Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu.

§ 53

(1) Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě:

• a) výsledků zjišťování průběhu hranic,

• b) nového geometrického a polohového určení hranic pozemků, hranic katastrálního území a obce, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy v S-JTSK (§ 60 a 61),

• c) měřické dokumentace, podle níž byly vyznačeny změny údajů v dosavadním katastrálním operátu v průběhu jeho obnovy až do doby vyhlášení jeho platnosti,

• d) přečíslování parcel (pokud bylo provedeno).

(2) Obnovený soubor geodetických informací zahrnuje číselné vyjádření hranic všech evidovaných pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy podle § 13 odst. 1 písm. a).

(3) Podkladem pro doplnění obnoveného souboru geodetických informací číselným vyjádřením geometrického a polohového určení hranic zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků jsou operáty dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1).

§ 54

Obnovený soubor popisných informací vznikne z údajů vedených na záznamovém médiu počítače, v nichž se vyznačí:

• a) změny zaznamenané v soupisech nemovitostí (§ 51),

• b) nové výměry parcel vypočtené na podkladě nového geometrického a polohového určení hranic pozemků,

• c) nové údaje o parcele vyplývající z obnovy souboru geodetických informací (označení listu katastrální mapy apod.),

• d) změny údajů katastru, které vznikly v průběhu obnovy dosavadního katastrálního operátu až do doby vyhlášení jeho platnosti.

§ 55

Řízení o námitkách

(1) Katastrální úřad oznámí obci datum dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení v obci k veřejnému nahlédnutí. Rovněž oznámí obci datum, k němuž nabude obnovený katastrální operát platnosti.

(2) Oznámení termínu a doby vyložení obnoveného katastrálního operátu se řídí zvláštním předpisem.^84)

(3) Katastrální úřad v obci vyloží kopii obnovené katastrální mapy a výstupy ze souboru popisných informací podle § 14 odst. 2 písm. a) až d). Po celou dobu vyložení katastrálního operátu se mohou vlastníci a jiní oprávnění seznamovat s výsledky obnovy katastrálního operátu a mohou proti jeho obsahu podávat námitky u katastrálního úřadu.

(4) Neúčast vlastníků a jiných oprávněných a námitky, u nichž nebyla prokázána oprávněnost, nejsou překážkou pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.

(5) O výsledcích námitkového řízení sepíše katastrální úřad protokol, který obsahuje:

• a) datum a místo konání řízení o námitkách,

• b) způsob oznámení vyložení obnoveného katastrálního operátu,

• c) počet podaných námitek a způsob jejich vyřízení,

• d) podpis zástupce katastrálního úřadu.

§ 56

Vyhlášení platnosti obnoveného operátu

(1) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(2) Informace o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(3) Po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní operát stává neplatným.^85) Po uplynutí skartační lhůty se vybrané části operátu uloží do archivu, ostatní části se vyřadí z katastrálního operátu a předají se ke zničení.

§ 57

Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací

(1) Katastrální mapy, které vyhovují přesnosti stanovené v § 13 odst. 1 písm. a), se obnovují přepracováním na digitální mapu (dále jen „přepracování“).

(2) Při přepracování provede katastrální úřad částečnou revizi v rozsahu alespoň podle § 42 odst. 4 písm. d), e) a g).

(3) Při přepracování se

• a) doplní zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu^5) obdobně podle § 53 odst. 3,

• b) změní údaje o BPEJ [§ 29a odst. 2 písm. b)],

• c) opraví zjištěné chyby v katastru.

(4) Na podkladě digitální mapy se v souboru popisných informací vyznačí nové výměry parcel.

(5) Grafické mapy, které nesplňují podmínky pro přepracování podle odstavce 1, se obnovují přepracováním na digitalizovanou mapu [§ 13 odst. 1 písm. c)] beze změny zobrazovací soustavy (souřadnicového systému). Při takovém přepracování se postupuje podle odstavců 2 až 4 s tím, že se v souboru popisných informací nezmění výměry parcel určené s kódy kvality 1 a 2 (bod 5 přílohy) a doplní se souřadnice definičních bodů parcel v S-JTSK.

Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav

§ 58

(1) Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu.^85a) Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to katastrální úřad s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. Výsledky souvisejících zeměměřických činností musí splňovat ustanovení této vyhlášky.

