Legalize / Česká republika / Zákon

Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Typ Zákon

Publikace 1999-07-30

Naposledy aktualizováno 2026-01-01

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 147

Historie novel JSON API

e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný druh vyšetřování osvědčení o akreditaci^17k),

f) vytvářet vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných podle tohoto zákona a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů na trh, poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny,

g) poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření,

h) jde-li o podnik s malým objemem výroby [§ 24 odst. 2 písm. b)], dodržovat stanovenou výrobní kapacitu,

i) jde-li o zařízení zpracovávající živočichy pocházející z akvakultury, vést záznamy o všech zásilkách těchto živočichů a jejich produktů, které přicházejí do těchto zařízení nebo z nich odcházejí,

j) jde-li o podnik, který zpracovává a uvádí na trh med různých chovatelů, požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku; jde-li o podnik, který zpracovává a uvádí na trh med pocházející výhradně z vlastního chovu včelstev, požádat o registraci podniku,

k) jde-li o podnik, který zachází se živočišnými produkty pocházejícími z krokodýlů, požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku,

l) jde-li o podnik, který zpracovává nebo uvádí na trh produkty z hmyzu určeného k lidské spotřebě, požádat krajskou veterinární správu o

1. schválení a registraci podniku, nebo

1. registraci podniku, pokud vyrábí produkty z hmyzu, který pochází výhradně z vlastního chovu, a prodává produkty z tohoto hmyzu pouze konečnému spotřebiteli,

m) prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy informovat krajskou veterinární správu v souladu s čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, pokud uvedly na trh živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné nebo jsou nevhodné k lidské spotřebě.

(2) Osoby, které se podílejí na uvádění živočišných produktů na trh, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci; to však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle odstavce 1 písm. a). V žádosti vedle náležitostí podle správního řádu uvede

a) adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa pobytu nebo sídla,

b) druh a rozsah činnosti a

c) datum zahájení činnosti.

(3) Osoby, které se podílejí na uvádění živočišných produktů na trh, mohou tuto činnost vykonávat až po registraci.

(4) Registrovaná osoba je povinna oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraci do 30 dnů ode dne nastalé změny.

(5) Krajská veterinární správa zruší registraci na žádost registrované osoby. O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje.

(6) Prováděcí právní předpis

a) stanoví

1. obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci, podle odstavce 1 písm. a), způsob a termíny oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace,

1. způsob vedení seznamu schválených a registrovaných podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení a způsob vedení záznamů provozovatele podle odstavce 1 písm. i),

1. veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování jejich zdravotní nezávadnosti, pokud to předpisy Evropské unie umožňují,

1. obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu a pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produkty,

b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti provádění vlastní kontroly osobami, které zacházejí se živočišnými produkty, jakož i podrobnosti provádění kontrol úředními veterinárními lékaři nad zdravotní nezávadností živočišných produktů.

§ 23

Povinnosti provozovatele jatek

(1) Provozovatel jatek je povinen dále

a) organizovat a řídit jejich provoz v souladu s předpisy Evropské unie^17l) a se zásadami ochrany zvířat před nebezpečnými nákazami, jinými škodlivými vlivy a týráním a s veterinárními požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktů,

b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířata,

1. která jsou označena a evidována podle plemenářského zákona^9d) a o kterých mu byly poskytnuty údaje stanovené předpisy Evropské unie,

1. jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo přípravky,

1. jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, ale u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůty,

c) zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim, a to až do posouzení jejich poživatelnosti, popřípadě použitelnosti,

d) v provoze, kde není soustavný veterinární dozor, písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy ohlásit krajské veterinární správě každou dodávku jatečných zvířat nejméně 3 pracovní dny před jejím uskutečněním,

e) ohlásit úřednímu veterinárnímu lékaři neprodleně každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí jatečného zvířete,

f) vytvořit podmínky pro prohlídku jatečných zvířat a masa a poskytnout bezplatně osobám, které ji provádějí, nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména

1. poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní místa na výrobních linkách,

1. připravit jatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány a ostatní části k veterinárnímu vyšetření,

1. provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření,

g) vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán,

h) oznámit písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy do 24 hodin od provedení porážky krajské veterinární správě porážku skotu nebo prasat, pokud jsou maso nebo orgány určeny k dodání zpět chovateli; v oznámení uvede druh a počet poražených kusů a osobu, které maso nebo orgány dodal.

(2) Jatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na jatkách nebo v oddělení jatek určených pro tento účel. Se souhlasem krajské veterinární správy mohou být poražena i na jatkách v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně.

(3) Jatečná zvířata, o nichž tak stanoví tento zákon nebo předpisy Evropské unie, nesmí být porážena pro účely výživy lidí^17m).

(4) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie,

a) podrobnosti o přípravě jatečných zvířat k dodávce na jatky, zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek,

b) způsob porážení jatečných zvířat, přípravy jatečných zvířat, jejich těl, masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu vyšetření, konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířat, jakož i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na jatkách,

c) rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek.

§ 24

(1) Prostory podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, určené pro zacházení se živočišnými produkty musí odpovídat požadavkům tohoto zákona a předpisům Evropské unie^17n), zejména musí být konstruovány, uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a hygienických podmínek jejich výroby, zpracování a uvádění na trh, jakož i k vyloučení kontaminace. Musí být

a) dobře udržované, čisté a chráněné před původci nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy,

b) uspořádány tak, aby jejich části, v nichž existuje nebezpečí nákazy nebo znečištění živočišných produktů určených k výživě lidí a zvířat, byly odděleny od částí, v nichž toto nebezpečí není, a aby byla oddělena pracoviště s rozdílnými technologickými postupy a klimatickými podmínkami,

c) vybaveny stroji, zařízeními a jinými předměty, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktů a podle odborných poznatků a zkušeností umožňují spolehlivě kontrolovat, zda a jak jsou dodržovány povinnosti, požadavky a hodnoty stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a hygienických podmínek zacházení s nimi.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropské unie^17o)

a) veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení,

b) jakým postupem a podle jakých kritérií může krajská veterinární správa přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky pro podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, s cílem

1. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením další používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění živočišných produktů na trh,

1. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech s omezujícími zeměpisnými podmínkami,

1. přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení,

1. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení s malým objemem výroby,

1. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením provádění provozních zkoušek k ověřování nových přístupů k hygienické kontrole,

c) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky s malým objemem výroby,

d) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky provozující maloobchodní činnost,

e) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty.

§ 24a

Na provozovny maloobchodu, ve kterých se připravuje maso a vyrábějí masné výrobky určené pro přímý prodej spotřebiteli v místě provádění uvedených činností, se vztahují předpisy Evropské unie upravující zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu a organizaci úředních kontrol živočišných produktů, jde-li o provozovny, v nichž se týdně

a) bourá více než 5 t masa, vyjma masa drůbežího a králičího,

b) porcuje více než 2 t masa drůbežího nebo králičího, nebo

c) vyrábí více než 7,5 t masných výrobků.

§ 25

Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, prodej vedlejších živočišných produktů určených ke krmení zvířat

(1) V tržnicích a na tržištích [§ 46 písm. a)], kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktů, lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produkty.

(2) Provozovatel tržnice nebo tržiště uvedených v odstavci 1 je povinen

a) předložit krajské veterinární správě ke schválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty, pravidla čištění a dezinfekce prostorů tržnice nebo tržiště včetně neškodného odstraňování vedlejších živočišných produktů a jiných odpadů a pravidla osobní hygieny osob podílejících se na zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty,

b) vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu.

(3) Osoba, která provozuje prodej živých ryb na samostatném prodejním místě, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání^6) a nejméně 7 dnů před zahájením prodeje oznámit krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy, kdy a na kterém místě bude prodej zahájen a kdy bude ukončen. V rámci prodeje živých ryb na samostatném prodejním místě mohou být ryby na tomto místě poráženy, kuchány, porcovány a jinak upravovány, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje.

(4) V maloobchodních prodejnách potravin s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů lze prodávat vedlejší živočišné produkty určené ke krmení zvířat v zájmovém chovu, pouze pokud

a) vznikly z živočišných produktů původně určených pro lidskou spotřebu při jejich zpracování v místě prodeje a

b) jsou při prodeji umístěny odděleně od potravin a označeny jako určené ke krmení zvířat.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, pro prodej živých ryb na samostatném prodejním místě a pro porážku, kuchání, porcování a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje,

b) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích,

c) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata a živočišné produkty, a na jejich uspořádání a vybavení.

Oddíl 3

Vnitrostátní přeprava živočišných produktů

§ 26

(1) Živočišné produkty se přepravují v souladu s předpisy Evropské unie^17p) v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány a vybaveny tak, aby byly dobře čistitelné a chránily přepravované produkty před znehodnocením, znečištěním a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, a je-li to třeba se zřetelem na druh přepravovaných produktů, aby udržovaly požadované mikroklimatické podmínky až do skončení přepravy.

(2) Dopravní prostředky určené pro přepravování živočišných produktů musí být řádně větrány, pravidelně čištěny a dezinfikovány.

(3) Dopravce, který jako podnikatel^10) přepravuje živočišné produkty, je povinen

a) požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu o registraci,

b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě živočišných produktů, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékaři,

c) umožnit krajské veterinární správě, aby před registrací mohla provést kontrolu dopravních prostředků, které budou používány k přepravě živočišných produktů; to platí také pro dopravní prostředky určené k přepravě živočišných produktů, které jsou nově zařazovány do provozu.

(4) V jednom přepravním prostoru lze přepravovat jen živočišné produkty, které byly shodně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování.

§ 27

(1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě

a) živočišných produktů určených ke zvláštnímu ošetření a použití (§ 18 odst. 4 a 5),

b) vyžadují-li to tento zákon, zvláštní právní předpisy nebo předpisy Evropské unie, v případech živočišných produktů určených k obchodování nebo vývozu, popřípadě v dalších případech.

(2) Krajská veterinární správa, která vydala veterinární osvědčení, je povinna uchovávat jeho kopii po dobu 3 let.

(3) Živočišné produkty, k jejichž přepravě se vyžaduje veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány.

(4) Prováděcí právní předpis

a) upraví podrobněji veterinární požadavky na vybavení, čištění a dezinfekci ramp, na nichž se nakládají a vykládají živočišné produkty, na vybavení dopravních prostředků, jimiž se přepravují živočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na způsob ukládání živočišných produktů v jejich přepravních prostorech,

b) stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho se toto veterinární osvědčení vydává.

Oddíl 4

Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli

Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby

§ 27a

(1) Chovatel může v malých množstvích prodávat

a) živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu ve svém hospodářství přímo spotřebiteli,

b) čerstvé drůbeží maso nebo čerstvé králičí maso, pocházející z drůbeže nebo králíků z vlastního hospodářství a poražených v tomto hospodářství, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti^52),

c) nebalená čerstvá vejce pocházející z vlastního hospodářství ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo prostřednictvím prodejního automatu, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu. Chovatel, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb^53) nemusí vejce označovat stanoveným způsobem^54). Chovatel, který chová nejvíce 50 nosnic, prodávající vejce ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo prostřednictvím prodejního automatu nemusí vejce označit kódem producenta, jsou-li jméno chovatele a adresa chovu, kde byla vejce vyprodukována, uvedena v místě prodeje. Povinnost třídit nebalená čerstvá vejce podle jakosti a hmotnosti^55), se nevztahuje na

1. prodej v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky,

1. prodej ve svém hospodářství,

1. prodej prostřednictvím prodejního automatu, nebo

1. chovatele, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb,

d) včelí produkty určené k lidské spotřebě pocházející z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo jej dodávat do místního maloobchodu. Chovatel včel, který med použije v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb^53), nemusí med označit stanoveným způsobem^56),

e) se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu (dále jen „syrové mléko“) pocházející od zvířat z vlastního chovu ve svém hospodářství v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jej po tepelném ošetření uvádět na trh při poskytování stravovacích služeb^53). Chovatel zajistí, aby

1. syrové mléko bylo získáváno v souladu s požadavky na prvovýrobu syrového mléka a mleziva, stanovenými předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu^57),

1. celkový počet mikroorganizmů v získaném mléce při 30 °C nepřesahoval počet 100 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, nebo 500 000 v 1 ml, jde-li o mléko jiného druhu, a celkový počet somatických buněk nepřesahoval 400 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko,

1. syrové mléko bylo vyšetřeno na základě analýzy nebezpečí a s přihlédnutím k předchozím výsledkům a jejich trendům, zejména při podání žádosti o souhlas krajské veterinární správy k prodeji syrového mléka a při každé změně v chovu zvířat nebo ve způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání syrového mléka, jež by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však dvakrát ročně, a to z hlediska dodržování limitů uvedených v bodě 2 a patogenních mikroorganizmů, stanovených prováděcím právním předpisem, a

1. obsah reziduí inhibičních látek v syrovém mléce odpovídal požadavkům stanoveným předpisy Evropské unie^58),

f) živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury z vlastního chovu ve svém hospodářství přímo spotřebiteli nebo uvádět čerstvé produkty rybolovu^59) na trh při poskytování stravovacích služeb^53).

(2) Za místní maloobchod podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se považuje maloobchod podle předpisu Evropské unie, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin^60) s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů, který se nachází na území České republiky a který produkty uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodává přímo spotřebiteli.

(3) Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 nesmí spotřebitel dále uvádět na trh nebo je uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje.

(4) Chovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, je povinen zajistit, aby byly doprovázeny obchodním dokladem podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 931/2011, s výjimkou případů, kdy chovatel tyto produkty prodává ve svém hospodářství nebo ve své domácnosti.

(5) Chovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, musí zajistit, aby tyto produkty byly

a) vyráběny, skladovány a přepravovány v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě a

b) chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací.

(6) Chovatel, který prodává syrové mléko podle odstavce 1 písm. e), je povinen

a) zpracovat a dodržovat provozní a sanitační řád a na požádání jej předložit krajské veterinární správě a

b) zajistit, aby obsah celkového počtu mikroorganismů v syrovém kravském mléce prodávaném spotřebiteli nebyl vyšší, než stanoví předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu^61), pro syrové kravské mléko určené k výrobě mléčných výrobků, nebo nebyl vyšší než 1 500 000 v 1 ml, jde-li o syrové mléko jiného druhu.

(7) Jestliže chovatel zjistí při vyšetření vzorků, že byly překročeny limity uvedené v odstavci 1 písm. e) bodě 2 nebo v odstavci 6 písm. b), přijme neprodleně nápravná opatření a informuje o tom krajskou veterinární správu, která může nařídit zvýšení četnosti vyšetřování až do doby dosažení nápravy.

(8) Zjistí-li krajská veterinární správa, že chovatel postupuje při prodeji syrového mléka v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie, odejme chovateli souhlas k prodeji syrového mléka.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby, uvedených v odstavci 1, a pro zacházení s těmito produkty,

b) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1,

c) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí,

d) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení.

§ 27b

(1) Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří

a) prodávat přímo spotřebiteli,

b) dodávat do místní maloobchodní prodejny s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo spotřebitele,

c) dodávat do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které se nachází na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních, nebo

d) prodávat v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, přímo spotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř.

(2) Těla ulovené volně žijící zvěře uvedená v odstavci 1 nesmí spotřebitel dále uvádět na trh nebo je uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje.

(3) Uživatel honitby je povinen zajistit vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 co nejdříve po ulovení, a to proškolenou osobou, která je oprávněným účastníkem lovu. Vyšetření může být provedeno také uživatelem honitby, popřípadě jeho členem, jsou-li proškolenými osobami. Představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření provedeného proškolenou osobou zdravotní riziko, musí být předložena uživatelem honitby úřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření a následně uživatel honitby zajistí podle pokynů úředního veterinárního lékaře na vlastní náklad její neškodné odstranění v asanačním podniku. Pokud však tato ulovená volně žijící zvěř nepředstavuje riziko šíření nákaz, může uživatel honitby zajistit její neškodné odstranění na vlastní náklad v asanačním podniku, a to i bez jejího předložení úřednímu veterinárnímu lékaři.

(4) Uživatel honitby je povinen na požádání úředního veterinárního lékaře předložit evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě, vedenou podle zákona o myslivosti^7).

(5) Proškolená osoba je povinna vést záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.

(6) Nepředstavuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření provedeného proškolenou osobou zdravotní riziko, může proškolená osoba namísto prohlášení o vyšetření zvěře podle předpisů Evropské unie^100) provést záznam do lístku o původu zvěře, který provází ulovený kus, je řádně vyplněn a je opatřen číslem plomby u spárkaté zvěře nebo pořadovým číslem u drobné zvěře. V tomto případě uvede proškolená osoba do lístku o původu zvěře text „BEZE ZMĚN“; záznam musí dále obsahovat evidenční číslo proškolené osoby, datum prohlídky a podpis proškolené osoby.

(7) Představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření provedeného proškolenou osobou zdravotní riziko, proškolená osoba

a) uvede do lístku o původu zvěře text „RIZIKO“; záznam musí dále obsahovat evidenční číslo proškolené osoby, datum prohlídky a podpis proškolené osoby, a

b) předá uživateli honitby bez zbytečného odkladu kopii záznamů podle odstavce 5.

(8) Jde-li o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 2 povolení pro tento druh vyšetřování; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 3 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat přímo spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 až po vyhovujícím vyšetření zvěře na přítomnost svalovce (trichinel).

(9) Ulovená volně žijící zvěř, kterou uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři uvedené v odstavci 8; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 3 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.

(10) Proškolenou osobou je fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, stanovené předpisy Evropské unie^17f), a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také proškoleným osobám vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že proškolená osoba porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie^17f), osvědčení této proškolené osobě pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je proškolená osoba, jíž bylo osvědčení pozastaveno, povinna podrobit se zkoušce k ověření znalostí proškolené osoby. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává proškoleným osobám také průkaz proškolené osoby; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz proškolené osoby.

(11) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropské unie^17f)

a) způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, vedení záznamů proškolené osoby a údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení,

b) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 a pro zacházení s nimi,

c) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1,

d) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a průkazu proškolené osoby a vedení seznamu proškolených osob,

e) vzor průkazu proškolené osoby.

HLAVA IV

VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ

Oddíl 1

Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy

§ 28

(1) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému orgánu členského státu určení způsobem stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 přemístění do jiného členského státu

a) zvířat podle čl. 153, 155 a 163 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,

b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů podle čl. 220 a 225 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo

c) živočišných produktů podle čl. 169 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.

(2) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. To však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo schváleny podle § 5a nebo 5b, anebo registrovány podle § 5a, 5b nebo 5d. Krajská veterinární správa registraci zruší, jestliže registrovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie.

§ 29

Úřední kontrolu obchodování se zvířaty a živočišnými produkty provádí krajská veterinární správa v souladu s čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

§ 30

(1) Příjemci zvířat v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu zvířat z jiného členského státu, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením. Příjemce zvířat oznámí krajské veterinární správě příchod těchto zvířat do místa určení nejméně 24 hodin předem písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy a uvede druh, počet, kategorii, popřípadě stáří, původ a účel chovu zvířat.

(2) Za místo určení se pro účely tohoto zákona považuje místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky.

§ 31

Vyžadují-li předpisy Evropské unie k přemístění zvířat do jiného členského státu veterinární osvědčení, je chovatel nebo osoba, která se podílí na obchodování se zvířaty, povinna požádat krajskou veterinární správu o vydání veterinárního osvědčení ve lhůtě nejméně 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat.

§ 31a

(1) Ustanovení § 28 až 31 se s výjimkou přemísťování podle § 4a odst. 2 nepoužijí pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu uvedených v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48). Přemísťování těchto zvířat z ostatních členských států do České republiky se řídí předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

(2) Osoba, která přemísťuje v rámci neobchodního přesunu z ostatních členských států zvířata v zájmovém chovu uvedená v odstavci 1, která jsou mladší 12 týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi 12 a 16 týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), nesmí tato zvířata přemístit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 7 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

(3) Ústřední veterinární správa může na žádost chovatele v souladu s čl. 32 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48) povolit přemístění zvířete v zájmovém chovu uvedeného v odstavci 1, které nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a stanovit podmínky tohoto přemístění.

(4) Kontrolu zvířat v zájmovém chovu uvedených v odstavci 1 podle čl. 33 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48) provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol krajská veterinární správa. Je-li kontrolou zvířat zjištěno porušení požadavku stanoveného předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), rozhodne krajská veterinární správa podle čl. 35 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

Oddíl 2

Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí a jejich vývoz do těchto zemí

Dovoz z třetích zemí

§ 32

(1) Dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku je povinen vstoupit se zvířaty, živočišnými produkty a ostatním veterinárním zbožím (dále jen „kontrolované zboží“) dováženým ze třetích zemí na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen „pohraniční veterinární stanice“) nebo jiného členského státu.

(2) Za kontrolované zboží podle odstavce 1 se považují také směsné produkty, jimiž se rozumí potraviny určené k lidské spotřebě obsahující jak zpracované produkty živočišného původu, tak i produkty rostlinného původu, včetně těch, u nichž je zpracování primárního produktu nedílnou součástí výroby konečného produktu, a seno a sláma.

(3) Pohraniční veterinární stanice je součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná. Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s orgány Celní správy České republiky (dále jen „orgány celní správy“) a orgány Policie České republiky.

(4) Kontrolované zboží je na pohraniční veterinární stanici podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární a hygienické požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“) a kterou provádějí úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“). Při provádění pohraniční veterinární kontroly, včetně rozhodování o zásilkách, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle čl. 49 až 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie^17y) přijatých na jeho základě.

(5) Pravidla používání společného zdravotního vstupního dokladu osobou, která předkládá kontrolované zboží ke kontrole, a orgány provádějícími pohraniční veterinární kontrolu stanoví čl. 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisy Evropské unie přijaté na jeho základě^101).

(6) Orgány celní správy postupují při propouštění zásilek kontrolovaného zboží do některého celního režimu podle čl. 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(7) Je-li předmětem dovozu kontrolované zboží, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny předpisy Evropské unie, je dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku povinen nejméně 15 dnů před příjezdem zásilky na území České republiky požádat Ústřední veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, a postupovat v souladu se sdělenými podmínkami.

(8) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně nutné.

(9) Zvláštní právní předpisy o dovozu zvířat^18a) a o podmínkách jejich přepravy^6) zůstávají nedotčeny.

§ 33

Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, nebo při zjištění nesouladu s těmito předpisy postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě.

§ 34

(1) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu povolí vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují požadavky stanovené v části V kapitolách 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2292.

(2) Pokud dosud nebyly stanoveny požadavky podle odstavce 1 na úrovni Evropské unie, povolí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují

a) dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, je-li místem určení zásilky Česká republika, nebo

b) dovozní podmínky jiného členského státu, který je místem určení zásilky.

§ 35

Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s podmínkami stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, nebo při zjištění nesouladu s tímto nařízením postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

§ 37

(1) Kontrolované zboží, s výjimkou zvířat, dovážené ze třetí země a navržené k propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považuje za zboží navržené k propuštění do celního režimu volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud není navrženo k propuštění do celního režimu tranzitu. Kontrolované zboží podle věty první podléhá na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňuje dovozní podmínky; při této kontrole orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu postupují podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.

(2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630.

(3) Směsné produkty podléhající pohraniční veterinární kontrole musí být dováženy za podmínek uvedených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2292 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692.

§ 38

Tranzit kontrolovaného zboží z třetích zemí

Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do jiné třetí země (dále jen „tranzit“) územím České republiky se použije obdobně § 32, 33 a 35. Při kontrole tranzitu postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.

§ 38a

(1) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na živočišné produkty, směsné produkty a získané produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122, a na malé zásilky živočišných produktů, směsných produktů a získaných produktů, které jsou zasílány fyzickým osobám a nejsou určeny k uvedení na trh, podle čl. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122.

(2) Kontrolu produktů a zásilek produktů uvedených v odstavci 1 podle čl. 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel a při kontrole dovážených zásilek u provozovatelů poštovních služeb a provozovatelů kurýrních služeb. Zjistí-li celní úřad při kontrole v místě vstupu, že zásilka produktů uvedených v odstavci 1 nesplňuje podmínky stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122, zabaví zásilku a vystaví doklad o jejím zabavení.

(3) Celní úřad kontroluje, zda provozovatelé všech míst vstupu na území České republiky splnili povinnosti uvedené v čl. 8 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122.

(4) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na zvířata uvedená v příloze I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), není-li takto dováženo více než 5 zvířat v zájmovém chovu. Dovoz těchto zvířat se řídí předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

(5) Kontrolu zvířat uvedených v odstavci 4 podle čl. 34 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48) v místě vstupu na území České republiky provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li kontrolou zvířat zjištěno porušení požadavku stanoveného předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), informuje celní úřad krajskou veterinární správu. Krajská veterinární správa rozhodne o zásilce podle čl. 35 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

(6) Celní úřady při kontrolách podle odstavce 5 vedou záznamy o celkovém počtu provedených kontrol a o případech nesplnění podmínek zjištěných těmito kontrolami podle čl. 34 odst. 4 písm. b) a zaznamenávají údaje podle čl. 34 odst. 4 písm. c) předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

(7) Zvířata v zájmovém chovu uvedená v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), která jsou mladší dvanácti týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi dvanácti a šestnácti týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), mohou být dovezena v rámci neobchodního přesunu z třetí země do České republiky, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 11 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48).

(8) Ústřední veterinární správa může na žádost chovatele v souladu s čl. 32 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48) povolit dovoz zvířete v zájmovém chovu uvedeného v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48), které nesplňuje podmínky stanovené v čl. 10 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu^48) a stanovit podmínky tohoto dovozu.

§ 38b

Vývoz kontrolovaného zboží a rostlinných produktů do třetích zemí

(1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí je třeba veterinární osvědčení. Vývozce nebo jiná osoba odpovědná za zásilku (dále jen „vývozce“) k žádosti o jeho vydání předloží vzor veterinárního osvědčení požadovaný dovážejícím, popřípadě tranzitním státem a na vyžádání také doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu do českého jazyka. Ověřený překlad vzoru veterinárního osvědčení se nevyžaduje v případě, že je vzor požadovaného veterinárního osvědčení zveřejněn na internetových stránkách Státní veterinární správy. K vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů^8) vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení dále předloží identifikační doklady těchto zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona^8) vydány.

(2) O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání kontrolovaného zboží.

(3) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů na své území vystavení veterinárního osvědčení, vydá je krajská veterinární správa na základě úředního osvědčení vydaného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení předloží dokumenty dokládající splnění dovozních podmínek.

(4) Odmítne-li třetí země určení přijetí zásilky a dojde-li k jejímu vrácení, nese vývozce náklady spojené s tímto opatřením.

(5) Pokud třetí země určení vyžaduje veterinární osvědčení vytištěná na ceninovém papíře s ochrannými znaky, uhradí vývozce náklady spojené s jeho vytištěním. O náhradě nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu, provede jej krajská veterinární správa.

(7) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz kontrolovaného zboží nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření podpisu úředního veterinárního lékaře na veterinárním osvědčení nebo identifikačním dokladu zvířete v zájmovém chovu ústřední kompetentní autoritou, provede jej Ústřední veterinární správa.

(8) Pokud třetí země určení vyžaduje pro účely vývozu z České republiky schválení zařízení, které podle tohoto zákona ani předpisů Evropské unie schválení nepodléhá, provede jej na základě kontroly splnění podmínek stanovených třetí zemí určení krajská veterinární správa.

(9) Pro kontrolované zboží a z nákazových důvodů případně pro krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy přepravované z území České republiky do jiného členského státu za účelem následného vývozu do třetí země určení vydává krajská veterinární správa na žádost příslušného orgánu jiného členského státu nebo na žádost vývozce osvědčení o splnění zvláštních požadavků a podmínek stanovených konkrétní třetí zemí určení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor tohoto osvědčení, a to v ověřeném překladu do českého jazyka.

(10) Krajská veterinární správa zajistí kontrolované zboží úřední veterinární závěrou, jestliže to vyžaduje třetí země určení. Úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení této závěry. Porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy.

(11) Pokud třetí země určení vyžaduje umístění zvířete do karantény, oznámí vývozce krajské veterinární správě její zahájení prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy nejpozději 24 hodin po jejím zahájení. Karanténa je ukončena po splnění podmínek karantény vydáním veterinárního osvědčení k vývozu. V ostatních případech je vývozce povinen oznámit krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první ukončení karantény nejpozději 24 hodin po jejím ukončení.

(12) V průběhu karantény podle odstavce 11

a) nesmí zvířata přijít do jakéhokoli přímého či nepřímého kontaktu se zvířaty mimo epizootologickou jednotku,

b) zajistí vývozce nebo provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a jiných odborných veterinárních úkonů podle požadavků třetí země určení.

(13) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede průběžně deník karantény zvířat (dále jen „karanténní deník“), který obsahuje

a) údaje o

1. zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény,

1. prováděných veterinárních kontrolách a o provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a veterinárních léčebných, popřípadě i jiných odborných veterinárních úkonů v průběhu karantény, o jejich výsledcích a o zdravotním stavu zvířat,

1. ukončení karantény a vývozu zvířat do třetí země, případně jejich přemístění z karantény do chovu nebo na jatka,

1. čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény,

b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu^87),

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení karanténního deníku,

d) přílohu, již tvoří veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě a kopie veterinárních osvědčení vydaných krajskou veterinární správou k vývozu zvířat do třetí země.

(14) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, je povinen údaje vedené v karanténním deníku uchovávat po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři.

(15) Tímto ustanovením není dotčen čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.

§ 38c

(1) K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředky, zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu.

(2) Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani nepřímém styku s tuzemskými zvířaty.

(3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení poražena.

(4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířata jednotlivých druhů.

§ 38d

Není-li stanoveno jinak, nepodléhá pohraniční veterinární kontrole zboží, které je podle celního zákona vyňato z celní kontroly.

HLAVA V

VETERINÁRNÍ ASANACE

§ 39

Veterinární asanační činnosti

Veterinární asanační činnosti vykonávají v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie^9b) zejména

a) provozovatelé asanačních podniků, spaloven vedlejších živočišných produktů, včetně spaloven kadáverů zvířat v zájmovém chovu (dále jen „krematorium pro zvířata“), a dalších zařízení nebo podniků, které podléhají schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009,

b) provozovatelé zařízení nebo podniků, včetně míst určených pro neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů zahrabáním (dále jen „zahraboviště“), které podléhají registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009,

c) provozovatelé míst určených pro neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu zahrabáním (dále jen „hřbitov pro zvířata“), která podléhají povolení podle § 39c odst. 1 zákona,

d) osoby provádějící odchyt zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a), který podléhá povolení podle § 39c odst. 1 zákona,

e) chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty.

Schvalování a registrace zařízení, povolování veterinárních asanačních činností

§ 39a

(1) Provozovatel zařízení nebo podniku, který podléhá schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, s výjimkou asanačního podniku, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Žadatel musí být plně svéprávný a bezúhonný podle § 51 odst. 1; jde-li o právnickou osobu, musí požadavek bezúhonnosti splňovat právnická osoba i její statutární orgán nebo člen statutárního orgánu. Žadatel o provozování krematoria pro zvířata musí být plně svéprávný, bezúhonný podle § 51 odst. 1 a splňovat požadavek odborné způsobilosti podle § 42 odst. 2. Jde-li o právnickou osobu, musí uvedené předpoklady splňovat fyzická osoba ustanovená žadatelem (dále jen „odborný zástupce“) a požadavek bezúhonnosti i právnická osoba a její statutární orgán nebo člen statutárního orgánu. V žádosti o schválení nebo registraci provozovatel vedle náležitostí podle správního řádu uvede druhy činností, které hodlá provozovat, kategorii vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů, se kterými bude zacházet, a případně i druh produktu, který hodlá uvádět na trh. Jde-li o schválení nebo registraci osoby, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním schválení nebo registrace; identifikační číslo osoby poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“)^39).

(2) Krajská veterinární správa v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 registruje zařízení nebo podniky provozovatelů podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. V registraci musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o manipulaci s kadávery zvířat, musí být určeno místo, na kterém budou kadávery zvířat zpracovávány nebo neškodně odstraňovány. Krajská veterinární správa registraci zruší, jestliže registrovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 44 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 schvaluje zařízení nebo podniky provozovatelů podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, s výjimkou asanačního podniku, a za podmínek stanovených tímto nařízením schválení pozastaví nebo odejme. Ve schválení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o manipulaci s kadávery zvířat, musí být určeno místo, na kterém budou kadávery zvířat zpracovávány nebo neškodně odstraňovány.

(4) Provozovatel zařízení nebo podniku registrovaného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009

a) může zahájit činnost v zařízení až po jeho registraci a

b) je povinen oznámit krajské veterinární správě ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, změny údajů uvedených v dokladu o registraci nebo ukončení své činnosti.

