Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

(1) Za vozidla kategorií M1 a N1 lze připojit brzděný přívěs kategorie O1, jehož okamžitá hmotnost, a O2, jehož celková hmotnost nesmí být větší než celková hmotnost tažného vozidla. K vozidlům kategorií M1G a N1G lze připojit i přívěs kategorií O1 a O2, jehož celková hmotnost může být až 1,5 násobek celkové hmotnosti tažného automobilu. V žádném případě celková hmotnost přívěsu nesmí být větší, než stanoví výrobce daného tažného automobilu.

(2) Pokud ministerstvo při schvalování technické způsobilosti typu přívěsu kategorií O1 a O2 nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h^-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

(3) Obytné přívěsy (caravany) kategorií O1 a O2, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985, musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy a musí být podle nich homologovány.^70) Zvláštní předpisy pro obytné přívěsy^70) platí přiměřeně i pro ostatní přívěsy kategorií O1 a O2 se spojovacím zařízením s koulí ISO 50, s výjimkou přívěsů, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

§ 78

Dvoukolová motorová vozidla kategorie L

(1) Dvoukolové motorové vozidlo musí být opatřeno stojánkem nebo jiným zařízením umožňujícím jeho bezpečné postavení. Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985 a jejichž pohotovostní hmotnost je větší než 150 kg, musí být opatřena ještě pohotovostním stojánkem.

(2) Pohyblivé části pohonů (řetěz, hřídele apod.) musí mít bezpečnostní kryt.

(3) Ochranné kryty (kryt před řidičem, kryt kolen apod.) nesmějí přesahovat největší šířku vozidla měřenou přes řídítka, snižovat manévrovací schopnost a ovládání vozidla, snižovat výhled ani být příčinou zranění řidiče.

(4) Mezi ovládacími orgány vozidla a pevnými částmi vozidla musí být ve směru obvyklého přístupu k těmto orgánům a jejich pohybu dostatečně velký, nejméně 70 mm široký volný prostor; u pedálů se tato hodnota posuzuje od středu nášlapných ploch na obě strany.

(5) Všechny ovládací orgány vozidla, které mohou při dopravní nehodě zvětšit vážnost zranění jak řidiče, tak osob střetnuvších se s vozidlem, musí být zakončeny tak, aby bylo možno do této části vepsat kouli o průměru nejméně 19 mm. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

(6) Pokud bylo při schválení technické způsobilosti typu dvoukolového motorového vozidla dovoleno přepravovat na vozidle spolujezdce, musí být vozidlo vybaveno dalším sedadlem umístěným za sedadlem řidiče nebo dvousedlem; v tomto případě po obou stranách vozidla na jeho pevných částech musí být namontovány opěry pro nohy spolujezdce. Sedlo musí být upevněno bezpečně a pevně a musí být odpovídajícím způsobem odpruženo.

§ 79

Přípojná vozidla dvoukolových motorových vozidel kategorie L

(1) Postranní vozíky jsou určeny pro přepravu buď jedné dospělé osoby, nebo nákladu; postranní vozíky smějí být připojeny jen na pravé straně dvoukolového motorového vozidla kategorie L3, u něhož objem válců motoru je nejméně 170 cm^3 a jehož konstrukce toto připojení umožňuje.

(2) Celková hmotnost postranního vozíku nesmí být větší než 60 % celkové hmotnosti dvoukolového motorového vozidla kategorie L3.

(3) Rozvor mezi kolem postranního vozíku a předním kolem dvoukolového motorového vozidla kategorie L3 nesmí být větší než rozvor kol vlastního dvoukolového vozidla.

(4) Přívěsný vozík za dvoukolové motorové vozidlo je určen pouze pro přepravu nákladů; smí být připojen k dvoukolovému motorovému vozidlu, jehož konstrukce připojení umožňuje.

(5) Celková hmotnost přívěsného vozíku nesmí být větší než 50 % pohotovostní hmotnosti dvoukolového motorového vozidla; přívěsný vozík nemusí být vybaven brzdou.

(6) Vzdálenost nápravy nebo osy kol přívěsného vozíku od osy zadního kola tažného vozidla nesmí být větší, než je rozvor kol tažného vozidla.

§ 80

Terénní vozidlo

(1) Za terénní vozidla se pokládají vozidla, pokud splňují dále uvedené podmínky.

(2) Vozidlo kategorie N1 celkové hmotnosti nepřesahující 2 tuny a vozidlo kategorie M1, u kterého

• nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně vozidla, u kterého může být pohon jedné nápravy odpojen,

• je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením, kterým se dosáhne podobného účinku, a

• stoupavost sólo vozidla, stanovená jednoduchým kinematickým výpočtem, je nejméně 30 %.

Výše uvedené vozidlo musí dále z uvedených šesti podmínek splnit nejméně pět

• přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

• zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20 °,

• přechodový úhel musí být nejméně 20 °,

• světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm,

• světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm,

• světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm.

Podmínky stanovené v tomto odstavci musí vozidlo splnit při pohotovostní hmotnosti a musí být obsazeno řidičem, jehož hmotnost se uvažuje jednotně 75 kg. Pro plnění podmínek předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje se zařízením proti vklínění (podjetí) vozidel.

(3) Vozidlo kategorie N1 celkové hmotnosti přesahující 2 tuny nebo vozidlo kategorie N2, M2 nebo M3 celkové hmotnosti nepřesahující 12 tun se pokládá za terénní vozidlo, pokud buď má současně poháněna všechna kola, včetně vozidla, u něhož může být odpojen pohon jedné nápravy, nebo pokud jsou splněny následující tři podmínky

• nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen,

• je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně zařízením s podobným účinkem,

• stoupavost sólo vozidla, stanovená jednoduchým kinematickým výpočtem, je nejméně 25 %.

Výše uvedené vozidlo musí dále z uvedených šesti podmínek splnit nejméně pět

• přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

• zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20 °,

• přechodový úhel musí být nejméně 20 °,

• světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm,

• světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm,

• světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm.

Podmínky stanovené v tomto odstavci musí vozidlo splnit při celkové hmotnosti. Pro plnění podmínek předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje se zařízením proti vklínění (podjetí) vozidel.

(4) Vozidlo kategorie M3 celkové hmotnosti přesahující 12 tun nebo vozidlo kategorie N3 se pokládá za terénní vozidlo, pokud buď má poháněna všechna kola, včetně vozidla, u něhož může být odpojen pohon jedné nápravy, nebo pokud jsou splněny následující tři podmínky

• nejméně polovina kol je poháněna,

• vozidlo má nejméně jeden uzávěr diferenciálu nebo nejméně jedno zařízení, kterým se dosáhne podobného účinku, a

• stoupavost sólo vozidla, stanovená jednoduchým kinematickým výpočtem, je nejméně 25 %.

Toto vozidlo musí dále z uvedených šesti podmínek splnit nejméně čtyři

• přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

• zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

• přechodový úhel musí být nejméně 25 °,

• světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 250 mm,

• světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 250 mm,

• světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 300 mm.

Podmínky stanovené v tomto odstavci musí vozidlo splnit při celkové hmotnosti. Pro plnění podmínek předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje se zařízením proti vklínění (podjetí) vozidel.

§ 81

Traktory

(1) Traktory jsou dvou nebo vícenápravová vozidla opatřená pneumatikami (§ 6), jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h^-1. Přesahuje-li konstrukční rychlost hodnotu nejvýše 40 km.h^-1, považují se tyto traktory za silniční vozidla kategorie N (§ 5).

(2) Traktor může být vybaven sedadly pro spolujezdce za těchto podmínek:

• a) sedadla pro spolujezdce mohou být nejvýše dvě,

• b) jsou-li tato sedadla umístěna na blatnících (krytech kol), smí být na jednom blatníku pouze jedno sedadlo,

• c) každé sedadlo pro spolujezdce musí být spolehlivě připevněno k traktoru, musí mít opěradlo nejméně s jednou loketní opěrou nebo madlem pro držení a odpovídající opěru pro nohy,

• d) sedadlo pro spolujezdce musí mít šířku nejméně 400 mm a hloubku nejméně 300 mm,

• e) žádné sedadlo pro spolujezdce včetně opěry pro nohy nesmí přesahovat vnější obrys traktoru, s výjimkou traktorů o celkové šířce nejvýše 1,4 m, u nichž sedadlo spolujezdce smí přesahovat obrys nejvýše o 50 mm na každé straně vozidla.

(3) V rozsahu od pohotovostní až po celkovou hmotnost traktoru nesmí být hmotnost připadající na řízenou nápravu (měřeno při stání na vodorovné vozovce) menší než 25 % okamžité hmotnosti traktoru. Připouští se však nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování různých pracovních nářadí a nákladních plošin při současném snížení nejvyšší rychlosti na 15 km.h^-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než

• 20 % u traktorů o okamžité hmotnosti nejvýše 3,2 t,

• 19 % u traktorů o okamžité hmotnost vyšší než 3,2 t, avšak nejvýše 4,5 t,

• 18 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než 4,5 t.

(4) Na traktoru může být upevněna nákladní plošina za těchto podmínek:

• a) plošina musí být upevněna souměrně k jeho podélné střední rovině a nesmí být výše než 1,5 m nad rovinou vozovky,

• b) plošina nesmí omezovat výhled řidiče, omezovat ovladatelnost traktoru a narušovat předepsanou geometrickou viditelnost jeho vnějšího osvětlení,

• c) šířka plošiny nesmí přesahovat jeho celkovou šířku.

(5) Traktorem nesené nářadí (pracovní stroj nesený) a jeho upevnění musí v přepravní poloze na pozemní komunikaci odpovídat požadavkům na plošinu [odstavec 4 písm. b) tohoto paragrafu]; šířka nesmí být větší než 3 m.

(6) Traktory, kromě traktorů, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972, musí být vybaveny schválenou ochrannou konstrukcí nebo kabinou řidiče se stejnými vlastnostmi z hlediska bezpečnosti jako ochranná konstrukce. Pracovní místo řidiče a kabina řidiče musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo vycházet z doporučených technických norem.^80) Ustanovení § 40 až 43 této vyhlášky pro traktory neplatí.

(7) Zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na traktoru musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy.^81)

(8) Vertikální nastavení světlometů traktorů s potkávacím světlem, měřeno při stání a v rozsahu od pohotovostní do celkové hmotnosti vozidla, u světlometů, jejichž výška je

• a) 500 mm až 1200 mm, musí být v rozsahu sklonů - 0,5 % až - 4 %, přičemž žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla nesmí být dále než 115 m od předního obrysu vozidla,

• b) 1200 mm až 1500 mm, musí být v rozsahu sklonů - 4 % až - 6 %, přičemž žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla nesmí být dále než 115 m od předního obrysu vozidla,

• c) nad 1500 mm, musí být pod sklonem nejvíce - 6 %, přičemž nesmí být žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla dále než 115 m od předního obrysu vozidla.

(9) Zařízení, která zajišťují brzdění provozní, parkovací a nouzové, mohou mít společné části za těchto podmínek:

• a) musí mít nejméně dva na sobě nezávislé a oddělené ovládací orgány a převody,

• b) je-li společný orgán pro provozní a nouzové brzdění, musí být soustava parkovacího brzdění provedena tak, aby mohla působit i při pohybujícím se vozidle,

• c) činné elementy vlastního brzdového ústrojí pro parkovací brzdění musí být udržovány v zabrzděné poloze výhradně mechanickými částmi.

V případě, že je traktor vybaven zařízením pro brzdění přípojných vozidel, musí být soustava pro parkovací brzdění traktoru provedena tak, že při jejím použití uvede do činnosti soustavu pro provozní brzdění přípojného vozidla nebo pracovního stroje přípojného.

(10) Soubor brzdových zařízení traktoru nebo jeho jízdní soupravy musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy,^82) s výjimkou hodnot brzdných účinků při zkoušce typu 0 a musí být podle nich schváleny. Při provozním brzdění nesmí traktor nadměrně vybočovat ze směru jízdy a nesmí docházet k blokování kol. Jestliže brzdové zařízení působí pouze na kola jedné nápravy, nesmí působit přes vypínatelná převodová ústrojí. Účinek parkovacího brzdění musí spolehlivě zabránit protáčení kol traktoru zatíženého na celkovou hmotnost na svahu (ve stoupání i klesání) nejméně 18 % bez použití vypojitelného pohonu náprav. (Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti traktoru (jízdní soupravy) a rozložení hmotností připadajících na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny).

Hodnoty brzdných účinků traktoru při zkoušce typu 0

Max. konstrukční rychlost (vj) [km.h-1]	Brzdná dráha (s) [m]	Jmenovitá brzdná dráha (sj) [m]
	provozní brzdění (A)	zbývající brzdný účinek (B)	(A)	(B)
25	0,1.v+v285	0,1.v+v245	9,85	16,39
30	0,1.v+v290	0,1.v+v245	13,00	23,00
40	0,15.v+v2130	0,15 . v+2v2115	18,30	33,83

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v § 30 této vyhlášky. Brzdné účinky musí být splněny i při spojení traktoru do soupravy s nebrzděným přípojným vozidlem.

(11) Traktory mohou být vybaveny pro brzdění přípojných vozidel spojením vzduchotlakovým nebo hydraulickým. Traktory vybavené spojením pro vzduchotlakové brzdění, u nichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky a které budou poprvé uváděny do provozu počínaje dnem 1. 7. 1997, musí mít jak jednohadicový inverzní, tak i dvouhadicový systém. Požadavek pro dvouhadicový systém musí splňovat traktor, který je určen k tažení přípojného vozidla kategorie OT4. U dvouhadicového systému musí doba náběhu tlaku vzduchu ve spojkové hlavici splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.^83)

(12) Traktor může být trvale uzpůsoben jako speciální. V tomto případě není určen k tažení, tlačení, nesení nebo pohonu určitých nářadí, strojů nebo přípojných vozidel, ale k trvalému provádění specifických prací nebo činností s trvale namontovaným speciálním zařízením. Speciální traktor musí plnit ustanovení této vyhlášky týkající se traktoru.

(13) Výrobce traktoru s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 10 tohoto paragrafu stanoví nejvyšší hodnotu celkové hmotnosti brzděného a nebrzděného přípojného vozidla, která nesmí překročit limity stanovené zvláštním předpisem.^82) Oba údaje musí být uvedeny v dokumentaci a u traktorů uvedených do provozu po 1. 7. 1984 musí být na zádi traktoru vyznačena nejvyšší přípustná hodnota celkové hmotnosti přípojného vozidla.

(14) Nádrž na motorovou naftu u traktoru může být umístěna nad motorem nebo vedle něj za podmínky, že při plnění nádrže nesmí ani při jejím přelití dojít k polití horkých částí motoru, výfukového potrubí nebo elektrického zařízení. Oddělení takové nádrže a motoru dělicí stěnou z nehořlavého materiálu se nevyžaduje.

(15) Před, za nebo na traktor smí být připojována pouze vozidla nebo stroje, po jejichž připojení traktor nebo jeho jízdní souprava splňuje podmínky této vyhlášky.

§ 82

Pásová vozidla

(1) Pásová vozidla jsou vozidla, jejichž pojezdové ústrojí se stýká s vozovkou prostřednictvím kovových nebo pryžových elementů.

(2) Na pozemních komunikacích se smí používat pásových vozidel, jen jsou-li opatřena pryžovými pásy nebo kovovými pásy s pryžovými bloky na opěrných plochách. Nosné kladky musí být samostatně odpruženy a opatřeny pryžovými obručemi o výšce nejméně 40 mm. Pryžové bloky nebo obruče nesmí být tvrdší než 70 Shore. Připouští se použití i jiných materiálů s ekvivalentními vlastnostmi.

(3) Ustanovení platná pro traktory platí přiměřeně i pro pásové traktory určené ke stejným pracím s výjimkou pevnosti ochranné konstrukce, na které se vztahují mezinárodní předpisy.

§ 83

Traktorové přívěsy

(1) Traktorové přívěsy jsou jednonápravová nebo dvounápravová přípojná vozidla kategorií OT1, OT2, OT3, OT4, určená k přepravě nákladů. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 40 km.h^-1.

(2) Pro traktorové přívěsy platí ustanovení části III. této vyhlášky, pokud z nich nevyplývá jinak s odchylkami stanovenými v odstavcích 3 až 8 tohoto paragrafu.

(3) Soubor brzdových zařízení musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy^82) s výjimkou hodnot účinku brzdění při zkoušce typu 0.

(4) Traktorové přívěsy s celkovou hmotností vyšší než 6,0 t, u nichž technická způsobilost bude schválena ode dne účinnosti této vyhlášky a které budou poprvé evidovány po dni 1. 7. 1997, musí mít dvouhadicový vzduchový propojovací systém brzdové soustavy.

(5) Dvounápravové traktorové přívěsy s celkovou hmotností vyšší než 6,0 t, u nichž technická způsobilost bude schválena ode dne účinnosti této vyhlášky a které budou poprvé evidovány po 1. 7. 1997, musí mít brzdovou soustavu pro provozní brzdění takovou, aby v případě poruchy v jejím převodu bylo možno brzdit část kol s účinkem rovnajícím se nejméně 30 % účinku předepsaného pro provozní brzdění; do neporušené části se musí i nadále dodávat energie pro brzdění.

(6) U traktorových přívěsů se vzduchotlakovou brzdovou soustavou musí doba náběhu tlaku a zásobníky energie splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.^83)

(7) Nájezdovou brzdovou soustavou mohou být vybaveny traktorové přívěsy, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 t. Takový přívěs může být připojen jen k traktoru, jehož pohotovostní hmotnost je shodná nebo vyšší, než celková hmotnost přívěsu.

Hodnoty účinků provozního brzdění traktorových přívěsů při zkoušce typu 0

Max. konstrukční rychlost (vj) [km.h-1]	Brzdná dráha (s) [m]	Jmenovitá brzdná dráha (sj) [m]
25	0,1.v+v285	9,85
30	0,1.v+v290	13,00
40	0,15.v+v2130	18,31

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v § 30 této vyhlášky.

Uvedené podmínky neplatí pro traktorové přívěsy s konstrukční rychlostí nejvýše 25 km.h^-1, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

(8) Vnější osvětlení a světelná signalizace traktorových přívěsů musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou, kromě požadavku na vybavení svítilnou pro zadní mlhové světlo.

ČÁST ČTVRTÁ

Technické podmínky, konstrukce a provedení jiných vozidel

§ 84

Pracovní stroje samojízdné

(1) Pracovní stroje samojízdné (včetně zemědělských a lesnických) jsou jiná vozidla, která podle svého účelu a podle svých zvláštních, s jiným vozidlem pevně spojených zařízení, jsou zejména určena a vhodná k vykonávání práce. (K pracovním strojům patří např. rýpadla, nakladače, válce, frézy, jeřáby a podobná zdvihací zařízení, úklidové stroje, dozéry, skrejpry, sklízecí mlátičky, sklízecí řezačky, grejdry a dále motorové vozíky ve smyslu ČSN 26 8805 apod.).

(2) Pro pracovní stroje samojízdné platí tento paragraf a dále ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

(3) Soubor brzdových zařízení pracovních strojů samojízdných s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 30 km.h^-1 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro brzdění provozní, nouzové a parkovací.^10) (Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti stroje (jízdní soupravy) a rozložení hmotností na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny). Pro výpočet brzdné dráhy platí tyto vzorce:

provozní brzdění:s≤0,15 v+v2115

nouzové brzdění:s≤0,15 v+2 v2115

s tím, že zkušební rychlost vozidla se stanoví na hodnotu v = 40 km.h^-1. U strojů, které této rychlosti nedosahují, v = nejvyšší konstrukční rychlosti. Význam označení a jednotky jsou stejné jako v § 30 této vyhlášky.

(4) Soubor brzdových zařízení pracovních strojů samojízdných s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h^-1 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem nebo vycházející z doporučené technické normy.^84)

(5) Účinek parkovacího brzdění pracovních strojů samojízdných musí spolehlivě zabránit protáčení kol vozidla zatíženého na celkovou hmotnost na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 18 % bez použití vypojitelného pohonu náprav.

(6) Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci pracovních strojů samojízdných musí splňovat podmínky stanovené v části III. této vyhlášky. V odůvodněných případech mohou být umístěna odchylně, a to

• a) světlomety s potkávacím světlem ve výši až 1500 mm; další dva doplňkové světlomety s potkávacím světlem v případě, že je tento stroj vybaven zařízením pro čelně nesené nářadí, ve výši až 2800 mm, přičemž zapojení musí být provedeno tak, že nesmí svítit oba páry současně,

• b) svítilny s obrysovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů činných svítících ploch nesmí být menší než 500 mm,

• c) svítilny s brzdovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky,

• d) svítilny se směrovými světly ve výši až 2100 mm, přičemž spodním okrajem činné svítící plochy nesmí být níže než 500 mm nad rovinou vozovky,

• e) zadní odrazky spodním okrajem činné plochy ve výši nejméně 500 mm a horním okrajem činné plochy nejvýše 1200 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů jejich činných ploch nesmí být menší než 500 mm.

(7) Při provozu na pozemních komunikacích musí být stroj ve schválené přepravní poloze. Za stroj nesmí být na pozemních komunikacích zapojována přípojná vozidla, s výjimkou pracovního zařízení stroje, které je přepravováno na podvozku. Podvozek s pracovním zařízením musí splňovat podmínky stanovené v § 85.

(8) Nádrž na motorovou naftu u pracovního stroje samojízdného může být umístěna nad motorem nebo vedle něj za podmínky, že při plnění nádrže nesmí ani při jejím přelití dojít k polití horkých částí motoru, výfukového potrubí nebo elektrického zařízení. Oddělení takové nádrže a motoru dělicí stěnou z nehořlavého materiálu se nevyžaduje.

(9) Pracovní místo řidiče a kabina řidiče musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo vycházející z doporučených technických norem.^85) Stroj, z něhož není vzhledem k jeho technickému uspořádání zajištěn potřebný výhled dopředu z místa řidiče, musí být opatřen zvláštním sedadlem pro pomocníka řidiče, s vhodnými podmínkami pro výhled dopředu. Ustanovení § 40 až 43 této vyhlášky pro pracovní stroje samojízdné neplatí.

§ 85

Pracovní stroje přípojné

(1) Pracovní stroje přípojné jsou jiná vozidla určená pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, která se na pozemních komunikacích pohybují pouze při přemístění na pracoviště a zpět v jízdní soupravě s traktorem. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 30 km.h^-1. Je-li takovýto stroj určen k zapojení do soupravy s vozidly kategorie M nebo N, platí pro něj podmínky stanovené pro vozidla kategorie O.

(2) Pro pracovní stroje přípojné platí tento paragraf a dále ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

(3) Při provozu na pozemních komunikacích musí být pracovní stroj přípojný ve schválené přepravní poloze. Za takový stroj nesmí být na pozemních komunikacích zapojována přípojná vozidla. Pracovní stroj přípojný může být zapojen pouze za traktor, nikoliv za přípojné vozidlo.

(4) Soubor brzdových zařízení stroje musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.^82) Brzdovým zařízením nemusí být vybaveny pracovní stroje přípojné, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,0 t; u jednonápravových pracovních strojů přípojných, u nichž dovolené zatížení nápravy nepřevyšuje 3,0 t; v tomto případě musí být jejich konstrukční rychlost nejvýše 20 km.h^-1. Takový stroj může být připojen k traktoru, jehož pohotovostní hmotnost je shodná nebo vyšší než celková hmotnost připojeného stroje.

(5) Nájezdovým brzdovým zařízením mohou být vybaveny pracovní stroje přípojné, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,0 t a smějí být připojovány za traktory, jejichž pohotovostní hmotnost je shodná nebo vyšší než celková hmotnost tohoto stroje.

(6) Zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace stroje musí splňovat podmínky stanovené v části III. této vyhlášky. V odůvodněných případech mohou být umístěna odchylně, a to podle § 84 odst. 6 této vyhlášky. Stroje, které z důvodu svého pracovního nasazení nemohou být vybaveny světelnými zařízeními, musí mít pro provoz na pozemních komunikacích namontovány držáky pro přenosnou soupravu zařízení vnějšího osvětlení a světelnou signalizaci vycházející z doporučené technické normy.^86) Umístění držáků musí být provedeno tak, aby byly splněny podmínky pro osvětlení vozidel, uvedené v první větě tohoto odstavce.

(7) Pracovní stroje přípojné, jejichž šířka nepřesahuje 2,0 m, nemusí mít přední část opatřenu vyznačením obrysu, předními obrysovými světly a předními odrazkami.

§ 86

Pracovní stroje nesené

(1) Pracovní stroj nesený je stroj určený pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, který se na pozemních komunikacích pohybuje pouze zavěšen na vozidle nebo jiném vozidle a tvoří s ním jeden celek. Jeho pojezdové ústrojí (pokud je jím vybaven) není v přepravní poloze ve styku s vozovkou.

(2) Pracovní stroj nesený nesmí při provozu na pozemních komunikacích výrazně snižovat výhled z místa řidiče, omezovat ovladatelnost vozidla a omezovat viditelnost jeho vnějšího osvětlení.

(3) Pracovní stroj nesený nemusí být vybaven vlastním zařízením vnějšího osvětlení a světelné signalizace a odrazkami nebo držáky pro přenosnou soupravu těchto světelných zařízení za těchto podmínek

• není-li narušena geometrická viditelnost světelných zařízení vozidla,

• není-li překročena stanovená vzdálenost světelných zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace vozidla od bočních obrysů pracovního stroje neseného,

• délka pracovního stroje neseného nezvýší rozměr vozidla o více než 1,5 m.

(4) Bočně nesený pracovní stroj může být připojován pouze na pravou stranu vozidla.

(5) Pracovní stroj nesený musí být na zádi vybaven jednou nebo dvěma (podle druhu stroje) červenými odrazkami třídy IIIa^52) tvaru rovnostranného trojúhelníku.

(6) Pro pracovní stroje nesené platí tento paragraf a dále přiměřeně ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

§ 87

Ruční vozíky

(1) Každý ruční vozík s celkovou šířkou větší než 0,6 m, používaný v provozu na pozemních komunikacích (s výjimkou dětských kočárků), musí být vybaven schválenými odrazkami^52) takto

• a) dvounápravový vozík na přední straně (na straně oje) dvěma bílými odrazkami a na zadní straně dvěma červenými odrazkami; odrazky musí být netrojúhelníkového tvaru, umístěné symetricky co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm a ne výše než 900 mm,

• b) jednonápravový vozík na přední i zadní straně po dvou červených odrazkách netrojúhelníkového tvaru, umístěných symetricky co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm a ne výše než 900 mm.

(2) Každý ruční vozík s celkovou hmotností větší než 400 kg musí být vybaven alespoň jednou brzdou.

(3) Pro ruční vozíky platí tento paragraf a dále přiměřeně ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

ČÁST PÁTÁ

Technické podmínky vozidel poháněných stlačeným nebo zkapalněným plynem

§ 88

Rozsah platnosti ustanovení pro vozidla poháněná stlačeným nebo zkapalněným plynem

Tato část vyhlášky stanoví podmínky pro konstrukci a provoz motorových vozidel, u nichž jako palivo pro hnací motor je použit stlačený zemní plyn nebo bioplyn (§ 49 odst. 5) (dále jen „vozidla poháněná stlačeným plynem CNG“) nebo zkapalněný ropný plyn (§ 49 odst. 6) (dále jen „vozidla poháněná LPG“).

§ 89

Vozidla poháněná stlačeným plynem

(1) Zařízení pro pohon stlačeným plynem znamená soubor všech částí na vozidle, které slouží k funkci pohonu motoru stlačeným plynem, zejména části pro plnění, zásobníky, potrubí, armatury, všechny ventily, regulační a zajišťovací orgány a směšovací zařízení.

(2) Všechny části zařízení pro pohon stlačeným plynem musí být konstruovány, vyrobeny a namontovány tak, aby splňovaly technické podmínky a jejich použití a zástavba ve vozidle musí být schválena.

(3) Emise škodlivin výfukových plynů u vozidel poháněných stlačeným plynem nesmí překročit hodnoty stanovené v § 51 této vyhlášky. U vozidel s přestavěným pohonem motoru na jiný druh paliva platí hodnoty stanovené těmito předpisy pro motor před jeho přestavbou.

(4) Pro schválení způsobilosti typu vozidla poháněného motorem s pohonem stlačeným plynem musí být splněny podmínky podle odstavce 2 tohoto paragrafu a dále podmínky stanovené pro schválení typu dané kategorie vozidla podle příslušného ustanovení této vyhlášky.

§ 90

Vozidla poháněná zkapalněným ropným plynem

(1) Zařízení pro pohon zkapalněnými ropnými plyny znamená soubor všech částí na vozidle, které slouží k funkci pohonu motoru zkapalněnými ropnými plyny, zejména části pro plnění LPG, zásobníky, potrubí, armatury, všechny ventily, regulační a zajišťovací orgány a směšovací zařízení.

(2) Všechny části zařízení pro pohon zkapalněnými ropnými plyny musí být konstruovány, vyrobeny a namontovány tak, aby splňovaly podmínky stanovené zvláštním předpisem,^87) musí být podle něho homologovány a označeny a z hlediska použití a zástavby ve vozidle schváleny.

(3) Emise škodlivin výfukových plynů u vozidel poháněných zkapalněným plynem nesmí překročit hodnoty stanovené v § 51 této vyhlášky. U vozidel s přestavěným pohonem motoru platí hodnoty stanovené těmito předpisy pro motor před jeho přestavbou.

(4) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidla s pohonem zkapalněnými ropnými plyny musí být splněny podmínky podle odstavce 2 tohoto paragrafu a dále podmínky stanovené pro schválení typu dané kategorie vozidla podle příslušného ustanovení této vyhlášky.

§ 91

Schvalování technické způsobilosti plynového zařízení

V dokumentaci pro schválení technické způsobilosti plynového zařízení podle této vyhlášky musí být předložena technická dokumentace plynového zařízení, návod k obsluze a údržbě, bezpečnostní pokyny, údaje o maximálním tlaku, doklad o ověření vhodnosti pro daný plyn a doklady o tom, že prvky plynového zařízení, které nejsou homologovány podle zvláštního předpisu,^87) avšak podléhají schválení podle předpisů o státním zkušebnictví, byly schváleny příslušnou autorizovanou zkušebnou. Toto schválení slouží výhradně jako podklad pro schválení hromadné přestavby typu vozidla na pohon stlačeným nebo zkapalněným plynem.

§ 92

Provoz vozidel poháněných stlačeným nebo zkapalněným plynem

(1) Při provozu a obsluze vozidel poháněných stlačeným plynem nebo zkapalněným plynem musí být dodrženy tyto podmínky:

• a) při úniku plynu a poruše plynového zařízení musí být neprodleně uzavřeny uzavírací ventily tlakových nádob; uzavírací ventily musí být uzavřeny i po ukončení pracovní směny vozidla,

• b) v kabině vozidla při plnění tlakových nádob, ošetřování a údržbě vozidla je zakázáno kouřit a zacházet s otevřeným ohněm, u vozidel vybavených nezávislým topením musí být toto mimo provoz,

• c) obsah plynových nádob je dovoleno vypouštět jen do volného prostoru, kde nehrozí vznícení vypouštěného plynu, nebo do nádob k tomu určených,

• d) je zakázáno vjíždět do uzavřených skladovacích, garážních a obdobných prostorů, u nichž není výslovně vjezd vozidel poháněných stlačeným plynem dovolen,

• e) před vjezdem do opravny nebo do společné garáže musí být odpovědný pracovník tohoto objektu informován o tom, že vozidlo je poháněno stlačeným plynem,

• f) tlakové nádoby na vozidle nesmí být vystaveny působení vnějších zdrojů tepla,

• g) v případě, že v průběhu jízdy (provozu) vozidla vznikne závada uvedená v § 93 odst. 2 písm. a) až e) této vyhlášky, musí být vozidlo ihned odstaveno a učiněna bezpečnostní opatření.

(2) Provozovatel vozidla poháněného stlačeným nebo zkapalněným plynem je povinen zajistit, aby řidiči a jiné osoby obsluhující vozidlo byli seznámeni s podmínkami uvedenými v odstavci 1 tohoto paragrafu, s bezpečnostními pokyny a s návodem postupu v případě dopravní nehody.

§ 93

Technická nezpůsobilost plynového zařízení

(1) Při zjištění závady plynového zařízení musí být toto ihned vyřazeno z provozu.

(2) Za závady podle odstavce 1 se pokládají zejména

• a) unikání plynu z kterékoli části plynového zařízení a porucha odvětrávacího systému,

• b) trvalé odpouštění plynu pojistnými ventily,

• c) trhlina nebo poškození, které by mohly způsobit unikání plynu,

• d) porucha redukčního zařízení, regulátoru tlaku, směšovače, tlakoměru, uzavíracích ventilů a upevnění nádob,

• e) dochází-li k průtoku plynu do směšovače při vypnutém motoru,

• f) překročení přípustných limitů škodlivých exhalací ve výfukových plynech.

(3) Pohon stlačeným plynem musí být vyřazen z provozu také tehdy, jestliže nebude provedena periodická zkouška tlakových nádob nebo technická kontrola plynového zařízení v předepsané lhůtě.

ČÁST ŠESTÁ

Technické podmínky vozidel poháněných elektrickou energií z vlastních zdrojů (elektromobily)

§ 94

Elektromobily

(1) Elektromobil je motorové vozidlo kategorie L, M nebo N poháněné trakčním elektromotorem (nebo více elektromotory) napájeným ze zásobníku elektrické energie umístěného na vozidle nebo na jeho přívěsu. Tento přívěs se pak pokládá za část elektromobilu.

(2) Pro účely této vyhlášky se za elektromobil nepokládá vozidlo, u něhož se energie pro jeho pohon akumuluje v setrvačníku, i když se přenos akumulované energie zprostředkovává elektrickými točivými stroji. Rovněž se zde za elektromobil nepovažuje vozidlo s akumulací tepelné energie (využívané k pohonu vozidla, např. Stirlingovým motorem), i když se k nabíjení zásobníku užije elektrický proud.

§ 95

(1) Elektromobily musí splňovat podmínky, které stanoví tato vyhláška pro příslušnou kategorii vozidel, s výjimkou ustanovení, která nejsou slučitelná s elektrickým pohonem. Elektromobily kategorie M a N, jejichž maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h^-1 a u nichž jsou použity baterie jako zdroj elektrické energie, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem^87a) a musí být podle něho homologovány.

(2) Elektromobily musí mít, z hlediska charakteru elektrického pohonu, takové provozní vlastnosti, které zajišťují

• a) bezpečné ovládání vozidla způsobem obvyklým při ovládání vozidel kategorií L, M a N poháněných spalovacími motory,

• b) spolehlivý provoz v podmínkách okolního prostředí daných obvyklým střídáním klimatických poměrů,

• c) dostatečné jízdní výkony, aby elektromobily nenarušily plynulost silničního provozu,

• d) plynulý přechod ze směru jízdy vpřed do směru jízdy vzad a naopak.

(3) Elektromobily musí splňovat přiměřeně technické podmínky konstrukce a provedení vozidel stanovené v částích III. až VIII. této vyhlášky a musí být schváleny podle části II. této vyhlášky a dále základní konstrukční podmínky z těchto hledisek

• a) ochrana proti nebezpečnému dotyku,

• b) izolační odpor a jištění proti zkratu,

• c) umístění a uchycení zásobníků elektrické energie,

• d) nabíjení zásobníků energie a příslušná jištění,

• e) napájení palubní sítě elektromobilů.

ČÁST SEDMÁ

Technické podmínky ostatních vozidel

§ 96

Jednonápravové traktory s přívěsy

(1) Jednonápravový traktor je vozidlo s poháněnou nápravou, řiditelné pomocí řídítek řidičem, sedícím na sedadle přívěsu, s nímž tvoří jízdní soupravu. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek traktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí. Podmínky provozu jednonápravových traktorů s přívěsy na pozemních komunikacích jsou upraveny zvláštním předpisem.^28) Provoz jednonápravového traktoru s konstrukční rychlostí vyšší než 6 km.h^-1 bez přívěsu je na pozemní komunikaci zakázán.

(2) Pro jednonápravové traktory s přívěsy platí přiměřeně ustanovení příslušných ustanovení této vyhlášky, pokud není stanoveno jinak.

(3) Nejvyšší konstrukční rychlost jednonápravového traktoru s přívěsem nesmí být vyšší než 20 km.h^-1.

(4) Jízdní souprava jednonápravového traktoru s přívěsem musí být vybavena zařízeními pro provozní a parkovací brzdění nejméně na jednom vozidle soupravy. Uvedená zařízení mohou mít společné části. Zařízení pro parkovací brzdění musí být výhradně mechanické.

(5) Hodnota účinku provozního brzdění jízdní soupravy nesmí být menší než 2,0 m.s^-2 při plném středním brzdném zpomalení. Účinek parkovacího brzdění musí spolehlivě udržet stojící jízdní soupravu na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 12 %. Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti jízdní soupravy. Nejvyšší přípustné síly na ovládací ústrojí pro parkovací i provozní brzdění nesmí být vyšší než

60 N - na páce na řídítkách, ovládané prsty

250 N - na páce ovládané jednou rukou

400 N - na pedálu.

(6) Provedení a umístění zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace jednonápravového traktoru s přívěsem musí odpovídat požadavkům příslušných ustanovení § 55 až 62 této vyhlášky. V případě, že souprava není vybavena zařízením pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci, není povolen její provoz za snížené viditelnosti. Souprava musí být vybavena odrazkami podle § 62 této vyhlášky.

(7) Hladina vnějšího hluku musí odpovídat požadavkům stanoveným pro vozidla kategorie T. Vibrace na pracovním místě řidiče musí splňovat požadavky zvláštního předpisu nebo doporučenými technickými normami.^85)

(8) Sedadlo řidiče a ovládací ústrojí musí splňovat požadavky stanovené zvláštním předpisem nebo vycházející z doporučených technických norem.^85)

(9) Vyústění výfukového potrubí musí být směrováno tak, aby bylo zabráněno vdechování výfukových plynů řidičem.

(10) Jednonápravový traktor nemusí být vybaven zpětnými zrcátky.

(11) Celková šířka jízdní soupravy nesmí překročit 1,6 m.

(12) Celková délka jízdní soupravy nesmí překročit 4,0 m.

§ 97

Motorové ruční vozíky

(1) Motorový ruční vozík je vozidlo určené pro přepravu nákladu ovládané pěšky jdoucí osobou. Toto vozidlo nepodléhá osvědčování plnění podmínek k provozu na pozemních komunikacích podle této vyhlášky, avšak musí při provozu na nich plnit podmínky tohoto ustanovení.

(2) Motorové ruční vozíky smějí mít nejvýše

- celkovou délku (bez vodicí oje)	3,0 m,
- celkovou šířku	1,8 m,
---	---
- celkovou hmotnost	3,0 t,
---	---
- konstrukční rychlost	6 km.h-1.
---	---

(3) Motorové ruční vozíky musí být vybaveny svítilnami s obrysovými světly podle § 58 této vyhlášky a vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami netrojúhelníkového tvaru podle § 62 této vyhlášky.

(4) Motorové ruční vozíky musí být vybaveny brzdovým zařízením umožňujícím odstupňovatelné ovládání brzdného účinku, aniž by řidič vozíku při jeho ovládání musel sejmout ruce z řízení (vodicí oje), a umožňující udržení stojícího vozidla na svahu o skonu nejméně 18 % (ve stoupání i klesání) za nepřítomnosti řidiče; je-li zaručen předepsaný brzdný účinek, je přípustné brzdové zařízení působící prostřednictvím ovládání akcelerace nebo u elektricky poháněných vozíků přerušením dodávky elektrického proudu.

(5) Motorové ruční vozíky musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno jejich neoprávněnému použití. Řídicí a ovládací zařízení se musí automaticky vypojit z funkce, jestliže z nich řidič sejme ruce; přitom současně musí vstoupit v činnost brzdové zařízení vozíku.

(6) Podmínky provozu motorového ručního vozíku na pozemních komunikacích jsou upraveny zvláštním předpisem.^27)

§ 98

Potahová vozidla

(1) Potahová vozidla musí mít alespoň jednu brzdu snadno, rychle a bezpečně ovladatelnou z místa vozky beze změny jeho polohy na sedadle. Není-li vozidlo vybaveno sedadlem pro vozku, musí být uzpůsobeno pro řízení a ovládání brzdy z pravé strany pěšky jdoucí osobou (vozkou). Účinnost brzdy musí být taková, aby u plně zatíženého vozidla spolehlivě zabránila protáčení kol na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 18 %.

(2) Vozidlo musí být vybaveno vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami shodnými a shodně umístěnými jako odrazky předepsané pro přívěsy (§ 62).

(3) Za snížené viditelnosti musí být vozidlo vybaveno

• na přídi buď jednou svítilnou s bílým světlem na straně přivrácené ke středu vozovky, nebo dvěma svítilnami s bílým světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku,

• na zádi dvěma svítilnami s červeným světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku.

Tato světla musí být viditelná v noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 150 m zepředu a zezadu.

(4) Pokud kola vozidla nejsou vybavena pneumatikami nebo plnými pryžovými obručemi, musí být šířka kovových obručí nejméně 70 mm. Kovové obruče nesmějí mít na svém povrchu ostré výstupy, výčnělky, hroty a ostré hrany, které by mohly poškozovat vozovku. Potahová vozidla určená výhradně k provozu na pozemních komunikacích (kočáry apod.), musí mít vždy kola opatřena pneumatikami nebo pryžovými obručemi.

(5) Místo pro vozku, je-li jím vozidlo vybaveno, musí být opatřeno oporou pro nohy a zábradlím vysokým nejméně 800 mm a umístěným před sedadlem vozky. Sedadlo, je-li jím vozidlo také vybaveno, musí být opatřeno zadním a postranními opěradly. V případě, že je nutné ke stanovišti vozky vystupovat, musí být vozidlo vybaveno schůdky.

§ 99

Jízdní kola

(1) Jízdní kola musí být vybavena

• a) účinnými blatníky, které musí překrývat šířku běhounu nezatížené pneumatiky; toto ustanovení neplatí pro závodní silniční kola opatřená galuskami,

• b) dvěma na sobě nezávislými účinnými brzdami s odstupňovatelným ovládáním brzdného účinku; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžným nábojem s protišlapací brzdou nemusí být vybavena přední brzdou,

• c) světlometem schváleného typu svítícím dopředu bílým světlem; světlomet musí být seřízen a nastaven tak, aby referenční osa světelného toku protínala rovinu vozovky ve vzdálenosti nejdále 20 m od světlometu a aby se toto seřízení nemohlo samovolně nebo neúmyslným zásahem řidiče měnit; (Svítivost tohoto světla se hodnotí na zkušební stěně ve vzdálenosti 10 m od činné svítící plochy a přitom se požaduje u světla světlometu ve světelném středu osvětlení nejméně 3 lx a v rozsahu ± 4° v horizontální rovině nejméně 50 % hodnoty naměřené ve světelném středu). Světlomet musí být zapojen tak, aby svítil současně se zadním obrysovým světlem červené barvy,

• d) svítilnou se zadním obrysovým světlem červené barvy schváleného typu svítící trvale nebo přerušovaně; podmínky pro umístění této svítilny jsou shodné s podmínkami pro umístění a upevnění zadní odrazky podle písmene f) tohoto paragrafu. (Svítivost zadního obrysového světla červené barvy se požaduje nejméně 0,1 cd a jeho vyzařování v rozmezí horizontálních a vertikálních úhlů nejméně ± 10°),

• e) zdrojem elektrického proudu; jde-li o zdroj se zásobou energie, musí svou kapacitou zajistit svítivost světel podle písmen c) a d) tohoto paragrafu po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení,

• f) zadní odrazkou červené barvy podle zvláštního předpisu;^88) tato odrazka může být kombinována se svítilnou se zadním obrysovým červeným světlem; odrazka musí být pevně umístěna v podélné střední rovině jízdního kola nebo po levé straně co nejblíže k ní ve výšce 250 až 900 mm nad rovinou vozovky; činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky v toleranci ± 10° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 3°,

• g) odrazkami oranžové barvy podle zvláštního předpisu^88) (autožluť) na obou stranách šlapátek (pedálů),

• h) jasně znějícím zvonkem slyšitelným na dostatečnou vzdálenost; jízdní kola pro děti předškolního věku mohou být vybavena zvukovým signálním zařízením jiným než zvonkem,

• i) volné konce trubky řídítek musí být spolehlivě zaslepeny (zátkami, rukojeťmi apod.),

• j) zakončení ovládacích páček brzd a volné konce řídítek musí mít hrany buď obaleny materiálem pohlcujícím energii, nebo (jsou-li použity tuhé materiály) musí mít hrany o poloměru zakřivení nejméně 3,2 mm; páčky měničů převodů, křídlové matice, rychloupínače nábojů kol, držáky a konce blatníků musí mít hrany buď obaleny materiálem pohlcujícím energii, nebo (jsou-li použity tuhé materiály) musí mít hrany o poloměru nejméně 3,2 mm v jedné rovině a v druhé rovině na ni kolmé nejméně 2 mm,

• k) matice nábojů kol, pokud nejsou křídlové, rychloupínací nebo v kombinaci s krytkou konce náboje, musí být uzavřené,

• l) jízdní kola vyrobená po 1. 1. 1985 musí být vybavena

• přední odrazkou bílé barvy umístěnou v podélné střední rovině nejméně 100 mm nad povrchem pneumatiky předního kola u stojícího kola. Plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm^2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm, činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky s tolerancí ± 10° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 3°,

• na paprscích předního a zadního kola nejméně jednou boční odrazkou oranžové barvy^88) (autožluť) na každé straně kola; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm^2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 20 mm; ke zvýraznění bočního obrysu jízdního kola může být použito ještě jiných odrazových materiálů na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik a na koncích blatníků,

• m) účinným krytem řetězu.

(2) Je-li jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro dopravu dítěte, musí být toto sedadlo pevně připevněno a opatřeno pevnými podpěrami pro nohy dítěte. Sedadlo a podpěry musí být provedeny a umístěny tak, aby nemohlo dojít ke zranění dítěte při jízdě ani k ohrožení bezpečnosti jízdy.

(3) Jízdní kola určená pro děti ve věku do deseti let vybavená pro silniční provoz podle ustanovení odstavce 1 písm. a), b) a f) až m) tohoto paragrafu jsou způsobilá k provozu na pozemních komunikacích pouze za nesnížené viditelnosti. Jinak musí být tato kola plně vybavena podle odstavce 1 tohoto paragrafu.

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. j) a k) tohoto paragrafu neplatí pro jízdní kola vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1973.

(5) Závodní kola nemusí být vybavena podle ustanovení odstavce 1 písm. c) až m) tohoto paragrafu; v tom případě jich však smí být používáno pouze za nesnížené viditelnosti nebo na uzavřených tratích nebo po dobu závodů na pozemní komunikaci. Při dojezdu za snížené viditelnosti musí být vybavena nejméně přenosnou doplňkovou svítilnou alespoň se zadním světlem červené barvy svítícím trvale nebo přerušovaně. Tato kola jsou určena k použití sportovci s cyklistickou licencí a nepodléhají schválení technické způsobilosti podle této vyhlášky.

(6) Sportovní kola nemusí být vybavena podle ustanovení odstavce 1 písm. c) až e) a m) tohoto paragrafu; v tom případě jich však smí být používáno pouze za nesnížené viditelnosti. Při dojezdu za snížené viditelnosti musí být vybavena nejméně přenosnou doplňkovou svítilnou alespoň se zadním světlem červené barvy svítícím trvale nebo přerušovaně.

(7) Jízdní kola mohou být vybavena dodatečně pomocným motorkem; přitom však musí být zachován původní charakter jízdního kola (podle odstavců 1 až 6 tohoto paragrafu) a jízdní kolo

• a) musí vyhovovat svým provedením a vybavením § 31, 34, 47, 51, 52, 55 a 69 této vyhlášky,

• b) nesmí mít motor o objemu válců větším než 50 cm^3 v případě spalovacího motoru,

• c) přenos výkonu pomocného motoru musí být proveden třecím převodem,

• d) maximální konstrukční rychlost nesmí být vyšší než 20 km.h^-1.

(8) Postup a náležitosti schvalování jízdních kol, jízdních kol s pomocným motorkem a motokol stanoví ministerstvo.

ČÁST OSMÁ

Doplňková výstroj a vybavení vozidel

§ 100

Ochranné přilby

(1) Ochranné přilby řidiče a spolujezdců vozidel kategorie L a jejich doplňkové příslušenství vyrobené po 1. 1. 1986 musí být homologovány podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy.^89)

(2) Ochranné přilby pro cyklisty a jejich doplňkové příslušenství musí ode dne účinnosti této vyhlášky splňovat ustanovení zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy^89)a musí být schváleny ministerstvem.

§ 101

Výrobní (tovární) štítky, výrobní čísla a homologační čísla

(1) Motorová a jejich přípojná vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985, musí mít na snadno přístupném místě v přední části vozidla dobře čitelný a trvanlivý výrobní (tovární) štítek s kódovým číselným a písmenným označením výrobce a typu vozidla VIN, který nesmí být snadno odstranitelný; dále musí být na štítku uvedeny zejména tyto údaje:

• celková hmotnost,

• celková hmotnost jízdní soupravy (u tažných vozidel),

• nejvyšší přípustná hmotnost připadající na jednotlivé nápravy (mimo vozidel kategorií L1, L3 a L4),

• u vozidel kategorie M1 celková hmotnost nebrzděného přípojného vozidla,

• číslo typového schválení technické způsobilosti k provozu v České republice.

Pokud ve výrobním čísle VIN není zakódován rok výroby nebo modelový rok, musí být rok výroby nebo modelový rok uveden na výrobním štítku. Některé údaje mohou být uvedeny i na zvláštním samostatném štítku.

(2) Na snadno přístupném místě vozidla musí být čitelně vyraženo výrobní číslo podvozku; na karosérii osobních automobilů a vozidel bez samostatného podvozku výrobní číslo karosérie; na motoru výrobní číslo motoru.

(3) Není-li výrobní číslo podvozku, karosérie nebo motoru čitelné nebo vůbec zjistitelné, nebo nelze-li je bezpečně určit, musí být vyraženo nové číslo přidělené orgánem, u něhož je vozidlo evidováno.

(4) Každé vozidlo, jeho součásti a příslušenství vyrobené nebo dovezené po 1. 1. 1985 schválené podle zvláštních předpisů,^3) musí být opatřeno štítkem s vyznačeným schvalovacím znakem homologace. Schvalovací znak homologace musí obsahovat tyto údaje: země schválení, číslo zvláštního předpisu,^3) série změn zvláštního předpisu, číslo homologace. Vozidlo, jeho součásti a příslušenství musí být opatřeny shodným homologačním znakem se znakem uvedeným v protokolu o homologaci. (Příklad schvalovacího znaku homologace: E8 10R-01 0047 (E8 musí být v kruhu) E8 = země schválení (ČR), 10R = Předpis EHK č. 10, 01 = série změn 01 Předpisu EHK č. 10, 0047 = číslo homologace podle předpisu EHK).

Pokud je vozidlo opatřeno výrobním štítkem výrobce, na němž je uvedeno číslo národního typového schválení v České republice, pak toto vozidlo určené k registraci v České republice nemusí být vybaveno zvláštním či integrovaným štítkem s vyznačením všech provedených dílčích homologací. Štítky s vyznačením homologací podle příslušných předpisů OSN EHK a směrnic EU/EHS se považují za vzájemně ekvivalentní.

§ 102

Značení některých údajů na vozidle

(1) Vozidla kategorií M2, M3, N2, N3 a O a vozidla uvedená v částích III., IV. a VII. této vyhlášky (s výjimkou traktorů) musí mít na zádi karosérie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou

• u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h^-1 na nejbližší nižší celé číslo,

• u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti.

Označení se provede kruhem bílé barvy lemovaným červenou barvou o vnějším průměru 200 mm; písmena v kruhu musí mít výšku „k“ 35 mm, „m“ 24 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťku písmen 6 mm, číslic 12 mm, barvu nápisu černou. Kruh nesmí být zakryt.

(2) Není-li možno u přípojných vozidel opatřených závěsným zařízením s koulí ISO 50 a u pracovních strojů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o průměru 150 mm.

(3) Vozidla (s výjimkou dvoukolových a jejich přípojných vozidel, přívěsů kategorií O1 a O2 a vozidel kategorie T) musí mít na vhodném místě vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách (§ 37).

(4) Vozidla [s výjimkou vozidel uvedených v § 74 odst. 2 písm. a) a b) této vyhlášky], jež jsou vybavena spojovacím zařízením, musí mít v blízkosti tohoto zařízení zřetelně a kontrastně vyznačenu celkovou hmotnost přípojného (přípojných) vozidla, které je možno bezpečně táhnout za všech provozních podmínek.

(5) Vozidla se vznětovým motorem musí mít na štítku vyznačenu hodnotu korigovaného součinitele absorpce.

(6) Ostatní nápisy, které musí být vyznačeny na vnějším povrchu karosérie vozidla podle této vyhlášky, musí mít rozměry písmen a číslic alespoň výšky 24 mm ( popř. 35 mm), tloušťku 6 mm; barva nápisu musí být bílá. Není-li nápis dostatečně kontrastní, je třeba zvýraznit jeho kontury.

(7) Informativní štítky umístěné na vozidle, které jsou nezbytné pro obsluhu vozidla a cestující, pokud nejsou v provedení piktogramovém, musí být v českém jazyce.

§ 103

Hasicí přístroje

(1) Autobusy s obsaditelností do 22 cestujících mimo řidiče, autobusy třídy I, osobní autobusové přívěsy a návěsy a pracovní stroje samojízdné určené pro sklizeň obilí musí být vybaveny jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg; ostatní autobusy musí být vybaveny hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 12 kg. Sanitní vozidla musí být vybavena hasicím přístrojem s náplní nejméně 2 kg. Vozidla taxislužby musí být vybavena hasicími přístroji podle zvláštních předpisů.^90)

(2) Hasicí přístroje musí být schváleného typu podle zvláštního předpisu,^91) ve vozidle musí být v pohotovostním stavu, umístěny na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj musí být v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.

§ 104

Přenosný výstražný trojúhelník

Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být motorová vozidla, s výjimkou dvoukolových motorových vozidel, jednonápravových traktorů s přívěsem, motorových ručních vozíků vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem schváleného typu podle zvláštního předpisu.^92)

§ 105

Další výbava motorových a přípojných vozidel

(1) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno prostředky a pomůckami, s jejichž pomocí je možno opravit běžné závady vzniklé na vozidle.

(2) Vozidla kategorií M a N musí mít tuto minimální výbavu:

• a) náhradní elektrické pojistky, pokud jsou v elektrické instalaci používány, po jedné od každého užitého druhu,

• b) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla,

• c) příruční zvedák schváleného typu o nosnosti rovnající se alespoň zatížení nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo rovnající se hmotnosti zvedané části z celkové hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku,

• d) klíč na matice (šrouby) kol,

• e) náhradní kolo (ráfek s pneumatikou) s takovým upevněním držáku, které zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; tato povinnost se nevztahuje na vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu; tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu.

Pro traktory a pro pracovní stroje samojízdné platí ustanovení tohoto odstavce, s výjimkou písmene e) tohoto paragrafu, pro jednonápravové kultivační traktory tento odstavec neplatí.

(3) Přívěsy o celkové hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; souprava tahače s návěsem může v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola mít jedno společné náhradní kolo. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro jednoúčelové zemědělské a lesnické pracovní stroje přípojné; výrobce k nim dodá náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou volně ložené na zvláštní přání.

(4) Vozidla kategorií L3, L4 a L5 musí mít tuto minimální výbavu:

• a) jednu náhradní pojistku,

• b) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla.

(5) Každé motorové vozidlo poháněné vlastní motorickou silou, kromě vozidel kategorií L1, L2 a LM, jednonápravového traktoru s přívěsem, ručního motorového vozíku a jízdního kola s pomocným motorkem, musí být vybaveno příslušným druhem lékárničky (druhy lékárniček a jejich obsah je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky), podle druhu vozidla pro poskytnutí předlékařské dočasné první pomoci. Obsah lékárničky musí být uložen v samostatném pouzdře s charakteristickým označením. Lékárnička musí být ve vozidle uložena v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících musí být lékárnička umístěna na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla pro cestující. Provozovatel vozidla je povinen lékárničku udržovat v řádném stavu, přičemž doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena

• a) dezinfekční roztoky a sterilní obvazové materiály dobou jejich expirace (životnosti),

• b) ostatní obvazové materiály nejdéle pět let od data jejich expirace, pokud nemají porušený obal.

Lékárničkou pro dvoukolová a tříkolová vozidla (motolékárničkou) musí být vybaveno každé dvoukolové a tříkolové motorové vozidlo, kromě vozidel uvedených výše. Všechna motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly musí být vybavena lékárničkou (autolékárničkou) následujících velikostí

• a) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností více než 80 cestujících velikosti III,

• b) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností do 80 cestujících včetně, velikosti II,

• c) ostatní motorová vozidla velikosti I.

Pro vozidla městské hromadné přepravy osob je dostačující autolékárnička velikosti II bez ohledu na jejich obsaditelnost. Motorová vozidla nově uváděná do provozu počínaje dnem 1. 1. 1997 musí být vybavena lékárničkou podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. U motorových vozidel uvedených do provozu do 31. 12. 1996 včetně se připouští výbava lékárničkou podle původních předpisů (ON 84 6635).

(6) Je-li vozidlo kategorie N a O vybaveno vázací soupravou pro upevnění nákladu, musí být souprava schválena. Postup a náležitosti schvalování stanoví ministerstvo.

(7) Nové vozidlo musí být vybaveno při jeho předávání prodejní organizací minimální výbavou podle odstavců 2 až 6 tohoto paragrafu.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

Podrobnější rozdělení druhů vozidel a používání názvů a zkratek druhů vozidel při vyplňování technických průkazů, technických osvědčení a schvalovacích dokumentů k vozidlům

Tato příloha podrobněji definuje jednotlivé druhy silničních vozidle (§ 10) a jiných vozidel (§ 11), jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení. Slouží pro orgány provádějící schvalování a osvědčování technické způsobilosti vozidel k provozu na pozemních komunikacích, pro orgány připravující podklady pro toto schválení a osvědčování, pro výrobce a dovozce vozidel při tvorbě podkladových materiálů pro schválení a osvědčování vozidel k provozu na pozemních komunikacích. Dále dává ucelený přehled o současném názvosloví vozidel.

Při zavádění výpočetní techniky je pak nutné dodržovat toto jednotné názvosloví a tím umožnit celostátně pracovat s jednotlivými soubory pomocí výpočetní techniky.

Pro účely této přílohy se rozumí schvalovacím dokumentem zejména

• a) základní technický popis schváleného typu vozidla,

• b) základní technický popis osvědčeného typu jiného vozidla,

• c) základní technický popis schváleného typu nástavby nebo výměnné nástavby vozidla,

• d) základní technický popis osvědčeného typu pracovního stroje neseného,

Základní technický popis schváleného typu vozidla, nástavby, výměnné nástavby a základní technický popis osvědčeného pracovního stroje - neseného (dále jen “základní technický popis“ nebo také “ZTP“ je tiskopis, na kterém jsou soustředěny veškeré technické údaje, které slouží jako podklad k vyplňování technického průkazu nebo technického osvědčení vozidla nebo jiného vozidla a jako základ k tvorbě a vedení celostátní evidence základních technických údajů ke schváleným a osvědčeným typům vozidel.

• 1. Při vyplňování kolonky 1 - řádek “Druh vozidla“ v základním technickém popisu se používají dále uvedené názvy.

• 1. U druhů vozidel se zavádí zkratky, kterými se rozlišují jednotlivá vozidla pomocí písmen. Tím se usnadní vyhledávání souborů určitých skupin, druhů a provedení vozidel pomocí výpočetní techniky.

• 1. V kolonce 1 - řádek “Druh vozidla“ v ZTP se uvádí název druhu vozidla, který je shodný s názvem vozidla nebo je v něm alespoň obsažen.

např.

- osobní automobil,	(OA)
- nákladní automobil,	(NA)
---	---

nebo

- nákladní automobil speciální,	(NA)

přičemž druhem silničního vozidla se rozumí

a)	motocykl -	(M),	(kategorie L),
b)	tříkolka a čtyřkolka -	(M),	(kategorie L),
c)	osobní automobil -	(OA),	(kategorie M1),
d)	autobus -	(AB),	(kategorie M2 a M3),
e)	nákladní automobil	(NA),	(kategorie N),
f)	speciální automobil -	(SA),	(kategorie N),
g)	tahač -	(T),	(kategorie N),
h)	přípojné vozidlo -	(PV),	(kategorie O),
i)	přípojná vozidla traktorů -	(PVT),	kategorie OT),
j)	traktor -	(TR),	(kategorie T),
k)	ostatní vozidla -	(OV),	(kategorie R),
	- jízdní kolo,
	- potahové vozidlo,

a druhem jiného vozidla se rozumí

a) pracovní stroj -	(S), kategorie SS,SP,SPT,SN),
b) nemotorové vozidlo nebo nemotorový pracovní stroj tažený nebo tlačený pěšky jdoucí osobou,
c) vozík pro invalidy s ručním nebo elektrickým pohonem, pokud jeho šířka nebo délka nepřesahuje 1 m nebo jeho konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1 nebo jeho celková hmotnost nepřevyšuje 0,45 t.,
d) vojenská vozidla,

• 1. Upřesnění názvu vozidla v pravé části druhé řádky “Druh vozidla“, uváděné níže, představují vzory nejčastěji se vyskytujících provedení vozidel.

• 1. Zkratka tvořena z názvu druhu vozidla, kategorie a bližší specifikace názvu se uvede do levé části druhého řádku kolonky 1 - řádky “Druh vozidla“. V zápisu jsou za zkratkou druhu vozidla uvedeny příslušné kategorie těchto vozidel. Zápis se provádí zásadně bez mezer.

Příklad: OA-M1-KA nebo S-Sp

Jedná-li se o terénní vozidlo (kategorie G), připojí se bezprostředně za označení jeho kategorie ještě písmeno “G“.

Příklad: NA-N1G

• 1. V této příloze jsou VERZÁLKAMI (= písmeny velké abecedy) dále uvedeny názvy druhů vozidel a doposud používané zkratky těchto druhů.

• a) M - MOTOCYKL

kategorie:L1, L3, L4 a LM

MT - Motocykl (kategorie L3)

• pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, s oporou pro kolena řidiče, bez šlapadel,

• se dvěma koly a pevnými stupačkami.

S - Skútr (kategorie L1 a L3)

• pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, bez opory pro kolena řidiče při jízdě a s prostorem pro jeho nohy v nosné části vozidla, bez šlapadel. Má obvykle ochranu dopravovaných osob zepředu a zespodu.

MK - Mokik (dříve též: malý motocykl) (kategorie L1)

• jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 50 km.hod^-1. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový nebo jemu rovnocenný, objem větší než 50 cm^3,

• se stupačkami a nožním spouštěním motoru.

MP - Moped (kategorie L1)

• jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 50 km.hod^-1. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový nebo jemu rovnocenný objem větší než 50 cm^3,

• se šlapadly,

• pro dopravu jen jedné osoby.

TS - Motocykl sportovní (soutěžní) (kategorie L1 nebo L3)

• určen pro sportovní účely

• zpravidla není kompletně vybaven jako MT nebo MK a jeho provoz na komunikacích je podmíněn zvláštním omezujícím nebo upraveným režimem (sportovní licence apod.).

ML - Jízdní kolo opatřené trvale připojeným hnacím motorem (motokolo), jehož výkon (hnací točivý moment) je přenášen zpravidla mechanickým převodem.

Příklad zkratky: M-L1-S

Poznámka:

Pokud je jízdní kolo dodatečně vybaveno pomocným motorkem a přitom se nemění jeho původní charakter, jde o “jízdní kolo s pomocným motorkem“, které se zařazuje do druhu “ostatní vozidla“.

• b) M - TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA

kategorie: L2, a L5

TR - Tříkolka (kategorie L2 nebo L5)

• tříkolová motorová vozidla.

Příklad zápisu: M-L2-TR

CT - Čtyřkolka (kategorie L2 nebo L5)

• čtyřkolové motorové vozidlo splňující podmínky ustanovení § 10, odst. 4 vyhlášky.

• a) lehká čtyřkolka CTL

• b) čtyřkolka CT

Příklad zápisu: M-L5-CT

nebo M-L2-CTL

• c) OA - OSOBNÍ AUTOMOBIL

kategorie: M1

Do kolonky 1) - první řádek "Druh vozidla" se zapisuje:

OSOBNÍ AUTOMOBIL

• druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení, popřípadě za toto označení dále po pomlčce bližší určení vozidla.

Příklad:

Druh vozidla	OSOBNÍ AUTOMOBIL
OA-M1-SP-S	speciální - sanitní RZP

SE - sedan

• karosérie - uzavřená, se stupňovitou zádí,

• střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

• 2 nebo 4 boční dveře, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše,

• dvě řady plnohodnotných sedadel, každá z nich po dvou popř. třech místech k sezení,

• oddělený zavazadlový prostor.

Do kolonky 4 - "Karosérie" - řádek "Druh" pak její provedení:

• 3, 4, nebo 5 (= počet dveří)

• H - hatchback

• tvar zadní části karosérie se vyznačuje splývavou zádí, otvíratelnou v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.

• L - liftback

• tvar zadní části karosérie se vyznačuje tím, že za spodní hranou okna zadních dveří je vodorovná nebo téměř vodorovná plocha (odsazení). Záď je otevíratelná v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.

Příklad zápisu - kolonka 4: sedan-samonosná-5dv.-hatchback

LI - Limusina

• karosérie - prostornější než sedan, uzavřená

• může mít dělicí stěnu mezi předními a zadními sedadly,

• střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otevíratelná,

• počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách, případná další sedadla mohou být sklápěcí,

• počet bočních dveří - 4 nebo 6,

• minimální délka vozidla je 5400 mm.

KU - Kupé

• karosérie - uzavřená, s obvykle omezeným možným zadním prostorem pro cestující,

• střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

• počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná,

• počet bočních dveří - 2, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše,

• oddělený zavazadlový prostor,

• střecha karosérie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující

KA - Kabriolet

• karosérie proměnlivá zpravidla bez pevného rámu bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla,

• střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí,

• počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

• počet bočních dveří - 2 nebo 4.

RO - roadster

• karosérie proměnlivá, bez pevných rámů bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla, a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, s omezeným možným zadním prostorem pro cestující,

• střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí,

• počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná,

• počet bočních dveří - 2.

• střecha karosérie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující

KO - osobní kombi

• karosérie uzavřená - zadní část je konstruována tak, že vnitřní prostor je proti vnitřnímu prostoru sedanu zvětšen,

• střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

• počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

• zadní sedadla se sklopnými opěradly nebo vyjímatelná ke zvětšení ložné plochy,

• počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko),

• střecha rovná, zadní stěna v celé ploše mírně šikmá (do 15°) nebo kolmá.

K - kombi (dříve také mikrobus)

• karosérie uzavřená,

• střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

• počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

• zadní sedadla vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy,

• počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko),

• výška sedadel - vztažný bod R sedadla řidiče je minimálně 750 mm nad vozovkou, měřeno při pohotovostní hmotnosti vozidla. Pokud je sedadlo výškově seříditelné, měří se při jeho spodní poloze.

• může být odvozen od malého nákladního, zpravidla skříňového, automobilu. U každé řady sedadel musí být na obou stranách boční okno (popřípadě společné okno pro druhou a třetí řadu sedadel.

SP - speciální

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení osobních automobilů. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad: OA-M1-SP-S

• karosérie uzavřená, otevřená nebo otvíratelná,

• střecha pevná, stahovací nebo odnímatelná,

• počet míst k sezení - 1 nebo více sedadel,

• tento automobil je konstruován k usnadnění příležitostné dopravy zboží, upravené pro přepravu různých zařízení, nářadí apod.

• může být upraven jako obytný automobil,

• může být proveden jako "speciální" vozidlo pro různé účely např. záchranářské, sanitní, pohřební, vyprošťovací, sportovní apod.

Tuto skupinu je možno dělit dále na podskupiny

S	- sanitní
- vozidlo pro dopravu nemocných a raněných - DNR,
- vozidlo rychlé zdravotnické pomoci - RZP,
- vozidlo lékařské služby - VLS
- vozidlo pro speciální zdravotnickou potřebu - SZP,
PO	- pohřební,
O	- obytné,
P	- požárnické,
ZS	- záchranářské,
MV	- montážní,
SR	- sportovní,
TZ	- technický zásahový,
TV	- technický vyprošťovací,
TP	- technické pomoci apod.

Tuto podskupinu lze dále rozšiřovat o další provedení, je možno však použít pouze označení, která nejsou v této skupině již použita a nedojde-li, vzhledem k podobnosti, k záměně.

Příklad zápisu - kolonka 1): OA-M1-SE-5H

Osobní automobil může být také vyroben v provedení "vozidlo určené k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto:

Příklad:

Druh vozidla	OSOBNÍ AUTOMOBIL
OA-M1-	(vozidlo určené k dostavbě)

Poznámka: