Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Minimální rozměry etikety na obalu přípravku nebo v podobě potisku obalu

• a) 52 x 74 mm, jestliže objem obalu ≤ 3 litry,

• b) 74 x 105 mm, jestliže objem obalu je větší než 3 litry až ≤ 50 litrů,

• c) 105 x 148 mm, jestliže objem obalu je větší než 50 litrů až ≤ 500 litrů,

• d) 148 x 210 mm, jestliže objem obalu > 500 litrů.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Vzor vedení evidence a záznamu údajů o používání přípravků

[image omitted]

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Účinné látky přípravků, jejichž dovoz je zakázán

A. Sloučeniny rtuti:

• 1. oxid rtuťnatý

• 1. chlorid rtuťný (kalomel)

• 1. ostatní anorganické sloučeniny rtuti

• 1. alkyl rtuťnaté sloučeniny

• 1. alkoxyalkyl a aryl rtuťnaté sloučeniny

B. Persistentní chlorované organické sloučeniny:

• 1. aldrin

• 1. chlordan

• 1. dieldrin

• 1. DDT

• 1. endrin

• 1. HCH obsahující méně než 99,0 % gamma isomeru

• 1. heptachlor

• 1. hexachlorbenzen

• 1. camphechlor

C. Jiné sloučeniny:

• 1. ethylenoxid

• 1. nitrofen

• 1. 1,2-dibromethan

• 1. 1,2-dichlorethan

• 1. dinoseb, jeho acetat a soli

• 1. binapacryl

• 1. captafol

• 1. dicofol obsahující méně než 78 % p.p'. - dicofolu nebo více než 1 g.kg^-1 DDT a sloučenin příbuzných DDT

• 1. a) malein hydrazid a jeho soli, jiné než jeho cholin, draselná a sodná sůl

• b) cholin, draselná a sodná sůl malein hydrazidu obsahující více než 1 mg.kg^-1 volného hydrazinu (vyjádřeno na základě ekvivalentu kyseliny)

• 1. quintozen obsahující více než 1 mg.kg^-1 HCB nebo více než 10 g.kg^-1 pentachlorbenzenu

D. Tato příloha se nevztahuje na chemické sloučeniny

• a) určené výhradně pro vědecké a výzkumné nebo analytické účely nebo

• b) které jsou obsaženy v přípravcích v podobě nečistoty vzniklé při výrobě přípravků, avšak pouze v množství neohrožujícím zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání

A. Všeobecné požadavky

• 1. Označení identifikačními údaji.

Mechanizační prostředky se označují identifikačními údaji:

• a) název a adresa výrobce, při dovozu i dovozce,

• b) typ výrobku, série,

• c) výrobní číslo (včetně roku výroby),

• d) celková hmotnost.

U čerpadel mechanizačních prostředků se uvádí:

• a) výrobce,

• b) typ výrobku,

• c) výrobní číslo (včetně roku výroby),

• d) maximální výkon,

• e) maximální tlak,

• f) maximální otáčky.

• 1. Rám pro plošné rozptylování:

• a) má jištění proti poškození při nárazu na překážku, která je ve vzdálenosti 90 % až 100 % poloviny postřikového rámu, měřeno od středu stroje, jde-li o rám s pracovním záběrem větším než 6 m,

• b) trysky, případně rozptylovače na jejich koncích jsou chráněny před poškozením při dotyku se zemí, jde-li o rám s pracovním záběrem větším než 10 m,

• c) jeho součástí je zařízení, které umožní vedení trysek, případně rozptylovačů rovnoběžně s povrchem pozemku, jde-li o rám s pracovním záběrem větším než 10 m,

• d) postřiková ramena musí být v přepravní poloze zajištěna tak, aby nedošlo k jejich samovolnému otevření,

• e) výška rámu je přestavitelná v potřebném rozsahu, podle určení stroje. Nejmenší výška nad cílovou plochou umožňuje správnou funkci použitých trysek a největší dovolená vzdálenost trysek od cílové plochy smí být 900 mm.

Ustanovení tohoto bodu neplatí pro letecké postřikovací zařízení.

• 1. Nádrž na postřikovou kapalinu:

• a) je zhotovena z materiálů, které nepodléhají korozi,

• b) v plnicím otvoru nádrží mechanizačních prostředků a nádrží k přípravě postřikové kapaliny je síto,

• c) objem, nejmenší průměr plnicího otvoru a největší velikost dílu stupnice stavoznaku postřikovačů splňuje tyto ukazatele:

objem nádrže	nejmenší průměr pln. otvoru	vel. dílu stupnice
20 - 100 l	100 mm	5 l
101 - 200 l	150 mm	25 l
201 - 600 l	200 mm	50 l
601 - 1000 l	300 mm	50 l
nad 1000 l	300 mm	100 l

• 1. Rozvod postřikové kapaliny:

• a) mechanizační prostředky jsou vybaveny zařízením, které vyloučí poruchu jejich funkce v důsledku přítomnosti pevných částic v postřikové kapalině,

• b) konstrukce rozvodu musí vyloučit únik postřikové kapaliny i při nejvyšším pracovním tlaku,

• c) po uzavření přívodu kapaliny k tryskám a doznění kapkového obrazce nesmí unikat postřiková kapalina po dobu 2 minut ve větším množství než 20 kapek z jedné trysky. U leteckých postřikovacích zařízení po dobu 10 sekund ve větším množství než 5 kapek z jedné trysky,

• d) rozvod postřikové kapaliny hadicemi je proveden tak, aby nedocházelo k jejich poškozování a prolamování.

• 1. Přípravky a postřiková kapalina neunikají při plnění, přepravě, aplikaci a vyprazdňování.

• 1. Provedení sacího ústrojí pro plnění nádrží nedovoluje zpětný únik nasávané kapaliny.

• 1. Díly mechanizačních prostředků jsou vhodným způsobem chráněny proti korozi.

• 1. Víka a kryty nádrží a zásobníků mechanizačních prostředků spolehlivě těsní a jsou zajištěny proti náhodnému otevření a ztrátě.

• 1. Při provozu mechanizačních prostředků nejsou části stroje zasaženy postřikovou kapalinou kromě případů, kdy je to z technického hlediska nezbytné.

B. Požadavky na seřizování

• 1. Přístroje a ovládací zařízení pro nastavení dávky jsou jednoznačně viditelné z místa obsluhy, seřízení se samovolně nemění.

• 1. Mechanizační prostředky mají dobře čitelné značení stupnice stavoznaku.

• 1. Mechanizační prostředky, které využívají při aplikaci vyšší tlak než atmosferický, jsou vybaveny tlakoměrem umožňujícím jednoznačné určení pracovního tlaku s přesností měření ± 2,5 %. Stupnice tlakoměru má rozsah 1,5 až dvojnásobek nejvyššího pracovního tlaku.

Stupnice tlakoměru smí být dělena:

rozsah stupnice	dělení stupnice
do 0,5 MPa	po 0,02 MPa
do 2,0 MPa	po 0,1 MPa
nad 2,0 MPa	po 0,2 MPa

• 1. Zařízení mechanizačních prostředků, kterým má být dosaženo stálé hektarové dávky i při změně pracovního záběru a pracovní rychlosti zajišťuje, aby odchylka větší než ± 10 % dávky v ustáleném stavu netrvala déle než 5 sekund. Při stálých otáčkách čerpadla a stálé pojezdové rychlosti smí odchylky aritmetického průměru dávky činit nejvýše ± 5 %; toto neplatí pro letecké postřikovací zařízení.

• 1. U mořiček se hodnoty zjištěné při sedmkrát opakovaném stejném nastavení dávkování nesmí lišit o více než ± 10 %.

C. Požadavky na dávkování a rozptylování

• 1. Směr, případně tvar rozptylového obrazce trysky mechanizačních prostředků je opakovaně nastavitelný aretací, značením nebo vhodnou pomůckou.

• 1. U trysek stejného provedení a velikosti se nesmí odchylky průtoku každou jednotlivou tryskou odchylovat od společného aritmetického průměru o více než:

• a) u mechanizačních prostředků pro plošné plodiny ± 5 %,

• b) u mechanizačních prostředků pro prostorové plodiny a letecké postřikovací zařízení ± 10 %.

• 1. Skutečná dávka u pozemních mechanizačních prostředků se nesmí odchýlit o více než ± 10 % od jmenovitých hodnot uváděných v tabulkách dávkování. U leteckých postřikovacích zařízení rozsah sekundové dávky musí odpovídat provozní dokumentaci s přípustnou odchylkou do ± 10 %. Při opakovaném nastavení určité sekundové dávky musí být dosaženo stejné dávky s přípustnou odchylkou v přesnosti do ± 5 %.

• 1. Trysky mechanizačního prostředku pro plošné plodiny jsou rozděleny nejméně do dvou samostatně ovládaných skupin, každá o délce nejvýše 6 m, toto neplatí pro letecká postřikovací zařízení.

• 1. Příčná nerovnoměrnost rozptylu u pozemních mechanizačních prostředků pro plošné plodiny nesmí být větší než 10 %, u leteckého postřikovacího zařízení větší než 20 % při hodnocení variačním koeficientem.

• 1. U mechanizačních prostředků pro prostorové plodiny má být dosahováno určeného pracovního záběru a svislé donosnosti po obou stranách a podle potřeby má být možná i jednostranná aplikace, přičemž

• a) aplikaci postřikové kapaliny je možno přizpůsobit tvaru a výšce porostu,

• b) rychlost vzduchu mechanizačních prostředků pro prostorové plodiny nesmí překročit hodnoty:

kultura	vzdálenost místa měření (m)	rychlost vzduchu (m.s-1)
vinice	0,60 od středu stroje	30
sady	0,75 od středu stroje	40
chmelnice	1,00 od středu stroje	40

• c) rychlosti vzduchu jsou symetricky shodné podle svislé osy procházející středem stroje, odchylky nesmí být větší než ± 10 %.

Ustanovení tohoto bodu neplatí pro letecká postřikovací zařízení.

• 1. Případné kolísání pracovního tlaku nesmí překročit ± 10 % od aritmetického průměru. Mechanizační prostředky jsou vybaveny zařízením, které při stejných pracovních otáčkách čerpadla udržuje nastavený tlak, což platí i po přerušení aplikace nebo změně nastavení. Případné odchylky nesmí být větší než ± 5 %.

• 1. Mechanizační prostředky jsou opatřeny dostatečně výkonným míchacím zařízením, které zamezí odchylkám 1 % koncentrace přípravku oxychloridu mědi od nominální hodnoty větším než 5 % po 5 minutách míchání následujícím po 6 hodinách klidu, u leteckých postřikovacích zařízení po 1 minutě míchání od naplnění nádrže.

• 1. U kontinuálně pracujících mořicích zařízení je při přerušení přísunu osiva přerušen i přísun mořicího přípravku a naopak, přičemž

• a) skutečná dávka mořidla se nesmí lišit od dávky nastavené o více než ± 5 %,

• b) nerovnoměrnost dávkování mořidla může být nejvýše ± 5 %,

• c) zařízení umožňuje kontrolu dávky mořidla před jeho smísením s osivem.

D. Požadavky na obsluhu a údržbu

• 1. Provozní dokumentace k mechanizačnímu prostředku je v českém jazyce a obsahuje technický popis, jehož součástí je:

• a) jednoznačné určení stroje, včetně pracovních podmínek,

• b) informace o doporučeném energetickém prostředku,

• c) základní technické údaje.

• 1. Provozní dokumentace obsahuje návod k použití, jehož součástí je:

• a) pracovní postup, seřízení pro různé podmínky použití,

• b) postup při ošetřování okrajů pozemků,

• c) postup bránící rozptylování přípravků mimo ošetřovaný pozemek,

• d) postup při čištění, případně asanaci.

• 1. Obsluha, seřizování a údržba prováděná přímo na stroji jsou proveditelné ve vhodných rukavicích.

• 1. V tlakovém rozvodu je zařízení k rychlému uzavření průtoku postřikové kapaliny ovladatelné z místa obsluhy.

• 1. Sací filtr je možné čistit i při naplněné nádrži, aniž by mohlo vytéci více kapaliny, než je ve filtru, popř. v sacím potrubí.

• 1. Nádrže a zásobníky na přípravky jsou vyprazdnitelné.

• 1. Technický zbytek postřikové kapaliny po vyprázdnění nádrže při aplikaci na rovině a svazích do 4° nesmí u nádrží do 400 litrů překročit 4 %, u větších nádrží 3 % jmenovitého objemu, u leteckých postřikovacích zařízení bez ohledu na terenní podmínky.

• 1. Mechanizační prostředky mají snadno přístupný a přiměřeně velký vypouštěcí otvor. Při vypouštění nesmí obsluha nebo části stroje přijít do styku s přípravky.

• 1. Zbytek obsahu náplně v mořicí komoře mořicích zařízení smí být nejvýše 1 % jmenovitého obsahu.

• 1. Součástí mechanizačních prostředků jsou i pomůcky potřebné pro seřizování.

• 1. Pozemní mechanizační prostředky jsou vybaveny tak, aby bylo možné k nim připojit měřicí přístroje k jejich zkoušení přímo nebo s pomocí pomůcek, zajišťovaných dodavatelem, přičemž

• a) mechanizační prostředky mají ke zkoušce provozního tlakoměru přípoj pro kontrolní tlakoměr s vnějším závitem G 1/4'',

• b) na mechanizačních prostředcích je možné do výtlačné větve čerpadla připojit průtokoměr, a to bez hrubého zásahu do konstrukce stroje,

• c) průtok každé jednotlivé trysky mechanizačních prostředků je možno zachytit. Jestliže není možné u mechanizačních prostředků pro prostorové plodiny přímé připojení hadice, je k dispozici utěsňovací adaptér.

• 1. Mechanizační prostředky s objemem nádrže větším než 1000 l, uvedené do oběhu ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jsou vybaveny zařízením pro ředění zbytků postřikových kapalin a výplach obalů od použitých přípravků na místě aplikace. Součástí zařízení je nádrž na čistou vodu, její objem činí nejméně 10 % jmenovitého objemu nádrže na postřikovou kapalinu. Připojena je tak, aby bylo možné jak vyplachování potrubí při plné nádrži postřikové kapaliny, tak i ředění zbytku kapalin v nádrži.

• 1. Trysky jsou snadno odlišitelné z hlediska druhu, velikosti a ostatních provozních údajů.

E. Technologické požadavky

• 1. Pozemní mechanizační prostředky pro ochranu polních plodin nedosahují horších výsledků než referenční stroj^1) u těchto ukazatelů:

• a) úroveň primárního nánosu indikační látky na cílovém objektu,

• b) rovnoměrnost nánosu indikační látky na ošetřovaném porostu,

• c) biologická účinnost ošetření,^2)

• d) mechanické poškozování ošetřovaného porostu.^2)

• 1. Pozemní mechanizační prostředky pro ochranu prostorových plodin nedosahují horších výsledků než referenční stroj^1) u těchto ukazatelů:

• a) úroveň primárního nánosu indikační látky na cílovém objektu, a to na lícní i rubové straně listů ošetřovaného porostu,

• b) vertikální rovnoměrnost nánosu indikační látky,

• c) biologická účinnost ošetření,^2)

• d) mechanické poškozování ošetřovaného porostu.^2)

• 1. Mořičky splňují tyto technologické požadavky:

• a) přesnost dávkování mořidla nemá odchylky od nastavené hodnoty větší než ± 7 %, u rovnoměrnosti dávkování se připouští odchylka ± 7 % od aritmetického průměru ze 7 měření,

• b) úroveň namoření osiva (namořenost) není nižší než:

• 60 % skutečně vložené dávky mořidla u kontinuálně pracujících mořiček

• 70 % skutečně vložené dávky mořidla u diskontinuálně pracujících mořiček,

• c) u nerovnoměrnosti namoření osiva odchylky od aritmetického průměru nepřekročí hodnotu ± 10 %,

• d) úroveň detailní distribuce mořidla na osivu vyjádřená v poměru obsahu mořidla z nejvíce a nejméně namořeného semene není vyšší než 1:9, přičemž 70 % semen zkoumaného vzorku se nesmí lišit o více než ± 50 % od aritmetického průměru,

• e) nedochází k mechanickému poškozování osiva mořicím zařízením.

• 1. Letecká postřikovací zařízení:

• a) Velikost kapek

Při postřikování musí být nejméně 80 % kapek podle objemového hodnocení v rozmezí 100 - 600 μm, podíl kapek pod 100 μm nesmí přesáhnout 3 % dle objemu.

Při zmlžování je rozmezí mezi 50 - 150 μm a podíl kapek pod 50 μm nesmí přesáhnout 2 % dle objemu.

• b) Rozsah pracovních záběrů v návaznosti na dávkování musí odpovídat provozní dokumentaci s tolerancí odchylek do ± 10 %.

• c) Biologická účinnost ošetření provedeného podle zásad dobré pokusnické praxe nesmí být horší než u referenčního leteckého postřikovacího zařízení.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Technologické požadavky na funkční způsobilost používaných mechanizačních prostředků a technologický postup, podle něhož se kontrolní testování mechanizačních prostředků provádí

• 1. Obecné požadavky

Kontrolní úkony a měření se provádí

• a) u postřikovačů za použití čisté vody bez mechanických příměsí,

• b) v prostředí, v němž výsledky kontroly a měření nemohou být ovlivněny povětrnostními vlivy,

• c) na mechanizačním prostředku zbaveném vnějších i vnitřních nečistot,

• d) na mechanizačním prostředku identifikovaném podle přílohy č. 12 bodu I,

• e) na zkušebním zařízení a pomůckami uvedenými v příloze č. 11.

Postup plnění

V bodech a), b) a e) vyplývá z povahy jednotlivých požadavků.

Podle bodu c) v případě, že mechanizační prostředek nebyl asanován nebo zcela nedostatečně, nebude mechanizační prostředek ke kontrolnímu testování přijat.

Podle bodu d) pokud identifikace mechanizačního prostředku podle výrobního čísla a roku výroby nebude možná, musí být tento anonymní stroj pracovníky testační stanice trvale označen evidenčním číslem, pod kterým bude nadále veden v dokumentaci testační stanice.

• 1. Celkový technický stav

Požadavek

• a) Mechanizační prostředek odpovídá provozní dokumentaci k výrobku (např. návod k obsluze).

• b) Všechny ovládací a regulační prvky jsou funkční.

• c) Z mechanizačního prostředku zřetelně neuniká voda.

Přípustná odchylka

Podle bodu a) případné změny nesmí odporovat podmínkám správného používání přípravků.

Podle bodu b) se nepřipouští.

Podle bodu c) se připouští odkapávání vody od trysek, nejvýše 20 kapek od jedné trysky.

Postup plnění

Podle bodu a) se vizuální prohlídkou ověří, zda mechanizační prostředek odpovídá provozní dokumentaci. V případě zjištěných změn se posoudí, zda neodporují zásadám správné aplikace přípravků (např. použitý typ a velikost trysek, rozteč trysek na postřikovém rámu atp.) ve smyslu uváděných technologických požadavků. Zjištěné změny se uvedou do zprávy o funkční způsobilosti (příloha č. 12).

Podle bodu b) se kontrola funkce ovládacích a regulačních prvků mechanizačního prostředku provádí u stroje při nejčastěji používaném pracovním režimu. Postupně se vizuálně posuzuje např. funkce regulátoru tlaku, spouštění a uzavírání přívodu kapaliny k tryskám, ovládání postřikových ramen ap.

Podle bodu c) kontrola vodotěsnosti Po naplnění nádrže mechanizačního prostředku vodou a jeho uvedení do činnosti při maximálním pracovním tlaku se vizuálně kontroluje těsnost nádrže stroje, vedení kapaliny v sacím a výtlačném řádu, všech trubkových a hadicových spojů, armatury a trysek. Kontrola se zakončí trojnásobným střídavým uzavíráním a otevíráním přívodu kapaliny k tryskám v intervalech nejméně 2 minut.

• 1. Mechanizační prostředky na ochranu rostlin pro polní a prostorové plodiny

• 3.1 Čerpadlo

Požadavek

• a) Dostatečný výkon.

• b) Tlumené pulzování u hydrostatických čerpadel.

• c) Funkční pojistný ventil.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se v žádném bodě.

Postup plnění

Podle bodu a) se výkon čerpadla zjišťuje při činnosti mechanizačního prostředku s použitím největších trysek, přičemž musí být dosaženo maximálního tlaku kapaliny pro daný typ mechanizačního prostředku. Pokud je mechanizační prostředek opatřen hydraulickým míchacím systémem, musí být při uvedeném pracovním režimu dosaženo též zřetelného vířivého pohybu vody v nádrži.

Podle bodu b) v případě použití hydrostatických čerpadel se sleduje na tlakoměru případné pulzování u stroje seřízeného na nejčastěji používaný režim. Pokud bylo pulzování zjištěno, je třeba upravit správné huštění vzdušníku k dosažení plynulého chodu čerpadla.

Podle bodu c) se provede vizuální kontrola pojistného ventilu, zda je v souladu s provozní dokumentací.

• 3.2 Míchací zařízení

Požadavek

Zajišťovat zřetelný vířivý pohyb kapaliny v nádrži stroje.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se.

Postup plnění

Kontrola funkce míchacího zařízení se provádí při polovičním naplnění nádrže mechanizačního prostředku, který je v činnosti při nejčastěji používaném pracovním režimu. Vizuálně se sleduje činnost míchacího zařízení, např. míchacích trysek u hydraulického míchání nebo pracovních orgánů u mechanického systému, nejméně po dobu 2 minut. Sledování lze začít při menší naplněnosti nádrže pro bezprostřednější sledování míchacích orgánů.

• 3.3 Doplňková zařízení

Požadavek

Funkčnost podle návodu k jejich použití.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se.

Postup plnění

U každého doplňkového zařízení se kontroluje jeho funkce ve smyslu provozního návodu k použití v souladu s doporučeným režimem mechanizačního prostředku (např. proplachovací zařízení obalů od přípravků, značkovací zařízení ap.).

• 3.4 Ventilátor a rozvod vzduchu

Požadavek

• a) Odpovídá provozní dokumentaci.

• b) Rotor ventilátoru, jeho kryt a rozvody vzduchu nejsou poškozeny.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se v žádném bodě.

Postup plnění

Podle bodu a) vizuální zjištění, zda odpovídá dle popisu (ev. výrobního štítku) uvedeném v návodu k použití původnímu provedení.

Podle bodu b) vizuální posouzení, zda nedošlo k poškození rotoru a krytu ventilátoru i rozvodů vzduchu.

• 1. Mechanizační prostředky na ochranu rostlin pro polní plodiny

• 4.1 Postřikový rám

Požadavek

• a) Rozteč trysek, případně rozptylovačů je shodná.

• b) Vzdálenost všech trysek, případně rozptylovačů nad ošetřovanou plochou je shodná.

• c) Trysková ramena plní spolehlivě všechny mechanické funkce.

Přípustná odchylka

Podle bodu a) se připouští odchylky ± 5 %

Podle bodu b) se připouští odchylky ± 100 mm

Podle bodu c) se nepřipouští.

Postup plnění

Podle bodů a) a b) se provede přeměření roztečí jednotlivých trysek na postřikovém rámu a jejich kolmých vzdáleností nad pevnou plochou ve středu a na koncích postřikového rámu.

Podle bodu c) se provede manuální kontrola funkcí, např. vůle v kloubech, funkce pojistného zařízení při styku s překážkou aj.

• 4.2 Trysky

Požadavek

• a) Současně používané trysky na mechanizačním prostředku jsou shodného typu a velikosti.

• b) Zajišťují rovnoměrný rozptyl postřikové kapaliny v pracovním záběru mechanizačního prostředku.

• 4.2.2 Přípustná odchylka

Podle bodu a) se nepřipouští.

Podle bodu b) se připouští odchylky od aritmetického průměru naměřených hodnot do 15 %, ev. 10 % podle variačního koeficientu.

Postup plnění

Podle bodu a) vizuální posouzení všech použitých trysek.

Podle bodu b) se nerovnoměrnost rozptylu zjišťuje takto:

Měří se úroveň příčné rovnoměrnosti rozptylu kapaliny v pracovním záběru mechanizačního prostředku, zpravidla na tzv. žlábkovém zařízení. Vzdálenost trysek od horní hrany žlábkového zařízení se řídí úhlem rozptylu trysek a jejich roztečí na postřikovém rámu. Testovaný mechanizační prostředek se uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim (v případě postřikovače s proudem vzduchu, s vypnutým ventilátorem) a po stabilizaci činnosti se zahájí měření. Jeho princip spočívá v zachycování sedimentujících kapek rozptýlené kapaliny žlábkovým zařízením a měření množství zachycené kapaliny po 10 cm úsecích v pracovním záběru mechanizačního prostředku. Měření se provádí třikrát po dobu nejméně 60 sekund nebo do naplnění první nádoby na cca 90 % jejího objemu.^1) Hodnocení zachyceného množství kapaliny lze provádět objemově nebo hmotnostně.

Přesnost měření: čas ± 1 s

objem ± 5 ml

hmotnost ± 5 g

• 1. Mechanizační prostředky na ochranu rostlin pro prostorové plodiny

• 5.1 Tryskový rám

Požadavek

• a) Umožňuje symetrické rozmístění trysek podle svislé střední roviny.

• b) Z činnosti lze vyřadit jednotlivé poloviny rámu nebo jednotlivé trysky.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se v žádném bodě.

Postup plnění

Podle bodu a) se provede vizuální posouzení, popřípadě manuální ověření možností symetrického rozmístění trysek.

Podle bodu b) se provede funkční ověření v souladu s provozní dokumentací.

• 5.2 Trysky

Požadavek

• a) Symetricky rozmístěné jsou shodného typu a velikosti.

• b) Průtočnost trysek stejného typu a velikosti je shodná.

Přípustná odchylka

Podle bodu a) se nepřipouští.

Podle bodu b) se připouští odchylka do ± 10 % od aritmetického průměru.

Postup plnění.

Podle bodu a) vizuální posouzení všech trysek umístěných na tryskovém rámu.

Podle bodu b) se provede trojí měření průtoku každé trysky při nejčastěji používaném pracovním tlaku vždy po dobu nejméně 60 sekund. Za výslednou hodnotu se pokládá aritmetický průměr hodnot tří měření.

• 1. Mořičky

• 6.1 Celkový technický stav

Požadavek

• a) Mořicí zařízení odpovídá provozní dokumentaci k výrobku (např. návod k obsluze).

• b) Všechny ovládací a regulační prvky jsou funkční.

• c) Osivo není při průchodu mořičkou mechanicky poškozeno.

Přípustná odchylka

Podle bodu a) případné změny nesmí odporovat podmínkám správné aplikace přípravků na moření.

Podle bodu b) se nepřipouští.

Podle bodu c) se nepřipouští.

Postup plnění

Podle bodu a) vizuální prohlídka.

Podle bodu b) se provede kontrola funkcí všech ovládacích a regulačních prvků při nejčastěji používaném provozním režimu stroje.

Podle bodu c) vizuální prohlídka náhodně odebraných vzorků osiva před průchodem a po průchodu mořičkou.

• 6.2 Dávkovací zařízení mořidla

Požadavek

• a) Rozsah dávkování odpovídá údajům v provozní dokumentaci.

• b) Dávkování je přesné.

• c) Dávkování je rovnoměrné.

Přípustná odchylka

Podle bodu a) se nepřipouští.

Podle bodu b) odchylky od dávky nastavené na mořičce nesmí překročit hodnotu ± 7 %.

Podle bodu c) rovnoměrnost dávkování vyjádřená absolutní odchylkou nesmí být vyšší než ± 7 %.

Postup plnění

Podle bodu a) kontrola dle provozní dokumentace.

Podle bodu b) se přesnost dávkování mořidla u kontinuálně pracujících mořiček ověřuje při nejčastěji používaném pracovním režimu (bez mořidla). Ověří se průchodnost stroje, a to zjištěním množství osiva prošlého mořičkou za jednotku času. Doba trvání jednoho měření je dána výkonem mořičky a měla by odpovídat cca 0,5 t osiva. Opakuje se třikrát a za výslednou hodnotu se pokládá aritmetický průměr všech měření vyjádřený v t.h^-1.

Přesnost měření: čas ± 1 s

hmotnost ± 5 kg

Uvede se do činnosti dávkování mořidla (pokud možno bez osiva) a po ustálení chodu se po dobu 60 sekund zachycuje mořidlo do vhodné nádoby. Odběr mořidla se opakuje nejméně 7x v průběhu cca 20 minut. U diskontinuálně pracujících mořiček se zachycuje dávka mořidla určená pro jednu vsádku (rovněž 7x).

Přesnost měření: čas ± 1 s

hmotnost (objem) ± 1 g (1 ml)

u ředěných mořidel ± 10 ml

Pokud se mořidlo před použitím ředí (nejčastěji vodou), odvodí se dávka mořidla z jeho obsahu v mořicí kapalině. Je-li mořidlo přiváděno k aplikačnímu elementu samospádem, odebírají se vzorky co nejblíže aplikační jednotce, např. po rozpojení přívodního potrubí. Při dopravě mořidla tlakem se mořidlo zachycuje až po průchodu aplikační jednotkou. Přesnost dávkování mořidla (P) s kladnou či zápornou procentickou hodnotou je dána vztahem

P = ( D Dn ) . 100,

kde D = průměrná zjištěná dávka mořidla v g (ml).t^-1

Dn = nastavená dávka mořidla v g (ml).t^-1

Podle bodu c) se rovnoměrnost dávkování posuzuje podle absolutní odchylky vypočtené z dílčích hodnot získaných při stanovení přesnosti dávkování.

• 6.3 Dávkovací zařízení osiva

Požadavek

Přesnost dávkování odpovídá provozní dokumentaci.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se.

Postup plnění

Funkce dávkovacího zařízení osiva se posuzuje na základě kontroly činnosti technologické váhy. Provádí se podle provozní dokumentace stroje.

• 6.4 Úroveň detailní distribuce mořidla na osivu

Požadavek

Vyjadřuje se poměrem obsahu mořidla z nejvíce a nejméně namořeného semene a tento poměr není vyšší než 1:9

Přípustná odchylka

30 % semen zkoumaného vzorku se smí lišit o více než ± 50 % od aritmetického průměru.

Postup plnění

V průběhu kontrolního moření se provede odběr vzorků namořeného osiva, které se předají pověřenému pracovišti k provedení chemických analýz a početnímu zpracování výsledků.

• 6.5 Míchací zařízení

Požadavek

Je funkční.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se.

Postup plnění

Kontrola funkce míchacího zařízení nádrží pro mořicí kapaliny se provádí vizuálně při menším naplnění nádrže nejméně po dobu 2 minut.

• 6.6 Odsávací zařízení

Požadavek

Je funkční.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se.

Postup plnění

Při kontrole ventilátoru a odvodu (odtahu) vzduchu (pokud jsou součástí stroje) se vizuálně posoudí, zda obě součásti odpovídají provozní dokumentaci.

Prohlídkou se zjistí, zda není poškozen rotor ventilátoru, jeho kryt a zda jsou těsné a nedeformované trubky odtahu. Ověří se i těsnost a pohyblivost.

• 1. Postřikovací zařízení na letadlech

• 7.1 Pro obecné požadavky a celkový technický stav platí požadavky uvedené v bodech 1. a 2. s přihlédnutím na specifika provozování leteckého postřikovacího zařízení.

• 7.2 Míchací zařízení

Požadavek

Zajišťuje zřetelný vířivý pohyb kapaliny v nádrži postřikovacího zařízení při uzavřeném přívodu kapaliny k tryskám.

Přípustná odchylka

Nepřipouští se.

Postup plnění

Vizuálně se sleduje pohyb kapaliny v částečně naplněné nádrži postřikovacího zařízení při zapnutém čerpadle s nejčastěji používaným pracovním tlakem po dobu 2 x 30 sekund.

• 7.3 Rozsah a přesnost sekundové dávky

Požadavek

• a) Rozsah, tj. maximální a minimální dávka, musí odpovídat provozní dokumentaci.

• b) Při opakovaném nastavení určité sekundové dávky musí být dosaženo shodné dávky.

Přípustná odchylka

Podle bodu a) se připouští odchylka do ± 10 %.

Podle bodu b) se připouští odchylka do ± 5 %.

Postup plnění

Podle bodu a) se postřikovací zařízení seřídí podle provozní dokumentace jednak na nejnižší a jednak na nejvyšší sekundovou dávku (např. různá velikost trysek nebo pracovního tlaku) a v obou režimech se měří 3x po dobu nejméně 15 sekund celková průtočnost (např. průtokoměrem nebo zachycováním kapaliny od jednotlivých trysek).

Podle bodu b) se z hodnot předcházejících tří měření každého nastavení vypočte aritmetický průměr a absolutní odchylky v %, které vyjadřují stupeň přesnosti dávkování.

• 7.4 Těsnost postřikovacího zařízení

Požadavek

Po dosažení pracovního tlaku nesmí z postřikovacího zařízení po uzavření přívodu kapaliny k tryskám unikat kapalina z žádných míst zařízení.

Přípustná odchylka

Nejvýše 5 kapek za 10 sekund od 1 trysky.

Postup plnění

Zařízení se uvede v činnost při nejčastěji používaném pracovním tlaku a střídavě se 3x na cca 5 sekund zapíná a vypíná přívod kapaliny k tryskám s časovým přerušováním potřebným na sledování těsnosti všech míst (spoje, trysky).

• 1. Podnikatel po provedení kontrolního testování označí mechanizační prostředek, jestliže je funkčně způsobilý pro správné používání přípravků, nálepkou s tímto textem:

Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin.

VYHOVUJE

Kontrolní testování provedl: (obchodní jméno a sídlo podnikatele).

Platí do: (měsíc a rok konce doby platnosti dokladu o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku).

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Technické podmínky pro kontrolní testování mechanizačních prostředků

• 1. Zkušební zařízení pro měření příčné nerovnoměrnosti rozptylu u postřikovačů pro plošné plodiny:

• a) Žlábkové zkušební zařízení, které musí splňovat tyto základní rozměry:

• rozteč žlábků 100 mm ± 2 mm (nepřesnosti se nesmí sčítat)

• hloubka žlábků nejméně 80 mm

• sklon žlábků nejméně 5°

• poloměr zaoblení horní hrany max. 3,0 mm

• hloubka zařízení tj. délka žlábků nejméně 1,0 m

• odměrné válce stejného druhu a velikosti o objemu nejméně 500 ml s dělením nejvýše po 10 ml

Zařízení musí umožňovat:

• měření nejméně 50 % pracovního záběru stroje bez přerušení jeho funkce

• začátek a ukončení měření ve stejný okamžik po celé délce žlábkového zařízení

• b) U žlábkového zkušebního zařízení na měřicím vozíku a elektronickým snímáním naměřených hodnot musí být dodržena rozteč žlábků s přesností ± 1 mm a vozíky musí být umístěny s přesností ± 2 mm, měření objemu s přesností ± 2 %

• c) Jiná měřicí zařízení k měření rovnoměrnosti rozptylu lze použít, pokud dosahují alespoň stejné přesnosti měření.

• 1. Zkušební zařízení pro měření průtoku kapaliny:

• a) Průtokoměr nebo jiné zařízení pro kontrolu průtokoměru používaného k regulaci dávkování, popřípadě k měření průtoku na jiných místech postřikovače musí mít vhodný rozsah a pomůcky pro připojení. Přípustná chyba měření je 2,5 %.

• 1. Zkušební zařízení pro tlakoměry:

Zkušební tlakoměr musí mít průměr nejméně 100 mm. Může být součástí speciálního zařízení s regulací tlaku a paralelním zapojením kontrolovaného tlakoměru. Pro měření přímo na mechanizačním prostředku by měl mít tlumení a přetlakovou pojistku.

Vzhledem k požadované třídě přesnosti 2,5 u tlakoměrů na postřikovačích musí mít zkušební tlakoměry tyto parametry:

Rozsah měření (bar)	Rozsah tlakoměru (bar)	Třída přesnosti
0 – 6	0 – 6	1,6
10	1,0
16	0,6
6 – 16	16	1,6
25	1,0
> 16	40	2,5
60	1,6
100	1,0

• 1. Zkušební zařízení pro měření průtoku jednotlivých trysek (pro kontrolní testování postřikovačů pro prostorové plodiny):

Zařízení musí umožnit spolehlivé a bezztrátové zachycení a vedení kapaliny od jednotlivých trysek do odměrných nádob. Objem nádob musí umožnit zachycení kapaliny po dobu 60 sekund a jejich počet musí odpovídat zkoušenému mechanizačnímu prostředku. Vyhodnocení je možné provést objemově i hmotnostně s chybou max. 4 %.

• 1. Zkušební zařízení podle odstavců 1 až 4 jsou pracovními měřidly podle zvláštních předpisů,^1) sloužícími ke kontrolnímu testování mechanizačních prostředků.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Vzor osvědčení o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku na ochranu rostlin

[image omitted]

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

Postup při odběru vzorků přípravků, u nichž prošla doba použitelnosti

• 1. Všeobecně

• 1.1. Cílem odběru vzorků je:

• a) získání materiálu k provedení důkazů, že přípravek s prošlou dobou použitelnosti má nebo nemá chemické a fyzikální vlastnosti, které jsou stanoveny v rozhodnutí o registraci [§ 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 147/1996 Sb.],

• b) zhodnocení stavu balení a označení přípravku (§ 26 zákona č. 147/1996 Sb. a § 7 této vyhlášky),

• c) vyhodnocení podmínek, za kterých byl přípravek skladován [§ 27 zákona č. 147/1996 Sb. a § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. f) a g) této vyhlášky].

• 1.2. Pojmy

• 1.2.1. Balení je nádoba (kontejner, bedna, krabice apod.) včetně ochranného obalu, použitá k dopravě přípravku k uživateli (prostřednictvím velkoobchodní nebo maloobchodní distribuce).

• 1.2.2. Dodávka je partie téhož přípravku, která byla dodána ve stejnou dobu. Dodávka může obsahovat jednu nebo více šarží (resp. část jedné či části více šarží).

• 1.2.3. Etiketa je písemná nebo grafická nebo kombinovaná informace natištěná nebo přilepená na obalovou jednotku s přípravkem nebo na balení přípravku. U malých balení může být doplněna natištěným příbalem.

• 1.2.4. Náhodné vzorkování je způsob výběru vzorků, při kterém má každá obalová jednotka nebo každá část volně loženého přípravku stejnou pravděpodobnost, že bude vybrána.

• 1.2.5. Obalová jednotka je buď jednotlivý obal nebo jednotlivá nádoba obsahující přípravek a nebo maloobchodní balení obsahující určitý počet menších obalů nebo nádob s přípravkem (obsah těchto obalů či nádob je obvykle menší než dva litry, resp. dva kilogramy).

• 1.2.6. Vzorkař je fyzická osoba provádějící odběr vzorků, která v plné míře odpovídá za správný a bezpečný odběr vzorků a jejich distribuci.

• 1.2.7. Protokol o odběru vzorků je standardní formulář vyplněný a podepsaný vzorkařem v době vzorkování a kontrasignovaný majitelem vzorkovaného přípravku nebo jeho zástupcem. Pořizuje se minimálně ve 4 kopiích – po jedné kopii se přikládá ke každému ze tří laboratorních vzorků a jedna kopie zůstává vzorkaři pro jeho evidenci. Vzor formuláře je uveden v odstavci 1.5.

• 1.2.8. Šarže je partie přípravku vyrobeného, adjustovaného a skladovaného za podmínek, které jsou považovány za stejné. Obalové jednotky i balení náležící k jedné šarži musí výrobce označovat stejným číselným (nebo číselným a písmenovým) kódem. Každá šarže, která je obsažena ve vzorkované partii přípravku, se musí vzorkovat samostatně. Jestliže celková hmotnost přípravku přináležící jedné šarži je větší než 5000 kg, lze tuto partii vzorkovat jako více šarží.

• 1.2.9. Vzorek

• 1.2.9.1. Dílčí vzorek je určité množství materiálu odebraného z jednoho vzorkovacího místa. Obsahuje-li nejmenší jednotlivý obal více přípravku, než je požadované minimální množství pro hrubý vzorek, pak je dílčí vzorek totožný se vzorkem hrubým. Odpovídající laboratorní vzorky se pak odeberou z jednotlivých obalů. Obsahuje-li nejmenší balení méně přípravku, než je požadované minimální množství pro hrubý vzorek, pak musí být otevřen následně vyšší obal a z něho pak musí být náhodně vybrán takový počet malých balení – tj. dílčích vzorků, který je nezbytný k přípravě hrubého vzorku.

• 1.2.9.2. Hrubý vzorek je vzorek vzniklý spojením dílčích vzorků odebraných z jedné šarže a správným způsobem zhomogenizovaný.

Hrubý vzorek nesmí být menší než 600 ml pro kapalné formulace a 1 800 g pro pevné formulace. Objem nebo hmotnost hrubého vzorku mohou být v závislosti na spotřebě vzorku pro provedení předepsaných zkoušek i vyšší.

Hrubý vzorek (po homogenizaci) se dělí na minimálně tři stejné laboratorní vzorky.

Jestliže je hrubý vzorek tvořen malými baleními (např. pytlíky), z nichž každé je menší než výše uvedená množství, pak buď balení mohou být otevřena a jejich obsah podroben homogenizaci a nebo celé (neotevřené) obalové jednotky mohou být náhodně a stejnoměrně rozděleny mezi laboratorní vzorky, přičemž každý laboratorní vzorek musí být tvořen minimálně třemi samostatnými obaly. Je-li šarže přípravku skladována v jednom hromadném obalu, musí být hrubý vzorek připraven z dílčích vzorků odebraných z více míst.

• 1.2.9.3. Laboratorní vzorek je část vzorkované partie přípravku, který se získá určitou vzorkovací procedurou a který je určen k laboratornímu zkoušení. Minimální velikost laboratorního vzorku je 200 ml v případě kapalných formulací a 600 g v případě tuhých formulací.

Objem nebo hmotnost laboratorního vzorku mohou být v závislosti na spotřebě vzorku pro provedení předepsaných zkoušek i vyšší.

Jestliže je laboratorní vzorek tvořen neporušenými obalovými jednotkami, musí být (za předpokladu, že množství vzorku postačuje) analyzována každá obalová jednotka samostatně. V tomto případě musí každý obal odpovídat specifikaci kvality a v případě sporu musí být samostatně analyzovány i obaly, které tvoří vzorek určený k provedení rozhodčích analýz.

• 1.2.9.4. Pomocník vzorkaře je osoba určená k výpomoci vzorkaři zejména při manipulaci s balením přípravku, zařízením k odběru vzorků apod.

Pomocník vzorkaře bývá nejčastěji určován majitelem vzorkovaného přípravku ze stavu skladových dělníků oprávněných k provádění skladových manipulací s přípravky. Pomocník vzorkaře může odebírat vzorky pouze podle pokynů vzorkaře a za jeho přímého dozoru.

• 1.2.9.5. Zkušební laboratoř je laboratoř, která je způsobilá k přezkoušení přípravků ve smyslu § 8 odst. 2 této vyhlášky.

• 1.3. Bezpečnostní opatření

Přípravky mohou ve své formulaci obsahovat chemické sloučeniny (účinné látky, formulační přísady, nečistoty, rozkladné produkty, kontaminenty atp.), které při neodborné manipulaci mohou být různým způsobem nebezpečné.

Osoby provádějící vzorkování (tj. vzorkaři a pomocníci vzorkaře) musí být prokazatelně seznámeny s bezpečnostními opatřeními při manipulaci se vzorkovanými přípravky a musí být vybaveny ochranným oděvem a dalšími ochrannými pomůckami, a to minimálně v rozsahu požadavků na etiketách vzorkovaných přípravků.

• 1.3.1. Kromě speciálních požadavků na dodržování bezpečnostních opatření stanovených obecnými předpisy a údaji na etiketách vzorkovaných přípravků je nutno dodržovat následující zásady ochrany zdraví a bezpečnosti práce.

• 1.3.1.1. Místo pro odběr vzorků má být, pokud je to reálně možné, situováno v odvětrávaném prostoru chráněném před povětrnostními vlivy. Má mít charakter bezodtokové jímky opatřené povrchem nepropustným pro vzorkované kapaliny a vodu, který je snadno omyvatelný.

V bezprostřední blízkosti místa vzorkování nesmí být uloženy potraviny, nápoje a krmiva. Místo odběru vzorků by mělo být vybaveno zdrojem tlakové vody.

• 1.3.1.2. Před zahájením vzorkování je vzorkař povinen se ujistit, že pro případ náhodného rozsypání nebo rozlití vzorkovaných přípravků, pro případ rozbití nebo jiného hrubého poškození originálních obalů nebo pro jiné nepředvídatelné případy rizika zasažení vzorkujícího personálu nebo rizika kontaminace vzorkovacího prostoru a jeho nejbližšího okolí jsou k dispozici:

• a) vhodné prostředky pro očistu osob, ochranných oděvů a pomůcek, vzorkovacího nářadí,

• b) vhodné prostředky pro asanaci vzorkovacího místa a jeho nejbližšího okolí,

• c) vhodné náhradní obaly k adjustaci přípravků z poškozených obalů,

• d) vyhovující etikety a pečeticí prostředky pro označení a zapečetění (zaplombování) náhradně baleného přípravku.

• 1.3.1.3. Před zahájením vzorkování se příslušné vzorkovnice nebo jiné obaly určené k adjustaci vzorku opatří potřebnými nálepkami, štítky nebo se opatří nesmytelným popisem.

• 1.3.1.4. Odběr vzorků musí být prováděn za použití vhodného ochranného oděvu, předepsaných ochranných pomůcek a za použití vhodných vzorkovacích pomůcek a nástrojů takovým způsobem, aby se předešlo:

• a) požívání vzorkovaných přípravků nebo inhalaci jejich pachů či par,

• b) kontaminaci kůže, oděvu, obalového materiálu pro vzorky, povrchu pomůcek pro vzorkování, osobních potřeb i blízkého okolí místa odběru vzorků.

Zvláštní pozornost je nutno věnovat manipulaci s otevřenými a děravými obaly a dále s obaly naplněnými nad stanovenou mez. Je nutno pracovat velmi opatrně, aby nedocházelo k rozlití či rozstříknutí kapalin či k rozsypání prášků. Při odebírání vzorků je přísně zakázáno odkládat ochranný oděv a ochranné pracovní prostředky, jíst, pít a kouřit.

• 1.3.1.5. Po skončení odběru vzorků musí být provedeno bezpečné odložení kontaminovaného materiálu, jeho následná očista nebo likvidace (týká se ochranného pracovního oděvu, ochranných a vzorkovacích pomůcek, ubrousků, papírové vaty a podobného materiálu).

Místo odběru vzorků musí být přiměřeně očištěno od zbytků vzorkovaných přípravků.

• 1.4. O přezkoušení přípravků, u kterých se předpokládá uvádění do oběhu a používání po projití doby použitelnosti, požádá majitel těchto přípravků písemně zkušební laboratoř. V žádosti musí být uvedeno pro každý vzorkovaný přípravek:

• a) přesný název a registrační číslo,

• b) počet vzorkovaných šarží pro každou šarži,

• c) celkové množství v kg/l,

• d) počet balení,

• e) počet obalových jednotek,

• f) v případě, že přípravek nebo jeho část není balena v originálních obalech, je nutno uvést důvod přebalení, druh a typ použitých obalů, počet obalových jednotek.

Pokud majitel přípravku a zkušební laboratoř uzavřou běžnou formou dohodu o přezkoušení přípravku, musí být v této dohodě jednoznačně uvedeno, která strana a v jakém termínu zajistí odběr vzorků a dále, u které třetí instituce budou uloženy záložní laboratorní vzorky pro případ provedení rozhodčích analýz. Pokud vzorkování nebude provádět přímo zkušební laboratoř, musí dohoda obsahovat souhlas laboratoře se vzorkovacími pomůckami, vzorkovnicemi či jinými obaly pro vzorky a se způsobem pečetění nebo plombování obalů.

• 1.5. Vzor formuláře protokolu o odběru vzorku

Protokol o odběru vzorku přípravku na ochranu rostlin k jeho přezkoušení podle § 29 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb.

[image omitted]

• 1. Vzorkování

Odebrané vzorky musí odpovídat složením i vlastnostmi vzorkovanému materiálu. Pro odebírání a adjustaci vzorků musí být používány vhodné a čisté vzorkovací pomůcky, aby se zabránilo kontaminaci vzorků či jejich změnám před provedením analýzy a aby bylo možno uspokojivě odebírat materiál k provedení jednotlivých analytických testů.

Vzorkovací pomůcky, vzorkovnice či jiné obaly pro vzorky, jejich pečetění a plombování musí být schváleny laboratoří, která bude provádět analytické zkoušení vzorků.

V zásadě se má dodržovat pravidlo, aby vzorky určené pro laboratorní zkoušení byly odebrány z balení či obalových jednotek, které byly vybrány pro posuzování obalů a jejich označování, které se provádí v místě odběru vzorků.

• 2.1. Příprava vzorkování

• 2.1.1. Před realizací odběru vzorků si vzorkař na základě údajů uvedených majitelem vzorkovaných přípravků:

• a) překontroluje platnost registrace – přípravky s neplatným rozhodnutím o registraci se nevzorkují,

• b) upřesní, zda k provedení požadovaných zkoušek postačují laboratorní vzorky o standardní velikosti, nebo zda bude v některých případech nutno vzhledem ke spotřebě na provedení testů připravovat laboratorní vzorky o vyšších hmotnostech nebo objemech,

• c) ujasní si počty dílčích a hrubých vzorků odebíraných v případě jednotlivých vzorkovaných přípravků,

• d) prostuduje údaje o vzorkovaných přípravcích, které se týkají

• 1. akutní toxicity,

• 1. ochranných pracovních pomůcek při zacházení s nimi,

• 1. první pomoci při požití, vdechnutí nebo při zasažení pokožky,

• 1. postupů očisty a dekontaminace.

• 2.1.2. Dalším krokem přípravy je výběr, kontrola technického stavu, čistoty a potřebného množství materiálu, který bude potřebovat při odběru vzorků. Jedná se zejména o:

• a) pomůcky a zařízení pro odběr vzorků (nástroje k otvírání obalů, pipety, vzorkovací tyče, lopatky, čerpadla atd.),

• b) nádoby pro shromažďování a homogenizaci hrubých vzorků (smaltované kbelíky, skleněné a porcelánové nádoby vhodné velikosti, míchací tyče, kopisty, lopatky, pytlíky a fólie z plastických hmot apod.),

• c) vzorkovnice nebo jiné obaly pro adjustaci vzorků (nejvhodnější jsou skleněné obaly o vhodné velikosti hrdla podle typu vzorkovaného materiálu, které mají dobře těsnící uzávěr; v případech, kdy nehrozí porušení obalu vzorkovaným přípravkem, lze použít i obaly plastové),

• d) přenosné váhy o vhodné váživosti, vybavení pro zjišťování měrné hmotnosti kapalin atp.

• e) materiál k pečetění, plombování a označování obalů se vzorky a vzorkovaných obalů, pokud tyto obaly budou předmětem dalšího uvádění do oběhu nebo používání (pečetní pásky, pečetní vosk, plomby, pečetidla, plombovací kleště, stabilně připevnitelné štítky, vhodné značkovače, inkoustové tužky, pera, oficiální razítko apod.),

• f) ochranné osobní pomůcky (pracovní oděv, zástěry, rukavice, respirátory, ochranné masky, ochranné brýle nebo štít, pokrývku hlavy, papírové utěrky a ubrousky atd.),

• g) soupravu pro první pomoc, mýdlo, ručník a zásobu vody pro umývání (min. 20 l),

• h) adsorbční materiál pro vyplnění prostoru mezi vzorkovnicemi pro zabalení odebraných vzorků (piliny, vermikalit apod.). Jako adsorbční materiál se nesmí používat noviny a jiný starý papír, dřevitá vlna, hobliny a polystyrenové granule,

• i) pouzdra (bedny apod. obaly) na odebrané vzorky a materiál uvedený v bodech a) až h) tohoto odstavce. Tyto obaly musí být provedeny tak, aby umožňovaly bezpečné přenášení i přepravu na delší vzdálenosti.

• 2.1.3. Vzorkař dále překontroluje:

• a) má-li k dispozici

• 1. potřebný počet formulářů „Protokol o odběru vzorku“,

• 1. úřední razítko,

• 1. potřebný sortiment a množství značkovačů a dalších pomůcek k popisování obalů a vyplňování potřebné dokumentace,

• b) má-li dohodnuty

• 1. poskytnutí potřebného množství pomocných pracovníků,

• 1. dopravu vzorkujícího personálu, vybavení a vzorků na místo vzorkování a zpět,

• 1. dopravu vzorků do zkušební laboratoře a dopravu referenčních vzorků k dohodnuté instituci, za potřebných podmínek a v potřebném čase,

• 1. množství a druhy náhradních obalů pro případ poškození původních obalů a příslušné náhradní etikety.

• 2.1.4. Minimálně den před plánovaným odběrem se vzorkař spojí:

• a) s majitelem vzorků nebo jeho odpovědným zástupcem a potvrdí si navzájem datum a hodinu zahájení odběru, aby byly zabezpečeny

• 1. přítomnost personálu odpovědného za manipulaci se skladovanými přípravky během skladových operací,

• 1. přítomnost dohodnutého pomocného personálu,

• 1. dohodnutý počet a sortiment náhradních obalů a etiket,

• 1. dohodnutý materiál k očistě a asanaci odběrového místa, k očistě osob, pracovních a vzorkovacích pomůcek a k likvidaci kontaminovaného materiálu,

• b) se zkušební laboratoří, aby se ubezpečil, že tato přijme předpokládaný sortiment a počet vzorků.

• 2.2. Zjištění stavu balení a označení přípravku.

Stav balení a označení přípravku se posuzuje vnějším ohledáním originálních, neporušených obalů nebo balení. Postup posuzování je následující:

• 2.2.1 Překontroluje se počet vzorkovaných šarží dle číselných kódů a vzorkovací partie se rozdělí na jednotlivé šarže. Současně se vyberou a oddělí obaly a obalové jednotky

• a) označené odlišnými čísly šarže,

• b) s odlišným typem obalu nebo etikety,

• c) již otevřené,

• d) se zjevným poškozením,

• e) deformované (viz odstavec 2.2.5.).

• 2.2.2. Ze zbylých obalů a obalových jednotek se náhodným výběrem podle velikosti jednotlivých šarží vybere následující počet vzorků:

do pěti jednotek - každá jednotka

6 - 100 jednotek - 5 jednotek

100 jednotek - 1 na každých 20 jednotek + 1 ze zbytku min. 3 jednotek (pokud zbudou 1 nebo 2 jednotky, neberou se v potaz).

Pokud se stav balení a označení přípravku neposuzuje na místě, vybere se náhodně dohodnutý počet obalů a obalových jednotek a v neporušeném stavu se transportuje do zkušební laboratoře (tento postup musí být dohodnut včetně počtu vzorků se zkušební laboratoří).

• 2.2.3. Balení vyhovuje, jestliže všechny vybrané obaly:

• a) jsou neporušené,

• b) jejich obsah nevytéká nebo nepodchází uzávěrem při třepání nebo obracení obalů,

• c) není patrná možnost kontaminace obsahu přes povrch obalu,

• d) mají velikost a jsou vyrobeny z materiálu odpovídajícího údajům uvedeným v Rozhodnutí o registraci.

• 2.2.4. Označení obalů je vyhovující, jestliže všechny vybrané obaly:

• a) mají trvalé označení (nálepky, nápisy, etikety a jiné nalepené nebo jinak připevněné dokumenty – např. visačky) jasně čitelné a obsahující veškeré informace, které jsou uvedeny v § 21 a 26 zákona č. 147/1996 Sb. a v § 4 této vyhlášky,

• b) označení obalů musí odpovídat vzoru etikety schválenému při registračním řízení (nevztahuje se na údaje o rozšíření registrovaného použití přípravku, které je ovšem nutno doplnit na zvláštní nálepce nebo příbalu).

• 2.2.5. Deformace obalu je důvodem k vyřazení ze vzorkované partie v případech, kdy působí

• a) stlačení obsahu,

• b) obtíže nebo riziko při transportu, skladování nebo použití.

• 2.2.6. Zjišťování hmotnosti nebo objemu zabaleného přípravku.

Zjišťování hmotnosti nebo objemu přípravku, pokud je to možné, se provádí laboratorně (pokud se provádí na místě, musí být splněny veškeré dále uvedené podmínky).

Dovolené odchylky od nominální hmotnosti nebo objemu

do 25 g nebo ml	5 %
25 - 100 g nebo ml	3 %
nad 100 g nebo ml	2,5 %.

Přesnost měření hmotnosti nebo objemu musí být rovna nebo lepší než 25 % dovolené odchylky od nominální hodnoty.

Pokud je součástí procedury měření měrné hmotnosti, musí být tato stanovena s přesností zaručující třetí desetinné místo.

• 2.2.6.1. Při zjišťování hmotnosti nebo objemu zabaleného přípravku se postupuje podle následujících alternativ:

• a) Je stanovena nominální hrubá hmotnost. Provede se zvážení všech vybraných obalových jednotek i s obsahem. Zjištěná hmotnost každé obalové jednotky nesmí překročit dovolenou odchylku od nominální hodnoty.

• b) Je stanovena nominální čistá hmotnost a nominální hmotnost obalu.

Opět se provede zvážení všech vybraných obalových jednotek i s obsahem.

Od zjištěných hmotností se odečte nominální hodnota hmotnosti obalu.

Získané hodnoty nesmí ve všech případech překročit dovolenou odchylku od nominální hodnoty.

• c) Je stanovena nominální čistá hmotnost.

• 1. Provede se zvážení všech vybraných obalových jednotek i s obsahem (hrubá hmotnost).

• 1. Zvolí se náhodně minimálně tři obalové jednotky ze zkoušených a jejich obsah se pečlivě převede do náhradních obalů. Prázdné obaly se zváží a vypočítá se průměrná hmotnost obalu.

• 1. Vypočítá se odhad nominální hrubé hmotnosti (NMH) obalové jednotky, a to jako součet nominální čisté hmotnosti a průměrné hmotnosti obsahu. Pokud se vzorkuje více šarží téhož přípravku baleného do identických obalů, pak tato hodnota stanovená z první šarže platí i pro ostatní vzorkované šarže.

• 1. Porovnají se hodnoty hrubých hmotností stanovených podle bodu 1. s odhadem nominální hrubé hmotnosti. Pokud zjištěné odchylky ve všech případech nepřesahují dovolené rozmezí, považuje se čistá hmotnost za vyhovující.

• 1. Pokud některá ze zjištěných odchylek přesáhne dovolené rozmezí, pak je nutno zjistit čistou hmotnost přípravku ve všech zkoušených obalech po jejich převedení do náhradních obalů o známé hmotnosti. Odchylky takto zjištěných čistých hmotností od nominální hodnoty čisté hmotnosti nesmí být větší než dovolené.

• d) Je stanoven nominální čistý objem přípravku.

• 1. Provede se zvážení všech vybraných obalových jednotek i s obsahem (stanoví se hrubá hmotnost obalové jednotky).

• 1. Zvolí se náhodně minimálně tři obalové jednotky ze zkoušených a jejich obsah se pečlivě převede do náhradních obalů o známé hmotnosti. Prázdné obaly se zváží a vypočítá se průměrná hmotnost obalu.

• 1. Vypočítá se odhad nominální hrubé hmotnosti obalové jednotky, a to tak, že k součinu nominálního objemu a nominální měrné hmotnosti se připočte průměrná hmotnost obalové jednotky. Pokud se vzorkuje více šarží téhož přípravku baleného do identických obalů, pak tato hodnota stanovená z první šarže platí i pro ostatní vzorkované šarže.

• 1. Porovnají se hodnoty hrubých hmotností stanovených podle bodu 1. s odhadem nominální hrubé hmotnosti. Pokud zjištěné odchylky nepřesahují ve všech případech povolené rozmezí, považuje se čistý objem za vyhovující.

• 1. Pokud některá ze zjištěných odchylek přesáhne dovolené rozmezí, pak je nutno stanovit čistou hmotnost přípravku ve všech zkoušených obalech po jejich převedení do náhradních obalů o známé hmotnosti. Současně se musí stanovit měrná hmotnost přípravku. Z takto zjištěných hodnot se pak vypočítá čistý objem v jednotlivých obalech jako podíl čisté hmotnosti a měrné hmotnosti. Odchylky takto zjištěných čistých objemů od nominální hodnoty čistého objemu nesmí být větší než dovolené.

• e) Veškeré nedostatky, přestupky a závady zjištěné při posuzování stavu balení a označování přípravku musí být zaznamenány ve formuláři „Protokol o odběru vzorku“, a to přímo ve standardním tiskopisu nebo jeho příloze. Veškerá balení vykazující zjevné vady (porušení obalu, nevyhovující hmotnost atp.) musí být vyřazena ze vzorkované šarže a posouzena zvlášť podle této vyhlášky.

• 2.3. Odběr vzorků pro zkoušení chemických a fyzikálních vlastností.

Ve vyhovující šarži formulovaného přípravku musí specifikované kvalitě odpovídat materiál v každém jednotlivém obalu. Proto každý hrubý vzorek odebraný pro zkoušení může být obecně vzato získán z jediné obalové jednotky a může sestávat z jednoho nebo více dílčích vzorků odebraných náhodně z různých míst jediné obalové jednotky. Volba obalové jednotky, způsob odběru dílčích vzorků a hrubých vzorků musí být proveden následujícím způsobem.

• 2.3.1. Jestliže jsou uživatelské obaly takové, že každý obsahuje minimální množství přípravku, které postačuje k rozdělení na tři laboratorní vzorky – tj. minimálně 600 ml kapalného přípravku nebo 1800 g pevného přípravku, odebere se hrubý vzorek v potřebném množství z jednoho obalu, přičemž odebrání dílčích vzorků se nevyžaduje, pokud mohl být obsah obalu dokonale zhomogenizován před jeho otevřením. Pokud nelze obsah obalu dokonale zhomogenizovat (např. velké obaly), musí se odebrat stejný počet dílčích vzorků z horní, střední a dolní partie obalu a po dokonalé homogenizaci takto vzniklého hrubého vzorku připravit tři stejné laboratorní vzorky.

Homogenizace obsahu obalu se považuje za postačující tehdy, jestliže je provedená podle údajů pro komerčního uživatele přípravku (podle návodu k použití na etiketě).

• 2.3.2. Jestliže každý uživatelský obal obsahuje méně přípravku, než je požadováno pro hrubý vzorek (tj. méně než 600 ml kapalného přípravku a nebo méně než 1800 g pevného přípravku), odebere se hrubý vzorek z jednoho následně vyššího obalu obsahujícího n-násobek obalových jednotek, a to tak, že se promíchá obsah potřebného počtu obalových jednotek. Takto vzniklý hrubý vzorek se pak rozdělí na tři vzorky laboratorní. V případě, že obalové jednotky nejsou zabaleny do větších obalů, připraví se hrubý vzorek z potřebného množství obalových jednotek odebraných v jednom místě šarže. Jednotlivé obalové jednotky odebrané jako dílčí vzorky musí být před otevřením dokonale promíchány (zvláštní pozornost je nutno věnovat přípravkům formulovaným jako vodné disperzní koncentráty a přípravkům granulovaným).

Jestliže se vyžaduje, aby do laboratoře byly doručeny i obaly dílčích vzorků (např. je-li nutno stanovit hmotnost nebo objem přípravku v jednotlivých obalových jednotkách), nepřipravuje se hrubý vzorek, ale odebrané obalové jednotky se rozdělí na tři laboratorní vzorky tak, aby každý laboratorní vzorek obsahoval minimálně tři obalové jednotky. V tomto případě by měla být každá laboratorní jednotka analyzována samostatně (pokud je možno tuto podmínku splnit s ohledem na množství vzorku potřebného k provedení požadovaných zkoušek).

Homogenizace obalové jednotky se považuje za postačující tehdy, jestliže je provedena podle údajů pro konečného uživatele přípravku (podle návodu k použití na etiketě).

• 2.3.3. Provádí-li se před odběrem dílčího vzorku přípravku jeho homogenizace v původní obalové jednotce, musí být dosaženo jeho fyzikální homogenity. Pokud toho nelze dosáhnout postupem předepsaným pro konečného uživatele v návodu na etiketě a homogenizace se provede odlišným způsobem, je nutno tuto skutečnost uvést v protokolu o odběru vzorku a způsob homogenizace popsat.

• 2.3.4. Při odběru vzorků pro laboratorní zkoušky musí být přešetřeny rovněž podmínky skladování přípravku. Pokud byly zjištěny odchylky od stanovených podmínek skladování pro daný přípravek, je nutno je uvést do protokolu o odběru vzorku (zejména doby vystavení přípravku zvýšené nebo snížené teplotě, vlhkosti atp.).

• 2.3.5. Obalové jednotky, z nichž byly odebrány vzorky, se po vzorkování uzavřou, zapečetí a označí páskou potvrzující úřední odběr vzorků s uvedením data vzorkování, množstvím odebraného vzorku, jménem vzorkaře.

Pokud je vydáno osvědčení, že příslušná šarže je schopna dalšího používání, mohou být tato balení i předmětem prodeje, pokud se tak dohodne mezi prodejcem a kupujícím.

Doplňování obsahu obalových jednotek otevřených při vzorkování nebo kombinace jejich obsahu (slévání) nejsou povoleny.

• 2.3.6. Vzorkování kapalných přípravků (roztoky, emulgovatelné koncentráty, disperzní koncentráty).

Před odebráním vzorku musí být posouzena fyzikální homogenita přípravku. Pokud fyzikální homogenity nebylo možno dosáhnout homogenizací přípravku podle návodu pro konečného uživatele nebo jiným vhodným způsobem (vylučuje se ohřev, ultrazvukové míchání apod.) a přípravek obsahuje zjevné fyzikální nehomogenity, jako jsou oddělené kapalné fáze, sraženinu, krystaly nebo mechanické nečistoty, je takovýto přípravek nepoužitelný a není nutno odebírat vzorky pro laboratorní zkoušení.

Skutečnost, že vzorek pro laboratorní zkoušení nebyl odebrán, se uvede do protokolu o odběru vzorku s uvedením důvodu.

Vzorky kapalných přípravků (dílčí, hrubé i laboratorní) se smí uchovávat v neuzavřených nádobách pouze po nezbytnou manipulační dobu.

• 2.3.7. Vzorkování pevných přípravků (vodorozpustné prášky, popraše, dispergovatelné prášky, dispergovatelné granule, granuláty).

• 2.3.7.1. Tyto formulace jsou obecně citlivější na dodržení podmínek skladování (negativní roli mohou hrát zejména skladování při vyšších teplotách, při vysoké vlhkosti, za působení tlaků při vyšších vrstvách pytlů apod.).

Formulace typu granulátů mohou být během dopravy nebo při skladových manipulacích ovlivněny mechanickou segregací částic o různé velikosti. Rovněž posuzování fyzikální homogenity pevných formulací je méně snadné a méně jistější než v případech kapalných formulací. Vzhledem k tomu je potřebné odebírat z jedné šarže větší počet vzorků v závislosti na počtu obalových jednotek:

do 10 obalových jednotek - 1 vzorek

11 až 20 obalových jednotek - 2 vzorky

21 až 40 obalových jednotek - 3 vzorky

nad 40 obalových jednotek - 3 vzorky z každých 20 obalových jednotek + 1 vzorek ze zbytku maximálně však 15 vzorků celkem.

• 2.3.7.2. Primární vzorky z vybraných obalových jednotek se odebírají podle charakteru obalu.

• a) Obaly neumožňující homogenizaci obsahu (např. pytle) - dílčí vzorky se odebírají vhodnou vzorkovací sondou úhlopříčně přes pytel (otevře se jeden roh pytle a sonda se zasouvá až postupně dosáhne protilehlého rohu) a nebo lopatkou na dlouhé násadě (musí se odebrat přibližně stejné množství vzorku z horní části, ze středu a ze spodní části pytle). Z každého obalu se odebere takový počet dílčích vzorků, aby se získal hrubý vzorek v hmotnosti nejméně 1800 g.

• b) Obaly umožňující homogenizaci obsahu (např. vinuté papírové válce) – obsah obalu se zhomogenizuje a jednoduše (např. lopatkou do polyetylénového pytlíku) se odebere potřebné množství vzorkovaného materiálu – minimálně 1800 g.

• 2.3.7.3. Každý jednotlivý hrubý vzorek se rozdělí na tři laboratorní vzorky o hmotnosti minimálně 600 g, a to buď za použití mechanického děliče vzorků a nebo, není-li tento k dispozici, pak ručně podle následujícího postupu: Hrubý vzorek se převede do silnostěnného polyetylénového pytlíku takové velikosti, aby byl po uzavření naplněn do asi 1/3. Obsah pytlíku se pak deseti až patnáctinásobným převrácením zhomogenizuje. Potom se pytlík položí na rovnou plochu a materiál se v něm rozprostře po celé možné ploše tak, aby byla získána stejně tlustá vrstva (měla by být asi 1 cm). Rozprostřený materiál se rozdělí na 6 přibližně stejných porcí, z nichž se pak zkombinováním libovolných dvojic připraví 3 laboratorní vzorky (např. 1 a 4; 1 a 5; 3 a 6; nebo 1 a 5; 2 a 6; 3 a 4 atd.).

• 2.3.7.4. Vzorky odebrané z jednotlivých obalových jednotek se nesmí spojovat. Musí být analyzovány a posuzovány zvlášť.

• 1. Přeprava vzorků.

Při přepravě vzorků musí být splněny veškeré aplikovatelné předpisy podle použitého způsobu dopravy. Zásadním pravidlem však je, že vzorky musí být k přepravě zabaleny tak, aby nedocházelo k rozsypání nebo vytékání vzorků, k rozbití jejich obalu a nebo ke změně složení nebo vlastností vzorků. Nevhodně adjustované vzorky nedbale zabalené do nevhodného transportního obalu mohou ohrozit zdraví personálu, který s nimi manipuluje při přepravě a nebo je přijímá k laboratornímu zkoušení. Balení vzorků nelze jednoznačně předepsat, doporučuje se však dodržovat následující zásady:

• a) Před uložením vzorku do přepravního obalu překontrolovat těsnost uzavření vzorkovnice, její pečetění a označení (musí odpovídat příslušnému protokolu). Vzorkovnici vložit do polyetylénového pytlíku a pytlík uzavřít pečeticí páskou.

• b) Přepravní obal má být z dostatečně odolného materiálu (dřevěná bedna, krabice z umělé hmoty, plechovka) uzavíratelný přezkoušeným víkem. Přepravní obal má mít takovou kapacitu, aby obaly se vzorky zaujímaly maximálně 40 % vnitřního objemu.

• c) Přepravní obal se naplní do poloviny adsorbčním materiálem, který má jednak zabránit pohybu obalů se vzorky a jednak zajistit zneškodnění obsahu, eventuálně poškozených vzorkovnic.

Do obalu se rozmístí vzorkovnice.

Protokoly o odběru vzorků se vloží do samostatného polyetylénového pytlíku, který se uzavře pečetící páskou a umístí do obalu nad vzorkovnicemi.

Zbylý objem obsahu se doplní adsorbčním materiálem. Obsah se uzavře víkem a zapečetí.

• d) Na přepravní obal se nalepí či jinak připevní štítky s těmito čitelně uvedenými údaji:

• 1. adresa zkušební laboratoře,

• 1. přiměřená klasifikace rizika přepravovaných vzorků,

• 1. vyznačení polohy obalu při transportu a ukládání, aby vzorkovnice byly vždy v poloze uzávěry nahoru.

• 3.1. Konkrétní údaje týkající se přepravy vzorků musí být předem dohodnuty s laboratoří provádějící zkoušení. Laboratoř není povinna nevhodně zabalené vzorky přijmout.

Za balení vzorků odpovídá fyzická nebo právnická osoba, která odběr vzorků provedla (vzorkař).

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

VZOR

[image omitted]

Doklady o splnění požadavků podle přílohy č. 3

[image omitted]

Pokyny k sestavení žádosti o registraci přípravku na ochranu rostlin

• 1. Ze žádosti podle vzoru formuláře musí být patrno, které doklady s požadovanými údaji jsou žadatelem předloženy a které chybí.

• 1. Doklady k žádosti, označené pořadovými čísly shodnými s čísly v příslušné části formuláře a přiložené k žádosti, se označí symbolem P.

• 1. Jestliže doklad nebo potřebný údaj chybí, označí se příslušná část formuláře symbolem N.

K němu se uvede některý z následujících číselných indexů odůvodňujících příčinu nebo důvod nedodání:

Číselný index	Příčina
1.	není nezbytné vzhledem k povaze účinné látky
2.	není nezbytné vzhledem k povaze přípravku
3.	není nezbytné vzhledem k povaze účinného organismu
4.	není nezbytné z vědeckého hlediska
5.	není nezbytné vzhledem k účelu, pro nějž je přípravek určen
6.	studie nejsou dosud ukončeny
7.	neznámá
8.	údaj není žadateli k dispozici
9.	údaj není znám
10.	jiná příčina nebo důvod, které je nutné uvést v příloze

• 1. Chybí-li nezbytný doklad nebo údaj, nutno v žádosti uvést náhradní termín jeho dodání.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.

VZOR

NÁVRH

na povolení rozšířeného použití přípravku na ochranu rostlin

Určeno:

Ministerstvu zemědělství

odboru zemědělské výroby

Těšnov 17, Praha

prostřednictvím:

Státní rostlinolékařské správy

odboru přípravků na ochranu rostlin

Zemědělská 1a, Brno

• 1. Navrhovatel

• 1.1 Jméno a příjmení fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo obchodní firma (název) právnické osoby:

adresa

telefon

telefax

e-mail

• 1.2 Kontaktní osoba:

jméno a příjmení

adresa

telefon

telefax

e-mail

• 1. Přípravek

• 2.1 Obchodní název přípravku:

• 2.2 Registrační číslo:

• 2.3 Držitel rozhodnutí o registraci přípravku:

• 1. Aplikační určení

• 3.1 Indikace (aplikační oblast)

• a) Druh rostliny nebo rostlinného produktu nebo jiný předmět ošetření:

• b) Škodlivý organismus:

• c) Jiný účel použití:

• 3.2 Další údaje pro správnou aplikaci:

• 1. Dokumentační soubor údajů o splnění technických požadavků

Položka		Požadavek	Doklad
4.1	Prokazatelný účinek z hlediska účelu, pro nějž je přípravek určen
4.2	Přípravek nezpůsobuje
4.2.1		nepříznivé snížení či ohrožení výnosu ošetřených rostlin
4.2.2		zhoršení kvality sklizeného nebo ošetřeného rostlinného produktu
4.2.3		genetické změny ošetřených rostlin
4.3	Účinky na složky životního prostředí podle požadavků uvedených v příloze č. 3 k vyhlásče č. 84/1997 Sb., pokud nejsou známé z dokladů doložených v registračním řízení o přípravku

• 1. Toxikologický posudek

• 5.1 Předložen: ano – ne; doklad č.:

• 1. Posouzení rizik z hlediska ochrany včel, ryb, zvěře a dalších necílových organismů, jestliže jejich vystavení účinkům přípravku je možné.

• 1. Návod k použití přípravku

– uveden jako doklad č.:

• 7.1 Upřesnění indikace (ve vztahu k rostlině, rostlinnému produktu nebo jinému předmětu ošetření, ke škodlivému organismu nebo jinému účelu použití)

• 7.2 Aplikace

– četnost aplikací

– maximální počet aplikací

– intervaly mezi aplikacemi

– ochranná lhůta

– další lhůty mezi aplikací přípravku a například

• a) vstupem do porostu

• b) zpracováním rostlinného produktu

• c) zkrmováním rostlinného produktu

– termíny aplikace

– dávkování přípravku a případně vody

– aplikační technika

– omezení při aplikaci

• 7.3 Citlivost odrůd

• 7.4 Jiný přípravek do aplikační směsi

– obchodní název

– aplikační dávka

– podmínky použití směsi

• 7.5 Jiné údaje pro použití přípravku.

• 1. Odůvodnění návrhu

– uvedeno jako doklad č.:

• 8.1 Šíře obecného zájmu:

• 8.2 Vymezení rozsahu rozšířeného používání přípravku:

• 8.3 Závažnost předvídaných škod, jimž se má předejít.

• 1. Stanovisko držitele rozhodnutí o registraci přípravku

• 1. Návrh na doplnění textu etikety

Datum:

Jméno a příjmení a podpis osoby oprávněné k jednání za navrhovatele:

^1) § 35 odst. 1 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.

^2) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^1) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 69/1991 Sb., kterou se provádí zákon o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

^1) Bod 1. přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.

^1) Referenčním strojem je v České republice povolený a přesně definovaný stroj, sloužící pro porovnání výsledků, dosažených zkoušeným strojem. Jeho výběr se řídí účelem a zaměřením zkoušky a určuje se po dohodě s výrobcem, případně dovozcem mechanizačního prostředku před jeho uvedením do oběhu (§ 35 odst. 2 zákona).

^1) Pokud délka žlábkového zařízení neumožňuje měřit celý pracovní záběr mechanizačního prostředku současně, lze provést měření postupně, např. po 6 m úsecích, avšak po celou dobu měření musí mechanizační prostředek pracovat při stejném režimu bez přerušení.

^1a) § 4 písm. o) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

^1b) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.

^1c) § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. Vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno.

^1d) Zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^2) Bod 2. přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

^2) Nemusí se ověřovat u mechanizačních prostředků využívajících ověřené konstrukční a funkční principy.

^*) Vhodná slova se zvolí podle výsledku klasifikace přípravku.

^**) Uvede se druh užitečného členovce nebo vyšší systematická jednotka těchto členovců.

^***) Uvede se délka doby ve dnech nebo týdnech nebo měsících.