Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e"

ODDÍL 1

ZPŮSOB OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

Základní ustanovení

§ 1

(1) Označení potravin a tabákových výrobků se provádí na obalech určených pro spotřebitele, na vnějších obalech nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech. Pro účely této vyhlášky se za vnější obaly nepovažují otevřené vratné obaly, zejména přepravky s nebalenými potravinami.

(2) Označení podle odstavce 1 nesmí být v rozporu s označením v písemné dokumentaci, na etiketě, krčkové nebo rukávové etiketě, které potravinu provázejí nebo se k ní vztahují.

(3) Údaje uvedené v § 6 až 8 zákona musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté nebo nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě, s výjimkou označení šarže, nestanoví-li zvláštní právní předpis^1) jinak.

(4) Označení šarže se uvede u balených potravin a tabákových výrobků na obale, u nebalených potravin a tabákových výrobků na vnějších obalech, popřípadě v průvodní dokumentaci. Před označení šarže se umístí písmeno „L“, s výjimkou případů, kdy je označení šarže jasně rozlišitelné od ostatních údajů a není možná záměna s jinými údaji. U baleného stolního másla se místo označení šarže uvede datum výroby.

(5) Název potraviny musí být doplněn údajem o způsobu její úpravy, jako zejména v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná, pokud tyto údaje nevyplývají již z názvu nebo charakteru druhu, skupiny nebo podskupiny potravin. Obdobné doplnění názvu se týká též tabákového výrobku.

(6) U dováženého čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor musí být uvedena země původu, a to i v případě, že tyto potraviny byly přetříděny, přebaleny nebo jinak upraveny na území České republiky a následně uvedeny do oběhu, popřípadě upraveny sterilací nebo pasterací.

(7) Z uvedení obchodní firmy na obalu potraviny musí být zřejmé, zda se jedná o výrobce, dovozce nebo prodejce.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) označením veškerá slova, číselné údaje, ochranné známky, obchodní firma, zobrazení nebo znak, vztahující se na potravinu a umístěné na obalu určeném pro spotřebitele, na vnějším obalu nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech,

• b) údajem o hmotnosti nebo objemu skutečná hmotnost nebo objem potraviny bez obalu,

• c) nálevem voda, vodný roztok jedlé soli, vodné roztoky potravinářských kyselin, kvasný ocet, vodné roztoky přírodních nebo náhradních sladidel, popřípadě jejich směsi, ovocné a zeleninové šťávy v případě ovoce a zeleniny,

• d) rovnocennou potravinou potravina, jejíž vlastnosti, jako např. složení, výživová hodnota, výživové účinky nebo zamýšlené použití, odpovídají běžným potravinám. Při posuzování, zda je, či není potravina rovnocenná dosud používaným potravinám, se vychází z vědeckého hodnocení příslušných znaků a vlastností a jejich přirozené variability. Potravina se nepovažuje za rovnocennou, pokud obsahuje bílkovinu nebo deoxyribonukleovou kyselinu pocházející z genetické modifikace.^2)

§ 3

Označení množství potraviny na obalu

(1) Na snadno viditelném místě obalu se označí

• a) u tekutých potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l),

• b) u pevných nebo sypkých potravin údaj o hmotnosti v gramech (g) nebo v kilogramech (kg),

• c) u polotekutých, polotuhých a šlehaných potravin údaj o objemu nebo hmotnosti,

• d) údaj o hmotnosti a počtu kusů nebo pouze údaj o počtu kusů, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech.^3)

(2) Pokud se balená potravina, včetně zmrazené, nachází v nálevu, musí být kromě celkové hmotnosti uvedena na obalu i hmotnost pevné potraviny. Údaj o celkové hmotnosti a hmotnosti nebo procentickém podílu pevné části se na obalu uvede i u potravin, které se nacházejí v jedlém oleji nebo ve vlastní šťávě. V případě, že část pevného podílu přechází při zpracování do nálevu, šťávy nebo oleje, uvede se hmotnostní podíl pevné složky v hodnotě vložené před zpracováním a tato skutečnost se označí na obalu.

(3) Údaj o hmotnosti nebo objemu, pokud není provázen označením symbolem „e“,^4) se doplní o přípustnou zápornou hmotnostní nebo objemovou odchylku od uvedeného množství. Odchylka od množství nemusí být na obalu vyznačena, pokud jsou splněny požadavky na odchylky uvedené u jednotlivých potravin ve zvláštních právních předpisech.^3) Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka se nepovažuje za klamání spotřebitele.

(4) Údaj o množství se nevyžaduje u potravin, které

• a) podléhají významným ztrátám na objemu nebo hmotnosti a jež jsou prodávány podle počtu kusů nebo váženy v přítomnosti spotřebitele,

• b) jsou baleny v množství menším než 5 g nebo 5 ml, nejde-li o koření a byliny,

• c) jsou prodávány podle počtu kusů a tento počet je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný, nebo je počet kusů uveden při označení potraviny.

(5) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení, které obsahují stejné množství téže potraviny, uvede se na obalu množství potraviny v jednom dílčím balení a celkový počet těchto dílčích balení. Tyto údaje se na obale nemusí uvádět, pokud počet dílčích balení je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný a pokud je jasně viditelný alespoň jeden údaj o množství v dílčím balení.

(6) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více balených či nebalených kusů potravin, které nejsou určeny k jednotlivému prodeji, označí se na obalu celkové množství potraviny.

§ 4

Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti potravin

(1) Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „minimální trvanlivost do...“ s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí.

(2) U potravin s minimální dobou trvanlivosti

• a) 3 měsíce nebo kratší nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden rok,

• b) delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden den,

• c) delší než 18 měsíců nemusí být uveden v datu minimální trvanlivosti den a kalendářní měsíc.

(3) Dobou minimální trvanlivosti se při označování podle odstavce 2 písm. b) a c) rozumí doba ukončená posledním dnem příslušného kalendářního měsíce nebo roku.

(4) Datum minimální trvanlivosti se nevyžaduje u

• a) čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor neloupaných, nekrájených nebo jinak neupravených. To neplatí pro naklíčená semena a podobné výrobky, např. klíčky luštěnin,

• b) konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů s obsahem alkoholu 10 a více objemových procent, s výjimkou emulzních lihovin,

• c) všech druhů vín,

• d) pekařských nebo cukrářských výrobků určených ke spotřebě do 24 hodin po výrobě,

• e) jedlé soli, s výjimkou obohacené soli,

• f) přírodních sladidel v pevném stavu, s výjimkou cukru moučka,

• g) neplněných nečokoládových cukrovinek^5) obsahujících pouze barviva a látky určené k aromatizaci,

• h) žvýkaček,

• i) kvasného octa,

• j) limonád, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů, pokud se tyto potraviny nacházejí v nádobách o obsahu nad 5 litrů a pokud nejsou určeny ke konečné spotřebě.

(5) Datum použitelnosti se uvádí slovy „spotřebujte do...“ s udáním dne a měsíce, popřípadě též roku ukončení této doby v uvedeném pořadí.

(6) Jestliže za slovy „spotřebujte do...“ nebo „minimální trvanlivost do...“ nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno.

(7) Je-li potravina označena datem použitelnosti, doplní se vždy údajem o konkrétních podmínkách skladování vyjádřeným u teplot číselnými hodnotami. Nejsou-li podmínky skladování u takto označených potravin stanoveny prováděcí vyhláškou, stanoví je výrobce nebo dovozce.

(8) Pokud potravina balená a označená ve výrobě byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, považuje se za potravinu nebalenou, podléhající označení podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona.

§ 5

Údaje o způsobu použití potraviny

(1) Údaje o způsobu použití potraviny musí být uvedeny takovým způsobem, aby umožnily její správné použití.

(2) Balená potravina určená ke spotřebě po mikrovlnném ohřevu v obalu musí mít na obalu uveden postup a způsob ohřevu.

(3) Balená potravina určená ke spotřebě po nezbytné tepelné úpravě musí být takto označena, a pokud to povaha potraviny vyžaduje, musí být uveden i postup a způsob tepelné úpravy potraviny. To neplatí pro potraviny, u kterých je jednoznačně zřejmé, že je bez tepelné úpravy nelze konzumovat.

(4) U potravin, které vyžadují před spotřebou úpravu ředěním nebo rozpouštěním v tekutině, musí být uveden na obalu doporučený poměr ředění, popřípadě způsob přípravy.

§ 6

Údaje o složení potravin

(1) Údaje o složení potravin podle použitých surovin, přídatných látek, potravních doplňků a látek určených k aromatizaci potravin (dále jen „složka“) se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“. Sestupné pořadí složek se neuvádí u ovocných a zeleninových směsí, u směsí koření nebo bylin, pokud hmotnostní podíl jedné složky výrazně nepřevládá, maximálně však do 10 % celkového hmotnostního podílu, a označí se slovy „v proměnlivých hmotnostních podílech“. Údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že je potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů.^6)

(2) Za složky se nepovažují

• a) součásti složky, které se během výroby přechodně odloučí a poté jsou k potravině opět připojeny a při tom co do množství nepřekročí svůj původní podíl,

• b) přídatné látky, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více složek této potraviny, pokud technologicky neovlivňují jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnotu konečného výrobku, nestanoví-li zvláštní právní předpis^1) jinak,

• c) přídatné látky, které jsou užity v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, aromat nebo potravních doplňků,

• d) pomocné látky.

(3) Složky se neuvádí

• a) u jednosložkových potravin v případě, že název potraviny je totožný se jménem složky anebo název složku jasně identifikuje,

• b) u čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené,

• c) u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky,

• d) u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu nebyly přidány jiné složky,

• e) u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů, s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů,

• f) stanoví-li tak zvláštní právní předpisy.^3)

(4) Názvy jednotlivých složek lze nahradit těmito názvy:

• a) „olej“ a „tuk“ doplněný označením „rostlinný“ nebo „živočišný“ nebo údajem o specifickém rostlinném nebo živočišném původu pro jedlé tuky a oleje s výjimkou oleje olivového; pokud se jedná o ztužený tuk nebo olej, doplní se označením „ztužený“,

• b) „škrob“ pro škroby a škroby modifikované fyzikálním způsobem a enzymy; nelze-li vyloučit přítomnost lepku, musí být doplněn jeho specifický rostlinný původ,

• c) „drůbeží maso“ pro všechny druhy drůbežího masa za předpokladu, že potravina není označena specifickým názvem drůbeže,

• d) „sýr“ pro všechny druhy sýrů, kde sýr nebo směs sýrů tvoří složku jiné potraviny, za předpokladu, že potravina není označena specifickým názvem sýru,

• e) „ryby“ pro všechny druhy ryb za předpokladu, že potravina není označena specifickým druhem ryby,

• f) „koření“ nebo „směs koření“ pro všechna koření, nepřesahuje-li tato složka 2 % hmotnosti výrobku,

• g) „byliny“ nebo „směs bylin“ pro všechny byliny nebo části bylin, nepřesahuje-li tato složka 2 % hmotnosti výrobku,

• h) „žvýkačkové báze“ pro všechny druhy přípravků používaných jako základ při výrobě žvýkaček,

• i) „cukr“ pro všechny typy sacharózy bez ohledu na původ,

• j) „dextróza“ pro bezvodou glukózu a monohydrát glukózy,

• k) „glukózový sirup“ pro glukózový sirup a bezvodý glukózový sirup,

• l) „mléčné bílkoviny“ pro všechny typy mléčných bílkovin (kasein, kaseináty, syrovátková bílkovina a jejich směsi),

• m) „kakaové máslo“ pro vylisovaný nebo jinak získaný nebo rafinovaný kakaový tuk,

• n) „kandované ovoce“ pro veškeré kandované ovoce, nepřesahuje-li tato složka 10 % hmotnosti výrobku,

• o) „zelenina“ pro směsi zeleniny nepřesahující 10 % hmotnosti potraviny za předpokladu, že potravina není označena specifickým názvem zeleniny,

• p) „víno“ pro všechny druhy vín tak, jak jsou vymezeny ve zvláštním právním předpise,^7)

• r) „strouhanka“ pro všechny typy strouhanky z pečených cereálních výrobků, směsi na obalování a panýrovací směsi,

• s) „mouka“ pro směsi mouky ze dvou nebo více druhů obilí; za označením „mouka“ následuje výčet druhů obilí, z nichž byla vyrobena, v sestupném pořadí podle hmotnostních podílů.

(5) U složky, která se sama skládá ze dvou nebo více dílčích složek, se tyto dílčí složky považují za složky potraviny a uvedou se samostatně ve složení. Podle charakteru potraviny může být složka, která se sama skládá ze dvou nebo více dílčích složek, uvedena jako jedna složka ve složení potraviny a bezprostředně za ní nebo vedle ní následuje výčet jejích dílčích složek. Tento výčet se však nemusí uvádět v případě, že složka skládající se z více dílčích složek představuje méně než 25 % celkové hmotnosti nebo objemu potraviny, a v případě, že složkou je potravina podle odstavce 3, nebo pokud je složkou potravina, u níž se v souladu se zvláštním právním předpisem nevyžaduje uvádět složení.

(6) Voda přidávaná do potraviny se na obalu označí jako její složka, pokud její obsah v konečném výrobku představuje více než 5 %, nestanoví-li zvláštní právní předpisy^3) jinak. Jako složka se neoznačí voda obsažená v jiné složce téže potraviny a voda i ostatní těkavé složky odpařené i částečně během výrobního procesu. Přidaná voda se neuvede jako složka, jestliže je voda použita během výrobního procesu výhradně k obnovení některé složky použité v koncentrovaném nebo sušeném stavu, nebo v případě nálevu, který se obvykle nekonzumuje.

(7) U sušených a zahuštěných potravin obnovujících se přidáním tekutiny se na obalu uvede, zda se složení potraviny vztahuje k sušenému, zahuštěnému nebo obnovenému stavu potraviny.

(8) Množství složky v hmotnostních nebo objemových procentech, popřípadě v g/100 g potraviny nebo v ml/100 ml se uvede na obalu, s výjimkou lihovin, v případě, že

• a) název složky nebo skupiny složek se použije v názvu potraviny, pod nímž se potravina uvádí do oběhu nebo jí spotřebitel obvykle s tímto názvem spojuje,

• b) složka nebo skupina složek je v označení zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky,

• c) složka nebo skupina složek je základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled.

Ustanovení písmen a) a b) se nevztahuje na složky označené podle odstavce 16.

(9) Ustanovení odstavce 8 se nevztahuje na potraviny nebo skupiny složek,

• a) jejichž čistá hmotnost se uvádí podle § 3 odst. 2,

• b) u kterých je uvádění množství složky povinné podle zvláštního právního předpisu,

• c) které jsou používány v malých množstvích pro účely ochucení,

• d) jedná-li se o směsi ovoce, zeleniny, koření nebo bylin, v nichž žádný druh, co do hmotnostního podílu, výrazně nepřevládá,

• e) pokud jde o vitaminy a minerální látky, jejichž množství v potravině je označeno podle zvláštních právních předpisů,^6)

• f) pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak.^3)

(10) Pokud potravina obsahuje více než 2,5 % jedlé soli, musí být její obsah vyznačen na obalu v hmotnostních procentech.

(11) Je-li na obalu vyznačeno obohacení potraviny některým z potravních doplňků, zejména vitaminy, minerálními látkami nebo aminokyselinami, musí být deklarované množství, popřípadě vyšší množství než deklarované množství potravního doplňku přítomno v potravině po celou dobu minimální trvanlivosti nebo použitelnosti.

(12) Pokud označení na obalu potraviny uvádí výživové tvrzení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpisy,^3) musí být doplněno údaji o výživové (nutriční) hodnotě potraviny podle zvláštních právních předpisů.^6)

(13) Pokud byl v potravině snížen obsah určité živiny^6) o více než 25 % oproti hodnotě stanovené ve zvláštních právních předpisech,^3) lze tuto potravinu označit jako potravinu se sníženým obsahem živiny, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.^6) Stejným způsobem se postupuje i v případě, že zvláštní právní předpisy^3) nestanoví obsah určité živiny v potravině.

(14) Jestliže potravina určitou živinu neobsahuje, lze ji označit jako potravinu neobsahující určitou živinu, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.^6)

(15) Při označení použitých přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků se použijí názvy uvedené ve zvláštním právním předpise.^1)

(16) Pokud bylo k potravině přidáno náhradní sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova „s náhradním sladidlem“. Pokud byl k potravině přidán cukr a náhradní sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova "s cukrem a náhradním sladidlem.

§ 6a

Údaje o přídatných látkách

(1) Přítomnost přídatné látky v potravině se na obalu označí v údajích o složení potraviny uvedením názvu látky nebo jejího číselného kódu,^1) a pokud tak stanoví zvláštní právní předpis,^6) i jejím množstvím a údajem o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případě, že přídatnou látkou je modifikovaný škrob a je na obalu označen slovy „modifikovaný škrob“.

(3) U přídatných látek, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky (kypřidla), náhradní sladidla, látky zvýrazňující aroma nebo chuť, zahušťovadla, želírující látky (želírovadla), stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být uveden vedle názvu přídatné látky nebo označení přídatné látky číselným kódem také název kategorie, do které přídatná látka patří. Pokud přídatná látka patří způsobem použití do několika kategorií, uvede se název kategorie, která odpovídá hlavnímu účelu, pro který je tato přídatná látka v potravině použita.

(4) Potraviny u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se na obalu označí slovy „Baleno v ochranné atmosféře“.

(5) Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel polyalkoholických cukrů E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 nebo E 967 musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny výstrahou „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“.

(6) Přídatné látky, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více použitých složek, se na obalu uvádějí jen v případech, je-li přídatnou látkou

• a) barvivo ve složce, které je okem rozeznatelné jako zvláštní součást potraviny,

• b) oxid siřičitý, pokud jeho obsah v konečném výrobku převýší 50 mg.kg^-1 nebo mg.l^-1,

• c) kyselina benzoová, pokud její obsah nebo obsah jejích solí přepočítaný na kyselinu benzoovou v konečném výrobku převýší 50 mg.kg^-1 nebo mg.l^-1,

• d) kyselina sorbová, pokud její obsah nebo obsah jejích solí přepočítaný na kyselinu sorbovou v konečném výrobku převýší 100 mg.kg^-1 nebo mg.l^-1.

(8) Přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy určené k přímému prodeji spotřebiteli musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny kromě údajů uvedených v § 6 odst. 1 zákona těmito údaji:

• a) názvem výrobku a jeho číselným kódem, pokud je stanoven ve zvláštním právním předpise,^1)

• b) slovy „pro použití v potravinách“ nebo „omezené použití v potravinách“ nebo bližším údajem o použití v potravinách,

• c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy kromě základní přídatné látky ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny. U dalších složek, které mají charakter látky přídatné, se uvede název kategorie a název látky nebo číselný kód podle zvláštního právního předpisu,^1)

§ 6b

Údaje o látkách určených k aromatizaci potravin

(1) Přítomnost látky určené k aromatizaci potraviny se na obalu označí slovem „aroma“ ve výčtu uváděných složek a popřípadě další specifikací, jako např. přírodní nebo umělé, podle zvláštního právního předpisu^8) nebo doplněním konkrétního názvu nebo popisu aromatu.

(2) Termín „přírodní“ nebo jakýkoliv výraz rovnocenného významu lze použít pouze pro aromata splňující požadavky na přírodní aromatické látky nebo aromatické přípravky podle zvláštního právního předpisu.^8) Pokud označení látky určené k aromatizaci obsahuje odkaz na potravinu nebo na zdroj aromatu, nesmí být slovo „přírodní“ nebo jakýkoliv výraz rovnocenného významu použit, pokud nebyla aromatická složka izolována vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiálními postupy nebo tradičními způsoby přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dotyčné potraviny nebo dotyčného zdroje aromatu.

(4) Aromata určená k prodeji spotřebiteli se kromě údajů uvedených v § 6 odst. 1 zákona a v odstavcích 1 až 3 označí výrazem „pro použití v potravinách“.

(5) Při obsahu přidaného kofeinu v nealkoholickém nápoji nebo koncentrátu k přípravě nealkoholického nápoje musí být na obalu uvedeno označení „Obsahuje kofein“.

(6) Při obsahu přidaného chininu v nealkoholickém nápoji nebo v koncentrátu k přípravě nealkoholického nápoje musí být na obalu uvedeno označení „Obsahuje chinin“.

§ 6c

Údaje o potravinách nového typu

(1) Potraviny nového typu, s výjimkou přídatných látek uvedených v § 6a a aromat uvedených v § 6b, se kromě údajů uvedených v § 6 zákona na obalu dále označí

• a) údajem o jakémkoli charakteristickém znaku nebo vlastnosti potraviny nebo její složky, jako je složení, nutriční hodnota nebo nutriční účinky, kvůli kterým již potravina není rovnocenná existující potravině,

• b) informací o postupu, kterým bylo změny příslušného znaku nebo vlastnosti potraviny dosaženo.

§ 7

(1) Označování a způsoby, kterými se provádí, nesmí uvádět kupujícího závažným způsobem v omyl, a to zejména

• a) pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,

• b) přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,

• c) vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny.

(2) Na obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech a na písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se nesmí uvádět údaje, že

• a) potravina je zdrojem všech životně nezbytných živin, nejde-li o potraviny, u nichž je tato vlastnost stanovena ve zvláštním právním předpise^9) nebo potvrzena příslušným správním orgánem,

• b) běžné potraviny nedodají potřebné množství živin, které obsahuje nabízená potravina,

• c) potravina má zvýšenou nebo zvláštní nutriční hodnotu v důsledku přídavku přídatných látek nebo potravních doplňků, bez provedeného nutričního hodnocení,

• d) potravina má zvláštní vlastnosti, přestože tyto vlastnosti vykazují všechny srovnatelné potraviny,

• e) potravina je vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům, pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak,

• f) charakter nebo původ potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních právních předpisech,^3)

• g) potravina je určena pro zvláštní výživu nebo je dietní, případně dietetická, pokud nebyl vydán souhlas Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) bodu 5 zákona,

• h) potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních předpisů, bez doložení příslušnými náboženskými autoritami.

(3) Na obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech a na písemnostech, které potravinu doprovázejí, se dále nesmí uvádět údaje

• a) jejichž pravdivost nelze dokázat,

• b) které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití,

• c) o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny,

• d) které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí rovněž pro způsob nabízení potravin k prodeji, zejména s ohledem na jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, grafickou úpravu a způsob uspořádání, ve kterém jsou vystaveny k prodeji.

(5) Zvláštní údaje uváděné na obalu biopotravin pocházejících z ekologického zemědělství a podmínky jejich použití stanoví zvláštní právní předpis.^10)

(6) Označování podle § 6a až 6c se nevztahuje na potraviny, v jejichž složkách je přítomen materiál pocházející z geneticky modifikovaného organismu v množství nepřesahujícím 1 % příslušné složky, pokud je přítomnost tohoto materiálu neúmyslná a náhodná.

ODDÍL 2

PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY OD ÚDAJŮ O MNOŽSTVÍ VÝROBKU OZNAČENÉHO SYMBOLEM „e“

§ 8

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) symbolem „e“ označení vyjadřující, že skutečné množství potraviny v jednotlivých baleních a v průměru balení celé šarže se neodchyluje od deklarovaného množství o více než přípustné odchylky stanovené podle této vyhlášky,

• b) deklarovaným množstvím (Qn) množství potraviny v jednotkách hmotnosti nebo objemu vyznačené výrobcem na obale určeném pro spotřebitele,

• c) skutečným množstvím množství potraviny v jednotkách hmotnosti nebo objemu, které je v obale ve skutečnosti obsaženo,

• d) zápornou odchylkou množství potraviny, o které je skutečné množství menší než deklarované množství,

• e) destruktivním zkoušením takové zkoušení množství potraviny, které vyžaduje otevření nebo zničení obalu,

• f) nedestruktivním zkoušením takové zkoušení množství potraviny, při kterém se obal neotvírá.

§ 9

Základní ustanovení

(1) Symbolem „e“ lze označit potravinu, jejíž deklarované množství není menší než 5 g nebo 5 ml a není větší než 10 kg nebo 10 l a splňuje tyto požadavky:

• a) střední hodnota skutečného množství výrobku stanovená podle § 12 musí odpovídat přejímacím kritériím zde uvedeným,

• b) záporná odchylka každého balení (obalu) není větší, než je dvojnásobek přípustné záporné odchylky množství obalu stanovené v příloze č. 1,

• c) podíl obalů s větší než přípustnou zápornou odchylkou musí odpovídat kritériím pro přijetí uvedeným v § 12.

(2) Kontrola a posouzení správnosti označení symbolem „e“ se provádí způsobem uvedeným v § 12.

§ 10

Označování

(1) Symbol „e“ má výšku alespoň 3 mm, tvar a provedení podle přílohy č. 2 a je umístěn v blízkosti deklarovaného množství výrobku v jednotkách hmotnosti nebo objemu.

(2) Deklarované množství výrobku je vyjádřeno v kilogramech, gramech, litrech, centilitrech nebo mililitrech a má výšku číslic alespoň

• a) 2 milimetry, činí-li nejvýše 50 gramů nebo 5 centilitrů,

• b) 3 milimetry, činí-li nejvýše 200 gramů nebo 20 centilitrů,

• c) 4 milimetry, činí-li nejvýše 1000 gramů nebo 100 centilitrů,

• d) 6 milimetrů, činí-li více než 1000 gramů nebo 100 centilitrů.

§ 11

Měření a kontrola množství výrobku pro označení symbolem „e“

(1) Skutečné množství výrobku se zjišťuje

• a) přímo vážením nebo měřením objemu,

• b) nepřímo zvážením obalu a obsahu a změřením měrné hmotnosti obsahu, jde-li o tekutinu.

(2) Chyba měření skutečného množství výrobku může činit nejvýše jednu pětinu přípustné záporné odchylky množství uvedené v příloze č. 1.

(3) Kontrola se provádí u náhodně odebraných vzorků a je zaměřena na

• a) skutečný obsah každého jednotlivého obalu zahrnutého do výběru,

• b) střední hodnotu skutečného obsahu všech obalů zahrnutých do výběru, přičemž kontrolovaná šarže se považuje za přijatelnou, splňují-li výsledky obou zaměření kontroly příslušná přejímací kritéria podle § 12.

(4) Destruktivní zkoušení se používá jen tehdy, není-li možné uskutečnit nedestruktivní zkoušení. U šarže s méně než 100 výrobky se provádí úplná kontrola nedestruktivním zkoušením všech výrobků. Pokud nelze nedestruktivní zkoušení provést, nelze potravinu označit symbolem „e“.

(5) Veškeré operace související s kontrolou množství vyjádřeného v jednotkách objemu s výjimkou zmrazených výrobků se provádějí při teplotě potraviny vztažené ke 20 °C, a to bez ohledu na to, při jaké teplotě bylo uskutečněno plnění nebo balení.

(6) Vzorky určené ke kontrole musí být téže šarže.

(7) Před započetím měření se náhodně odebere z každé kontrolované šarže počet vzorků odpovídající zaměření kontroly podle § 12.

(8) Evidence o výsledcích měření a kontroly se uchovává po dobu tří let.

§ 12

(1) Nejmenší přípustné množství balení se stanoví odečtením přípustné záporné odchylky od deklarovaného množství výrobku. Výrobky, u nichž skutečné množství je nižší než nejmenší přípustné množství, se považují za nevyhovující. Kontrola se provádí způsobem stanoveným pod písmenem a) v případě nedestruktivního zkoušení nebo způsobem stanoveným pod písmenem b) v případě destruktivního zkoušení:

• a) pro nedestruktivní zkoušení se použije přejímacího plánu dvojím výběrem, který je uveden v tabulce č. 1, v závislosti na rozsahu šarže; po kontrole vzorků zahrnutých do prvého výběru se takto rozhoduje o přijetí nebo zamítnutí kontrolované šarže, je-li

• 1. počet nevyhovujících vzorků zjištěný v prvním výběru menší nebo roven počtu nevyhovujících vzorků stanovených v kritériu pro přijetí po prvním výběru, považuje se šarže pro účely této zkoušky za vyhovující,

• 1. počet nevyhovujících vzorků zjištěný v prvním výběru roven číslu uvedenému ve sloupci pro zamítací kritérium po prvním výběru nebo toto předepsané číslo přesahuje, považuje se šarže bez další kontroly za nevyhovující pro účely této zkoušky,

• 1. počet nevyhovujících vzorků zjištěný v prvním výběru mezi přejímacím a zamítacím kritériem pro první výběr, provede se kontrola vzorků druhého výběru stejného rozsahu jako první výběr, s počtem kontrolovaných vzorků uvedeným v tabulce č. 1 pro druhý výběr; po kontrole jednotek zahrnutých do prvního a druhého výběru dohromady se dále rozhoduje o přijatelnosti nebo nepřijatelnosti kontrolované šarže,

• 1. celkový počet nevyhovujících vzorků zjištěný v obou výběrech dohromady menší nebo roven číslu uvedenému ve sloupci přejímací kritérium po druhém výběru, šarže se považuje z hlediska požadavků tohoto předpisu za přijatelnou,

• 1. celkový počet nevyhovujících vzorků zjištěný v obou výběrech dohromady roven nebo větší než číslo uvedené ve sloupci pro zamítací kritérium po druhém výběru, šarže se považuje z hlediska požadavků tohoto předpisu za nevyhovující,

• b) při destruktivním zkoušení se provádí jednoduchý výběr uvedený v tabulce č. 2, a to pro všechny šarže obsahující alespoň 100 kusů balení; po kontrole se takto rozhoduje o přijatelnosti nebo nepřijatelnosti šarže, je-li

• 1. počet nevyhovujících vzorků menší nebo roven kritériu pro přijetí, šarže hotových balení se považuje za vyhovující,

• 1. počet nevyhovujících vzorků zjištěný ve vzorku roven nebo větší než kritérium pro zamítnutí, považuje se šarže za nevyhovující.

Tabulka 1

| Velikost šarže v kusech balení | Vzorky | Počet nevyhovujících vzorků | | | | | | | | | Kritérium pro | | | | Výběr | Počet | Celkový počet | přijetí | zamítnutí | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 100 až 500 | 1. | 30 | 30 | 1 | 3 | | | 2. | 30 | 60 | 4 | 5 | | 501 až 3200 | 1. | 50 | 50 | 2 | 5 | | | 2. | 50 | 100 | 6 | 7 | | 3201 a více | 1. | 80 | 80 | 3 | 7 | | | 2. | 80 | 160 | 8 | 9 |

Tabulka 2

| Velikost šarže v kusech balení | Rozsah výběru | Počet nevyhovujících vzorků | | | | | Kritérium pro | | | | | přijetí | zamítnutí | | --- | --- | --- | --- | | nezávisle na rozsahu (≥100) | 20 | 1 | 2 |

Poznámka: Počet kontrolovaných vzorků balení je roven 20.

(2) Kontrola střední hodnoty skutečného množství jednotlivých vzorků balení potraviny tvořících šarži se uskutečňuje v těchto krocích:

• a) odběrem vzorků náhodně odebraných z kontrolované šarže se zjistí skutečný obsah, skutečná hmotnost nebo skutečný objem u „n“ kusů balení a získají se hodnoty x1,x2,...............xn,

• b) rozsahem výběrů

• 1. u nedestruktivního zkoušení pro rozsah šarže pod 100 kusů balení je rozsah výběru „n“ roven rozsahu šarže, pro rozsah šarže 100 až 500 kusů balení je rozsah výběru n = 30, pro rozsah šarže přesahující 500 kusů balení je rozsah výběru n = 50,

• 1. u destruktivního zkoušení pro rozsah šarže pod 100 kusů balení se destruktivní zkoušení neprovádí, při rozsahu šarže 100 a více kusů balení je rozsah výběru n = 20,

• c) zpracováním výsledků měření z naměřených hodnot x1, x2,........ xn se vypočtou

• 1. výběrový průměr

x¯= 1n ∑i=1nxi ,

• 1. výběrový rozptyl

s2=1n­1∑i=1nxi­x¯2,

• 1. výběrová směrodatná odchylka

s = s2 .

(3) Šarže se považuje za vyhovující z hlediska střední hodnoty skutečného množství, jestliže výběrový průměr x¯ splňuje požadavek, že

x-≥ Qn- s/n t1-α

kde

Qn je deklarované množství,

n je počet vzorků zahrnutých do výběru,

s je výběrová směrodatná odchylka,

t1-α je (1 - α) % - kvantil Studentova t - rozdělení s počtem stupňů volnosti υ = n-1.

(4) Není-li výše uvedený požadavek pro x¯ splněn, šarže se podle tohoto předpisu musí považovat za nevyhovující z hlediska střední hodnoty skutečného obsahu jednotlivých balení tvořících šarži:

• a) přejímací a zamítací kritéria pro nedestruktivní zkoušení jsou

• 1. při rozsahu šarže 100 až 500 kusů balení a v rozsahu výběru n = 30 kusů balení je

přejímací kritérium: x¯≥Qn-0,503s

zamítací kritérium: x¯<Qn-0,503 s;

• 1. při rozsahu šarže nad 500 kusů balení a v rozsahu výběru n = 50 kusů balení je

přejímací kritérium: x ¯≥ Qn- 0,379 s

zamítací kritérium: x¯<Qn-0,379 s;

• b) přejímací a zamítací kritéria pro destruktivní zkoušení jsou

při rozsahu šarže 100 a více kusů balení a v rozsahu výběru n = 20 kusů balení je

přejímací kritérium: x¯≥Qn-0,640 s

zamítací kritérium: x¯<Qn-0,640s.

§ 13

Přechodné ustanovení

Označení potravin a tabákových výrobků balených v období od 1. ledna 1998 do 31. března 1998 se posuzuje jen v rozsahu § 6 zákona.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 324/1997 Sb.

Deklarované množství výrobku (Qn)

| Deklarované množství Qn v g nebo ml | Přípustná záporná odchylka | | | | jako % z Qn | g nebo ml | | --- | --- | --- | | od 5 do 50 | 9 | - | | nad 50 do 100 | - | 4,5 | | nad 100 do 200 | 4,5 | - | | nad 200 do 300 | - | 9 | | nad 300 do 500 | 3 | - | | nad 500 do 1 000 | - | 15 | | nad 1 000 do 10 000 | 1,5 | - |

Poznámka: Přípustné záporné odchylky vypočtené jako % z Qn se zaokrouhlují na jednu desetinu g nebo ml.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 324/1997 Sb.

Vzor symbolu „e“ udávající hodnoty jeho jednotlivých rozměrů

[image omitted]

^1) Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

^3) Například vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění vyhlášky č. 91/2000 Sb., vyhláška č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění vyhlášky č. 418/2000 Sb., vyhláška č. 325/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro tabákové výrobky.

^4) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

^5) § 12 písm. a) vyhlášky č. 334/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky, ve znění vyhlášky č. 94/2000 Sb.

^6) Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví. Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určených pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.

^7) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

^8) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

^9) Vyhláška č. 23/2001 Sb.

^10) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.