Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník

(4) Obstaravatel je oprávněn se od smlouvy odchýlit při jednání s další organizací nebo s osobou jen, je-li to v zájmu objednatele a nemůže si vyžádat jeho včasný souhlas.

(5) Obstaravatel je povinen

• a) řádně pečovat o věci, které mu objednatel svěřil a o věci, které pro objednatele získal,

• b) uschovat pro potřeby objednatele po přiměřenou dobu doklady, které získal v souvislosti s obstaravatelskou činností.

(6) Objednatel je oprávněn reklamovat nedostatky obstaravatelské činnosti nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy obstarání záležitosti bylo skončeno; v pochybnostech se má za to, že bylo skončeno doručením závěrečného vyúčtování. Objednatel má právo na bezodkladné a bezplatné odstranění nedostatků, popřípadě, není-li to dobře možné nebo účelné, na slevu z ceny; právo může uplatnit jen ve lhůtě pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady.

(7) Pokud obstaravatel jedná vlastním jménem,

• a) je sám zavázán a oprávněn z právních úkonů, které učiní ve vztahu k dalším organizacím nebo osobám,

• b) věci svěřené mu k prodeji zůstávají ve správě (vlastnictví) objednatele, pokud správa (vlastnictví) nepřejde na další organizaci nebo osobu a věci získané obstaravatelem pro objednatele přecházejí přímo do správy (vlastnictví) objednatele,

• c) je-li předmětem smlouvy činnost směřující k tomu, aby s objednatelem uzavřela určitou smlouvu další organizace nebo osoba, obstaravatel není oprávněn pro objednatele cokoli přijímat nebo za něho jednat, ledaže k tomu obdržel písemnou plnou moc.

(8) Jednání učiněné vlastním jménem obstaravatele nemusí objednatel uznat za jednání provedené na jeho účet, jestliže obstaravatel nejednal vůči další organizaci v souladu se smlouvou a jestliže objednatel odmítl účinnost jednání pro sebe bez zbytečných odkladů po té, co se o obsahu jednání dověděl; to však neplatí, jestliže obstaravatel jednal v souladu s ustanovením odstavce 4.

(9) Pokud nebylo dohodnuto něco jiného, objednatel může smlouvu vypovědět kdykoliv; jedná-li však obstaravatel vlastním jménem, objednatel tak může učinit pouze do doby, než vznikl závazek obstaravatele vůči další organizaci nebo osobě. Zanikne-li smlouva výpovědí, je obstaravatel povinen učinit vše, co nelze odložit a co si nemůže objednatel obstarat sám.

(10) Prováděcí předpisy mohou podrobněji upravit uzavírání a obsah smlouvy o obstarání záležitostí pro jednotlivé obory činností a přitom stanovit nezbytné odchylky.“.

• 1. Za § 354 se vkládají § 354a, 354b, které včetně nadpisů zní:

㤠354a

Smlouva zasílatelská

(1) Zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje obstarat přepravu a provést související úkony vlastním jménem pro objednatele na jeho účet v dohodnutém rozsahu a za stanovených podmínek. Zasílatel může k obstarání přepravy užít dalšího zasílatele nebo provést sám přepravu. Objednatel se zavazuje dávat zasílateli potřebné příkazy, dohodnutým způsobem spolupůsobit a zaplatit za obstarání přepravy. Smlouva vzniká dohodou o celém jejím obsahu.

(2) Rozsah odpovědnosti za škodu způsobenou neobstaráním nebo opožděným obstaráním přepravy může být prováděcím předpisem omezen.

(3) Pro uplatňování a zánik práv ze zasílatelské smlouvy platí obdobně ustanovení § 344 až 346.

(4) Pokud tento zákon, jiné právní předpisy nebo zasílatelské podmínky nestanoví jinak, platí pro zasílatelskou smlouvu přiměřeně ustanovení § 354 odst. 2 až 9.

§ 354b

Smlouva o odborné pomoci

(1) Smlouvou o odborné pomoci se organizace zavazuje za podmínek v ní dohodnutých poskytnout odbornou pomoc, potřebnou pro zabezpečení přípravy a splnění úkolů druhé organizace, popřípadě pro ověření výsledků její činnosti. Organizace, které se odborná pomoc poskytuje, se zavazuje dohodnutým způsobem spolupůsobit, za odbornou pomoc zaplatit, jestliže je cena za tuto činnost stanovena nebo dohodnuta v souladu s cenovými předpisy, a uhradit náklady nutné nebo užitečně vynaložené při přípravě a plnění smlouvy, pokud nejsou zahrnuty v ceně. Smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu.

(2) Organizace, která poskytuje odbornou pomoc, je povinna provádět úkony v rámci odborné pomoci včas a řádně; odpovídá zejména za správnost a úplnost poskytnutých posudků, rad, doporučení a stanovisek a za odborné a kvalitní provedení jiných činností a prací.

(3) Organizace, které se odborná pomoc poskytuje, je oprávněna reklamovat nedostatky odborné pomoci nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy odborná pomoc byla ukončena; v pochybnostech se má za to, že byla skončena doručením závěrečného vyúčtování. Organizace, které byla odborná pomoc poskytnuta, má právo na bezodkladné a bezplatné odstranění nedostatků, popřípadě, není-li to dobře možné nebo účelné, na slevu z ceny; právo může uplatnit jen ve lhůtě pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady.

(4) Prováděcí předpisy mohou podrobněji upravit uzavírání a obsah smluv o odborné pomoci pro jednotlivé obory činnosti a přitom stanovit nezbytné odchylky.“.

• 1. V § 357 odst. 2 věta druhá zní:

„Prováděcí předpisy mohou stanovit nebo organizace dohodnout odchylnou úpravu; dohodou však nemůže být snížena odpovědnost za vady.“.

• 1. § 358 zní:

㤠358

(1) Pojištění slouží organizacím k úhradě škod vyvolaných nahodilými událostmi; vzniká z hospodářské smlouvy uzavřené s pojišťovnou nebo ze zákona.

(2) Smluvně lze pojistit

• a) majetek pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou (pojištění majetku),

• b) odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za jinou majetkovou škodu (pojištění odpovědnosti za škody); jde-li však o odpovědnost za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, jen jsou-li splněny další podmínky, které stanoví vláda Československé socialistické republiky,

• c) občana pro případ jeho úrazu nebo smrti (pojištění osob), má-li být z pojistné smlouvy oprávněn občan, který je vůči organizaci v odpovídajícím právním vztahu; prováděcí předpis může stanovit něco jiného.

(3) Smlouva musí stanovit druh pojištění, majetek, odpovědnost za škodu nebo osobu, na kterou se pojištění vztahuje, výši plnění pojišťovny, popřípadě způsob jeho určení, výši pojistného, způsob jeho placení (jednorázové pojistné nebo běžné pojistné za dohodnutá pojistná období) a jeho splatnost. Ve smlouvě se zpravidla uvedou též povinnosti organizace k zamezení vzniku pojistné události.

(4) K platnosti právních úkonů týkajících se pojištění se vyžaduje písemná forma, pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného. Návrh smlouvy předložený pojišťovnou lze též přijmout zaplacením pojistného ve výši v návrhu uvedené a ve lhůtě stanovené k jeho přijetí nebo jiným způsobem stanoveným v prováděcím předpise.

(5) Pojištění vznikne prvním dnem po uzavření smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že počíná již uzavřením smlouvy nebo později.

(6) Organizace, která s pojišťovnou uzavírá pojistnou smlouvu, je povinna odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojišťovny týkající se sjednávaného pojištění. To platí též, jde-li o změnu pojištění. Poruší-li organizace vědomě tuto povinnost, může pojišťovna od smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by smlouvu neuzavřela. Toto právo může pojišťovna uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistila.

(7) Pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, lze vypovědět, a to ke konci kalendářního roku alespoň šest týdnů před jeho uplynutím.

(8) Prodlením s placením pojistného pojištění nezaniká; důsledky prodlení upravuje prováděcí předpis, který rovněž stanoví, ve kterých případech má pojišťovna právo na pojistné i po zániku pojištění.“.

• 1. § 359 zní:

㤠359

(1) Právo na plnění vznikne organizaci, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny plnit (pojistná událost); pojistnou událost určují prováděcí předpisy, popřípadě též smlouva. Plnění je splatné do 30 dnů poté, kdy pojišťovna skončila šetření nutné k zjištění rozsahu své povinnosti plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné události dozvěděla, je povinna poskytnout organizaci na požádání přiměřenou zálohu.

(2) Organizace je povinna bez zbytečného odkladu pojišťovně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků, předložit potřebné doklady, které si pojišťovna vyžádá, a sdělit pojišťovně, zda v souvislosti s pojistnou událostí vznikla odpovědnost některého z pracovníků organizace za škodu podle pracovně právních předpisů. Organizace je též povinna zajistit, aby ten, komu má být na základě pojistné události plněno, na plnění jejích povinností účinně spolupracoval.

(3) Pojišťovna je oprávněna plnění přiměřeně snížit, bylo-li určeno nižší pojistné nebo zvětšil-li se rozsah její povinnosti plnit v důsledku vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi na písemný dotaz pojišťovny nebo v důsledku porušení povinností uložených tímto zákonem nebo prováděcím předpisem, popřípadě dohodnutých ve smlouvě.

(4) Dozví-li se pojišťovna až po pojistné události, že příčinou této události je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohla pojišťovna zjistit při sjednávání pojištění a která by byla podstatná pro uzavření smlouvy, je oprávněna plnění ze smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne.

(5) Právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, které organizaci přísluší vůči jinému, přechází na pojišťovnu až do výše plnění, které bylo vyplaceno. Organizace je povinna zabezpečit, aby právo na náhradu škody vůči jinému mohla pojišťovna uplatnit, jinak je pojišťovna oprávněna požadovat na organizaci náhradu podle prováděcího předpisu.“.

• 1. § 360 zní:

㤠360

(1) Z pojištění majetku má organizace právo, aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené prováděcím předpisem, popřípadě smlouvou. Organizace je povinna dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo ke zmenšení nebezpečí, které jsou jí uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzala smlouvou. Přispělo-li porušení takové povinnosti ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna plnění přiměřeně snížit.

(2) Z pojištění odpovědnosti má organizace právo, aby v případě pojistné události pojišťovna za ni nahradila škodu, za kterou organizace odpovídá, pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného. Náhradu platí pojišťovna poškozenému, který však právo na plnění proti pojišťovně nemá, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Pojišťovna nemá právo snížit náhradu vyplácenou poškozenému. Organizace je však povinna uhradit jí částku, o kterou by pojišťovna jinak podle § 359 odst. 3 plnění snižovala, a dále částku stanovenou podle prováděcího předpisu, jde-li o plnění k úhradě škody způsobené zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(3) Pro práva ze smluvního pojištění osob, uzavřeného organizací s pojišťovnou, platí ustanovení občanského zákoníku a předpisů vydaných k jeho provedení; pro uplatnění práv mezi organizacemi však platí jen ustanovení tohoto zákona.

(4) Rozsah a podmínky smluvního pojištění organizací upraví prováděcí předpisy, které rovněž stanoví další případy zániku pojištění.“.

• 1. V § 360a odst. 3

• a) z věty druhé se vypouští část věty za středníkem,

• b) věta třetí se zařadí jako nový odstavec 4 a připojí se k ní další věta v tomto znění:

„Ukládá-li povinnost uzavřít smlouvu o sdružení organizacím národní výbor podle zvláštních předpisů, není třeba k její platnosti schválení nadřízeného orgánu (nadřízených orgánů).“.

• 1. V § 360a odst. 4 se za větu třetí vkládá tato věta:

„V případech, kdy má vzniknout na základě smlouvy o sdružení v hospodářství řízeném národními výbory nová socialistická organizace s působností pouze na území jednoho kraje, uděluje souhlas ke vzniku této organizace příslušný krajský národní výbor, který též schvaluje statut nebo stanovy zakládané organizace a jejich změny a vykonává vůči ní funkci orgánu hospodářského řízení.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

• 1. Za § 384 se vkládá nová část jedenáctá A, která zní:

„ČÁST JEDENÁCTÁ A

HOSPODÁŘSKÉ POKUTY

§ 384a

(1) Organizace, organizační jednotky socialistických organizací vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, popřípadě orgány hospodářského řízení s výjimkou rozpočtových organizací, ústředních orgánů a národních výborů, mohou být za závažné nebo opětovné jednání proti zájmům společnosti postihovány podle dalších ustanovení hospodářskými pokutami, které se odvádějí do příslušného státního rozpočtu.

(2) Hospodářská pokuta může být uložena

• a) organizaci, nebo organizační jednotce socialistické organizace vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, která

• 1. nesplní povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy a uzavřít jednání o nich pořízením protokolu, popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodávek, v případech stanovených v § 114a odst. 2;

• 1. bez souhlasu nadřízeného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru omezí výrobu nebo vypustí z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony v rozporu s požadavky odběratelů anebo nezajistí v nezbytném rozsahu servisní službu nebo dodávky náhradních dílů;

• 1. vynucuje nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod;

• 1. zastaví nebo omezí prodej výrobků, zatají nebo hromadí výrobky nebo jiným způsobem vyvolává jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;

• 1. vědomě nadsadí nebo podhodnotí požadavky v plánovacím nebo rozpočtovém procesu, zatají zdroje a možnosti nebo vynutí výjimečné řešení tím, že důležitější potřeby ponechá nezajištěny a pohotovými zdroji pokryje méně naléhavé potřeby;

• 1. uvede za účelem získání neoprávněného prospěchu nesprávné údaje ve výkazech, hlášeních nebo návrzích sloužících k řízení, plánování, ke kontrole a hodnocení hospodářské činnosti nebo ke stanovení cen;

• 1. znevýhodňuje organizace za to, že vymáhají majetkovou odpovědnost, zejména majetkové sankce;

• 1. přes výzvu k nápravě překračuje rozsah předmětu činnosti nebo jinak neoprávněně vyvíjí hospodářskou činnost;

• 1. opětovně uskutečňuje dodávky bez včasného uzavření hospodářské smlouvy;

• 1. soustavně dodává vadné výrobky nebo neoprávněně prosazuje při uzavírání smlouvy nižší jakost než stanoví technická norma;

• 1. připraví k odeslání do zahraničí výrobky se závažnými nedostatky;

• 1. soustavně porušuje povinnost účtovat a vymáhat majetkové sankce;

• 1. opakovaně fakturuje za ceny, které jsou v rozporu s cenovými předpisy nebo tyto ceny platí, fakturuje nebo platí dodávky, které nebyly uskutečněny, anebo opakovaně požaduje nebo platí splátky v rozporu s podmínkami stanovenými pro jejich poskytování;

• 1. způsobí, že byl dovezen stroj nebo zařízení, jehož potřebné využití nebylo předem zajištěno nebo byl dovezen s nežádoucím časovým předstihem před dobou určenou k jeho využití, anebo jinak způsobí vážnou újmu devizovému hospodářství;

• b) orgánu hospodářského řízení, který

• 1. nesplní povinnost organizovat řádné projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a při ohrožení úkolů státního plánu řešit včas rozpory vzniklé při tomto projednávání v případech stanovených v § 114a odst. 3;

• 1. při schvalování dokumentace staveb poruší zákazy stanovené právními předpisy;

• 1. dopustí se některého z jednání uvedených pod písmenem a) v bodech 5, 6 a 14.

§ 384b

(1) Hospodářské pokuty ukládá hospodářská arbitráž na návrh orgánů oprávněných k tomu zvláštním předpisem, nebo z vlastního podnětu na základě zjištění učiněných v arbitrážním řízení orgány hospodářské arbitráže.

(2) Návrh na uložení hospodářské pokuty lze podat, popřípadě řízení z vlastního podnětu hospodářské arbitráže lze zahájit do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejdéle však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena.

(3) Hospodářské pokuty se ukládají ve výši od 10 000 do 1 miliónu Kčs. Při stanovení jejich výše se přihlíží zejména k závažnosti důsledků postihovaného jednání. Pokud právní předpisy ukládají za jednání postižitelné hospodářskou pokutou též povinnost jiného odvodu nebo pokuty odváděné do státního rozpočtu, hospodářská pokuta se neuloží.“.

• 1. V § 388 odst. 2 se za slovo „připadl“ vkládají slova „na sobotu nebo“.

• 1. Za § 390 se vkládá § 390a, který zní:

㤠390a

Ustanovení tohoto zákona o právních vztazích podniků zahraničního obchodu platí i pro další socialistické organizace oprávněné k provádění zahraničně obchodní činnosti.“.

• 1. Za § 390a se vkládá § 390b, který včetně nadpisu zní:

„Orgány hospodářského řízení

§ 390b

Orgány hospodářského řízení se pro účely tohoto zákona rozumějí ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy a národní výbory, vyšší družstevní organizace, ústřední orgány společenských organizací, jakož i jiné orgány a organizace, které přímo nebo na vyšším stupni řídí hospodářskou činnost podřízených organizací, popřípadě organizačních jednotek socialistických organizací vystupujících v hospodářských vztazích svým jménem.“.

• 1. § 391 zní:

㤠391

(1) Federální ministerstvo financí vydá předpisy

• a) 1. o správě národního majetku, včetně sankcí za jejich porušení,

• 1. o úpravě finančního hospodaření státních hospodářských organizací, včetně sankcí za jejich porušení,

• b) o úpravě finančního hospodaření organizací zahraničního obchodu, včetně sankcí za jejich porušení,

• c) o fakturování a placení; v případě potřeby může odchylně upravit majetkové sankce stanovené za porušení platební a fakturační kázně.

(2) Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky vydá předpisy o rozsahu a podmínkách pojištění socialistických organizací.

(3) Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí vydá podle potřeby k § 69 odst. 3 prováděcí předpis o podmínkách prodeje zemědělských výrobků pracovníkům státních organizací se zemědělskou výrobou.

(4) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky vydají v dohodě se zúčastněnými ministerstvy předpis k provedení § 260a.

(5) Předseda Státní banky československé vydá prováděcí předpisy k části jedenácté hlavě druhé a čtvrté.“.

• 1. § 392 odst. 1 zní:

„(1) Federální dodavatelská ministerstva v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky vydají podle potřeby k provedení části šesté, šesté A, sedmé, osmé a části desáté hlavy třetí základní podmínky dodávky pro určitou skupinu výrobků, prací, výkonů, popřípadě jiných plnění. Obdobně vydá základní podmínky

• a) o dodávkách výrobků, prací a výkonů pro vývoz a z dovozu, o dovozu investičních celků a o obstarání záležitostí prováděných podniky zahraničního obchodu federální ministerstvo zahraničního obchodu,

• b) o dodávkách vývozních investičních celků federální ministerstvo zahraničního obchodu, federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství, federální ministerstvo všeobecného strojírenství a federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu,

• c) o dodávkách pro zajištění obranyschopnosti státu federální ministerstvo národní obrany,

• d) o dodávkách státních hmotných rezerv Správa federálních hmotných rezerv,

• e) o dodávkách zemědělských výrobků a potřeb federální ministerstvo zemědělství a výživy.“.

• 1. V § 392 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které zní:

„(2) Na úsecích, kde působí jako dodavatelská ministerstva jen ministerstva republik, vydá základní podmínky dodávky na základě jejich návrhů a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány Státní arbitráž Československé socialistické republiky.

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě se Státní arbitráží Československé socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vydá základní podmínky

• a) o dodávkách projektových prací,

• b) o poskytování odborné pomoci a obstarání záležitostí v investiční výstavbě,

• c) o zabezpečení vědeckotechnického rozvoje.“.

• 1. V § 392 se odstavec 2 označuje jako odstavec 4 a zní:

„(4) Základní podmínky dodávky obsahují podrobnější úpravu dodavatelsko-odběratelských vztahů včetně majetkových sankcí; vztahují se na všechny dodávky a jiná plnění příslušného odvětví, i když některé dodavatelské organizace nejsou řízeny ministerstvem, které tyto základní podmínky dodávky vydalo.“.

