Legalize / Česká republika / Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah / Historie

Historie novel

Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah

11 verzí · 1995-08-29

2023-06-30

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2020-06-30

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2018-03-31

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2017-04-27

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2015-01-31

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2013-03-31

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2004-12-31

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2001-12-31

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

2000-09-30

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

Změny ze dne 2000-09-30

@@ -8,25 +8,29 @@

(1) Pro účely této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku se rozumí

- a) železničním spodkem drážní zemní těleso a dále stavby, které jej úplně nebo zčásti nahrazují (stavby železničního spodku), včetně odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení železničního spodku,

- b) drážním zemním tělesem náspy, zářezy a odřezy ze zemin nebo skalních hornin,

- c) zařízeními železničního spodku nástupiště, rampy, zarážedla, prohlídkové a čisticí jámy, účelové komunikace a zpevněné plochy určené pro manipulaci, odvodňovací zařízení, oplocení a zábradlí,

- d) stavbami železničního spodku propustky, mosty, konstrukce mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby,

- e) plání železničního spodku rozhraní mezi železničním spodkem a svrškem,

- f) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

- g) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází osou koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.

- a) železničním spodkem těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, včetně dopravních ploch,

- b) tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku a odvodňovací zařízení,

- c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby, průchody, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,

- d) dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště),

- e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově vnímatelným (slepeckou holí a nášlapem) varovným pruhem,

- f) zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo stavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla, oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy,

- g) plání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha železničního spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a železničním svrškem,

- h) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

- i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.

(2) Pro účely této vyhlášky pro dráhu speciální (metro) se rozumí

- a) přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen „přívodní kolejnice“) část přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel,

- b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště mezi kontrastně vyznačenou podélnou čárou a hranou nástupiště.

- b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany, oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem.

(3) Pro účely této vyhlášky pro dráhu tramvajovou se rozumí

@@ -50,7 +54,7 @@

- a) tratí soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k pohybu drážního vozidla,

- b) rozchodem koleje vzdálenost vnitřních ploch hlav kolejnic,

- b) rozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu,

- c) traťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a k označení důležitých míst na trati, která nejsou označena jiným způsobem.

@@ -78,7 +82,7 @@

- b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6.

(4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na vlečce. Přechodnost drážního vozidla musí být minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6. Za součást vlečky se nepovažují koleje vyhrazené výlučně pro jízdu vozidel určených pro technologickou obsluhu výroby. Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

### Hlava druhá

@@ -100,11 +104,11 @@

(2) Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se zabezpečují též přejezdy, u nichž to vyžadují rozhledové a místní poměry.

(3) Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele pozemní komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, červeným přerušovaným světlem a přerušovaným zvukovým signálem. Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení může být doplněno závorovými břevny. Při sklopení závorových břeven musí být zvukový signál přerušen, pokud závorová břevna přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři. U přejezdů využívaných jenom v určitém ročním období může být světelné přejezdové zabezpečovací zařízení nahrazeno uzamykatelnou závorou.

(4) Stávající přejezdy mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým zabezpečovacím zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje uživatele pozemní komunikace, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo.

(5) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního momentu a způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů a parametry výstrahy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

### Hlava třetí

@@ -118,9 +122,9 @@

(2) Podmínky pro zahájení technickobezpečnostní zkoušky, podle charakteru stavby, jsou:

- a) provozní způsobilost určených technických zařízení,

- b) provedení zkoušek únosnosti pláně železničního spodku,

- a) technická způsobilost určených technických zařízení,

- b) provedení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního spodku,

- c) zaměření prostorové průchodnosti.

@@ -142,7 +146,7 @@

- d) u elektrických silových a pevných trakčních zařízení provedením napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti a bezpečnosti souvisejících drážních elektroenergetických zařízení,

- e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných provedením hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit až po provedení hlavní prohlídky. Výsledkem hlavní prohlídky je prokázání, že materiál, skutečné rozměry, výroba a montáž mostní konstrukce splňují požadavky projektu. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5. Základní statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí zpravidla od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byla navržena projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Dále se dynamická zatěžovací zkouška zpravidla provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky.

- e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných provedením hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení. Výsledkem hlavní prohlídky je prokázání, že materiál, skutečné rozměry, výroba a montáž mostní konstrukce splňují požadavky projektu. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5. Základní statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí zpravidla od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byla navržena projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Dále se dynamická zatěžovací zkouška zpravidla provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky.

##### § 7

@@ -168,7 +172,7 @@

(1) Styk drah se uskutečňuje vzájemným propojením drah, jestliže tomu nebrání technické uspořádání drah a je umožněn plynulý přechod drážních vozidel z jedné dráhy na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a není-li ohrožena bezpečnost osob a bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy.

(2) Styk železničních drah se uskutečňuje propojením kolejí drah, případně trakčního vedení drah, zejména ve stanicích. Styk železničních drah na širé trati nelze zřídit na tratích s traťovou rychlostí vyšší než 80 km.h^-1.

(2) Styk železničních drah se uskutečňuje propojením kolejí drah, případně trakčního vedení drah, zejména ve stanicích.

(3) Styk drah tramvajových se uskutečňuje propojením kolejí drah a trakčního vedení drah. Styk drah trolejbusových se uskutečňuje propojením trakčního vedení za podmínky vzájemné shodnosti parametrů drah.

@@ -188,9 +192,9 @@

Součástí dráhy jsou

- a) železniční spodek, který tvoří drážní zemní těleso, konstrukční vrstvy pražcového podloží s výjimkou kolejového lože, propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, galerie, opěrné, zárubní, ochranné, záchytné a obkladní zdi, příkopové zídky, stavby ochranné a odvodňovací, průchody, podpovrchová vedení dráhy, nástupiště, rampy, obrysnice, prohlídkové a čisticí jámy, zpevněné plochy a ostatní nezastavěné prostory, oplocení a zábradlí, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,

- b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo a kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržnice, ozubnicové tyče, ochranné kolejnice, zařízení proti putování kolejnic,

- a) železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy,

- b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo, výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože, ohřev výhybek,

- c) železniční přejezd,

@@ -198,13 +202,13 @@

- e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace,

- f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích, na tratích a související přenosové cesty,

- g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel, trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení a prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení,

- h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,

- i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

- f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišť a související přenosové cesty,

- g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení), prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení, zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení, elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, případně další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení,

- h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy a k nim příslušející budovy,

- i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

### Hlava druhá

@@ -212,7 +216,7 @@

##### § 10

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

##### § 11

@@ -222,33 +226,33 @@

(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen „normální rozchod“) musí být dodrženy následující vzdálenosti os kolejí:

- a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 350 m a větším, 4 000 mm,

- a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 000 mm,

- b) v železničních stanicích,

- 1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 350 m a větším, 5 000 mm,

- 2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 350 m a větším, 4 750 mm.

(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 350 m jsou obsaženy v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

- 1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 5 000 mm,

(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 300 m jsou obsaženy v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(4) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen „úzký rozchod“) je nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.

(5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezů.

(6) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor musí být dodržen u kolejí

- a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm,

- b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.

(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, nebo v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je 3 000 mm, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

- a) normálního rozchodu 2 500 mm,

- b) úzkého rozchodu 1 900 mm,

přičemž musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.

v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je nejvýše 3 000 mm, musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.

(8) Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze stavby a zařízení, jejichž umístění uvádí doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

@@ -264,7 +268,7 @@

#### Traťové třídy zatížení

(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení podle hmotnosti drážního vozidla na nápravu a na jednotku jeho délky. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení podle hmotnosti drážního vozidla na nápravu a na jednotku jeho délky a typu podvozku. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.

@@ -274,7 +278,7 @@

(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.

(2) Na dráze celostátní nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

(2) Na dráze celostátní u staveb dráhy, u kterých se zřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při které se nezřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

@@ -290,7 +294,7 @@

(9) Koleje s větším sklonem než 40 ‰, nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.

(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy regionální a u vlečky, nejsou-li zaústěny do dráhy celostátní, se připouští i úzký rozchod koleje.

(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod koleje.

(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření.

@@ -302,17 +306,19 @@

##### § 14

#### Uspořádání železničního spodku

(1) Tvar a rozměry železničního spodku se navrhují v závislosti na tvaru terénu, na poloze nivelety koleje a na vlastnostech pražcového podloží a materiálů, z nichž má být zemní těleso vybudováno.

(2) Konstrukce pražcového podloží musí zajišťovat stabilitu geometrické polohy koleje a únosnost odpovídající stanovenému provoznímu zatížení.

(3) Základní šířka vodorovné pláně železničního spodku jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Drážní zemní těleso musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Drážní zemní těleso musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Hodnoty únosnosti pláně železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku.

#### Uspořádání tělesa železničního spodku

(1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodku se navrhují podle vzájemné polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností podloží a materiálů, z nichž má být těleso železničního spodku vybudováno.

(2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku musí umožňovat zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodku. Hodnoty únosnosti pláně tělesa železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Těleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Hodnoty únosnosti a míru zhutnění zemin v tělese železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Těleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky pro zřizování odvodňovacího zařízení jsou splněny, odpovídají-li příslušné doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu tělesa železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.

##### § 15

@@ -332,16 +338,18 @@

#### Uspořádání zařízení železničního spodku

(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu i výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a možnost užívání i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.^2) Nová ostrovní nástupiště se u dráhy celostátní zpravidla zřizují s mimoúrovňovým přístupem.

(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová ostrovní nástupiště a vnější nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a užívání umožňovat i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.^2)

(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje musí být 1 650 mm v přímé koleji; hodnoty pro zvětšení této vzdálenosti v obloucích obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1 300 mm nad temenem kolejnice.

(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 4. Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

##### § 17

#### Podmínky stavby přejezdu

@@ -366,13 +374,19 @@

(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než 0,33 S.km^-1(Siemens na kilometr).

(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v koleji s betonovými pražci 350 mm, v koleji s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v koleji s betonovými pražci 250 mm a v koleji s dřevěnými pražci 200 mm. Na mostech s průběžným kolejovým ložem s přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati a na mostních objektech bez přesypávky alespoň 350 mm.

(6) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.

(7) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silová a zabezpečovací zařízení.

(8) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci 250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.

(6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky u dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky musí být tloušťka kolejového lože stejná jako v přilehlých úsecích trati.

(7) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.

(8) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silová a zabezpečovací zařízení.

(9) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení zpětného vedení na kolejnice kolejové propojky a lanová propojení zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních stanic. Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je připojeno zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují. Podélné kolejnicové propojky a ostatní propojky musí být zdvojeny.

(11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

##### § 19

@@ -426,9 +440,9 @@

- e) hygienickým zařízením,

- f) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků,

- g) orientačními značkami o přístupu k vlakům a stezkami pro nevidomé,

- f) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků, elektronický informační systém musí být zpřístupněn i pro osoby s omezenou schopností orientace,^2)

- g) orientačními značkami o přístupu k vlakům, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností orientace,^2)

- h) bezbariérovým přístupem do prostorů a zařízení sloužících cestujícím,

@@ -440,7 +454,7 @@

- b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro odbavování cestujících,

- c) bezbariérovými přístupy na nástupiště a stezkami pro nevidomé,

- c) bezbariérovým přístupem na nástupiště, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,^2)

- d) osvětlením prostor pro cestující.

@@ -468,6 +482,16 @@

(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto podmínky:

- a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení; zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou svou poruchou nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení,

- b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak,

- c) nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo nesmí negativně ovlivňovat jiná elektrická zařízení.

(7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.

##### § 23

#### Uspořádání zabezpečovacího zařízení

@@ -478,11 +502,11 @@

- b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž

- 1. do rychlosti 60 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení zajišťuje kontrolu polohy pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a vyloučení nedovolených protisměrných vlakových cest na stejnou kolej,

- 2. do rychlosti 100 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení má hlavní návěstidla závislá na poloze všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a jsou vyloučeny všechny nedovolené současné vlakové cesty; traťové zabezpečovací zařízení vylučuje protisměrné jízdy a následné jízdy do obsazeného oddílu, jeho činnost je závislá na jízdě vlaku,

- 3. při rychlosti vyšší než 100 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení má návěstidla závislá na poloze všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a na volnosti vlakové a posunové cesty a jsou vyloučeny všechny nedovolené současné vlakové a posunové cesty; traťové zabezpečovací zařízení vylučuje protisměrné jízdy a následné jízdy do obsazeného oddílu a jeho činnost je automatická,

- 1. do rychlosti 60 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení musí vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek ve vlakové cestě kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty,

- 2. do rychlosti 100 km.h^-1 alespoň hlavní návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a odvratné výkolejky musí být vzájemně závislé, musí být vyloučeny všechny nedovolené současné jízdy vlaků a povolení k jízdě posunů řízených návěstidly; je možno každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění jízdy vlaku zrušit až po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou,

- 3. při rychlosti vyšší než 100 km.h^-1 veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a výkolejky musí být vzájemně závislé, veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla musí být závislá na volnosti vlakové a posunové cesty, všechny nedovolené současné zabezpečené jízdy a všechna povolení k jízdě posunů řízených návěstidly musí být vyloučeny a každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění zabezpečených jízd musí být zrušeno samočinně jen po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou,

- c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,

@@ -490,7 +514,11 @@

- e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h^-1,

- f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy.

- f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy,

- g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích zařízení, pokud je technologicky účelné.

Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování, dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahuje doporučená technické norma uvedená v příloze č. 5.

@@ -500,6 +528,8 @@

(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.

(6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.

##### § 24

#### Uspořádání sdělovacího zařízení

@@ -546,6 +576,8 @@

(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování drážních sdělovacích zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího zařízení ani jiného zařízení.

### Hlava třetí

#### TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

@@ -566,7 +598,7 @@

(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.

(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa.

(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:

@@ -600,7 +632,9 @@

- i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,

- j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah.

- j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah,

- k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhy, včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích.

(14) Evidované údaje podle odstavce 13 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let.

@@ -610,27 +644,31 @@

(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí

- a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka tratí a kontrolní měření rozchodu a převýšení koleje pro zjištění stavu železničního svršku a spodku a staveb železničního spodku,

- b) kontrolní jízdou, na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění kvality jízdní dráhy,

- c) měřením geometrické polohy koleje a výhybek měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se ověřují technické hodnoty koleje a výhybek,

- d) kontrolou průjezdného průřezu v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,

- a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro zjištění stavu železničního svršku a spodku, železničních přejezdů a staveb železničního spodku a zjišťování případného výskytu zdroje ohrožení dráhy,

- b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění technického stavu dopravní cesty,

- c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových pásů kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se zjišťují hodnoty geometrických parametrů kolejí a výhybek,

- d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,

- e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,

- f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad,

- g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, železničního spodku, staveb železničního spodku a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují závady a jejich rozsah,

- h) podrobnou prohlídkou mostů, tunelů a objektů mostům podobných, při níž se zjišťují závady na každé části objektu,

- i) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

- j) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

- k) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení.

- g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, nástupišť, ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se závady a jejich rozsah,

- h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťuje celkový stav objektu,

- i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťují závady na každé části objektu,

- j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

- k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

- l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení,

- m) měřením korozivních vlivů bludných proudů na ocelové a železobetonové konstrukce.

(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.

@@ -670,7 +708,7 @@

- l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,

- m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

- m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

### Hlava druhá

@@ -834,7 +872,7 @@

(3) Kilometrovníky a hektometrovníky se osazují vždy vpravo od koleje ve směru jízdy vlaku. Materiál, tvar, rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které je umístěna přívodní kolejnice. Značky se umisťují v přímé koleji ve vzdálenosti 50 m (minimálně tři), v oblouku 25 m.

(4) Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které je umístěna přívodní kolejnice. Značky se umísťují v přímé koleji ve vzdálenosti 50 m, v oblouku ve vzdálenosti 25 m a v hlavních vytyčovacích bodech oblouku a výhybek.

##### § 38

@@ -934,7 +972,7 @@

(6) Rozvaděče nouzového napájení musí mít možnost připojení ze dvou sekcí hlavního rozvaděče pro osvětlení nebo ze společného hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního rozvaděče pro osvětlení musí být rozvaděč nouzového napájení automaticky přepnut na nouzový zdroj napájení.

(7) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla předpokládané zatížení vlaky zvětšené o 20 % a zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund. Proudovou zatížitelnost usměrňovacích skupin trakčních měníren obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(7) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla předpokládané zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost usměrňovacích skupin trakčních měníren obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny musí navíc splňovat podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund.

(8) Všechny elektrické úseky přívodní kolejnice musí být vybaveny odpojovačem ve funkci zkratovače, a to v každé stanici, kterou elektrický úsek prochází. Způsob provedení připojení přívodní kolejnice včetně jejího příčného dělení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

@@ -1058,7 +1096,7 @@

(13) Činnost čerpadel musí být samočinně závislá na úrovni hladiny vody v jímce. Každá čerpací stanice musí být vybavena provozními a záložními čerpadly v rozsahu stanoveném projektem.

(14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí mít zajištěno bezvýpadkové napájení elektrickou energií.

(14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí mít zajištěno napájení elektrickou energií ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností záskoku.

(15) Všechny jímky musí být odvětrány. Prostupy mezi jímkami a technickými prostory čerpacích stanic odpadních vod musí být odděleny od okolí pachotěsnými uzávěry. Technický prostor čerpacích stanic odpadních vod musí být podtlakově odvětrán na povrch.

@@ -1070,7 +1108,7 @@

(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí za provozu u staveb dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

(2) Největší přípustné odchylky od rozchodu kolejí v podzemí při opotřebení kolejnic jsou - 3 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 3 mm, + 35 mm a u traťových spojek a spojovacích kolejí do dep - 3 mm, + 30 mm.

(2) Největší přípustné odchylky od rozchodu kolejí v podzemí při opotřebení kolejnic jsou - 5 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 5 mm, + 35 mm a u traťových spojek a spojovacích kolejí do dep v podzemí - 5 mm, + 30 mm.

(3) Odchylky od vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů nesmí být za provozu větší než

@@ -1140,7 +1178,7 @@

- h) osvětlení dráhy tramvajové s výjimkou veřejného osvětlení,

- i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování,

- i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování,

- j) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy,

@@ -1392,7 +1430,7 @@

- b) svršek pozemní lanové dráhy, který tvoří kolejnice, výhybky, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, přídržnice, zařízení proti putování kolejí,

- c) zařízení pro nesení a vedení vozidel a lan,

- c) poháněcí zařízení, lana a zařízení pro nesení a vedení vozidel a lan,

- d) napínací zařízení lan,

@@ -1404,7 +1442,7 @@

- h) osvětlení dráhy lanové včetně příslušných rozvodů,

- i) elektrická zařízení, která jsou tvořena z napájecího vedení, elektrického rozvodu, zařízení dálkového ovládání a zařízení pro regulaci, měření a signalizaci,

- i) elektrická zařízení, která jsou tvořena z napájecího vedení, elektrického rozvodu, náhradního zdroje, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení dálkového ovládání a zařízení pro regulaci, měření a signalizaci,

- j) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů a k omezení vlivu provozování dráhy nebo drážní dopravy na elektrizační soustavu,

@@ -1458,15 +1496,13 @@

(8) U visutých kyvadlových lanových drah musí být ve vozidlové jámě boční vůle mezi nejvíce vychýleným vozidlem a jámou 50 mm.

(9) Výška podlahy vozidla od podlahy stanice nesmí být menší než 150 mm.

(10) Při souběhu drah lanových nesmí být vzdálenost mezi prostory vymezenými pro bezpečný průjezd drah lanových menší než 1 000 mm a při souběhu dráhy lanové a lyžařského vleku 1 500 mm.

(11) V místech, kde by na trase dráhy lanové s otevřenými nebo polouzavřenými vozidly mohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku, se zřizují ochranné konstrukce.

(12) Vzdálenost vozidel a lan od terénu musí umožňovat bezpečné provozování dráhy a zaručovat spolehlivou záchranu přepravovaných osob.

(13) Výškové uspořádání lan a vzdálenost nejnižších bodů dráhy lanové nad terénem a rozchod lan visuté lanové dráhy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Při souběhu drah lanových nesmí být vzdálenost mezi prostory vymezenými pro bezpečný průjezd drah lanových menší než 1 000 mm a při souběhu dráhy lanové a lyžařského vleku 1 500 mm.

(10) V místech, kde by na trase dráhy lanové s otevřenými nebo polouzavřenými vozidly mohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku, se zřizují ochranné konstrukce.

(11) Vzdálenost vozidel a lan od terénu musí umožňovat bezpečné provozování dráhy a zaručovat spolehlivou záchranu přepravovaných osob.

(12) Výškové uspořádání lan a vzdálenost nejnižších bodů dráhy lanové nad terénem a rozchod lan visuté lanové dráhy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

##### § 71

@@ -1474,7 +1510,7 @@

(1) Nejvyšší dopravní rychlost vozidel, jejich nejmenší rozestup, zrychlení a brzdící výkon musí být voleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a spolehlivá funkce zařízení dráhy lanové.

(2) U visuté lanové dráhy může dopravní rychlost odpovídat nejvýše hodnotám doporučené technické normy, která je uvedena v příloze č. 5, a při provozování dráhy lanové nesmí být překročena. U pozemní lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní rychlost 10 m.s^-1.

(2) U visuté lanové dráhy může dopravní rychlost odpovídat nejvýše hodnotě stanovené projektem a při provozování dráhy lanové nesmí být překročena. U pozemní lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní rychlost 10 m.s^-1.

(3) Nejvyšší dovolená rychlost posunu vozidla, popřípadě rozdíl rychlosti posunu vozidla a nástupiště ve stanici při nastupování a vystupování cestujících je 0,5 m.s^-1, u visuté lanové dráhy, určené pro přepravu osob s lyžemi na nohou 1,3 m.s^-1.

@@ -1502,11 +1538,11 @@

#### Technické požadavky na ocelová lana

(1) Lana musí být výběrové jakosti, konstrukčně a materiálově zhotovena podle dále uvedených podmínek. Kvalita lan musí být doložena hutním atestem o jakosti lana, osvědčením o stavu a zkoušce lana a protokolem o zkoušce lana tahem, vydaným autorizovanou zkušebnou s platností dvou let ode dne provedení zkoušky.

(1) Lana musí být výběrové jakosti, konstrukčně a materiálově zhotovena podle dále uvedených podmínek. Kvalita lan musí být doložena hutním atestem, osvědčením lana a záznamem o zkoušce lana tahem a vydaným prohlášením o shodě.

(2) Nosná lana musí být vyrobena s minimálním počtem spájených spojů. S lanem musí být dodáno schéma rozmístění spájených spojů.

(3) Pro lana tažná, přítažná a dopravní se může použít jen lan šestipramenných s přírodní nebo syntetickou vložkou, souběžné konstrukce a umrtvené se stejnosměrným vinutím.

(3) Pro lana tažná, přítažná a dopravní se může použít jen lan šestipramenných s přírodní nebo syntetickou vložkou, souběžné konstrukce a umrtvené se stejnosměrným vinutím. V technicky zdůvodněných případech lze použít pro tažná lana pozemních lanových drah i lana osmipramenná.

(4) Lana pro záchranná zařízení musí zajistit bezpečnost evakuovaných osob a svou konstrukcí vyhovovat použitému systému zařízení.

@@ -1530,7 +1566,7 @@

(1) Stavba stanice se svou architekturou přizpůsobuje stavbám v okolní krajině. Prostorové uspořádání stanic musí znemožnit ohrožení cestujících nebo obsluhy dráhy lanové mechanickým a elektrickým zařízením a vozidly dráhy lanové.

(2) Uspořádání stanice, turnikety, zařízení pro prodej jízdenek a nástupiště musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob.

(2) Uspořádání stanice, turnikety, zařízení pro prodej jízdenek a nástupiště musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob. U stanic pozemní lanové dráhy a u visuté lanové dráhy kyvadlové musí být zajištěn přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.^2)

(3) Prostory pro nástup a výstup cestujících musí být přehledně uspořádány a musí mít i umělé osvětlení. Místa nástupu do vozidel a výstupu z vozidel musí být zřetelně vyznačena.

@@ -1867,43 +1903,48 @@

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/1995 Sb.

- 1. Prohlídky a měření na dráze celostátní a dráze regionální

| --- | --- | --- | --- |

| 3. | Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí a výhybek měřícími prostředky s kontinuálním záznamem | traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 120 km.h-1 | 4 měsíce |

| traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 60 km.h-1 a nižší nebo rovné 120 km.h-1 | 6 měsíců | | |

| traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti nižší nebo rovné 60 km.h-1 | 12 měsíců | | |

| ostatní dopravní koleje • při měření rozchodu a vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů | 12 měsíců | | |

- 2. Prohlídky a měření na vlečce

| --- | --- | --- | --- |

| traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti vyšší než 60 km.h-1 a nižší nebo rovno 120 km.h-1 | 6 měsíců | | |

| traťové a hlavní staniční koleje při rychlosti nižší nebo rovno 60 km.h-1 | 12 měsíců | | |

- 2. Prohlídky a měření na vlečce

| --- | --- | --- | --- |

| 2. | Měření geometrické polohy koleje | | |

| 2. | Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí | | |

@@ -1916,10 +1957,10 @@

| --- | --- | --- | --- |

@@ -1927,20 +1968,23 @@

- 4. Prohlídky a měření na dráze tramvajové

@@ -2038,6 +2082,8 @@

- c) Epk je intenzita normálního osvětlení místně průměrná a časově minimální (koncová hodnota intenzity osvětlení).

- d) rovnoměrnost normálního osvětlení v podzemních veřejných prostorách stanic musí být 0,3 ± 15 %, v povrchových veřejných prostorách stanic musí být 0,2 ± 15 %.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/1995 Sb.

#### Jmenovitá napětí elektrických sítí metra a ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

@@ -2069,6 +2115,7 @@

| Profilový vodič | 750 V ss | - | dvojitou izolací |

@@ -2108,446 +2155,186 @@

#### Seznam doporučených souvisejících technických norem

| 1. | EN 115 27 4802 | Bezpečnostní požadavky pro konstrukci a zabudování pohyblivých schodů |

| 1. | 02 4460 | Šestipramenná ocelová lana |

| --- | --- | --- |

| 2. | 02 4456 | Zalévání koncovek ocelových lan kovem |

| 3. | 02 4460 | Splétání ocelových lan šestipramenných |

| 4. | 03 8370 | Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení |

| 5. | 27 3005 | Visuté osobní lanové dráhy. Projektování, konstrukce a montáž |

| 6. | 28 0315 | Průjezdní průřezy celostátních drah a vleček s rozchodem koleje 1435 mm a 1520 (1524) mm |

| 7. | 28 0318 | Průjezdné průřezy tramvajových tratí |

| 8. | 33 0120 | Elektrotechnické předpisy. Normalizovaná napětí IEC |

| 9. | 33 2000- | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. |

| -4-43 | Část 4: Bezpečnost. Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům | |

| 10. | 33 2000- | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. |

| -4-473 | Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. | |

| Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům | | |

| 11. | 33 2000- | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. |

| -5-523 | Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. | |

| Oddíl 523: Dovolené proudy | | |

| 12. | 33 2160 | Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN |

| 13. | 33 3510 | Elektrická trakční zařízení metra |

| 14. | 33 3505 | Předpisy pro elektrické trakční napájecí a spínací stanice |

| 15. | 33 3516 | Předpisy pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drah |

| 16. | 33 3525 | Trakční vedení metra |

| 17. | 33 3570 | Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků |

| 18. | 33 4000 | Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu |

| 19. | 34 1010 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým |

| | | napětím |

| 20. | 34 1050 | Předpisy pro kladení silových elektrických vedení |

| 21. | 34 1500 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Základní předpisy pro elektrická trakční zařízení |

| 22. | 34 1530 | Předpisy pro elektrické napájecí a spínací stanice |

| 23. | 34 2040 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz |

| 24. | 34 2090 | Železniční sdělovací zařízení |

| 25. | 34 2100 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení |

| 26. | 34 2300 | Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení |

| 27. | 34 2600 | Elektrická železniční zabezpečovací zařízení |

| 28. | 34 2606 | Rozbory bezpečnosti obvodů železničního zabezpečovacího zařízení |

| 29. | 34 2613 | Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody |

| 30. | 34 2614 | Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody. Předpisy pro projektování |

| 31. | 34 2617 | Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení |

| 32. | 34 2620 | Předpisy pro železniční staniční zabezpečovací zařízení |

| 33. | 34 2630 | Předpisy pro železniční traťové zabezpečovací zařízení |

| 34. | 34 2640 | Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro vlakové zabezpečovací zařízení |

| 35. | 34 2650 | Předpisy pro železniční přejezdová zabezpečovací zařízení |

| 36. | 34 2860 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení elektrických strojů, přístrojů a zařízení |

| 37. | 34 2885 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení elektrické trakce |

| 38. | 34 2895 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení sdělovacích zařízení po vedení |

| 39. | 34 3100 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních |

| 40. | 34 3109 | Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti |

| 41. | 36 0004 | Umělé světlo a osvětlování. Všeobecná ustanovení |

| 42. | 36 0061 | Osvětlování železničních prostranství |

| 43. | 36 0450 | Umělé osvětlení vnitřních prostorů |

| 44. | 36 0451 | Umělé osvětlení průmyslových prostorů |

| 45. | 37 6605 | Připojování elektrických zařízení celostátních drah na elektrický rozvod |

| 46. | 37 6750 | Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové dráhy |

| 47. | 72 1511 | Kamenivo pro stavební účely |

| 48. | 72 1512 | Hutné kamenivo pro stavební účely |

| 49. | 73 0039 | Navrhování objektů na poddolovaném území |

| 50. | 73 0949 | Odvodnění železničních tratí a stanic |

| 51. | 73 2400 | Provádění a kontrola betonových konstrukcí |

| 52. | 73 2603 | Provádění ocelových mostních konstrukcí |

| 53. | 73 4130 | Schodiště a šikmé rampy |

| 54. | 73 4959 | Nástupiště a přístřešky na tratích normálního rozchodu |

| 55. | 73 6201 | Projektování mostních objektů |

| 56. | 73 6203 | Zatížení mostů |

| 57. | 73 6205 | Navrhování ocelových mostních konstrukcí |

| 58. | 73 6206 | Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí |

| 59. | 73 6209 | Zatěžovací zkoušky mostů |

| 60. | 73 6260 | Ocelové podlahy na mostních konstrukcích železničních mostů |

| 61. | 73 6301 | Projektování celostátních drah normálního rozchodu |

| 62. | 73 6310 | Navrhování železničních stanic. Základní ustanovení |

| 63. | 73 6334 | Oplocení a zábradlí na celostátních dráhách |

| 64. | 73 6360 | Geometrické uspořádání kolejí normálního rozchodu na celostátních dráhách a vlečkách |

| 65. | 73 6380 | Železniční přejezdy a přechody |

| 66. | 73 6388 | Prostorové uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu 1435 mm a 1520 (1524) mm |

| 67. | 73 6390 | Nápisy názvu stanic a zastávek |

| 68. | 73 6395 | Traťové značky. Staničníky a mezníky ČSD. Tvary, rozměry a umístění |

| 69. | 73 6405 | Projektování tramvajových tratí |

| 70. | 73 6412 | Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí |

| 71. | 73 6425 | Zastávky městské hromadné dopravy |

| 72. | 73 6430 | Kolejový svršek metra |

| 73. | 73 6949 | Odvodnění železničních tratí a stanic |

| 74. | 73 7501 | Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů |

| 75. | 73 7508 | Projektování a provádění železničních tunelů |

| 76. | 73 7509 | Průjezdný průřez metra |

| 2. | 03 8350 | Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení |

| 3. | 03 8370 | Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení |

| 4. | 27 3005 | Visuté osobní lanové dráhy. Projektování, konstrukce a montáž |

| 5. | EN 115 (27 4802) | Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků |

| 6. | 28 0318 | Průjezdné průřezy tramvajových tratí |

| 7. | IEC 38 (33 0120) | Elektrotechnické předpisy. Normalizovaná napětí IEC |

| 8. | 33 2000-4-43 | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům |

| 9. | 33 2000-4-473 | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům |

| 10. | 33 2000-5-523 | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Oddíl 523: Dovolené proudy |

| 11. | 33 2000-4-41 | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem |

| 12. | 33 2000-5-54 | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče |

| 13. | 33 2000-7-707 | Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 7: Požadavky na zvláštní instalace nebo prostory. Oddíl 707: Požadavky na uzemnění v instalacích zařízení pro zpracování dat |

| 14. | 33 2030 | Elektronické předpisy ČSN. Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny |

| 15. | 33 2160 | Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN |

| 16. | 33 3505 | Předpisy pro elektrické trakční napájecí a spínací stanice |

| 17. | 33 3510 | Elektrická trakční zařízení metra |

| 18. | 33 3516 | Předpisy pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drah |

| 19. | 33 3525 | Trakční vedení metra |

| 20. | 33 3570 | Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků |

| 21. | 33 4000 | Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu |

| 22. | 34 1050 | Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro kladení silových elektrických vedení |

| 23. | 34 1390 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpis pro ochranu před bleskem |

| 24. | 34 1500 | Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení |

| 25. | 34 1530 | Elektrické trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček |

| 26. | 34 1540 | Elektrotechnické předpisy. Elektrické trakční nadzemní vedení |

| 27. | 34 2040 | Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz |

| 28. | 34 2090 | Železniční sdělovací zařízení |

| 29. | 34 2100 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení |

| 30. | 34 2300 | Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení |

| 31. | 34 2600 | Elektrická železniční zabezpečovací zařízení |

| 32. | 34 2606 | Rozbory bezpečnosti obvodů železničního zabezpečovacího zařízení |

| 33. | 34 2613 | Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost, provozování a používání kolejových obvodů |

| 34. | 34 2614 | Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody. Předpisy pro projektování |

| 35. | 34 2617 | Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení |

| 36. | 34 2620 | Předpisy pro železniční staniční zabezpečovací zařízení |

| 37. | 34 2630 | Předpisy pro železniční traťové zabezpečovací zařízení |

| 38. | 34 2640 | Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro vlakové zabezpečovací zařízení |

| 39. | 34 2650 | Železniční zabezpečovací zařízení. Přejezdová zabezpečovací zařízení |

| 40. | 34 2670 | Předpisy pro dálkové ovládání zabezpečovacích zařízení |

| 41. | 34 2860 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení elektrických strojů, přístrojů a zařízení |

| 42. | 34 2885 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení elektrické trakce |

| 43. | 34 2895 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro odrušení sdělovacích zařízení po vedení |

| 44. | 34 3100 | Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních |

| 45. | 34 3109 | Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách |

| 46. | 35 1530 | Výkonové polovodičové měniče |

| 47. | 36 0004 | Umělé světlo a osvětlování. Všeobecná ustanovení |

| 48. | 36 0061 | Osvětlování železničních prostranství |

| 49. | 36 0450 | Umělé osvětlení vnitřních prostorů |

| 50. | 36 0451 | Umělé osvětlení průmyslových prostorů |

| 51. | 37 6605 | Připojování elektrických zařízení celostátních drah na elektrický rozvod |

| 52. | 37 6750 | Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové dráhy |

| 53. | 72 1006 | Kontrola zhutnění zemin a sypanin |

| 54. | 72 1511 | Kamenivo pro stavební účely. Základní ustanovení |

| 55. | 72 1512 | Hutné kamenivo pro stavební účely. Technické požadavky |

| 56. | 73 0039 | Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení |

| 57. | 73 2400 | Provádění a kontrola betonových konstrukcí |

| 58. | 73 2603 | Provádění ocelových mostních konstrukcí |

| 59. | 73 4130 | Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení |

| 60. | 73 4959 | Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách |

| 61. | 73 6201 | Projektování mostních objektů |

| 62. | 73 6203 | Zatížení mostů |

| 63. | 73 6205 | Navrhování ocelových mostních konstrukcí |

| 64. | 73 6206 | Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí |

| 65. | 73 6209 | Zatěžovací zkoušky mostů |

| 66. | 73 6260 | Ocelové podlahy na mostních konstrukcích železničních mostů |

| 67. | 73 6301 | Projektování železničních drah |

| 68. | 73 6310 | Navrhování železničních stanic |

| 69. | 73 6334 | Oplocení a zábradlí na drahách celostátních a regionálních |

| 70. | 73 6360-1 | Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha Část 1: Projektování |

| 71. | 73 6360 -2 | Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba |

| 72. | 73 6380 | Železniční přejezdy a přechody |

| 73. | 73 6388 | Prostorové uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu 1 435 mm a 1 520 (1 524) mm |

| 74. | 73 6390 | Nápisy názvů železničních stanic a zastávek |

| 75. | 73 6395 | Traťové značky. Staničníky a mezníky ČSD. Tvary, rozměry a umístění |

| 76. | 73 6405 | Projektování tramvajových tratí |

| 77. | 73 6412 | Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí |

| 78. | 73 6425 | Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky |

| 79. | 73 6430 | Geometrické uspořádání kolejí metra. Kolejový svršek metra |

| 80. | 73 6949 | Odvodnění železničních tratí a stanic |

| 81. | 73 7501 | Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení |

| 82. | 73 7508 | Projektování a provádění železničních tunelů |

| 83. | 73 7509 | Průjezdný průřez metra |

| 84. | 73 6311 | Navrhování kolejišť ve stanovištích a dopravnách celostátních drah |

| 85. | 73 6320 | Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu |

| 86. | EN 457 (83 3291) | Bezpečnost strojních zařízení. Akustické výstražné signály. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody |

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/1995 Sb.

#### Obsah některých technických podmínek pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku

A. Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy

- 1. Z hlediska přechodnosti drážních vozidel (dále jen „vozidlo“) se tratě zařazují do tříd, přičemž přechodnost vozidel je dána

A. Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy zatížení

- 1. Údaje o přechodnosti kolejových vozidel patří mezi základní parametry tratí. Parametry o přechodnosti tratí a z nich vyplývající přechodnosti kolejových vozidel musí být systematicky a soustavně evidovány, sledovány a prověřovány.

- 2. Přechodností se rozumí schopnost železničního stavebního objektu převést kolejové vozidlo po vlastní konstrukci při zachování bezpečnosti železničního provozu.

- 3. Z hlediska přechodnosti drážních vozidel (dále jen „vozidlo“) se tratě zařazují do traťových tříd zatížení (dále jen „traťová třída“), přičemž účinnost vozidel charakterizujících traťovou třídu je dána:

- a) jejich konstrukcí,

- b) hmotností na nápravu,

- c) hmotností na jednotku délky vozidla.

- 2. Tratě se zařazují do tříd A, B1, B2, C2, C3, C4, D2, D3 a D4 uvedených v tabulce A1.

- 3. Při zařazování tratě do třídy se uvažuje vlak, složený z vozidel se dvěma dvounápravovými podvozky, které odpovídají uspořádání náprav podle tabulky A2.

- 4. Trať se zařadí do jedné z těchto tříd, pokud na nich může být provozován neomezený počet vozidel o hmotnostních parametrech podle tabulky A1.

- 5. Odchylně od bodu 4 smí být hmotnost na nápravu překročena až o hodnotu 0,5 t na tratích třídy C, přičemž největší přípustná hmotnost na kolo je 11,1 t, jestliže se jedná o

- a) dlouhá dvounápravová vozidla s hmotností na nápravu 20 t a s délkou přes nárazníky větší než 14,1 m a menší než 15,5 m, aby se zvýšila jejich užitečná hmotnost 25 t,

- b) vozidla s hmotností 22,5 t na nápravu pro vyrovnání vlastní hmotnosti, která vyplývá z konstrukční změny zaměřené na dosažení této nápravové hmotnosti.

- 6. Tratě zatříděné podle předchozích ustanovení jsou způsobilé pro jízdu vozidel následujících řad.

- 6.1. Dvou a třínápravová vozidla a vozidla se dvěma dvounápravovými podvozky, jejichž geometrické parametry (rozměr „a“ a „b“) se alespoň rovnají hodnotám uvedeným v tabulce A2, pokud jejich hmotnost na nápravu P a jejich hmotnost na jednotku délky p nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce A1.

- 6.2. Vozidla se dvěma dvounápravovými podvozky, jejichž rozměry „a“ a „b“ jsou menší, než je uvedeno v uspořádání náprav podle tabulky A2, pokud jsou provozována s hmotnostmi na nápravu Pr redukovanými v závislosti na hodnotách délek „a“ a „b“ v souladu s tabulkou A3.

- 6.3. Vozidla se dvěma tří nebo čtyřnápravovými podvozky, avšak pouze s redukovanými hmotnostmi na nápravu Pr, které nepřekračují hodnoty uvedené v tabulkách A4 a A5, v závislosti na rozměrech „a“ a „b“.

- 6.4. Vozidla se třemi, popřípadě čtyřmi dvounápravovými podvozky, jejichž hmotnosti na nápravu Pr stanovené podle jejich geometrických charakteristik nejsou větší než hodnoty uváděné v tabulce A6.

- 7. U vozidel, jejichž rozvory nemohou být zařazeny podle tabulek A4, A5 nebo A6 (např. nestejné rozvory na jednom voze), je třeba stanovit přípustné hmotnosti na nápravu tak, že největší ohybové momenty a posouvající síly na prostém nosníku o libovolné vzdálenosti podpěr při zatížení neomezeným počtem takovýchto vozidel nebudou větší než ohybové momenty a posouvající síly při zatížení vozy podle tabulky A2.

- 8. Se zřetelem k zatížení koleje a umělých staveb se stanoví přípustné užitečné zatížení vozidla jako nejnižší hodnota vypočtená podle těchto vzorců:

X = n.P - T

Y = p.L - T

Z = n.Pr - T,

přičemž platí, že:

n = počet náprav

L = délka vozidla přes nárazníky

P = hmotnost na nápravu

Pr = redukovaná hmotnost na nápravu

p = hmotnost na jednotku délky vozidla

T = vlastní hmotnost vozidla zaokrouhlená na jedno desetinné místo

X, Y, Z = užitečné zatížení vozidla.

- 9. Tabulky A7 a A8 obsahují přípustné užitečné zatížení dvounápravovými vozidly a podvozkovými vozidly (a ≥ 1,8 m, b ≥ 1,5 m). Současně dovolené celkové hmotnosti jsou vyjádřeny graficky na obrázcích 1 a 2.

#### Tabulka A1 Zařazení tratí do tříd

| Zařazení do třídy Hmotnost vozidla v t/m (hmotnost na jednotku délky = p) | Hmotnost na nápravu = P | | | | |

| A 16 t | B 18 t | C 20 t | D 22,5 t | | |

- c) hmotností na jednotku délky vozidla,

- d) řazením vozidel a způsobem zapojení do vlakové soupravy.

- 4. Používání traťových tříd je závazné.

- 5. Tratě se zařazují do traťových tříd A, B1, B2, C2, C3, C4, D2, D3 a D4 uvedených v tabulce A1.

#### Tabulka A1:

| Hmotnost na běžný metr délky vozu | A | B | C | D | |

| 16 t | 18 t | 20 t | 22,5 t | | |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 1 | 5,0 | A | B1 | | |

| 2 | 6,4 | | B2 | C2 | D2 |

| 3 | 7,2 | | | C3 | D3 |

| 4 | 8,0 | | | C4 | D4 |

Vysvětlivky:

p = Hmotnost na jednotku délky vozidla, to znamená součet hmotností vozu a nákladu dělený délkou vozu měřenou přes nestlačené nárazníky

P = Hmotnost na nápravu

Zatřídění podle nejvýše přípustné hmotnosti na nápravu P se označuje velkými písmeny (A, B, C, D), zařazení podle největší přípustné hmotnosti na jednotku délky arabskými číslicemi (1, 2, 3, 4) s výjimkou třídy A.

#### Tabulka A2 Uspořádání náprav vozidla pro stanovení třídy tratě

a - rozvor náprav podvozku

b - vzdálenost první nápravy od čela nejbližšího nárazníku

c - vzdálenost vnitřních náprav

| Třída | Hmotnost na nápravu (t) | Hmotnost na jednotku délky (t/m) |

| 1 | 5,0 t/bm | A | B1 | | |

| 2 | 6,4 t/bm | | B2 | C2 | D2 |

| 3 | 7,2 t/bm | | | C3 | D3 |

| 4 | 8,0 t/bm | | | C4 | D4 |

- 6. Při zařazování tratě do traťové třídy se uvažuje vlak složený z vozidel se dvěma dvounápravovými podvozky (obr. 1), které odpovídají uspořádání náprav podle tabulky A2.

Obr. 1: Vozidlo se dvěma dvounápravovými podvozky

[image omitted]

Tabulka A2:

| --- | --- | --- | --- | --- |

| A | 16 | 5,0 | 6,20 | 12,80 |

| B1 | 18 | 5,0 | 7,80 | 14,40 |

| B2 | 18 | 6,4 | 4,65 | 11,25 |

| C2 | 20 | 6,4 | 5,90 | 12,50 |

| C3 | 20 | 7,2 | 4,50 | 11,10 |

| C4 | 20 | 8,0 | 3,40 | 10,00 |

| D2 | 22,5 | 6,4 | 7,45 | 14,05 |

| D3 | 22,5 | 7,2 | 5,90 | 12,50 |

| D4 | 22,5 | 8,0 | 4,65 | 11,25 |

- 7. Trať se zařadí do příslušné traťové třídy, pokud na ní může být provozován neomezený počet vozidel s hmotnostními a rozměrovými parametry uvedenými v tabulce A2 pro tuto traťovou třídu.

- 8. Účinnost vozidel charakterizujících traťovou třídu a jiných vozidel se porovnává vyčíslením hodnoty největších ohybových momentů a posouvajících sil na prostém nosníku o libovolné vzdálenosti podpěr při zatížení neomezeným počtem takovýchto vozidel.

B. Dovolené opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí

Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto požadavky:

- 1. Výměnová část

- a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 5 mm a více v místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany k ní přilehlého jazyka 60 - 100 mm.

- b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h^-1 a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 60 km.h^-1 mezera větší než 5 mm.

- c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být větší než 5 mm pro rychlost v ≤ 90 km.h^-1, 3 mm pro rychlost v, ležící v intervalu 90 km.h^-1 < v ≤ 160 km.h^-1, 2 mm pro rychlost v > 160 km.h^-1.

- d) Závěrové zařízení musí bezpečně zajišťovat doléhání přilehlého jazyka k opornici a vzdálenost odlehlého jazyka od opornice v místě jeho největšího přiblížení k opornici musí být nejméně 60 mm.

- 2. Srdcovková část

- a) Pro zajištění bezpečného a nenásilného průjezdu dvojkolí vozidla přes srdcovku musí být dodrženy ve výhybce normálního rozchodu ve vzájemném vztahu srdcovka - přídržnice následující hodnoty:

U jednoduchých a dvojitých srdcovek

L . . . . . v rozmezí od 1 393 mm do 1 398 mm,

A . . . . . nejvíce 1 356 mm,

| přičemž platí | L = | vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu srdcovky, |

| --- | --- | --- |

| A | P = 16 | p = 5 |

| B1 | P = 18 | p = 5 |

| B2 | P = 18 | p = 6,4 |

| C2 | P = 20 | p = 6,4 |

| C3 | P = 20 | p = 7,2 |

| C4 | P = 20 | p = 8 |

| D2 | P = 22,5 | p = 6,4 |

| D3 | P = 22,5 | p = 7,2 |

| D4 | P = 22,5 | p = 8 |

[image omitted]

#### Tabulka A3 Vozidlo se dvěma dvounápravovými podvozky

Přípustné redukované hmotnosti na nápravu Pr podle rozměrů „a“ a „b“ na různých třídách tratí

[image omitted]

| a (m) | b (m) | D4 D3 D2 (t) | C4 C3 C2 (t) | B2 B1 (t) | A (t) |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 1,8 | 1,5 | 22,5 | 20 | 18 | 16 |

| 1,4 | 21,5 | 19 | 17 | 15 | |

| 1,3 | 20,5 | 18,5 | 16,5 | 15 | |

| 1,2 | 20 | 18 | 16 | 14 | |

| 1,7 | 1,5 | 22 | 19,5 | 17,5 | 15,5 |

| 1,4 | 21 | 19 | 17 | 15 | |

| 1,3 | 20 | 18 | 16 | 14 | |

| 1,2 | 19,5 | 17,5 | 15,5 | 14 | |

| 1,6 | 1,5 | 21 | 19 | 17 | 15 |

| 1,4 | 20 | 18,5 | 16,5 | 14,5 | |

| 1,3 | 19 | 17,5 | 15,5 | 14 | |

| 1,2 | 18,5 | 17 | 15 | 13,5 | |

| 1,5 | 1,5 | 20 | 18,5 | 16,5 | 14,5 |

| 1,4 | 19,5 | 18 | 16 | 14 | |

| 1,3 | 19 | 17,5 | 15,5 | 13,5 | |

| 1,2 | 18 | 17 | 14,5 | 13 | |

| 1,4 | 1,5 | 19 | 17 | 15,5 | 13,5 |

| 1,4 | 18 | 17 | 15,5 | 13,5 | |

| 1,3 | 18,5 | 16,5 | 15 | 13 | |

| 1,2 | 17,5 | 15,5 | 14 | 12 | |

| 1,3 | 1,5 | 18,5 | 16,5 | 15 | 13 |

| 1,4 | 18,5 | 16,5 | 15 | 13 | |

| 1,3 | 18 | 16,5 | 14,5 | 12,5 | |

| 1,2 | 17 | 15,5 | 13,5 | 11,5 | |

Poznámka:

Hmotnosti na nápravu uvedené v tabulce platí, je-li délka vozidla přes nárazníky L taková, že hmotnost na jednotku délky vozidla p je na příslušné třídě tratí dodržena. Není-li tato podmínka splněna, je přípustná hmotnost na nápravu nižší, a to p.L/4.

#### Tabulka A4 Vozidlo se dvěma třínápravovými podvozky

Přípustné redukované hmotnosti na nápravu Pr podle rozměrů „a“ a „b“ na různých třídách tratí

[image omitted]

| a (m) | b (m) | D4 (t) | D3 (t) | D2 (t) | C4 (t) | C3 (t) | C2 (t) | B2 (t) | B1 (t) | A (t) |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 1,8 | 1,5 | 18 | 18 | 18 | 16,5 | 16,5 | 16,5 | 15 | 14,5 | 13 |

| 1,4 | 18 | 18 | 17,5 | 16 | 16 | 16 | 14,5 | 14 | 12,5 | |

| 1,3 | 18 | 17,5 | 17 | 16 | 16 | 15,5 | 14,5 | 13,5 | 12 | |

| 1,2 | 18 | 17 | 16 | 16 | 16 | 15 | 14,5 | 13 | 12 | |

| 1,7 | 1,5 | 17,5 | 17,5 | 17,5 | 16 | 16 | 16 | 14,5 | 14 | 12,5 |

| 1,4 | 17,5 | 17,5 | 17 | 15,5 | 15,5 | 15,5 | 14 | 13,5 | 12 | |

| 1,3 | 17,5 | 17 | 16 | 15,5 | 15,5 | 15 | 14 | 13 | 12 | |

| 1,2 | 17,5 | 16,5 | 16 | 15,5 | 15,5 | 14,5 | 14 | 13 | 12 | |

| 1,6 | 1,5 | 17 | 17 | 17 | 15,5 | 15,5 | 15,5 | 14 | 13,5 | 12 |

| 1,4 | 17 | 17 | 16 | 15 | 15 | 15 | 13,5 | 13 | 12 | |

| 1,3 | 17 | 16,5 | 16 | 15 | 15 | 14,5 | 13,5 | 13 | 11,5 | |

| 1,2 | 17 | 16 | 15,5 | 15 | 15 | 14 | 13,5 | 12,5 | 11,5 | |

| 1,5 | 1,5 | 16,5 | 16,5 | 16 | 15 | 15 | 15 | 13,5 | 13 | 12 |

| 1,4 | 16,5 | 16,5 | 16 | 14,5 | 14,5 | 14,5 | 13 | 13 | 11,5 | |

| 1,3 | 16,5 | 16,5 | 15,5 | 14,5 | 14,5 | 14,5 | 13 | 12,5 | 11,5 | |

| 1,2 | 16,5 | 16 | 15,5 | 14,5 | 14,5 | 14 | 13 | 12,5 | 11,5 | |

| 1,4 | 1,5 | 15,5 | 15,5 | 15,5 | 14 | 14 | 14 | 12,5 | 12,5 | 11,5 |

| 1,4 | 15,5 | 15,5 | 15,5 | 14 | 14 | 14 | 12,5 | 12,5 | 11,5 | |

| 1,3 | 15,5 | 15,5 | 15,5 | 14 | 14 | 14 | 12,5 | 12,5 | 11,5 | |

| 1,2 | 15,5 | 15,5 | 15,5 | 14 | 14 | 14 | 12,5 | 12,5 | 11,5 | |

| 1,3 | 1,5 | 15 | 15 | 15 | 13,5 | 13,5 | 13,5 | 12 | 12 | 11 |

| 1,4 | 15 | 15 | 15 | 13,5 | 13,5 | 13,5 | 12 | 12 | 11 | |

| 1,3 | 15 | 15 | 15 | 13,5 | 13,5 | 13,5 | 12 | 12 | 11 | |

| 1,2 | 15 | 15 | 15 | 13,5 | 13,5 | 13,5 | 12 | 12 | 11 | |

Poznámka:

Hmotnosti na nápravu uvedené v tabulce platí, jestliže

- a) hodnota c > 2b, jinak nelze dosazovat rozměr b jako hodnotu b, ale je třeba dosadit hodnotu c/2 nebo nejblíže nižší z tabulky. Je-li c/2 < 1,2 m, stanoví se hmotnost na nápravu výpočtem podle bodu 7,

- b) délka vozidla přes nárazníky L je taková, že hmotnost na jednotku délky p je na příslušné trati dodržena. Není-li tato podmínka dodržena, je přípustná hmotnost na nápravu nižší, a to p.L/6.

#### Tabulka A5 Vozidlo se dvěma čtyřnápravovými podvozky

Přípustné redukované hmotnosti na nápravu Pr podle rozměrů „a“ a „b“ na různých třídách tratí

[image omitted]

| a (m) | b (m) | D4 (t) | D3 (t) | D2 (t) | C4 (t) | C3 (t) | C2 (t) | B2 (t) | B1 (t) | A (t) |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| 1,8 | 1,5 | 17,5 | 16,5 | 15,5 | 16 | 16 | 15 | 14,5 | 13 | 11,5 |

| 1,4 | 17 | 16,5 | 15 | 16 | 15,5 | 14,5 | 13,5 | 12,5 | 11 | |

| 1,3 | 17 | 16 | 15 | 16 | 15 | 14 | 13,5 | 12 | 10,5 | |

| 1,2 | 16,5 | 15 | 14,5 | 16 | 15 | 13,5 | 13 | 11,5 | 10,5 | |

| 1,7 | 1,5 | 17,5 | 16 | 15 | 15,5 | 15,5 | 14,5 | 14 | 12,5 | 11 |

| 1,4 | 17 | 16 | 15 | 15,5 | 15 | 14 | 13,5 | 12 | 10,5 | |

| 1,3 | 16,5 | 15 | 14,5 | 15,5 | 14,5 | 13,5 | 13 | 11,5 | 10,5 | |

| 1,2 | 15,5 | 15 | 14 | 15,5 | 14,5 | 13,5 | 12,5 | 11 | 10 | |

| 1,6 | 1,5 | 16,5 | 15,5 | 15 | 15 | 15 | 14 | 13,5 | 12 | 10,5 |

| 1,4 | 16 | 15 | 14,5 | 15 | 14,5 | 13,5 | 13 | 11,5 | 10 | |

| 1,3 | 15,5 | 14,5 | 14 | 14,5 | 14 | 13 | 12,5 | 11 | 10 | |

| 1,2 | 15 | 14,5 | 14 | 14,5 | 14 | 13 | 12 | 11 | 10 | |

| 1,5 | 1,5 | 16 | 15 | 14,5 | 14,5 | 14,5 | 13,5 | 13 | 11,5 | 10,5 |

| 1,4 | 15,5 | 14,5 | 14 | 14,5 | 14 | 13 | 12,5 | 11 | 10 | |

| 1,3 | 15 | 14 | 13 | 14 | 13,5 | 12,5 | 12 | 10,5 | 9,5 | |

| 1,2 | 15 | 14 | 13 | 14 | 13 | 12,5 | 12 | 10,5 | 9,5 | |

| 1,4 | 1,5 | 15 | 14,5 | 13 | 13 | 13 | 13 | 12 | 10,5 | 10 |

| 1,4 | 15 | 14 | 13 | 13 | 13 | 12,5 | 12 | 10,5 | 10 | |

| 1,3 | 15 | 13,5 | 12,5 | 13 | 13 | 12 | 12 | 10 | 9,5 | |

| 1,2 | 14,5 | 13 | 12,5 | 13 | 12,5 | 11,5 | 11,5 | 10 | 9,5 | |

| 1,3 | 1,5 | 14,5 | 14 | 13 | 12,5 | 12,5 | 12,5 | 11,5 | 10,5 | 9,5 |

| 1,4 | 14,5 | 13,5 | 13 | 12,5 | 12,5 | 12 | 11,5 | 10,5 | 9,5 | |

| 1,3 | 14,5 | 13 | 12,5 | 12,5 | 12,5 | 11,5 | 11,5 | 10 | 9 | |

| 1,2 | 14 | 13 | 12,5 | 12,5 | 12 | 11,5 | 11 | 10 | 9 | |

Poznámka:

Hmotnosti na nápravu uvedené v tabulce platí pouze tehdy, je-li délka vozidla přes nárazníky L taková, že hmotnost na jednotku délky p je na příslušné trati dodržena. Není-li tato podmínka splněna, je přípustná hmotnost na nápravu nižší, a to p.L/8.

#### Tabulka A6 Vozidla se třemi nebo čtyřmi dvounápravovými podvozky

Přípustné redukované hmotnosti na nápravu Pr podle rozměrů „a“, „b“ a „c“ na různých třídách tratí

Vozidlo se třemi dvounápravovými podvozky

[image omitted]

Poznámka:

Je-li c ≥ 2b, použije se hodnot podle tabulky A3.

Je-li c < 2b, použije se hodnot podle tabulky A3; jako rozměr b se nedosazuje hodnota b, ale hodnota c/2 nebo hodnota z tabulky nejblíže nižší. Je-li c/2 < 1,2 m, je třeba provést zvláštní výpočet podle bodu 7.

Vozidlo se čtyřmi dvounápravovými podvozky

[image omitted]

Poznámka:

Je-li 2,4 ≤ c < 2b, použije se hodnot podle tabulky A3; jako rozměr b se nedosazuje hodnota b, ale hodnota c/2 nebo hodnota podle tabulky nejblíže nižší.

Je-li c < 2,4, použije se hodnot podle tabulky A5; jako rozměr „a“ se dosadí menší z hodnot „a“ nebo „c“.

Hmotnosti na nápravu stanovené podle této tabulky platí pouze tehdy, je-li délka vozidla přes nárazníky L taková, že hmotnost na jednotku délky vozidla p je pro příslušnou třídu tratě dodržena. V ostatních případech přípustná hmotnost na nápravu je p.L/6 pro vozidla se třemi dvounápravovými podvozky a p.L/8 pro vozidla se čtyřmi dvounápravovými podvozky.

#### Tabulka A7 Přípustné užitečné zatížení pro dvounápravová vozidla

| L (m) | P (t) | A | B1 | B2 | C | D |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| L > 7,2 | 22,5 | 32-T | 36-T | 40-T | 45-T | |

| 20 | 32-T | 36-T | 40-T | | | |

| 18 | 32-T | 36-T | | | | |

| 16 | 32-T | | | | | |

| 6,4 < L L < 7,2 | 20 | 32-T | 5L-T | 36-T | 40-T | |

| 18 | 32-T | 5L-T | 36-T | | | |

| 16 | 32-T | | | | | |

#### Tabulka A8 Přípustné užitečné zatížení pro vozidla se dvěma dvounápravovými podvozky

| L (m) | P (t) | A | B1 | B2 | C2 | C3 | C4 | D2 | D3 | D4 |

| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

| L >14,4 | 22,5 | 64-T | 72-T | 80-T | 90-T | | | | | |

| 20 | 64-T | 72-T | 80-T | | | | | | | |

| 18 | 64-T | 72-T | | | | | | | | |

| 16 | 64-T | | | | | | | | | |

| 14,06<L <14,4 | 22,5 | 64-T | 5L-T | 72-T | 80-T | 90-T | | | | |

| 20 | 64-T | 5L-T | 72-T | 80-T | | | | | | |

| 18 | 64-T | 5L-T | 72-T | | | | | | | |

| 16 | 64-T | | | | | | | | | |

| 12,8 <L <14,06 | 22,5 | 64-T | 5L-T | 72-T | 80-T | 64L-T | 90-T | | | |

| 20 | 64-T | 5L-T | 72-T | 80-T | | | | | | |

| 18 | 64-T | 5L-T | 72-T | | | | | | | |

| 16 | 64-T | | | | | | | | | |

| 12,5<L <12,8 | 22,5 | 5L-T | 5L-T | 72-T | 80-T | 64L-T | 90-T | | | |

| 20 | 5L-T | 5L-T | 72-T | 80-T | | | | | | |

| 18 | 5L-T | 5L-T | 72-T | | | | | | | |

| 16 | 5L-T | 5L-T | 64-T | | | | | | | |

| 11,25<L <12,5 | 22,5 | 5L-T | 5L-T | 72-T | 64L-T | 80-T | 64L-T | 72L-T | 90-T | |

| 20 | 5L-T | 5L-T | 72-T | 64L-T | 80-T | 64L-T | 80-T | | | |

| 18 | 5L-T | 5L-T | 72-T | | | | | | | |

| 16 | 5L-T | 5L-T | 64-T | | | | | | | |

| 11,1 <L <12,25 | 22,5 | 5L-T | 5L-T | 64L-T | 80-T | 64L-T | 72L-T | 8L-T | | |

| 20 | 5L-T | 5L-T | 64L-T | 80-T | 64L-T | 80-T | | | | |

| 18 | 5L-T | 5L-T | 64L-T | 72-T | 64L-T | 72-T | | | | |

| 16 | 5L-T | 5L-T | 64-T | | | | | | | |

| 10 <L <11,1 | 22,5 | 5L-T | 5L-T | 64L-T | 72L-T | 80-T | 64L-T | 72L-T | 8L-T | |

| 20 | 5L-T | 5L-T | 64L-T | 72L-T | 80-T | 64L-T | 72L-T | 80-T | | |

| 18 | 5L-T | 5L-T | 64L-T | 72-T | 64L-T | 72-T | | | | |

| 16 | 5L-T | 5L-T | 64-T | | | | | | | |

#### Obrázek 1 Rozsah použití různých hodnot přípustných užitečných zatížení (dvounápravové vozidlo)

[image omitted]

#### Obrázek 2 Rozsah použití různých hodnot přípustných užitečných zatížení (vozidlo se dvěma dvounápravovými podvozky)

[image omitted]

B. Dovolené opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí

Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto požadavky

- 1. Výměnová část

- a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 5 mm a více v místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany k ní přilehlého jazyka 60 - 100 mm.

- c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být větší než 5 mm; při rychlosti vyšší než 90 km.h^-1 nesmí být větší než 2 mm.

- e) Elektrovodné propojky nesmí být přivařeny na patu jazyka nebo opornici. Dále nesmí být příčné elektrovodné propojky přivařeny k jazykům výhybek s výjimkou vnitřních pérových jazyků u křižovatkových výhybek.

- 2. Srdcovková část

- a) Srdcovka spolu s přídržnicí musí zajistit bezpečný a nenásilný průjezd dvojkolí vozidla. Pro zajištění této funkce musí být splněny ve výhybce normálního rozchodu ve vzájemném vztahu srdcovka - přídržnice následující hodnoty:

u jednoduchých srdcovek

L ... větší nebo rovno 1 393 mm,

A ... nejvíce 1 356 mm,

u dvojitých srdcovek

L ... v rozmezí od 1 393 do 1 398 mm,

A ... nejvíce 1 356 mm,

přičemž platí,

L = vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany hrotu srdcovky,

A = vzdálenost vedoucích hran přídržnice a odpovídající křídlové kolejnice (ve dvojité srdcovce vzdálenost vedoucích hran přídržnic).

- b) Nadvýšení přídržnice nad temenem pojížděné kolejnice nesmí překročit hodnotu 54 mm.

- c) Výběh šířky žlábku na začátku a konci přídržnice musí být nejméně 75 mm.

- d) Největší svislé opotřebení srdcovky v místě, kde šířka klínu srdcovky je 40 mm a větší, smí být

6 mm u výhybek pojížděných rychlostí 100 km.h^-1 a vyšší,

9 mm u výhybek pojížděných rychlostí vyšší než 40 km.h^-1,

12 mm u výhybek pojížděných rychlostí 40 km.h^-1 a nižší.

- e) Opotřebení pracovních ploch přídržnice tvaru Kn60 (a obdobného tvaru) nesmí být větší než 20 mm.

- f) U přídržnic tvaru T/A nesmí dojít k přetržení obou spojovacích šroubů v jedné vložce.

| | A = | vzdálenost vedoucích hran přídržnice a odpovídající křídlové kolejnice (ve dvojité srdcovce vzdálenost vedoucích hran přídržnic). |

- b) Nadvýšení přídržnice nad temenem výškově ojeté kolejnice nesmí překročit hodnotu 54 mm.

- c) Opotřebení pracovních ploch přídržnice tvaru Kn60 (a obdobného tvaru) nesmí být větší než 20 mm pro v ≤ 90 km.h^-1 a než 12 mm pro v > 90 km.h^-1.

V případě, že uvedené požadavky pro jednotlivé části výhybek nejsou splněny, musí být bezodkladně provedena taková opatření, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozování drážní dopravy.

^1) § 45 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., vyhlášky č. 619/1992 Sb. a vyhlášky č. 123/1993 Sb.

1996-09-09

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

Zobrazit změny Text k tomuto datu

1995-11-30

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb.

původní verze Text k tomuto datu