LegalizeHistorie novel
Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
3 verzí
· 2000-07-21
2015-06-30
Zákon č. 217/2000 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 217/2000 Sb.
Změny ze dne 2006-12-31
@@ -1,228 +1,4 @@
# Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
## ČÁST PRVNÍ
#### Změna zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
##### Čl. I
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění takto:
- 1. § 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
##### 㤠2
Tento zákon neupravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní právní předpis.^1)
^1) Například zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.“.
- 2. V § 3 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
- 3. V § 4 odst. 2 na konci věty první se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.“, ve větě druhé se za slova „se nepovažují“ vkládá slovo „další“ a slova „podle zvláštních předpisů“ se zrušují.
- 4. V § 4 odstavec 4 zní:
„(4) Mzda přísluší nejméně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákoníkem práce.“.
- 5. V § 4 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
„(5) Je-li statutární orgán zaměstnancem, určuje mu mzdu orgán, který jej do funkce jmenuje nebo volí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^3a)
^3a) Například § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
- 6. V § 4 odst. 6 se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „nebo zákoníku práce“.
- 7. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
##### 㤠4a
#### Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
(1) Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(2) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
(3) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
(4) Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.
(5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.“.
- 8. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4) a 4a) zní:
##### 㤠5
#### Mzda a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas^4) přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen „dosažená mzda“) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.
(2) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší. V kolektivní nebo v pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas^4a) nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.
^4) § 83 odst. 6 zákoníku práce.
^4a) § 96 odst. 1 zákoníku práce.“.
- 9. V § 6 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 4b) znějí:
„(1) Za dobu práce ve svátek^4b) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
(2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
^4b) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.“.
- 10. § 7 včetně nadpisu zní:
##### 㤠7
#### Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci
Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády; v kolektivní smlouvě lze stanovit jinou výši uvedeného příplatku.“.
- 11. V § 8 odstavec 1 zní:
„(1) Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, za níž přísluší nižší mzda, z důvodu
- a) ohrožení nemocí z povolání,
- b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
- c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
- d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku. Okruh důvodů podle písmen a) až d) lze v kolektivní smlouvě rozšířit o další důvody převedení na jinou práci a pro tyto další důvody lze sjednat jinou výši doplatku ke mzdě.“.
- 12. V § 8 odst. 3 se slova „České republiky a vláda Slovenské republiky“ zrušují.
- 13. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.“.
- 14. § 10 včetně nadpisu zní:
##### 㤠10
#### Splatnost mzdy
(1) Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.“.
- 15. V § 11 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní:
„(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích.^4c) Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr.
^4c) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb.“.
- 16. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro zaokrouhlování mzdy v cizí měně platí přiměřeně ustanovení věty první.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
- 17. V § 11 odstavec 3 zní:
„(3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.“.
- 18. V § 11 odst. 6 se slova „na jeho účet u československého peněžního ústavu“ nahrazují slovy včetně poznámek pod čarou č. 5a) a 5b) „na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky^5a) nebo spořitelního či úvěrního družstva,^5b) a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín
^5a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
^5b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.“.
- 19. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Pro přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy.“.
- 20. § 12 zní:
##### 㤠12
#### Srážky ze mzdy
(1) Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen
- a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
- b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
- c) zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
- d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
- e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
- f) náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
- g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
- h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek ze mzdy stanoví vláda nařízením.“.
- 21. V § 13 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 6) a 6a) zní:
„(3) Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce a služby ostatním odběratelům,^6) obvyklé ceně^6a) nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce a služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.
^6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
^6a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.“.
- 22. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek a příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci podle tohoto zákona.“.
- 23. V § 14 odstavec 2 zní:
„(2) Vláda stanoví nařízením minimální mzdové tarify odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a vyjádřené tarifními stupni, popřípadě podmínky pro určení minimálních mzdových tarifů a jejich výše.“.
- 24. V § 15 se slova „jedné desetiny hodinové minimální mzdy“ nahrazují slovy „20 % průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti na pracovišti nebo 10 % průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti mimo pracoviště“.
- 25. § 16 zní:
##### 㤠16
(1) Zaměstnavatel může určit množství práce a požadované tempo. Přitom je povinen vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnanců, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo lze stanovit též normou spotřeby práce.
(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky uvedené v odstavci 1 a předpoklady pro uplatnění norem spotřeby práce byly vytvořeny před zahájením práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen seznámit zaměstnance s požadovaným množstvím práce, s pracovním tempem, případně s normami spotřeby práce před zahájením práce a nesmí je zpětně měnit.
(3) Množství požadované práce a pracovního tempa a zavádění a změny norem spotřeby práce určuje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem, není-li tato úprava provedena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele odborová organizace působí.“.
- 26. V § 17 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(7) U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci^11) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci.
^11) § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.“.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.
- 27. V § 17 odstavec 9 zní:
„(9) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy podle věty první odpovídající odpracované době.“.
- 28. V § 18 se na začátek odstavce 1 vkládá nová věta, která zní: „Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší.“.
- 29. V § 18 odstavec 2 zní:
„(2) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování mzdy, a do vnitřního mzdového předpisu, jestliže jím stanoví poskytování mezd. Neplatný je vnitřní mzdový předpis nebo jeho část, pokud nebyl vydán písemně nebo byl vydán v rozporu s právními předpisy.“.
- 30. § 19 zní:
##### 㤠19
Ustanovení § 4a odst. 1, § 10, 11 a 12 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.“.
- 31. § 20 se zrušuje.
- 32. § 22 zní:
##### 㤠22
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.“.
## ČÁST DRUHÁ
2000-12-31
Zákon č. 217/2000 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu