← Aktuální text · Historie

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o změnách některých prováděcích předpisů v nemocenském a sociálním zabezpečení

Aktuální text a fecha 1992-12-31
Čl. I

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 113/1975 Sb., vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 79/1982 Sb., vyhlášky č. 154/1983 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb., vyhlášky č. 134/1984 Sb., vyhlášky č. 239/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 4

Rozhodné období

Jestliže pracovník měl v rozhodném období započitatelný příjem, avšak podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., není ani jeden kalendářní den, kterým by se dělil vyměřovací základ, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 6 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.“.

„(1) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání vstoupil do dalšího zaměstnání, ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, nikoliv souběžně s ním, a pracovní neschopnost vznikla za trvání dalšího zaměstnání, náleží mu nemocenské jen z tohoto dalšího zaměstnání.“.

„(2) Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny ošetřování člena rodiny a péče o dítě mladší 10 let, za které náleží pracovníku započitatelný příjem, s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.“.

„§ 44

Pro stanovení, poskytování a výplatu peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení prvního oddílu, s výjimkou § 24 a 25.“.

„§ 51

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny tak, že haléřové částky do 50 haléřů včetně se zaokrouhlují směrem dolů a haléřové částky nad 50 haléřů směrem nahoru.“.

„§ 79

(1) Kde se v této vyhlášce mluví o pracovníku (pracovnici), rozumí se tím osoby uvedené v § 2 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Kde se v této vyhlášce mluví o organizaci nebo závodu, rozumí se tím právnické a fyzické osoby uvedené v § 17 odst. 1 nebo odst. 3 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.“.

Čl. II

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 2

Za domácké pracovníky se pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě, v dohodě o pracovní činnosti nebo jiným způsobem, pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.“.

„§ 5

Omezení nároku na nemocenské

Odvedl-li domácký pracovník práci za odváděcí období, ve kterém byl také pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu lázeňské péče uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, omezí se výše jeho nemocenského za dny, které z doby jeho pracovní neschopnosti (karantény) připadají na toto období tak, aby nemocenské a započitatelný příjem^26) za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se dennímu vyměřovacímu základu vynásobenému počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.“.

„§ 7

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Jestliže průměr započitatelných příjmů domácké pracovnice, připadající na jeden kalendářní den, je nižší než mzda (plat) stanovená pro domáckou práci, kterou vykonává, považuje se za tento průměr tato mzda (plat).“.

„§ 21

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se do vyměřovacího základu pracovníka na nepravidelnou výpomoc zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.“.

Ve větě druhé se slova „student (žák)“ nahrazují slovem „žák“.

„(2) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a odborného učiliště trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.“.

„(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek, které získaly vysokoškolské vzdělání, 48 Kčs a u ostatních studentek 40 Kčs.“.

„§ 52

Nemocenské

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.“.

„§ 57

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem interního vědeckého aspiranta se považuje stipendium.“.

„Členové obecních zastupitelstev“.

„(2) Pracovník na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

„§ 72

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 21 platí pro pracovníky na dohodu obdobně.

§ 73

Omezení nároku na nemocenské

Pro pracovníka na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.“.

„§ 77

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pracovník na dohodu pojištěn.“.

„(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

„§ 85

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 21 platí pro pečovatele obdobně.“.

„(2) Denní výše nemocenského se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 131 Kčs.“.

„(3) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí 40 Kčs.“.

„§ 104

Zemřel-li občan následkem úrazu utrpěného při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám nebo při odstraňování jejich následků, při výkonu záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku, při výkonu veřejné funkce a při přípravě k obraně České republiky nebo v přímé souvislosti s některou z těchto činností anebo následkem onemocnění přenosnou nebo parazitární nemocí, která vznikla v příčinné souvislosti s některou z těchto činností, náleží jeho pozůstalým pohřebné ve stejné výši jako při úmrtí pracovníka, pokud po takovém občanu nevznikl nárok na pohřebné v této výši již z jiného důvodu.“.

Čl. III

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., se mění takto:

Čl. IV

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1991 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 50/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., se mění takto:

„(1) Výše peněžité pomoci v mateřství u uchazeček o zaměstnání, které získaly vysokoškolské vzdělání, činí 48 Kčs a u ostatních uchazeček o zaměstnání 40 Kčs.“.

Čl. V

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

Čl. VI

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., vyhlášky č. 378/1991 Sb., zákona č. 463/1991 Sb., vyhlášky č. 545/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 111/1992 Sb., vyhlášky č. 115/1992 Sb., zákona č. 235/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 10

Doba zaměstnání v cizině

K § 8 odst. 1 a § 11 písm. b) zákona

(1) Zaměstnáním v cizině uvedeném v § 8 odst. 1 písm. a) až d) zákona se rozumí zaměstnání vykonávané v cizině pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo (bydliště) v cizině, popřípadě členství v družstvu spojené s pracovní činností pro družstvo, které má sídlo v cizině.

(2) Zaměstnáním v cizině uvedeném v § 8 odst. 1 písm. g) zákona se rozumí výkon samostatné výdělečné činnosti v cizině podle cizích právních předpisů a na základě registrace, ohlášení nebo povolení podle těchto předpisů; za zaměstnání v cizině se však nepovažuje, je-li samostatná výdělečná činnost prováděna mimo území České republiky jen v rámci obchodních a jiných podnikatelských vztahů na základě oprávnění k výkonu těchto činností vyplývajícího z právních předpisů České republiky.“.

„§ 11a

Hrubé výdělky po 31. prosinci 1992

(1) Hrubým výdělkem po 31. prosinci 1992 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.^87)

(2) Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a odst. 2 až 4 a 6 platí zde obdobně.“.

„(9) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nepoužijí při výpočtu průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků podle § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 za dobu, kdy trvalo důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo po kterou bylo zaplaceno pojistné za dobu výkonu zaměstnání v cizině.“.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.

„(2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se před 1. lednem 1993 rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 a po 31. prosinci 1992 výdělky uvedené v § 11a odst. 1; hrubými výdělky jsou dále odměny z dohod o pracovní činnosti, a to i když tato činnost nezakládala účast na důchodovém zabezpečení.“.

„(8) U osob samostatně výdělečně činných se pro účely hodnocení podmínky podstatného poklesu výdělku považuje za výdělek vyměřovací základ.^87)“.

„(1) Příjem je hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1, včetně odměn z dohod o pracovní činnosti, peněžitých dávek nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujících pracovní příjem a náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrad za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě. Za příjem občanů pracujících v zahraničí se považuje příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vycestováním do zahraničí. Za příjem pracovníků v zahraničí se do 31. prosince 1992 považuje příjem podle předpisů platných před 1. lednem 1993.“.

„(7) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1993 se hodnotí před tímto dnem doba zaměstnání sezónních a kampaňových pracovníků, pracovníků na nepravidelnou výpomoc, pracovníků v zahraničí, členů výborů lidové kontroly a uměleckých aspirantů.“.

„(4) Hrubé výdělky pracovníků v zahraničí a uměleckých aspirantů před 1. lednem 1993 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem.“.

Čl. VII

Přechodná ustanovení

(1) Jestliže studentce nebo žákyni nebo občance se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, poskytuje se jí tato dávka od 1. ledna 1993 ve výši, v níž jí náleží podle této vyhlášky, pokud je to pro ni výhodnější.

(2) Jestliže uchazečce o zaměstnání vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 182/1968 Sb. před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, poskytuje se jí tato dávka od 1. ledna 1993 ve výši, v níž jí náleží podle této vyhlášky.

(3) Jestliže uchazečce o zaměstnání vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 182/1968 Sb. před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, poskytuje se jí dále po 31. prosinci 1992 ve výši podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i pro poskytování peněžité pomoci muži.

(5) Vznikl-li žáku nárok na nemocenské před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, náleží mu nemocenské do skončení této pracovní neschopnosti podle dosavadních předpisů.

(6) Podle této vyhlášky (čl. VI bod 17) se posuzuje od 1. ledna 1993 dosavadní zaměstnání, i když nemoc z povolání vznikla před tímto dnem.

Čl. VIII

Zrušuje se § 3 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.

Čl. IX

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993 s výjimkou ustanovení čl. VI bodů 22, 26 a 27, která nabývají účinnosti dnem 1. března 1993.

Ministr:

v z. JUDr. Kos v. r.

I. náměstek

^1) § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.

^2) § 195 odst. 3 zákoníku práce.

^3) § 17 odst. 4 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

^26) § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.

^27) Čl. V písm. a) zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.

^10) § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.

^1) § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.

^86) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

^87) § 5 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.