Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

• h) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy o splnění podmínek připojení a dopravy a zajištění podpůrných služeb,

• i) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě výrobny elektřiny.

(2) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby výrobny elektřiny a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti podmínek pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 36

Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny obsahuje

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

• b) dobu platnosti autorizace,

• c) termín zahájení a ukončení výstavby výrobny elektřiny včetně předpokládaného termínu uvedení výrobny elektřiny do provozu,

• d) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu a energetické účinnosti,

• e) údaj o umístění výrobny elektřiny,

• f) podmínky ochrany životního prostředí včetně ochrany ovzduší,

• g) údaje o palivových či jiných zdrojích,

• h) dodržení podmínek připojení a dopravy a zajištění podpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

(2) Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k udělené autorizaci.

(3) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu výroben elektřiny.

§ 37

Zánik autorizace na výstavbu výrobny elektřiny

Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny zaniká

• a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

• b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace na výstavbu výrobny elektřiny,

• c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

• d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace na výstavbu výrobny elektřiny,

• e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

• f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

§ 38

Výstavba přímého vedení

(1) Výstavba přímého vedení je možná pouze na základě autorizace, o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo na základě doložení prokázaného odmítnutí přístupu k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě.

(2) Autorizace na výstavbu přímého vedení se uděluje na základě vyhodnocení

• a) vlivu přímého vedení na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy,

• b) splnění finančních předpokladů k výstavbě přímého vedení,

• c) vlivu přímého vedení na životní prostředí.

(3) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na výstavbu přímého vedení účastníkem územního řízení a dotčeným státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.^7)

§ 39

Autorizace na výstavbu přímého vedení

(1) O udělení autorizace na výstavbu přímého vedení rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(2) Na udělení autorizace na výstavbu přímého vedení není právní nárok.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) V případě neudělení autorizace na výstavbu přímého vedení žadatel je seznámen s důvody neudělení autorizace a s postupem možného odvolacího řízení.

§ 40

Žádost o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení

(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

• b) doklady prokazující odmítnutí přístupu k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

• c) požadovanou dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby přímého vedení,

• d) základní údaje o přímém vedení v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

• e) předpokládané umístění přímého vedení,

• f) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,^8)

• g) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy o splnění podmínek připojení a dopravy,

• h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě přímého vedení.

(2) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby přímého vedení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu přímého vedení, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti podmínek pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 41

Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení obsahuje

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

• b) dobu platnosti autorizace,

• c) termín zahájení a ukončení výstavby přímého vedení včetně předpokládaného termínu zahájení provozu,

• d) základní údaje o přímém vedení v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy,

• e) údaj o umístění přímého vedení,

• f) podmínky ochrany životního prostředí,

• g) dodržení podmínek připojení a dopravy včetně vlivu přímého vedení na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

(2) Držitel autorizace na výstavbu přímého vedení je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k udělené autorizaci.

(3) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu přímých vedení.

§ 42

Zánik autorizace na výstavbu přímého vedení

Autorizace na výstavbu přímého vedení zaniká

• a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

• b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace na výstavbu přímého vedení,

• c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

• d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace na výstavbu přímého vedení,

• e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

• f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

§ 43

Povinnosti vlastníka přímého vedení

(1) Vlastník přímého vedení je povinen

• a) řídit se v souladu s uzavřenou smlouvou Pravidly provozování přenosové soustavy, Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy a dispečerským řádem,

• b) zajistit na své náklady připojení přímého vedení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

• c) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je přímé vedení připojeno; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,

• d) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

• e) poskytovat technické informace o přímém vedení provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy,

• f) umožnit při stavech nouze využití přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny příslušného technického dispečinku.

(2) O způsobu připojení přímého vedení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě rozhoduje provozovatel přenosové soustavy či příslušný provozovatel distribuční soustavy.