• 1. V § 392 se odstavec 3 označuje jako odstavec 5 a zní:

„(5) Federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podrobně upraví v přepravních řádech hospodářské závazky obsažené v části deváté a vydá předpisy, kterými podrobněji upraví smlouvu o přípravě přeprav, smlouvu zasílatelskou a smlouvu o hromadné přepravě osob.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6 a v něm slovo „ministerstvy“ se nahrazuje slovy „ústředními orgány“.

• 1. § 393 zní:

㤠393

Vláda Československé socialistické republiky nařízením stanoví

• a) formy výrobních hospodářských jednotek, způsob jejich vytváření, zásady vydávání a schvalování jejich statutů a vydávání a schvalování organizačních řádů státních hospodářských organizací řízených ministerstvy;

• b) další podmínky pro zřizování státních hospodářských organizací řízených ministerstvy a může odchylně upravit jejich zřizování a právní postavení;

• c) v kterých případech a za jakých podmínek mohou organizační jednotky státní hospodářské organizace řízené ministerstvem vystupovat v hospodářských vztazích svým jménem;

• d) podrobnosti o podnikovém rejstříku a upraví způsob vedení rejstříků obchodních a společenstevních;

• e) zásady organizace a výkonu kontroly hospodářské činnosti a jejího řízení.“.

• 1. § 394 zní:

㤠394

(1) Státní arbitráž Československé socialistické republiky vydá předpisy

• a) k provedení § 115 spolu se Státní plánovací komisí,

• b) k provedení těch ustanovení, u nichž zákon prováděcí předpisy předpokládá, pokud jejich vydání nepřísluší jiným orgánům.

(2) Státní arbitráž Československé socialistické republiky může podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky

• a) vydat předpisy k provedení jiných ustanovení, než těch, u nichž hospodářský zákoník vydání prováděcích předpisů předpokládá,

• b) upravit na přechodnou dobu hospodářské závazky pro jednotlivá odvětví (obory) nebo organizace odchylně od ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, vyžadují-li to naléhavé potřeby národního hospodářství.

(3) Pokud předpisy uvedené v odstavci 2 se týkají soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, vydává je Státní arbitráž Československé socialistické republiky spolu se Státní plánovací komisí.“.

• 1. § 395 zní:

㤠395

(1) Základní podmínky dodávky a ostatní prováděcí předpisy, jejichž vydání zákon předpokládá, se mohou odchylovat od ustanovení tohoto zákona, pokud to tento zákon připouští; nestanoví-li zákon v jednotlivých ustanoveních podmínky a meze odchylek, mohou obsahovat odchylky, jen pokud nutnost odchylné úpravy je odůvodněna zvláštnostmi upravovaného odvětví nebo upravovaného oboru činnosti.

(2) Organizace se mohou dohodnout odchylně od ustanovení základních podmínek dodávky, pokud to základní podmínky dodávky nebo jiné právní předpisy nevylučují. Dohodou však nemůže být snížena odpovědnost za škodu a odpovědnost za vady.“.

Čl. II

(1) Lhůty pro uplatnění práva na náhradu škody vzniklé vadným plněním, které začaly běžet před 1. lednem 1983, se posuzují podle dosavadního ustanovení § 131 odst. 3 druhá věta.

(2) Ustanovení § 131 odst. 5 věty druhé se nepoužije u smluv, na něž bylo poskytnuto první samostatné (dílčí) plnění před 1. lednem 1983.

(3) Ustanovení § 142 odst. 4 se nepoužije, došlo-li k zániku práva na penále před 1. lednem 1983.

(4) Pokud zákon připouští odchylnou úpravu, zůstává odchylná úprava uvedená v prováděcích předpisech platných k 1. lednu 1983 nedotčena; úprava vzniku smluv o přípravě dodávek, kterou stanoví prováděcí předpisy, se však zrušuje.

Čl. III

Zrušují se:

• 1. Čl. III zákona č. 138/1970 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku,

• 1. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 34/1975 Sb., o hospodářských závazcích při vývozu, dovozu a při zajišťování hospodářské kooperace se zahraničím,

• 1. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 35/1975 Sb., o hospodářských závazcích ve výzkumu a vývoji,

• 1. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací.

Čl. IV

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění hospodářského zákoníku, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.