Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky

• c) v mimopracovní době je možno organizovat i akce mimo oddělení, přičemž se vyžaduje účast příslušníka Sboru zařazeného k výkonu služby (práce) na oddělení výkonu trestu,

• d) v mimopracovní době mohou odsouzení při hromadných kulturně společenských akcích a návštěvách nosit občanský oděv,

• e) odsouzení jsou ubytováni v ložnicích, jejichž zařízení se neliší od běžného internátního ubytování,

• f) návštěvy odsouzených se uskutečňují jednou za měsíc. Vedoucí oddělení může jednou za dva měsíce povolit odsouzenému z výchovných důvodů v souvislosti s návštěvou volný pohyb mimo oddělení nejdéle na dobu 24 hodin; o povolení volného pohybu se odsouzenému vydá potvrzení, ze kterého je zřejmé, kde a po jakou dobu se bude zdržovat. Návštěvy na oddělení se uskutečňují ve vymezeném prostoru ústavu. V době návštěv mohou být odsouzení podle svého rozhodnutí ustrojeni v občanském oděvu.

HLAVA ČTVRTÁ

VÝKON TRESTU VE TŘETÍ NÁPRAVNĚ VÝCHOVNÉ SKUPINĚ

Výkon trestu v ústavech třetí nápravně výchovné skupiny

§ 100

(1) Ložnice odsouzených mohou být na základě rozhodnutí ředitele ústavu uzamykány. Pohyb odsouzených mimo oddělení se koná pod dohledem příslušníka Sboru.

(2) Odsouzení pracují na pracovištích uvnitř ústavu, výjimečně mohou pracovat i mimo ústav.

(3) Volný pohyb odsouzených mimo ústav se nepovoluje ani při plnění pracovních úkolů.

§ 101

(1) Odsouzení mohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za 6 týdnů. Návštěva se uskutečňuje pod dohledem příslušníka Sboru a umožní se v rozsahu nejméně dvou hodin v mimopracovní době.

(2) Odsouzený má právo na přijetí balíčku do hmotnosti 5 kg jednou za 6 týdnů.

HLAVA PÁTÁ

VÝKON TRESTU U ŽEN

§ 102

(1) Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, použijí se pro výkon trestu u odsouzených žen ustanovení této vyhlášky.

(2) Při výkonu trestu u odsouzených žen se přihlíží k fyziologickým a psychologickým zvláštnostem žen, jakož i k jejich věku (§ 9a zákona).

§ 103

(1) Ložnice, ve kterých jsou ubytovány odsouzené ženy, jsou vybaveny stejně jako ložnice v polootevřených odděleních, v ubytovně odsouzených žen se vytvoří podmínky pro praní osobního prádla, vykonávání drobných oprav osobních věcí a pro denní koupání.

(2) Při úpravě zevnějšku odsouzených žen se umožňuje používání vlastních kosmetických přípravků. Úprava vlasů se neomezuje, k tomu účelu mohou odsouzené ženy mít u sebe vlastní vysoušeč vlasů a natáčky.

HLAVA ŠESTÁ

VÝKON TRESTU U MLADISTVÝCH

§ 104

Obecné ustanovení

(1) Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, použijí se pro výkon trestu u mladistvých odsouzených ustanovení této vyhlášky vztahující se na výkon trestu v první nápravně výchovné skupině.

(2) Při výkonu trestu u mladistvých se uplatňují způsoby zacházení, které minimalizují negativní účinky jejich izolace od společnosti. V této souvislosti se výchovné působní na mladistvé orientuje zejména na zvyšování vědomí odpovědnosti a samostatnosti, na získávání kvalifikace a pozitivního vztahu k práci, vzdělávání a rozvíjení společensky prospěšné zájmové činnosti.

§ 105

Vnitřní diferenciace mladistvých

(1) Za účelem prohloubení nápravně výchovné činnosti se mladiství rozdělují v ústavu do diferenciačních skupin.

(2) Do první diferenciační skupiny se zařazují mladiství mentálně vyspělejší, kteří se dále rozdělují na podskupinu s příznivou prognózou vychovatelnosti a na podskupinu nesnadněji vychovatelných.

(3) Do druhé diferenciační skupiny se zařazují mladiství mentálně podprůměrní až defektní, kteří se dále rozdělují na podskupinu s příznivou prognózou vychovatelnosti a na podskupinu nesnadněji vychovatelných.

(4) V obou základních diferenciačních skupinách se vytvářejí výchovné družiny mladistvých, které nesmějí mít víc než 10 osob, pouze ve výjimečných případech může být tento počet dočasně až dvojnásobný. Při vytváření těchto skupin se bere zřetel zejména na vzdělání, úroveň pracovních schopností a psychologickou charakteristiku mladistvého. Každá výchovná družina je přidělena do péče jednoho samostatného vychovatele.

§ 106

Návštěvy mladistvých

(1) Trvání návštěvy blízkých osob je vymezeno dobou návštěvních hodin stanovených v ústavu. Mladiství, kteří mají návštěvu, mohou být ustrojeni do občanského oděvu. Návštěva se uskutečňuje zpravidla bez přímého dozoru příslušníka Sboru ve vymezeném prostoru ústavu.

(2) Návštěvníkům se umožní účast na kulturních a sportovních vystoupeních mladistvých, jakož i prohlídka zařízení ústavu, školy a pracoviště pro mladistvé.

(3) Na návrh samostatného vychovatele může ředitel ústavu povolit mladistvému v souvislosti s návštěvou volný pohyb mimo ústav, a to nejdéle na dobu 12 hodin.

§ 107

Kulturně výchovná práce

(1) Posláním kulturně výchovné práce je zvyšovat kulturní úroveň mladistvých, jejich právní vědomí, umožnit jim osvojování si mravních norem a pozitivně formovat jejich občanské postoje a morálku. K dosažení těchto cílů se využívají všechny formy kulturně výchovného a osvětového působení.

(2) Pro mladistvé přijaté nebo zařazené do některé z forem vzdělávání je toto vzdělávání povinné; po dobu jeho trvání se mladiství nezařazují do práce a jejich výuka probíhá formou denního studia.

(3) Mladistvému lze povolit denní vycházku do školy mimo ústav.

§ 108

Zájmová činnost

(1) Zájmová činnost se u mladistvých organizuje a provádí podle jejich individuálních předpokladů, zájmů a potřeb. Uskutečňuje se individuální formou nebo účastí na činnosti zájmových kroužků, jejichž počet a obsahové zaměření jsou určovány aktuálním složením mladistvých a strukturou jejich zájmů.

(2) Každý mladistvý má právo se rozhodnout, ve kterém zájmovém kroužku bude pracovat, přičemž může pracovat souběžně i ve více zájmových kroužcích.

§ 109

Příprava na propuštění

(1) Zvláštní pozornost se věnuje přípravě mladistvých na propuštění z výkonu trestu, a to zejména obsahovým zaměřením skupinových výchovných postupů a individuálního poradenství, jakož i účastí na společenských, kulturních, popřípadě jiných akcích mimo ústav v doprovodu samostatného vychovatele.

(2) Na základě analýzy sociální situace mladistvého po propuštění projedná ústav s příslušným státním orgánem umístění mladistvého do učebního nebo pracovního poměru, popřípadě i poskytnutí vhodného ubytování.

§ 110

Kázeňské tresty

(1) Samostatný vychovatel má právo uložit mladistvému tyto kázeňské tresty:

• a) důtku,

• b) snížení kapesného až o jednu třetinu, a to až na dobu dvou měsíců,

• c) propadnutí věci,

• d) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 10 dnů.

(2) Vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), ředitel ústavu a ředitel Sboru mají právo ukládat mladistvým kázeňské tresty v plném rozsahu vyplývajícím ze zákona.

§ 111

Podle § 104 až 110 se postupuje, jestliže mladistvý vykonává trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé.

HLAVA SEDMÁ

VÝKON TRESTU U ODSOUZENÝCH VYŽADUJÍCÍCH SPECIFICKÉ VÝCHOVNÉ METODY

§ 112

Ochranné léčení ve výkonu trestu

(1) Je-li odsouzenému současně s výkonem trestu uloženo ochranné léčení, může být zařazen k výkonu trestu do ústavu, ve kterém lze takové léčení vykonat.

(2) Způsob výkonu ochranného léčení ve výkonu trestu a součinnost s orgány státní zdravotní správy stanoví zvláštní předpis.

Výkon trestu u odsouzených s psychopatickými poruchami

§ 113

Odsouzení, u nichž byly na základě psychiatrického nebo psychologického vyšetření diagnostikovány psychopatické poruchy vyžadující specifický výchovný postup, mohou být podle charakteru psychopatické poruchy zařazeni do samostatného výchovného kolektivu odsouzených v ústavu.

§ 114

(1) Odsouzení, u nichž byly na základě psychiatrického nebo psychologického vyšetření diagnostikovány méně výrazné psychopatické poruchy vyžadující specifický výchovný přístup, jsou v ústavu za tímto účelem zpravidla zařazováni do samostatných výchovných kolektivů odsouzených.

(2) Odsouzení se zvláště výraznými psychopatickými poruchami, kteří nejsou způsobilí pro své specifické odchylnosti vyhovět požadavkům běžného výkonu trestu, jsou zpravidla zařazováni do specializovaného oddělení v určeném ústavu. U těchto odsouzených jsou uplatňovány specifické léčebné a výchovné postupy založené na principech skupinového ovlivňováni a sociálního učení. Tyto postupy zabezpečuje tým výchovných pracovníků pod vedením psychologa společně s týmem zdravotnických pracovníků pod vedením psychiatra.

(3) Odsouzení uvedení v odstavci 2, s nimiž nelze pracovat na bázi skupinových metod a u nichž je psychopatie doprovázena defektem inteligence, organickým poškozením centrální nervové soustavy nebo jinými změnami způsobenými dlouhodobou závislostí na alkoholu, toxických látkách apod., jsou zařazováni do specializovaného oddělení v určeném ústavu. Uplatňuje se u nich individuální přístup a preference psychoterapeutických prvků.

(4) S ohledem na stav nápravně výchovné činnosti a potřebu prohloubení specializovaného působení lze odsouzené s psychopatickými poruchami přemístit na doporučení komise zdravotnických a výchovných pracovníků do jiného ústavu, ve kterém je zřízeno oddělení s příslušným typem specializovaného zacházení.

Zvláštní dohled

§ 115

(1) U odsouzených, u nichž je na základě dosavadního chování ve výkonu trestu zjevné, že zvláště negativně působí na ostatní odsouzené, rozhodne ředitelství Sboru na návrh ředitele ústavu, že se takový odsouzený umístí do oddělení pro odsouzené vyžadující zvláštní dohled (dále jen „oddělení se zvláštním dohledem“), která se mohou zřizovat v ústavech druhé a třetí nápravně výchovné skupiny.

(2) Návrh ředitele ústavu musí být doložen psychologickým vyšetřením, z něhož vyplývá, že u odsouzeného nelze toto opatření nahradit jiným způsobem.

§ 116

(1) Odsouzení umístění na oddělení se zvláštním dohledem:

• a) jsou ubytováni odděleně od ostatních odsouzených, a to i ve zdravotnickém zařízení Sboru, jsou-li k tomu podmínky,

• h) pracují na zvlášť k tomu účelu zřízeném pracovišti, popřípadě mohou přidělenou práci vykonávat na ložnicích,

• c) jsou zpravidla pod přímým dohledem příslušníka Sboru,

• d) jsou na ložnicích uzamykáni,

• e) nemají povoleno pořádat vlastní kulturní a zábavné pořady, zájmovou činnost mohou vykonávat na základě povolení příslušného funkcionáře ústavu, a to pouze na ložnicích,

• f) nejsou zařazováni do vyučovacích kursů,

• g) mohou sledovat televizní pořady a filmová představení pouze na základě povolení příslušného funkcionáře ústavu.

(2) Kázeňské tresty umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby se u odsouzených umístěných do oddělení se zvláštním dohledem vykonávají odděleně od ostatních odsouzených.

§ 117

(1) Důvodnost setrvání v oddělení se zvláštním dohledem přezkoumává ředitel ústavu nejméně jednou za tři měsíce, a to na základě hodnocení chování odsouzeného a psychologického nebo psychiatrického vyšetření.

(2) Rozhodnutí o vynětí odsouzeného z oddělení se zvláštním dohledem vydává ředitelství Sboru na základě návrhu ředitele ústavu nebo i bez tohoto návrhu.

HLAVA OSMÁ

VÝKON TRESTU U ODSOUZENÝCH SE SNÍŽENOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ A POSTIŽENÝCH VADAMI

§ 118

(1) Do ústavů zvlášť k tomu určených nebo do zvláštního oddělení ústavu se umísťují odsouzení, kteří podle posudku příslušného lékaře jsou trvale neschopni jakékoliv soustavné práce nebo trpí dlouhodobě závažnou chorobou, která podstatně snižuje jejich pracovní schopnost nebo vyžaduje soustavná léčebně preventivní opatření, jakož i odsouzení muži starší 65 let a odsouzené ženy starší 60 let.

(2) Odsouzeným uvedeným v odstavci 1 je poskytováno sociální kapesné.

§ 119

(1) Práva a omezení stanovená pro nápravně výchovnou skupinu, do které byli odsouzení uvedení v § 118 umístěni, zůstávají nedotčena.

(2) Při výkonu trestu se u odsouzených uvedených v § 118 uplatňují tyto zásady:

• a) odsouzení se umísťují do ložnic s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu a k nápravně výchovné skupině, do níž jsou zařazeni,

• b) na návrh ústavního lékaře nebo na vlastní žádost a se souhlasem tohoto lékaře mohou vykonávat vhodnou činnost uvnitř ústavu, výjimečně i mimo ústav,

• c) nelze jim uložit kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení a samovazby,

• d) prověrka početního stavu se provádí přímo na ložnicích,

• e) zájmová tělovýchova se neorganizuje, podle rozhodnutí a pokynů lékaře se provádí léčebně preventivní a rehabilitační péče,

• f) mohou se účastnit vycházek, umožňuje-li jim to jejich zdravotní stav,

• g) podle zájmu se jim nabídnou vhodné kulturně výchovné a zájmové akce.

HLAVA DEVÁTÁ

VÝKON VÝJIMEČNÉHO TRESTU

§ 120

(1) Odsouzení, kterým byl uložen výjimečný trest,^4) jsou umísťováni do určeného ústavu nebo oddělení.

(2) V rámci určeného ústavu se tito odsouzení rozdělují do skupin, ve kterých zpravidla společně pracují a jsou společně ubytováni. Umísťování odsouzených do jednotlivých skupin se provádí podle kritérií stanovených zákonem tak, aby byli odděleni od ostatních odsouzených zejména silně narušení odsouzení se sklonem k násilnému jednání, popřípadě odsouzení s výraznými psychopatickými rysy.

(3) V ústavním řádu se stanoví podrobnější podmínky vnitřní diferenciace odsouzených tak, aby během výkonu výjimečného trestu měl odsouzený možnost být na základě slušného chování a úspěšného průběhu nápravně výchovné činnosti přeřazen do skupiny s větším rozsahem práv a mírnějším režimem.

§ 121

(1) Odsouzení uvedení v § 120 odst. 1 jsou zpravidla umístěni v ložnici samostatně a v době stanovené ústavním řádem a časovým rozvrhem dne je jim umožněno navštěvovat kulturní a společenské místnosti společně s ostatními odsouzenými zařazenými v příslušné skupině.

(2) V ložnicích jsou odsouzení v noční době vždy uzamykáni. O uzamykání ložnic v denní době rozhoduje ředitel ústavu.

(3) Ložnice jsou vybaveny odděleným WC, umyvadlem, popřípadě sprchou, dále lůžkem, skříní a dalším potřebným nábytkem (židle, stůl), rozhlasovým, popřípadě i televizním přijímačem. Prostory ložnic musí vyhovovat příslušným hygienickým předpisům, podrobnosti stanoví zvláštní předpis.

§ 122

Návštěvy odsouzených vykonávajících výjimečný trest se uskutečňují odděleně od ostatních odsouzených a za přímého dozoru příslušníka Sboru.

§ 123

Kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby se u těchto odsouzených vykonává odděleně od ostatních odsouzených, kteří vykonávají stejný druh kázeňského trestu.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 124

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se úplné znění Řádu výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených později vydanými předpisy (rozkaz ministra spravedlnosti ČSR č. 26/1971, 27/1971, 13/1972 a 11/1973), vydané sbírkou rozkazů ministra spravedlnosti ČSR č. 17 ze dne 6. 8. 1973 a registrované v částce 32 Sbírky zákonů z roku 1973.

§ 125

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

Ministr:

Novák v. r.

^1) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 426/1991 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení.

^2) § 14 vyhlášky federálního ministerstva dopravy a spojů č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád).

^3) § 327 a 367 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - (úplné znění č. 158/1992 Sb.).

^4) § 29 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.