(5) Provozovatel zařízení nebo podniku schváleného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, s výjimkou asanačního podniku, je povinen oznámit krajské veterinární správě ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, změny údajů uvedených v dokladu o schválení nebo ukončení své činnosti.

§ 39b

(1) Provozovatel asanačního podniku je povinen požádat Ústřední veterinární správu o schválení tohoto podniku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Žadatel o provozování asanačního podniku musí být plně svéprávný, bezúhonný podle § 51 odst. 1 a splňovat požadavek odborné způsobilosti podle § 42 odst. 2. Jde-li o právnickou osobu, musí uvedené předpoklady splňovat její odborný zástupce a požadavek bezúhonnosti i právnická osoba a její statutární orgán nebo člen statutárního orgánu. V žádosti o schválení provozovatel vedle náležitostí podle správního řádu uvede návrh svozové oblasti asanačního podniku. Jde-li o schválení osoby, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí Ústřední veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním schválení; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob^39).

(2) Ústřední veterinární správa v souladu s čl. 44 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 schvaluje asanační podniky provozovatelů podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 a za podmínek stanovených tímto nařízením schválení pozastaví nebo odejme. K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro schválení asanačního podniku, si Ústřední veterinární správa vyžádá stanovisko krajské veterinární správy. Ve schválení musí být určen druh a rozsah činnosti a svozová oblast asanačního podniku.

(3) Provozovatel asanačního podniku je povinen oznámit Ústřední veterinární správě ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, změny údajů uvedených v dokladu o schválení nebo ukončení své činnosti. Změna svozové oblasti asanačního podniku musí být schválena Ústřední veterinární správou.

(4) Pokud provozovatel asanačního podniku závažným způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie týkající se povinného sběru a svozu vedlejších živočišných produktů v určené svozové oblasti, odejme Ústřední veterinární správa svozovou oblast nebo její část tomuto asanačnímu podniku a rozhodne o určení této svozové oblasti nebo její části jinému asanačnímu podniku.

§ 39c

(1) Odchyt zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a) a provozování hřbitova pro zvířata lze vykonávat jen na základě povolení krajské veterinární správy.

(2) Krajská veterinární správa vydá povolení k odchytu zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a), pokud je žadatel plně svéprávný, bezúhonný podle odstavce 3 a splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 42 odst. 2. Jde-li o právnickou osobu, musí uvedené předpoklady splňovat její odborný zástupce a požadavek bezúhonnosti i právnická osoba a její statutární orgán nebo člen statutárního orgánu. V žádosti o povolení žadatel vedle náležitostí podle správního řádu uvede místo výkonu činnosti, včetně jeho prostorového uspořádání, technického a hygienického vybavení.

(3) Za bezúhonného se pro účely vydání povolení k odchytu zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a) považuje ten, kdo

a) je bezúhonný podle § 51 odst. 1 a

b) nebyl v posledních 5 letech potrestán za přestupek na úseku týrání zvířat, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti, a nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin týrání zvířat, chovu zvířat v nevhodných podmínkách nebo zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, anebo ten, jehož odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.

Ustanovení § 51 odst. 2 až 6 se použijí obdobně.

(4) Krajská veterinární správa vydá povolení k provozování hřbitova pro zvířata, pokud žadatel splňuje podmínky uvedené v § 41b, je plně svéprávný, bezúhonný podle § 51 odst. 1 a splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 42 odst. 2. Jde-li o právnickou osobu, musí uvedené předpoklady splňovat její odborný zástupce a požadavek bezúhonnosti i právnická osoba a její statutární orgán nebo člen statutárního orgánu.

(5) V povolení podle odstavce 2 nebo 4 musí být určen druh a rozsah činnosti. Jde-li o vydání povolení osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob^39).

(6) Krajská veterinární správa může změnit nebo odejmout povolení podle odstavce 2 nebo 4, jestliže činnost není vykonávána v souladu s právními předpisy nebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.

Povinnosti provozovatelů vykonávajících veterinární asanační činnosti, chovatelů a osob zacházejících se živočišnými produkty

§ 39d

Provozovatelé vykonávající veterinární asanační činnosti

(1) Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktů a získaných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro jejich shromažďování, sběr, přepravu, označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání nebo ošetřování podle jednotlivých kategorií, stejně jako pro jejich uvádění na trh, pro obchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropské unie^9b).

(2) Provozovatel, který vykonává veterinární asanační činnost na základě schválení nebo registrace podle § 39a nebo 39b, nebo jemuž byl výkon veterinární asanační činnosti povolen podle § 39c zákona, je povinen

a) vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí,

b) zabezpečit ve všech fázích zacházení s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty, aby nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

c) se zřetelem na druh činnosti dodržovat veterinární a hygienické požadavky, jakož i technologické postupy podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie^9b), a uvádět na trh bezpečné a zdravotně nezávadné produkty.

(3) Obaly, nádoby nebo vozidla, určená ke shromažďování, sběru a přepravě vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů, se označují v souladu se systémem barevného kódování uvedeným v příloze VIII kapitole II bodu 1 písm. c) nařízení Komise (EU) č. 142/2011.

§ 40

Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty

(1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni

a) hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich sběr a přepravu,

b) shromažďovat, třídit, označovat, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy ke zpracování, k ošetření nebo k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí,

c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů^9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků,

d) předávat vedlejší živočišné produkty osobě, která provádí jejich sběr a přepravu, poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování větších kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů sjednanou cenu.

(2) Ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty,

a) pokud se s osobou vykonávající sběr a přepravu vedlejších živočišných produktů dohodla na pravidelném svozu vedlejších živočišných produktů, nebo

b) je-li zároveň provozovatelem schválené spalovny vedlejších živočišných produktů v místě jejich původu; v takovém případě musí být vedlejší živočišné produkty neškodně odstraněny spálením do 48 hodin od jejich vzniku, pokud není zajištěno jejich chlazení nebo mrazení. Do doby neškodného odstranění spálením musí být vedlejší živočišné produkty uskladněny za podmínek neohrožujících zdraví lidí a zvířat a nepoškozujících životní prostředí.

(3) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují vedlejší živočišné produkty nebo získané produkty, jsou dále povinni

a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné boxy, nádoby nebo obaly (dále jen „kafilerní boxy“) pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktů, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění; v případě delšího uskladnění vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů musí být v závislosti na okolní teplotě zajištěno jejich chlazení, mrazení nebo jiná forma uskladnění bránící rozkladným procesům, a tím i znehodnocení vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů, ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo poškození životního prostředí,

b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů,

c) odevzdávat vedlejší živočišné produkty nebo získané produkty pouze provozovatelům zařízení nebo podniků schválených nebo registrovaných pro zacházení s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty příslušné kategorie podle § 39a nebo § 39b; to neplatí pro vedlejší živočišné produkty a získané produkty, které lze neškodně odstranit jako odpad v souladu se zákonem o odpadech, nebo které lze v souladu s předpisy Evropské unie^9b) bez předchozího zpracování aplikovat na půdu nebo předávat konečnému spotřebiteli ke krmení nebo hnojení.

