Celní zákon

Celní orgány dovozní nebo vývozní clo vrátí nebo prominou pouze tehdy, je-li částka cla, která má být vrácena nebo prominuta vyšší než 100 Kčs a byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podána v souladu s § 242 až 244. Celní orgány moho z důvodů hodných zřetele vrátit nebo prominout i nižší částku.

§ 247

(1) Vrátily-li celní orgány dovozní nebo vývozní clo nebo úrok z prodlení jimi předepsaný v době splatnosti cla, nejsou povinny platit úroky. Celní orgány však úrok zaplatí, jestliže

• a) rozhodnutí o vrácení cla nerealizovaly do jednoho měsíce ode dne jeho vydání,

• b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, bylo po podání odvolání prohlášeno za neplatné. Úrok bude zaplacen ode dne, kdy bylo odvolání podáno.

(2) Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby Státní banky československé platné první den kalendářního čtvrtletí.

§ 248

Celní dluh nezanikl a zápis v účetních dokladech je platný i nadále, jestliže byl celní dluh prominut omylem nebo příslušná částka byla omylem vrácena.

HLAVA DESÁTÁ

CELNÍ PŘESTUPKY A CELNÍ DELIKTY

DÍL PRVNÍ

PORUŠENÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ

§ 249

Celní předpisy poruší ten, kdo

• a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží,

• b) uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu,

• c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,

• d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,

• e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením, zboží dočasně uskladněné, zboží, které bylo osvobozeno od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,

• f) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,

• g) přechovává zboží uniklé celnímu dohledu,

• h) poruší celní závěry,

• i) neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.

DÍL DRUHÝ

CELNÍ PŘESTUPKY

§ 250

Celní přestupek

(1) Celním přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249, nejde-li o trestný čin.

(2) K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.

(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

§ 251

Sankce

(1) Za celní přestupek lze uložit tyto sankce

• a) napomenutí,

• b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,

• c) propadnutí zboží.

(2) Za celní přestupek uvedený v § 249 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 50 000 Kčs a za celní přestupek podle § 249 písm. f) až i) pokutu do 10 000 Kčs.

(3) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5000 Kčs.

§ 252

Splatnost pokuty

Pokuta uložená za celní přestupek je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

§ 253

Místní příslušnost

(1) Celní přestupky projednávají celní orgány, v jejichž obvodu byl celní přestupek zjištěn, i když byl spáchán v obvodu jiného celního orgánu.

(2) Celní orgán příslušný k projednání celního přestupku podle odstavce 1 může postoupit věc k projednání celnímu orgánu, v jehož obvodu osoba, která se celního přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje.

DÍL TŘETÍ

CELNÍ DELIKTY

§ 254

Celní delikt

(1) Celního deliktu se dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249.

(2) Pro účely uvedené v ustanoveních této hlavy se za právnickou osobu považuje i fyzická osoba - podnikatel.

§ 255

Sankce

(1) Za celní delikt lze uložit tyto sankce

• a) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2,

• b) propadnutí zboží.

(2) Za porušení celních předpisů uvedených v § 249 písm. a) až e) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kčs a za porušení celních předpisů uvedených v § 249 písm. f) až i) pokutu až do výše 50 000 Kčs.

(3) Sankci propadnutí zboží lze uložit samostatně nebo společně se sankcí pokuty.

§ 256

Propadnutí zboží

(1) Propadnutí zboží lze vyslovit, jestliže zboží náleží právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, a zboží

• a) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo

• b) bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.

(2) Propadnutí zboží nelze vyslovit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze celního deliktu.

(3) Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.

§ 257

Pokutu podle § 255 nebo propadnutí zboží podle § 256 lze právnické osobě uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se celní orgány dozvěděly o tom, že tato osoby porušila nebo nesplnila povinnost, uloženou celními předpisy, nejpozději však do šesti let ode dne, kdy k tomuto porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

§ 258

Splatnost pokuty

Pokuta uložená za celní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

§ 259

Zabrání zboží

(1) Nebyla-li za celní delikt uložena sankce propadnutí zboží uvedeného v § 256 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže nenáleží pachateli celního deliktu a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního deliktu uplynulo šest let. Ustanovení § 256 odst. 2 platí obdobně.

(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.

§ 260

Místní příslušnost

(1) Celní delikty projednají celní orgány, v jejichž obvodu má příslušná osoba sídlo nebo bydliště.

(2) Nemá-li tato osoba sídlo nebo bydliště v tuzemsku, projedná celní delikt celní orgán, v jehož obvodu byl celní delikt spáchán, nebo celní orgán, v jehož obvodu byl celní delikt zjištěn.

HLAVA JEDENÁCTÁ

CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO A VYMÁHÁNÍ NEDOPLATKŮ

DÍL PRVNÍ

CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO

§ 261

(1) K zajištění cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a pokuty vzniká podle tohoto zákona celní zástavní právo k věcem, popřípadě pohledávkám dlužníka nebo ručitele. Rozhodnutí celních orgánů o tom, na které věci, popřípadě pohledávky dlužníka nebo ručitele se celní zástavní právo vztahuje, se doručí dlužníku nebo ručiteli, který se proti němu může odvolat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.

(2) Rozhodnutí musí obsahovat druh pohledávky, její výši a předmět celního zástavního práva.

(3) Rozhodnutí o zřízení celního zástavního práva se s vyznačením jeho právní moci a vykonatelnosti zašle podle povahy věci buď k záznamu celního zástavního práva v příslušné evidenci, nebo držiteli zástavy, popřípadě poddlužníkovi.

DÍL DRUHÝ

VYMÁHÁNÍ NEDOPLATKŮ

§ 262

(1) Nejsou-li clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů uhrazeny v zákonné lhůtě, vyzvou celní orgány dlužníka, aby tento nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek.

(2) Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně.

(3) Vymáhání provádějí celní orgány exekucí. O provedení exekuce mohou celní orgány požádat též soud.

(4) Exekuční titul pro exekuci je vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění.

(5) Exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na

• a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky,

• b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.,

• c) prodej movitých věcí,

• d) prodej nemovitostí.

(6) Pro výkon exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi nebo ručiteli a dalším osobám, kterým jsou exekučním příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti němu podat do patnácti dnů námitky. O námitkách rozhodne celní orgán, který exekuci nařídil. Pokud byla zahájena exekuce podle odstavce 2, je proti exekučnímu příkazu připuštěno odvolání, stejně jako u výzvy podle odstavce 1.

(8) Výkon rozhodnutí může být odložen, žádá-li dlužník nebo ručitel o splátky, o posečkání nebo o prominutí cla, a i bez žádosti, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány.

(9) Prokáže-li se v průběhu dalšího vymáhání, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží dlužníkovi nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky náhrada v dvojnásobné výši úroku uvedeného v § 233 odst. 3. Pokud ještě exekuce trvá, zruší ji celní úřad z úřední povinnosti. Je-li skutečná škoda způsobená neoprávněným vymáháním vyšší než zákonem přiznaná náhrada, uhrazuje se tato škoda místo náhrady.

§ 263

Exekuční náklady

(1) Exekuční náklady hradí dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně.

(2) Náhrada exekučních nákladů záleží jednak v náhradě nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje, jednak v náhradě hotových výdajů celních orgánů.

(3) Náhrada nákladů za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kčs. Bylo-li pro týž nedoplatek vykonáno zabavení několika samostatnými úkony, nebo bylo-li zabavení opakováno, náhrada nákladů za výkon zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom jednou.

(4) Náhrada nákladů za výkon prodeje činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kčs.

(5) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se počítá z částky zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru.

(6) Dlužník je povinen k úhradě exekučních nákladů z výkonu zabavení podle odstavce 3 vždy, jakmile k výkonu exekuce pověřený pracovník celního úřadu nebo soudu oznámil dlužníku nebo jeho zástupci příčinu svého příchodu a sepsal úvodní větu zájemního protokolu nebo jakmile byl odeslán exekuční příkaz.

(7) U exekučních nákladů za výkon prodeje podle odstavce 4 je dlužník povinen k jejich úhradě vždy, jakmile došlo k zahájení dražby a byla sepsána úvodní věta dražebního protokolu.

(8) Náhradu hotových výdajů hradí dlužník, i když k výkonu prodeje nedošlo.

(9) Náhradu hotových výdajů hradí dlužník ve skutečné výši do 30 dnů ode dne, kdy mu jejich výše byla sdělena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitku podle § 264.

(10) Týká-li se výkon zabavení nebo výkon prodeje více dlužníků nebo je uskutečňován společně a hotové výdaje se těchto případů týkají, rozvrhuje se jejich výše podle poměru jednotlivých nedoplatků.

(11) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se vymáhá současně s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí.

DÍL TŘETÍ

NÁMITKY

§ 264

(1) Dlužník nebo ručitel může uplatnit námitku proti jakémukoliv úkonu celních orgánů v souvislosti s řízením vymáhacím nebo zajišťovacím.

(2) Námitka musí být podána písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy se o úkonu dověděl, a to u celního orgánu, který úkon provedl. Celní orgán posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní.

(3) Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení.

HLAVA DVANÁCTÁ

ZAJIŠTĚNÍ A PRODEJ ZBOŽÍ

DÍL PRVNÍ

ZAJIŠTĚNÍ ZBOŽÍ

§ 265

(1) Celní orgány mohou k projednání nezákonného dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží zajistit zboží, o kterém lze důvodně předpokládat, že

• a) bylo ke spáchání celního přestupku užito nebo určeno, anebo bylo celním přestupkem získano nebo bylo nabyto za zboží celním přestupkem získané, nebo

• b) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.

(2) Celní orgány mohou zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.

§ 266

(1) Celní orgány vydají o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno. Proti rozhodnutí o zajištění zboží se může osoba, které bylo zboží zajištěno, odvolat ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.

(2) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.

(3) Zboží, které lze podle § 264 zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.

§ 267

(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celním orgánům vydat.

(2) Není-li zajištěné zboží na výzvu celních orgánů vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.

(3) O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní orgány potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.

§ 268

(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 268, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.

(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, nebo mají-li celní orgány pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, nevydají zboží a odkáží tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.

DÍL DRUHÝ

PRODEJ ZBOŽÍ

§ 269

(1) Celní orgány mohou prodat dočasně uskladněné zboží, jestliže nebylo celní prohlášení podáno ve lhůtě stanovené v § 48.

(2) Celní orgány mohou prodat zboží zajištěné podle § 264 odst. 1, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za celní přestupek nebo za celní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(3) Celní orgány mohou zboží, podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata, zajištěné podle § 264 odst. 1 ihned prodat.

§ 270

(1) Celní orgány prodají zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupují podle zvláštních předpisů.^5)

(2) Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodají celní orgány osobám způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.

(3) Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem stanoveným zvláštními předpisy.

§ 271

(1) Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní orgány oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje státu.

(2) Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celních orgánů nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáží celní orgány tuto osobu, aby svůj nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

(3) O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.

§ 272

(1) Celní orgány jsou oprávněny prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,

• a) u něhož bylo vysloveno propadnutí, nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech,

• b) u něhož bylo vysloveno propadnutí věci, nebo které bylo zabráno v trestním řízení konaném o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu a tranzitu zboží,

• c) které deklarant přenechal ve prospěch státu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při prodeji, popřípadě jiném nakládání se zbožím uvedeným v odstavci 1.

HLAVA TŘINÁCTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 273

Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů uhrazeny v československé měně, mohou celní orgány na jejich úhradu přijímat i zahraniční měnu. K přepočtu zahraniční měny na československé koruny se použije nákupního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.

§ 274

Obsahuje-li mezinárodní smlouva ustanovení odchylná od tohoto zákona nebo od předpisů podle něho vydaných, platí ustanovení mezinárodní smlouvy.

§ 275

Celní statistika

(1) Celní orgány zabezpečují sběr údajů a zpracování informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení na základě dokladů předepsaných v celním řízení.

(2) Způsob vedení celní statistiky upraví ministerstvo v dohodě s Federálním statistickým úřadem vyhláškou.

§ 276

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány

• a) ve věcech celních přestupků obecné předpisy o přestupcích,^6)

• b) v ostatních věcech obecné předpisy o správním řízení.^1)

§ 277

Rozhodnutí o povolení režimu

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení režimu s ekonomickými účinky musí být vydáno ve lhůtě tří měsíců ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem. Tato lhůta může být prodloužena pouze tehdy, jestliže rozhodnutí nelze vzhledem ke složitosti případu vydat v tříměsíční lhůtě; příslušný celní orgán musí o skutečnosti, která mu brání vydat rozhodnutí, uvědomit žadatele ještě před uplynutím této lhůty, uvést důvody a určit lhůtu, ve které rozhodnutí vydá.

(2) Rozhodnutí, jímž se uděluje povolení k použití režimu s ekonomickými účinky, nemusí mít písemnou formu.

§ 278

(1) Není-li stanoveno jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Celní orgány mohou odkladný účinek rozhodnutí ve výjimečných případech povolit, vyžadují-li to oprávněné zájmy osoby, jež je rozhodnutím dotčena, a neztíží-li se tím vymáhání nedoplatků nebo nebrání-li tomu obecný zájem.

(2) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o uložení sankce za celní přestupek nebo celní delikt má odkladný účinek, který nelze vyloučit.

§ 279

Zajištěním a stanovením celního dluhu a promlčením práva vymáhat nedoplatek cla podle tohoto zákona se rozumí také zajištění a stanovení daňové a poplatkové povinnosti při dovozu a promlčení práva vymáhat daně a poplatky při dovozu.

§ 280

Na celní řízení zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona se užije předpisů platných před tímto dnem; nových předpisů se užije pouze tehdy, jestliže je to pro deklaranta výhodnější.

§ 281

Pokud celní orgány vykonávají oprávnění podle zvláštních předpisů a pokud tyto předpisy nestanoví jinak, mají stejná práva a povinnosti jako při celním dohledu. Totéž platí o právech a povinnostech subjektů, které tomuto dohledu podléhají.

§ 282

Zrušují se:

• 1. § 16 až 22, § 24 až 31, § 33 až 39 a § 41 až 123 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákonů č. 117/1983 Sb., č. 5/1991 Sb. a č. 217/1992 Sb.

• 1. § 2, 3 a 4 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 525/1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník.

§ 283

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Stráský v. r.

Kováč v. r.

^1) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě a harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně.

^2) Všeobecná dohoda o clech a obchodu (vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu, v platném znění). Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokol k ní (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb.).

^3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^4) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích.

^5) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, v platném znění.

^6) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon ČNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.