních rozpočtových nákladů dodávek dodavatelů pro technologickou část stavby,

• 3.1.2.2 provozování dohodnutým podílem na skutečných nákladech.

• 3.2 Ustanovení bodu 1 až 3.1 se použijí pro vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli obdobně.

• 3.3 Investor hradí obstaravateli náklady provozování, oprav a údržby kanceláří útvaru technického dozoru investora a autorského dozoru podle skutečných nákladů nebo dohodnutým paušálem.

• 3.4 Obstaravatel

• 3.4.1 se podílí na rozpočtových nákladech objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů stejně jako ostatní přímí dodavatelé;

• 3.4.2 nese náklady na opravy, údržbu a provozování objektů zařízení staveniště, pokud mu je neuhradí ostatní přímí dodavatelé podle bodů 3.1 a 3.2 a investor podle bodu 3.3.

E. Sdružené zařízení staveniště

• 1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

• 1.1 Sdružené zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky) se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných a finančních prostředků vynakládaných na objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady, dílny, kanceláře).

• 1.2 Sdružené zařízení staveniště se může zřídit u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora. Stavby musí být zařazeny jmenovitě ve státním pětiletém plánu investiční výstavby ústředních investorských orgánů.

• 1.3 Sdružené zařízení staveniště projektuje, buduje, provozuje a udržuje, vede ve své správě (vlastnictví), poskytuje jeho užívání a likviduje zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace.

• 1.4 Náklady přípravy, dokumentace, vybudování a likvidace všech objektů a zařízení sdruženého zařízení staveniště hradí jednotliví dodavatelé ze svých podílů z globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb, těmito podíly jsou kryty i náklady mimoglobálních objektů sdruženého zařízení staveniště.

• 1.5 Náklady na opravu a údržbu sdruženého zařízení staveniště hradí uživatelé zřizovateli ve skutečné výši, rozdělené podle jejich podílů na rozpočtových nákladech sdruženého zařízení, pokud se nedohodnou na úhradě ve výši 10 % z jejich podílů. Náklady na provozování hradí uživatelé zřizovateli podle cenových předpisů.^187)

• 1.6 Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik sdružených zařízení staveniště.

• 1.7 Požadavky na zařízení staveniště u jednotlivých staveb, které nebyly uspokojeny sdruženým zařízením staveniště, zabezpečuje obstaravatel zařízení staveniště těchto staveb obvyklým způsobem podle části D.

• 1.8 Globální náklady na zařízení staveniště jednotlivých staveb se při zřizování sdruženého zařízení staveniště redukují o podíl připadající na sdružené zařízení staveniště. Redukované globální náklady stanoví generální projektant v plánu organizace výstavby podle podkladů vyšších dodavatelů a z nich odvodí fakturační sazby pro jednotlivé stavby v členění podle jednotlivých uživatelů sdruženého zařízení staveniště.

• 1.9 Sdružené zařízení staveniště se zřizuje takto:

• 1.9.1 samostatné sdružené zařízení staveniště nebo

• 1.9.2 sdružené zařízení staveniště souboru staveb.

• 1. Samostatné sdružené zařízení staveniště

• 2.1 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje v případech, kdy se tak dohodnou ústřední orgány vyšších dodavatelů, uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele a oznámí jí, pro které stavby se má v dané oblasti sdružené zařízení staveniště vybudovat.

• 2.2 Určený zřizovatel – pokud nebude sdružené zařízení staveniště využívat výlučně sám – uzavře smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště^20) s vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na tomto zařízení podílet. Ve smlouvě se dohodne též úhrada nákladů na opravy, údržbu a provoz sdruženého zařízení staveniště.

• 2.3 Výši podílů poskytovaných na samostatné sdružené zařízení staveniště zpřesní zřizovatel na základě jednostupňového projektu, popřípadě prováděcích projektů samostatného sdruženého zařízení staveniště; zjištěné rozdíly jsou uživatelé a zřizovatel povinni si vzájemně vyrovnat.

• 2.4 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako samostatný celek podle vlastní dokumentace, kterou zabezpečuje zřizovatel. Dokumentace zahrnuje:

• 2.4.1 projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště

• 2.4.2 jednostupňový projekt, popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště.

• 1. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

• 3.1 Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované jediným investorem. Připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště zpravidla u první stavby souboru.

• 3.2 O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout vyšší dodavatelé stavební a technologické části stavby a investor do schválení projektového úkolu první stavby; současně se dohodne, kdo bude vykonávat funkci zřizovatele.

• 3.3 Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb musí obsahovat podmínky využití a výši podílů odpovídajících části globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště. Současně musí dohoda obsahovat výši podílů na opravy, údržbu a provozování.

• 3.4 Na základě dohody podle bodů 3.2 a 3.3 musí být podíly z nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru staveb začleněny do hlavy VI propočtu projektového úkolu stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny

• 1. Dočasné objekty a zařízení mohou být současně použity jako zařízení staveniště i pro jiné stavby, souhlasí-li s tím investor a obstaravatel zařízení staveniště stavby, pro kterou byly pořízeny.

• 1. Dočasné objekty mohou být po dokončení stavby, pro niž byly pořízeny, dále použity jako zařízení staveniště pro jinou stavbu za předpokladu, že

• 2.1 budou začleněny do jejího plánu organizace výstavby,

• 2.2 s jejich dalším použitím souhlasí organizace, na jejímž pozemku jsou tyto objekty postaveny, a příslušný stavební úřad; u zařízení staveniště na území hlavního města Prahy též Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy.

• 1. Dočasné objekty zařízení staveniště mohou být výjimečně po dokončení stavby nebo po splnění své funkce v provádění stavby dále užívány jako základní prostředky za podmínek uvedených v bodu 2.2, pokud jsou do základních prostředků převedeny podle zvláštních předpisů.^1)

PŘÍLOHA č. 18

POSTUP PŘI STANOVENÍ LHŮT VÝSTAVBY A PŘI JEJICH UPLATŇOVÁNÍ

A. Obecná ustanovení

• 1. Lhůty výstavby se podle této přílohy stanoví u všech staveb, kromě staveb svépomocné výstavby, prováděných v rámci investiční výstavby ROH o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs a staveb prováděných svépomocí obyvatelstva (včetně akce Z).

• 1. Lhůta výstavby je doba trvání prací na staveništi ode dne, kdy jsou provedeny první práce podle projektu stavby, jsou zaznamenány ve stavebním deníku, bude na ně vystaven zjišťovací protokol a budou fakturovány investorovi, do dne odevzdání a převzetí poslední dodávky doložené zápisem o převzetí.^188)

• 2.1 Zjistí-li se dodatečně, že stavba nebyla při odevzdání a převzetí schopna uvedení do provozu (užívání), končí lhůta výstavby dnem vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu, popřípadě pro její poslední samostatně odevzdanou a převzatou část.

• 1. Objektivizovaná lhůta výstavby je lhůta vyjádřená generálním projektantem (písm. C bod 1), ve které je stavba při splnění požadavků optimální efektivnosti technicky realizovatelná.

• 1. Limitní lhůty výstavby jsou maximální lhůty stanovené a vyhlášené federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj v členění podle skupin a podskupin staveb, rozpočtových nákladů a podílů stavebních prací.^189)

• 1. Lhůty výstavby se určují v měsících.

• 1. Za stavby s dovozem se pro účely stanovení lhůty výstavby považují stavby, u nichž se více než 50 % objemu nákladů hlavy II propočtu realizuje z dovozu.

• 1. U staveb členěných na etapy podle § 17 vyhlášky se určuje lhůta výstavby na celou stavbu v členění na doby provádění jednotlivých etap.

B. Lhůta výstavby v projektovém úkolu

• 1. U závazných a centralizovaných staveb se stanoví lhůta výstavby při schválení projektového úkolu v souladu se závěry státní expertizy; přitom

• 1.1 se v závěrech státní expertizy přihlíží též

• 1.1.1 k limitním lhůtám výstavby

• 1.1.2 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

• 1.2 u staveb uvedených v § 16 odst. 4 vyhlášky se vychází ze studie postupu výstavby zpracované podle přílohy č. 16

• 1.3 u závazných staveb musí být dodrženy termíny zahájení a dokončení stanovené vládou.

• 1. U ostatních staveb se lhůta výstavby projedná při posouzení a stanoví při schválení projektového úkolu s přihlédnutím

• 2.1 k návrhu zpracovatele projektového úkolu

• 2.2 k podkladům poskytnutým dodavateli podle § 16 vyhlášky

• 2.3 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

• 2.4 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 16 vyhlášky

• 2.5 k výsledkům projednání projektového úkolu podle § 20 vyhlášky.

• 1. Lhůty výstavby stanovené podle bodu 2 nesmějí být delší než limitní lhůty výstavby.

• 1. Při registraci projektových úkolů se uvede jak lhůta schválená, tak lhůta vyjádřená ve stanovisku generálního projektanta a lhůta limitní.

C. Lhůta výstavby v úvodním projektu

• 1. Při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu vyjádří generální projektant v plánu organizace výstavby objektivizovanou lhůtu výstavby; přitom využije podklady poskytnuté dodavateli podle § 33 vyhlášky a přihlíží k objektivním podmínkám stavění, zejména

• 1.1 k podílu stavebních prací z objemu rozpočtových nákladů

• 1.2 k charakteru stavby (modernizace, rekonstrukce, nová stavba)

• 1.3 k optimální koncentraci pracovních sil a mechanismů

• 1.4 k projektované technologii stavění

• 1.5 k technickým podmínkám staveniště

• 1.6 ke klimatickým podmínkám

• 1.7 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 27 vyhlášky.

• 1. Při vyjádření objektivizované lhůty výstavby nelze brát v úvahu subjektivní podmínky stavění, např. nedostatek pracovních sil, nedostatky v organizaci práce nebo v materiálně technickém zásobování.

• 1. Objektivizovaná lhůta výstavby nesmí být

• 3.1 u závazných a centralizovaných staveb delší než lhůta stanovená v závěrech státní expertizy (část B bod 1)

• 3.2 u ostatních staveb delší než limitní lhůta výstavby, s výjimkou mimořádných technicky nevyhnutelných případů, u nichž k tomu dá na žádost ústředního orgánu investora souhlas podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky.

• 1. Generální projektant a investor jsou povinni prosazovat objektivizované lhůty výstavby při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu podle § 38 vyhlášky a investor při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle zvláštních předpisů.^81)

• 4.1 Prokáží-li dodavatelé při projednávání podle bodu 4, že z kapacitních důvodů nemohou dodržet objektivizovanou lhůtu výstavby, mohou být při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů dohodnuty delší lhůty výstavby, maximálně však limitní lhůty výstavby, u centralizovaných staveb maximálně lhůty výstavby stanovené v závěrech státní expertizy.

• 4.2 Ustanovení bodu 4.1 neplatí pro závazné stavby a pro stavby z dovozu.

• 4.3 V případech podle bodu 4.1 upraví generální projektant plán organizace výstavby podle dohody nebo podle rozhodnutí rozporu.

• 4.4 V plánu organizace výstavby a při registraci stavby a evidenci úvodního (jednostupňového) projektu se vždy uvede jak objektivizovaná lhůta výstavby, tak lhůta výstavby, která byla dohodnuta nebo rozhodnuta, a lhůta limitní.

D. Závaznost lhůt výstavby

• 1. Lhůty výstavby stanovené podle části B jsou závazné pro registraci projektových úkolů, pro plánování a pro uzavírání přípravných smluv.

• 1. Pro schválení a pro evidenci úvodních (jednostupňových) projektů, pro plánování, pro registraci staveb a pro uzavírání dodávkových smluv jsou závazné

• 2.1 objektivizované lhůty výstavby

• 2.2 popřípadě, za podmínek uvedených v části C bodech 4.1 a 4.2 lhůty, které byly dohodnuty při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů nebo rozhodnuty při řešení rozporů (maximálně limitní lhůty výstavby nebo lhůty výstavby stanovené v závěrech státní expertizy).

E. Závěrečná ustanovení

• 1. Nemohou-li být při zpracování projektové dokumentace nebo při jejím schvalování výjimečně dodrženy lhůty výstavby stanovené v předchozím stupni dokumentace, postupuje se podle § 66 vyhlášky.

• 1. Rozhodne-li se v průběhu realizace stavby o zvýšení rozpočtových nákladů, lhůta výstavby se v souvislosti s tím nemění, pokud nedojde zároveň ke schválení věcného rozšíření stavby.

• 1. Postup při nedodržení lhůty výstavby v průběhu realizace upravují zvláštní předpisy.^190)

PŘÍLOHA č. 19

DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY SPOLUPŮSOBÍCÍ V ÚZEMNÍM A STAVEBNÍM ŘÍZENÍ

A. Za dotčené orgány státní správy, které spolupůsobí v územním a stavebním řízení, se považují ty orgány, které mají ve stavebním zákoně nebo ve zvláštních předpisech zakotveno oprávnění hájit určitý úsek zájmů společnosti při výstavbě. Jde zejména o tyto orgány:

• 1. v územním řízení

• 1.1 vždy jsou dotčeny

– orgány hygienické služby

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány protipožární ochrany

§ 3 zákona č. 18/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány vojenské správy

§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.

§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

– vodohospodářský orgán

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.

§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.

– orgány dopravy

§ 2, 3, 20, 21 zákona č. 135/1961 Sb.

§ 4 vyhlášky č. 136/1961 Sb.

– orgány oblastního plánování

§ 9, 10 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.

§ 9, 10 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.

– federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický a plynárenský podnik

§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.

§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.

§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.

– orgány nebo organizace spojů

§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.

– orgány CO

§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.

• 1.2 podle povahy případu

– orgány ochrany zemědělského půdního fondu

§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní správy lesního hospodářství

§ 5 odst. 3 a § 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

§ 26 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

§ 26 zákona SNR č. 100/1977 Sb.

§ 8 vyhlášky č. 12/1978 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky

§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.

– Státní technická inspekce ovzduší

§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní památkové péče

§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb.

§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní ochrany přírody

§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb.

§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– Československá komise pro atomovou energii

§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

– inspektorát lázní a zřídel

§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– Státní letecká inspekce

§ 24 a 24a zákona č. 47/1956 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.)

– drážní správní orgán

§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 10, 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.

– báňské úřady

§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.

§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• 1. ve stavebním řízení

• 2.1 vždy jsou dotčeny

– orgány hygienické služby

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány protipožární ochrany

§ 3 zákona č. 18/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány vojenské správy

§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.

§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány CO

§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.

– vodohospodářský orgán

§ 8 a 13 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.

§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.

– orgány dopravy

§ 2, 3, 19, 20, 21 zákona č. 135/1961 Sb.

§ 4, 22 vyhlášky č. 135/1961 Sb.

– federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický nebo plynárenský podnik

§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.

§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.

§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.

– orgány nebo organizace spojů

§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.

– místní národní výbor (není-li sám m úřadem)

§ 25 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pro SSR pod č. 27/1972 Sb. a pro ČSR pod č. 28/1972 Sb.)

• 2.2 podle povahy případu

– orgány ochrany zemědělského půdního fondu

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní správy lesního hospodářství

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

§ 26 až 29 vyhlášky č. 96/1977 Sb.

§ 26 až 29 vyhlášky č. 100/1977 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky

§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.

– Státní technická inspekce ovzduší

§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní památkové péče

§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb.

§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– orgány státní ochrany přírody

§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb.

§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– Československá komise pro atomovou energii

§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 20 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

– inspektorát lázní a zřídel

§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– drážní správní orgán

§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 10, § 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.

– inspektoráty bezpečnosti práce

§ 4 zákona č. 174/1968 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

– báňské úřady

§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.

§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

B. K návrhům na vydání rozhodnutí o umístění stavby a k žádostem o stavební povolení je nutno přiložit podle povahy případu zejména tato rozhodnutí, popřípadě souhlasy dotčených orgánů státní správy uvedených v části A:

• 1. územní řízení

• a) rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu – § 13a) zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

• b) rozhodnutí o souhlasu orgánů státní správy lesního hospodářství

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb.

• c) vyjádření vodohospodářského orgánu

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.

• d) rozhodnutí o rozmisťování staveb orgánu oblastního plánování

§ 9 vládního nařízení č. 36/1977 Sb.

§ 9 vládního nařízení č. 37/1977 Sb.

• e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

• f) souhlas Československé komise pro atomovou energii

• 1. stavební řízení

• a) povolení k nakládání s vodami

§ 8 zákona č. 138/1973 Sb.

• b) souhlas vodohospodářského orgánu ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry

§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.

• c) rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

• d) rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

• e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

• f) souhlas Československé komise pro atomovou energii.

^1) § 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

^2) § 2 odst. 2 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^3) § 9 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^4) § 20 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^5) Modernizací bytového fondu se rozumí pro účely této vyhlášky v souladu s § 6 odst. 5 vyhlášky č. 162/1980 Sb. souhrn prací a dodávek potřebný k dosažení vyšší kvality a životnosti bytů, bytových objektů nebo objektů technické a občanské vybavenosti.

^6) Doba použití je vymezena dobou řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky.

^7) Směrnice k státním statistickým výkazům za úsek investiční výstavba „5 Iv“ ze dne 15. září 1980 (oznámeno v částce 12/1981 Sb.).

^8) Např. z fondu škod a náhrad podle opatření ministra paliv a energetiky ČSSR č. 7/1981.

^9) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 79/1973 Sb., o experimentálním ověřování ve výstavbě.

^10) U staveb hrazených z investičních prostředků jen inventáře investičního charakteru.

^11) V tomto pojetí se užívá též pojmu výstavba.

^12) Dopravními sítěmi se rozumějí silniční, železniční a vodní sítě; rozvodnými sítěmi se rozumějí vodovodní, energetické a telekomunikační sítě.

^13) „Metodika třídění technologických zařízení v investiční výstavbě“ – vydala býv. Státní komise pro techniku ve své knižnici jako č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966. Příloha č. 7 této vyhlášky.

^14) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.

^15) Nomenklatura stavebních objektů, popřípadě provozních souborů technické a občanské vybavenosti a jejich rozsah je stanoven soustavou technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby.

^16) § 3 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 164/1980 Sb., o financování oběžných prostředků.

^17) Pokud jsou součástí stavby stroje a zařízení zabezpečované v plánu rozvoje vědy a techniky, použijí se ustanovení této vyhlášky, vztahující se na dodavatele, přiměřeně též na řešitele.

^18) Viz též § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací.

^19) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 89/1976 Sb., o oprávnění k inženýrské činnosti.

^20) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

^21) § 116, 118 a 280 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb., (dále jen „hospodářský zákoník“).

^22) § 280 odst. 1 hospodářského zákoníku.

^23) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti. § 43 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

^24) § 272 hospodářského zákoníku.

^25) § 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2 písm. e) vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7, ročník 1979; oznámeno v částce 29/1979 Sb.). Pokyny pro sestavení a obsah bezpečnostních zpráv vydané Československou komisí pro atomovou energii v r. 1977.

^26) § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

^27) § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 85/1976 Sb.

^28) Např. v zemědělství, vodohospodářství, těžební činnosti.

^29) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981-1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982, příloha č. I oddíl II, část 29 bod 12 a 13.

^30) Např. drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic; drobné akce Z, jednoduché modernizace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech.

^31) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech.

^32) § 9 až 11 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.

^33) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^34) § 21 odst. 2 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^35) Ceník projektových prací č. VC-20/100 bod 1.409.

^36) Projektové katalogy apod.

^37) Např. směrnice pro přípravu pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.

^38) Jsou to zejména dlouhodobé výhledy rozvoje národního hospodářství, státní cílové programy, prognózy vědeckotechnického rozvoje, státní programy technického rozvoje, rozvojové studie.

