Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb

• a) lokalizační údaje o obci a katastrálním území a označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené,

• b) číslo bodu, souřadnice v S-JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (pokud byla určena),

• c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

• d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.

• 1. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK

• 8.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).

[image omitted]

[image omitted]

• 8.2 Klad a rozměry mapových listů se odvozují u map měřítek:

• a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),

• b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X,Y) podle obr. 2,

• c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) podle obr. 2.

• 8.3 Rozměry rámu mapových listů včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce:

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm)	Délka úhlopříčky rámu (mm)	Rozměry zobrazeného území (m)	Plocha zobrazeného území (ha)
1:5000	500x400	640,31	2500x2000	500
1:2000	625x500	800,39	1250x1000	125
1:1000	625x500	800,39	625x 500	31,25

• 8.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka:

• a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího města zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8.2); čísla se oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,

• b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),

• c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).

• 1. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované katastrální mapy

• 9.1 Čáry

Poř.číslo	Druhy čar	Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná			1	0,13	tenká
2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkované		1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03			2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04			2,0 2,0
*) Délka čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tlouštky čáry (např.: 0.021 = tenká čárkovaná čára).
0.05			3,0 1,0
0.07			5,0 2,0
0.10	Čára tečkovaná		0,3 1,0
0.12	Čáry střídavé		1,0 0,8 0,3 0,8
0.13			2,0 0,8 0,3 0,8
0.14			3,0 1,3 0,3 1,3
0.18			3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19			5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

• 9.2 Body bodových polí a hraniční znaky

Poř.číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod		v náčrtu o 2 mm červeně, číslo bodu se uvádí pokud možno vlevo od značky, a to v náčrtu červeně
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazení jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.03	Bod jednotní nivelační sítě
1.04	Stabilizovaný bod technické nivelace
1.05	Hraniční znak podle § 79 odst. 1		v náčrtu
1.07	Pomocní měřický bod		jen v náčrtu - červeně
1.09	Lomový bod označený jiným trvalým způsobem podle § 79 odst. 4 nebo neoznačený trvale (např. kolíkem)		jen v náčrtu
1.10	Identický bod pro zobrazení změny podle § 66 odst. 2 písm. b) a odst. 4 a 5		v náčrtu, popř. i v geometrickém plánu značku je možno odsadit do volného místa vývodkou

• 9.3 Hranice

Poř.číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
2.01	Hranice státní		mapová značka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů čára 0.186
2.03	Hranice krajská
2.04	Hranice okresní		čára 0.146
2.05	Hranice obecní
2.06	Hranice katastrálního území
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12	Drátěný, kovový plot, vlastnictví z jedné strany
2.13	Drátěný, kovový plot, spoluvlastnictví
2.14	Živý plot, vlastnictví z jedné strany
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.17	Ohradní zeď, spoluvlastnictví
2.18	Slučka
2.19	Hranice parcely, vnější obvod budovy, vnitřní kresba v parcele		čára 0.011
2.20	Předmět jako 2.19, ale shora neviditelní, podchodná část budovy		čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá		čára 0.101
2.22	Hranice převzatá		čára 0.121
2.23	Hranice chráněného území		čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma		čára 0.191
2.26	Hranice podzemní		čára 0.051
2.27	Hranice sporná		čára 0.131

Poznámka:

• 1. V grafickém výstupu z digitální katastrální mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 podle bodu 9.1) a značka pořadové číslo 2.18 (slučka) se nepoužije.

• 1. Značka pořadové číslo 2.22 se použije pro číselně nezaměřenou hranici, která byla do katastrální mapy převzata podle svého geometrického a polohového určení v jiné zobrazovací soustavě nebo v jiném měřítku než katastrální mapa.

• 9.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř.číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
3.01	Orní půda		jen v náčrtu
3.02	Chmelnice		mapová značka 3.02 až 3.16 se umísťuje uprostřed plochy parcely příslušného druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti, pokud možno nad parcelním číslem; u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé plochy může být vynechána
3.03	Vinice
3.04	Zahrada
3.05	Ovocný sad
3.06	Trvalý travní porost
3.08	Lesní pozemek bez rozlišení druhu porostu
3.14	Park, okrasní zahrada
3.15	Hřbitov
3.16	Neplodná půda
3.18	Nemovitá kulturní památka		umísťuje se uvnitř zobrazeních chráněných objektů

• 9.5 Stavební objekty

Poř.číslo	Předmět	Značka	Příklady použití	Poznámka
4.01	Průmět okraje střešního pláště			jen v mapách vyhotovených před účinností této vyhlášky
4.02	Budova zděná, betonová, kovová
4.03	Budova dřevěná
4.06	Nádvoří, dvůr			jen v náčrtu
4.08	Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna
4.10	Synagóga			umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.11	Střed předmětu malého rozsahu
4.12	Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka) bez rozlišení
4.20	Most, lávka, bez rozlišení			pokud šířka předmětu není zobrazitelná, kreslí se jen jednou čárou (osou)
	Propustek

• 9.6 Dopravní síť

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
5.01	Osa železniční koleje normálního rozchodu		čára 0.014
5.21	Visutá lanová dráha		čára 0.044
5.22	Pozemní lanová dráha		čára 0.014

• 9.7 Elektrická vedení

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
6.01	Kovový, betonový stožár
6.02	Příhradový stožár
6.04	Stožár vysílací nebo retranslační stanice
6.05	Osa nadzemního vedení		čára 0.041
6.59	Venkovní silové vedení bez rozlišení druhu

• 9.8 Povrchová ložiska

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
7.01	Povrchová těžba nerostů a surovin bez rozlišení
7.03	Ložisko slatin a rašelin

• 9.9 Vodstvo

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
8.02	Vodní tok
8.03	Vodní nádrž, rybník
8.04	Močál
8.11	Veřejná studna

• 1. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 9 této přílohy

• 10.1 Uvnitř mapového rámu je uveden:

• a) název sousedního státu, územní správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,

• b) název katastrálního území, pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí písma; parcelní číslo má velikost 1,5 mm.

• 10.2 Vně mapového rámu je uvedeno:

• a) označení kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),

• b) v okrajovém náčrtku číslo mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou papíru jednotlivých mapových listů (na vnějších stranách okrajového náčrtku),

• c) měřítko mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).

• 10.3 Mapové značky

Poř. čís.	Předmět	Mapová značka	Poř. čís.	Předmět	Mapová značka
1	Hranice státní		14	Vodní tok otevření přikrytý
2	Hranice krajská
15	Ostatní plochy
3	Hranice okresní		16	Zamokřená půda bez rákosí s rákosím
4	Hranice obecní
5	Hranice katastrálního území		17	Hřbitov
6	Hranice neznatelní
18	Zřícenina
7	Hranice chráněného území
19	Most kamenný, betonový železný dřevěný
8	Chmelnice
9	Vinice
10	Zahrada
11	Trvalý travní porost		20	Lávka užší než 2 m širší než 2 m
13	Lesní pozemek

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

• 1. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

• 11.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby bod nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby bod byl využitelný pro připojení podrobného měření.

• 11.2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlajkových tyčí. Ostatní body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.

• 11.3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček na vrchní straně hlavy hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm.

• 11.4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11.3 nebo jiným způsobem zajišřujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými do objektu. U ohrožených zhušťovacích bodů se zřizuje ochranné a signalizační zařízení, zpravidla červenobílá ochranná tyč s výstražnou tabulkou s nápisem „GEODETICKÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“ umístěná ve vzdálenosti asi 0,75 m od měřické značky.

• 11.5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími body musí být viditelnost.

• 11.6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen „ostatní body“) se zřizují především:

• a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,

• b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,

• c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.

• 11.7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují se kamennými hranoly podle bodu 11.3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

• 11.8 Ostatní body je možno také stabilizovat:

• a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

• b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,

• c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

• d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

• e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

• 1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

• 1. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.

• 11.9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační bod.

• 11.10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300 m a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km^2.

• 11.11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole se měří nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

• 11.12 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem mxy= 0,5 (mx2+ my2), kde mx, my, jsou střední chyby určení souřadnic x,y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u zhušťovacího bodu 0,02 m a u ostatních bodů 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole.

• 11.13 Mezní odchylka se stanoví 2,5násobkem základní střední souřadnicové chyby.

• 11.14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:

• a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,

• b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,

• c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.

Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.

• 11.15 Při testování podle bodu 11.14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má být přibližně 63% bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 11.13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.

• 11.16 Při posuzování přesnosti podle bodu 11.14 písm. c) je možné považovat kritéria přesnosti uvedená v bodě 11.12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle bodu 11.13.

• 1. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy

• 12.1 Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy (dále jen "podrobné body") se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům podrobného polohového bodového pole, popř. základního polohového bodového pole.

• 12.2 Pro připojení podrobného měření na identické body [§ 66 odst. 2 písm. b)] platí:

• a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů a o průměru o 1/2 větším, než je délka takové spojnice,

• b) územní rozsah podrobného měření změny může být v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,

• c) v území s digitální mapou a grafickou mapou podle § 13 odst. 8 musí identický bod vyhovět kódu charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6,

• d) pokud nelze některé z podmínek podle písmen a) až c) vyhovět, připojí se podrobné měření vždy na body polohového bodového pole [§ 66 odst. 2 písm. a)].

• 12.4 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x,y podrobných bodů je základní střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem mxy= 0,5 (mx2+ my2), kde mx, my jsou základní střední chyby určení souřadnic x,y.

• 12.5 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x,y dvojice podrobných bodů je základní střední chyba md délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.

• 12.6 Souřadnice podrobných bodů musí být určeny tak, aby:

• a) charakteristika mxy nepřesáhla kritérium uxy = 0,14 m,

• b) charakteristika md nepřesáhla kritérium ud vypočtené pro každou délku ze vztahu ud = 0,21 [(d+12):(d+20)] v metrech.

• 12.7 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v grafické formě katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba mxy (bod 12.4), kde mx, my jsou základní střední chyby zobrazení bodu na podkladě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení mxy nepřesáhla hodnotu 0,16 mm na katastrální mapě.

• 12.8 Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí:

• a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

• b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.

• 12.9 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u grafické formy mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (např. oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.

• 12.10 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikostí rozdílu délek daného vztahem Δd= dm- dk, kde dm je:

• a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic [bod 12.8 písm. a)] nebo

• b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy (bod 12.9), a dk je délka spojnice určená z přímého měření.

• 12.11 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když:

• a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12.10 vyhovují kritériu Δd ≤ 2ud.k v m,

• b) kritérium Δd ≤ ud.k v m je splněno pro 60% testovaných délek d, přičemž ud se vypočte podle bodu 12.6 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 12.10 písm. a) k = 1,0 a pro případ podle bodu 12.10 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka 1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.

V případě, že některé rozdíly délek Δd nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.

• 12.12 Dosažení přesnosti zobrazení změny v katastrální mapě v jiném systému než S-JTSK se považuje za vyhovující, když rozdíl délek Δd určených podle bodu 12.10 písm. b) nepřekročí mezní odchylky uvedené v tabulce:

| Měřítko katastrální mapy | Mezní odchylka v metrech pro délku d | | | do 50 metrů | nad 50 metrů | | | --- | --- | --- | | 1 : 1250 | 0,58 | 0,68 | | 1 : 1440 | 1,33 | 1,48 | | 1 : 2500 | 1,16 | 1,36 | | 1 : 2880 | 2,66 | 2,96 |

Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.

• 12.13 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle 12.8 písm. b) se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic Δx = xm - xk, Δy = ym - yk, kde xm, ym jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a xk, yk jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení.

Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby sxy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb souřadnic sx, sy, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů

sx= ∑j=1NΔxj2 :(k.N) sy= ∑j=1NΔyj2 :(k.N)

Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t.j. mxy < 0,10 m.

Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když

• a) při posuzování jednotlivých bodů střední odchylka v poloze up vypočtená ze vztahu up= 0,5 (Δx2+ Δy2)nepřekročí mezní odchylku 2uxy = 0,28 m a přitom alespoň 60 % posuzovaných odchylek nepřekročí hodnotu uxy = 0,14 m,

• b) výběrová střední souřadnicová chyba sxy, vypočtená ze vztahu Sxy= 0,5 (Sx2+ Sy2) vyhovuje kritériu sxy ≤ 0,15m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a sxy ≤ 0,14 m pro výběr větší než 300 bodů.

• 12.14 Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů, platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovené podle bodu:

• 12.6 písm. a): uxy = 0,26 m,

• písm. b): ud = 0,39 m (d+12) : (d+20),

• 12.13 písm. a): 2uxy = 0,52 m,

• písm. b): sxy ≤ 0,29 m pro N od 100 do 300 bodů,

sxy ≤ 0,26 m pro N větší než 300 bodů.

• 12.15 Kódy charakteristiky kvality podrobných bodů:

| Kód kvality | Charakteristika kvality bodu podle | | | přesnosti bod určený se střední souřadnicovou chybou | původu bod digitalizovaný z grafické mapy v měřítku | | | --- | --- | --- | | 3 | 0,14 m | – | | 4 | 0,26 m | – | | 5 | 0,50 m | – | | 6 | 0,21 m | 1:1000 | | 7 | 0,42 m | 1:2000 | | 8 | větší než 0,50 m | 1 : 2880 a jiném výše neuvedeném |

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se střední souřadnicovou chybou 0,14 m a jsou označeny kódem kvality 3. Body charakterizované kódy kvality 7 a 8 nelze použít jako geometrický základ podrobného měření pro digitální mapu. V digitální mapě se považuje geometrické a polohové určení bodů s kódem charakteristiky kvality 8 za správné, neprokáže-li se zeměměřickou činností v terénu opak.

• 1. Mezní odchylky výpočtu výměr

• 13.1 Hodnota mezní odchylky se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde P v m^2 je určená výměra:

| Měřítko mapy | Výměra určená číselně [§ 68 odst. 2 písm. a), b)] v porovnání s výměrou určenou graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)] | Výměra určená nezávisle dvakrát graficky | | 1 | 2 | 3 | | --- | --- | --- | | 1:1000 | uMP = 0,25.√P + 2 | uMP = 0,20.√P + 3 | | 1:1250 a 1:1440 | uMP = 0,35.√P + 3 | uMP = 0,30.√P + 4 | | 1:2000 | uMP = 0,50.√P + 4 | uMP = 0,40.√P + 6 | | 1:2500 a 1:2880 | uMP = 0,90.√P + 7 | uMP = 0,60.√P + 8 | | 1:5000 | uMP = 1,20.√P +10 | uMP = 1,05.√P + 14 |

• 13.2 Hodnota mezní odchylky uMP v m^2 mezi dosavadní výměrou skupiny a výměrou novou se stanoví, jsou-li:

• a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny z přímo měřených měr, ze vzorce uMP = 0,5 (n1+ n2-1), kde n1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n2 je počet nových parcel a dílů ve skupině,

• b) dosavadní a nové výměry určeny graficky nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 13.1 sl. 3 tabulky.

• 13.3 Není-li mezní odchylka podle bodu 13.2 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr určených graficky.

• 1. Vzor geometrického plánu pro rozdělení nemovitostí

[image omitted] [image omitted] [image omitted]

• 1. Vzor geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene

[image omitted]

• 1. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu

Popisové pole

• 16.1 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu plánu a v pravém dolním rohu plánu většího formátu (§ 70 odst. 2).

• 16.2 V popisovém poli se vyplní údaje podle předtisku s tím, že se uvede:

• a) číslo plánu složené z čísla záznamu podrobného měření, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele plánu (není-li evidence vedena, uvede se nula) a úplného letopočtu,

• b) účel plánu podle § 62 odst. 1,

• c) u vyhotovitele plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele – fyzické nebo právnické osoby,

• d) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic.

Grafické znázornění

• 16.3 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí se vyhotovuje jednobarevně (černě), jako snímek (kopie) nebo jako zvětšenina katastrální mapy ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel. Připojovací identické body a kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

• 16.4 V případech, kdy právní vztahy k nemovitostem jsou graficky vyjádřeny na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví polohopis z těchto podkladů odděleně od polohopisu z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti.

• 16.5 V grafickém znázornění se použijí tyto druhy čar a mapové značky:

• a) tenká čára

• 1. pro dosavadní stav katastrální mapy,

• 1. střídavá (kód čáry 0.122) pro zobrazení právních vztahů k nemovitostem podle bodu 16.4, přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

• b) velmi tlustá čára

• 1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a sluček a pro vytyčené hranice pozemku,

• 1. střídavá (kód čáry 0.126) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bodu 2,

• c) čárkovaná čára pro vyznačení rámů mapových listů (kód čáry 0.072), přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

• d) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak podle § 79 odst. 1 shodně pro dosavadní i nový stav,

• e) parcelní čísla o velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zapíší v kroužku a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 16.4 v závorce,

• f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod 9.4) se vyznačí podle údajů katastru pouze pro dosavadní stav a umístí se nad parcelním číslem,

• g) rozsah věcného břemene se vyznačí tlustou čárkovanou čárou (kód čáry 0.034) a slučkou, šrafováním nebo jiným vhodným plošným zvýrazněním,

• h) identické body podle § 66 odst. 5, mají-li sloužit pro zobrazení změny do katastrální mapy, která není v S-JTSK, nebo do mapy dřívější pozemkové evidence, se mohou vyznačit mapovou značkou pořadové číslo 1.10.

• 16.6 Neplatný stav hranic pozemků se zruší dvěma krátkými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou čárou.

• 16.7 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s použitím číselných indexů.

• 16.8 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body nových hranic vytvářených nemovitostí a čísla bodů obsažených na plánu v seznamu souřadnic o velikosti číslic přibližně 2 mm. Jde-li o délku vypočtenou ze souřadnic, uvede se v kulaté závorce.

• 16.9 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

• 16.10 Ve volných plochách plánu je možné uvést důležitá upozornění a detaily grafického znázornění a poznámky týkající se parcelních čísel, výměry parcely, druhu pozemku, upozornění na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu apod.

Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

• 16.11 Výkaz dosavadního a nového stavu obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu v rozsahu grafického znázornění.

• 16.12 Nabyvatel, který není spolehlivě znám, se neuvádí jménem. Pořadovým číslem nabyvatele se charakterizuje předpokládané uskupení nového stavu mezi více nabyvateli.

• 16.13 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí díly parcel podle evidence právních vztahů. Součet výměr všech uvedených dílů musí souhlasit s výměrou oddělované nové parcely nebo souboru parcel. Vznikne-li v mapě, kde jsou výměry vypočteny ze souřadnic v S-JTSK (digitální mapa nebo grafická mapa podle § 13 odst. 8), rozdíl ze zaokrouhlení nových výměr, uvede se jeho velikost a výměry se o něj neopravují. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

• 16.14 U parcelních čísel podle dřívější pozemkové evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě (za parcelním číslem) druh této evidence zkratkami „PK“ (pozemkový katastr), „P“ (přídělový operát), „S“ (scelovací operát) nebo „EN“ (evidence nemovitostí).

Seznam souřadnic

• 16.15 Seznam souřadnic obsahuje nové body změny a v prostorech, kde není určení v S-JTSK, také připojovací a kontrolní body s uvedením jejich čísla a souřadnic v pořadí Y a X. V prostorech, kde je určení v S-JTSK stanoveno katastrálním úřadem jako povinné (§ 66 odst. 3), se uvádějí souřadnice v S-JTSK, jinde se uvádějí souřadnice v S-JTSK nebo místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. Seznam se umístí na vhodné volné místo plánu u grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část plánu. Může být doplněn dalším sloupcem se stručnou poznámkou (např. způsobem označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný).

Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu

• 16.16 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu [§ 29a odst. 1 písm. c)] obsahuje parcelní číslo nového stavu podle katastru nemovitostí, popř. podle zjednodušené evidence a kód BPEJ a výměru dílu parcely podle tohoto kódu příslušející k parcele. Je-li díl parcely v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v plánu dělen BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu BPEJ.

• 1. Náležitosti záznamu podrobného měření

• 17.1 Záznam podrobného měření obsahuje:

• a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

• b) náčrt,

• c) zápisník,

• d) záznam výsledku výpočtu výměr parcel a dílů (§ 68 odst. 8),

• e) seznam souřadnic,

• f) údaje o účasti, popř. neúčasti vlastníků dotčených pozemků a o jejich seznámení s průběhem a označením nových nebo změněných hranic pozemků.

Mezi všemi částmi záznamu podrobného měření musí být vzájemná shoda.

• 17.2 Náčrt obsahuje zákres geometrického základu (s označením identických bodů použitých pro zobrazení změny značkou č. 1.10), měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení hranic (s rozlišením druhu ohrazení a oplocení), parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a oměrné a jiné kontrolní míry, pokud nejsou uvedeny v zápisníku, popř. další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, symbolizuje se míra v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo.

• 17.3 Náčrt obsahuje také dosavadní i nový stav vyjadřující rozsah právních vztahů k nemovitostem dotčeným změnou, které dosud nejsou obsahem katastrální mapy (§ 84 odst. 1).

• 17.4 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16). Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (např. drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zákres vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 16.3. Není na závadu, je-li významnější obsah zvýrazněn (např. měřická síť červeně, nové budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

• 17.5 Nelze-li náčrt orientovat shodně s katastrální mapou, vyznačí se orientace k severu. Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření nebo – má-li náčrt více samostatných částí než 3 – uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

• 17.6 V zápisníku se uvádějí:

• a) souřadnice bodů geometrického základu podrobného měření a kontrolních bodů,

• b) údaje o ověření polohy bodů podle písmene a),

• c) změřené hodnoty určujících a kontrolních údajů nových bodů a kontrolních bodů, popř. doplňující (vysvětlující) popis podrobných bodů.

Zápis do tiskopisu může být nahrazen textovým výpisem z polního registračního zařízení.

• 17.7 V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:

• a) identické a nové podrobné body od čísla 1 do 3999,

• b) pomocné body měřické sítě od čísla 4001.

U identických a kontrolních bodů určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.

• 17.8 Pro seznam souřadnic platí ustanovení bodu 16.15 s tím, že se u podrobných bodů se souřadnicemi v S-JTSK uvádí kód kvality (bod 12.15).

• 17.9 Je-li v plánu upozorněno na chybu v katastru, uvede jeho vyhotovitel v záznamu podrobného měření důvody, pro které považuje obsah katastru za chybný, popř. údaje, podle kterých může být chyba opravena.

• 1. Vzor upřesněného přídělového plánu

[image omitted]

[image omitted]

^1) § 139b odst. 7 až 9 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).

^2) § 2 odst. 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^3) § 27 písm. a) katastrálního zákona.

^4) § 27 písm. b) katastrálního zákona.

^5) § 29 odst. 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^6) § 31 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

^6a) Např. zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.

^7) Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů.

^8) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

^9) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 a odst. 2 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^10) § 27 písm. j) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^11) § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^12) § 2 odst. 1 písm. c) až e) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^13) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb.

^14) § 2 odst. 1 písm. a), b), d) až f) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^15) § 18 odst. 2 katastrálního zákona. § 1 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

^16) Vyhláška Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

^17) Opatření Českého statistického úřadu o zavedení číselníku krajů a okresů vyhlášené v částce 69/1995 Sb.

^18) § 1 odst. 2 a § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

^22) § 5 odst. 3 písm. c) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^23) § 12 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

^23a) § 27 písm. c) a d) katastrálního zákona.

^24) § 3 písm. d) katastrálního zákona. Bod 1.2 písm. b) přílohy k vyhlášce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^25) § 7 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb.

^26) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^27) § 13 odst. 1 katastrálního zákona.

^28) § 4 odst. 2 písm. a) a § 27 písm. g) katastrálního zákona.

^29) § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

^30) § 2 odst. 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^31) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

^32) § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb.

^33) § 5 písm. d) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb.

^34) § 26 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^35) § 11 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.

^36) § 16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. § 10 a 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb. § 3 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.

^37) § 14 odst. 7 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^38) § 2 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^39) § 8 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^40) § 51 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. § 7 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 242/1992 Sb. § 42 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

^40a) § 12 písm. i) zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.

^41) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^42) § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.

^43) § 11 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.

^44) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.

^45) § 2 zákona č. 265/1992 Sb.

^46) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

^47) Např. § 60 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 142/1996 Sb., zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).

^48) § 150 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^49) § 141 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.

^50) § 21 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb.

^51) § 5 zákona č. 72/1994 Sb.

^53) § 7 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.

^54) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

^55) § 5 odst. 2 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^56) § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb.

^57) § 22 odst. 4 a 7 zákona č. 72/1994 Sb.

^58) § 24 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb.

^59) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

^60) § 6 zákona č. 265/1992 Sb.

^61) § 4 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

^62) § 7 zákona č. 265/1992 Sb.

^63) § 12 odst. 3 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.

^63a) Např. § 13 vyhlášky č. 119/1988 Sb.

^64) § 5 odst. 4 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^64a) Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákonů č. 485/1991 Sb. a č. 10/1993 Sb.

^64b) § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

^65) § 5 odst. 1 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^66) § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb.

^67) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

^68) § 10 odst. 1 až 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění platném do počátku účinnosti zákona č. 210/1993 Sb.

^68a) § 28 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb.

^68b) § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 105/2000 Sb.

^68c) § 336l občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

^69) § 19 katastrálního zákona.

^70) § 8 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

^71) § 5 odst. 5 a 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^72) § 2 odst. 4 písm. b) až f) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^73) § 11 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.

^74) § 10 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.

^75) § 23 až 26 katastrálního zákona.

^76) § 5 odst. 3 písm. a) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^77) § 5 odst. 3 písm. b) a c) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^77a) § 8 odst. 1 a 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^78) § 13 odst. 2 katastrálního zákona.

^79) § 10 katastrálního zákona.

^80) § 14 odst. 1 a 2 katastrálního zákona.

^81) § 5 odst. 7 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^82) § 14 odst. 6 katastrálního zákona.

^83) § 19 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

^84) § 16 odst. 2 katastrálního zákona.

^85) § 17 odst. 2 katastrálního zákona.

^85a) § 8 odst. 18 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.

^85b) § 6 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^85c) § 7 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^86) Zákon č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb.

^87) Např. vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků.

^87a) § 8 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.

^87b) § 9 odst. 5 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.

^87c) § 9a odst. 2 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^87d) § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb.

^87e) § 14 zákona č. 200/1994 Sb.

^88) § 18 a 19 katastrálního zákona.

^89) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^90) § 82 zákona č. 50/1976 Sb.

^91) § 3 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.

^92) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb.

^93a) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

^93b) § 19 odst. 2 katastrálního zákona.

^94) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.

^96) § 10 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.

^97) § 21 odst. 1 katastrálního zákona.

^98) § 27 písm. h) katastrálního zákona.

^99) § 22 odst. 2 katastrálního zákona.

^100) § 9 katastrálního zákona.

^101) § 22 odst. 4 až 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^102) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

^103) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

^104) Např. § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.