(2) V případech, kdy výsledky podle odstavce 1 mají sloužit k obnově katastrálního operátu, stanoví katastrální úřad do 30 dnů po obdržení vyrozumění o zahájení řízení o pozemkových úpravách^85b) s přihlédnutím k návrhu pozemkového úřadu a po jeho projednání, za jakých podmínek budou výsledky pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu využity. Zejména určí

• a) postup při označení nových parcel parcelními čísly,

• b) vztažné měřítko grafického souboru digitální mapy obnovovaného katastrálního operátu [§ 58c písm. l)].

(3) Při obnově katastrálního operátu podle odstavce 1 se v obvodu pozemkových úprav^85c) a na jeho hranici nepoužijí ustanovení § 48, 49 a 55 a oddílu desátého. Přiměřeně se použijí ustanovení § 50 až 54 a použijí se ustanovení zvláštních právních předpisů.^86)^,^87)

(4) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou podle odstavce 1 obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci nemovitostí byli informováni a zváni k účasti bez zbytečné újmy na svém čase nebo nákladech.

(5) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně (např. pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán [§ 62 odst. 1 písm. e) a § 69] nebo upřesněný přídělový plán (§ 74a). V tom případě se použijí také ustanovení § 58c písm. a) až d) a n).

§ 58a

V obvodu pozemkových úprav katastrální úřad

• a) zkontroluje vzájemný soulad údajů souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru do jednoho roku po oznámení termínu zahájení pozemkových úprav a určení jejich obvodu,

• b) po zahájení pozemkových úprav prověří pozemkovým úřadem označené popisné a geodetické informace katastru, u kterých byly zjištěny nedostatky, do 30 dnů po jejich oznámení. Zjištěné chyby v údajích katastru katastrální úřad opraví,

• c) předá pozemkovému úřadu podklady katastru potřebné pro zpracování návrhu pozemkových úprav,

• d) vyznačí v katastru zahájení pozemkových úprav^87a) podle seznamu parcel předloženého pozemkovým úřadem,

• e) účastní se zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav, pokud jde o hranice pozemků vymezující obvod pozemkových úprav, a určí postup pro odstranění zjištěných nesouladů mezi údaji katastru a stavem v terénu,

• f) na žádost pozemkového úřadu vyznačí v katastru podle předloženého geometrického plánu rozdělení parcely hranicí obvodu pozemkových úprav, není-li tato hranice shodná s hranicemi parcel katastru,

• g) vyjádří se k návrhu doplnění podrobného polohového bodového pole před osazením měřických značek,

• h) zapíše do katastru schválení návrhu pozemkových úprav na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu, jehož přílohou je seznam parcel,^87b) a zruší vyznačení podle písmene d),

• i) zruší vyznačení podle písmene h) po zápisu pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

§ 58b

(1) Hranice nových pozemků se vytyčují a označují na základě schváleného návrhu pozemkových úprav^87c) podle potřeb vlastníků. Správnost vytyčení se ověřuje nezávislým kontrolním měřením a výsledek ověření musí vyhovět charakteristice přesnosti stanovené v bodu 12.6 přílohy.

(2) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 9 přílohy, i kdyby jejich lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny a zaměřeny.

§ 58c

(1) Mají-li výsledky pozemkových úprav sloužit pro obnovu katastrálního operátu, předávají se katastrálnímu úřadu tyto výsledky:

• a) seznam parcel vstupujících do pozemkových úprav,

• b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav,

• c) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům,

• d) protokoly o zjišťování průběhu hranice obvodu pozemkových úprav, související náčrty a soupisy nemovitostí,

• e) geometrické plány a záznamy podrobného měření obvodu pozemkových úprav,

• f) technická zpráva, popř. dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

• g) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole, která obsahuje

• 1. projekt, je-li zpracován samostatně,

• 1. záznamy o rekognoskaci bodů a oznámení závad a změn na stávajících bodech polohového pole,

• 1. seznam souřadnic,

• 1. přehledný náčrt,

• 1. zápisníky měření,

• 1. protokoly o výpočtech včetně podkladů nezbytných pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností,

• 1. geodetické údaje,

• 1. vrácená potvrzená oznámení o zřízení měřických značek,

• 1. technickou zprávu, je-li zpracována samostatně,

• h) dokumentace nového geometrického a polohového určení hranic pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

• 1. měřické náčrty,

• 1. přehled měřických náčrtů,

• 1. zápisníky podrobného měření,

• 1. protokoly o výpočtech včetně podkladů nezbytných pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností,

• i) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

• j) dokumentace o vytyčení hranic pozemků,

• k) geometrické plány pro vyznačení věcného břemene zřizovaného k části pozemku spolu s odpovídající dokumentací,

• l) digitální mapu a popisné údaje o parcelách podle schváleného návrhu pozemkových úprav; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem,

• m) u nových nebo změněných parcel údaje o BPEJ ve výměnném formátu stanoveném Úřadem,

• n) doklady

• 1. o změnách hranic katastrálních území,

• 1. o změnách údajů o ochraně nemovitostí,

• 1. o změnách pomístního názvosloví.

Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav ověřené podle zvláštního právního předpisu^87d) musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (dále jen „ověřovatel“)^87e) k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejpozději 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(2) Nový soubor geodetických a popisných informací vyhotovený podle podkladů uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

ODDÍL OSMÝ

ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU

§ 59

Pro účely katastru se vykonávají tyto zeměměřické činnosti:

• a) zřizování, údržba a obnova podrobného polohového bodového pole,

• b) geometrické a polohové určení hranic katastrálních území, pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,

• c) vyhotovení dokumentace o vytyčení hranic pozemků.

Podrobné polohové bodové pole a podrobné měření

§ 60

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 11 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:

• a) technickou zprávu obsahující zejména údaje prokazující dosaženou přesnost určení bodu,

• b) geodetické údaje o bodu.

§ 61

(1) Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(3) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 66 odst. 9 a § 69 odst. 5.

ODDÍL DEVÁTÝ

GEOMETRICKÝ PLÁN A UPŘESNĚNÝ PŘÍDĚLOVÝ PLÁN

§ 62

(1) Geometrický plán^88) (dále jen „plán“) se zhotovuje pro:

• a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19 odst. 3,

• b) rozdělení pozemku,

• c) změnu hranice pozemku,

• d) vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací [§ 5 odst. 2 písm. n)],

• e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,^89)

• f) doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

• g) grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu nebo upřesněného přídělového plánu (§ 74a) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 63

Použití plánu

(1) Plán je technickým podkladem pro:

• a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,

• b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,^90) které jsou předmětem katastru,

• c) změnu hranice katastrálního území a obce,

• d) změnu hranice druhu pozemku.

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 64

Podklady pro vyhotovení plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

• a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,

• b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.

§ 65

Součinnost při vyhotovování plánu

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu^91) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu

• a) kopii mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu,

• b) v územích, kde jsou v katastru obsaženy údaje o BPEJ, také kopii grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ.

(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

• a) nahlédnutím do katastru (§ 81) nebo

• b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

(4) Jsou-li podklady uvedené v § 64 odst. 1 a 2, případně souřadnice podrobných bodů nebo zobrazení obvodů BPEJ používány katastrálním úřadem v digitální formě, poskytují se v takové formě také vyhotoviteli plánu.

§ 66

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou:

• a) body polohového bodového pole, popř. pomocné měřické body,

• b) dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu (dále jen „identické body“).

(3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy.

(4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v bodu 12.2 přílohy.

(5) Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:

• a) původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

• b) rohy na obvodu budov, popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy.

V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé.

(6) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.

(7) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje.

(8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.

(9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“) nebo polním registračním zařízením, jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.

(10) Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

(11) Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které spojeny s měřením v terénu

• a) jsou, ale nemění hranice pozemku (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2),

• b) nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84 odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.

§ 68

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí:

• a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst. 3 souřadnicemi v S-JTSK,

• b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa.

Seznam souřadnic připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

• a) ze souřadnic v S-JTSK, které byly určeny podle odstavce 1 písm. a),

• b) jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému),

• c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu nebo výpočtem ze souřadnic digitalizované mapy.

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c). Výměra vypočtená z digitální mapy se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a). Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(5) U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:

• a) při dělení parcely na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

• 1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

• 1. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

• b) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

• c) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části (na mapovém listu) nedotčené změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

Při dělení parcely, jejíž dosavadní výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr z digitální nebo digitalizované mapy.

(6) Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

• a) číslo plánu,

• b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),

• c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 64 odst. 2.

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

• a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo

• b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu, poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

§ 69

Obsah a náležitosti plánu

(1) Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi plánu jsou:

• a) popisové pole,

• b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní,

• c) seznam souřadnic (§ 68 odst. 1),

• d) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

• e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,

• f) ověření a potvrzení podle § 71 a 72.

Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.

(2) Plán podle

• a) § 62 odst. 1 písm. e), dochází-li pozemkovými úpravami k zániku dosavadních pozemků a vzniku nových pozemků, nemusí obsahovat v náležitosti podle odstavce 1 písm. b) znázornění dotčených nemovitostí před změnou a v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) porovnání se stavem evidence právních vztahů,

• b) § 62 odst. 1 písm. g) v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) uvádí pouze parcelní čísla dotčených parcel v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů s uvedením čísel listů vlastnictví a nemá přílohy podle odstavce 3 písm. b) a d).

(3) K založení u katastrálního úřadu (§ 73) jsou určeny přílohy:

• a) záznam podrobného měření změn (§ 66 odst. 9 a bod 17 přílohy),

• b) kopie podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 písm. a) se zobrazením změny (včetně bodů geometrického základu) v ní nebo na přiložené nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku tohoto podkladu s přihlédnutím k jeho srážce nebo, v případě podle § 65 odst. 4, vyjádření změny v digitální formě,

• c) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,^42)

• d) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti^94) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá alespoň splnění kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.

(4) Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(5) Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.

(6) Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např. nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých částí (listů nebo větších formátů) vcelku.

§ 70

Rozmnožování plánu

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.

§ 71

Ověření plánu a jeho příloh

(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem:^93a)

• a) v popisovém poli plánu, a to na všech kopiích, které se mají stát jeho prvopisem,

• b) v pravém dolním rohu titulní strany přílohy podle § 69 odst. 3 písm. a),

• c) v pravém dolním rohu poslední strany příloh podle § 69 odst. 3 písm. c) a d),

• d) na vhodném místě přílohy podle § 69 odst. 3 písm. b).

(2) Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením platí ustanovení § 69 odst. 6.

§ 72

Potvrzení plánu katastrálním úřadem

(1) O potvrzení plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v plánu s katastrálním úřadem a k převzetí plánu zpět. K potvrzení se podávají ověřené plány v počtu o 1 větším, než kolik jich má být potvrzeno a vráceno. Současně s nimi se předkládají přílohy podle § 69 odst. 3 ověřené podle § 71 a ověřené výsledky dřívějších souvisejících zeměměřických činností s podklady nezbytnými pro posouzení jejich přesnosti,^94) pokud byly pro vyhotovení plánu využity.

(2) Před potvrzením plánu zjistí katastrální úřad, zda plán neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda:

• a) je plán vyhotoven pro některý z účelů podle § 62 odst. 1,

• b) jsou nové a změněné parcely označeny správnými parcelními čísly a výměry v dosavadním stavu jsou v souladu se stavem katastru,

• c) jsou připojeny všechny potřebné přílohy (§ 69 odst. 3).

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu v plánu nebo jeho přílohách, vyjádří souhlas s očíslováním parcel^93b) tím, že potvrdí všechny jeho ověřené kopie. Uvede položku knihy geometrických plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis zaměstnance katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí ověřovateli.

(4) Plán, v němž byla shledána vada, vrátí katastrální úřad nepotvrzený se všemi přílohami a s upozorněním na vadu ověřovateli.

(5) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, prošetří katastrální úřad s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za vadu v plánu.

(6) U plánu podle § 62 odst. 1 písm. g), který má být součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv při pozemkových úpravách, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje k parcelním číslům uvedeným ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

§ 73

Dokumentace plánu

Katastrální úřad založí prvopis plánu s přílohami do dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

§ 74

Vyhotovení a ověření kopie prvopisu plánu

Kopii plánu založeného podle § 73 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli plánu. Označí ji slovem „Kopie“ a opatří doložkou „Kopie souhlasí s prvopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.", otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem a podpisem zaměstnance katastrálního úřadu. Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii prvopisu plánu jen v případě, že je již součástí listiny, podle níž byl proveden zápis do katastru, a postupuje při tom podle § 82 odst. 6.

§ 74a

Upřesněný přídělový plán

(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popř. je určena jen přibližně, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a současná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru nebo je mapou digitalizovanou podle § 13 odst. 1 písm. c), avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový plán.

(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Pro součinnost při vyhotovování upřesněného přídělového plánu platí § 65. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram zpracování projedná katastrální úřad s příslušným pozemkovým úřadem zejména s ohledem na postup prací podle oddílu sedmého vyhlášky.

(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu. Jeho náležitostmi jsou

• a) popisové pole,

• b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu,

• c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

• d) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje, a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,

• e) ověření a potvrzení upřesněného přídělového plánu obdobně jako podle § 71 a 72.

Popisové pole upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje podle bodů 16.1 a 16.2 přílohy, vyjma bodu 16.2 písm. b) a d). Grafické znázornění upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje jednobarevně (černě) ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu s formální úpravou podle bodů 16.4 a 16.5 přílohy, vyjma písmene h), a bodů 16.6, 16.9 až 16.11 přílohy. Ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru se ke všem nově vznikajícím parcelám (nebo jejich souboru stejného nabyvatele) přiřadí údaje podle přídělového operátu, popř. označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence (§ 84 odst. 1), pokud se liší od označení v přídělovém operátu. Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu obsahuje výměru parcely nebo jejího dílu podle příslušného kódu BPEJ.

(4) Upřesněný přídělový plán a jeho přílohy se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli upřesněného přídělového plánu katastrální úřad. Vzor upřesněného přídělového plánu je v bodu 18 přílohy.

(5) Pro vyhotovení upřesněného přídělového plánu a jeho náležitostí se použije § 69 odst. 4 a 6.

(6) Vyhotovitel upřesněného přídělového plánu předloží katastrálnímu úřadu k založení tyto přílohy:

• a) záznam podrobného měření,

• b) vyjádření změny v digitální formě nebo zobrazení hranic přídělu na přiložené nesrážlivé bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku katastrální mapy s přihlédnutím k její srážce,

• c) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.

(7) Záznam podrobného měření obsahuje

• a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

• b) náčrt,

• c) záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů),

• d) seznam kartometrických souřadnic.

Náčrt obsahuje zákres geometrického základu, kterým jsou dané body polohopisu katastrální mapy použité pro zobrazení přídělu, zákres rámu s označením listů katastrální mapy, je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map, zákres dosavadního a nového stavu polohopisu, parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a délky vypočtené z kartometrických souřadnic, popř. další související údaje obsahu katastru. Náčrt obsahuje náležitosti podle bodů 17.3, 17.5, 17.9 přílohy; ustanovení bodu 17.4 přílohy se použije přiměřeně. Seznam kartometrických souřadnic obsahuje souřadnice bodů geometrického základu a bodů doplňovaného polohopisu katastrální mapy. Souřadnice se uvádějí na dvě desetinná místa a jsou určeny kartometrickou digitalizací nebo z rastrových souborů použitých podkladů po jejich transformaci a vektorizaci při digitálním zpracování. V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují body od 1 do 3999. U bodů katastrální mapy určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.

ODDÍL DESÁTÝ

VYTYČOVÁNÍ HRANIC POZEMKU

§ 75

(1) Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2).

(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.

(3) Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu^87) se řídí ustanovením § 58b odst. 1.

§ 76

Podklady pro vytyčování hranic pozemku

(1) Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a polohové určení (§ 5 odst. 1) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru, se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice v ní není zobrazena.

(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65.

§ 77

Způsob vytyčování hranic pozemku

(1) Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.

(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.

(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.

(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě.

(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady.

(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.

(7) Při vytyčování hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.

(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru.

(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).

(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.

(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4.

§ 78

Dokumentace vytyčené hranice pozemku

(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření.

(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:

• a) jméno a adresa vytyčovatele,

• b) jméno (název) a adresa (sídlo) objednatele vytyčení hranice,

• c) údaje o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, katastrálního území a obce,

• d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení,

• e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

• f) porovnání výměry podle § 77 odst. 7,

• g) jména a podpisy zúčastněných stran, které byly seznámeny s výsledkem vytyčení hranice pozemku,

• h) připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčení hranice pozemku s připojením jejich podpisů,

• i) datum, podpis a razítko vytyčovatele.

(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru [§ 62 odst. 1 písm. f)] na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 68 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 69 odst. 3 písm. a) a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.

ODDÍL JEDENÁCTÝ

OZNAČOVÁNÍ HRANIC POZEMKŮ A ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ TRVALÝM ZPŮSOBEM

§ 79

Označování hranic pozemků

(1) Hranice pozemků se označují hraničními znaky,^96) kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět podmínkám:

• a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

• b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,

• c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením proti vytažení znaku.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b).

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranice pozemku podle zvláštního předpisu^5) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (např. kolíkem). Označování hranic pozemků při pozemkových úpravách se řídí zvláštním předpisem.^87c)

(6) Lomové body hranic pozemků podle § 25 odst. 8, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem. Taková skutečnost se uvede v plánu a jeho přílohách jako poznámka v seznamu souřadnic.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy.

§ 80

Označování územních hranic obce

(1) Hranice obce se označuje:

• a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

• b) u hranic probíhajících vodním tokem, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 800 mm s opracovanou hlavou s rozměry 200 mm x 200 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 79.

ODDÍL TŘINÁCTÝ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 84

Zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků

(1) Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst. 2 (dále jen „zjednodušená evidence“) se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení (dále jen „dřívější pozemková evidence“), a to alespoň těmito údaji:

• a) parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence,

• b) původní nebo zbytkovou výměrou (po majetkoprávně provedených změnách),

• c) údaji o vlastníku,

• d) údaji o BPEJ.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Při doplnění v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním je uvědomění vlastníka nahrazeno činnostmi podle § 55 a 56.

(3) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších pozemkových evidencí:

• a) kopii katastrální mapy doplněnou orientačním zákresem parcel z grafické části dřívějších pozemkových evidencí. Tato kopie se opatří textem: „Kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem parcel podle dřívějších pozemkových evidencí (jejich hranice jsou vyznačeny střídavou čarou a parcelní čísla uvedena v závorce).“,

• b) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru včetně stanovení výměr částí parcel.

(4) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny parcely nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku evidence podle odstavce 1 obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(5) Parcely v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky jsou v něm označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena jejich výměra, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 85

Číselné kódy a názvy částí obce, v nichž jsou samostatně číslovány budovy popisnými nebo evidenčními čísly [§ 6 odst. 1 písm. f) a § 7a písm. d)], se v souboru popisných informací doplňují v návaznosti na standardy územní identifikace v rámci Státního informačního systému a souřadnice definičních bodů parcel [§ 7 písm. k)] v návaznosti na obnovu katastrálního operátu.

§ 86

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (např. poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) V době do obnovy katastrálního operátu novým mapováním jsou v prostorech podle odstavce 1 geometrickým základem pro zaměřování změn obsahu katastrální mapy a pro vytyčování hranic pozemků nejbližší body podle § 66 odst. 2 písm. b).

§ 86a

Plán předložený k potvrzení do 31. prosince 1998 může být vyhotoven podle úpravy platné před účinností této vyhlášky.

§ 86b

Pokud je u jednotky uveden místo jejího čísla popis umístění jednotky v budově, zůstane tento údaj v katastru veden do doby, než vlastník jednotky po očíslování jednotek v budově oznámí její číslo katastrálnímu úřadu.

§ 86c

Mapová značka pořadové číslo 3.07 podle bodu 9.4 přílohy a mapová značka pořadové číslo 12 podle bodu 10.3 přílohy se v katastrálních mapách podle § 13 odst. 1 písm. b) ponechá do obnovy katastrálního operátu podle oddílu sedmého.

§ 86d

Zápis přeměny některých užívacích práv

(1) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch organizačních složek státu podle § 51 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, (dále jen „zákon o majetku státu“), pokud jsou účetními jednotkami, na základě ohlášení těchto organizačních složek státu, které musí obsahovat

• a) označení organizační složky státu názvem, sídlem a identifikačním číslem,

• b) prohlášení, že organizační složka státu je účetní jednotkou,

• c) označení státní organizace, která se podle 51 odst. 1 zákona o majetku státu stala organizační složkou státu podle písmene a), názvem, sídlem a identifikačním číslem,

• d) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace podle písmene c) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo hospodaření, popř. prozatímní správu,

• e) prohlášení, že organizační složka státu podle písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),

• f) místo a datum vyhotovení a podpis vedoucího organizační složky státu.

(2) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch organizačních složek státu s vnitřními organizačními jednotkami podle § 51 odst. 2 zákona o majetku státu na základě ohlášení těchto organizačních složek státu, které musí obsahovat

• a) označení organizační složky státu názvem, sídlem a identifikačním číslem,

• b) prohlášení, že organizační složka státu je účetní jednotkou,

• c) označení státní organizace, která se podle § 51 odst. 2 zákona o majetku státu stala vnitřní organizační jednotkou organizační složky státu podle písmene a), názvem, sídlem a identifikačním číslem,

• d) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace podle písmene c) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo hospodaření, popř. prozatímní správu,

• e) prohlášení, že organizační složka státu podle písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),

• f) místo a datum vyhotovení a podpis vedoucího organizační složky státu.

(3) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch státních organizací uvedených v § 51 odst. 2 poslední větě zákona o majetku státu a v § 54 odst. 1 zákona o majetku státu na základě ohlášení těchto státních organizací, které musí obsahovat

• a) označení státní organizace názvem, sídlem a identifikačním číslem,

• b) označení organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo zakladatele názvem, sídlem a identifikačním číslem nebo uvedení právního předpisu, kterým byla státní organizace zřízena,

• c) prohlášení, že státní organizace podle písmene a) je státní organizací ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o majetku státu, popř. § 51 odst. 2 poslední věty zákona o majetku státu,

• d) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace podle písmene a) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo hospodaření, popř. prozatímní správu,

• e) prohlášení, že státní organizace podle písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),

• f) místo a datum vyhotovení a podpis statutárního orgánu právnické osoby.

(4) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se v případě věcí podle § 57 odst. 5 zákona o majetku státu zapíše do katastru na základě ohlášení příslušného okresního úřadu a v Praze Ministerstva financí. V ohlášení musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.^65)

(5) Tam, kde do nabytí účinnosti zákona o majetku státu vykonávalo právo společného hospodaření několik státních organizací, zapíše se příslušnost hospodařit s majetkem státu ve prospěch organizační složky státu nebo ve prospěch státní organizace na základě

• a) dohody podle § 58 odst. 1 zákona o majetku státu, nebo

• b) opatření vydaného podle § 9 odst. 2 zákona o majetku státu.

V dohodě či opatření musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.^65)

(6) Změna správy nemovitosti ve vlastnictví státu na příslušnost Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“ hospodařit s majetkem státu se do katastru zapíše na základě ohlášení Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“, které musí obsahovat

• a) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž dosud vykonával Fond dětí a mládeže „v likvidaci“ správu,

• b) prohlášení, že je s těmito nemovitostmi nadále příslušný hospodařit Fond dětí a mládeže „v likvidaci“,

• c) místo a datum vyhotovení a podpis likvidátora Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“.

(7) V případech, kdy s přeměnou prozatímní správy národního majetku na příslušnost hospodařit s majetkem státu současně vzniká příslušnost hospodařit s majetkem státu organizačním složkám státu podle § 11 odst. 4 zákona o majetku státu, zapíše se příslušnost hospodařit s majetkem státu ve prospěch uvedených organizačních složek na základě zápisu o předání majetku, pořízeného podle § 63 zákona o majetku státu. V zápisu musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.^65)

(8) Pokud nedojde k zápisu zániku práva trvalého užívání na základě listin doručených katastrálnímu úřadu do 30. června 2001, katastrální úřad zánik práva trvalého užívání po tomto datu z úřední povinnosti zapíše způsobem obdobným záznamu.

(9) Pokud není možné určit jednoznačně nemovitosti, kterých se přeměna některých užívacích práv týká, odkazem na list vlastnictví, na němž jsou tyto nemovitosti vedeny, musí být nemovitosti v listinách podle odstavců 1, 2, 3 a 6 uvedeny podle zvláštního právního předpisu.^65)

§ 87

Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky č. 99/1994 Sb.

§ 88

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Šíma CSc. v. r.

Příloha k vyhlášce č. 190/1996 Sb.

• 1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek,
a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,
b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě),
c) na němž je postaven skleník, který je v katastru evidován jako budova.
3	chmelnice		Pozemek, na němž se pěstuje chmel.
4	vinice		Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva.
5	zahrada		Pozemek
a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné za-hradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha.
7	trvalý travní porost	travní porost	Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván.
10	lesní pozemek	lesní poz.	a) Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
b) Lesní pozemek, na němž je postavena budova.
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je rybník, vodní tok, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	a) Pozemek, na němž je postavena budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří podle § 1 odst. 2 písm. a) této vyhlášky, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku a budovy postavené na lesním pozemku.
b) Společný dvůr u bytových domů podle § 3 odst. 6.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

• 1. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Ke druhu pozemku
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultury apod.	10 a 14
4	les jiný než hospodářský	nehospodář. les	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle 7a 8 zákona č. 289/1995 Sb.
5	lesní pozemek, na kterém je budova	budova na les. p.	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném	tok přirozený	Vodní tok, jehož koryto vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy v korytě (např. břehové opevnění) nebo ohrazováním.
8	vodní tok v korytě umělém	tok umělý	Vodní tok, jehož koryto bylo vytvořeno uměle (např. vodní tok v opevněném korytě, průplav, kanál, meliorační stoka apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (např. jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (např. velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha		Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).
12	společný dvůr		Nádvoří u domů s byty a nebytovými prostory.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová ( 2 až 4 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Dálnice a její součásti ( 11 až 13 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Silnice l. až III. třídy a její součásti.
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti.	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha ( 3 odst. 6).
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Svah, skála a jiná neplodná půda.“.

• 2a. Typ budovy

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č.p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č.e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního
4	rozestavěná budova	rozestav.

• 2b. Způsob využití budovy

Kód	Název	Zkráceně	Význam
6	bytový dům	byt. dům	Stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení [ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
7	rodinný dům	rod. dům	Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
8	stavba pro individuální rekreaci	ind. rekr	Jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci, například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata [ 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4m2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod. [ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod.
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt. zař.	Stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování apod.); ubytovacím zařízením není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci [ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování spadajících do zemědělských staveb [ 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
13	zemědělská stavba	zeměděl.	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [ 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.
15	stavba občanského vybavení	obč.vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště včetně internátů a kolejí, vědu a výzkum apod.
16	stavba technického vybavení	tech. vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení [ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb.], tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu).
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy (automobilové, kolejové, hromadné, podzemní, letecké, lodní apod.).
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).
19	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než výše uvedeného způsobu využití.

Zapisuje se převažující způsob využití budovy.

• 2c. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky)

| Typ jednotky | Způsob využití jednotky | | | | | | Kód | Název | Zkráceně | Kód | Název | Zkráceně | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1 | byt nebo nebytový prostor rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor | rozest. | 1 | byt | | | 2 | 2 | ateliér | | | | | | 3 | garáž | | | | | 4 | dílna nebo provozovna | dílna | | | | | 5 | jiný nebytový prostor | j. nebyt. | | | |

• 1. Typ a způsob ochrany nemovitosti

Kód typu	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
7	národní park - II. zóna
8	národní park - III. zóna
9	ochranné pásmo národního parku
10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
11	chráněná krajinná oblast - II.- IV. zóna
12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
14	ochr.pásmo jiného zvlášť chráň. území nebo pam. stromu
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
16	památková rezervace - budova, pozemek v pam. rezervaci
17	památková zóna - budova, pozemek v pam. zóně
18	nemovitá kulturní památka
19	ochr.pásmo něm. kult. památky, pam.zóny, pam. rezervace nebo nem. nár. kult. památky
3	ochrana přírod. léčebných lázní a pří rod. léčivého zdroje	20	vnitřní lázeňské území
21	přír.léč.zdroj nebo zdroj přír. miner. vody stolní
22	ochr.pásmo 1. st. nebo užší prozat. ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo přír. miner. vody stolní
4	ochrana nerostného bohatství	23	chráněné ložisk. území, popř. dobýv. prostor, nebo území zvl. zásahu do zem. kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
27	zemědělský půdní fond
Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
---	---
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo vody nebo zdroj přírodní minerální vody stolní.
26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělská půda a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).

• 1. Kvalita výměry

Kvalita výměry	Kód
Výměra vypočtena ze souřadnic v systému S-JTSK	2
Výměra vypočtena jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému)	1
Výměra vypočtena graficky nebo v digitalizované mapě	0

• 5a. Souřadnicový systém

Název	Kód
S-JTSK	1
gusterbergský	2
svatoštěpánský	3
místní	4

• 1. Geodetické údaje o zhušťovacím bodu

• 6.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE".

• 6.2 Geodetické údaje o zhušťovacích bodech obsahují:

• a) lokalizační údaje o územní jednotce (okres,obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely,na níž je bod umístěn,

• b) číslo a název bodu, souřadnice bodu v S-JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného místa, údaje o orientacích,

• c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

• d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,

• e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel, datum apod.).

• 6.3 Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací bod, uvedou se jeho údaje podle bodu 6.2 v geodetických údajích daného zhušťovacího bodu.

• 1. Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole

• 7.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE O PBPP".

• 7.2 Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole obsahují: