Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, popřípadě malé organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

• a) sídlem organizace nebo sídlem nižší složky této organizace, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému,

• b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném poměru osoby samostatně výdělečně činné nebo o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou nebo pro spolupracující osobu.

§ 75

Rozhodnutí

(1) O pojistném, penále a přirážce k pojistnému rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, který musí obsahovat též označení organizace, popřípadě malé organizace, které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému předepisuje a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné musí dále obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.

(2) O pojistném včetně jeho příslušenství, přirážce k pojistnému a o penále může okresní správa sociálního zabezpečení rozhodovat též formou výkazu nedoplatků.

(3) Ve výkazu nedoplatků pojistného se uvádějí nedoplatky podle stavu účtu závodu k určitému dni. Tento stav vyplývá z částek, které organizace sama vykázala, z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného, po odečtení vykonaných plateb. Výkaz nedoplatků musí obsahovat též označení organizace, jíž se nedoplatky pojistného vykazují, dlužnou částku a den, ke kterému byla zjištěna, popřípadě penále a příslušenství, které má být zaplaceno s vykázaným nedoplatkem a poučení o vykonatelnosti.

(4) Pokud není v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru a výkazu nedoplatků obecné předpisy o správním řízení.^11)

§ 76

Oznámení rozhodnutí

Rozhodnutí o přirážce k pojistnému se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka ukládá.

§ 77

Vykonatelnost rozhodnutí

Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů; výkaz nedoplatků je vykonatelný, jakmile byl doručen.

Díl třetí

Společná ustanovení o řízení v dávkových a v jiných než v dávkových věcech nemocenského pojištění

§ 78

(1) Odkladný účinek nemá odvolání podané proti rozhodnutí, jímž byla dávka snížena nebo odňata; nebo jímž byla zastavena její výplata.

(2) Proti rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce dávky vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, která byla vydána v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu.^21)

§ 79

(1) Ostatní rozhodnutí, než která jsou uvedena v § 77, jsou vykonatelná, jestliže je již nelze napadnout odvoláním^22) ani opravným prostředkem (§ 78 odst. 2).

(2) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 78 odst. 2), je v právní moci.^22)

Díl čtvrtý

Výkon rozhodnutí

§ 80

(1) Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.

(2) Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.

HLAVA DRUHÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

§ 81

Zahájení řízení

(1) Řízení o dávku důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.

(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z podnětu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.

(3) Zahájení řízení o dávku důchodového zabezpečení brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení.

§ 82

Podávání žádosti o dávky důchodového zabezpečení

(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového zabezpečení sepisují organizace a okresní správy sociálního zabezpečení s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Žádost o dávku důchodového zabezpečení podávají

• a) pracovníci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí, jde-li o občana, jehož zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců jako organizace,

• b) členové družstva, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, u družstva, jehož jsou členy,

• c) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, u organizace nebo orgánu, který pro ně vede záznamy a plní další povinnosti důchodového zabezpečení,

• d) občané, jejichž zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců jako organizace, u okresní správy sociálního zabezpečení,

• e) ostatní občané, u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního nebo jiného poměru.

(4) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u organizací nebo orgánů, které by byly příslušné pro přijetí žádosti těchto občanů o dávku důchodového zabezpečení. Pozůstalí po nepracujících důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.

(5) Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového zabezpečení práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení.

(6) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového zabezpečení, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

(7) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby.

§ 83

(1) Organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná podle § 82 odst. 2 až 5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového zabezpečení; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového zabezpečení nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Organizace předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. V téže lhůtě předkládá žádost, kterou sepsala okresní správa sociálního zabezpečení, České správě sociálního zabezpečení.

§ 84

Důkazní prostředky

V řízení ve věcech důchodového zabezpečení lze použít k důkazu tištěné nebo fotografické produkty výpočetní, mikrografické a jiné obdobné techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo notářsky ověřený opis listiny.

§ 85

Prokazování některých dob zaměstnání a náhradních dob

V řízení ve věcech důchodového zabezpečení se prokazují

• a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným orgánem,

• b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

• c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí,

• d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

• e) doba nezaměstnanosti potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání.

§ 86

Rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení uvedených v § 7 písm. a) až c) zákona o sociálním zabezpečení se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí pracovníka odpovědného za vydání rozhodnutí.

(2) Písemné rozhodnutí se nevydává

• a) jestliže jde o hromadné úpravy dávek uvedených v odstavci 1 podle zvláštního zákona o zvyšování důchodů; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení,

• b) o tom, že do ciziny se dávky uvedené v odstavci 1 nevyplácejí.

(3) Orgán rozhodující o invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení zjistí, že občan je částečně invalidní nebo invalidní.

(4) V řízení o přiznání podpory při narození dítěte a pohřebného se vydává písemné rozhodnutí jen, jestliže se dávka nepřiznává vůbec nebo v požadovaném rozsahu.

(5) V řízení o lázeňské péči podle § 7 písm. d) č. 1 zákona o sociálním zabezpečení se postupuje podle § 69 až 72.

§ 87

Podkladové rozhodnutí

(1) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.

(2) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, které je podkladem pro rozhodnutí orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, je obsaženo v rozhodnutí o dávce.

§ 88

Námitky

(1) Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 písm. a) lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky důchodového zabezpečení, od které byla provedena změna její výše, námitky.

(2) Námitky se podávají u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu poživatele dávky důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení postoupí námitky do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového zabezpečení provedené podle § 86 odst. 2 písm. a).

§ 89

Opravné prostředky

(1) O opravném prostředku proti rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 až 8, písm. b) a c) zákona o sociálním zabezpečení rozhoduje orgán, o němž to stanoví zákon o sociálním zabezpečení.^23)

(2) Zruší-li orgán uvedený v odstavci 1 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí.

(3) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí dávky důchodového zabezpečení nebo zastavení její výplaty a proti rozhodnutí vydanému podle § 106 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení nemá odkladný účinek.

§ 90

Doručování písemností

Do vlastních rukou se doručují

• a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového zabezpečení nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,

• b) předvolání poživatele dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem nebo občana se změněnou pracovní schopností k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

HLAVA TŘETÍ

ŘÍZENÍ O PŘECHODU Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY NEBO ČÁSTEČNÉ INVALIDITY

§ 91

Předmět řízení

Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity zahrnuje

• a) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,

• b) zastavení výplaty nemocenského,

• c) rozhodování o invaliditě nebo částečné invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až 98.

§ 92

Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „zaměstnanec neschopný práce“), může být uznán invalidním nebo částečně invalidním

• a) v řízení na základě jeho žádosti o invalidní nebo částečný invalidní důchod,^24) nebo

• b) v řízení podle § 94 až 98.

§ 93

(1) Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o invalidní nebo částečný invalidní důchod dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94 a některý z těchto důchodů mu byl přiznán, zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění nebo nemocenském zabezpečení^25) (dále jen „předpisy o nemocenském pojištění“) neskončila již dříve.

(2) Rozhodnutí o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o invalidní nebo částečný invalidní důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod přiznán.

§ 94

(1) Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto důchodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že zaměstnanec není ani invalidní, ani částečně invalidní, zahájí na podnět lékařské poradní komise okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání invalidity nebo částečné invalidity.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

• a) místem pracoviště zaměstnance neschopného práce, pokud je na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

• b) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, pokud jde o občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

§ 95

Posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu. Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

§ 96

(1) Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán, který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

(2) Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského.

§ 97

Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými byla zjištěna invalidita nebo částečná invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu.

§ 98

(1) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského, výplatu nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.

(2) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o částečné invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského dnem skončení jeho pracovní neschopnosti, nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.

(3) Nevyhoví-li orgán, který o odvolání rozhoduje, odvolání, které má odkladný účinek, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení o odvolání, ne však dříve než uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě odstavci 2, pokud pracovní neschopnost trvá.

(4) Jestliže by podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění^25) skončila dříve než doby uvedené v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.

§ 99

Náhrada nákladů řízení

(1) Orgán sociálního zabezpečení nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem na žádost občana náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k jednání posudkové komise tohoto orgánu nebo se pro potřeby této komise podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity zahájené podle § 94.

(2) Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 se nahradí i náklady odvolacího řízení správního, pokud bylo odvolání aspoň zčásti vyhověno.

(3) Náhrada nákladů náleží

• a) rodinným příslušníkům a průvodcům občanů uvedených v odstavci 1, potvrdil-li ošetřující lékař, že tito občané potřebují průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,

• b) zákonným zástupcům těchto občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,

pokud o náhradu nákladů řízení požádali. Náhradu nákladů řízení hradí orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.

§ 100

Náhrada jízdních výdajů

(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3) Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jim náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; mají-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li ošetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření ošetřujícího lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

§ 101

Náhrada ušlého výdělku

(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 výdělek.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 náleží nemocenské nebo za kterou jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny.

§ 102

Stravné a nocležné

(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle předpisů o cestovních náhradách.^26)

(2) Nocležné náleží, jestliže osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto příslušným orgánem bezplatně.

§ 103

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měly osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují v prokázané výši.

§ 104

Uplatnění nároku na náhrady

Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu sociálního zabezpečení, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.

HLAVA ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ, DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ A O PŘECHODU Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY NEBO ČÁSTEČNÉ INVALIDITY

§ 105

Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.^27)

§ 106

Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdostí předpisů o sociálním zabezpečení.

§ 107

Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení nebo ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a zvýšení důchodu pro bezmocnost.

§ 108

Platnost předpisů o správním řízení

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení obecné předpisy o správním řízení.^11)

§ 109

Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

HLAVA PÁTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A SBORU NÁPRAVNÉ VÝCHOVY

§ 110

Žádost o dávku

(1) Příslušník Policie České republiky podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u ministerstva vnitra České republiky.

(2) Příslušník Sboru nápravné výchovy podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Sboru nápravné výchovy. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.

§ 111

Odvolací řízení

(1) Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky o dávce lze podat písemně odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.

(2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.

(3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.

(4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout, musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.

(5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

§ 112

Pro řízení ve věcech důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí.

ČÁST SEDMÁ

ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH NEBO CIVILNÍ SLUŽBU A ČLENŮ JEJICH RODIN

§ 113

Podávání žádostí o dávky

(1) Žádost o zaopatřovací příspěvek podává člen rodiny občana konajícího službu v ozbrojených silách nebo civilní službu u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa svého trvalého pobytu.

(2) Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu podává občan konající službu v ozbrojených silách nebo civilní službu u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa jeho trvalého pobytu před nástupem služby v ozbrojených silách (civilní služby).

(3) Žádost o náhradu výdělku při službě v ozbrojených silách nebo při civilní službě podává osoba samostatně výdělečně činná u okresní správy sociálního zabezpečení, příslušné podle místa svého trvalého pobytu.

§ 114

Způsob uplatnění nároku na dávky

Nárok na dávky uvedené v § 113 se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 115

Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového zabezpečení, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového zabezpečení jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního nebo za výsluhu let a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní, invalidní, částečný invalidní nebo za výsluhu let.

§ 116

Lhůty pro výplatu dávek

(1) Dávky důchodového zabezpečení se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak. Výchovné se vyplácí spolu s důchodem, k němuž náleží; při přiznání výchovného náleží tato dávka vždy za celý kalendářní měsíc. Zvýšení důchodu pro bezmocnost se vyplácí spolu s důchodem, k němuž náleží.

(2) Dávky důchodového zabezpečení, s výjimkou výchovného, mohou být vypláceny zálohou; zálohy se zúčtovávají za období nepřesahující 12 měsíců, nejde-li o zúčtování důchodu z ciziny. Dávky důchodového zabezpečení, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až při nejbližším vyúčtování.

(3) Dávky důchodového zabezpečení do ciziny se vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání potvrzení o žití oprávněného.

§ 117

Dávky důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín a způsob výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři vnitra a spravedlnosti České republiky.

§ 118

Výplata dávky důchodového zabezpečení zvláštnímu příjemci

(1) Zvláštním příjemcem dávky důchodového zabezpečení je

• a) občan určený rozhodnutím obce podle § 10,

• b) občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům, a to od tohoto dne.

(2) Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí způsobilosti k právním úkonům požádat plátce dávky důchodového zabezpečení, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci.

§ 119

Výplata dávek do psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné a ústavu sociální péče

(1) Plátce důchodu vyplácí zůstatek důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v psychiatrické léčebně, léčebně pro dlouhodobě nemocné a v ústavech sociální péče k 15. dni v kalendářním měsíci. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

(2) Důchodcům umístěným v psychiatrické léčebně, léčebně pro dlouhodobě nemocné vyplácejí orgány ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti České republiky zůstatek důchodu ve výplatním termínu stanoveném podle § 117. To platí též, je-li důchodce umístěn v ústavu sociální péče.

§ 120

Způsob krácení vdovského důchodu a důchodu za výsluhu let pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti

(1) Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace, pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z této činnosti. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobu, zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.

(2) Důchody za výsluhu let a vdovské důchody vyplácené orgány ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti České republiky se krátí od splátky důchodu splatné v dubnu pro další období podle skutečně dosažených příjmů v předchozím kalendářním roce. Ustanovení § 120 odst. 1 věty první platí i zde.

§ 121

Placení pojistného za dobu zaměstnání v cizině

(1) Pojistné za doby zaměstnání v cizině^14) se platí na základě přihlášky na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(2) Placení pojistného se ukončuje na základě odhlášky.

(3) Pojistné se platí za celý kalendářní měsíc. Pokud se občan s okresní správou sociálního zabezpečení nedohodne jinak, platí se dopředu v měsíčních splátkách.

(4) Ustanovení § 49 odst. 1 platí zde obdobně.

§ 122

Pracovníci organizací jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.

§ 123

Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí podle příslušných dokladů. Doklady k výplatě dávek musí být podepsány pověřenými zaměstnanci organizace či okresní správy sociálního zabezpečení.

ČÁST DEVÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 124

Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání nebo pojištění z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988.

§ 125

(1) Působnost orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o mateřském příspěvku^28) se řídí právními předpisy platnými před 1. říjnem 1990.

(2) Působnost orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o vdoveckém příspěvku^29) se řídí právními předpisy platnými před 1. lednem 1992.

§ 126

(1) V období do 31. prosince 1992 může Česká správa sociálního zabezpečení se souhlasem ministerstva zřizovat

• a) místní správy sociálního zabezpečení pro obvody, které jsou shodné s územními obvody obcí, popřípadě několika obcí,

• b) oblastní správy sociálního zabezpečení pro obvody vytvořené z několika územních obvodů okresních, popřípadě místních správ sociálního zabezpečení.

(2) Česká správa sociálního zabezpečení určí

• a) které z úkolů, náležejících podle tohoto zákona do působnosti okresní správy sociálního zabezpečení, bude vykonávat místní správa sociálního zabezpečení,

• b) které z úkolů, náležejících podle tohoto zákona do působnosti České správy sociálního zabezpečení, bude vykonávat oblastní správa sociálního zabezpečení.

HLAVA DRUHÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 127

Prováděcí předpisy

Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu složení a jednání posudkových komisí okresních správ sociálního zabezpečení a posudkových komisí ministerstva.

§ 128

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., s působností pro Českou republiku se mění takto:

• 1. § 12 odst. 3, § 46 odst. 1, § 53, 57a, 57b a 58 se vypouštějí.

• 1. V § 15 odst. 5 se slova „posudkové komise sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.

§ 129

Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 262/1990 Sb., se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

• 1. § 1, 5, 6 a 11, § 12 odst. 1, 2, 3, 4, 6 a 7, § 13, 14, 15, 18, 24, § 25 odst. 1, 2, 3 věta druhá a odst. 4, § 26 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta třetí, § 27 odst. 3 a 4, § 28 odst. 3 a 4, § 28a, 29, 30, 31, 32, 35 až 39, 43, 45 až 50, § 51 odst. 1 a 3, § 52 až 54 a 59 se vypouštějí.

• 1. V § 25 odst. 3 větě první se slova „předepíše mu příslušný orgán platebním výměrem^4) nahrazují slovy „je povinen uhradit“.

§ 130

Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 53/1968 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 143/1968 Sb., zákona č. 207/1968 Sb., zákona č. 2/1969 Sb., zákona č. 125/1970 Sb., zákona č. 126/1970 Sb., zákona č. 133/1970 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:

• 1. § 91 odst. 2 věta druhá, § 113, 116, 117, § 118 odst. 1 a 2, § 121 až 123 se vypouštějí.

• 1. V § 8 odst. 4 se slova „okresní posudkové komise sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.

§ 131

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 113/1975 Sb., vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 79/1982 Sb., vyhlášky č. 154/1983 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb., vyhlášky č. 134/1984 Sb., vyhlášky č. 239/1988 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:

• 1. § 36 odst. 1, § 37, 42, 46 a 54, § 60 odst. 1, § 63 odst. 2 věta druhá, § 72 odst. 2, § 75, 76, § 77 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a odst. 2 a § 78 odst. 1 až 3 se vypouštějí.

• 1. V § 35 druhé větě se slova „rozhodne příslušný orgán nemocenského pojištění o“ nahrazují slovy „lze prodloužit“.

• 1. V § 35 třetí větě se slova „se podle zdravotních poměrů pracovníka rozhodne o případném dalším prodloužení“ nahrazují slovy „lze podle zdravotních poměrů pracovníka poskytování nemocenského případně dále prodloužit“.

• 1. V § 67 se ve větě druhé vypouští část věty za středníkem.

§ 132

Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb. a zákona ČNR č. 144/1991 Sb., se mění takto:

• 1. § 1 odst. 1 písm. b), c) a e), § 1 odst. 3 písm. a), b) a d), § 2 odst. 1 písm. b) a c), § 2 odst. 2, 3 a 4, § 3, 4, 7, 8 a 9, § 52 odst. 1, § 54 odst. 1 písm. a), b) a c), § 54 odst. 3, § 56 odst. 1, 4 a 5, § 56a, § 57 odst. 1, § 58 písm. b), f), g) a h) se vypouštějí.

• 1. V § 53 písm. a) slova „dávky důchodového zabezpečení a“ se vypouštějí.

• 1. V § 54 odst. 5 se slova „a), c) a“ vypouštějí.

• 1. V § 55 se slova „nemocenského pojištění a“ vypouštějí.

• 1. V § 58 v předvětí se vypouštějí slova „v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány“.

§ 133

Zrušovací ustanovení

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

• 1. § 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

• 1. § 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.

• 1. § 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

• 1. § 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

• 1. § 5 a 6 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.

• 1. § 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.

• 1. § 145b a 145c vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č. 149/1988 Sb.

• 1. § 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

• 1. § 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, § 107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).

• 1. § 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, § 23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst. 4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).

• 1. § 8, 9 a 10 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.

• 1. § 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

• 1. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 183/1991 Sb., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).

§ 134

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

^1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1969 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb. Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

^2) Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona 121/1975 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 108/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb. a zákona č. 103/1988 Sb. (úplné znění č. 240/1988 Sb.).

^3) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.

^4) Část druhá a pátá zákona č. 100/1988 Sb.

^5) Část sedmá zákona č. 100/1988 Sb.

^6) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

^7) § 5 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

^8) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

^9) Část druhá vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb.

^10) Např. § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 263/1990 Sb.

^11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^12) § 102 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.

^13) § 27 vyhlášky č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců.

^14) § 11 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb.

^15) § 108 zákona č. 100/1988 Sb.

^16) § 12 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

^17) § 15 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

^18) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).

^19) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

^20) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních.

^21) § 244 a násl. občanského soudního řádu.

^22) § 53 zákona č. 71/1967 Sb.

^23) § 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.

^24) § 29 a 37 zákona č. 100/1988 Sb.

^25) § 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb. § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 103/1964 Sb.

^26) § 7 a 8 vyhlášky č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

^27) § 4 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

^28) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 382/1990 Sb., rodičovském příspěvku.

^29) Čl. VII odst. 2 zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.