LegalizeHistorie novel
Zákon o vojácích z povolání
33 verzí
· 1999-10-12
2025-09-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2025-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2025-02-28
Zákon č. 221/1999 Sb.
2024-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2023-09-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2023-07-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2023-02-28
Zákon č. 221/1999 Sb.
2022-11-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2021-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2020-07-29
Zákon č. 221/1999 Sb.
2019-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2018-09-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2017-09-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
Změny ze dne 2017-09-30
@@ -108,6 +108,28 @@
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku.
##### § 4a
(1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl
- a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,
- b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,
- c) pravomocně odsouzen pro trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,
- d) pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na více jak 1 rok a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynulo 5 let, nebo
- e) pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na méně jak 1 rok nebo jinému trestu a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynul 1 rok.
(2) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje také uchazeč,
- a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky, nebo
- b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby a lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynuly ještě 3 roky, nebo bylo v trestním stíhání, které proti němu bylo vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky.
(3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl^55).
##### § 5
#### Povolání do služebního poměru
@@ -310,7 +332,7 @@
#### Zvláštní dispozice
Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^4a). Na vojáka, který je určen do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.
Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^4a). Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.
#### Přerušení služebního poměru
@@ -378,7 +400,7 @@
(1) Vojáka lze v zájmu služby odvelet na dobu nejdéle 6 měsíců v kalendářním roce; na dobu delší může být odvelen jen se svým souhlasem nebo rozhodnutím ministra.
(2) Odvelením vojáka se rozumí jeho pověření služebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služebním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimo místo pravidelného výkonu služby nebo i v něm. Nadřízený odveleného vojáka může stanovit, že odvelenému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nadřízený.
(2) Odvelením vojáka se rozumí jeho pověření služebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služebním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimo místo pravidelného výkonu služby nebo i v něm. Nadřízený odveleného vojáka může stanovit, že odvelenému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nadřízený. Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen.
##### § 16
@@ -446,7 +468,7 @@
- d) se přestal připravovat k výkonu služby studiem a není pro něho jiné služební zařazení,
- e) není pro něho v důsledku organizačních změn jiné služební zařazení,
- e) není pro něho v důsledku organizačních změn nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu^56) jiné služební zařazení,
- f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
@@ -548,7 +570,7 @@
#### Rozvržení základní týdenní doby služby
(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.
(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.
(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.
@@ -566,7 +588,7 @@
#### Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu
(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze vojenských objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu.
(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu.
(2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin.
@@ -582,11 +604,13 @@
(2) Službu nad základní týdenní dobu služby nesmí konat voják, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby.
(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin v kalendářním roce a za službu konanou ve svátek^11) náleží vojákovi náhradní volno.
(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 150 hodin v kalendářním roce a za službu konanou ve svátek^11) náleží vojákovi náhradní volno.
(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.
(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.
(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.
(6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno.
##### § 30
@@ -614,37 +638,37 @@
(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin.
(2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcviku se ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí. Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.
(2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcviku se ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí. Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.
##### § 31b
#### Nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky
(1) Nepřetržitým vojenským nasazením na území České republiky je doba výkonu služby při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu^10a).
(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba, ve které nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.
#### Nepřetržité vojenské nasazení
(1) Nepřetržitým vojenským nasazením je doba výkonu služby při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu^10a).
(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, ve které nepřetržité vojenské nasazení zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.
##### § 31c
#### Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskému výcviku, nepřetržitému vojenskému výcviku a nepřetržitému vojenskému nasazení na území České republiky
(1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky stanoví služební orgán.
#### Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskému výcviku, nepřetržitému vojenskému výcviku a nepřetržitému vojenskému nasazení
(1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení stanoví služební orgán.
(2) Nadřízený je povinen v době uvedené v odstavci 1 určit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a místo odpočinku.
(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a.
(4) Za dobu volna podle odstavce 3 se služební plat nekrátí. Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky.
(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a. Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu služby až na 16 hodin.
(4) Za dobu volna podle odstavce 3 se služební plat nekrátí. Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení.
(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.
(7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu.
(8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby.
(9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.
(7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení, nepřetržitém vojenském výcviku nebo intenzivním vojenském výcviku a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu.
(8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby.
(9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení.
### HLAVA V
@@ -732,6 +756,8 @@
(3) Vojáka ke službě do zahraničí vysílá ministr nebo služební orgány, které k tomu ministr zmocnil.
(4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost.
##### § 40a
#### Zahraniční operace
@@ -842,7 +868,7 @@
- f) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil, dodržovat při výkonu služby právní předpisy, mezinárodní právo válečné a humanitární, mezinárodní smlouvy a rozkazy nadřízených,
- g) při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj; výjimky stanoví služební orgán,
- g) při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo znevažovalo jeho vzhled; výjimky stanoví služební orgán,
- h) nezneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob informace získané při výkonu služby a nepřijímat neoprávněné dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem služby,
@@ -1040,7 +1066,7 @@
(2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí.
(3) Žije-li ve společné domácnosti více vojáků, náleží služební příspěvek každému rovným dílem. Nejedná-li se o členy rodiny podle § 71 odst. 5, vypočte se poměrná část služebního příspěvku z nároku toho vojáka, kterému náleží vyšší zvýšení podle odstavce 1. Žití ve společné domácnosti s jiným vojákem je každý takový voják povinen písemně oznámit služebnímu orgánu příslušnému o výši služebního příspěvku rozhodovat. Pro účely nároku na služební příspěvek se za člena domácnosti považuje i voják bydlící u jiného vojáka, který je vlastníkem nebo nájemcem bytu, aniž by se podílel na nákladech a chodu domácnosti.
(3) Manželům, kteří jsou oba vojáky, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 jen za nezaopatřené děti podle § 71 odst. 5, a to jen jednomu z nich. V případě druha a družky se pro účely zvýšení služebního příspěvku postupuje podle věty první obdobně.
(4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n.
@@ -1090,7 +1116,7 @@
(2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise.
(3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce.
(3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce.
(4) Vojákovi nevzniká při výkonu služby v zahraničí nárok na služební plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem.
@@ -1205,7 +1231,7 @@
#### Příplatek za službu v zahraničí
(1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně.
(1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně. Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nevzniká vojákovi nárok na náhradní volno, na volno a na příplatek za služební pohotovost.
(2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční operace.
@@ -1235,13 +1261,15 @@
- d) v nepřetržitém režimu výkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené doby výkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně.
(2) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky.
(2) Vojákovi, který má rozvrženu základní týdenní dobu služby rovnoměrně a v kalendářním měsíci vykonal službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu výkonu služby v rozsahu alespoň 80 hodin, náleží za tento měsíc příplatek podle odstavce 1.
(3) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky.
##### § 68e
#### Příplatek za zvýšenou odpovědnost
Veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství, který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích, náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.
Veliteli vojenského útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.
##### § 68f
@@ -1291,9 +1319,11 @@
- a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru určen do dispozice,
- b) je v průběhu zahraniční operace zajat nebo se stal nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo
- c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů.
- b) je zajat nebo se stal v průběhu zahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí,
- c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů, nebo
- d) vykonává službu v zahraničí podle § 40 odst. 4.
(3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v době, kdy je z tohoto důvodu určena do dispozice.
@@ -1323,7 +1353,7 @@
(7) Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši součinu 1/30 měsíčního zachovaného služebního platu zjištěného k poslednímu dni, kdy mohlo být nařízeno čerpání řádné dovolené a počtu celých kalendářních dní nevyčerpané řádné dovolené.
(8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku.
(8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazení podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku.
##### § 68k
@@ -1491,7 +1521,7 @@
(5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují, žijí-li s vojákem ve společné domácnosti, jeho manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštním právním předpisem.^22a) K družce (druhovi) se jako k osobě posuzované podle věty první přihlíží, jen žije-li s vojákem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na adrese vojáka k trvalému pobytu.^22b)
(6) Obcí výkonu služby se rozumí území obce,^22c) na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen.
(6) Obcí výkonu služby se rozumí území obce,^22c) na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení, v němž má voják místo výkonu služby.
(7) Jízdními výdaji se rozumí výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového nebo lehátkového vozu a za použití vlaku vyšší kvality.
@@ -1569,11 +1599,11 @@
(1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů z místa bydliště, popřípadě z dosavadního místa výkonu služby do místa přeložení. Vojákovi náleží náhrada v rozsahu jako při služební cestě.
(2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu, kdy dojíždí k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby, náhrada prokázaných jízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 72 odst. 1 písm. e) za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při služební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně každým směrem.
(2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu, kdy dojíždí k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby, náhrada prokázaných jízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 74 odst. 5 za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při služební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně každým směrem. Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky.
(3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, kterému bylo určeno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, náhrada podle odstavce 2 nenáleží.
(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se v pravidelném termínu výplaty služebního platu. Měsíční náhradu lze paušalizovat. Ministerstvo stanoví vyhláškou výši paušální náhrady a termín výplaty.
(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se bezhotovostně spolu se služebním platem v pravidelném termínu jeho výplaty. Výše náhrady se určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu služby, a to vždy jen pro území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postup pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do služebního poměru.
@@ -1585,7 +1615,7 @@
(2) Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí náleží za dny cesty z České republiky do pravidelného místa výkonu služby v zahraničí a zpět a při služebních cestách v zahraničí náhrady jako při zahraničních služebních cestách. Pokud s vojákem se souhlasem nadřízeného cestuje jeho rodinný příslušník, lze vojákovi poskytnout též náhrady prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů, které vznikly tomuto rodinnému příslušníkovi. Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu služby.
(3) Voják s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí má nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, které jsou stanovené zvláštním právním předpisem.^25) Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví služební orgán v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n.
(3) Voják s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí má nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, které jsou stanovené zvláštním právním předpisem.^25) Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví pro jednotlivé hodnosti služební orgán v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n.
##### § 80
@@ -1833,13 +1863,19 @@
##### § 102
Voják neodpovídá za škodu,
- a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
- b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem,
- c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.
Počínal-li si voják při plnění služebního úkolu způsobem přiměřeným okolnostem a povaze v době plnění služebního úkolu, neodpovídá za škodu, kterou způsobil
- a) při zvlášť náročném výcviku, při výcviku v náročném nebo nepřístupném terénu anebo za nepříznivých povětrnostních podmínek,
- b) při záchranných pracích nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo při likvidaci následků pohromy,
- c) v rámci plnění služebního úkolu ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména při účasti na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích,
- d) při jiném plnění služebního úkolu, který vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
- e) při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal, anebo
- f) ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.
##### § 103
@@ -1901,13 +1937,9 @@
##### § 110
(1) Výši náhrady škody způsobené z nedbalosti lze určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního služebního platu. Jde-li o škodu způsobenou po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek^31) nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat, anebo škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán, nebo jde-li o škodu způsobenou trestným činem, soud.
(2) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě za ztížených podmínek, jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti anebo došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.
(3) Při určování výše náhrady škody podle odstavce 1 se přihlíží zejména k plnění služebních povinností ze strany vojáka, ke společenskému významu škody, k výši a povaze škody a k tomu, jak k ní došlo.
(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.
(1) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, letecké nehodě nebo při ovládání vojenského plavidla, lze výši náhrady škody ve zvlášť odůvodněných případech určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, nebo od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo k nehodě při ovládání vojenského plavidla za ztížených podmínek a jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti nebo došlo-li při dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo při ovládání vojenského plavidla k vážnému poškození jeho zdraví.
(2) O výši náhrady škody podle odstavce 1 rozhodne služební orgán, který by jinak rozhodoval jako odvolací orgán na návrh služebního orgánu, který by byl oprávněný rozhodnout o náhradě škody.
##### § 111
@@ -1915,7 +1947,7 @@
(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem, rozhodne služební orgán o povinnosti vojáka uhradit škodu jen tehdy, jestliže o ní nerozhodl soud.
(3) Jestliže voják uhradil alespoň dvě třetiny určené náhrady škody a dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu služby, lze upustit od vymáhání zbylé částky náhrady škody. Toto neplatí při škodě, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek,^31) na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.
(3) Uhradil-li voják alespoň dvě třetiny dluhu vzniklého v důsledku jeho povinnosti k náhradě škody, lze neuhrazenou část dluhu prominout jen tehdy, dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu služby nebo odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal. O prominutí dluhu rozhoduje služební orgán. Prominout nelze dluh, který vznikl v důsledku škody, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek^31), anebo došlo-li ke škodě na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.
### HLAVA II
@@ -2071,17 +2103,13 @@
#### Jednorázové odškodnění pozůstalých
(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých v úhrnné výši 240 000 Kč dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič.
(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji platové úrovně vojáků a životních nákladů, nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 1.
Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši třicetinásobku minimální mzdy^17). Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši třicetinásobku minimální mzdy dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič.
##### § 125
#### Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých
(1) Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem v úhrnné výši 120 000 Kč. Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.
(2) Ministr obrany může v případech hodných zvláštního zřetele zvýšit částky uvedené v odstavci 1 až na dvojnásobek.
Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem ve výši třicetinásobku minimální mzdy^17). Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.
### HLAVA III
@@ -2241,7 +2269,7 @@
- b) ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu^35), a ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly speciálních sil, hodnotí jedenapůlnásobně.
Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba necelých měsíců se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.
Za dobu výkonu služby se pro účely zvýšeného zápočtu doby služby považuje i doba čerpání řádné a zvláštní dovolené, preventivní rehabilitace podle § 97 a mimořádné rehabilitace podle § 97a, doba čerpání náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a doba čerpání volna z důvodu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.
(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4, doba rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství^4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě.
@@ -2255,7 +2283,7 @@
- c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou,
- d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky, nebo
- d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazení, nebo
- e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období.
@@ -2343,7 +2371,7 @@
- f) pověření výkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení,
- g) odvelení nebo vyslání na studijní pobyt, který trvá déle než 30 dnů,
- g) odvelení nebo vyslání na studijní pobyt, který trvá déle než 3 měsíce,
- h) přeložení,
@@ -2357,7 +2385,9 @@
- m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i a 68j,
- n) prodloužení rozhodné doby.
- n) prodloužení rozhodné doby,
- o) stanovení výše stabilizačního příspěvku.
(2) Personální rozkaz se vydává z moci úřední a je prvním úkonem v řízení.
@@ -2475,7 +2505,7 @@
(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě, která je stanovena v tomto zákoně. K promlčení se přihlédne jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.
(2) Nárok na náhradu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby, za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby, náhradu nákladů na výživu pozůstalých a výsluhový příspěvek se nepromlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 161.
(2) Nárok na náhradu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby, za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby a náhradu nákladů na výživu pozůstalých se nepromlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 161.
(3) Jestliže účastník řízení uplatnil svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí.
@@ -2531,7 +2561,7 @@
#### Zajetí a nezvěstnost
(1) Zajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják v zahraniční operaci upadl do moci nepřítele.
(1) Zajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják upadl do moci nepřítele.
(2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje, pokud
@@ -2621,6 +2651,10 @@
Žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání, lze poskytnout naturální a peněžní náležitosti. Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, výši a způsob poskytování naturálních a peněžních náležitostí.
##### § 166a
Ministerstvo přiznává občanům České republiky, kteří se zaváží požádat o povolání do služebního poměru vojáka a setrvat v něm po určenou dobu, stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Přitom postupuje podle ustanovení o stipendiích hrazených z dotací nebo příspěvků podle zákona o vysokých školách^57) a § 60 přiměřeně.
##### § 167
#### Zrušovací ustanovení
@@ -2802,3 +2836,9 @@
^53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
^54) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
^55) § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 363, 365, 366 a 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
^56) Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.
^57) § 91 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
2017-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2016-09-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2016-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2015-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2015-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2012-05-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2012-03-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2011-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2010-07-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2009-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2009-09-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2009-06-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
2008-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2007-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2005-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
2002-06-27
Zákon č. 221/1999 Sb.
2002-04-11
Zákon č. 221/1999 Sb.
2000-12-31
Zákon č. 221/1999 Sb.
1999-11-30
Zákon č. 221/1999 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu