Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné

§ 1

(1) Tato vyhláška stanoví množství a druhy potravních doplňků, látek přídatných, kontaminujících, toxikologicky významných, určených k aromatizaci, pomocných, které se smějí vyskytovat v potravinách a potravinových surovinách, podmínky jejich použití, potraviny a potravinové suroviny, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, a jejich označování na obalech. Dále tato vyhláška stanoví požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na přídatné látky a potravní doplňky. Radiologické ukazatele stanoví zvláštní předpisy.^1)

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na balené vody.^2)

§ 2

(1) Potraviny a potravinové suroviny, které obsahují vyšší než nejvyšší povolené množství látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci, nelze uvádět do oběhu.^3) Nejvyšší přípustné množství se pro látky přídatné stanoví číselnou hodnotou nebo množstvím nezbytným pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“).

(2) Pro hodnocení výskytu jednotlivých kontaminujících látek v potravinách se používají tyto limitní hodnoty:

• a) nejvyšší přípustné množství, při jehož překročení je potravina a potravinová surovina vyloučena z oběhu,

• b) přípustné množství; podmínky posouzení potravin podle této limitní hodnoty stanoví příloha č. 3,

• c) speciální množství, které se stanoví pro potraviny pro zvláštní výživu;^4) při překročení této hodnoty nelze potravinu použít pro určený speciální účel.

(3) Potravní doplňky lze použít k obohacování potravin nejvýše do hodnoty stanoveného procentuálního podílu referenční denní dávky; potraviny obsahující vyšší množství nelze uvádět do oběhu.

§ 3

(1) Látky přídatné, které se smějí vyskytovat v potravinách s uvedením jejich kódu, pod kterým je přídatná látka označována v číselném systému Evropské unie, jejich členění do kategorií, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 1.

(2) Látky, které se smějí používat k aromatizaci potravin a k výrobě aromatických přípravků a arómat, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 2.

(3) Kontaminující látky, toxikologicky významné látky a látky vznikající činností mikroorganismů, limity a další podmínky jejich výskytu v potravinách a způsob jeho hodnocení stanoví příloha č. 3.

(4) Pomocné látky, které lze použít k výrobě potravin, potravinových surovin a látek určených k aromatizaci, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 6.

(5) Potravní doplňky, které lze použít k obohacování potravin, jejich formy, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 7.

§ 4

(1) Látky používané k výrobě potravin jako potravní doplňky a dále chininhydrochlorid, chininsulfát, kofein, kofein monohydrát a pankreatin musí odpovídat požadavkům na identitu a čistotu stanoveným pro tyto látky předpisy pro čistotu látek užívaných k výrobě léčiv.^5)

(2) Látky používané k výrobě potravin jako přídatné látky musí odpovídat požadavkům na identitu a čistotu stanoveným pro tyto látky v přílohách č. 8 až 10. Látky určené k aromatizaci a pomocné látky musí mít nezbytnou míru čistoty požadovanou pro účely výroby potravin.

(3) U látek, které se mohou používat jako potravní doplněk nebo jako přídatná látka, se čistota a identita hodnotí podle účelu, pro který byla látka při výrobě potraviny použita.

§ 5

(1) K dosažení snadného a přesného dávkování potravních doplňků a přídatných látek při výrobě potravin je povoleno tyto látky používat také v naředěné formě jednotlivě nebo ve směsi.

(2) Čistota a identita potravních doplňků a přídatných látek používaných k přípravě naředěných forem musí odpovídat požadavkům stanoveným v § 4. K ředění těchto látek se smí použít voda, potraviny, potravinové suroviny, jakož i nosiče a rozpouštědla pro tento účel povolená (příloha č. 1 část 12).

(3) Pro zajištění stability naředěných forem smějí být použity

• a) bez omezení ty přídatné látky, které jsou povolené k použití pro výrobu potravin v nezbytném množství (příloha č. 1),

• b) konzervanty uvedené v příloze č. 1, a to pouze v množství, které je k tomuto účelu potřebné.

(4) Množství nežádoucích příměsí a kontaminantů, jejichž obsah v čisté látce (v potravním doplňku a přídatné látce) je zvláštním předpisem^5) nebo v přílohách této vyhlášky omezen, musí být v naředěných formách sníženo úměrně stupni ředění a v případě kontaminantů také úměrně obsahu v látce použité k naředění.

§ 6

(1) Potravní doplňky, látky přídatné a jejich naředěné formy nesmí obsahovat mikroorganismy a mikrobiální metabolity, působící onemocnění z potravin, v množství přesahujícím nejvyšší mezní hodnoty stanovené zvláštním předpisem.^6) Z hlediska výskytu bakteriálních původců onemocnění z potravin se potravní doplňky, látky přídatné a jejich naředěné formy hodnotí podle zvláštního předpisu jako kategorie potravin neurčených k přímé spotřebě.^5)

(2) Další mikrobiologické požadavky na jednotlivé přídatné látky jsou uvedeny v příloze č. 8.

§ 7

Zrušuje se směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 50/1978 sb. Hygienické předpisy, o cizorodých látkách v poživatinách, oznámená v částce 21/1978 Sb., ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 63/1984 sb. Hygienické předpisy, oznámené v částce 19/1984 Sb., a směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 69/1986 sb. Hygienické předpisy, oznámené v částce 7/1986 Sb.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

LÁTKY PŘÍDATNÉ

Část 1

Podmínky použití přídatných látek.

(1) Látky přídatné lze použít jen, je-li to technologicky zdůvodněné. Přídatné látky se podle účelu použití zařazují do těchto kategorií

• a) antioxidanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, jejímiž projevy jsou např. žluknutí tuků a barevné změny potraviny,

• b) barviva, kterými jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo které rekonstruují barvu, která byla poškozena či zeslabena během technologického procesu,

• c) konzervanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a které je chrání proti zkáze způsobené činností mikroorganismů,

• d) kyseliny, kterými jsou látky, které zvyšují kyselost potraviny, nebo které jí udělují kyselou chuť,

• e) regulátory kyselosti, kterými jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny,

• f) tavicí soli, kterými jsou látky, které mění vlastnosti proteinů při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,

• g) kypřící látky, kterými jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny a tak zvyšují objem těsta,

• h) náhradní sladidla, kterými jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy,

• i) látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny,

• j) zahušťovadla, kterými jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny,

• k) želírující látky, kterými jsou látky, které udílejí potravině texturu tím, že vytváří gel,

• l) modifikované škroby, kterými jsou látky, získávané chemickými změnami jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,

• m) stabilizátory, kterými jsou látky, které umožňují udržovat fyzikální vlastnosti potraviny. Mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině. Dále sem patří látky, které stabilizují, udržují nebo posilují existující zbarvení potraviny,

• n) emulgátory, kterými jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,

• o) nosiče a rozpouštědla, kterými jsou látky, které se užívají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatné látky, potravního doplňku a aromatu, aniž přitom mění jejich technologickou funkci nebo mají vlastní technologický efekt a jejichž užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky,

• p) protispékavé látky, kterými jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,

• q) lešticí látky, kterými jsou látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo které jsou snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky,

• r) balicí plyny, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,

• s) propelanty, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,

• t) odpěňovače, kterými jsou látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižující pěnění,

• u) pěnotvorné látky, kterými jsou látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,

• v) zvlhčující látky, kterými jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Dále jsou to i látky, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,

• w) plnidla, kterými jsou látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její energetickou hodnotu,

• x) zpevňující látky, kterými jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými nebo tuto pevnost udržují a dále látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely,

• y) sekvestranty, kterými jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů,

• z) látky zlepšující mouku, kterými jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce, nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

(2) Přídatné látky smějí být používány jen při výrobě potravin uvedených ve výčtu u jednotlivých látek, a to nejvýše do hodnoty stanoveného nejvyššího povoleného množství. Potraviny určené k dalšímu zpracování smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě, že přítomnost těchto přídatných látek je touto vyhláškou povolena v potravinách, které jsou z nich vyráběny. Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém jsou uváděny do oběhu, pokud dále není výslovně stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není v této příloze stanoveno nejvyšší povolené množství číselnou hodnotou, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“). Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

(4) Přídatné látky, které lze používat v nezbytném množství, se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného (včetně UHT sterilizace) mléka (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy, kromě aromatizované instantní kávy, nearomatizovaného čaje, cukru, těstovin, neochuceného podmáslí s výjimkou případů, kdy je to výslovně povoleno. Nezpracovanými potravinami se rozumí potraviny, které neprošly technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny, například potraviny očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené, zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené, nebo zda se jedná o potraviny v ochranné atmosféře.

(5) Potraviny uvedené v části 2 smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném. Dětská výživa uvedená v části 3 smí obsahovat pouze přídatné látky, pro ni povolené v této části, a to do množství zde stanovených.

(6) Přítomnost přídatné látky se pokládá za povolenou také tehdy, pokud byla přenesena do potraviny z jejích jednotlivých složek. Současně musí být splněny tyto podmínky:

• a) přídatná látka je v této složce potraviny povolena.

• b) spotřebitel byl seznámen s přítomností všech složek prostřednictvím výčtu přídatných látek uvedeného na obale s dodržením všech požadavků na označování, stanovených touto vyhláškou a zvláštními předpisy,^1/

• c) přídatná látka takto přenesená do potraviny v ní neplní technologickou funkci,

• d) konečný výrobek, jehož součástí je daná složka, neobsahuje přídatnou látku ve větší míře, než je množství, které by bylo přeneseno z použitých složek za dodržení správné výrobní praxe.

(7) Přídatné látky, obsažené v potravině v důsledku přenosu, se na obale uvádějí jen v případech, je-li

• a) složka obsahující přídatnou látku v konečném výrobku okem rozeznatelná jako zvláštní součást potraviny; to platí jen pro případy, kdy je přídatnou látkou barvivo,

• b) obsah oxidu siřičitého v konečném výrobku vyšší než 50 mg.kg^-1, resp. mg.l^-1, nejde-li o révové víno,

• c) složka obsahující přídatnou látku vyrobena z chemicky konzervovaného polotovaru a obsahuje zbytková množství konzervačních látek, jejichž důsledkem je v konečném výrobku obsah kyseliny sorbové vyšší než 100 mg.kg^-1, nebo kyseliny benzoové vyšší než 50 mg.kg^-1, nebo oxidu siřičitého vyšší než 50 mg.kg^-1, popřípadě mg.l^-1.

(8) Přítomnost látek přídatných, přítomných v potravině musí být uvedena na obalu, a to v sestupném pořadí podle klesajícího množství, v jakém jsou obsaženy v potravině. Přítomnost látky přídatné se označuje uvedením názvu látky nebo číselného kódu (E číslo^2/) a pokud je to v této vyhlášce stanoveno i jejího množství a údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí. U látek, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřící látky (kypřidla), náhradní sladidla, látky zvýrazňující aroma nebo chuť, zahušťovadla, želírující látky (želírovadla), modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být uveden vedle názvu látky nebo označení látky číselným kódem (E číslo) také název kategorie, do které látka podle odstavce 1 patří. Jestliže látka patří způsobem použití do několika kategorií, uvádí se název kategorie, která odpovídá účelu, pro který je látka v potravině použita. U označení, modifikovaný škrob' musí být připojeno druhové označení škrobu podle rostliny z níž škrob pochází vždy, kdy tato složka může obsahovat lepek. Potraviny, u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se označí údajem „Baleno v ochranné atmosféře“. Přítomnost oxidu siřičitého a kyseliny sorbové se neuvádí u révového vína.

(9) Údaje podle odstavce 8 musí být provedeny v dostatečném kontrastu s pozadím obalu.

(10) Údaje o přídatných látkách nemusí být uváděny u

• a) čerstvého ovoce, zeleniny a brambor, které nebyly loupány, krájeny nebo upraveny podobným způsobem,

• b) sodové vody,

• c) kvasného octa, získaného výlučně z jediné suroviny za předpokladu, že při výrobě nebyla použita přídatná látka.

(11) Přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy, určené k prodeji spotřebiteli, musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny vedle údajů stanovených zákonem dále těmito údaji v české řeči:

• a) názvem výrobku zahrnujícím označení kategorie, do které výrobek patří podle odstavce 1. nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,

• b) slovu „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny, podskupiny nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

• c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy kromě základní přídatné látky, ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny. Další složky, které mají charakter látky přídatné, se přitom uvádějí názvy kategorií a názvem látky nebo číselným kódem podle zásad, uvedených v odstavci 8,

• d) návodem k použití upraveným tak, aby při jeho dodržení nebyla překročena hodnota nejvyššího povoleného množství pro žádnou přídatnou látku, která je v přípravku, ve směsi nebo naředěné formě obsažena. V případě, že je přídatná látka, směs nebo naředěná forma určena k přípravě více skupin nebo druhů potravin, musí být uveden takový návod pro každou z těchto skupin nebo druhů,

• e) údaji o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje.

(12) Ostatní přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy musí být na obalu označeny vedle údajů stanovených zákonem těmito údaji v české řeči:

• a) označením kategorie podle části 1 odstavce 1 nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,

• b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

• c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy vedle základní přídatné látky ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny,

• d) o množství každé složky nebo skupiny složek, pro které je stanoveno touto vyhláškou nejvyšší povolené množství v potravině nebo skupině potravin, pro které je výrobek určen. Tyto údaje lze nahradit na obalu uvedeným prohlášením, že pří určeném dávkování výrobce garantuje dodržení požadavků této vyhlášky,

• e) o minimální trvanlivosti,

• f) o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje

(13) Za přídatné látky se nepovažují

• a) látky, které jsou samy potravinami,

• b) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy,

• c) pomocné látky,

• d) aromatické látky,

• e) látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (například minerály. stopové prvky a vitaminy),

• f) látky užívané při výrobě pitné vody,

• g) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,

• h) žvýkačkové báze,

• i) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně modifikované škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,

• j) chlorid amonný,

• k) krevní plasma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cystinu a jejich solí), mléčný protein a glutén,

• l) kaseináty a kasein,