← Aktuální text · Historie

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků

Aktuální text a fecha 1985-12-31

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje

a) na výrobní hospodářské jednotky nebo jiné obdobně uspořádané hospodářské jednotky (dále jen „výrobní hospodářské jednotky“),^1)

b) na socialistické organizace, které nejsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky,

c) na socialistické organizace, které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky v působnosti ústředního orgánu České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, jestliže je tato jednotka rozmístěna na území obou republik,

d) na socialistické organizace, které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky, jestliže tak rozhodne příslušný ústřední orgán v závislosti na stupni integrace řídících funkcí ve výrobní hospodářské jednotce,

e) na orgány státní správy a jiné orgány řízení.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na družstevní organizace výrobního družstevnictví, družstevní zemědělské organizace, podniky zřízené společně socialistickými organizacemi a zahraničními subjekty a na Revoluční odborové hnutí.

(3) Na společenské organizace s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení se nevztahují ustanovení části druhé až čtvrté vyhlášky, vztahují se však na ně ustanovení těchto částí týkající se úkolů orgánů nadřízených podnikům a hospodářským zařízením společenských organizací a ustanovení § 22 a 23.

(4) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) hospodářskou organizací výrobní hospodářská jednotka, státní hospodářská organizace, která není seskupena do výrobní hospodářské jednotky, podnik zahraničního obchodu, družstvo s výjimkou bytového družstva, družstevní podnik, podnik a hospodářské zařízení společenské organizace a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní hospodářské organizace;

b) rozpočtovou organizací vedle státní organizace též jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako rozpočtové organizace;

c) příspěvkovou organizací organizace, která hospodaří podle rozpočtu zapojeného finančním vztahem (příspěvkem nebo odvodem) na státní rozpočet, na rozpočet národního výboru nebo jiný rozpočet;

d) organizací hospodářská, rozpočtová a příspěvková organizace podle písmen a) až c);

e) nadřízeným orgánem orgán, který řídí přímo nebo prostřednictvím dalšího orgánu organizace ve své působnosti, a u organizací v působnosti národních výborů národní výbor, který organizace řídí, a národní výbor vyššího stupně;

f) ústředním orgánem ústřední orgán státní správy, krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, Ústřední rada družstev, svaz družstev, ústřední orgán společenské organizace, ústřední výbor Národní fronty a jiný orgán (organizace), který plní úkoly ústředního orgánu.

(5) Hospodářskou organizací se rozumí pro účely této vyhlášky též státní hospodářská organizace, která je seskupena do výrobní hospodářské jednotky, jestliže se na ni vztahuje tato vyhláška [odstavec 1 písm. c) a d)]. Nadřízeným orgánem se v tomto případě rozumí příslušná výrobní hospodářská jednotka.

(6) Ustanovení této vyhlášky, která se vztahují na příspěvkové organizace, platí též pro bytová družstva. Český svaz bytových družstev v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenský svaz bytových družstev v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky může stanovit, pro která bytová družstva platí ustanovení této vyhlášky, která se vztahují na hospodářské organizace.

ČÁST PRVNÍ

MZDOVÉ PROSTŘEDKY

§ 2

(1) Mzdovými prostředky jsou prostředky, kterých organizace používají k odměňování práce a k poskytování některých dalších plnění v přímé souvislosti s pracovní a obdobnou činností fyzických osob. Zahrnují

a) prostředky na mzdy a náhrady mzdy poskytované na základě pracovního poměru a obdobná plnění poskytovaná na základě služebního a členského poměru;

b) prostředky na odměny za práci, popřípadě obdobná plnění, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního, učebního, služebního a členského poměru;

c) částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě plnění uvedeným v písmenech a) a b);

d) částky odpovídající základním mzdám v případech, kdy mladiství v období přípravy pro práci, žáci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (dále jen „odborná učiliště“) a jiné osoby, které nejsou v právním vztahu k organizaci (například příslušníci vojenských útvarů, osoby z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací apod.), konají pro organizaci práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané žáky odborných učilišť v období odborného rozvoje, příslušníky vojenských útvarů a osobami z nápravně výchovných zařízení zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy.

(2) Organizace nemají povinnost zahrnout do mzdových prostředků plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b), jestliže se jim refundují ze mzdových prostředků jiných organizací; zahrnou-li tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.

(3) Pokud organizace poskytují plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) a b) a vyplácí je částečně nebo zcela v jiné než československé měně, zahrnují do mzdových prostředků jen částky vyplacené v československé měně.

§ 3

(1) Mzdové prostředky jsou součástí nákladů organizací s výjimkou prostředků fondu odměn (§ 11).

(2) Do ostatních osobních nákladů organizací se zahrnují mzdové prostředky, které odpovídají

a) odměnám a plněním uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a částkám refundovaným jiným organizacím k úhradě těchto odměn a plnění,

b) částkám refundovaným jiným organizacím k úhradě náhrad mzdy, jestliže se kromě těchto náhrad nerefundují mzdy příslušných pracovníků.

ČÁST DRUHÁ

USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ

Normativy a limity mzdových prostředků

§ 4

(1) Výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků organizací se vymezuje pro jednotlivé roky závazně normativy nebo limity těchto prostředků v pětiletých státních plánech rozvoje národního hospodářství a pětiletých hospodářských plánech, pokud se v úkolech pro rozpracování státních plánů rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plán“) nestanoví jinak.

(2) Normativy se vymezuje závislost výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků organizací na výsledcích jejich činnosti vyjádřených upravenými vlastními výkony^2) nebo jiným ukazatelem (rozhodující ukazatel), a to formou

a) podílu těchto prostředků na rozhodujícím ukazateli (úrovňový normativ) nebo

b) přírůstku těchto prostředků ve zlomcích procenta proti jejich výchozímu stavu za jedno procento přírůstku rozhodujícího ukazatele proti jeho výchozímu stavu (přírůstkový normativ). Výchozím stavem rozhodujícího ukazatele je při vypracování návrhu státního a hospodářského plánu očekávaná výše (očekávaná skutečnost) a při potvrzování hospodářského plánu skutečná výše tohoto ukazatele za rok předcházející roku, pro který se hospodářský plán potvrzuje (minulý rok). Očekávaná i skutečná výše rozhodujícího ukazatele se upravuje o organizační a metodické vlivy a skutečná výše též o vliv změny cen bilancovaný v plánu. Výchozím stavem mzdových prostředků je jejich použitelný objem (§ 10), který odpovídá výchozímu stavu rozhodujícího ukazatele neupravenému o uvedené vlivy, bez připočitatelných a odpočitatelných částek. Použitelný objem mzdových prostředků se upravuje o organizační a metodické vlivy.

(3) Limity se vymezuje přímo výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků.

(4) Jestliže normativy nebo limity nejsou stanoveny ve státním plánu, stanoví je ústřední orgán v hospodářském plánu v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí, a pokud jde o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou plánovací komisí anebo ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a Slovenskou plánovací komisí (dále jen „příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí“ a „příslušná plánovací komise“); jde-li o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny též v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, a pokud jde o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky též v dohodě s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj anebo Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj (dále jen „příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj“).

§ 5

(1) Ve státních plánech se stanoví pro hospodářské organizace normativ nebo limit mzdových prostředků a minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků a pro rozpočtové a příspěvkové organizace limit mzdových prostředků. Přírůstkový normativ se stanoví jednou nebo dvěma sazbami (základní a zvýhodněnou). Zvýhodněná sazba platí pro přírůstek rozhodujícího ukazatele přijatý do ročního hospodářského plánu (vstřícný plán) nad přírůstek, který vyplývá z pětiletého hospodářského plánu, popřípadě z úkolů pro rozpracování ročního hospodářského plánu.

(2) V souladu s výší mzdových prostředků vymezenou pro příslušné organizace ve státním plánu a způsobem jejího vymezení stanoví nadřízené orgány v hospodářském plánu normativ nebo limit mzdových prostředků a minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků pro hospodářské organizace a limit mzdových prostředků pro rozpočtové a příspěvkové organizace. Při stanovení normativu mzdových prostředků použijí nadřízené orgány rozhodujícího ukazatele, který se uplatňuje pro tento účel ve státním plánu. K přírůstkovému normativu stanoví též povinnost snížit při poklesu rozhodujícího ukazatele pod jeho výchozí stav ve stejném poměru (za jedno procento také o jedno procento) mzdové prostředky pod jejich výchozí stav.

(3) K normativu mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány podmiňující ukazatel; při jeho neplnění se plánovaný objem mzdových prostředků sníží (§ 10 odst. 2). Podmiňující ukazatel vyberou z ukazatelů, které se uplatňují podle opatření pro rozpracování státního plánu při kontrole a hodnocení plnění hospodářského plánu příslušných organizací.

(4) Nadřízené orgány nejsou povinny stanovit podmiňující ukazatel, jestliže s tím vysloví souhlas příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušná plánovací komise, a jde-li o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny též příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(5) K úrovňovému normativu mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány přepočítací koeficienty vyjadřující poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem mzdových prostředků při překročení a neplnění plánu příslušného ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví pro překročení plánu rozhodujícího ukazatele a pro neplnění plánu podmiňujícího ukazatele nižší číselnou hodnotou než jedna a pro neplnění plánu rozhodujícího ukazatele číselnou hodnotou jedna.

(6) Podle opatření pro rozpracování státního plánu stanoví nadřízené orgány k normativům a limitům mzdových prostředků tolerance.

(7) Na základě stanoveného normativu nebo limitu mzdových prostředků, rozhodujícího ukazatele a minimálního podílu fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd (§ 7), které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

§ 6

Rozpisové rezervy mzdových prostředků

(1) Nadřízené orgány vytvářejí při stanovení normativů a limitů mzdových prostředků rozpisovou rezervu v plánu mezd ke krytí potřeby mzdových prostředků, kterou nelze zahrnout do příslušných normativů a limitů. Rozpisovou rezervu vytvářejí tak, aby se neoslabovala hmotná zainteresovanost pracovníků organizací.

(2) Výše rozpisové rezervy je určena rozdílem mezi objemem mzdových prostředků, který vyplývá z normativu nebo limitu těchto prostředků stanoveného nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti, a objemem mzdových prostředků, který vyplývá z normativů a limitů těchto prostředků stanovených nadřízeným orgánem pro tyto organizace.

(3) Rozpisovou rezervu používají nadřízené orgány do doby stanovené pro změny plánu mezd (§ 8 odst. 4) k dodatečnému rozpisu nebo ji mohou do konce roku vázat ve prospěch organizací. Nadřízené orgány však nesmí použít rozpisovou rezervu k dodatečnému rozpisu nebo ji vázat, jestliže by tím zakrývaly nedostatky v činnosti organizací, zejména vliv zaviněného neplnění plánu rozhodujícího a podmiňujícího ukazatele.

(4) Nadřízené orgány, které si vytvořily při stanovení normativů mzdových prostředků rozpisovou rezervu v rozhodujícím ukazateli (počítaly s vyšším plánem rozhodujícího ukazatele), mohou této rezervy použít beze změny plánovaného objemu mzdových prostředků organizací, jestliže

a) součet plánovaných objemů mzdových prostředků, který vyplývá z normativů a limitů stanovených nadřízeným orgánem pro všechny organizace v jeho působnosti, nepřekročí plánovaný objem mzdových prostředků, který vyplývá z normativu stanoveného nadřízenému orgánu pro tyto organizace,

b) důvodem pro takový postup nejsou nedostatky v činnosti organizací, zejména zaviněné neplnění plánu rozhodujícího ukazatele.

(5) Vázaná rozpisová rezerva se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které se vázala. Nadřízené orgány však mohou tuto rezervu použít k dodatečnému rozpisu na organizace, pro které rozpisovou rezervu vázaly.

(6) Organizace mohou při vymezení výše mzdových prostředků pro nižší stupně řízení (dále jen „organizační jednotka“) vytvářet a používat rozpisovou rezervu obdobně podle ustanovení odstavců 1 až 5.

(7) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o tvorbě a použití svých rozpisových rezerv.

§ 7

Plán mezd organizací

(1) Roční objem mzdových prostředků odpovídající normativu nebo limitu těchto prostředků rozdělí hospodářská organizace v ročním plánu mezd na mzdové prostředky bez fondu odměn a na fond odměn tak, aby dodržela minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků stanovený nadřízeným orgánem. Obě části mzdových prostředků dále rozdělí na jednotlivá čtvrtletí. Na stejná časová období rozdělí organizace plánovanou roční výši rozhodujícího a podmiňujícího ukazatele, pokud jí tento ukazatel stanoví nadřízený orgán. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(2) Roční objem mzdových prostředků odpovídající limitu těchto prostředků rozdělí rozpočtová a příspěvková organizace v ročním plánu mezd na jednotlivá čtvrtletí. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(3) Při rozdělení mzdových prostředků na jednotlivá čtvrtletí (odstavce 1 a 2) přihlíží organizace k činitelům, které ovlivňují potřebu mzdových prostředků v příslušném čtvrtletí. Fond odměn může hospodářská organizace rozdělit na jednotlivá čtvrtletí rovnoměrně.

(4) Plán mezd organizace vypracovaný podle odstavců 1 až 3 potvrzuje nadřízený orgán tak, aby organizace mohla do stanoveného termínu uzavřít kolektivní smlouvu. Změny plánu mezd potvrzuje v termínech stanovených pro provádění těchto změn (§ 8 odst. 4). Potvrzený plán je podkladem pro kontrolu dodržování normativů a limitů mzdových prostředků v průběhu plnění plánu. Nadřízený orgán nesmí potvrdit roční plán mezd organizace, který není v souladu s normativy nebo limity mzdových prostředků a jehož ukazatele nejsou rozděleny na jednotlivá období roku podle rozložení ročního fondu pracovní doby a dalších činitelů ovlivňujících výsledky činnosti a potřebu mzdových prostředků.

(5) Jestliže hospodářská organizace předpokládá v ročním hospodářském plánu vyšší přírůstek rozhodujícího ukazatele, než jaký vyplývá z pětiletého hospodářského plánu, popřípadě z úkolů pro rozpracování ročního hospodářského plánu, může jí nadřízený orgán potvrdit roční plán mezd, jen když je vyšší přírůstek rozhodujícího ukazatele spojen se zvýšením výroby a služeb v těch směrech, které stanoví ústřední orgán podle opatření pro rozpracování státních plánů, nebo se snížením nákladů a odpovídajícím zvýšením zisku bez zisku nebo ztráty ze zahraničního obchodu.

(6) Potvrzený plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení normativů a limitů mzdových prostředků rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamují hospodářské a příspěvkové organizace příslušnému orgánu Státní banky československé nebo jiného peněžního ústavu, s nímž jsou ve spojení (dále jen „banka“), nejpozději do deseti kalendářních dnů po skončení období, za které se provádí kontrola; stejně oznamují plán mezd vyplývající z potvrzené změny (§ 8).

§ 8

Změny plánu mezd

(1) Nadřízené orgány sníží normativy mzdových prostředků, které stanovily pro organizace, jestliže se odchýlí skutečný vývoj cen výrobků, služeb a prací těchto organizací od vývoje předpokládaného v hospodářském plánu a odchylka ve vývoji cen umožňuje organizacím získat bez zásluhy větší mzdové prostředky. Výši normativů nebo limitů mzdových prostředků mohou též změnit

a) při změně výše normativu nebo limitu mzdových prostředků stanoveného pro příslušný okruh organizací ve státním plánu; tuto změnu mohou provést jen z důvodu, pro který se změnila výše normativu nebo limitu mzdových prostředků ve státním plánu, a v rozsahu této změny,

b) při použití rozpisové rezervy (§ 6 odst. 3) ke krytí potřeby mzdových prostředků, kterou nezahrnuly do normativu nebo limitu těchto prostředků.

(2) Plánovanou výši rozhodujícího ukazatele pro příslušný rok a úrovňový normativ pro příslušný rok i pro další roky pětiletého období upravují nadřízené orgány o vliv změny cen bilancovaný v plánu. Z důvodu změny cen však neupravují plánovaný objem mzdových prostředků pro příslušný rok.

(3) Dojde-li po lhůtě stanovené pro přijetí vstřícného plánu na příslušný rok ke změně plánované výše rozhodujícího ukazatele u hospodářských organizací, kterým se stanoví úrovňový normativ, změní nadřízené orgány těmto organizacím plánovaný objem mzdových prostředků v poměru vyplývajícím z přepočítacích koeficientů platných pro překročení nebo neplnění plánu rozhodujícího ukazatele. Ve stejném poměru změní plánovaný objem mzdových prostředků, který je jim stanoven pro tyto organizace.

(4) Sazby normativů a limitů mzdových prostředků včetně výše příslušných ukazatelů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé části a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit a změny těchto plánů potvrzovat jen do posledního dne období, jehož se změna týká, nestanoví-li se v opatřeních pro rozpracování státních plánů jinak.

(5) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o změnách plánu mezd.

Hodnocení vývoje mzdových prostředků

§ 9

(1) Organizace hodnotí v průběhu plnění plánu čtvrtletně na základě použitelného objemu mzdových prostředků (§ 10), zda za období od počátku roku nepřekročila normativ nebo limit mzdových prostředků.

(2) Normativ nebo limit mzdových prostředků organizace překračuje, jestliže je objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů vyšší než použitelný objem mzdových prostředků (dále jen „překročení mzdových prostředků“).

(3) Organizace šetří mzdové prostředky proti jejich normativu nebo limitu, pokud si nepřidělí do fondu odměn celou částku, o kterou použitelný objem mzdových prostředků převyšuje objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů (dále jen „úspora mzdových prostředků“).