(4) Ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu vedlejších živočišných produktů, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) v případě, že není znám chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty uvedená v odstavci 1. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění vedlejšího živočišného produktu obec, v jejímž katastrálním území je místo nálezu.

(5) Osoba zacházející se živočišnými produkty může za podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie^9b) zpracovávat ve vlastním zařízení vedlejší živočišné produkty, které vznikly v souvislosti s její činností.

§ 40a

Neškodné odstraňování kadáverů zvířat chovatelem

(1) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit zahrabáním kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého.

(2) Neškodné odstranění zahrabáním na vlastním pozemku chovatele podle odstavce 1 je zakázáno, jde-li o kadáver zvířete

a) uhynulého nebo usmrceného z důvodu výskytu nebezpečné nákazy nebo podezřelého z této nákazy,

b) náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasatovité, nebo

c) náležejícího mezi druhy zvířat vyžadující zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu^6) z třídy savců.

(3) Neškodným odstraněním se v případě kadáveru zvířete v zájmovém chovu rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, přičemž vrstva zkypřené zeminy do úrovně terénu nad kadáverem zvířete v zájmovém chovu musí být nejméně 80 cm, u kadáverů do 3 kg pak nejméně 40 cm.

(4) Kadáver koňovitého může chovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(5) Exhumace zahrabaných kadáverů koňovitých je před uplynutím tlecí doby 10 let možná pouze v odůvodněných případech a se souhlasem krajské veterinární správy.

§ 41

Provozovatelé asanačního podniku

Provozovatel asanačního podniku je povinen

a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktů a, pokud není domluven jejich pravidelný sběr a přeprava, svážet je do 24 hodin poté, kdy byl o jejich výskytu uvědoměn, v případech veřejného zájmu neprodleně,

b) svážet a zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produkty z určené svozové oblasti vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropské unie^9b) neškodně odstraněny nebo zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu^24),

c) postupovat při tlumení nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými opatřeními k tlumení nákaz, poskytovat chovateli součinnost k plnění nařízených opatření k tlumení nákaz a požadovat za tuto součinnost od chovatele úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu^24),

d) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení,

e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie^9b), jakož i postupy založené na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP),

f) provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie^9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání úřednímu veterinárnímu lékaři,

g) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen „veterinární prosektorská činnost“) a k odběru vzorků krajskou veterinární správou; poskytnout bezplatně osobám, které provádějí veterinární prosektorskou činnost nebo odběr úředních vzorků, kancelář a šatnu včetně hygienických prostor s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou,

h) podle pokynů krajské veterinární správy předložit kadávery zvířat nebo jejich části, u kterých je třeba provést odběr úředních vzorků, dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů nebo jejich částí,

i) jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu^9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů,

j) neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu, pokud při své činnosti zjistí

1. zvýšený svoz uhynulých zvířat od chovatele ve srovnání s předchozími svozy,

1. výskyt vyhublých, zanedbaných, zraněných nebo jinak poškozených uhynulých zvířat, nebo

1. výskyt kadáverů velkých zvířat řádu šelmy (Carnivora) nebo jiných živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv nebo podle zákona o obchodování s ohroženými druhy, kterým chybí části těla.

§ 41a

Provozovatelé asanačního podniku nebo spalovny vedlejších živočišných produktů

(1) Vedlejší živočišné produkty převzaté asanačním podnikem nebo spalovnou vedlejších živočišných produktů k neškodnému odstranění nebo zpracování nesmí již opustit prostory tohoto zařízení bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o

a) jejich přemístění do jiného asanačního podniku nebo zpracovatelského zařízení příslušné kategorie vedlejších živočišných produktů, nebo

b) přemístění kadáveru nebo jeho části provozovateli, který zachází s loveckými trofejemi nebo jinými preparáty nebo je vyrábí; v tomto případě se nesmí jednat o kadáver s podezřením na výskyt nebezpečné nákazy.

(2) Vedlejší živočišné produkty musí být v asanačním podniku nebo spalovně vedlejších živočišných produktů zpracovány, neškodně odstraněny nebo jinak ošetřeny co nejdříve od jejich příjmu, nejpozději však do 48 hodin, pokud není zajištěno jejich chlazení nebo mrazení. Do doby neškodného odstranění, zpracování nebo jiného ošetření musí být vedlejší živočišné produkty uskladněny za podmínek neohrožujících zdraví lidí a zvířat a nepoškozujících životní prostředí.

(3) Lhůta podle odstavce 2 věty první může být se souhlasem krajské veterinární správy prodloužena v odůvodněných případech, zejména pokud kapacita asanačního podniku nebo spalovny vedlejších živočišných produktů neumožňuje zpracovat zvýšené množství vedlejších živočišných produktů spojené s tlumením nákaz nebo hromadnými úhyny, ani zajistit jejich chlazení nebo mrazení.

§ 41b

Provozovatelé zahrabovišť, hřbitovů pro zvířata a krematorií pro zvířata

(1) Zahraboviště, hřbitov pro zvířata nebo krematorium pro zvířata se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě,

a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata,

b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.

To neplatí pro zřízení místa určeného krajskou veterinární správou k neškodnému odstranění vedlejších živočišných produktů v rámci opatření k tlumení nákaz.

(2) Neškodné odstranění kadáveru zvířete v zájmovém chovu zahrabáním na hřbitově pro zvířata je zakázáno, jde-li o kadáver zvířete

a) uhynulého nebo usmrceného z důvodu výskytu nebezpečné nákazy nebo podezřelého z této nákazy,

b) náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasatovité, nebo

c) náležejícího mezi druhy zvířat vyžadující zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu^6) z třídy savců.

(3) Exhumace zahrabaných kadáverů zvířat v zájmovém chovu na hřbitově pro zvířata je před uplynutím tlecí doby 5 let možná pouze v odůvodněných případech a se souhlasem krajské veterinární správy.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnější veterinární a hygienické požadavky na hřbitov pro zvířata a na neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu zahrabáním na hřbitově pro zvířata.

§ 42

Osoby provádějící odchyt zvířat bez pána a toulavých a opuštěných zvířat, provozovatelé útulků pro zvířata

(1) Osoba, jíž byl povolen odchyt zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a) a jejich umísťování do karantény nebo izolace, provádí

a) v rámci opatření k tlumení nákaz odchyt zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a), vnímavých na nebezpečnou nákazu,

b) na žádost obce, v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých a opuštěných zvířat^23a), a jejich umístění v karanténě nebo izolaci, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu.

(2) Odchyt zvířat bez pána^62) a toulavých a opuštěných zvířat^23a), popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1, jakož i sběr, přepravu a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, včetně jejich neškodného odstraňování v asanačním podniku, krematoriu pro zvířata nebo na hřbitově pro zvířata, může provádět fyzická osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na tuto činnost organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata mohou pouze osoby, které mají uvedené osvědčení. Povinnost absolvovat specializovanou odbornou průpravu a získat osvědčení o způsobilosti podle vět první a druhé se nevztahuje na veterinárního lékaře. Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny vydává osobám, které absolvovaly specializovanou odbornou průpravu podle věty první, osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře

a) vydá chovateli, který je povinen držet toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy po nezbytně nutnou dobu v izolaci,

b) utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu; náklady na utracení^6) zvířete hradí stát.

(4) Náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně je chovatel odchyceného zvířete povinen nahradit osobě, která tyto náklady vynaložila.

(5) Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno podle odstavce 3 písm. a), anebo nelze-li je vrátit chovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře umístí v útulku pro zvířata.

Chovatel je povinen uhradit náklady vynaložené na péči o odchycené zvíře v útulku pro zvířata.

(6) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci útulku nejméně 14 dnů před zahájením činnosti. Registrace podle věty první se považuje za registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.

(7) Krajská veterinární správa neprovede registraci, jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k provozování útulku pro zvířata nebo není bezúhonný. Za bezúhonného se pro účely vydání registrace k provozování útulku pro zvířata považuje ten, kdo

a) je bezúhonný podle § 51 odst. 1 a

b) nebyl v posledních 5 letech potrestán za přestupek na úseku týrání zvířat, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti, a nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin týrání zvířat, chovu zvířat v nevhodných podmínkách nebo zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, anebo ten, jehož odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.

Ustanovení § 51 odst. 2 až 6 se použijí obdobně.

(8) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraci do 7 dnů ode dne nastalé změny.

(9) Krajská veterinární správa zruší registraci na žádost provozovatele útulku pro zvířata. O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje. Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinnosti provozovatele útulku, registraci zruší.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy uvedené v odstavci 2, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.

(11) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro provozování útulku pro zvířata, požadavky na jeho uspořádání, minimální velikost prostor pro zvířata, podmínky péče o zvířata v útulku pro zvířata a obsahové náležitosti provozního řádu útulku pro zvířata.

Krmiva, vedlejší živočišné produkty a získané produkty určené ke krmení zvířat

§ 42a

(1) Krmiva, vedlejší živočišné produkty a získané produkty určené ke krmení zvířat musí

a) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných na zvířata nebo člověka,

b) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví zvířat a lidí^4a).

(2) Krmiva živočišného původu, vedlejší živočišné produkty a získané produkty určené ke krmení zvířat musí dále odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění na trh, stanoveným předpisy Evropské unie^4a)^,9b).

(3) Krmiva, vedlejší živočišné produkty a získané produkty určené ke krmení zvířat, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků k zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, nebo jež byly z tohoto důvodu vráceny ze všech fází uvádění na trh, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.

§ 42b

(1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě krmiv, vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů určených ke krmení zvířat, jež jsou určeny k dekontaminaci podle nařízení Komise (EU) č. 2015/786^102), nebo k odstranění nežádoucí mikrobiální kontaminace.

(2) O vydání veterinárního osvědčení k přemístění produktů uvedených v odstavci 1 je provozovatel povinen požádat ve lhůtě nejméně 12 hodin před jejich nakládáním.

(3) Veterinární osvědčení je vystaveno úředním veterinárním lékařem na základě prohlídky produktů uvedených v odstavci 1 provedené před jejich naložením. Krajská veterinární správa, která vydala veterinární osvědčení, je povinna uchovávat jeho kopii po dobu 3 let.

(4) Produkty uvedené v odstavci 1, k jejichž přepravě se vyžaduje veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány.

(5) Není-li stanoveno jinak, činí doba platnosti veterinárního osvědčení 72 hodin od jeho vystavení.

HLAVA VI

STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE

§ 43

Orgány státní správy ve věcech veterinární péče

Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,

c) obce,

d) orgány veterinární správy.

§ 44

(1) Ministerstvo

a) stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče a kontroluje jejich plnění,

b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Ústřední veterinární správy, může vyhlásit některou územní oblast za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními,

c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů a zveřejňuje je na svých internetových stránkách,

d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární podmínky a veterinární, popřípadě zdravotní záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které programy ozdravování zvířat, úkony související s kontrolou dědičnosti zdraví, úkony související s kontrolou pohody zvířat, povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich tlumení, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a to včetně podmínek a lhůt k jejich provedení, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat,

e) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich tlumením,

f) může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření nebo v souvislosti s provedením porážky nebo utracení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění pro potřeby Státní veterinární správy požádat Správu státních hmotných rezerv o poskytnutí státní hmotné rezervy formou bezúplatného použití,

g) může měnit nebo ukončit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Ústřední veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů,

h) rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami,

i) vypracovává a aktualizuje Národní akční plán pro volně žijící prasata za účelem zabránění šíření afrického moru prasat v Unii podle čl. 56 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/594; tento plán a roční výsledky jeho provádění předává Komisi a ostatním členským státům.

(2) Povinné preventivní a diagnostické úkony pro příslušný kalendářní rok a podmínky a lhůty k jejich provedení uvedené v odstavci 1 písm. d) stanoví ministerstvo formou opatření obecné povahy na období 1 kalendářního roku; opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva a vyvěšuje se po celý kalendářní rok. Ministerstvo opatření obecné povahy zašle též Ústřední veterinární správě a krajským veterinárním správám, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách po celý kalendářní rok.

(4) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří ministerstvo záznamem o jeho účinnosti.

(5) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správy určuje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva.

(6) Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich tlumením, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní orgán.

§ 45

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti

a) organizuje provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených jinými orgány, popřípadě činí v dohodě s těmito orgány vlastní mimořádná veterinární opatření,

b) provádí ve spolupráci se Státní veterinární správou povinné preventivní, diagnostické a léčebné úkony k předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a k jejich tlumení, jakož i jiné odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole zdraví a dědičnosti zdraví,

c) vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech důležitých pro obranu státu^24a) nebo v objektech jím založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací a Ministerstvo vnitra v objektech Ministerstva vnitra nebo v objektech jím zřízených organizačních složek státu nebo jím zřízených příspěvkových organizací anebo v objektech útvarů Policie České republiky,

d) poskytuje Státní veterinární správě informace důležité z hlediska předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)