§ 44

Omezení dovozu elektřiny

(1) Ministerstvo může rozhodnout o omezení dovozu elektřiny fyzickým či právnickým osobám v případě, že

• a) může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob nebo věcí na území České republiky,

• b) práva a povinnosti výrobců elektřiny a oprávněných zákazníků nejsou v zemi, odkud se uskutečňuje dovoz, srovnatelná s právy a povinnostmi výrobců elektřiny a oprávněných zákazníků v České republice,

• c) vliv výrobců elektřiny na životní prostředí v zemi, odkud se uskutečňuje dovoz, není srovnatelný s vlivem výrobců elektřiny v České republice na životní prostředí.

(2) Na základě oznámení operátora trhu nebo provozovatele přenosové soustavy může do 1. ledna 2005 ministerstvo rozhodnout o omezení dovozu elektřiny ze zahraničí fyzickým či právnickým osobám v případě ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

§ 45

Elektrická přípojka

(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

(2) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

(3) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(4) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

(5) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

(6) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

(7) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

(8) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

(9) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(10) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(11) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více odběratelů z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

§ 46

Ochranná pásma

(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace	7 m,
2. pro vodiče s izolací základní	2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení	1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně	12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně	15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně	20 m,
e) u napětí nad 400 kV	30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV	2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence	1 m.

(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti

• a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,

• b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,

• c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,

• d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno

• a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

• b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

• c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

• d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

§ 47

Přeložky zařízení

(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

§ 48

Styk zařízení

(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

§ 49

Měření

(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy.

(2) Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy po předchozím projednání s provozovatelem přenosové soustavy nebo s příslušným provozovatelem distribuční soustavy.

(3) Výrobci, koneční zákazníci a obchodníci mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

(4) Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(6) Výrobci či koneční zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce nebo oprávněného zákazníka zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení a na svůj náklad zajišťuje udržování a pravidelné ověřování správnosti měření.

(8) Má-li výrobce nebo oprávněný zákazník nebo obchodník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce nebo oprávněného zákazníka nebo obchodníka do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(9) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

(10) Měření odběru elektřiny chráněnému zákazníku zajišťuje provozovatel příslušné distribuční soustavy včetně pravidelného ověřování správnosti měření.

(11) Má-li chráněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě jeho písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(12) Je-li na měřicím zařízení pro chráněného zákazníka zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou, přezkoušením nebo ověřením správnosti měření provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady chráněný zákazník. Druhy měřicích zařízení, způsob jejich instalace a umístění stanoví Pravidla provozování distribuční soustavy.

§ 50

Smlouva o dodávce elektřiny

(1) Smlouva o dodávce elektřiny se uzavírá na každé odběrné místo.

(2) Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat zejména

• a) výkon, množství, časový průběh a místo odběru elektřiny (dále jen „odběrový diagram“), a to i pro stavy nouze; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou,

• b) ceny nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh,

• c) způsob měření odebrané elektřiny,

• d) způsob přístupu příslušného provozovatele distribuční soustavy k měřicímu zařízení konečného zákazníka.

(3) Ke smlouvě o dodávce elektřiny je chráněný zákazník povinen doložit souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

§ 51

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy

(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je

• a) odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,

• b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za odebranou elektřinu včetně záloh,

• c) odběr při neplnění platebních povinností vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru,

• d) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

• e) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

• f) odběr měřicím zařízením,

• 1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

• 1. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

• 1. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele,

• g) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy.

(2) Při neoprávněném odběru je odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v podmínkách připojení a dopravy a v podmínkách připojení a dodávek pro chráněné zákazníky.

§ 52

Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy

(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny je

• a) dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,

• b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,

• c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

• d) dodávka měřicím zařízením,

• 1. které nezaznamenává dodávku nebo zaznamenává dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

• 1. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

• 1. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,

• e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.

(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v podmínkách připojení a dopravy.

§ 53

Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny

Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy nebo v rozporu s dispečerským řádem nebo doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny, přenos a distribuce bez licence a doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o dopravě elektřiny.

§ 54

Stav nouze

(1) Stavem nouze v elektroenergetice je omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území České republiky nebo její části v důsledku

• a) živelních událostí,

• b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,^10)

• c) havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,

• d) smogové situace podle zvláštních předpisů,

• e) teroristického činu.

(2) Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a oznamuje ministerstvu.

(3) Týká-li se stav nouze určité části území státu, vyhlašují jej v regionálních sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení příslušní provozovatelé distribučních soustav a oznamují provozovateli přenosové soustavy a ministerstvu.

(4) Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni odběratelé a všechny fyzické či právnické osoby podnikající v elektroenergetice povinni podřídit se omezení spotřeby nebo dodávky elektřiny.

(5) Při stavech nouze je provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy oprávněn využívat v nezbytném rozsahu výrobních a odběrných zařízení odběratelů.

(6) Likvidaci následků stavu nouze v elektrizační soustavě řídí provozovatel přenosové soustavy.

(7) Likvidaci následků stavů nouze na určité části území státu řídí příslušní provozovatelé distribučních soustav.

(8) Postup v případě, že hrozí nebo existuje stav nouze, a při předcházení stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze v elektrizační soustavě stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Plynárenství

§ 55

Trh s plynem

(1) Na území České republiky je organizován trh s plynem na základě sjednaného přístupu k přepravní soustavě a regulovaného přístupu k distribučním soustavám a autorizačního přístupu k výstavbě vybraných plynových zařízení podle podmínek stanovených tímto zákonem s cílem zajistit spolehlivé a hospodárné zásobování plynem při zajištění ochrany životního prostředí.

(2) Trh s plynem je otevírán postupně takto:

• a) od 1. ledna 2005 v rozsahu nejméně 28 % celkové roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele plynu budou mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na výrobu elektřiny, spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, minimálně však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím kalendářním roce naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 15 mil. m^3, a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto zákazníků,

• b) od 10. srpna 2008 v rozsahu nejméně 33 % celkové roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele plynu budou mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na výrobu elektřiny, spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, minimálně však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím kalendářním roce naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 5 mil. m^3, a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto zákazníků.

(3) Podrobnosti otevírání trhu s plynem stanoví prováděcí právní předpis.

§ 56

Účastníci trhu s plynem

(1) Účastníci trhu s plynem jsou

• a) výrobci,

• b) provozovatel přepravní soustavy,

• c) provozovatelé distribučních soustav,

• d) provozovatelé podzemních zásobníků plynu,

• e) obchodníci s plynem,

• f) koneční zákazníci.

(2) Trh s plynem se uskutečňuje na těchto zařízeních plynárenské soustavy:

• a) výrobny plynu,

• b) přepravní soustava,

• c) distribuční soustavy,

• d) přímé plynovody,

• e) podzemní zásobníky plynu,

• f) plynovodní přípojky.

§ 57

Výrobce

(1) Výrobce má právo

• a) na připojení výrobny plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, pokud o to požádá a pokud splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství (dále jen „Pravidla provozu“), které stanoví prováděcí právní předpis,

• b) dodávat plyn na základě smlouvy provozovateli přepravní soustavy, příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo oprávněnému zákazníkovi,

• c) omezit nebo přerušit dodávku plynu v nezbytném rozsahu v těchto případech:

• 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

• 1. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

• 1. při neoprávněném odběru plynu,

• 1. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

• 1. při provádění plánovaných rekonstrukcí a oprav na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 5 je výrobce povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(3) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce oznamovací povinnost podle odstavce 2.

(5) Výrobce je dále povinen

• a) zajistit na své náklady připojení výrobny plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě,

• b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu,

• c) poskytovat provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro výrobu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

• d) zajistit na své náklady instalaci měřicího zařízení po předchozím souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je připojen,

• e) zajistit měření množství plynu dodávaného do přepravní soustavy či distribuční soustavy, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• f) navrhovat ceny za prodej plynu dodávaného do přepravní či distribuční soustavy,

• g) účtovat odděleně za výrobu plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

• h) vypracovávat bilanci výroby a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• i) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně je upřesňovat,

• j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu, a řídit se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky, který stanoví prováděcí právní předpis.

§ 58

Provozovatel přepravní soustavy

(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo

• a) odmítnout přístup do soustavy v rozsahu stanoveném v § 55 na základě nedostatku kapacity v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu, v případech uvedených v § 75 nebo na základě vážných ekonomických a finančních obtíží se smlouvami, ve kterých se zákazník zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), či pokud by tyto podmínky mohly nastat,

• b) odmítnout přístup do soustavy u dodávek ze státu, ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice,

• c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

• d) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

• e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním plynárenské soustavy,

• f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

• g) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

• h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení plynárenských podnikatelů, pro něž přepravuje plyn,

• i) omezit nebo přerušit přepravu plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech:

• 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

• 1. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

• 1. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,

• 1. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,

• 1. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

• 1. při neoprávněném odběru plynu.

(2) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo není-li v případě podle odstavce 1 písm. i) bodu 4 dodržena kvalita dodávek plynu stanovená prováděcím právním předpisem.

(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

• a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj přepravní soustavy,

• b) zajistit dodávku na základě uzavřených smluv za regulované ceny a ve stanovené kvalitě těm chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu, a to na základě uzavřené smlouvy pro každé odběrné místo,

• c) zajistit přepravu plynu na základě písemně uzavřených smluv,

• d) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,

• e) zajišťovat stejné podmínky pro sjednaný přístup k přepravní soustavě,

• f) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

• g) zajišťovat měření na úrovni přepravní soustavy, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• h) navrhovat rámcové podmínky realizace přepravy plynu a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení,

• i) účtovat odděleně za přepravu plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

• j) vypracovávat bilanci přepravní soustavy a bilanci krytí potřeby chráněných zákazníků a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• k) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně jej upřesňovat,

• l) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,

• m) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení přepravní soustavy a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

• n) umožnit přístup do přepravní soustavy podle § 55,

• o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,

• p) zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu,

• r) zajišťovat dovoz plynu z různých zdrojů,

• s) vyhlašovat stav nouze na plynárenské soustavě České republiky,

• t) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze.

§ 59

Provozovatel distribuční soustavy

(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo

• a) odmítnout přístup do soustavy v rozsahu stanoveném v § 55 na základě nedostatku kapacity v případech, které jsou v rozporu s Pravidly provozu, v případech uvedených v § 75 nebo na základě vážných ekonomických a finančních obtíží se smlouvami odeber nebo plať, či pokud by tyto potíže mohly nastat,

• b) odmítnout přístup do soustavy u dodávek ze státu, ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice,

• c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

• d) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

• e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,

• f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

• g) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

• h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu,

• i) omezit nebo přerušit distribuci a dodávku plynu podle uzavřené smlouvy v těchto případech:

• 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

• 1. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

• 1. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,

• 1. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

• 1. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

• 1. při neoprávněném odběru plynu.

(2) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce a dodávky plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci a dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo není-li v případě podle odstavce 1 písm. i) bodu 4 dodržena kvalita dodávek plynu stanovená prováděcím právním předpisem.

(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

• a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

• b) zajistit distribuci plynu a dodávku chráněným zákazníkům na základě uzavřených smluv, za regulované ceny a ve stanovené kvalitě, a to na základě uzavřené smlouvy pro každé odběrné místo,

• c) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,

• d) zajistit stejné podmínky pro regulovaný přístup k distribuční soustavě,

• e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

• f) zajišťovat měření na úrovni distribuční soustavy, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• g) navrhovat podmínky úhrad za distribuci plynu a dodávku chráněným zákazníkům a předávat je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení,

• h) účtovat odděleně za distribuci a dodávku plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

• i) vypracovávat bilanci distribuční soustavy a bilanci krytí chráněných zákazníků a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• j) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně je upřesňovat,

• k) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,

• l) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení distribuční soustavy a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

• m) umožnit regulovaný přístup do distribuční soustavy podle § 55,

• n) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,

• o) zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným zákazníkům,

• p) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy.

§ 60

Provozovatel podzemního zásobníku plynu

(1) Provozovatel podzemního zásobníku plynu má právo

• a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu podzemního zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

• b) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

• c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním podzemního zásobníku plynu,

• d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,

• e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

• f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:

• 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

• 1. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

• 1. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,

• 1. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,

• 1. při neoprávněném odběru plynu.

(2) Jestliže není schválena územně plánovací dokumentace nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b).

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele podzemního zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele podzemního zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel podzemního zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5.

(8) Provozovatel podzemního zásobníku plynu je dále povinen

• a) zajistit spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu,

• b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,

• c) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

• d) zajistit měření množství uskladněného a vyskladněného plynu, včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytné údaje Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• e) účtovat odděleně za uskladňování plynu, a to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,

• f) vypracovávat bilanci podzemního zásobníku plynu a předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,

• g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán podzemního zásobníku plynu, zaslat jej ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně jej upřesňovat,

• h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,

• i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení podzemního zásobníku plynu a řídí se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky.

§ 61

Obchodník s plynem

(1) Obchodník s plynem má právo nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem s výjimkou chráněných zákazníků.

(2) Obchodník s plynem je povinen

• a) řídit se Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,

• b) předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv.

§ 62

Oprávněný zákazník

(1) Oprávněný zákazník má právo na

• a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo příslušné distribuční soustavě při dodržení podmínek Pravidel provozu,

• b) volbu dodavatele plynu,

• c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo příslušné distribuční soustavy umožňují,

• d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Oprávněný zákazník je povinen

• a) zajistit na své náklady připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní soustavě nebo příslušné distribuční soustavě,

• b) řídit se při připojení k přepravní soustavě nebo příslušné distribuční soustavě Pravidly provozu,

• c) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, ke které je připojen; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další podrobnosti měření stanoví Pravidla provozu,

• d) zajistit přístup k měřícím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,

• e) řídit se pokyny technických dispečinků,

• f) předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv,

• g) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

§ 63

Chráněný zákazník

(1) Chráněný zákazník má právo

• a) na připojení svého odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky, které stanoví Pravidla provozu,

• b) na zajištění dodávky plynu za regulované ceny,

• c) na zajištění dodávky plynu v kvalitě stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Chráněný zákazník je povinen

• a) podílet se podle výše požadované dodávky plynu na účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky ve výši vypočtené způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

• b) řídit se při připojení k distribuční soustavě Pravidly provozu,

• c) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,

• d) umožnit provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojen, instalaci měřicího zařízení a zajistit mu k němu přístup.

(3) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

• a) tuto dodávku chráněným zákazníkům umožnit,

• b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

• c) umožnit příslušnému provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.

(4) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

§ 64

Plynárenské dispečinky

(1) Sledování plánování dodávek a spotřeb plynu a přípravu řešení stavu nouze zajišťuje Ústřední plynárenský dispečink.

(2) Ústřední plynárenský dispečink je právnickou osobou, kterou jsou povinni na základě smlouvy o sdružení zřídit do 2 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona všichni provozovatelé podzemních zásobníků plynu, provozovatel přepravní soustavy a ti výrobci a provozovatelé distribučních soustav, kteří prodali za předchozí kalendářní rok více je 100 mil. m^3 zemního plynu.

(3) Ústřední plynárenský dispečink

• a) sleduje plánování dodávek a kapacit plynárenské soustavy s cílem předcházet stavům nouze,

• b) zpracovává na základě bilancí o přepravě, distribuci, výrobě, dodávkách, uskladnění plynu provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů podzemních zásobníků plynu, výrobců a obchodníků s plynem a vlastních analýz celkovou roční bilanci plynárenské soustavy a její vyhodnocení a předává ji ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu. Současně předává bilanci plynárenské soustavy plynárenským podnikatelům a obchodníkům s plynem.

(4) Ústřední plynárenský dispečink má právo

• a) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jejich bilance výroby, přepravy, distribuce, uskladnění a dodávek plynu, a to včetně vyhodnocení,

• b) vyžadovat havarijní plány od plynárenských podnikatelů.

(5) Ústřední plynárenský dispečink je povinen

• a) zpracovávat a předávat ministerstvu alespoň jednou měsíčně zprávu o bilancích plynárenské soustavy,

• b) sdělovat ministerstvu dodávky ze státu, ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků srovnatelné s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice,

• c) zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,

• d) poskytovat na vyžádání ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,

• e) vypracovat havarijní plán plynárenské soustavy České republiky a předat jej plynárenským podnikatelům.

(6) Ústřední plynárenský dispečink se řídí dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky.

(7) Podrobnosti o činnostech Ústředního plynárenského dispečinku, včetně předávání bilancí, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Rovnováhu mezi zdroji a spotřebou plynu a bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

(9) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny spolupracovat podle pravidel Dispečerského řádu plynárenské soustavy České republiky.

(10) Při stavech nouze na celém území státu podle § 73 a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků.

§ 65

Přímý plynovod

(1) Oprávněnému zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2) Dodavatel a oprávněný zákazník jsou oprávněni zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud jim byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen

• a) mít na výstavbu přímého plynovodu státní autorizaci podle tohoto zákona,

• b) řídit se Pravidly provozu,

• c) instalovat na své náklady měřicí zařízení po předchozím souhlasu provozovatele příslušné soustavy,

• d) řídit se pokyny technických dispečinků,

• e) předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv,

• f) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

§ 66

Plynovodní přípojka

(1) Plynovodní přípojka spojuje distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(4) Provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

§ 67

Výstavba vybraných plynových zařízení

(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou

• a) přímé plynovody,

• b) podzemní zásobníky plynu,

• c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,

• d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů.^11)

(5) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.^7)

(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

• b) požadovanou dobu platnosti autorizace,

• c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,

• d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,

• e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá předpisům na ochranu životního prostředí,^8)^,^9)

• f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,

• g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,

• h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení.

(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(8) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(9) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

• b) dobu platnosti autorizace,

• c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,

• d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,

• e) umístění vybraného plynového zařízení.

(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.

(12) Autorizace zaniká

• a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

• b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,

• c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

• d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

• e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

• f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

(13) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 68

Ochranná pásma

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

(3) Ochranná pásma činí

• a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu,

• b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

• c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

(4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

(5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

(6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

(7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 69

Bezpečnostní pásma

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

§ 70

Přeložky plynárenských zařízení

(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak.

(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

§ 71

Měření

(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

(2) Měřicí zařízení i jeho instalace musí být v souladu s Pravidly provozu, která stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Výrobci a koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s Pravidly provozu po předchozím projednání s příslušným provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5) Výrobci, koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(6) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy.

(7) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce, oprávněného zákazníka nebo provozovatele podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(8) Má-li výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce, konečného zákazníka či provozovatele podzemního zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(9) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu.

(10) Odběr plynu chráněnému zákazníkovi měří provozovatel soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení tohoto zákazníka připojeno, vlastním měřicím zařízením, zajišťuje na svůj náklad jeho instalaci, zapojení a pravidelnou údržbu a ověření správnosti měření.

(11) V případě poruchy měřicího zařízení se určí množství odebraného plynu podle Pravidel provozu.

(12) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy.

§ 72

Náležitosti smluv o dodávce plynu konečným zákazníkům

Smlouva na dodávku plynu konečným zákazníkům musí být uzavřena písemně samostatně na každé odběrné místo a musí obsahovat

• a) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,

• b) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu provozovatele přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy k měřicímu zařízení,

• c) množství a časový průběh odběru plynu pro konečné zákazníky, jejichž roční odběr je vyšší než 60 tis. m^3,

• d) souhlas vlastníka dotčené nemovitosti v případě, že se jedná o nově zřízené odběrné zařízení.

§ 73

Stav nouze

(1) Stavem nouze v plynárenství se rozumí omezení nebo přerušení dodávek plynu na celém území České republiky nebo její části v důsledku

• a) živelních událostí,

• b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,^10)

• c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,

• d) dlouhodobého nedostatku zdrojů plynu,

• e) teroristického činu.

(2) Vyhlášení a ukončení stavu nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje ministerstvu a Správě státních hmotných rezerv.

(3) Týká-li se stav nouze pouze určité části území státu, vyhlášení a ukončení takového stavu nouze vyhlašuje příslušný provozovatel distribuční soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje ministerstvu, provozovateli přepravní soustavy a Správě státních hmotných rezerv.

(4) Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni zákazníci a všichni držitelé licencí v plynárenství povinni podřídit se omezení spotřeby plynu podle pokynů provozovatele přepravní soustavy v případě podle odstavce 2 nebo provozovatele distribuční soustavy v případě podle odstavce 3.

(5) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

(6) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování plynem, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu a distribuci, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.

(7) Odstranění havárií a obnovení dodávek podle předchozího odstavce koordinuje provozovatel přepravní soustavy v případě podle odstavce 2 nebo provozovatel distribuční soustavy v případě podle odstavce 3.

(8) Podrobnosti postupu při předcházení, vzniku a odstraňování následků stavu nouze, rozsah a způsob omezení spotřeby plynu a obsah havarijních plánů stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Při vyhlášení stavu nouze nebo předcházení jeho vzniku je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.

§ 74

Neoprávněný odběr

(1) Neoprávněným odběrem plynu je

• a) odběr bez uzavřené smlouvy na dodávku plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na dodávku plynu,

• b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu platby za odebraný plyn včetně záloh,

• c) odběr bez měřicího zařízení,

• d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,

• e) odběr měřicím zařízením,

• 1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

• 1. které nebylo připojeno příslušným plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení nebylo příslušným podnikatelem schváleno,

• 1. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 71 odst. 6,

• f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu.

(2) Při neoprávněném odběru je zákazník povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu prokazatelně stanovit, je náhrada škody vypočtena podle Pravidel provozu.

§ 75

Omezení dovozu plynu

(1) Ministerstvo může zakázat nebo omezit dovoz plynu ze zahraničí fyzickým nebo právnickým osobám v případě, že

• a) může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob nebo věcí na území České republiky,

• b) práva a povinnosti dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků nejsou v zemi, odkud se dovoz uskutečňuje, srovnatelné s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České republice.

(2) Plyn lze do České republiky dovážet, jen je-li jeho přeprava uskutečňována přepravní soustavou a je-li umožněna do celého území České republiky.

Díl 3

Teplárenství

§ 76

Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému odběrateli, který

• a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou koncepcí,^11)

• b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

• c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.

(3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo

• a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

• b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota, tlak, tlakový rozdíl a hmotnostní nebo objemový průtok,

• c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

• d) cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

• e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení. Pravidla pro rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

• a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

• b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

• c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

• d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

• e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,

• f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,

• g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

• h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,

• i) při neoprávněném odběru.

(5) Držitel licence na rozvod má právo

• a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením^7) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

• b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení,

• c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník dotčené nemovitosti,

• d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

• e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

• f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b).

(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4.

(7) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a).

(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

• a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

• b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,

• c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

• d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

• e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

• f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

• g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.^5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

§ 77

Odběratel tepelné energie

(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

• a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,

• b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

• c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

• d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.^11)

(2) Odběratel se podílí na nákladech spojených s připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4.

(4) Odběratel je povinen při změně parametrů teplonosné látky v souladu s územní energetickou koncepcí^11) nebo v zájmu technického rozvoje upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.