Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb (§ 2 odst. 1 a 2)^1) a jiných akcí výstavby, jejichž součástí jsou stavební a (nebo) montážní práce,^2) postup při jejím zpracování, projednávání, posuzování, schvalování a při jejích změnách, pokud jejich investory (stavebníky) jsou tuzemské socialistické organizace a mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky nebo v zahraničí československými socialistickými organizacemi pro Československou socialistickou republiku.

(2) Vyhláška upravuje též - v rozsahu dále stanoveném -

• a) výkon státní expertizy rozvojových dokumentů^3) a dokumentace staveb a jiných akcí výstavby uvedených v odstavci 1,

• b) závěrečné hodnocení staveb a jiných akcí výstavby uvedených v odstavci 1.

(3) Vyhláška se vztahuje

• a) v plném rozsahu na dokumentaci staveb, které vyžadují stavební povolení^4) nebo jiné obdobné povolení,^5)

• b) s výjimkou části druhé na dokumentaci strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb^6) stanovených jako závazné úkoly státního plánu,^7)

• c) jen v rozsahu dohodnutém mezi investorem, generálním projektantem, rozhodujícími dodavateli a dovozci, popřípadě rozhodnutém obdobně podle § 73, jde-li o stavby nevyžadující stavební nebo jiné obdobné povolení; to platí i v případě, kdy stavební úřad stanoví, že tyto stavby lze provést jen na základě stavebního povolení,^8)

• d) jen v rozsahu dohodnutém mezi zúčastněnými organizacemi^9) nebo rozhodnutém obdobně podle § 73, jde-li o jiné akce výstavby než uvedené u písmene b).

(4) Pro stavby uvedené ve zvláštní části plánu a stavby, u nichž tak rozhodla vláda Československé socialistické republiky, platí tato vyhláška, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 2

Pojmy

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře^10) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků^11) (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci; jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.

(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a - pokud jde o dopravní sítě, rozvodné sítě,^12) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a - není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak - též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.^13)

(5) Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,^10) který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.^13)

(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,^14) která plní vymezenou účelovou funkci.

(7) Stavba komplexní bytové výstavby národního výboru^7) (dále jen „stavba KBV“) je souborem stavebních objektů bytových a technického i občanského vybavení včetně příslušných provozních souborů a zařízení civilní obrany.

(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,^15) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 14) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.

(9) Ucelenou částí stavby^16) se rozumí část stavby umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob.

(10) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby. U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.^17)

§ 3

Účastníci výstavby

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,^18) u dovozu dovozci.^19)

(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,^20) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky^21) více organizací, jedná jako investor - není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě - organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.^22) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“), a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé^23) nebo dodavatelé ostatní.

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,^24) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy^25) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti^26) zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).

(7) U staveb prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

§ 4

Zjednodušení dokumentace

(1) Obsah dokumentace staveb upravený podrobně přílohami k vyhlášce je stanoven jako maximální.

(2) Účastníci výstavby odpovídající za zabezpečení jednotlivých stupňů dokumentace jsou povinni omezit ji na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby (souboru staveb). Přitom musí být vždy zachována předepsaná základní skladba (části) a zásady postupu zpracování dokumentace a dodrženy vzory tiskopisů propočtu a rozpočtu stanovené přílohami, dokumentace musí zajišťovat efektivní a kvalitní přípravu a realizaci výstavby a splňovat účel a funkce vymezené vyhláškou.

(3) Ostatní účastníci výstavby, nadřízené a ústřední orgány účastníků výstavby a jiné organizace nemohou požadovat větší než nezbytný rozsah dokumentace.

(4) V odůvodněných případech může orgán oprávněný schválit projektový úkol stanovit, že

• a) se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi,^27)

• b) studie souboru staveb nebo její část nahradí pro jednotlivé stavby souboru projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají (§ 24 odst. 5),

• c) projektový úkol se omezí na zdůvodnění nutnosti a technickoekonomické koncepce stavby, ohodnocení její efektivnosti a na požadavky na technické a architektonické řešení a na provádění stavby a nezbytné doklady (zjednodušený projektový úkol), jde-li o rekonstrukce nebo modernizace^28) nebo o stavbu, pro niž se zpracuje jednostupňový projekt (§ 28).

(5) Jde-li o stavbu určenou výlučně pro realizaci výsledků řešení úkolu státního plánu rozvoje vědy a techniky, může orgán oprávněný schválit projektový úkol stanovit po projednání s generálním projektantem, že se projektový úkol nahradí zprávou pro závěrečné oponentní řízení k výzkumnému úkolu, doplněnou údaji prokazujícími realizovatelnost a efektivnost stavby a nezbytnými údaji umožňujícími plnění funkcí projektového úkolu uvedených v § 14.

(6) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,^29) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet. U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.

(7) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 6 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich části.

(8) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.

(9) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy^30) nestanoví jinak.

§ 5

Uplatňování výsledků vědeckotechnického rozvoje v dokumentaci staveb

(1) Účastníci výstavby, orgány státní expertizy a schvalující orgány jsou povinni uplatňovat v dokumentaci staveb progresivní a efektivní výsledky plánu rozvoje vědy a techniky a všude tam, kde sledovaných cílů výstavby lze dosáhnout prostřednictvím efektivních rekonstrukcí a modernizací dosavadních základních prostředků, dávat jim přednost před novou výstavbou.

(2) Organizace a orgány uvedené v odstavci 1 jsou dále povinny sledovat

• a) postup řešení a výstupy úkolů plánu rozvoje vědy a techniky souvisící s jimi připravovanými stavbami,

• b) zda trvají cíle a podmínky, za nichž byla dokumentace stavby vypracována, projednána a posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena.

(3) Jakmile organizace a orgány uvedené v odstavci 1 zjistí, že v dokumentaci připravovaných nebo podle ní rozestavěných staveb - zejména výrobních - lze uplatnit nové i neplánované výstupy vědeckotechnického rozvoje, popřípadě opatření ke zvýšení kvality, technické úrovně nebo objemu výroby uvažovaných v dokumentaci za podmínky, že tato opatření povedou ke zvýšení efektivnosti investice, jsou povinny podle své působnosti dát podnět, navrhnout, popřípadě rozhodnout o odpovídající úpravě dokumentace a tuto úpravu zabezpečit; obdobně jsou povinny postupovat, dochází-li v průběhu přípravy nebo realizace stavby k nepředvídaným změnám původních podmínek a předpokladů v užití produkce ze stavby nebo v zabezpečení budoucího provozu surovinami, polotovary apod.

§ 6

Využití typizace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady^31) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem^32) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.^33)

(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.

(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.

(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.

(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením^34) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;^35) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

ČÁST DRUHÁ

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru

(1) Investiční záměr je

• a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,

• b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,^36) z rozvojových dokumentů^37) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace^38) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

§ 8

Obsah investičního záměru

(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby, účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na ochranu obyvatelstva a národního hospodářství^39) (dále jen „civilní obranu“), požadavky na veřejnou dopravu,^40) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti, vlivu stavby na životní prostředí a požadavky na zpracování přípravné dokumentace. Součástí investičního záměru je jeho zdůvodnění.

(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo - nelze-li postupovat jinak - rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 9

Zpracování investičního záměru

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo stavbami centralizovanými.^7)

(3) Investiční záměr se nezpracovává u staveb

• a) zahrnutých do rozvojových dokumentů^37) kladně projednaných s orgány oblastního plánování a kladně posouzených orgánem státní expertizy,

• b) o nichž již dříve rozhodla příslušná vláda,

• c) určených výlučně pro realizaci výsledků státního plánu rozvoje vědy a techniky,

• d) zajišťujících rozvoj oborů s velmi krátkými inovačními cykly (§ 28 odst. 2 písm. b),

obsahují-li výchozí podklady údaje o efektivnosti stavby a o využití kapacit v příslušném oboru postačující pro účely plánování investiční výstavby.

(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

§ 10

Projednávání a vydání investičního záměru

(1) Investiční záměr musí být projednán s orgánem oblastního plánování;^41) kladně projednaný investiční záměr se předkládá

• a) Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,

• b) ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.

Bez kladného stanoviska těchto orgánů nesmí být investiční záměr vydán.

(2) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat jedno vyhotovení neprodleně orgánům uvedeným v odstavci 1, federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a příslušnému ministerstvu financí.

ČÁST TŘETÍ

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace a výchozí podklady

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 4 odst. 4 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta

(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout^42) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu a o výkonu autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.

(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 73 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.^43)

Oddíl druhý

Projektový úkol

Účel a funkce projektového úkolu

§ 13