Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Předmět úpravy

§ 1

Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení v České republice, působnost orgánů státní správy České republiky v sociálním zabezpečení, úkoly občanů a organizací při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.

§ 2

Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

• a) nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění naroveň,^1) zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte členů zemědělských družstev^2) a nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných^3) (dále jen „nemocenské pojištění“),

• b) důchodové zabezpečení,^4)

• c) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin,^5)

• d) rodičovský příspěvek.^6)

§ 3

Organizační uspořádání sociálního zabezpečení

(1) Sociální zabezpečení provádí orgány státní správy České republiky (dále jen „orgány sociálního zabezpečení“) a organizace.^7)

(2) Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obce.

(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou:

• a) ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,

• b) Česká správa sociálního zabezpečení,

• c) okresní správy sociálního zabezpečení,

• d) ministerstvo vnitra České republiky,

• e) ministerstvo spravedlnosti České republiky.

ČÁST DRUHÁ

ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

§ 4

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ministerstvo“)

• a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,

• b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,

• c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,

• d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

(2) Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

(3) Ministr práce a sociálních věcí České republiky může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

§ 5

Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

• a) rozhoduje

• 1. o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

• 1. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového zabezpečení poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

• 1. o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového zabezpečení, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

• 1. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

• 1. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

• b) rozděluje poukazy na lázeňskou péči a kontroluje její poskytování,

• c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,

• d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

• e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.

Okresní správy sociálního zabezpečení

§ 6

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy^8) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4) Okresní správy sociálního zabezpečení

• a) rozhodují

• 1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,

• 1. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

• 1. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání rodičovského příspěvku, o jeho odnětí nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o jeho přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

• 1. o rodičovském příspěvku osob, které nejsou výdělečně činné, nebo jsou výdělečně činné v takovém rozsahu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zařizují jeho výplatu,

• 1. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku,

• 1. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění včetně lázeňské péče,

• 1. o pojistném a přirážce k němu včetně penále z prodlení,

• 1. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

• 1. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,

• 1. o pokutách a penále za neplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob v sociálním zabezpečení,

• 1. o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému a zařizují jejich výplatu,

• 1. o povinnosti občana vrátit sociální důchod, včetně jeho zvýšení pro bezmocnost, výchovné k němu a příplatek k výchovnému, pokud byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši, a o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na těchto dávkách,

• 1. o zaopatřovacím příspěvku a zařizují jeho výplatu,

• 1. o příspěvku na úhradu za užívání bytu a zařizují jeho výplatu,

• 1. o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují její výplatu,

• 1. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,

• 1. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

• 1. o invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity) z podnětu lékařské poradní komise,

• 1. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším pracovním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana ze změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

• b) poskytují dávky nemocenského pojištění a rodičovský příspěvek bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,

• c) poskytují dávky, které podle předpisů o nemocenském pojištění náleží uchazečům o zaměstnání a zařizují jejich výplatu,

• d) poskytují pohřebné a podporu při narození dítěte občanům vykonávajícím základní vojenskou službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, a zařizují jejich výplatu,

• e) poskytují pohřebné a nemocenské náležející občanům ve zvláštních případech podle předpisu o nemocenském pojištění,^9) a zařizují jejich výplatu,

• f) provádějí nemocenské pojištění

• 1. osob samostatně výdělečně činných,

• 1. zaměstnanců malých organizací,

• 1. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,

• 1. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,

• 1. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci,

• g) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

• h) vedou evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a občany pracovně činné v cizině, kteří si platí pojistné na důchodové zabezpečení,

• ch) sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených tímto zákonem,

• i) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového zabezpečení,

• j) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech,

• k) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

• l) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

• m) dávají souhlas k odchylnému postupu od obecné úpravy ve stanovených případech,^10)

• n) kontrolují

• 1. plnění povinností občanů a organizací v sociálním zabezpečení,

• 1. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

• o) předkládají České správě sociálního zabezpečení podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel.

§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

• a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b),

• b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), d), e), f) č. 1, 3, 4 a 5, písm. h), ch), j) a o),

• c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. f) č. 2,

• d) místem útvaru organizace, ve které je vedena evidence mezd v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. l), m) a n) č. 2.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem zřizují posudkové komise, které posuzují

• a) invaliditu nebo částečnou invaliditu,

• b) bezmocnost,

• c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

• d) zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,

• e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,

• f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

• g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

• h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu nebo bytu v rodinném domku, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

• a) v době určené při předchozím jednání posudkové komise, nebo

• b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo

• c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení.

(3) Členové posudkové komise a občané přizvaní k jednání jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.

(4) Stanou-li se posudkové komise příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilé jednat vyloučením svých členů pro podjatost, pověří ministerstvo posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.

(6) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

• a) místem pracoviště občana, jestliže posuzuje jeho invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

• b) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,

• c) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(7) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 5 a 6 obdobně.

(8) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 5 a 6 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí.

(9) Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity příslušníka ozbrojených sil a sborů se hodnotí zdravotní stav z hlediska jeho schopností k výkonu občanského povolání.

(10) Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.^11)

§ 9

Ministerstvo vnitra České republiky Ministerstvo spravedlnosti České republiky

(1) Ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky v oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy.

(2) Orgány ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy a provádějí jejich výplatu.

(3) Orgány uvedené v odstavci 2 rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a provádějí jejich výplatu, jestliže příslušník Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy splnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení.

(4) Orgány uvedené v odstavci 2 rozhodují o dávce důchodového zabezpečení a provádějí její výplatu také tehdy, jestliže příslušník Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy nesplnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení, jde-li o

• a) příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,

• b) příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

• c) vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy nebo po občanech uvedených v ustanoveních písmen a) a b),

• d) o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy nebo občana uvedeného v ustanoveních písmen a) a b).

(5) Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy.

(6) Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky může v oboru své působnosti povolovat výjimky z podmínky 20 roků služby stanovené pro vznik nároku na důchod příslušníka Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy, který tuto podmínku nemůže splnit ke dni dosažení věku stanoveného pro vznik nároku na důchod anebo pro skončení služby ze zdravotních důvodů a který se významně podílel na plnění úkolů Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy.

(7) Schopnost příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy k výkonu služby posuzují lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky; pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníku Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

§ 10

Obce

(1) Obec rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce^12) dávky důchodového zabezpečení s jeho souhlasem v případě, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka důchodového zabezpečení sloužit nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.

(2) Obec dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní povinnosti stanovené mu zákonem o sociálním zabezpečení; neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obec o ustanovení jiného příjemce.

Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení

§ 11

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, jakož i organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení; státní orgány a organizace jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět.

§ 12

Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat

• a) organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;

• b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;

• c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;

• d) občana se změněnou pracovní schopností, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření.

§ 13

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou organizace pro účely provádění sociálního zabezpečení povinny vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.

§ 14

Pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi.

§ 15

Pověření pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do organizací a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace jsou povinny poskytnout pověřeným pracovníkům potřebnou součinnost.

§ 16

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

(2) Zdravotnická služba Sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení o invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.

ČÁST TŘETÍ

ÚKOLY ORGANIZACÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

ÚKOLY ORGANIZACÍ V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Díl první

Základní pojmy

§ 17

(1) Organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ni vede jiná organizace; zemědělské družstvo se považuje za organizaci, i když nesplňuje tyto podmínky.

(2) Zaměstnancem se rozumí pracovník v pracovním poměru a další osoba postavená mu v nemocenském pojištění naroveň^1) a člen zemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nejsou uvedeny v odstavci 1, se pro účely nemocenského pojištění považují za malé organizace.

(4) Pracovním vztahem se rozumí pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, pracovní vztah mezi členem družstva a družstvem, jakož i obdobný vztah z pracovní činnosti vznikající mezi zaměstnancem uvedeným v odstavci 2 a organizací.

(5) Při změně počtu zaměstnanců nad počet uvedený v odstavci 1 nebo pod tento počet, pokládá se malá organizace za organizaci nebo organizace za malou organizaci až za období kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž taková změna nastala. Při takové změně na přechodnou dobu nepřesahující tři kalendářní měsíce může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla organizace, popřípadě malé organizace určit, kdo bude po tuto dobu provádět nemocenské pojištění zaměstnanců takové organizace, popřípadě malé organizace.

Díl druhý

Příslušnost organizací k provádění nemocenského pojištění

§ 18

(1) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, k níž jsou v pracovním vztahu, ať pracují v organizaci nebo byli vysláni na práci mimo organizaci anebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Nemocenské pojištění

• a) pracovníků v zahraničí provádí organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiná organizace, která toto provádění převzala nebo které bylo uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu,

• b) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje. Jde-li o žáka učiliště, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která mu poskytuje odměnu podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků učiliště,

• c) studentů a žáků, kteří jsou československými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem, provádí tento orgán, popřípadě organizace jím pověřená. Jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem, provádí jeho nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

• d) interních vědeckých a uměleckých aspirantů provádí organizace, jež vyřizuje osobní věci aspiranta, a jde-li o interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která aspiranta ke stipendijnímu pobytu vyslala,

• e) členů obecních zastupitelstev vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva provádí orgán, který vyřizuje osobní věci pracovníků obecního úřadu,

• f) poslanců zákonodárných sborů provádí kancelář příslušného zákonodárného sboru,

• g) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí příslušný orgán, popřípadě organizace, která takovému pracovníku vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby,

• h) občanů vykonávajících civilní službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění již z jiného důvodu, provádí organizace, v níž se civilní služba vykonává,

• ch) pracovníků činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která s takovým pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti,

• i) odsouzených provádí nápravně výchovný ústav,

• j) pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.

(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům, jakož i rodinným příslušníkům zaměstnanců uvedených v odstavci 1, popřípadě osob uvedených v odstavci 2.

Díl třetí

Úkoly organizací při provádění nemocenského pojištění

§ 19

(1) Organizace obstarává na vlastní náklady administrativní práce spojené s prováděním nemocenského pojištění a s hospodařením s jeho prostředky, včetně výplaty dávek nemocenského pojištění.

(2) Při plnění svých úkolů podle odstavce 1 je organizace povina pečovat o prostředky nemocenského pojištění stejně jako o prostředky vlastní.

(3) Organizace je ihned povinna provést příkaz okresní správy sociálního zabezpečení k zastavení další výplaty dávek nemocenského pojištění podle § 6 odst. 4 písm. l).

(4) Zanikne-li organizace, v níž se provádělo nemocenské pojištění, je její vedoucí, popřípadě právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací organizace, povinen zařídit vše potřebné, aby zaměstnancům, kteří ke dni zániku organizace mají nárok na dávky nemocenského pojištění nebo rodičovský příspěvek, anebo kterým nárok na dávky nemocenského pojištění vznikne až později, avšak jsou ještě oprávněni uplatňovat nárok na ně v organizaci, mohly být tyto dávky (rodičovský příspěvek) vyplaceny nebo dále vypláceny. Nemůže-li sám zaslat neprodleně doklady a záznamy nutné k posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění (rodičovský příspěvek), popřípadě pro další výplatu dávek (příspěvku) organizaci, která převezme provádění nemocenského pojištění těchto zaměstnanců nebo povinnost poskytovat dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům, předá je neprodleně k dalšímu opatření okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle dosavadního sídla organizace.

§ 20

(1) Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je povinna se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku organizací u okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je sídlo organizace nebo její organizační složky, která vede evidenci mezd; přihlášku je organizace, popřípadě její organizační složka povinna podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy vznikla nebo kdy se stala organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy organizační složka začala vést evidenci mezd.

(2) Organizace, její právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen její likvidací, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, jsou povinny odhlásit u okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 organizaci, popřípadě její organizační složku na předepsaném tiskopise z rejstříku organizací nejpozději do 8 dnů ode dne jejího zániku nebo ode dne, kdy přestala být organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy přestala vést evidenci mezd.

(3) Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je dále povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 do 8 dnů každou změnu svého názvu, sídla, změnu dne, který je v organizaci, popřípadě její organizační složce určen pro výplatu mezd, změnu sídla útvaru, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě změnu oprávnění k plnění úkolů pro nemocenské pojištění. Organizace je rovněž povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 rozhodnutí o likvidaci organizace, a to do 8 dnů po doručení (oznámení) tohoto rozhodnutí.

§ 21

(1) Při poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti (dále jen „dávky“) plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly

• a) přijímají žádosti o dávky a jiné návrhy, provádějí potřebná šetření, vyžadují od žadatelů o dávky stanovené doklady a vysvětlení, jsou jim nápomocny při obstarávání dokladů a průkazů, které sami obstarat nemohou, a poskytují jim odborné informace a jinou pomoc,

• b) obstarávají administrativní práce a připravují podklady potřebné pro rozhodování o dávkách a pro jejich poskytování,

• c) poskytují dávky v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a ve kterých všechny podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nesporné; jinak předkládají neprodleně věc společně se všemi doklady okresní správě sociálního zabezpečení příslušné k rozhodování o dávkách,

• d) upozorňují okresní správy sociálního zabezpečení, rozhodující o dávkách, na skutečnosti rozhodné pro poskytování dávek a pro změny v nárocích na ně,

• e) upozorňují písemně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance, jimž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku,

• f) vyplácejí pravidelně ve stanovených termínech dávky přiznané rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,

• g) zabezpečují soustavnou kontrolu vyplácených dávek,

• h) vedou evidenci spojenou s poskytováním a výplatou dávek (zejména evidenci o zaměstnancích, včetně evidence doby zaměstnání a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro poskytování a výplatu dávek, evidenci zaměstnanců neschopných práce, předepsanou účetní a statistickou evidenci o nemocenském pojištění) a kontrolují správnost této evidence,

• ch) podávají předepsaná hlášení.

(2) Organizace je povinna vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.

§ 22

Evidence, kterou organizace vede o zaměstnancích, musí pro účely nemocenského pojištění obsahovat také tyto údaje

• a) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, stav, místo trvalého pobytu zaměstnance, vznik a skončení jeho pracovního vztahu,

• b) příjem zaměstnance a odpracovanou dobu za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného výdělku pro stanovení peněžitých dávek,

• c) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého pobytu nezaopatřených dětí, na něž se zaměstnanci poskytují přídavky na děti,

• d) dobu pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc (úraz), dobu karantény, dobu ošetřování člena rodiny (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené, dobu výkonu vojenské a civilní služby zaměstnance, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci,

• e) neomluvené pracovní dny (směny) zaměstnance,

• f) vyplacené dávky a poskytnutí lázeňské péče,

• g) záznam, zda zaměstnanec pobírá důchod, od kdy jej pobírá a jaký druh důchodu pobírá.

§ 23

Vyplácí-li pracovníkovi v zahraničí v době jeho činnosti v zahraničí plat organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k níž není v pracovním poměru, je tato organizace povinna oznámit veškeré údaje potřebné pro provádění jeho nemocenského pojištění, zejména údaje o výši jeho platu, organizaci, k níž je tento pracovník v pracovním poměru, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti této organizace.

§ 24

(1) Organizace je povinna vykázat za každý kalendářní měsíc zúčtované dávky České správě sociálního zabezpečení; dávky, které organizace vyplatila, se jí uhrazují z prostředků nemocenského pojištění. Dávky poskytnuté neprávem, částky převyšující správnou výši dávek a dávky, jejichž výplata není doložena, nelze vykazovat a uhrazovat z prostředků nemocenského pojištění.

(2) Organizace musí vykazovat prostředky nemocenského pojištění odděleně od vlastních prostředků organizace.

(3) Prostředků nemocenského pojištění je organizace povinna použít jen k účelům nemocenského pojištění.

§ 25

(1) Jestliže organizace odvádí pojistné nemocenského pojištění jako součást odvodu z objemu mezd nebo daně z objemu mezd anebo daně z objemu mezd a odměn, vykazuje České správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise jen zúčtované dávky.

(2) Výkaz zúčtovaných dávek organizace předkládá a prostředky na jejich úhradu si vybírá prostřednictvím peněžního ústavu, u něhož má účet prostředků nemocenského pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem je organizace povinna předložit tomuto ústavu za každý kalendářní měsíc nejpozději v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká. Peněžní ústav neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.

§ 26

(1) Nejde-li o organizaci uvedenou v § 25 odst. 1 nebo o zemědělské družstvo, je organizace povinna sama si vypočítat pojistné nemocenského pojištění za každý kalendářní měsíc a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc na předepsaném výkazu pojistného a dávek České správě sociálního zabezpečení.

(2) Výkaz pojistného a dávek předkládá organizace České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím peněžního ústavu, u něhož má organizace svůj účet. Zároveň předkládá tomuto ústavu příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení. Organizace je povinna předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, předkládá organizace výkaz pojistného a dávek peněžnímu ústavu, u něhož má účet Česká správa sociálního zabezpečení, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub tohoto účtu.

(3) Nemá-li organizace účet u některého peněžního ústavu, je povinna předložit výkaz pojistného a dávek přímo České správě sociálního zabezpečení nejpozději do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného a nejpozději do téže lhůty uhradit rozdíl, o který pojistné převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí Česká správa sociálního zabezpečení částku vyplývající ve prospěch organizace do 8 dnů ode dne, kdy jí byl doručen výkaz.

§ 27

(1) Organizace, které byla uložena přirážka k pojistnému,^13) je povinna ji uhrazovat za každý kalendářní měsíc ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení.

(2) Pro způsob úhrady přirážky k pojistnému platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a 3.

§ 28

Organizace, ve které je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinna odvádět za každý měsíc příslušnému nápravně výchovnému ústavu spolu s pracovní odměnou odsouzeného i pojistné nemocenského pojištění. Nápravně výchovný ústav zúčtuje pojistné a dávky odsouzených měsíčně s Českou správou sociálního zabezpečení.

§ 29

Organizace je povinna vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Organizace je povinna vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to zaměstnanec nebo nová organizace, v níž je zaměstnanec zaměstnán, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, musí být potvrzení vydáno i později.

§ 30

(1) Zemědělské družstvo odvádí v kalendářním roce úhrn příspěvků za jednotlivé členy měsíčně formou zálohy ve výši jedné dvanáctiny úhrnu příspěvků za členy, vypočtených za předcházející kalendářní rok. Záloha takto stanovená je splatná vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci od příslušného peněžního ústavu za výplatní období.

(2) Ze zálohy na úhrn příspěvků, vypočtené podle odstavce 1, popřípadě zvýšení o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, odečte zemědělské družstvo úhrn dávek vyplacených z prostředků nemocenského pojištění za uplynulé období, na zbývající částku zálohy včetně náhrad přeplacených dávek vydá zemědělské družstvo příkaz k převodu ze svého účtu u příslušného peněžního ústavu na příjmový účet České správy sociálního zabezpečení. Je-li úhrn výplat dávek za uplynulé výplatní období vyšší než záloha vypočtená podle předchozího odstavce, požádá zemědělské družstvo Českou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; tato správa vydá příkaz k převodu ze svého výdajového účtu na účet zemědělského družstva u příslušného peněžního ústavu do 8 dnů ode dne předložení žádosti zemědělského družstva.

(3) Zemědělské družstvo je povinno vyhotovit vyúčtování zálohy na úhrn příspěvků a výplat dávek za uplynulé výplatní období a předložit je příslušnému peněžnímu ústavu spolu s příkazem k převodu zálohy na úhrn příspěvků včetně náhrad přeplacených dávek.

(4) Zemědělské družstvo není oprávněno čerpat prostředky na výplatu odměn za práci členů, jestliže nepředložilo příslušnému peněžnímu ústavu vyúčtování záloh na úhrn příspěvků a výplat dávek a příkaz k převodu na úhradu zálohy na úhrn příspěvků ve prospěch příjmového účtu České správy sociálního zabezpečení nebo doklad o tom, že požádalo Českou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu.

(5) Při nedostatku prostředků na účtě zemědělského družstva na úhradu všech splatných závazků má záloha, popřípadě vyúčtování záloh na úhrn příspěvků přednostní pořadí a zemědělské družstvo je povinno označit příkaz k převodu na úhradu zálohy, popřípadě vyúčtování záloh na úhrn příspěvků znakem (doložkou) určujícím toto přednostní pořadí.

§ 31

Zemědělské družstvo provede vyúčtování záloh na úhrn příspěvků odvedených za uplynulý kalendářní rok nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru následujícího roku.

Díl čtvrtý

Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení při provádění nemocenského pojištění a poskytování dávek nemocenského pojištění

§ 32

Pokud okresní správa sociálního zabezpečení provádí nemocenské pojištění (§ 6 odst. 4 písm. f)) nebo poskytuje dávky nemocenského pojištění [§ 6 odst. 4 písm. b), c), d) a e)], plní přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění nemocenského pojištění organizace (díl třetí).

Díl pátý

Úkoly malých organizací při provádění nemocenského pojištění

§ 33

(1) Malá organizace je povinna přihlásit u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa svého sídla na předepsaném tiskopise svého zaměstnance k pojištění do 8 dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání. Rovněž je povinna odhlásit u této okresní správy sociálního zabezpečení zaměstnance, s nímž byl skončen pracovní vztah, a to do 8 dnů ode dne skončení pracovního vztahu.

(2) Malá organizace nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku organizací. Ustanovení § 20 odst. 3 platí obdobně.

§ 34

(1) Malá organizace podává okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné k poskytování dávek jejím zaměstnancům, veškerá k tomu potřebná hlášení a podklady.

(2) Evidence, kterou malá organizace vede o svých zaměstnancích, slouží i nemocenskému pojištění; ustanovení § 22 platí obdobně.

(3) Malá organizace přijímá žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je předává okresní správě sociálního zabezpečení, která je příslušná k poskytování těchto dávek.

§ 35

(1) Pokud malá organizace neodvádí pojistné nemocenského pojištění jako součást odvodu z objemu mezd nebo daně z objemu mezd anebo daně z objemu mezd a odměn, je povinna sama si vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc, poukázat ho na účet prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení a výkaz pojistného předložit okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má své sídlo. Předložit výkaz pojistného a poukázat pojistné je malá organizace povinna nejpozději v den, který je v ní určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká.

(2) Byla-li malé organizaci uložena přirážka k pojistnému,^13) je povinna ji uhrazovat za každý kalendářní měsíc ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění České správy sociálního zabezpečení; pro způsob úhrady přirážky k pojistnému platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a 3.

HLAVA DRUHÁ

ÚKOLY ORGANIZACÍ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

§ 36

Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového zabezpečení

Úkoly v důchodovém zabezpečení plní

• a) u pracovníků v pracovním poměru organizace, u níž je pracovník zaměstnán,

• b) u členů družstev, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, družstvo, jehož jsou členy,

• c) u pracovníků v zahraničí organizace v České a Slovenské Federativní Republice, k níž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě vysílající ústřední orgán státní správy,

• d) u poslanců zákonodárných sborů kancelář zákonodárného sboru, o jehož poslance jde, a u členů obecních zastupitelstev, vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva, orgán, který vyřizuje osobní věci pracovníků obecního úřadu,

• e) u žáků a studentů středních škol, odborných učilišť a vysokých škol škola. V době, kdy žáci a studenti, s výjimkou účastníků studia při zaměstnání, jsou zaměstnáni v organizaci, vede záznamy tato organizace a sděluje je na výzvu orgánů sociálního zabezpečení až v případném řízení o dávku důchodového zabezpečení; obdobně na výzvu, jde-li o žáky středních odborných učilišť, podává hlášení pro účely důchodového zabezpečení organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno,

• f) u interních vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského a důchodového zabezpečení svých pracovníků a studentů; u vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, popřípadě organizace jím pověřená,

• g) u osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

• h) u osob pracujících v cizině^14) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

• i) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby příslušný orgán, popřípadě jeho zařízení, které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

• j) u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela s občanem tuto dohodu,

• k) u občanů, kteří se připravují na vstup do náboženského řádu, příslušný náboženský řád,

• l) u občanů vykonávajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

• m) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,

• n) u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se na pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,

• o) u dlouhodobě uvolněných sportovců tělovýchovná jednota, která vyplácí odměny,

• p) u pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.

§ 37

Vedení a předkládání záznamů

(1) Evidence, kterou organizace vede^15) o občanech pro účely důchodového zabezpečení, musí obsahovat tyto údaje:

• a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,

• b) rodné číslo,

• c) vznik a skončení pracovního a členského poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k organizaci,

• d) označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti se označí podle názvosloví a podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech. U vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení se zapisuje i počet skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

• e) hrubý výdělek občana za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky,^16)

• f) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, dobu další mateřské dovolené, dobu ošetřování člena rodiny, po kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého organizací pro účely studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia nebo pro účely odborného školení a dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu) poskytnutého z jiných důvodů,

• g) dobu, po kterou občan vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,

• h) záznam, zda občan pobírá důchod, druh důchodu a kdo jej vyplácí, byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky, popřípadě Slovenské republiky,

• i) příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení za jednotlivého člena zemědělského družstva.

(2) Organizace dále vede evidenci

• a) o odměnách vyplácených podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech a vystavuje občanům potvrzení o výši těchto odměn a o výši daně, které byly tyto odměny podrobeny, o tom, kdy byly vyplaceny, za jakou činnost a za jaký výsledek této činnosti,

• b) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,

• c) o zvláštním příspěvku horníkům a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.

(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a d), popřípadě písm. g) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5) Jde-li o výkonného letce, je organizace, u které je letec zaměstnán, povinna vést též záznamy o počtu letových hodin.

(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu), vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), g) a h) a dále údaje o vyplácených dávkách, o platbách pojistného, o výši vyměřovacího základu, o vzniku a zániku účasti na zabezpečení a rozhodnutí o registraci (povolení výkonu činnosti), je-li vydáno.

§ 38

Záznamy do evidenčního listu důchodového zabezpečení

(1) Do evidenčního listu důchodového zabezpečení (dále jen „evidenční list“) se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů) nejpozději do 30. dubna následujícího roku

• a) doba trvání zaměstnání,

• b) hrubý výdělek,^16)

• c) náhradní doby a další doby, které se při zjišťování hrubého výdělku a průměrného měsíčního výdělku vylučují.

(2) U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují dále

• a) doba zaměstnání započitatelná v I. a II. pracovní kategorii; u vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků^17) se zapisuje doba zaměstnání započitatelná v I. pracovní kategorii počtem kalendářních dnů stanovených přepočtem skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,

• b) pořadové číslo druhu činnosti podle resortního seznamu, popřípadě druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a zaměstnání I. pracovní kategorie s různými věkovými podmínkami stanovenými pro nárok na starobní důchod,

• c) označení resortu a datum účinnosti resortního seznamu, popřípadě datum účinnosti změny (doplňku) resortního seznamu, podle kterého se zařazení provádí.

§ 39

Předkládání evidenčního listu

(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Vede-li organizace se sídlem v České republice evidenční listy za občany, kteří mají pracoviště ve Slovenské republice, odevzdá je orgánu příslušnému pro tato pracoviště. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a sborů, předkládá se evidenční list orgánům federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení.

(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do 8 dnů po konečném vyúčtování výdělků

• a) při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,

• b) při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.

(3) Při úmrtí občana nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(4) Při uplatnění nároku na dávku důchodového zabezpečení se předkládá evidenční list spolu se žádostí okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

(6) Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu sociálního zabezpečení. Organizace, v níž probíhá praktické vyučování a odborná praxe podle učebních plánů, je povinna sdělit potřebné údaje škole.

(7) Evidenční listy vedené za odsouzené se předkládají přímo České správě sociálního zabezpečení.

(8) Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanovi k podpisu.

§ 40

Povinnosti v předstihovém řízení

(1) Organizace jsou povinny pro své pracovníky (členy) požádat na předepsaném tiskopisu Českou správu sociálního zabezpečení o výpis dob zaměstnání, které má ve své evidenci.

(2) Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného v § 21 a 26 zákona o sociálním zabezpečení pro vznik nároku na starobní důchod.

(3) Organizace je povinna

• a) seznámit občana s výpisem dob zaměstnání neprodleně po jeho doručení, a

• b) tento výpis předkládat příslušnému orgánu spolu se žádostí o důchod.

§ 41

Hlášení o zaměstnávání pracujících důchodců

(1) Hlášení o zaměstnávání pracujících důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového zabezpečení, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu. Jde-li o občana, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana, který pobírá výchovné.

(2) U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace pro účely krácení těchto důchodů podle § 44 a 48 zákona o sociálním zabezpečení povinna hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výdělečné činnosti výši skutečně dosahovaného příjmu z výdělečné činnosti.

(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(4) Organizace má povinnost odeslat hlášení orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce. Jde-li však o poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace hlášení okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu do 8 dnů od vstupu do zaměstnání. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.

(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená organizaci v odstavcích 1 až 3.

(6) Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

§ 42

Příslušná organizace je povinna ohlásit úraz občanů uvedených v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení po provedeném šetření nejpozději do 8 dnů příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku na dávku důchodového zabezpečení.

§ 43

Nápravně výchovné ústavy vedou evidenční listy za odsouzené po celou dobu, po kterou jsou důchodově zabezpečeni. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41. Nástup důchodce do výkonu trestu a propuštění jsou tyto ústavy povinny ohlásit plátci důchodu.

§ 44

Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen ohlásit plátci důchodu vzetí do vazby a propuštění z vazby obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení.

§ 45

Orgány ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby příslušníka Policie České republiky a příslušníka Sboru nápravné výchovy, kterému nevznikl nárok na důchod podle části páté zákona o sociálním zabezpečení; hrubý výdělek oznamují České správě sociálního zabezpečení na její žádost, pokud je to pro rozhodnutí o dávce důchodového zabezpečení potřebné.

§ 46

Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou organizace povinny uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

§ 47

Úkoly zdravotnických organizací

(1) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna o přijetí do ústavní péče a propuštění z ní podávat hlášení o důchodcích, kterým je s důchodem vypláceno zvýšení pro bezmocnost. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než tři měsíce, a to poště v místě trvalého pobytu důchodce, ve lhůtě do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v ústavním zařízení. Je-li důchod vyplácen orgánem sociálního zabezpečení ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky, federálního ministerstva obrany a federálního ministerstva vnitra, podává se toto hlášení plátci důchodu. Hlášení o propuštění se podává v těch případech, kdy bylo podáno hlášení o přijetí, a to plátci důchodu ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění. Ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

(2) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou povinny podávat hlášení o všech důchodcích přijatých nebo propuštěných z léčebny. Hlášení o přijetí se podává poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do 8 dnů ode dne přijetí. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 51 věty třetí platí obdobně.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je důchod vyplácen, datum narození, stav, místo trvalého pobytu důchodce, den, kdy byl přijat do ústavní péče nebo léčebny nebo den, kdy byl propuštěn z těchto zařízení a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 51 věty třetí platí obdobně. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo léčebny nebo jejich rodinných příslušníků.

(4) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou dále povinny hlásit na předepsaném tiskopisu požadavky důchodců nebo jejich zákonných zástupců na zvýšení důchodu upraveného podle § 99 zákona o sociálním zabezpečení s uvedením výše závazků důchodce mimo léčebnu. Hlášení zasílá léčebna plátci důchodů do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v léčebně; ustanovení § 51 věty třetí platí obdobně.

(5) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do 15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění dítěte.

ČÁST ČTVRTÁ

POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

POVINNOSTI OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

§ 48

(1) Osoba samostatně výdělečně činná podává na předepsaných tiskopisech přihlášky a odhlášky k nemocenskému a důchodovému zabezpečení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Za spolupracující osoby podává přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná. Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné podává odhlášku spolupracující osoba do 8 dnů ode dne úmrtí, pokud však smrtí podnikatele nezaniká činnost uvedená v rozhodnutí o registraci a práva a povinnosti v podnikatelské činnosti přecházejí na spolupracující osobu jako dědice, podává odhlášku spolupracující osoba do 3 měsíců ode dne smrti osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna v přihlášce k nemocenskému a důchodovému zabezpečení uvést, zda je již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu; osoba samostatně výdělečně činná vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorského zákona^18) je dále povinna uvést, zda současně vykonává jiné činnosti, které mohou založit účast na nemocenském a důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna při uplatnění nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství oznámit, že má nárok na tyto dávky i podle jiných předpisů.

(4) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.

(5) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.

HLAVA DRUHÁ

POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A JINÝCH OPRÁVNĚNÝCH V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

§ 49

(1) Zaměstnanci, popřípadě jiní oprávnění, kteří žádají o dávku nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu a aby dávka byla poskytována v souladu s právními předpisy. Jsou zejména povinni

• a) uplatňovat nárok na dávku způsobem, který je pro jednotlivé dávky stanoven, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, a předkládat stanovené doklady, podávat požadované vysvětlení a údaje,

• b) hlásit včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro výši dávky nebo pro její výplatu, není-li lhůta jinak stanovena zvláštním předpisem, je zaměstnanec, popřípadě jiný oprávněný, povinen podat hlášení nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dověděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného průtahu,

• c) umožnit zdravotnickým pracovníkům, zástupcům organizace, popřípadě malé organizace, a okresní správy sociálního zabezpečení přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nebo trvání nároku.

(2) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení písmene c) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nebo jimž se taková dávka poskytuje. Ustanovení odstavce 1 písm. b) platí i pro jiné příjemce dávky.

(3) Zaměstnanec, jiný oprávněný nebo příjemce dávky, který byl vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě 8 dnů, pokud nebyla stanovena lhůta delší.

(4) Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích, popřípadě o nich předložit potřebné doklady.

HLAVA TŘETÍ

POVINNOSTI OBČANŮ V DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ

§ 50

(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového zabezpečení je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.

(2) Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.

§ 51

V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

§ 52

Občan uplatňující nárok na dávku důchodového zabezpečení pro invaliditu (částečnou invaliditu), způsobenou úrazem při zvláštních druzích činnosti,^19) oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci účastni odběru krve, plasmaferézy a odběru kostní dřeně ohlásí úraz příslušnému zdravotnickému zařízení. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.

§ 53

(1) Příjemce dávky důchodového zabezpečení, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového zabezpečení, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.

(2) Příjemce dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i občan se změněnou pracovní schopností, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.

ČÁST PÁTÁ

POKUTY A PENÁLE

§ 54

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem, zákonem o sociálním zabezpečení a předpisy jej provádějícími, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné a též spolupracující osobě pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § ­20, § 25 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a 3 a § 35 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci, popřípadě malé organizaci penále; penále činí 500 Kčs až 5000 Kčs za každé jednotlivé porušení (nesplnění) povinnosti.

(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených organizacím v důchodovém zabezpečení tímto zákonem, zákonem o sociálním zabezpečení, předpisy jej provádějícími a ustanovením ­§ 102 zákona č. 121/1975 Sb. může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do částky 100 000 Kčs a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kčs.

(4) Pokutu nebo penále lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o porušení, popřípadě nesplnění povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy došlo k porušení, popřípadě nesplnění povinností. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za totéž porušení, popřípadě nesplnění povinností uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a sborů.

(5) Výnos z pokut a penále ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Díl první

Řízení ve věcech dávkových

Oddíl první

Řízení o peněžitých dávkách a o přídavcích na děti

§ 55

Předmět řízení

Předmětem dávkového řízení je rozhodování o nemocenském, podpoře při ošetřování člena rodiny, vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, peněžité pomoci v mateřství, podpoře při narození dítěte, pohřebném a o přídavcích na děti.

§ 56

Řízení v organizaci

(1) V případě, kdy je na dávku zákonný nárok a kdy splnění všech stanovených podmínek je nesporné, jakož i v případě, že je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny, poskytuje dávku, popřípadě zastavuje její výplatu, snižuje nebo zvyšuje její výši organizace, která provádí nemocenské pojištění nebo která je příslušná k poskytování dávek.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení v případech, kdy tato správa plní úkoly organizace při provádění nemocenského pojištění nebo poskytování dávek.

(3) Na postup organizace a okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.^11)

§ 57

Řízení na okresních správách sociálního zabezpečení

Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje

• a) vznikl-li spor o nárok na dávku nebo o její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty,

• b) o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky,

• c) o dobrovolných dávkách,

• d) o tom, komu se mají vyplácet dávky, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny.

§ 58

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu účastníka řízení, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

• a) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, popřípadě jiným oprávněným,

• b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud rozhoduje o dávkách jejím spolupracujícím osobám.

§ 59

Účastníci řízení

Účastníkem řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeném zaviněním příjemce dávky je vždy i organizace, která dávku vyplatila.

§ 60

Zahájení řízení

(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace anebo z podnětu správy sociálního zabezpečení.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 61

Podávání žádosti o dávku

(1) Žádost o dávku nemocenského pojištění podávají

• a) zaměstnanci u své organizace, popřípadě malé organizace; zaměstnanci, jejichž pracovní vztah trvá i po propuštění z výkonu trestu na svobodu a u kterých nastal důvod k poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než opět nastoupil zaměstnání, u příslušného nápravně výchovného ústavu,

• b) osoba samostatně výdělečně činná a spolupracující osoby u okresní správy sociálního zabezpečení,

• c) uchazeči o zaměstnání u okresní správy sociálního zabezpečení,

• d) občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění u okresní správy sociálního zabezpečení,

• e) ostatní občané u organizace, která provádí jejich nemocenské pojištění (§ 18 odst. 2).

(2) Občané, kteří již nejsou účastni nemocenského pojištění, avšak jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého bývalého nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by pro ně byla podle odstavce 1 příslušná v době trvání jejich nemocenského pojištění.

(3) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by podle odstavce 1 byla příslušná pro přijetí žádosti o dávku zemřelého občana.

(4) Občané, uvedení v odstavci 1 a 2, jsou oprávněni podávat žádost o dávku pro sebe i pro své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, popřípadě jiný oprávněný může podávat žádost o dávku, která mu přímo náleží.

(5) Žádost o dobrovolnou dávku se podává vždy okresní správě sociálního zabezpečení.

Způsob uplatnění nároku na dávky v jednotlivých případech

§ 62

Uplatnění nároku na nemocenské

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař, popřípadě lékařská poradní komise. Při karanténě se předloží potvrzení o nařízení karantény vydané způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař, popřípadě lékařská poradní komise.

(3) Nárok na nemocenské za dobu, o kterou lázeňská péče přesáhla celkovou výměru dovolené na zotavenou, se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje lázeňská léčebna.

(4) Skutečnost, že jde o pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu, se dokládá potvrzením o pracovní neschopnosti ověřeným příslušným odborným oddělením zdravotnického zařízení, popřípadě jiným k tomu pověřeným zdravotnickým zařízením.

§ 63

Uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Při uplatňování nároku na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vystavuje a potvrzuje tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.

§ 64

Uplatňování nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou, převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na základě tohoto tiskopisu, ale na základě písemné žádosti; totéž platí i v případě, že nárok na peněžitou pomoc uplatňuje muž.

§ 65

Uplatňování nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise příslušný lékař určený ministerstvem zdravotnictví.

(2) Organizace, ve které je žena zaměstnaná, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména, zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

§ 66

Uplatňování nároku na podporu při narození dítěte a pohřebné

Nárok na podporu při narození dítěte a na pohřebné se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů, které vystavují a potvrzují obecní úřady pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých.

§ 67

Uplatňování nároku na přídavky na děti

(1) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů.

(2) Nárok na příplatek k přídavkům na děti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který potvrzuje příslušný lékař a posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 68

Rozhodnutí

(1) V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil.

(2) Rozhodnutí o dávce se oznamuje též organizaci, která je provede.

Oddíl druhý

Řízení o lázeňské péči

§ 69

Podávání žádosti

(1) O lázeňskou péči se žádá předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje, potvrzuje a ověřuje příslušný orgán státní zdravotní správy podle zvláštních předpisů.^20)

(2) Žádost se podává u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

§ 70

Rozhodování

(1) O poskytnutí lázeňské péče rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu žadatele. Při výběru žadatelů o lázeňskou péči se okresní správa sociálního zabezpečení řídí pořadím zdravotní naléhavosti a dbá na to, aby byla dávána přednost těm, kteří jsou navrhováni pro nemoci označené v indikačním seznamu „X“, při stejné diagnóze těm, kteří jsou v dispenzární péči, popřípadě kteří jsou neschopni práce nebo pracují na rizikových pracovištích, dorostu, účastníkům odboje a osobám rehabilitovaným podle zákona č. 119/1990 Sb.

(2) Rozhodnutí o poskytnutí lázeňské péče zašle okresní správa sociálního zabezpečení žadateli do 6 týdnů od projednání jeho žádosti. Toto rozhodnutí musí obsahovat označení okresní správy sociálního zabezpečení, která je vydala, datum jeho vydání, datum projednání žádosti o lázeňskou péči, musí být podepsáno a opatřeno úředním razítkem. Dále v něm musí být uvedeno místo léčení, léčebna, nástupní termín a výše úhrady ze strany žadatele.

(3) Nemůže-li být lázeňská péče poskytnuta z důvodu nedostatku poukazů, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení písemně tuto skutečnost žadateli, s tím, že si jeho žádost ponechává k vyřízení v dalším období, které je omezeno dobou platnosti vystaveného tiskopisu. Oznámení zašle okresní správa sociálního zabezpečení žadateli do 6 týdnů po projednání jeho žádosti. Pokud ve stanoveném období nemohlo být rozhodnuto o poskytnutí lázeňské péče, tato skutečnost se již žadateli neoznamuje.

(4) V případech, kdy lázeňská péče nemůže být poskytnuta z jiných důvodů, než je uvedeno v odstavci 3, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí, které zašle žadateli do 6 týdnů od projednání jeho žádosti. Toto rozhodnutí musí obsahovat označení okresní správy sociálního zabezpečení, která je vydala, datum jeho vydání, odůvodnění, proč nemůže být lázeňská péče poskytnuta, musí být podepsáno a opatřeno úředním razítkem.

(5) Okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhodla o poskytnutí lázeňské péče, je příslušná též k rozhodování o

• a) použití jiného dopravního prostředku než stanoví předpisy o lázeňské péči, a

• b) povolení průvodce pro doprovod žadatele do lázeňské léčebny a zpět, a to na základě návrhu jeho ošetřujícího lékaře.

(6) Okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhodla o poskytnutí lázeňské péče, je příslušná též doporučovat lázeňské léčebně v případech stanovených zvláštními předpisy^20) povolení průvodce - ošetřovatele pro žadatele, a to na návrh jeho ošetřujícího lékaře.

(7) Proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech lázeňské péče není možné podat odvolání ani jiný opravný prostředek.

(8) Obecné předpisy o správním řízení^11) se na řízení o lázeňské péči nevztahují.

§ 71

Přidělování poukazů

(1) Poukazy na lázeňskou péči jsou přidělovány okresní správou sociálního zabezpečení na základě zdravotní naléhavosti, s přihlédnutím k počtu poukazů pro jednotlivé indikace a čtvrtletí.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení zajistí řádné vyplnění poukazu dle údajů v žádosti a jeho zaslání žadateli na základě předložení dokladu o zaplacení příplatku na lázeňskou péči, zpravidla 4 týdny před nástupním termínem uvedeným na poukazu.

(3) Okresní správa sociálního zabezpečení zajistí nejpozději 3 týdny před nástupním termínem uvedeným na poukazu doplnění žádosti o povolení, včetně čísla poukazu, nástupu léčení, podpisu a otisku svého razítka a zaslání její první části příslušné lázeňské léčebně. Druhou část žádosti si ponechá pro svoji evidenci.

(4) Poukaz vystavený okresní správou sociálního zabezpečení na jméno žadatele, kterému byla lázeňská péče povolena, je nepřenosný.

(5) Poukazy může zcela výjimečně z vážných důvodů vyměnit v rámci okresu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, mezi jednotlivými okresy Česká správa sociálního zabezpečení.

§ 72

Vrácení poukazů

(1) Nemůže-li žadatel, kterému byl zaslán poukaz na lázeňskou péči, nastoupit z vážných důvodů lázeňskou péči, je povinen neprodleně vrátit poukaz okresní správě sociálního zabezpečení, která mu jej přidělila.

(2) V případě, že příslušný orgán státní zdravotní správy zjistí, že žadateli, kterému byl již zaslán poukaz na lázeňskou péči, nemůže být tato péče poskytnuta, je žadatel povinen vrátit poukaz do tří dnů ode dne, kdy mu příslušný orgán státní zdravotní správy tuto skutečnost oznámil.

Díl druhý

Řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění

§ 73

Předmět řízení

Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění je rozhodování:

• a) ve sporných případech o vzniku, trvání nebo zániku nemocenského pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o dalších otázkách pojistného poměru,

• b) o pojistném,

• c) o přirážce k pojistnému,

• d) o penále,

• e) o pokutách,

• f) o příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

§ 74

Místní příslušnost