^39) § 29 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

^40) Sdělení federálního ministerstva dopravy a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 11. července 1980 o zabezpečení koordinace rozvojových záměrů veřejné dopravy s rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 4, ročník 1980).

^41) U staveb komplexní bytové výstavby je dohoda nahrazena obdobnou dohodou v rámci režimu komplexní bytové výstavby [srv. poznámku pod čarou č. 48 k § 13 odst. 2 písm. h)].

^42) § 25 odst. 3 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.

^43) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981-1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982, příloha č. I oddíl II, část 38 bod 4.

^44) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 17 ze dne 13. listopadu 1981 o hodnocení efektivnosti investic.

^45) § 7 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 44/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky strojírenských vyšších a některých dalších dodávek pro tuzemskou investiční výstavbu.

^46) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. § 126 zákona č. 50/1976 Sb.

^47) Protikorozní pasivní a aktivní ochrana podzemních kovových zařízení, popřípadě společná aktivní ochrana několika takových zařízení; podzemní kovová zařízení (kovová potrubí, nádrže, armatury, kabely s kovovým obalem, ocelové konstrukce, betonové konstrukce s ocelovou výztuží apod.) zčásti nebo zcela uložená v zemi a ve vodě. Pokud se u nadzemních kovových zařízení vyskytne potřeba aktivní ochrany proti korozi, postupuje se přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky, týkajících se ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení.

^48) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981-1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982, příloha č. I oddíl II, část 29 bod 23.

^49) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 88/1976 Sb. § 43 zákona č. 50/1976 Sb.

^50) § 25 odst. 6 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^51) Jde zejména o stavební objekty nebo provozní soubory, které lze využít pro účely zařízení staveniště, popřípadě terénní úpravy, výkopové práce, komunikace, dopravní sítě, rozvodné sítě, kanalizace apod.

^52) Zejména § 7a a § 10 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., úplné znění vyhlášené pod č. 124/1976 Sb. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

^53) S příslušným okresním národním výborem, popřípadě místním národním výborem, pokud ten neodkáže na příslušný orgán vojenské správy nebo orgán Sboru národní bezpečnosti; požadavky na civilní obranu se projednávají s orgány civilní obrany na příslušných stupních správního a hospodářského řízení.

^54) Usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 43/1980 bod I/5.

^55) U nové výstavby nad 2000 m^2 hrubé skladovací plochy, u modernizací nad 5 mil. Kčs propočtových nákladů.

^56) Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů k plánovitému a efektivnímu rozvoji podnikové rekreace (Zpravodaj ROH mimořádné číslo 3, červenec 1981).

^57) Srv. § 13 a § 14 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách. § 7 zákona č. 61/1977 Sb.

^58) Orgánem pověřeným projednáním je Státní energetická inspekce České socialistické republiky a Státní energetická inspekce Slovenské socialistické republiky (srv. zákon č. 64/1962 Sb.).

^59) § 25 odst. 7 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^60) § 32 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

^61) Jsou to zejména: 1. Konstrukční, dílenské a montážní výkresy – jednotlivých strojů a zařízení, – kovových a dřevěných konstrukcí, – výrobků přidružené stavební výroby, – výrobků vnitřního zařízení a vybavení včetně způsobu upevnění při jejich zabudování, – vyzdívek a izolací technologických zařízení, – nosných konstrukcí kabelových a potrubních rozvodů zařízení; 2. Výkresy – pomocných konstrukcí (pracovních, montážních a podporovacích lešení, skruží, zavážecích a závěsných montážních konstrukcí), – stavebních a montážních zařízení jako výtahů, dočasných jeřábových drah, – bednění (jejich konstrukce), – tvaru a výztuže prefabrikovaných betonových, železobetonových a jiných konstrukcí, dílů a jejich styků, – pažení a rozepření rýh a základových jam, štětových stěn a jímek; 3. Výkresy a specifikace – prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, – styků prefabrikátů, – dělení rovných částí vzduchotechnických rozvodů stejného profilu na montážní díly a jejich označování jednotlivými pozicemi, – drobného základního a pomocného materiálu pro montážní práce; 4. Statické, dynamické a technickofyzikální výpočty – betonových, železobetonových a jiných prefabrikátů, – výrobků přidružené stavební výroby, – podporovacích lešení, skruží a montážních konstrukcí, – pomocných konstrukcí pro zakládání, – prvků lehké prefabrikace; 5. drátovací a svorková schémata, určení počtu a sledu svorek u zařízení a stanovení konečného očíslování, schémata vnitřních propojení zařízení a přístrojů, kladečské plány, kladečské výkresy kabelových rozvodů; 6. podrobné vytyčení stavby dodavatelem na základě vytyčení prostorové polohy stavby investorem; 7. dokumentace pro ostatní výrobní a montážní přípravu dodavatelů (např. průzkum místních zdrojů stavebních hmot, možnosti výroby stavebních prvků, druhu mechanizačního vybavení a ostatních podmínek pro provádění stavby).

^62) Jde zejména o dokumentaci: – pro prokazování požadovaných vlastností jejich dodávek (atesty, individuální a komplexní vyzkoušení apod.), – pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování jimi dodávaných strojů a zařízení (provozní předpisy a návody pro zkušební provoz), – pro správné a včasné provádění údržby jimi dodávaných strojů a zařízení (dokumentace údržby a náhradních dílů), – základní uživatelské programové vybavení pro automatizaci řízení všech úrovní, – pro jiné účely podle dohody s investorem.

^63) § 301 hospodářského zákoníku.

^64) § 299 hospodářského zákoníku.

^65) § 51 a § 119 odst. 2 hospodářského zákoníku.

^66) Pokud jde o dovoz investičních celků, jsou projektovými podklady též údaje a informace podle § 8 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 98/1976 Sb.

^67) Jde o předměty určitého druhu, jakosti, rozměrů apod., hromadně nebo opakovaně vyráběné, běžné, obvyklé.

^68) Vyhláška č. 95/1977 Sb.

^69) Výnos č. 3 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva financí ze dne 29. 10. 1974, o postupu při poskytování projektových podkladů pro nestandardní dodávky (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 6, ročník 1974; oznámeno v částce 27/1974 Sb.).

^70) Například mezistátní dohody nebo usnesení vlády.

^71) § 31 odst. 2 vyhlášky č. 44/1977 Sb.

^72) § 25 odst. 8 a § 26 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^73) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 157/1976 Sb., o režimech staveb.

^74) Tím není dotčeno ustanovení § 22 odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

^75) § 58 zákona č. 50/1976 Sb.

^76) Zejména § 299 a 301 hospodářského zákoníku.

^77) § 9 písm. b) vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci.

^78) § 16 a 24 vyhlášky č. 85/1977 Sb.

^79) § 116, 280 a 281 hospodářského zákoníku. § 5 vyhlášky č. 98/1976 Sb.

^80) § 6 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 44/1977 Sb.

^81) Toto projednání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 26 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^82) Srv. § 73 odst. 5 této vyhlášky.

^83) § 64 zákona č. 50/1976 Sb.

^84) Zejména z hlediska volby velkoobchodních cen.

^85) Např. mezi prováděcími projekty provozních souborů zabezpečovaných několika vyššími dodavateli, mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů v rámci celé stavby a strojů a zařízení dodávaných jednotlivě.

^86) Příslušné druhy výkresů, popřípadě jejich částí a detaily zpracovávané v prováděcích projektech (např. části dispozice strojů a zařízení, výkresy konstrukcí, výkresy tras, přechodů a křižování), výkresy (půdorysy, řezy) vyznačující základy včetně prostupů, otvory, základy pod stroje, výkresy tvarů, kotvení, výkresy podlaží, výkresy detailů.

^87) § 53 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^88) § 50 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^89) Směrnice č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 15. 2. 1972, o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 1, ročník 1972; oznámeno v částce 7/1972 Sb.), ve znění směrnic č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 2. dubna 1980 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3, ročník 1980; oznámeno v částce 1/1981 Sb.).

^90) Jde o srovnání s obdobnými srovnatelnými progresivními stavbami vyprojektovanými nebo realizovanými v tuzemsku, popřípadě v zahraničí nebo s opakovatelnými projekty, typovými podklady apod.

^91) Devizové prostředky v Kčs fco československá hranice.

^92) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8065/10/81, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ, částka 20, ročník 1981).

^93) Pokud se v této části vyhlášky používá pojmů „souhrnná cena“, „skupinová cena“, apod., jde o pojmy vymezené vyhláškou č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^94) Výměr FCÚ č. 8093/10/81 - Pravidla pro stanovení cen stavebních prací (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 28, ročník 1981). Výměr FCÚ č. 8084/10/81 - Pravidla pro stanovení cen důlně stavebních prací (oznámeno v Cenovém věstníku FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 39, ročník 1981).

^95) Výměr FCÚ č. 09/80 o stanovení konečných cenových limitů rozhodujících nestandardních výrobků (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 18, ročník 1980).

^96) § 47 odst. 1 a 2 a § 57 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^97) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^98) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 15 ze dne 23. října 1981 o sestavování odbytových rozpočtů.

^99) Článek 6 výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 08/81 z 15. června 1981 o tvorbě souhrnných cen stavebních objektů a skupinových cen stavebních soustav a stavebních dílů (Cenový věstník FCÚ, ČCÚ a SCÚ částka 31, ročník 1981).

^100) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8 ze dne 20. července 1979 o řízení při zvýšení rozpočtových nákladů rozestavěných staveb a při odsunu termínů předání kapacit ke zkušebnímu provozu a dokončení staveb (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 5-6, ročník 1979; oznámeno v částce 21/1979 Sb.), ve znění směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 6 ze dne 21. května 1981 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3, ročník 1981; oznámeno v částce 17/1981 Sb.).

^101) § 85 odst. 2 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^102) § 98 odst. 3 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^103) § 99 vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb.

^104) Vyhláška ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhlášek č. 136/1970 Sb., 166/1971 Sb. a 3/1980 Sb.

^105) Formulář B směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 15 ze dne 23. října 1981 o sestavování odbytových rozpočtů.

^106) § 3 odst. 9 směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2/1972, ve znění směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2/1980.

^107) Vyhláška Státní plánovací komise č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie.

^108) Jde zejména o rozpory o objemy a termíny dodávek, které se rozhodují podle vyhlášky č. 48/1980 Sb., nebo o rozpory o správné stanovení ceny, které se rozhodují podle vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a 160/1980 Sb., a dále o rozpory, které se řeší podle vyhlášky č. 157/1976 Sb.

^109) Například Správy federálních hmotných rezerv (srv. poznámku č. 54), federálního ministerstva dopravy (srv. poznámku č. 40) nebo odvětvových ústředních orgánů u staveb v hospodářství národních výborů.

^110) § 31 vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací. § 33 vyhlášky č. 44/1977 Sb.

^111) § 100 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.

^112) § 3 a § 6 odst. 1 písm. f), g) a h) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě. § 3 a § 6 odst. 1 písm. f), g) a h) vyhlášky Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

^113) § 4 odst. 3 a § 9 vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 3 a § 9 vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^114) § 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. § 4 vyhlášky ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

^115) Ode dne, kdy byla stavba, popřípadě její poslední část vykázána jako odevzdaná a převzatá ve státním statistickém výkazu o realizaci stavby (Iv RS 2b-12).

^116) Uveřejněno ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978; oznámeno v částce 17/1978 Sb.

^117) Uveřejněno ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 4, ročník 1980; oznámeno v částce 1/1981 Sb.

^118) § 48 zákona č. 50/1976 Sb.

^119) § 13 odst. 2 písm. h) vyhlášky.

^120) § 10 zákona č. 53/1966 Sb.

^121) Podle vyhlášek č. 75/1977 Sb. a 95/1977 Sb.

^122) § 7a zákona č. 53/1966 Sb.

^123) Dodávky rozpočtované v hlavě IV souhrnného rozpočtu stavby jsou uvedeny pouze příkladmo.

^124) Knižnice Státní komise pro techniku č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966.

^125) Jde zejména o strojní zařízení, které je dodáváno formou vyšších dodávek podle Seznamů vyšších strojírenských dodávek vydaných opatřeními ministrů hutnictví a těžkého strojírenství a všeobecného strojírenství ČSSR.

^126) Např. měření a regulace, zabezpečovací zařízení, signalizace, odpopílkovací zařízení.

^127) Stavební práce v rámci provozních souborů.

^128) S výjimkou zařízení uvedených pod bodem III/14.

^129) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon).

^130) Umělecká díla rozpočtovaná v hlavě V souhrnného rozpočtu stavby patří z hlediska plánovacího do stavební části stavby, z hlediska dodavatelsko-odběratelských vztahů však nejsou součástí dodávky stavebních prací.

^131) Pevně připojené ke stavebním konstrukcím nebo kotvené do stavebních konstrukcí nebo pevně připojené k vodovodním, plynovodním, elektrickým, popř. jiným instalacím.

^132) Podle vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 86/1976 Sb., o osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb.

^133) Měření, regulace, řízení a automatizace podle dřívějších předpisů.

^134) Příloha č. 17 část A bod 4.4.

^135) Příloha č. 17 část A bod 3.2.

^136) Příloha č. 17 část E.

^137) Směrnice Federálního statistického úřadu 25 Iv RS ze dne 8. listopadu 1979 k vyplňování registračního – evidenčního listu stavby Iv RS 3-50 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 7, ročník 1979).

^138) Článek 46 Pravidel pro stanovení cen montážních prací platných od 1. ledna 1977 – výměr FCÚ č. 3059/1976, ve znění výměru FCÚ č. 1574/1979 (Cenový věstník částka 51–52/1979 a částka 15/1980).

^139) Článek 47 Pravidel pro stanovení cen montážních prací.

^140) Část IX Pravidel pro stanovení cen stavebních prací – výměr FCÚ č. 8093/10/81.

^141) Podle ceníků řady M a Pravidel pro stanovení cen montážních prací.

^142) Rozdíl v nákladech sl. 2 a 3 se týká pouze nákladů montáží.

^143) Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981–1985 a návrhu prováděcího plánu na r. 1981 a 1982.

^144) Vyhláška č. 162/1980 Sb.

^145) § 4 odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^146) § 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^147) Např. obor 838 vyhlášky č. 124/1980 Sb.

^148) Patří sem též náklady souvisící se zúrodněním území (ležícího mimo území vlastní stavby), určeného k zúrodnění příslušným orgánem ochrany zemědělského nebo lesního půdního fondu, tj. náklady na úpravu tohoto území (zemní práce, rozprostření ornice) mimo nákladů na biologickou rekultivaci.

^149) § 2 odst. 5 a 6 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^150) Metodické směrnice FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR, MK ČSR a MK SSR ze dne 31. května 1978 o uplatňování výtvarného umění v investiční výstavbě (uveřejněné ve Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, č. 3–4 ze dne 22. června 1978).

^151) § 6 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 10/1974 Sb., ve znění vyhlášky č. 38/1974 Sb. Vyhláška č. 11/1974 Sb.

^152) § 4 odst. 2 písm. a) a d) vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 2 písm. a) a d) vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^153) § 6 odst. 2 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^154) Zákon č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.).

^155) § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^156) Neposkytuje-li investor stavby příspěvek na vyvolanou investici, ale realizuje-li ji jako součást stavby, nezahrne náklady souvisící s její realizací do hlavy X, ale do příslušných hlav I–IX.

^157) Vč. náhradních dílů tvořících součást zahraniční dodávky.

^158) § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky Státní komise pro techniku, ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.

^159) § 101 stavebního zákona č. 50/1976 Sb.

^160) § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. b), c), e) a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 10/1974 Sb. § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. b), c), e) a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 11/1974 Sb.

^161) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^162) § 15 odst. 1 vládního nařízení č. 161/1980 Sb.

^163) Všechny kapacity uváděné v registračních listech staveb podle směrnice FSÚ č. 25/79 Iv RS k vyplňování registračního – evidenčního listu stavby Iv RS 3-50 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR částka 7/1979).

^164) Podle metodiky pro výpočet měrných investičních nákladů ve směrnici FSÚ č. 25/79 Iv RS k vyplňování registračního – evidenčního listu stavby Iv RS 3-50 (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7/1979).

^165) Podklad pro Státní plánovací komisi zpracovává Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise.

^166) Podle vyhlášky č. 85/1977 Sb., popř. vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, ve znění vyhlášky č. 91/1972 Sb.

^167) Plán se sestaví na základě státních statistických výkazů Iv RS 2b-12, v kterých jsou stavby vykázány jako dokončené.

^168) § 25 Směrnice č. 17/1981 o hodnocení efektivnosti investic.

^169) § 5 odst. 2 Směrnice č. 17/1981 o hodnocení efektivnosti investic.

^170) Formu a podrobný obsah upraví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

^171) Přizvané orgány se mohou zúčastnit vyhodnocovacího řízení nebo dát písemné stanovisko ke zprávě o vyhodnocení stavby.

^172) Podle § 26 vyhlášky č. 48/1980 Sb.

^173) Dodavatelé dodávek bilancovaných jmenovitě pro stavby podle § 25 odst. 11 vyhlášky č. 48/1980 Sb. a poddodavatelé stavebních prací, dodávají-li jako samostatně odevzdávané dodávky ucelené objekty nebo dodávají-li specializované práce vč. prováděcích projektů.

^174) Pokud je nutno u prostorově složitých objektů nebo souborů strojů a zařízení k zakreslení výstavbové části použít též půdorysů, řezů nebo pohledů jednotlivých stavebních objektů nebo souborů strojů a zařízení, popř. jejich částí, provede se zakreslení shodně ve všech částech dokumentace.

^175) Při vymezení činností pro potřeby vyhlášky č. 157/1976 Sb., mohou být činnosti časového plánu stavby sloučeny, jde-li o práce a dodávky účastníka výstavby pro stavební objekt nebo provozní soubor, vykonávané nezávisle na jiných účastnících výstavby a nezávisle na pracích a dodávkách pro ostatní stavební objekty nebo provozní soubory.

^176) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 157/1976 Sb.

^177) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^178) § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 151/1978 Sb.

^179) Příloha č. 9 část F bod 1.5 třetí odrážka.

^180) Staveniště je určeno ve schváleném projektovém úkolu (příloha č. 2 část D a příloha č. 3) a úvodním (jednostupňovém) projektu (příloha č. 9 část F a příloha č. 10) ve smyslu § 6 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

^181) § 11 odst. 2 a 3 písm. b) vyhlášky č. 22/1967 Sb., ve znění vyhlášek č. 136/1970 Sb. a 166/1971 Sb.

^182) § 11 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 22/1967 Sb., ve znění vyhlášek č. 136/1970 Sb. a 166/1971 Sb.

^183) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

^184) § 32 vyhlášky č. 104/1973 Sb.

^185) Při dalším použití objektů zařízení staveniště podle části F se vychází z původních rozpočtových nákladů. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

^186) Výměr FCÚ č. 2302/05/1975 z 19. srpna 1975 o stanovení cenových normativů pro tvorbu cen za užívání ubytovacích zařízení v objektech zařízení staveniště (Cenový věstník 48/1975).

^187) Stravování se řídí nařízením vlády ČSSR č. 25/1974 Sb.

^188) § 292 odst. 1 hospodářského zákoníku.

^189) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 16/1981 o vydání limitních lhůt výstavby.

^190) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1979 o řízení při zvýšení rozpočtových nákladů rozestavěných staveb a při odsunu termínů předání kapacit ke zkušebnímu provozu a dokončení staveb, uveřejněné v č. 5-6 Zpravodaje FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR. § 285 odst. 2 a § 295 hospodářského zákoníku. Vyhláška č. 85/1977 Sb.