Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j) a m) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření ( dále jen „zařízení nebo pracoviště“) a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravy a dopravy jaderných materiálů a radionuklidových zářičů (dále jen „přepravy“) a rozsah a způsob jejich provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“).

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

• a) mimořádnou událostí událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie,

• b) zásahem provádění opatření vedoucích k

• 1. omezení příčin vzniku mimořádné události,

• 1. zamezení a omezení rozvoje mimořádné události,

• 1. zamezení a omezení úniku radioaktivních látek,

• 1. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření,

• 1. odvrácení nebo omezení ozáření osob při vzniku mimořádné události.

ČÁST II

PODROBNOSTI K ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI

§ 3

Zajištění havarijní připravenosti

K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro

• a) zjišťování vzniku mimořádné události,

• b) posuzování závažnosti mimořádné události,

• c) vyhlášení mimořádné události,

• d) aktivaci zasahujících osob,

• e) řízení a provádění zásahu,

• f) přípravu zaměstnanců, osob a ověřování havarijní připravenosti.

§ 4

Zjišťování vzniku mimořádné události

Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují informace

• a) o okamžitém stavu technologie a systémů zařízení nebo pracoviště, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a nepřípustnému ozáření osob,

• b) o okamžitém stavu radiační situace na zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,

• c) o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,

• d) umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.

§ 5

Posuzování závažnosti mimořádné události

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provozu zařízení nebo pracovišť a při přepravě, člení do tří základních stupňů

• 1. stupeň - mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob^1) nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor zařízení nebo pracovišť; událost 1. stupně může být radiační nehodou, má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny, a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,

• 1. stupeň - mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, který nevyžaduje zavádění opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí; událost 2. stupně je radiační nehodou, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,

• 1. stupeň - mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření^1) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu nebo v havarijním plánu okresu;^2) událost 3. stupně je radiační havárií a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob dle vnějšího havarijního plánu, resp. havarijního plánu okresu zapojení dalších dotčených orgánů.

§ 6

Vyhlášení mimořádné události

(1) Vyhlášení mimořádné události na zařízení nebo pracovištích zahrnuje:

• a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bezodkladně při každé mimořádné události,

• b) oznamování mimořádné události 1. a 2. stupně Úřadu, které se provádí bezodkladně, nejpozději do

• 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události 1. stupně,

• 1. 4 hodin od zjištění mimořádné události 2. stupně,

• c) oznámení mimořádné události 2. stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí příslušnému okresnímu úřadu bezodkladně nejpozději do čtyř hodin od jejího zjištění,

• d) neprodlené vyrozumění příslušného okresního úřadu, Úřadu a dalších dotčených orgánů, stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události 3. stupně,

• e) varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události 3. stupně,

• f) vyrozumění zasahujících osob, které se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem. Vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.

(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob zařízení nebo pracovišť musí být účinné a plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů musí být stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování musí být zaměstnanci a další osoby seznámeni.

(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje:

• a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bezodkladně při každé mimořádné události,

• b) oznamování mimořádné události 1. a 2. stupně Úřadu, které se provádí bezodkladně, nejpozději do

• 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události 1. stupně,

• 1. 4 hodin od zjištění mimořádné události 2. stupně,

• c) oznámení mimořádné události 2. stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému okresnímu úřadu bezodkladně nejpozději do čtyř hodin od jejího zjištění,

• d) neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného okresního úřadu dle zvláštního předpisu^3) o vzniku mimořádné události 3. stupně,

• e) vyrozumění zasahujících osob, které se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.

(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:

• a) identifikaci držitele povolení včetně údajů o oznamující osobě a údajů o spojení pro zpětné ověření,

• b) identifikaci zařízení nebo pracoviště,

• c) datum, čas a místo zjištění mimořádné události,

• d) datum a čas odeslání oznámení nebo vyrozumění,

• e) popis mimořádné události,

• f) posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního systému,

• g) místo úniku radioaktivních látek a míst ozáření osob a v případě mimořádné události 2. a 3. stupně velikost, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,

• h) při mimořádné události 3. stupně zařízení nebo pracoviště je součástí vyrozumění i informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování.

§ 7

Aktivace zasahujících osob

Aktivací zasahujících osob se rozumí jejich vyrozumění podle § 6 odst. 1 písm. f) a § 6 odst. 3 písm. e) této vyhlášky a uvedení do stavu připravenosti plnit úkoly podle stanovených zásahových postupů a zásahových instrukcí.

§ 8

Řízení a provádění zásahu

(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba určená držitelem povolení.

(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle

• a) předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování,

• b) výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.

(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.

§ 9

Zásahové postupy

Zásahové postupy stanoví zásady řešení jednotlivých předvídatelných mimořádných událostí v časové posloupnosti. Obsahují zejména

• a) organizační strukturu pro řízení a provedení zásahu s vymezením základních povinností zaměstnanců určených držitelem povolení a dalších osob včetně způsobů zajištění součinnosti mezi nimi,

• b) seznam zásahových instrukcí na provedení jednotlivých činností při řízení a provádění zásahu,

• c) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,

• d) zásady pro zdravotnické zajištění,

• e) zásady dokumentování činností při řízení a provedení zásahu,

• f) rozsah a způsob předávání údajů Úřadu.

§ 10

Zásahové instrukce

Zásahová instrukce obsahuje konkrétní popis jednotlivých činností určených zaměstnanců a dalších osob podílejících se na řízení a provedení zásahu. Zásahové instrukce stanoví zejména

• a) účel a cíl dané činnosti,

• b) specifikaci a popis činnosti,

• c) organizační zajištění a součinnost s dalšími zasahujícími zaměstnanci a osobami včetně způsobů jejich vzájemného spojení,

• d) seznam potřebného technického, přístrojového a materiálového vybavení pro řízení a provedení zásahu a místa jeho uložení,

• e) seznam potřebných ochranných pomůcek a místo jejich uložení,

• f) způsob a rozsah dokumentování činností provedených podle zásahové instrukce.

§ 11

Program monitorování radiační situace

(1) Při vzniku mimořádných událostí, které mohou vést nebo vedou k radiační nehodě nebo radiační havárii, se provádí monitorování radiační situace podle programu monitorování v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.^1)

(2) Součástí programu monitorování zařízení nebo pracovišť, pro která byla stanovena zóna havarijního plánování, je průběžné sledování meteorologické situace a monitorování okolí zařízení nebo pracovišť při vzniku radiační havárie. Získané údaje slouží

• a) k provedení rychlého odhadu možného ozáření obyvatel v zóně havarijního plánování,

• b) k přípravě doporučení na včasné provedení opatření k ochraně obyvatel a životního prostředí v zóně havarijního plánování podle zvláštního předpisu.

§ 12

Způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob

(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou

• a) shromažďování nebo ukrytí,

• b) evakuace.

(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí 2. a 3. stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.^1) Shromažďování nebo ukrytí se provádí po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a) této vyhlášky.

(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

• a) místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen „shromaždiště nebo úkryt“), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,

• b) úniková trasa z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,

• c) způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu,

• d) dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,

• e) poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,

• f) komunikační spojení s osobami řídícími zásah,

• g) organizování případné evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu.

(4) Evakuace se zajišťuje a provádí při mimořádné události 3. stupně, za předpokladu, že by zaměstnanci a další osoby byli i při shromažďování nebo ukrytí a bez realizace tohoto opatření vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.^1)

(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

• a) místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,

• b) potřebný počet dopravních prostředků,

• c) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,

• d) způsob vedení evidence evakuovaných osob,

• e) prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace.

§ 13

Zásady pro zdravotnické zajištění

(1) Zásady pro zdravotnické zajištění pro případy vzniku mimořádných událostí obsahují

• a) způsoby vyhledávání zaměstnanců a dalších osob v místech zařízení nebo pracovišť zasažených a ohrožených mimořádnou událostí,

• b) způsoby poskytnutí první pomoci postiženým zaměstnancům a dalším osobám,

• c) způsoby zajištění zdravotnického ošetření postiženým zaměstnancům a dalším osobám,

• d) zajištění odborné, případně specializované lékařské pomoci postiženým zaměstnancům a dalším osobám,

• e) součinnost se zasahujícími osobami zajišťujícími řízení, provádění zásahu a monitorování radiační situace.

(2) Pro případy vzniku mimořádné události, kdy nelze vyloučit vnitřní kontaminaci osob radioaktivními látkami, musí být v rámci zdravotnického zajištění k dispozici potřebný počet antidot (tj. látek omezujících ozáření z vnitřní kontaminace), včetně stanovení místa uložení a způsobů jejich distribuce.

§ 14

Zajištění dokumentování činností při mimořádné události držitelem povolení

(1) Od doby zjištění vzniku a v průběhu mimořádné události se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny příkazy osoby určené držitelem povolení k řízení zásahu, dále veličiny, parametry a skutečnosti důležité a rozhodující pro vyhlášení mimořádné události a při řízení a provádění zásahů.

(2) Na základě záznamů podle odstavce 1 se zpracovává protokol o vzniku a průběhu mimořádné události, obsahující zejména

• a) zjištěné příčiny vzniku a posouzení závažnosti mimořádné události,

• b) postupy použité při řízení a provádění zásahu a jejich zhodnocení s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovými instrukcemi,

• c) hodnocení účelnosti a účinnosti provedených postupů při řízení a provádění zásahu,

• d) hodnocení následků mimořádné události na technologii a systémech zařízení nebo pracovišť, případně obalového souboru,

• e) hodnocení následků na zdraví zaměstnanců a dalších osob včetně těch, kteří se podíleli na řízení a provádění zásahů,

• f) hodnocení úniku radioaktivních látek do životního prostředí včetně výsledků monitorování,

• g) návrh postupu na další likvidaci následků,

• h) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé mimořádné události.

(3) Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události 1. a 2. stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události 3. stupně.

(4) Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události.

§ 15

Předávání údajů Úřadu

Při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje držitel povolení Úřadu nezbytná data, údaje a informace charakterizující

• a) stav technologie a systémů (technologických částí) zařízení nebo pracovišť, případně obalového souboru,

• b) radiační situaci v prostorách a v okolí zařízení nebo pracovišť, případně v místě mimořádné události při přepravě a jeho okolí,

• c) únik radioaktivních látek a ionizujícího záření,

• d) ozáření zaměstnanců a dalších osob a způsoby omezení ozáření,

• e) přijímaná opatření držitelem povolení a způsob informování orgánů státní správy a veřejnosti.

§ 16

Příprava zaměstnanců a osob

(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci a další osoby při nástupu do práce před zahájením činností u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícím jejich pracovnímu zařazení.

(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.

(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.

(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn.

§ 17

Ověřování havarijní připravenosti

(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.

(2) K ověřování havarijní připravenosti slouží

• a) havarijní cvičení,

• b) prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů.

(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení zařízení nebo pracovišť se zpracovává na kalendářní rok.

(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení se vychází z procvičování

• a) zásahových instrukcí pro příslušné stupně mimořádných událostí minimálně jedenkrát ročně,

• b) zásahového postupu s navazujícími činnostmi stanovenými zásahovými instrukcemi pro příslušné stupně mimořádných událostí s výjimkou mimořádné události 3. stupně - radiační havárie, minimálně jedenkrát ročně,

• c) zásahových postupů a navazujících zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události 3. stupně - radiační havárie, minimálně jedenkrát za dva roky.

(5) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.

(6) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví zejména

• a) cíl, rozsah a doba trvání cvičení,

• b) určení vzniku a typu mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,

• c) specifikace zásahových postupů a instrukcí, které budou procvičovány,

• d) určení hodnotitelů a případně pozorovatelů na cvičení.

(7) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, případně pozorovatelů cvičení.

(8) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.

(9) Za kalendářní rok se provádí souhrnné zhodnocení provedených havarijních cvičení, které se předává Úřadu nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku s výjimkou cvičení pro případ vzniku radiační havárie, kdy se předává závěrečný protokol Úřadu do dvou měsíců po zhodnocení cvičení.

(10) Na základě zjištěných nedostatků při cvičení se provedou úpravy vnitřního havarijního plánu, zásahových instrukcí, přípravy osob určených k řízení a provádění zásahu a doplnění technického vybavení a materiálového zabezpečení.

(11) Mimo rámec prováděných havarijních cvičení se ověřuje

• a) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů vyrozumění zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f) této vyhlášky,

• b) dvakrát ročně funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2 této vyhlášky,

• c) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b) a c) této vyhlášky,

• d) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 6 odst. 1 písm. e) této vyhlášky v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.

(12) Ověřování podle odstavce 11 je považováno ve smyslu § 18 zákona za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti a jeho provedení musí být dokladováno. Záznamy o provedení a výsledku ověření se evidují minimálně jeden rok.

ČÁST III

DOKLADOVÁNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI

§ 18

Požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu

(1) Vnitřní havarijní plán obsahuje zejména

• a) úvodní část, ve které se uvádí

• 1. základní údaje týkající se žadatele o povolení včetně komunikačního spojení,

• 1. předmět a rozsah činnosti,

• 1. místo provozování činnosti a doba jejího trvání,

• b) uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování a posuzování jejich závažnosti podle § 5 této vyhlášky,

• c) způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí podle § 6 této vyhlášky,

• d) způsoby aktivace zasahujících osob podle § 7 této vyhlášky,

• e) zásahové postupy podle § 8 odst. 2 písm. a) a § 9 této vyhlášky pro řízení a provedení zásahu pro jednotlivé mimořádné události s uvedením způsobů omezení ozáření a zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob,

• f) způsoby dokumentování činností při mimořádné události podle § 14 této vyhlášky,

• g) způsoby předávání údajů Úřadu podle § 15 této vyhlášky,

• h) seznam orgánů státní správy a dalších orgánů s uvedením způsobů jejich informování v souladu s § 19 odst. 1 písm. e) zákona.

(2) Revize vnitřního havarijního plánu se provádí minimálně každé tři roky. Dojde-li ke změně podmínek majících dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být změna vnitřního havarijního plánu nebo jeho částí, případně i zásahových instrukcí provedena bezodkladně.

§ 19

Požadavky na obsah havarijního řádu

(1) Havarijní řád obsahuje zejména

• a) úvodní část, ve které se uvádí

• 1. základní údaje týkající se žadatele o povolení včetně komunikačního spojení,

• 1. předmět, rozsah přepravy a doba jejího trvání,

• b) podrobný popis přepravovaného materiálu,

• c) popis obalového souboru,

• d) uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování a posuzování jejich závažnosti podle § 5 této vyhlášky,

• e) způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí podle § 6 této vyhlášky,

• f) způsoby aktivace zasahujících osob podle § 7 této vyhlášky,

• g) zásahové postupy podle § 9 této vyhlášky pro řízení a provedení zásahu pro jednotlivé mimořádné události s uvedením způsobů omezení ozáření a zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob,

• h) způsoby dokumentování činností při mimořádné události podle § 14 této vyhlášky,

• i) způsoby předávání údajů Úřadu podle § 15 této vyhlášky,

• j) seznam orgánů státní správy a dalších orgánů s uvedením způsobů jejich informování v souladu s § 19 odst. 2 písm. c) zákona.

(2) Při přepravách v prostoru držitele povolení může být havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu.

(3) Dojde-li ke změně podmínek majících dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být bezodkladně provedena změna havarijního řádu nebo jeho části, popřípadě i zásahových instrukcí.

§ 20

Další dokumentace k zajištění havarijní připravenosti

Zajištění havarijní připravenosti je dále dokladováno a prokazováno

• a) zásahovými instrukcemi zpracovanými podle § 10 této vyhlášky,

• b) smluvním zajištěním s dalšími osobami, které je nutné povolat k provádění zásahu a činností při vzniku mimořádné události,

• c) systémem přípravy zaměstnanců a dalších osob na činnosti při vzniku a průběhu mimořádných událostí,

• d) ověřováním havarijní připravenosti.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Štuller v. r.

^1) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

^2) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 5 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů.