Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

Typ Vyhláška

Publikace 1987-02-13

Naposledy aktualizováno 1987-03-01

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 197

(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí souhrnné ceny, skupinové ceny^101) a jiné ceny, za něž lze podle zvláštních předpisů^102) fakturovat. Nejsou-li stanoveny anebo nelze-li je použít s ohledem na dosažený stupeň technické vyjasněnosti, použijí se

a) cenové limity a není-li povinnost je uplatnit, předběžné ceny,^103)

b) rozpočtové ukazatele stavebních objektů, provozních souborů nebo jejich částí vypracované, projednané a schválené podle zvláštního předpisu,^104)

c) jiné rozpočtové ukazatele zpracované generálním projektantem nebo cenové informace dovozců (§ 27), nelze-li použít cen nebo rozpočtových ukazatelů podle písmen a) a b).

(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami nebo rozpočtovými ukazateli podle odstavce 2 písm. b).

(4) Rozpočty sestavené pomocí cen nebo pomocí rozpočtových ukazatelů podle odstavce 2 písm. b) jsou odbytovými rozpočty.

§ 54

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a vedlejší náklady na zařízení staveniště

(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,^9^8) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací,zejména od dodavatelů.

(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

§ 55

Rezerva

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je při použití úvodního projektu vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora, pokud si to vyhradí.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,

b) u rekonstrukcí nebo modernizací - s výjimkou uvedenou pod písmenem c) - v rozmezí od 5 do 10 %,

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825^14) do výše 20 % pro tyto objekty,

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.

Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

§ 56

Zvýšení rezervy

Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se při použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky, zvýší a používá obdobně jako v propočtu (§ 50).

§ 57

Výše rozpočtových nákladů

Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.

Oddíl čtvrtý

Rozpočtová část prováděcích projektů

§ 58

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů a jejich projednání

(1) Součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů, popřípadě jejich částí dohodnutých podle § 41 odst. 2, jsou rozpočty zpracované vždy pomocí cen jako odbytové rozpočty. Jestliže odbytové rozpočty byly zpracovány a projednány jako součást úvodního projektu, přiloží je zpracovatelé prováděcích projektů k prováděcím projektům, popřípadě jejich částem; tyto rozpočty se podle odstavců 2 a 3 neprojednávají, pokud nejde o změny podle § 66 nebo § 67; nové rozpočty se nezpracovávají.

(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání připojí přímý dodavatel k prováděcímu projektu.

(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání připojí generální projektant k prováděcímu projektu.

(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3, které musí být ukončeno nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu, se zejména ověřuje, zda

a) byly použity správné ceny,

b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,

c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení příslušného projektu,

d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.

§ 59

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště

(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.

(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

§ 60

Vztah nákladů v odbytových rozpočtech k nákladům souhrnného rozpočtu

(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.

(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.^105)

Oddíl pátý

Společná ustanovení

§ 61

Účel a funkce dohodnutých odbytových rozpočtů a jejich změny

(1) Odbytové rozpočty, u nichž došlo při projednávání podle § 38 odst. 1 nebo podle § 58 odst. 2 a 3 k dohodě o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění (ohodnocení) v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami, popřípadě, u nichž byly odstraněny rozpory podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů (dále jen „dohodnuté odbytové rozpočty“), jsou jedním ze závazných podkladů pro vystavování zjišťovacích protokolů, splátkových listů a faktur; položky, u nichž bylo použito cenových limitů nebo předběžných cen musí být před vystavením splátkového listu a faktury nahrazeny cenami, za něž lze fakturovat.

(2) Dohodnuté odbytové rozpočty se změní

a) při změnách ocenění,

1. dojde-li ke změně cen nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu;

1. dojde-li ke změnám cen později a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb;

1. nahrazují-li se ceny, za něž nelze podle cenových předpisů fakturovat, cenami, za něž lze fakturovat;

1. rozhodnou-li se podle § 73, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory, k nimž došlo při projednávání odbytového rozpočtu, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)],

b) při zvýšení množství výrobků a výkonů, projednaného v odbytových rozpočtech, dá-li k němu předem souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku,

c) při použití náhradních hmot nebo výrobků za podmínek stanovených zvláštními předpisy^106) nebo souhlasí-li investor výslovně se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,

d) při změnách projektové dokumentace.

(3) Při změnách uvedených v odstavci 2 je organizace, která zabezpečovala projektovou dokumentaci, jejíž součástí je odbytový rozpočet, povinna zabezpečit zpracování dodatku k němu, do něhož se promítnou změny vždy za období dohodnuté mezi dodavatelem a investorem, nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat. Dodatek k odbytovému rozpočtu se podle potřeby projedná podle obdoby ustanovení § 38 odst. 1 nebo § 58 odst. 2 a 3.

§ 62

Rozpory při projednávání odbytových rozpočtů

(1) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 38 nebo § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby,

a) není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi (§ 39 odst. 1) nebo prováděcích projektů investorovi, generálnímu projektantovi a dodavatelům,

b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta.

(2) Po rozhodnutí rozporů uvedených v odstavci 1 podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů^107)

a) postupuje se podle § 39 odst. 2, jde-li o odbytové rozpočty zpracované jako součást úvodního (jednostupňového) projektu,

b) je zpracovatel povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do odbytových rozpočtů, popřípadě do příslušných částí prováděcích projektů a generální projektant do kontrolního sestavení, jde-li o odbytové rozpočty zpracované jako součást prováděcích projektů.

§ 63

Kontrolní sestavení

(1) Dohodnuté odbytové rozpočty provozních souborů a stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků, výkonů a výdajů jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení včetně kontrolní rekapitulace, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.

(2) Kontrolní sestavení zpracovává generální projektant průběžně; předkládá je investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

ČÁST ŠESTÁ

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA

§ 64

Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Projektový úkol schvaluje

a) ústřední orgán investora u závazných a centralizovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,

b) u ostatních staveb orgán (organizace) stanovený ústředním orgánem investora, pokud si schválení nevyhradil tento orgán; ústřední orgán investora může stanovit podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.

(2) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu - pokud tak neučinil jiným opatřením - kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt, popřípadě zjednodušenou projektovou dokumentaci.

(3) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt se schvaluje na podkladě posouzení (příloha č. 12 bod A 1.2), které zabezpečuje schvalující orgán.

(4) U staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65 odst. 1), je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy. Při schválení projektového úkolu a úvodního projektu musí být respektovány závazné údaje a závazné závěry stanovené orgánem státní expertizy. Schvalovací protokol k projektovému úkolu závazných a centralizovaných staveb musí být zaslán neprodleně orgánu státní expertizy, orgánům, které vypracovaly stanovisko pro účely státní expertizy, a podle umístění stavby též příslušné plánovací komisi republiky.

(5) Projektový úkol předkládaný ke státní expertize a ke schválení musí být doložen zejména rozhodnutím o umístění stavby a stanoviskem generálního projektanta vyžádaným podle § 23; jde-li o soubor staveb, musí být projektové úkoly všech staveb souboru doloženy též postupně zpřesňovanou studií souboru.

(6) Projektový úkol nesmí být schválen, jestliže

a) u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby

aa) nedosahuje alespoň technickoekonomické úrovně stanovené na podkladě schválených soustav technickohospodářských ukazatelů^108) nebo úrovně dosahované na srovnatelných progresivních stavbách;^97) u staveb KBV nebyly dodrženy regulativy vyplývající z urbanistických ukazatelů, investorský rozvrh a objemy prostředků plánované pro dané období;

ab) nebyli dohodnuti nebo určeni rozhodující dodavatelé nebo dovozci a dodavatelský systém;

ac) nebyl vydán příslib palivové nebo energetické základny,^109)

b) u všech staveb vyžadujících přírůstek počtu pracovníků nebo nové stavební pozemky nebylo vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování,

c) nebylo smluvně zajištěno převzetí stavby do správy (vlastnictví) budoucím provozovatelem.

(7) Pokud se schvaluje studie souboru staveb (§ 24 odst. 5), použijí se přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

(8) Úvodní (jednostupňový) projekt nesmí být schválen, jestliže

a) není zabezpečeno splnění závazných údajů, ukazatelů a podmínek pro schválení úvodního (jednostupňového) projektu uvedených v protokolu o schválení projektového úkolu;

b) nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení^110) nebo o časovém plánu výstavby, pokud expertizní stanovisko vydané podle § 73 odst. 4 není shodné se stanoviskem schvalujícího orgánu;

c) nebylo vydáno rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny.^109)

(9) Schválení provedené v rozporu s ustanoveními odstavců 6 a 8 je neplatné.

(10) Z dokumentace předkládané ke schválení musí být zřejmé, zda došlo při vypracování a projednání dokumentace k rozporům, a s jakým výsledkem byly odstraněny, popřípadě, že byly předloženy k řešení podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů.^111)

(11) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví jinak.

(12) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán v odůvodněných případech nestanovil jinou lhůtu.

(13) Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace obsahuje příloha č. 12 vyhlášky.

§ 65

Státní expertiza

(1) Státní expertize podléhají

a) rozvojové dokumenty dohodnuté mezi orgánem státní expertizy a příslušnou plánovací komisí,

b) investiční záměry závazných a centralizovaných staveb (souborů staveb),

c) přípravná dokumentace závazných staveb (souborů staveb), strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb stanovených jako závazné úkoly státního plánu, centralizovaných staveb (souborů staveb) a ostatních staveb KBV určených výběrem [odst. 5 písm. b)].

(2) Státní expertizu provádějí orgány státní expertizy; podle příslušnosti jsou jimi Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(3) Orgány státní expertizy provádějí státní expertizu zejména z hlediska celospolečenských zájmů a souladu se záměry státní technické, investiční a bytové politiky, tvorby a ochrany životního prostředí a mezinárodní dělby práce; u rozvojových dokumentů v rozsahu a způsobem dohodnutým zvlášť podle charakteru těchto dokumentů s příslušnou plánovací komisí.

(4) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádí státní expertizu

a) rozvojových dokumentů dohodnutých se Státní plánovací komisí,

b) dokumentace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) v odvětvích řízených federálními ústředními orgány,

c) dokumentace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) v odvětvích řízených ústředními orgány republik, a to staveb zpracovatelského průmyslu

u nichž dovoz z nesocialistických zemí pro výstavbu je vyšší než 100 mil. Kčs fco,

zahrnutých do státních cílových programů, jejichž náklady (hlava II-VIII) jsou vyšší než 100 mil. Kčs,

jejichž náklady (hlava II-VIII) jsou vyšší než 500 mil. Kčs,

d) dokumentace staveb a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb, které určí vláda Československé socialistické republiky při schválení státního plánu na návrh Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, předložený v dohodě se Státní plánovací komisí po projednání s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky.

(5) Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádějí podle příslušnosti státní expertizu

a) rozvojových dokumentů dohodnutých s příslušnou plánovací komisí,

b) dokumentace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) v odvětvích řízených ústředními orgány republik, pokud státní expertizu neprovádí Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj; přitom ostatní stavby KBV určí výběrem v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(6) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy investičních záměrů vyžadují stanovisko příslušného ministerstva financí; u staveb (souborů staveb) ústředních orgánů republik uvedených v odstavci 4 písm. c) a d) a v odstavci 5 písm. b) s náklady (hlava II-VIII) vyššími než 500 mil. Kčs, též federálního ministerstva financí; od ostatních orgánů uvedených v odstavci 7 písm. b) až f) a dalších orgánů podle povahy případu. Orgány státní expertizy postupují obdobně při provádění státní expertizy rozvojových dokumentů, pokud se s příslušnou plánovací komisí nedohodnou jinak.

(7) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace vyžadují stanoviska

a) příslušné plánovací komise,

b) příslušného ministerstva financí,

c) příslušného cenového úřadu,

d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,

e) Státní banky československé - ústředí nebo příslušného hlavního ústavu,

f) popřípadě dalších ústředních orgánů.

(8) Provádí-li Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj státní expertizu přípravné dokumentace staveb a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb ústředních orgánů republik, vyžaduje si kromě stanovisek příslušných orgánů republik uvedených v odstavci 7 též stanoviska Státní plánovací komise, federálního ministerstva financí, federálního ministerstva zahraničního obchodu a příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(9) Provádějí-li státní expertizu přípravné dokumentace Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, vyžádají si kromě stanovisek příslušných orgánů republik uvedených v odstavci 7 - pokud nedojde k jiné dohodě - též stanoviska Státní plánovací komise, Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, federálního ministerstva zahraničního obchodu, a jde-li o stavbu (soubor staveb) nebo stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtu staveb s propočtovým nákladem vyšším než 500 mil. Kčs, také stanovisko federálního ministerstva financí.

(10) Výsledkem státní expertizy je u rozvojových dokumentů a investičních záměrů expertizní stanovisko, u přípravné dokumentace protokol o státní expertize; jejich součástí jsou závěry státní expertizy. Závěry státní expertizy jsou závazné pro další přípravu a realizaci stavby, pokud jsou takto označeny a nevyplývá jinak ze zvláštních předpisů.

(11) Obdobně vydávají orgány státní expertizy expertizní stanoviska k rozporům podle § 73 odst. 4.

(12) Orgány státní expertizy mohou v dohodě s příslušnou plánovací komisí upustit od provedení státní expertizy projektových úkolů staveb technicky a z hlediska širších národohospodářských souvislostí jednoduchých, pokud budou v projektovém úkolu dodrženy závazné údaje a ukazatele stanovené v investičním záměru. V takovém případě posuzuje projektový úkol ústřední orgán investora, přičemž postupuje obdobně jako je stanoveno pro státní expertizu a závěry posouzení předloží před schválením projektového úkolu příslušnému orgánu státní expertizy ke kontrole. Obdobně lze postupovat, byla-li provedena státní expertiza studie souboru staveb zpracované podle § 24 odst. 1 až 4 za podmínky, že budou dodrženy v projektových úkolech závěry státní expertizy studie souboru staveb.

(13) Orgány státní expertizy mohou v závěrech expertizního stanoviska k rozvojovým dokumentům a k investičním záměrům na návrh ústředního orgánu investora stanovit účelná omezení rozsahu přípravné, popřípadě projektové dokumentace uvažovaných staveb.

(14) Požádají-li o to orgány státní expertizy v protokole o státní expertize přípravné dokumentace, předloží jim ústřední orgány investorů ke kontrole závěry posouzení úvodního (jednostupňového) projektu před jeho schválením.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 14 se nevztahují na stavby uvedené ve zvláštní části plánu.

(16) Podrobnosti o obsahu a způsobu provádění státní expertizy obsahuje příloha č. 12 vyhlášky.

§ 66

Postup při nedodržení a změně údajů a ukazatelů dokumentace

(1) Jestliže nemohou být výjimečně dodrženy

a) při zpracování nebo schválení projektového úkolu závazné údaje a závěry státní expertizy studie souboru staveb v případech podle § 65 odst. 12, musí být jejich změna podrobena státní expertize obdobně jako studie souboru staveb;

b) při zpracování nebo schvalování úvodního (jednostupňového) projektu závazné údaje, ukazatele nebo závazné podmínky schváleného projektového úkolu (část A body 2.3.2 a 2.3.5 přílohy č. 12 a příloha č. 13), musí být změna projednána, posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena obdobně jako projektový úkol;

c) při zpracování prováděcích projektů podmínky stanovené v § 40 odst. 2, musí být změna projednána, posouzena a schválena orgánem, který schválil úvodní projekt. Jsou-li změnou dotčeny údaje, ukazatele a podmínky uvedené pod písmenem b), je ke schválení změny třeba souhlasu orgánu, který schválil projektový úkol; u závazných a centralizovaných staveb musí být souhlas tohoto orgánu doložen kladným stanoviskem příslušného orgánu státní expertizy.

(2) Nezbytný rozsah a náležitosti dokumentace dokládající změny podle odstavce 1 stanoví podle povahy změn orgán příslušný k jejímu schválení; u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, v dohodě s příslušným orgánem státní expertizy.

(3) Dojde-li při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu u závazných a centralizovaných staveb k podstatné změně v členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, musí s takovou změnou vyslovit souhlas orgán, který provedl státní expertizu přípravné dokumentace.

(4) Závazné členění stavby na ucelené části a etapy lze v průběhu provádění stavby měnit^112) jen se souhlasem orgánu, který schválil projektový úkol; u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, též se souhlasem příslušného orgánu státní expertizy.

(5) Nesplňuje-li dokumentace předložená ke schválení, popřípadě státní expertize náležitosti předepsané touto vyhláškou nebo stanovené podle odstavců 3 a 4, orgány příslušné ke schválení a státní expertize ji vrátí k doplnění ve lhůtě, kterou přitom určí.

§ 67

Postup při změně dokumentace vyvolané dodatečnými výstupy vědeckotechnického rozvoje nebo změnou původních podmínek

(1) Je-li v průběhu přípravy nebo realizace stavby žádoucí uplatnit dodatečně - po schválení úvodního (jednostupňového) projektu - nové i neplánované výstupy vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vyžadují-li to nepředvídané změny původních podmínek a předpokladů (§ 5 odst. 3), promítne se změna po projednání s dotčenými dodavateli v nezbytném rozsahu do projektové dokumentace.

(2) Návrh změn se dokládá obdobně podle § 66 odst. 2; vždy musí být doloženy stručné údaje nezbytné k hodnocení ekonomických a ostatních důsledků a souvislostí změny, podle potřeby též stanoviska rozhodujících dodavatelů.

(3) Nedojde-li změnou podle odstavce 1 ke zhoršení žádného závazného údaje nebo ukazatele a jsou-li dodrženy všechny závazné podmínky schváleného projektového úkolu, rozhodne o provedení změny investor ve spolupráci s generálním projektantem.

(4) Zhorší-li se změnou podle odstavce 1 některý ze závazných údajů nebo ukazatelů, nebo nebude-li dodrženo plnění některé závazné podmínky schváleného projektového úkolu, rozhodne o změně orgán, který schválil projektový úkol; jde-li o závazné a centralizované stavby, vyžádá si k tomu expertizní stanovisko orgánu státní expertizy, který je vydá v dohodě s příslušnou plánovací komisí a s příslušným ministerstvem financí.

(5) Orgány uvedené v odstavci 4 mohou však při státní expertize a při schválení projektového úkolu předem stanovit, za jakých podmínek může rozhodnout o změně podle odstavce 1 orgán příslušný schválit úvodní (jednostupňový) projekt, popřípadě investor ve spolupráci s generálním projektantem i při zhoršení některého závazného údaje nebo ukazatele.

ČÁST SEDMÁ

AUTORSKÝ DOZOR

§ 68

(1) Generální projektant je vždy povinen vykonávat také autorský dozor.

(2) Autorským dozorem se ověřuje dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného hodnocení stavby.

(3) Podrobný obsah autorského dozoru stanoví příloha č. 1.

(4) Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé částí úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu svých dodávek.

(5) Na žádost generálního projektanta jsou zpracovatelé prováděcích projektů povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost.

(6) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v odstavci 4 [§ 38 odst. 1 písm. c)].

(7) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů^113) a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

§ 69

(1) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru nedodržení úvodního (jednostupňového) projektu, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, investora a dodavatele, popřípadě též orgán, který schválil úvodní (jednostupňový) projekt, a dotčený orgán státní správy.

(2) Jestliže závažné závady vytýkané podle odstavce 1 nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti, může generální projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje investora povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.^114)

ČÁST OSMÁ

DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 70

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek; přitom zabezpečují odborný výkon souvisících geodetických prací podle zvláštních předpisů.^115)

(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů s vyznačením skutečného provedení jsou přímí dodavatelé povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.

(3) Tutéž povinnost, jakou mají přímí dodavatelé podle odstavců 1 a 2, mají vůči nim jejich poddodavatelé.

(4) Vyžaduje-li to rozsah změn zakreslených podle odstavce 1, jsou příslušní zpracovatelé prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, povinni na žádost investora doloženou podklady podle odstavce 2 zpracovat a investorovi dodat upravené prováděcí projekty, popřípadě jednostupňové projekty v nutném počtu vyhotovení.

(5) Souborné zpracování dokumentace geodetických prací zabezpečuje investor podle zvláštního předpisu.^116)

(6) Dokumentaci podle odstavce 2, popřípadě 4 a podle odstavce 5 uchovává investor jako soubornou dokumentaci skutečného provedení celé stavby; přitom je povinen poskytnout^117) potřebné části této dokumentace správcům (provozovatelům) příslušných objektů dopravních sítí, rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zařízení stavby.

ČÁST DEVÁTÁ

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ

§ 71

(1) Závěrečné hodnocení staveb se provádí u staveb, jejichž náklady (hlava II-VIII) jsou v době dokončení stavby vyšší než

a) 10 mil. Kčs;

b) 2 mil. Kčs avšak nepřesahují 10 mil. Kčs, jde-li o stavby

ba) s dotací ze státního rozpočtu nebo

bb) s úvěrem Státní banky československé nebo

bc) u nichž tak stanovil ústřední orgán investora nebo příslušná plánovací komise.

(2) Účelem závěrečného hodnocení staveb je

a) posoudit na základě předchozího ověření,^118) zda

aa) trvají podmínky, za nichž byla schválena přípravná a projektová dokumentace stavby [§ 5 odst. 2 písm. b)],

ab) byl dodržen schválený věcný rozsah stavby,

ac) byly dosaženy projektované technickoekonomické parametry stavby, popřípadě jsou předpoklady jejich dosažení,

ad) byly splněny sjednané kvalitativní podmínky a parametry rozhodujících dodávek pro stavbu;

b) v případě nedosažení projektovaných technickoekonomických parametrů stavby [bod ac)] objasnit příčiny a důsledky jejich nedosažení;

c) navrhnout opatření k odstranění případných nedostatků;

d) poskytnout podklady pro

da) komplexní hodnocení účastníků výstavby a provozovatele,

db) konečné vypořádání vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu,

dc) uplatnění ekonomických stimulů a sankcí, včetně osobního ohodnocení či postihu odpovědných vedoucích pracovníků.

(3) Investor vyhodnotí stavbu a vypracuje o tom v souladu s odstavcem 2 zprávu o hodnocení stavby

a) u staveb s výrobní kapacitou do 12 měsíců od zahájení provozu (zkušebního provozu), popřípadě do 6 měsíců po ukončení dlouhodobějšího zkušebního provozu stanoveném orgánem, který schválil projektový úkol,

b) u ostatních staveb do 6 měsíců po dokončení stavby.

(4) Zprávu o hodnocení stavby doplněnou o stanovisko generálního projektanta a u staveb uvedených v odst. 1 písm. a), ba) a bb) o stanovisko financující pobočky Státní banky československé předloží investor orgánu, který schválil projektový úkol.

(5) U závazných a centralizovaných staveb předloží ústřední orgán investora zprávu o hodnocení stavby do 1 měsíce po jejím obdržení s návrhem opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky, příslušnému ministerstvu financí a Státní bance československé; u staveb organizací řízených ústředními orgány republik, u nichž státní expertizu provedla Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, též této komisi a federálnímu ministerstvu financí, u nichž se zúčastnilo státní expertizy. Tyto orgány, s výjimkou Státní banky československé, vypracují ke zprávě stanovisko a do jednoho měsíce po předložení zprávy předají stanovisko ústřednímu orgánu investora.

(6) Orgán, který schválil projektový úkol, posoudí zprávu o hodnocení stavby a se zřetelem ke stanoviskům podle odstavců 4 a 5

a) ukončí hodnocení stavby (protokolárně), nebo

b) uloží opatření a termíny k odstranění zjištěných nedostatků; budou-li opatření v termínu splněna, ukončí hodnocení stavby; nebudou-li splněna, rozhodne o dalším postupu, u závazných a centralizovaných staveb v dohodě s orgány uvedenými v odstavci 5.

(7) Ústřední orgány investorů zpracovávají ročně souhrnné zprávy o hodnocení staveb, ve kterých rekapitulují

a) výsledky závěrečného hodnocení staveb za uplynulý rok,

b) plnění opatření k využití rezerv a k odstranění zjištěných nedostatků.

(8) Ústřední orgány investorů předkládají souhrnné zprávy včetně dokladu o jejich projednání ve vedení orgánu ročně vždy do konce prvního čtvrtletí následujícího roku po jednom vyhotovení příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky, příslušnému ministerstvu financí, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a Státní bance československé.

(9) Časový plán závěrečného hodnocení staveb v příštím roce sestaví nadřízený orgán investora, u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora. Plán projedná nadřízený orgán investora se Státní bankou československou a předloží do konce běžného roku ústřednímu orgánu investora; u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora dohodne plán s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a předloží jej do konce běžného roku orgánům uvedeným v odstavci 8. U staveb KBV plán sestaví a předloží příslušný krajský národní výbor.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 platí obdobně pro stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb, stanovené jako závazné úkoly státního plánu.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 72

Odchylky a výjimky

Pro jednotlivé stavby a pro stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)] může Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj stanovit v nezbytném rozsahu odchylky od vyhlášky na základě návrhu ústředního orgánu účastníka výstavby projednaného s ústředními orgány ostatních účastníků výstavby, popřípadě povolit výjimky na odůvodněný návrh ústředního orgánu účastníka výstavby. Předkládá-li návrh ústřední orgán republiky, projedná jej před jeho předložením též s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

§ 73

Odstraňování nedostatků a řešení rozporů

(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popřípadě v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby a její realizaci, je povinen bez zbytečného odkladu

a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,

b) nelze-li tato opatření provést nebo vznikne-li o nich mezi účastníky výstavby rozpor, oznámit zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření; k žádosti se připojí vždy stanovisko generálního projektanta.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle odstavce 1 bezodkladně a provést v dohodě potřebná opatření, a to

a) u staveb závazných a centralizovaných, staveb určených výlučně pro realizaci výsledků plánů rozvoje vědy a techniky, staveb zajišťujících rozvoj oborů s velmi krátkými inovačními cykly a u rekonstrukcí a modernizací a u strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)] nejpozději do 20 dnů,

b) u ostatních staveb nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.

(3) Nedojde-li k dohodě a jde o závazné a centralizované stavby nebo stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)], jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů, nejpozději ve lhůtách uvedených v odstavci 2 písm. a).

(4) Rozpory o technickém řešení a o časovém plánu výstavby závazných a centralizovaných staveb a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)], které se výjimečně nepodaří odstranit podle odstavce 3, předloží ústřední orgány neprodleně příslušnému orgánu státní expertizy, který k nim vydá expertizní stanovisko.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 neplatí, jde-li o rozpory, které se řeší podle zvláštních předpisů^111), nebo o rozpor o vymezení ucelených částí stavby, kde platí stanovisko investora.

§ 74

Lhůty, zastoupení organizací, informace o dovozu

(1) Pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší, platí pro všechny orgány a organizace lhůta

a) 15 dnů pro poskytování informací,

b) 30 dnů v ostatních případech ode dne obdržení žádosti.

(2) Jestliže ke splnění povinností podle odstavce 1 a při poskytování projektových podkladů podle § 27 odst. 7 musí dodavatel jednat s dalšími dodavateli, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však - nejde-li o dovoz - o 15 dnů.

(3) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené nebo dohodnuté, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k zaplacení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů.

(4) Jestliže orgány neumožní včasné projednání přípravné a projektové dokumentace (odstavec 1), a to ani po řádném upozornění a uplynutí dalších 15 dnů, je účastník výstavby oprávněn pokračovat v práci na dokumentaci, jako by příslušný orgán neměl připomínky; současně však je povinen upozornit na to orgán nadřízený orgánu, který je v prodlení. To neplatí, jestliže jde o jednání podle správního řádu.

(5) Pracovník, kterého organizace určila k projednávání přípravné nebo projektové dokumentace, je oprávněn učinit jejím jménem všechny úkony, k nimž při projednávání obvykle dochází.

(6) Údaje a informace podle § 9 odst. 4, § 16 odst. 6 a projektové podklady podle § 27 odst. 2 lze požadovat jen v nezbytném rozsahu pro zpracování příslušné dokumentace; nelze-li je získat bezplatně, je oprávněná organizace, jestliže trvá na jejich opatření, povinna převést dovozci devizové krytí a uhradit náklady. Je také povinna předat dovozci potřebné podklady a zúčastnit se technických jednání se zahraničními partnery.

§ 75

Přechodná ustanovení

(1) Pokud byly ke dni účinnosti této vyhlášky zahájeny práce na investičním záměru, přípravné nebo projektové dokumentaci nebo na závěrečném hodnocení stavby, mohou být dokončeny podle dosud platných předpisů, nerozhodne-li investor, popřípadě jemu nadřízený nebo ústřední orgán jinak.

(2) Investiční záměry se budou zpracovávat podle této vyhlášky, pokud práce na nich budou dokončeny do 31. prosince 1987.

§ 76

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.

(2) Zrušují se metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28. října 1971 pro výkon technického dozoru investora a pro vedení stavebního deníku a montážního deníku (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7, ročník 1971; oznámeno v částce 36/1971 Sb.).^119)

(3) Ustanovení části druhé a ostatní ustanovení upravující investiční záměr - s výjimkou ustanovení § 65 - platí do 31. prosince 1987. Od tohoto dne úprava investičního záměru přestává být součástí úpravy v této vyhlášce. Pokud se investiční záměr bude podle zvláštních předpisů^120) zpracovávat, bude se využívat jako pokyn a jeden z podkladů pro vypracování přípravné dokumentace.

(4) Dnem 1. ledna 1988 pozbývají platnosti metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní plánovací komise ze dne 10. listopadu 1982, kterými se určuje způsob vypracování a obsah investičního záměru (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 8, ročník 1982).

§ 77

Účinnost

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1987.

Místopředseda vlády ČSSR

a předseda Státní komise

pro vědeckotechnický a investiční rozvoj:

Doc. PhDr. Obzina DrSc. v. r.

PŘÍLOHA č.1

FUNKCE GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA

Generální projektant je povinen zabezpečovat v celém procesu přípravy a realizace staveb národohospodářská (celospolečenská) hlediska a dávat podklady pro rozhodování o přípravě a realizaci na příslušných úrovních řízení. Je-li předkládán k rozhodnutí rozpor mezi jinými účastníky výstavby, zaujímá k němu generální projektant vždy svoje stanovisko [§ 73 odst. 1 písm. b)] vyhlášky).

Výkon funkce generálního projektanta zahrnuje spolupráci na přípravné dokumentaci, zabezpečování projektové dokumentace a autorský dozor.

1. Při spolupráci na přípravné dokumentaci je generální projektant (organizace, která uzavřela dohodu podle § 12 vyhlášky) povinen

1.1 účastnit se projednání projektového úkolu (§ 20 odst. 7 vyhlášky);

1.2 zpracovat stanovisko k projektovému úkolu (§ 23 vyhlášky), které obsahuje zejména vyjádření

k úplnosti návrhu projektového úkolu a komplexnosti, účelnosti a hospodárnosti navrhovaného řešení,

k míře investiční náročnosti,

k technickoekonomickému, architektonickému a výtvarnému řešení,

k technické pokrokovosti a hospodárnosti technologie výroby, popřípadě provozu,

k míře uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vč. návrhu na řešení potřeb stavby ve výzkumu a vývoji,

k požadavku na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,

k nezbytnosti dovozu, popřípadě možnosti záměny předpokládaného dovozu strojů a zařízení tuzemskými dodávkami,

k míře a vhodnosti předpokládaného uplatnění typových podkladů a opakovatelných projektů,

k rozsahu a oprávněnosti vyvolaných a podmiňujících investic a investičních nároků uplatněných v souvislosti s řešením územně technických vztahů,

ke způsobu, rozsahu a účinnosti řešení ochrany životního prostředí,

k reálnosti propočtových nákladů stavby,

k požadavkům na způsob a postup provádění stavby,

k zásadám řešení zařízení staveniště, zejména k nezbytnosti mimoglobálních a ostatních dočasných objektů a možnosti použití trvalých a dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště,

ke lhůtě výstavby.

1.3 Pokud vyjádření generálního projektanta vyžaduje zpracování variant, je generální projektant povinen tyto varianty pro investora zabezpečit.

1. Při zabezpečování projektové dokumentace je generální projektant povinen

2.1 zabezpečit pro investora úvodní, popřípadě jednostupňový projekt v rozsahu vymezeném přílohou č. 8 včetně plánu organizace výstavby a souhrnného rozpočtu a jejich projednání v rozsahu stanoveném v § 37 a 38 vyhlášky;

2.2 zabezpečit soulad úvodního (jednostupňového) projektu se schváleným projektovým úkolem, zejména

v průběhu zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho projednávání neuplatnit, popřípadě nepřijmout návrh, který by vedl ke zhoršení technickoekonomických parametrů, zvýšení propočtových nákladů, prodloužení lhůty výstavby a ke zhoršení dalších údajů a ukazatelů proti závazným údajům a ukazatelům schváleného projektového úkolu;

2.3 zabezpečit pro investora prováděcí projekty v rozsahu stanoveném v § 26 vyhlášky vč. zpracování a projednání odbytových rozpočtů (§ 58 odst. 3 vyhlášky) a podle obdoby bodu 2.2 jejich soulad se schváleným úvodním projektem;

2.4 zpracovat pro dodavatele stavební části prováděcí projekty stavebních objektů, vč. odbytových rozpočtů, jestliže o to požádá při projednávání projektového úkolu (§ 26 odst. 4 vyhlášky);

2.5 provádět koordinaci mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů podle § 42 odst. 4 vyhlášky a řešit rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty (§ 42 odst. 6 vyhlášky);

2.6 posuzovat vhodnost použití výrobků pro projektovanou stavbu podle zvláštních předpisů.^121)

1. Při provádění autorského dozoru je generální projektant povinen, popřípadě oprávněn

3.1 v období zpracování prováděcích projektů

ověřovat soulad prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávek se schváleným úvodním projektem (§ 41 odst. 5 vyhlášky); navrhovat investorovi opatření, zjistí-li odchylky prováděcích projektů od schváleného úvodního projektu, které vyžadují postup podle § 43 nebo § 66 a 67 vyhlášky,

spolurozhodovat o použití rezervy souhrnného rozpočtu,

účastnit se projednání odbytových rozpočtů zpracovaných jako součást prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli (§ 58 odst. 2 vyhlášky),

na požádání vyšších dodavatelů poskytovat nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,

zabezpečovat soulad situačních nebo vytyčovacích výkresů stavebních pozemních a inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,

schvalovat volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších a vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.;

3.2 v období zpracování dodavatelské dokumentace

zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání úvodního projektu podle § 38 vyhlášky, soulad dodavatelské dokumentace s řešením úvodního (jednostupňového) projektu,

zajišťovat soulad dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště, popřípadě dokumentace úprav trvalých objektů pro účely zařízení staveniště se základním řešením zařízení staveniště (§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky),

poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace;

3.3 v období provádění stavby

účastnit se předání staveniště dodavatelům,

zajistit dodržení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby,

posuzovat z hledisek uvedených v bodě 2.2 návrhy dodavatelů na odchylky a změny v prováděcích projektech, dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání s investorem a popřípadě s orgány státní správy,

spolurozhodovat o použití rozpočtové rezervy souhrnného rozpočtu,

dávat spolu s investorem souhlas k provedení vyššího množství výrobků a výkonů než bylo uvedeno v dohodnutých odbytových rozpočtech (§ 61 odst. 2 písm. b) vyhlášky),

sledovat postup výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby,

zpracovávat průběžně kontrolní sestavení rozpočtových nákladů; závěrečné sestavení rozpočtových nákladů dokončit nejpozději do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu,

plnit další povinnosti u staveb, na které se vztahuje vyhláška č. 157/1976 Sb., o režimech staveb,

účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;

3.4 po dokončení stavby, její ucelené části, etapy

3.4.1 zúčastnit se

zkušebního provozu,

kolaudačního řízení a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci,

3.4.2 vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované investorem stanovisko generálního projektanta (§ 71 odst. 4).

PŘÍLOHA č. 2

PROJEKTOVÝ ÚKOL

Projektový úkol má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení stavby

C. Technologická část

D. Stavební část

E. Propočet

F. Organizace výstavby

G. Doklady

(V jednotlivých částech se uvádějí požadavky na řešení, popřípadě podmínky zabezpečení budoucího provozu).

A. Průvodní zpráva

1. Identifikační údaje stavby a investora.

1. Základní údaje charakterizující stavbu a její budoucí provoz (zpracovávají se podle přílohy č. 13).

1. Přehled výchozích podkladů (§ 11 odst. 2 vyhlášky), soulad stavby s nimi a splnění závazných závěrů státní expertizy k výchozím podkladům.

1. Zdůvodnění stavby a jejích národohospodářských, sociálních, výrobních a technických cílů na podkladě zhodnocení technického stavu a využití dosavadních základních prostředků příslušného oboru výroby, u staveb KBV, občanských a jiných účelových staveb na podkladě zhodnocení využití území.

1. Souhrnný přehled a zdůvodnění

předpokládaného využití realizačních výstupů úkolů rozvoje vědy a techniky,

požadavků na dovoz strojního zařízení,

požadavků na dovoz licencí,

požadavků na podmiňující a vyvolané investice,

zabezpečení hlavních surovin a materiálů,

zhodnocení možností odbytu včetně vývozu,

zabezpečení celkového počtu pracovníků a jejich přípravy v kvalifikační struktuře,

likvidace zastaralých provozů a jiných objektů a zařízení v souvislosti s navrženou výstavbou.

1. Členění stavby na provozní soubory, stavební objekty, ucelené části stavby, popřípadě etapy.

1. Věcné a časové vazby stavby na okolní výstavbu a souvisící investice.

1. Investorský a uživatelský rozvrh bytových objektů a objektů občanského a technického vybavení (u staveb KBV).

B. Souhrnné řešení stavby

1. Ekonomické hodnocení

(zpracovává se podle zvláštního předpisu^122)

a) kromě staveb KBV

vymezení okruhu hodnocení, výchozího a cílového stavu včetně širších souvislostí stavby a navržené výroby,

způsob a zdroje financování,

výrobně ekonomická efektivnost v porovnání s úrovní hospodaření závodu, podniku a oboru,

hodnocení širších souvislostí navržené výroby s rozborem nároků a účinků u dodavatelů a uživatelů v tuzemsku a v oblasti zahraničně obchodní směny včetně sociálně ekonomických efektů,

hodnocení technickoekonomické úrovně stavby ve srovnání s obdobnou stavbou (provozem) v tuzemsku, popřípadě v zahraničí,

hodnocení efektivnosti stavby ve vztahu ke světové úrovni na základě ocenění výroby a materiálových a energetických vstupů v zahraničních cenách,

souhrnné ekonomické hodnocení a jeho závěry,

analýza rizik a nejistot,

požadavky na ekonomické hodnocení stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu,

b) u staveb KBV

porovnání navrhované stavby s podmínkami uspokojování společenské potřeby v lokalitě a návaznosti na koncepci rozvoje území, využití existujících zařízení včetně jejich modernizace nebo rekonstrukce,

hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby,

vyčíslení a porovnání základních urbanistických ukazatelů a souhrnných údajů podle soustavy technickoekonomických podkladů pro KBV (včetně standardu vybavení) vyhlášených zvláštními předpisy; zdůvodnění rozdílů,

zdroje a způsob financování stavby (objekty a zařízení komunální, družstevní; využití sdružených prostředků).

1. Souhrnná technická zpráva

2.1 Území výstavy a architektonická a technická koncepce stavby

stručné zdůvodnění výběru staveniště (zpracovává se podle přílohy č. 3); přehled použitých nebo provedených průzkumů; popis dotčených dosavadních i předpokládaných ochranných pásem včetně pásem ochrany (dále jen „ochranných pásem“) a chráněných částí přírody, kulturně cenných lokalit, objektů,

u rekonstrukcí, modernizací a rozšíření dosavadních základních prostředků údaje o jejich stavu a o požadavcích na zabezpečení potřebného provozu po dobu výstavby,

údaje o použitých geodetických podkladech a o podmínkách založení měřického sítě,

způsob a termíny zabezpečení potřebných doplnění průzkumů a geodetických podkladů,

požadavky na celkové urbanistické, architektonické, popřípadě též výtvarné řešení stavby,

zásadní požadavky (pokud nejsou obsaženy v části D) na stavebně technické řešení stavby; na použití typových podkladů, opakovatelných projektů, popřípadě jiných opakovaných projektů; na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí; souhrnné požadavky na plochy a prostory,

územně technické podmínky pro přípravu území včetně napojení na rozvodné sítě a kanalizaci, rozsah a způsob zabezpečení přeložek sítí, napojení na dopravní sítě s uvedením limitující dopravní vzdálenosti skládek a zemníků,

bilance zemních prací,

požadavky na závěrečné úpravy území.

2.2 Technologie hlavní výroby (provozu)

výrobní program, hlavní výrobní činnosti, projektovaná kapacita, roční časový fond, vytížení rozhodujících strojů a zařízení, výrobní nebo jiná kooperace s dalšími závody,

popis celkového technologického postupu výroby podle toku materiálu s objasněním funkčních vazeb příslušných provozních souborů, případné metrologické zabezpečení a základní požadavky na pomocné provozy,

koncepce manipulace s materiálem, vnitrozávodní i vnější dopravy a skladování surovin, materiálů a výrobků se zdůvodněním skladových prostorů,

požadavky na automatizaci řízení technologických a výrobních procesů (údaje o koncepci), případné požadavky vyplývající z vyšších úrovní řízení,

zdůvodnění zvolené výrobní technologie a porovnání její úrovně s průměrnou a světovou špičkovou úrovní,

údaje o technické úrovni, kvalitě a užitné hodnotě výrobků a porovnání s průměrnou a světovou špičkovou úrovní,

možnosti intenzifikace, rozšíření výroby (provozu).

2.3 Zabezpečení budoucí výroby (provozu)

celkový přehled pracovních míst a potřeby pracovníků,

souhrnná bilance surovin, materiálů a odpadních látek; jejich výchozí a konečné složení,

energetické hospodářství; celková bilance maximálních a minimálních hodinových spotřeb všech druhů energií a topného plynu; celková bilance ročních spotřeb energií a paliv; zásadní popis způsobu krytí všech nároků na jednotlivé druhy energií a paliv včetně požadavků na racionalizaci jejich spotřeby a využití; uvažovaná koncepce energetických zařízení,

vodní hospodářství; celková bilance spotřeby vody, množství a kvalita odpadních vod; nároky na úpravu vody a čistění odpadních vod; uvažovaná koncepce vodohospodářských zařízení, případné požadavky na odvedení spodních vod,

požadavky na telekomunikace, u staveb KBV údaje o vykrytí území televizním signálem,

požadavky na dopravu,

způsob zabezpečení údržby základních prostředků.

2.4 Péče o životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů (s uvedením odkazů na případné zvláštní požadavky stanovené v části C, popřípadě D)

požadavky z hlediska:

vlivu stavby na životní prostředí (včetně pracovního prostředí a zdravých životních podmínek) a naopak; odstranění nebo omezení očekávaných nepříznivých vlivů; způsob zužitkování odpadních látek nebo jejich likvidace; podmínky památkové péče a ochrany přírody,

péče o bezpečnost práce a technických zařízení,

základní koncepce požární ochrany,

civilní obrany (včetně mírového využití),

údajů o základní koncepci protikorozní ochrany nadzemních a podzemních kovových konstrukcí, zařízení a ochrany kabelových vedení,

rozsah trvalého a dočasného odnětí zemědělské a lesní půdy, náhradní rekultivace.

1. Výkresy

přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením širších vztahů stavby a okolí, se zakreslením obvodu staveniště a s vyznačením ochranných pásem a chráněných objektů,

přehledná situace stavby s vyznačením navrhované zástavby a se zakreslením dosavadních základních prostředků (zejména podzemních rozvodných sítí a jiných zakrytých zařízení) podle údajů poskytnutých a ověřených jejich správcem^123) včetně objektů trvalého charakteru, které mají být použity jako zařízení staveniště,

podle povahy stavby dále:

technologické schéma hlavní výroby podle toku materiálu,

blokové schéma požadovaných funkcí a technické struktury automatizovaného systému řízení technologického nebo výrobního procesu s vyznačením vazeb na nadřazené a souvisící systémy řízení,

popřípadě další výkresy ze zpracovaných studií (např. technologické, objemové) nebo odkazy na studie, studii souboru staveb nebo územně plánovací dokumentaci.

C. Technologická část

(v členění podle provozních souborů, popřípadě provozních celků)

účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení,

popis technologie výroby s uvedením nositele technologického procesu, převzatých a požadovaných záruk; patentové a licenční nároky,

koncepce požadovaného řešení automatizace nebo automatizovaného systému řízení technologického, popřípadě výrobního procesu včetně požadavku na jeho funkce, technické a programové vybavení,

zásadní skladba a rozsah technologického zařízení s uvedením typů rozhodujících strojů; požadavky na použití provozně nevyzkoušených strojů včetně jejich specifikace a náhradního řešení pro případ neúspěšného použití,

požadavky na vývoj včetně náhradního řešení pro případ neúspěšného vývoje,

počet pracovníků a směnnost,

potřeba hlavních surovin, materiálů, energií, paliv a vody,

celkové plošné a prostorové nároky uvažované dispoziční koncepce,

zvláštní požadavky z hlediska péče o životní prostředí a ochrany zvláštních zájmů neuvedené v části B bod 2.4,

popřípadě odkaz na zpracované studie.

D. Stavební část

(v členění podle stavebních objektů, rozdělených na pozemní a inženýrské objekty, u staveb KBV na bytové domy, objekty občanského a technického vybavení)

účel hlavních stavebních objektů,

požadavky na:

architektonické, funkční, dispoziční a výtvarné řešení, řešení interiérů,

technické řešení (zejména kapacity, plochy, prostory, stavební soustavy a rozhodující konstrukce, technické vybavení objektu),

připojení na rozvodné sítě a kanalizaci, na podkladě bilance spotřeby vody, energií, paliv a bilance tekutých a tuhých odpadů; požadavky na spoje,

zvláštní požadavky z hlediska péče o životní prostředí a ochrany zvláštních zájmů neuvedené v části B bod 2.4,

popřípadě odkaz na zpracované studie.

E. Propočet

Zpracovává se podle části páté vyhlášky.

F. Organizace výstavby

1. Požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání) po ucelených částech stavby, je-li potřebné (§ 18 vyhlášky).

1. Údaje o dodavatelském systému v návaznosti na členění stavby včetně dovozů.

1. Zásady řešení zařízení staveniště, tj. zejména údaje o:^124)

situování ploch potřebných pro zařízení staveniště,

požadavcích na sociální a provozní zařízení staveniště, na přednostní využití dosavadních objektů a zařízení a trvalých objektů budovaných jako součást stavby,

objektech mimoglobálního zařízení staveniště; průkaz o jejich nezbytnosti,

návrzích na společné objekty zařízení staveniště a požadavcích na zřízení sdruženého zařízení staveniště,

příjezdech na staveniště, k zemníkům a úložištím zeminy a ornice; trasách přepravy dohodnutých rozhodujících konstrukcí, popřípadě materiálů a hmot na staveniště,

přívodech vody a energií pro potřeby zařízení staveniště včetně místa jejich napojení a zdrojů,

požadavcích z hlediska péče o životní prostředí po dobu provádění stavby.

1. Předpokládaná lhůta výstavby, rozhodující předpokládané lhůty (termíny)

schválení projektového úkolu a schválení úvodního (jednostupňového) projektu,

provádění stavby (zahájení a dokončení stavby, etap a ucelených částí stavby, předání kapacit ke zkušebnímu provozu, popřípadě odstávek provozu u rekonstrukcí, modernizací a rozšíření provozovaných staveb).

1. Časový postup výstavby včetně dovozů a časových vazeb na souvisící investice, požadavky na včasné předání podkladů pro zpracování projektové dokumentace a zvláštní požadavky na způsob provádění stavby.^124)

1. Pro závazné stavby (s výjimkou staveb zvláštní části plánu s propočtovými náklady hl. II-VIII do 10 mil. Kčs a staveb ozbrojených sil a sborů do 50 mil. Kčs), popřípadě pro centralizované a ostatní stavby, u kterých to požaduje orgán (organizace) oprávněný schválit projektový úkol, se přikládají:

6.1 Síťový graf stavby, ve kterém se jako činnosti (ohodnocené trváním a zdroji^124) stanoví práce a dodávky členěné v souladu s bodem 1 a 2 této části přílohy. Jejich trvání se vyjadřuje v měsících, popřípadě týdnech. Jako milníky se uvádějí termíny uvedené v bodu 4 této části přílohy.

6.2 Situace stavby (popřípadě její kopie) s vyznačením (pokud to prostorové uspořádání stavby umožňuje) členění na ucelené části stavby a směru postupu výstavby rozhodujících stavebních objektů. Dále se v ní vyznačí, popřípadě v poznámce popíše druh a postup použití^124) stavebních a montážních mechanismů, které jsou pro výstavbu rozhodující.

G. Doklady

s uvedením obsahu a očíslováním jednotlivých dokladů

o schválení územně plánovací dokumentace,

o dohodách podle § 12 a 16 včetně dohod o nezbytném rozsahu projektového úkolu podle § 4 odst. 2 vyhlášky,

o výsledcích projednávání s orgány a organizacemi podle § 20 a 23,

o rozhodnutí o umístění stavby,

popřípadě další doklady.

PŘÍLOHA č. 3

ZÁSADY PRO POSTUP PŘI VÝBĚRU STAVENIŠTĚ

1. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje o

zamýšleném druhu stavby,

zajištění pracovních sil pro budoucí provoz,

ploše potřebné pro výstavbu vč. skládek a odvalů a pro zařízení staveniště,

nárocích vyplývajících ze zakládání stavby,

potřebě vodních zdrojů,

odvodnění a odvedení splašků,

zdrojích paliv pro technologické a energetické účely,

potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.),

nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.),

nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních,

rizikových vlivech stavby na životní prostředí,

stávajících trasách podzemních i nadzemních vedení.

Podkladem pro výběr staveniště jsou dále

mapa oblasti,

přehledná situace,

situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch vč. maximální hranice staveniště,

u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.

1. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy, rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):

provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (příloha č. 4),

prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí,

obstarání potřebných geodetických podkladů,

projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby),

zjištění podmínek napojení stavby na dopravní sítě (železnice, silnice, vodní cesty) a rozvodné sítě (energetické, vodovodní, telekomunikační) a na kanalizace,

zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu,

projednání otázek souvisících investic,

zjištění podmínek zabezpečení protikorozní ochrany.

1. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby

nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší,

byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.),

byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání),

byl respektován požadavek minimálního odnětí zemědělské půdy, zejména půdy nejlepších bonitních tříd^125) zemědělskému půdnímu fondu a lesních pozemků lesnímu půdnímu fondu (zvláště v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení),

byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.),

byla respektována hlediska péče o životní prostředí a hlediska požární ochrany a civilní obrany.

1. Zdůvodnění výběru staveniště obsahuje

údaje o staveništi dle závěrů schválené územně plánovací dokumentace,

údaje, podmínky a požadavky vyplývající z provedeného výběru staveniště, zejména z hlediska přírodních, urbanisticko-architektonických, technickohospodářských a územních podmínek a z hlediska podmínek provádění stavby,

výhody a nedostatky staveniště.

PŘÍLOHA č. 4

PRŮZKUMY

1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských, pro provádění staveb (souboru staveb) a průzkumy speciální. Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.

1.1 Do průzkumů přírodních podmínek patří zejména průzkum surovinových zdrojů, inženýrskogeologický a hydrogeologický (vlastnosti základové půdy, poddolování, seismicita, režim, množství a jakost podzemních vod); průzkum půdně mechanický, průzkum hydropedologický a hydrologický (množství a jakost povrchové vody, inundační oblast); průzkum klimatických podmínek; průzkum hledisek ochrany přírody (vč. zemědělské půdy a lesních pozemků); průzkum ověřující, že nebudou dotčena ložiska nerostných surovin, minerální prameny a přírodní léčebné lázně a jejich rozvoj.

1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí; dále zpracování potřebných geodetických podkladů a zjištění vlastnických a užívacích vztahů k dotčeným pozemkům; průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při obnově objektů kulturních památek též uměleckohistorický, stavebně technický a restaurátorský průzkum dotčených i sousedících objektů a architektonických článků stavebních konstrukcí, které jsou předmětem památkové ochrany; při rekonstrukci, modernizaci a rozšíření též průzkum stavu dosavadních základních prostředků.

1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností odvedení, popř. využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení vč. dopravního ruchu; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace); průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na životní prostředí nebo naopak.

1.4 Speciální průzkumy prováděné v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami (např. průzkum bakteriologický, chemický, korozní, vysokofrekvenčního záření, vlivu trakčních a jiných elektrických vedení).

1.5 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních a jiných stavebních hmot zejména u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště - zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby.

PŘÍLOHA č. 5

STUDIE SOUBORU STAVEB

Studie souboru staveb má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení souboru staveb

C. Propočet

D. Požadavky na provádění souboru staveb

E. Doklady

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení souboru staveb

Vypracovávají se jako průvodní zpráva a souhrnné řešení projektového úkolu v podrobnostech odpovídajících míře vyjasněnosti uvažované výstavby a s podrobným vyjádřením vazeb jednotlivých staveb souboru mezi sebou a případných návazností souboru na existující základní prostředky s tím, že se vypracovávají tyto výkresy:

přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením začlenění souboru staveb do širšího okolí, s vyznačením jeho komunikačních a jiných návazností, ochranných pásem, chráněných území, dobývacích prostorů a kovových podzemních konstrukcí,

celková situace souboru staveb s vyznačením jednotlivých staveb souboru, se zakreslením stávajících základních prostředků a s vyznačením jejich návaznosti na navrhované stavby,

blokové schéma technického vybavení a vzájemného propojení toku informací na úrovni souboru staveb,

vybrané části výkresové dokumentace potřebných studií, popřípadě další výkresová dokumentace.

C. Propočet

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.

D. Požadavky na provádění souboru staveb

základní koncepce zařízení staveniště se zřetelem na jeho využití pro stavby souboru, popřípadě využití dosavadních objektů pro tento účel; návrh na zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb,

údaje o dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, hmot, materiálů a strojů a zařízení pro výstavbu,

orientační lhůty vypracování projektových úkolů a úvodních (jednostupňových) projektů jednotlivých staveb,

orientační lhůty provádění jednotlivých staveb, pořadí jejich dokončení a uvádění do provozu (užívání).

E. Doklady

investiční záměr, popřípadě protokol o výběru staveniště,

o výsledcích projednávání s orgány a organizacemi podle § 24 odst. 4,

popřípadě další doklady.

Poznámka: Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její části projektové úkoly jednotlivých staveb souboru [§ 4 odst. 4 písm. b)], přizpůsobí se její skladba a podrobnost obsahu týkajícího se těchto staveb přiměřeně podrobnosti projektového úkolu podle přílohy č. 2 vyhlášky.

PŘÍLOHA č. 6

VYMEZENÍ VĚCNÉ NÁPLNĚ TECHNOLOGICKÉ A STAVEBNÍ ČÁSTI STAVBY

I. Obecná ustanovení

II. Technologická část stavby

III. Stavební část stavby

I. Obecná ustanovení

1. Tato příloha upřesňuje rozsah technologické a stavební části stavby a jejich věcnou náplň^126). Nevztahuje se na dočasné objekty zařízení staveniště.

1. Při zařazování stavebních prací, strojů a dalších dodávek pro stavby do technologické nebo stavební části stavby se použije v návaznosti na ustanovení § 2 odst. 5 a 6 a § 34 vyhlášky a části II. a III. této přílohy a dále:

a) Metodiky třídění technologických zařízení v investiční výstavbě^13) (kromě ustanovení uvedeného v odstavci „provozní soubor přípojky na síť“ v části 31 - elektrotechnická silnoproudá zařízení),

b) Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.^14)

1. Podle části II. a III. této přílohy se postupuje, pokud se účastníci výstavby nedohodnou jinak.

II. Technologická část stavby

1. Do technologické části se zařazují

a) u výrobních staveb jednak stroje, zařízení a konstrukce včetně montáže, které slouží alespoň zčásti k zajištění technologického procesu základní nebo pomocné výroby, jednak stroje, zařízení a konstrukce uvedené v bodě II.2. této přílohy, pokud slouží k zajištění jiných technologických procesů, než je technologický proces dané základní nebo pomocné výroby, popřípadě netechnologických procesů,^127)

b) u nevýrobních staveb provozní zařízení, pokud jsou uvedena v bodě II.2 této přílohy.

1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do technologické části stavby:

Stroje, zařízení a konstrukce

1 zařízení velkokuchyní a středisek stravování s převážně mechanickým provozem, s kapacitou více než 1000 hlavních jídel v jedné směně

2 zdravotnické vybavení a zařízení budov pro zdravotnictví a budov pro sociální zabezpečení

3 veškeré strojní zařízení sil a skladů (zařízení pro mechanizované ukládání včetně regálů)

4 zařízení kotelen a výměníkových stanic jako zdrojů médií pro výrobní proces včetně funkčně souvisících zařízení^128)

5 zařízení kotelen středotlakých a vysokotlakých parních a kotelen horkovodních včetně funkčně nedílně souvisících zařízení^128)

6 strojní zařízení čerpacích stanic včetně stanic ropných produktů, přečerpávacích a čisticích stanic a úpraven vod a zařízení redukčních stanic plynu včetně měření, regulace, dálkového ovládání a příslušenství (patří sem též zařízení hydroforových stanic)

7 strojní zařízení opraven a údržbářských dílen

8 požárně bezpečnostní zařízení (např. stabilní protipožární zařízení včetně rozvodů), instalovaná na provozních souborech nebo základních jednotkách provozního souboru (včetně hasicích rámů podle ONA 38 9179 - po revizi ONA 38 9212)

9 pojízdné jeřáby vč. pojezdových kolejnic a sběračů tvořících součást výrobních linek (např. v kalírnách, automobilkách, jatkách, chladírnách)

10 výtahy a eskalátory, funkčně začleněné do výrobního procesu (patří sem též eskalátory pro provoz metra)

11 vyzdívky technologických zařízení^129)

12 izolace technologických zařízení a strojů

13 nátěry technologických zařízení a strojů

14 strojní zařízení rozmrazovacích tunelů

15 plechové komíny, pokud tvoří součást provozních souborů umělých tahů

16 zařízení mostových silničních a kolejových vah a mechanizovaných výsypek

17 kovové konstrukce těžních a vrtných věží, jámových stolic s výjimkou stolic u železobetonových věží, na patrech dolů, hlav a pat šibíků, slepých jam, úchytných konstrukcí pro kabelové a trubní rozvody vč. kotevního materiálu

18 kovové konstrukce zemědělského výrobního procesu (např. klece, kontejnery) netvořící součást zemědělských budov

19 kovové konstrukce a zařízení sloužící pro obsluhu technologických strojů a zařízení včetně pochůzných plošin, schodišť, žebříků apod.

20 stroje a zařízení pro krmení a napájení zvířat, dojení, ošetření mléka, manipulaci s výrobky, krmivy, výkaly v zemědělských provozech

21 strojní zařízení čistíren a barvíren látek

22 strojní zařízení dílen, laboratoří a zkušeben^130)

23 zařízení velkoprádelen charakteru průmyslových výrobních linek

24 strojní zařízení lázní, stadiónů, krematorií

25 strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků apod. vč. dálkového ovládání, signalizace, zabezpečovacího zařízení apod.

26 automatizované vybavení knihoven řízené počítačem vč. regálů kartotékových, zařízení pro dopravu knih a objednávek

27 strojní zařízení rozhlasových, televizních a nahrávacích studií vč. propojovacího vedení

28 strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů apod.

29 strojní zařízení meteorologických stanic a navigačních stanic

30 strojní zařízení kalového hospodářství, olejového a tukového hospodářství, čpavkového hospodářství, odpadového hospodářství, strojní zařízení pro zachycování a úpravu úletů včetně odpopílkovacího zařízení a odsávání zauhlování, strojní zařízení kompresorových a hydraulických stanic

31 stabilní posunovací zařízení na vlečce

32 samohybná závlahová zařízení

33 strojní zařízení základových výpustí přehrad, odběrů vody, jalových výpustí, vtokových objektů pro vodní elektrárny včetně propojovacího potrubí vyjma potrubí zabetonovaných v tělese přehradní hráze a uložených v zemi, strojní zařízení lodních výtahů a zdvihadel

34 pohyblivé části konstrukcí plavebních komor pro vzdutí a regulaci vodních hladin, hradicí konstrukce jezů vč. pohonů

35 zařízení pro měření kouřových emisí

36 zařízení veřejných automatických telefonních ústředen

37 zařízení spojových zesilovacích stanic vč. propojovacích vedení a antén

38 vysokofrekvenční a nízkofrekvenční spojová zařízení (vysílače, odbavovací a kontrolní pracoviště) vč. propojovacích vedení

39 strojní zařízení chladíren a mrazíren zřízených ve zvláštních prostorách se strojovnou

Silnoproudá elektrotechnická zařízení

40 hlavní napájecí rozvody pro technologické zařízení uvnitř areálu stavby včetně souvisících stavebních prací propojující provozní soubory (např. od spínací stanice nebo hlavní transformovny) včetně rozvaděčů a motorické elektroinstalace s výjimkou napájecích rozvodů, které jsou součástí veřejné sítě^131)

41 strojní zařízení transformoven, měníren a spínacích stanic a stožárové transformovny

42 speciální osvětlení na technologickém zařízení

43 náhradní zdroj elektrické energie vč. automatiky.

Měření a regulace, automatizace a řízení, slaboproudá elektrotechnická zařízení

44 pobočkové telefonní ústředny nad 25 poboček montované

45 strojní vybavení výpočetních středisek

46 automatizované systémy řízení technologického procesu základní nebo pomocné výroby

47 zařízení a k nim patřící rozvody zajišťující funkci (provoz) měřicí, regulační a ovládací techniky v technologickém procesu základní nebo pomocné výroby včetně zařízení pro metrologické zabezpečení měřicí techniky^132)

48 dispečerská zařízení vč. velínů pro řízení výrobního procesu

49 zařízení průmyslové televize

50 telemetrická zařízení na dálkovodech

51 rádiová (radiolokační a radionavigační) a zabezpečovací zařízení letecké dopravy, světelná provozní zařízení letišť

52 železniční zabezpečovací a sdělovací zařízení vč. manipulačních, ovládacích a měřících stolů, rozvodných kabelových vedení, vlastních energetických zdrojů a přístrojů zapojených na rozvodnou síť těchto zařízení

53 zabezpečovací zařízení pro kolejové systémy městské hromadné dopravy, elektrické signalizační zařízení a jeho ovládací systémy vč. dispečerských pro řízení všech druhů dopravy

54 dálkové měřicí a signalizační a ovládací zařízení vodáren, vodárenských dispečinků, retenčních a sedimentačních nádrží odpadních a dešťových vod

55 sdělovací dálkové a místní kabely - investice resortu spojů

Vzduchotechnická zařízení

56 větrací a klimatizační zařízení zajišťující požadované parametry vzduchu pro technologický proces a jeho pracovní prostředí (např. odmlžování, odsávání škodlivin, výparů, plynů, prachu, odsávání třísek, pilin, sušení, pneumatická doprava hmot, umělý tah, vzduchové clony a sprchy) včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů a event. zařízení chladicího s příslušenstvím

57 klimatizační zařízení (se zdrojem tepla nebo chladu) zajišťující požadované parametry vzduchu pro zabezpečení pohody prostředí včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů

58 jednotková větrací a klimatizační zařízení umístěná ve větraném nebo klimatizovaném prostoru, která nejsou pevně spojena se stavbou a slouží výrobnímu procesu

Potrubí

59 potrubí strojního zařízení, provozní potrubí, přípojné potrubí

60 dálkové potrubní vedení pro technologické účely.

III. Stavební část stavby^133)

1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do stavební části stavby:

Konstrukce a konstrukční součásti

1 kovové konstrukce tvořící příslušenství nebo součást stavebních objektů včetně kotevního materiálu (základových roštů, kotevních šroubů, matic, podložek apod.)

2 železobetonové, zděné, dřevěné a jiné nekovové konstrukce nádrží, skladišť hořlavin, věží a komínů vč. vyzdívek, nosné konstrukce společných domovních antén, plechové komíny s výjimkou těch, které tvoří součást provozních souborů umělých tahů

3 pevně zabudované součásti základů sloužící kotvení strojního zařízení, pokud nejsou funkční součástí kotveného zařízení

4 přiléhající přístavby pomocné povahy (schodiště, závětří, ochranné střechy, balkóny, rampy apod.), venkovní žebříky a komunikační lávky pevně spojené s budovou, vlajkové tyče

5 konstrukce a stavební práce spojené s uložením a montáží silnoproudých a slaboproudých vedení (např. dvojité podlahy, šachty, kanály, rošty, mosty, otvory, skříně pro umístění kabelových závěsů a svorek včetně kotvicích prvků pevně spojených se železobetonovou konstrukcí, tvárnicové tratě, žlaby, kolektory)

6 lemovací profily kanálů, jam a montážních otvorů vč. jejich krytů s výjimkou speciálních krytů, které jsou součástí provozních souborů

7 stavební konstrukce jeřábových drah pojízdných jeřábů (včetně nosníků) vyjma pojezdových kolejnic a sběračů tvořících součást výrobních linek

8 izolace proti vodě, šíření tepla a zvuku, účinkům požáru, otřesům a chemickým vlivům s výjimkou izolace strojů a zařízení technologické části stavby

9 kovové konstrukce železničních, silničních, meziobjektových, komunikačních a sdružených mostů a lávek pro pěší

10 obvodové pláště transportních mostů vč. zastřešení

11 kovové konstrukce hrazení, zábran a roštů ve stájích a výbězích, senážních a kalových sil, pokud nejde o zařízení podle bodu II.2/18 a II.2/20

12 kovové konstrukce výztuže a výstroje podzemních objektů vč. důlních

Stroje, zařízení a vybavení objektů

13 stroje a zařízení zabudované^134) do stavebních objektů, které neslouží výrobním technologickým procesům, jako výtahy (osobní, nákladní), paternostery, eskalátory vč. nosných konstrukcí, chladicí boxy, pulty a skříně, vestavěné pulty, regály, skříně a kabiny, telefonní budky uvnitř objektů

14 pevně zabudované zařízení v laboratořích, dílnách a zkušebnách jako digestoře a pracovní stoly vč. napojení na přívod médií (bez jejich zdrojů)

15 vrata hangárů, vozoven a hal vč. poháněcího a automatického ovládacího zařízení

16 signální zabezpečovací zařízení proti vloupání, krádeži a požáru

17 zařízení na odběr, popřípadě na čistění netechnologických odpadů ve stavebních objektech

18 strojní zařízení kuchyní a středisek stravování do kapacity 1000 hlavních jídel v jedné směně

19 strojní zařízení prádelen, sušáren, mandloven a žehlíren, které nemají charakter průmyslové výrobní linky (provozního souboru resp. celku) zabudované^134)

20 zabudované tělocvičné nářadí^134) v objektech pro tělovýchovu

21 mechanizované lávky k mytí fasád

22 limnigrafy

23 vyznačení jízdních pruhů a směrových šipek na komunikacích, dopravní značky statické (světelné i reflexní)

24 protipožární konstrukce (např. požární uzávěry otvorů, požárně dělicí konstrukce, příčky a přepážky v energokanálech, energomostech, dopravníkových mostech, transformovnách a rozvodnách)

Instalace vodovodní, plynovodní, kanalizační apod.

25 instalace vodovodní, plynovodní a kanalizační včetně zařizovacích předmětů a přístrojů, spotřebičů tuhých, tekutých a plynných paliv, odpadní šachtice, požární vodovod včetně souvisícího vybavení (např. pomocných čerpadel)

26 čerpací a přečerpávací zařízení nemající charakter provozního souboru funkčně souvisící se zdravotně technickými instalacemi, pokud nenavazuje na výrobní proces (např. přečerpávací zařízení k přečerpávání splaškové vody do kanalizace)

27 rozvody plynů vč. medicinálních, vzduchu, zdravotně technické instalace

Vytápění

28 zařízení kotelen teplovodních a nízkotlakých parních a výměníkových stanic vč. funkčně nedílně souvisících zařízení (např. měření a regulace, zabezpečovací zařízení, signalizační a odpopílkovací zařízení) s výjimkou takových kotelen a výměníkových stanic, které slouží převážně výrobnímu procesu

29 topné instalace včetně rozvodu páry, horké a teplé vody, radiátorů, akumulačních kamen, kaloriferů a registrů s nasávacím potrubím sloužícím pro přívod vzduchu do topných souprav včetně elektrických rozvodů pro jejich pohon a zapojení vč. zařízení pro regulaci teploty

Hromosvody a uzemnění

30 hromosvody a uzemnění kovových součástí objektů (zemnící sítě), pokud nejsou nedílnou součástí provozních souborů

Vzduchotechnika

31 jednotková větrací a klimatizační zařízení umístěná přímo ve větraném nebo klimatizovaném prostoru včetně případných rozvodů, pokud jsou pevně spojena se stavbou a neslouží výrobnímu procesu

32 větrací zařízení včetně vzduchovodů mimo zařízení uvedená pod bodem II.2/56

Dálková potrubní vedení

33 potrubní vedení a rozvody podzemní i nadzemní s výjimkou potrubí pro technologické účely

34 katodová ochrana dálkových potrubních vedení

35 potrubí základových výpustí přehrad pevně zabudovaná do tělesa přehradní hráze a potrubí uložená v zemi

Světelné a silnoproudé rozvody a zařízení

36 silnoproudá rozvodná vedení sloužící pro přívod elektrické energie ke strojům a zařízením, které jsou součástí stavebních objektů

37 vnitřní světelná elektrická instalace v objektech, instalace pro nouzové osvětlení včetně akumulátorové stanice, rozvodů, rozváděčů, přístrojů a osvětlovacích těles

38 světelné reklamy včetně elektrické instalace

39 venkovní osvětlení včetně rozvodů, rozváděčů a osvětlovacích těles

40 osvětlení výškových objektů zajišťující bezpečnost letecké dopravy

41 silnoproudé kabelové nebo nadzemní vedení celostátní a veřejné sítě^131) vč. přípojek končících v areálu stavby odběrným zařízením (spínací stanice, hlavní transformovna) s výjimkou odběrného zařízení

42 trakční a napájecí vedení kolejové i bezkolejové dopravy

Sdělovací a slaboproudé rozvody a zařízení kromě zařízení v odvětví železniční sdělovací a zabezpečovací techniky

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)