(4) Nadřízený orgán hodnotí, zda se nepřekračují v jeho působnosti normativy a limity mzdových prostředků v úhrnu za všechny organizace, popřípadě jejich skupiny, na základě porovnání součtu úspor a součtu překročení mzdových prostředků jednotlivých organizací. Normativy a limity mzdových prostředků se nepřekračují, jestliže součet překročení není vyšší než součet úspor organizací a všech rozpisových rezerv mzdových prostředků, které nejsou vázány, s výjimkou rozpisových rezerv mzdových prostředků organizací.

§ 10

(1) Použitelným objemem mzdových prostředků organizace je souhrn

a) přepočteného objemu mzdových prostředků nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu mzdových prostředků, jestliže nadřízený orgán stanoví organizaci limit těchto prostředků,

b) připočitatelných částek,

c) odpočitatelných částek.

(2) Plánovaný objem mzdových prostředků přepočítává hospodářská organizace v závislosti na překročení nebo neplnění plánu rozhodujícího ukazatele, neplnění plánu podmiňujícího ukazatele a na přepočítacích koeficientech. Při neplnění plánu rozhodujícího nebo podmiňujícího ukazatele krátí hospodářská organizace plánovaný objem mzdových prostředků nejvýše o osm procent.

(3) Hospodářská organizace, které se stanoví přírůstkový normativ, použije místo přepočítacích koeficientů tento normativ. Při neplnění plánu rozhodujícího ukazatele však použije normativ jen do takového procenta neplnění, které odpovídá plánovanému zvýšení rozhodujícího ukazatele proti jeho výchozímu stavu v procentech. Za další neplnění plánu rozhodujícího ukazatele krátí plánovaný objem mzdových prostředků ve stejném poměru (za jedno procento také o jedno procento).

(4) Hospodářská organizace vyloučí při přepočtu (odstavec 2) z plnění plánu rozhodujícího ukazatele částky, které vyjadřují podle zvláštních předpisů ztráty z nejakostní práce^3) a dodatkové odvody uložené pro porušení cenových předpisů nebo k uplatnění cenového znevýhodnění anebo v důsledku cenových opatření, pokud tyto odvody neovlivňují výši rozhodujícího ukazatele.^4) Částky vyjadřující ztráty z nejakostní práce vyloučí hospodářská organizace nejvýše do částky nepřesahující dvě procenta výkonů.

(5) Nadřízený orgán může rozhodnout, že organizace plánovaný objem ostatních osobních nákladů nepřepočítává a do použitelného objemu mzdových prostředků zahrnuje přepočtený objem mzdových prostředků bez ostatních osobních nákladů a plánovaný objem těchto nákladů.

(6) Připočitatelnými částkami podle odstavce 1 jsou částky

a) uvolněné z rezervy mzdových prostředků státního plánu,

b) vázané v rozpisové rezervě mzdových prostředků nadřízeného orgánu,

c) vázané ve fondu odměn nebo použité z tohoto fondu k doplnění finančních zdrojů organizace,

d) odměn za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tématických úkolů apod. poskytnutých v uplynulých obdobích roku, které převyšují za celý rok jednu pětinu a v průběhu roku poměrnou část jedné pětiny celkového objemu těchto odměn poskytnutých v období předchozího pětiletého plánu,

e) odpovídající rezervě rozpuštěné v hodnoceném období, kterou si organizace vytvořila v minulých letech v nákladech na výplatu prémií a odměn za úkoly plánu rozvoje vědy a techniky a jiné dlouhodobé úkoly, pokud vytvořenou rezervu eviduje podle jednotlivých úkolů,

f) odpovídající v rozpočtových a příspěvkových organizacích prostředkům, které těmto organizacím převedly hospodářské organizace z fondu odměn [§ 11 odst. 3 písm. c)],

g) stanovené federálním ministerstvem práce a sociálních věcí nebo příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí za zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, za nižší než stanovený odběr ušlechtilých paliv a elektřiny, za výrobky vysoké technické úrovně a jakosti, které se cenově nezvýhodňují, za úrokové bonifikace, popřípadě za další společensky žádoucí výsledky.

(7) Připočitatelné částky podle odstavce 6 písm. d), e) a g) nemusí organizace zjišťovat a zahrnovat do použitelného objemu mzdových prostředků, nepovažuje-li to za účelné.

(8) Odpočitatelnými částkami podle odstavce 1 jsou částky

a) překročení mzdových prostředků za minulý rok, pokud toto překročení není se souhlasem nadřízeného orgánu kryto úsporou mzdových prostředků jiných organizací, které patří do oboru působnosti nadřízeného orgánu,

b) odpovídající rezervě, kterou si organizace vytvoří v hodnoceném období v nákladech na výplatu prémií a odměn za úkoly plánu rozvoje vědy a techniky a jiné dlouhodobé úkoly v příštích letech,

c) uplatněné nadřízeným orgánem vůči rozpočtovým a příspěvkovým organizacím za nesplnění jim stanovených úkolů,

d) stanovené federálním ministerstvem práce a sociálních věcí nebo příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí za vyšší než stanovený odběr ušlechtilých paliv, za výrobky nízké technické úrovně a jakosti, které nejsou cenově znevýhodněny, za úrokové sankce, popřípadě za další společensky nežádoucí výsledky.

§ 11

Fond odměn

(1) Hospodářské organizace mohou do výše částky, o kterou použitelný objem mzdových prostředků převyšuje objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů, vytvářet fond odměn přídělem z finančních zdrojů.

(2) Fond odměn si hospodářské organizace doplňují dotacemi poskytovanými v rámci rezervy mzdových prostředků státního plánu, rezervy mzdových prostředků příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, která slouží ke stimulaci úspěšného řešení a realizace úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, a rozpisových rezerv nadřízených orgánů, dále převodem prostředků z fondu odměn jiných organizací a z fondu hmotné stimulace vývozu, popřípadě podle rozhodnutí federálního ministerstva práce a sociálních věcí z jiných fondů.

(3) Hospodářské organizace z fondu odměn

a) poskytují pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích, žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění a vedoucím pracovníkům roční odměny,

b) převádějí prostředky do fondů odměn svých organizačních jednotek,

c) převádějí prostředky jiným organizacím, pokud se tyto organizace zasloužily o výsledky jejich činnosti,

d) mohou poskytovat pracovníkům prémie a odměny^5) a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění, pokud si pro jejich výplatu doplnily fond odměn podle odstavce 2, nejvýše však v rozsahu doplněných prostředků, nebo pokud uplatnily připočitatelnou částku podle § 10 odst. 6 písm. a), b) a g) a nemohly prémie a odměny za výsledky, které jsou spojené s uplatněním připočitatelné částky, z časových důvodů zúčtovat k výplatě do nákladů v témže roce,

e) hradí jiná plnění, jestliže to stanoví obecně závazný mzdový předpis.

(4) Hospodářské organizace zúčastněné na důležitých stavbách mohou převést z fondu odměn prostředky do fondu odměn investora k úhradě peněžitých odměn při rozvoji iniciativy pracujících, které poskytuje investor podle podmínek stanovených staveništní odborovou radou v dohodě s těmito organizacemi.

(5) Ve fondu odměn vážou hospodářské organizace, pokud se dále nestanoví jinak

a) částku potřebnou ke zvýšení použitelného objemu mzdových prostředků [§ 10 odst. 6 písm. c)] tak, aby vykázaly co nejnižší překročení tohoto objemu nebo jej vůbec nepřekročily,

b) částku odpovídající jednomu procentu plánovaného objemu mzdových prostředků bez ostatních osobních nákladů.

(6) Hospodářské organizace jsou povinny při vázání jednotlivých částek ve fondu odměn dodržet pořadí podle odstavce 5. Z prostředků, které si přidělí do fondu odměn v příslušném roce podle odstavce 1, nemusí podle odstavce 5 písm. b) vázat částku převyšující čtvrtinu těchto prostředků.

(7) Ve fondu odměn nemusí hospodářské organizace vázat prostředky, které si do tohoto fondu doplnily podle odstavce 2 a které dosud nepoužily. Částek vázaných ve fondu odměn podle odstavce 5 písm. a) použijí hospodářské organizace na konci roku k doplnění finančních zdrojů.

(8) Hospodářské organizace mohou použít prostředků fondu odměn podle odstavců 3 a 4, jen pokud nejsou vázány.

(9) Zůstatek fondu odměn převádějí hospodářské organizace do následujícího roku.

§ 12

Opatření při překročení mzdových prostředků

(1) Organizace, která podle § 9 odst. 2 překročí mzdové prostředky

a) provede rozbor příčin překročení a na jeho základě přijme opatření k odstranění těchto příčin a k vyrovnání překročení,

b) omezí, dokud nevyrovná překročení mzdových prostředků, jejich spotřebu zejména tím, že nesmí přeřazovat pracovníky do vyšší tarifní třídy v rámci téže funkce, zvyšovat pracovníkům základní mzdy, pokud ze mzdových předpisů nevyplývá nárok na zvýšení, a zvyšovat objem prostředků na osobní ohodnocení a že sníží sazby prémií a výkonnostních a obdobných odměn podle odstavců 3 až 5,

c) krátí roční odměny vedoucím pracovníkům v souladu s předpisem pro jejich poskytování,

d) informuje v součinnosti s odborovými orgány kolektiv pracovníků o zjištěných nedostatcích, jejich příčinách a přijatých opatřeních,

e) oznámí přijatá opatření nadřízenému orgánu a bance nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy zjistí překročení mzdových prostředků.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. a) až d) se uplatňují v rámci výrobní hospodářské jednotky v jejích organizačních jednotkách, které podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou (§ 13) překročily mzdové prostředky, a na generálním ředitelství. Ostatní organizační jednotky mohou používat fond odměn podle § 13 odst. 2; z fondu odměn mohou též poskytovat roční odměny vedoucím pracovníkům, i když tím dojde k jeho překročení.

(3) Sazby prémií a výkonnostních a obdobných odměn sníží organizace v rozsahu, který umožní vyrovnat překročení mzdových prostředků nejpozději do šesti měsíců, nejvýše však o tři pětiny. Snížení sazeb provede diferencovaně podle odpovědnosti jednotlivých pracovníků i kolektivů za překročení mzdových prostředků takovým způsobem, aby bylo nejvýraznější u vedoucích pracovníků^6) a dále u pracovníků útvarů, které neplněním plánovaných úkolů nebo jinak svou činností ovlivnily překročení mzdových prostředků.

(4) Sazby prémií a výkonnostních a obdobných odměn, které se poskytují za měsíční období, sníží organizace na dobu tří měsíců počínaje výplatou těchto plnění za měsíc následující po měsíci, kdy zjistí překročení mzdových prostředků. Sazby prémií a výkonnostních a obdobných odměn, které se poskytují za čtvrtletní období, sníží organizace pro čtvrtletí následující po období, za které zjistí překročení mzdových prostředků. Stejně sníží sazby plnění obdobných prémiím a výkonnostním a obdobným odměnám, která poskytuje žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje.

(5) Sazby prémií a výkonnostních a obdobných odměn, které se poskytují za jiná než měsíční nebo čtvrtletní období, sníží organizace přiměřeně tak, aby tito pracovníci nebyli při překročení mzdových prostředků zvýhodněni.

(6) Organizace může zcela nebo zčásti zúčtovat pracovníkům k výplatě v prosinci částku, kterou jim nevyplatila v důsledku snížení sazeb prémií a výkonnostních a obdobných odměn, které je spojeno s překročením mzdových prostředků za první čtvrtletí a první pololetí, jestliže nevykáže překročení mzdových prostředků za tři čtvrtletí a může i při zúčtování příslušné částky odůvodněně předpokládat stejný výsledek za celý rok.

(7) Jestliže organizace podle § 9 odst. 2 překročí mzdové prostředky, nadřízený orgán

a) projedná s ní příčiny překročení a přijatá opatření, posoudí účinnost přijatých opatření a popřípadě organizaci uloží provést další opatření včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce^7) a oznámit je bance; v případě opakujícího se překročení mzdových prostředků požádá banku o součinnost při projednávání jeho příčin,

b) krátí roční odměnu vedoucímu organizace v souladu s předpisem pro její poskytování a nepovolí výplatu zálohy na tuto odměnu.

§ 13

Usměrňování mzdových prostředků ve výrobních hospodářských jednotkách

(1) Výrobní hospodářské jednotky, pokud se tato vyhláška vztahuje jenom na ně, stanoví na období pětiletého plánu pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobních hospodářských jednotek. Při stanovení pravidel vycházejí z ustanovení této vyhlášky, popřípadě dalších předpisů. V pravidlech zajistí, aby

a) se uplatňovaly při zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků organizačních jednotek připočitatelné částky podle § 10 odst. 6 písm. d), e) a g), pokud se uplatňují při zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky (§ 10 odst. 7), a odpočitatelné částky podle § 10 odst. 8,

b) se vylučovaly při přepočtu plánovaného objemu mzdových prostředků organizačních jednotek z plnění plánu rozhodujícího ukazatele podle § 10 odst. 4 částky vyjadřující ztráty z nejakostní práce a dodatkové odvody uložené pro porušení cenových předpisů nebo k uplatnění cenového znevýhodnění anebo v důsledku cenových opatření, pokud tyto odvody neovlivňují výši rozhodujícího ukazatele,

c) se přidělovaly prostředky do fondu odměn organizačních jednotek podle jejich nároků a nelze-li tyto nároky uspokojit, podle poměru nároků všech organizačních jednotek k částce přidělené do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky podle § 11 odst. 1,

d) se doplňovaly v závislosti na převodu prostředků z fondu hmotné stimulace vývozu do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky též fondy odměn organizačních jednotek, které se podílejí na zabezpečování vývozních úkolů, a organizační jednotky měly podle jejich podílu na výsledku výrobní hospodářské jednotky ve vývozu předem přislíbeno nejméně 70 % prostředků převáděných z fondu hmotné stimulace vývozu do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky,

e) se prováděla opatření podle § 12 v organizačních jednotkách, které překračují mzdové prostředky, i když výrobní hospodářská jednotka normativ nebo limit podle § 9 odst. 2 nepřekračuje; od těchto opatření může výrobní hospodářská jednotka upustit, jestliže plně uspokojí nároky organizačních jednotek, které uspoří mzdové prostředky, na tvorbu jejich fondu odměn převodem prostředků z fondu odměn výrobní hospodářské jednotky.

(2) Organizační jednotky výrobní hospodářské jednotky vytvářejí fond odměn z prostředků, které jim výrobní hospodářská jednotka převede ze svého fondu odměn [§ 11 odst. 3 písm. b)]; přitom se postupuje podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou. Prostředky fondu odměn používají tyto organizační jednotky obdobně podle ustanovení § 11 odst. 3 písm. a), c) a e) a § 11 odst. 4 až 9.

(3) Organizační jednotky vyplácejí z fondu odměn pracovníkům prémie a odměny a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění, jestliže tak rozhodne výrobní hospodářská jednotka podle § 11 odst. 3 písm. d). Výrobní hospodářská jednotka může stejně rozhodnout, pokud si vytvořila rozpisovou rezervu a v rámci této rezervy převádí prostředky ze svého fondu odměn do fondu odměn organizačních jednotek.

(4) Mzdové prostředky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, která se považuje pro účely této vyhlášky za nadřízený orgán (§ 1 odst. 5), se usměrňují podle této vyhlášky, popřípadě dalších předpisů s tím, že

a) rozhodující a podmiňující ukazatel vyjadřuje výsledky činnosti výrobní hospodářské jednotky,

b) ústřední orgán potvrzuje jen plán mezd (§ 7 odst. 4) generálního ředitelství,

c) opatření podle § 12 odst. 1 se uplatňují při překročení mzdových prostředků generálního ředitelství a opatření podle § 12 odst. 1 písm. b) a c) též, nejsou-li dodrženy normativy a limity mzdových prostředků v úhrnu za všechny organizace (§ 9 odst. 4), které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky; generální ředitelství nevyplatí kromě toho podíly na hospodářských výsledcích.

§ 14

Zvláštní postupy při usměrňování mzdových prostředků

(1) Ústřední orgány mohou v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnou plánovací komisí

a) stanovit pro hospodářské organizace místo normativu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) normativ mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn, mají-li zájem zvýšit závislost mzdových prostředků na efektivnosti hospodaření příslušných organizací, nebo limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn, mají-li zájem vyloučit u příslušných organizací závislost mzdových prostředků na objemu výroby nebo služeb (celkových výkonech) a podněcovat jen zájem na efektivnosti hospodaření,

b) stanovit pro hospodářské organizace místo limitu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn k zachování závislosti mzdových prostředků na efektivnosti hospodaření příslušných organizací,

c) stanovit pro hospodářské organizace k normativu mzdových prostředků bez fondu odměn a k normativu fondu odměn rozhodující ukazatel a popřípadě též podmiňující ukazatel a přepočítací koeficienty,

d) použít při stanovení normativu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) jiného rozhodujícího ukazatele, než který se uplatňuje pro tento účel ve státním plánu,

e) stanovit pro hospodářské organizace normativ mzdových prostředků nebo jejich jednotlivých částí, který nezahrnuje mzdové prostředky vynakládané v souvislosti s uváděním nových kapacit do provozu, a vymezit zvlášť výši těchto prostředků limitem,

f) stanovit pro organizace k limitu mzdových prostředků rozhodující ukazatel a popřípadě též podmiňující ukazatel a přepočítací koeficienty,

g) stanovit pro organizace samostatně limit ostatních osobních nákladů nebo limit některé jejich části a popřípadě též k tomuto limitu rozhodující ukazatel a přepočítací koeficienty,

h) usměrňovat mzdové prostředky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, která se považuje pro účely této vyhlášky za nadřízený orgán (§ 1 odst. 5), v závislosti na výsledcích činnosti nejen výrobní hospodářské jednotky, ale též generálního ředitelství jako samostatné organizace.

(2) Postup podle odstavce 1 mohou ústřední orgány uplatnit u projektových a inženýrských organizací a organizací výzkumné a vývojové základny též v dohodě s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a u rozpočtových a příspěvkových organizací též v dohodě s federálním ministerstvem financí, a jde-li o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky též v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky anebo ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky (dále jen „příslušné ministerstvo financí“).

(3) Nadřízené orgány nestanoví minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků pro hospodářské organizace, kterým stanoví normativ fondu odměn. K normativu fondu odměn nemusí též stanovit podmiňující ukazatel.

(4) Pro rozpočtové organizace, které podléhají systemizaci, stanoví příslušné ministerstvo financí nebo podle jeho pokynů nadřízený orgán k limitu mzdových prostředků též limit ostatních osobních nákladů a limit mzdových prostředků, které mohou tyto organizace použít na základní mzdy vybraného okruhu pracovníků (funkcí).

(5) Použitelným objemem mzdových prostředků v hospodářských organizacích, kterým nadřízený orgán stanoví normativ nebo limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn [odstavec 1 písm. a) a b)], je souhrn

a) přepočteného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu mzdových prostředků bez fondu odměn, jestliže nadřízený orgán stanoví hospodářské organizaci limit těchto prostředků,

b) přepočteného fondu odměn,

c) připočitatelných částek,

d) odpočitatelných částek.

(6) Použitelným objemem mzdových prostředků v organizacích, kterým nadřízený orgán stanoví k limitu mzdových prostředků rozhodující ukazatel [odstavec 1 písm. f)], je souhrn

a) přepočteného objemu mzdových prostředků,

b) připočitatelných částek,

c) odpočitatelných částek.

(7) Organizace, kterým nadřízený orgán stanoví samostatně limit ostatních osobních nákladů nebo limit některé jejich části [odstavec 1 písm. g)], přepočítávají plánovaný objem těchto nákladů nebo některé jejich části zvlášť (odděleně od dalších částí mzdových prostředků) v závislosti na plnění plánu rozhodujícího ukazatele a přepočítacích koeficientech, pokud je nadřízený orgán k limitu stanoví. Přepočtený objem ostatních osobních nákladů nebo některé jejich části zahrnují do použitelného objemu mzdových prostředků.

(8) Při neplnění plánu rozhodujícího nebo podmiňujícího ukazatele krátí

a) hospodářská organizace plánovaný objem mzdových prostředků bez fondu odměn a plánovaný fond odměn samostatně a vždy nejvýše o osm procent,

b) příspěvková organizace plánovaný objem mzdových prostředků také nejvýše o osm procent.

(9) Hospodářská organizace, která přepočítává plánovaný objem mzdových prostředků bez fondu odměn a fond odměn, vyloučí podle § 10 odst. 4 jednotlivé částky z plnění plánu rozhodujícího ukazatele jen při přepočtu plánovaného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn.

ČÁST TŘETÍ

MZDOVÁ KONTROLA

§ 15

(1) Součástí řízení mezd je plánovitá kontrola účinnosti a dodržování mzdových předpisů a ostatních opatření, kterými se uskutečňuje mzdová politika (dále jen „mzdová kontrola“). Mzdovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti organizace, nadřízené orgány, federální ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a ostatní ústřední orgány. Při provádění mzdové kontroly postupují podle obecně platných zásad.^8)

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, ostatní ústřední orgány a nadřízené orgány metodicky řídí mzdovou kontrolu, určují její zaměření a stanoví též postup při plánování mzdové kontroly a při hodnocení jejích výsledků. Postup stanoví tak, aby se mzdová kontrola provedla nejméně jednou za tři roky v každé organizaci.

(3) Organizace, nadřízené orgány a ústřední orgány hodnotí výsledky mzdové kontroly a hodnocení využívají ke zlepšení vlastní činnosti i činnosti podřízených organizací a orgánů. O hodnocení podávají organizace zprávu nadřízenému orgánu, nadřízené orgány ústřednímu orgánu a ústřední orgány příslušnému ministerstvu práce a sociálních věcí.

§ 16

(1) Banka v rámci plnění svých ekonomických funkcí

a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěrů, úroků); jimi ovlivňuje použitelný objem mzdových prostředků,

b) kontroluje následně, zda hospodářské a příspěvkové organizace dodržují normativy a limity mzdových prostředků; v případech překročení mzdových prostředků (§ 9 odst. 2) uplatní vůči organizaci úvěrové a úrokové sankce; tyto sankce může uplatnit též, pokud organizace podle jejího zjištění nedodržuje ustanovení části druhé této vyhlášky.

(2) Banka zajišťuje úkoly podle odstavce 1 vůči organizačním jednotkám, které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky, jestliže se považují pro účely této vyhlášky za hospodářskou organizaci (§ 1 odst. 5). V ostatních případech je zajišťuje, dohodne-li se o tom s výrobní hospodářskou jednotkou.

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 17

Nestanoví-li se obecně závaznými předpisy jinak, může organizace použít svých prostředků (§ 2 odst. 1) k poskytnutí

a) mzdy a náhrady mzdy a obdobných plnění jen osobám, které jsou k ní v pracovním, služebním anebo členském poměru,

b) jiných odměn za práci, popřípadě obdobných plnění jen osobám, které jsou k ní v jiném než pracovním vztahu,

c) odměn za výsledky v socialistickém soutěžení osobám, které k ní nejsou v pracovním vztahu, pokud se tyto osoby mohou účastnit socialistického soutěžení, jehož výsledky organizace hodnotí,

d) odměn členům komplexních racionalizačních brigád, i když k ní nejsou v pracovním vztahu.

§ 18

Pracovníkům, kteří jsou k organizaci v pracovním vztahu, a osobám, které jsou k ní v jiném než pracovním vztahu, se zaručuje výplata mezd a náhrad mzdy, jiných odměn za práci a obdobných plnění, která jim náležejí podle příslušných předpisů, popřípadě podle kolektivních smluv. Při překročení mzdových prostředků se zaručuje výplata prémií, výkonnostních odměn a jim obdobných plnění podle sazeb, které jsou sníženy podle § 12 odst. 3 až 5.

§ 19

Na organizace, pro které konají práci osoby z nápravně výchovných zařízení a příslušníci vojenských útvarů, a které zahrnovaly v roce 1984 a 1985 do mzdových prostředků částky odpovídající jen základním mzdám za tuto práci, se nevztahují v § 2 odst. 1 písm. d) poslední větě za středníkem slova „osobami z nápravně výchovných zařízení“, a to do doby stanovené nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 20

(1) Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření postupují organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování.^9)

(2) Výrobní hospodářské jednotky stanoví pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobních hospodářských jednotek a organizace převádějí prostředky do fondu odměn jiných organizací [§ 11 odst. 3 písm. c) a § 11 odst. 4 a § 13 odst. 2] s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.

(3) Nadřízené orgány stanoví normativy a limity mzdových prostředků, minimální podíl fondu odměn, rozhodující a podmiňující ukazatele, přepočítací koeficienty a tolerance, vytvářejí a používají rozpisové rezervy, provádějí změny plánu mezd, hodnotí vývoj mzdových prostředků, uplatňují opatření při překročení mzdových prostředků, metodicky řídí, usměrňují a koordinují mzdovou kontrolu a přijímají rozhodnutí podle § 10 odst. 5 ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány.

(4) Ústřední orgány činí opatření podle této vyhlášky ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány.

§ 21

(1) Nároky a povinnosti vzniklé podle vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce, do 31. prosince 1985 se posuzují podle ní.

(2) Zůstatek fondu odměn k 31. prosinci 1985, který hospodářské organizace nepoužijí k uspokojení nároků nebo ke splnění povinností vzniklých do 31. prosince 1985, vážou podle § 11 odst. 5 písm. b). Tu část zůstatku, kterou nepoužijí nebo nevážou podle předcházející věty, použijí k doplnění finančních zdrojů.

§ 22

Zrušují se:

1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce,

1. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. ledna 1983 č. j. 31-9333-3102 o postupu při usměrňování mzdových prostředků (reg. v částce 13/1983 Sb.), ve znění směrnic ze dne 30. prosince 1983 č. j. 31-7115-3102, 051283 (reg. v částce 12/1984 Sb.) a směrnic ze dne 30. listopadu 1984 č. j. 51-11853-3102, 230784 (reg. v částce 4/1985 Sb.),

1. § 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích,

1. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 11. prosince 1981 č. j. FM01-1409/81 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech,

1. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 30. listopadu 1983 č. j. FM01-1491/83 o usměrňování mzdových prostředků v agrochemických podnicích a melioračních družstvech,

1. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 4. prosince 1980 č. 12 o usměrňování mzdových prostředků v samostatných projektových a inženýrských organizacích, ve znění směrnic ze dne 25. března 1981 č. 2 a směrnic Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ze dne 15. března 1984 č. 1,

1. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 30. dubna 1981 č. 4 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích výzkumné a vývojové základny, ve znění směrnic Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ze dne 29. května 1984 č. 2,

1. směrnice ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 16. září 1982 č. j. 221-7100/60 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených národními výbory (reg. v částce 10/1983 Sb.), ve znění směrnic ze dne 3. ledna 1984 č. j. 221-7100/2,

1. směrnice ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky ze dne 28. října 1982 čj. 321-7978/82 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených národními výbory, ve znění směrnic ze dne 19. ledna 1984 čj. 221-506/1984,

1. směrnice Ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky ze dne 5. února 1981 č. j. III/301/81 k uplatnění vyhlášky č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce, v hospodářských zařízeních organizací v ekonomické působnosti Národní fronty,

1. výjimky povolené podle § 31 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce.

§ 23

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.

Ministr:

Ing. M. Boďa v. r.

^1) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.

^2) Náplň ukazatele určují Jednotné metodické pokyny Státní plánovací komise, federálního ministerstva financí a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj k vypracování návrhu pětiletého plánu a pětiletého rozpočtového výhledu na léta 1986 až 1990 a návrhu prováděcího plánu a rozpočtu na rok 1986, popřípadě příslušná opatření k zabezpečení plánu.

^3) Opatření vlády ČSSR č. 116/1982 Sb., k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 9. září 1982 č. 253, ve znění opatření vlády ČSSR č. 39/1985 Sb. schváleného usnesením vlády ČSSR ze dne 22. listopadu 1984 č. 322.

^4) Nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 72/1978 Sb. a č. 158/1980 Sb.

^5) Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. srpna 1985 č. j. 513-19480-5116 pro uplatňování mzdových forem.

^6) Vedoucí pracovníci jednotlivých útvarů organizace nebo její organizační jednotky.

^7) § 114 odst. 4 zákoníku práce.

^8) Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 14. dubna 1982 č. 108, usnesením vlády ČSR ze dne 12. května 1982 č. 139 a usnesením vlády SSR ze dne 28. dubna 1982 č. 129 a uveřejněné pod č. 66/1982 Sb. Vyhláška č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

^9) § 123 zákoníku práce. Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí). Vyhláška Ústřední rady odborů č. 43/1975 Sb., kterou se vydávají směrnice o pravomocech odborových orgánů v souvislosti s organizací výrobních hospodářských jednotek a jejich statuty, schválené usnesením předsednictva ÚRO ze dne 5. února 1975.