Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence.

(6) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

(7) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni tuto dodávku nadále strpět.

(8) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.

§ 78

Měření

(1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.^12) Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(4) Držitel licence má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci, odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.

(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby, vytápění a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní předpis.

§ 79

Tepelná přípojka

(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.

(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.

(4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

§ 80

Výkup tepelné energie

(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat

• a) tepelnou energii

• 1. získanou z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst. 1 a z tepelných čerpadel,

• 1. vznikající jako vedlejší produkt při technologických procesech,

• 1. získanou z ekologického spalování odpadů,

• b) tepelnou energii z kombinované výroby elektřiny a tepla jenom u tepelných sítí s dodávkami ze zdrojů vyrábějících pouze tepelnou energii.

(2) Povinnost výkupu tepelné energie nevzniká,

• a) je-li potřeba tepelné energie uspokojena podle odstavce 1 písm. a),

• b) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů,

• c) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení v místě připojení.

(3) Vynaložené náklady spojené s připojením zdroje tepelné energie podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.

§ 81

Výstavba zdrojů tepelné energie

(1) Výstavba nových zdrojů tepelné energie pro dodávku do rozvodného tepelného zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu 30 MWt a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

(2) Novým zdrojem tepelné energie se pro účely autorizace rozumí

• a) výstavba zcela nové výrobní jednotky, nebo

• b) rekonstrukce technologické části stávajícího zdroje, která přináší změnu paliva nebo základních technických parametrů, instalovaného výkonu či druhu výstupní teplonosné látky.

(3) Na výstavbu zdrojů tepelné energie pro individuální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytech a rodinných domcích se autorizace neuděluje.

(4) Na udělení autorizace není právní nárok.

§ 82

Autorizace na výstavbu zdrojů

(1) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo podle § 81 na základě písemné žádosti.

(2) Předpokladem pro udělení autorizace je posouzení

• a) souladu s územní energetickou koncepcí,^11)

• b) vlivu zdroje na životní prostředí,

• c) využití místních a tuzemských palivových a energetických zdrojů,

• d) energetické účinnosti,

• e) zajištění finančních předpokladů na výstavbu,

• f) efektivnosti a hospodárnosti dostupných energetických zdrojů.^11)

(3) Autorizace se uděluje na dobu 5 let a na základě žádosti držitele autorizace se může prodloužit. Žádost o prodloužení platnosti autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie s odůvodněním je nutno podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Ministerstvo je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem při stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.^7)

(5) Autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie je nepřenosná na jinou osobu.

(6) V případě neudělení autorizace na výstavbu nového zdroje tepelné energie musí být žadatel seznámen s důvody neudělení autorizace a poučen o odvolání.

§ 83

Žádost o udělení autorizace

(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození, u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

• b) základní údaje o zdroji včetně technické koncepce, instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru tepelné energie,

• c) předpokládané umístění zdroje tepelné energie,

• d) požadovanou dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby a předpokládaný termín uvedení do provozu,

• e) posouzení vlivu na životní prostředí^8) a souladu s územní energetickou koncepcí,^11)

• f) souhlas orgánu ochrany ovzduší,^9)

• g) údaje o palivových či jiných zdrojích,

• h) vyhodnocení využití místních a tuzemských palivových či jiných zdrojů energie, zejména obnovitelných,

• i) průkaz finančních předpokladů k výstavbě zdroje tepelné energie.

(2) K žádosti připojí žadatel stanovisko správního úřadu vykonávajícího státní správu v místě stavby a odpovědného za územní energetickou koncepci^11) příslušného územního obvodu.

(3) Finančními předpoklady se rozumí schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby zdroje tepelné energie a schopnost zabezpečit plnění z toho vyplývajících závazků. Finanční předpoklady prokazuje žadatel zejména obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, úplnou účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu, pokud žadatel v předchozím ročním období vykonával podnikatelskou činnost.

(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84

Rozhodnutí o udělení autorizace

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu zdroje obsahuje zejména

• a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,

• b) základní údaje o zdroji včetně technické koncepce, instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru tepelné energie a jejich závaznost,

• c) umístění zdroje tepelné energie,

• d) dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín uvedení do provozu,

• e) podmínky ochrany životního prostředí,

• f) údaje o palivových či jiných zdrojích,

• g) podmínky pro využití místních a tuzemských palivových zdrojů energie, zejména obnovitelných.

(2) Držitel autorizace na výstavbu zdroje je povinen neprodleně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje, které mají vliv na udělenou autorizaci.

(3) Ministerstvo a správní úřad vykonávající státní správu v daném územním obvodu vedou evidenci udělených autorizací na výstavbu zdrojů tepelné energie.

§ 85

Zánik autorizace

Autorizace na výstavbu zdroje zaniká

• a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

• b) u fyzických osob smrtí držitele autorizace nebo prohlášením za mrtvého,

• c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

• d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

• e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

• f) rozhodnutím vydavatele autorizace na výstavbu zdroje pro závažné neplnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení autorizace,

• g) vstupem držitele autorizace do likvidace.

§ 86

Přeložky rozvodných tepelných zařízení

(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

§ 87

Ochranná pásma

(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení.

(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit držiteli licence přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je držitel licence před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

§ 88

Stav nouze

(1) Stavem nouze je omezení nebo přerušení dodávek tepelné energie na celém území státu nebo jeho části v důsledku

• a) živelní události,

• b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,^10)

• c) havárií na výrobních či rozvodných zařízeních,

• d) dlouhodobého nedostatku základních zdrojů, kterými jsou paliva, elektřina, voda,

• e) smogové situace podle zvláštních předpisů,

• f) teroristického činu.

(2) Při stavech nouze jsou všichni držitelé licence na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie i odběratelé povinni se podřídit omezení spotřeby. Držitelé licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů.

(3) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část správní úřad vykonávající státní správu v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem.

(4) Postup při vzniku a odstraňování následků stavu nouze stanoví prováděcí právní předpis.

§ 89

Neoprávněný odběr

(1) Neoprávněným odběrem tepla je

• a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

• b) odběr při opakovaném neplnění smluvené platební povinnosti včetně záloh,

• c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

• d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,

• e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4.

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA TŘETÍ

POKUTY

§ 90

(1) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit

• a) za porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1, § 10 odst. 4, § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 a 5, § 14 odst. 2 a 9, § 20, 50, § 64 odst. 2, § 72 a § 76 odst. 3 držitelům licence,

• b) za porušení povinností podle § 23 odst. 2, § 49 odst. 4, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 57 odst. 2, 3 a 5, § 64 odst. 2, § 71 odst. 5 držitelům licence na výrobu elektřiny a plynu,

• c) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 24 odst. 3, 5, 6 a 10, § 26 odst. 4, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 58 odst. 1 a 8, § 64 odst. 2, § 71 odst. 7, 8 a 10 a § 73 odst. 4 držitelům licence na provoz přenosové nebo přepravní soustavy,

• d) za porušování povinností nebo překročení oprávnění podle § 60 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2 a § 73 odst. 4 držitelům licence na uskladňování plynu v podzemním zásobníku,

• e) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 25 odst. 4, 6, 7 a 11, § 45 odst. 5, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 59 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2, § 66 odst. 4, § 71 odst. 7, 8 a 10, § 73 odst. 4, § 76 odst. 1, 4, 5 a 8, § 78 odst. 1 a 2, § 79 odst. 4, § 80 odst. 1 a § 88 odst. 2 držitelům licence na provoz distribučních soustav a rozvodů tepelné energie,

• f) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 76 odst. 1, 4 a 9, § 78 odst. 1 a 2, § 88 odst. 2 držitelům licence na výrobu tepelné energie,

• g) za neplnění povinností podle § 27 odst. 4 a 5 operátorovi trhu,

• h) za neplnění povinností podle § 64 odst. 5 Ústřednímu plynárenskému dispečinku.

(2) Pokutu jen do výše 1 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle odstavce 1 písm. a) až f) výrobcům, provozovatelům distribučních soustav a provozovatelům rozvodů tepelné energie, a to s výkonem do 2 MW.

(3) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 30 odst. 2 a § 61 odst. 2 držitelům licence na obchod s elektřinou a na obchod s plynem.

§ 91

(1) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností, zákazů a omezení podle § 3 odst. 3, § 10 odst. 7 a 9, § 28 odst. 3, § 29 odst. 5, § 46 odst. 8 až 10, § 49 odst. 4, § 51, 53, § 68 odst. 5 až 7, § 69 odst. 3, § 71 odst. 4 a 12, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2, § 77 odst. 8, § 78 odst. 3, § 79 odst. 3, § 87 odst. 4 a § 89 odst. 1 fyzickým a právnickým osobám.

(2) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 28 odst. 2, 3 a 4, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6 a § 73 odst. 4 oprávněným zákazníkům.

(3) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč lze uložit

• a) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 29 odst. 2, 5 a 6, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4, § 63 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6, § 73 odst. 4, § 77 odst. 5, § 78 odst. 4 a § 88 odst. 2 chráněným zákazníkům a odběratelům tepelné energie,

• b) za porušení povinností podle § 36 odst. 2 a § 84 odst. 2 držitelům autorizace na výstavbu výrobny elektřiny nebo zdroje tepla,

• c) za porušení povinností podle § 41 odst. 2 a § 67 odst. 9 držitelům autorizace,

• d) za porušení povinností podle § 43 odst. 1 vlastníku přímého vedení,

• e) za porušení povinností podle § 65 odst. 3 provozovateli přímého plynovodu.

(4) Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 29 odst. 3, § 63 odst. 3, § 77 odst. 7 a § 87 odst. 5 a 6 vlastníkům nemovitostí, do kterých je chráněným zákazníkům dodávána energie nebo v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám.

(5) Pokutu jen do výše 100 000 Kč lze uložit podle odstavců 1, 2 a 3 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou podnikatelskou činnost.

HLAVA ČTVRTÁ

STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE

§ 92

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví ústřední ředitel Státní energetické inspekce.

(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

(3) Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

Působnost

§ 93

(1) Státní energetická inspekce kontroluje dodržování

• a) tohoto zákona,

• b) zákona o hospodaření energií,^11)

• c) zákona o cenách^4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.^13)

(2) Státní energetická inspekce za porušení zákonů podle předchozího odstavce ukládá pokuty na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo na základě vlastního zjištění.

(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním právním předpisem.^14)

§ 94

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

• a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků,

• b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,

• c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje.

(2) Státní energetická inspekce je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^15)

(3) Státní energetická inspekce je na návrh Energetického regulačního úřadu povinna zahájit kontrolní řízení.

(4) Státní energetická inspekce předkládá Energetickému regulačnímu úřadu výsledky své kontrolní činnosti.

§ 95

Ukládání pokut

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

(2) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři roky.

(4) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů.^16)

HLAVA PÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 96

(1) V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.

(3) Lhůta pro podání odvolání k Energetickému regulačnímu úřadu při odmítnutí připojení elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě nebo při odmítnutí dopravy elektřiny je 15 dnů ode dne doručení zamítavého stanoviska provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

§ 97

(1) Rozhodl-li Energetický regulační úřad podle tohoto zákona ve věci soukromého práva,^17) může se ten, kdo je takovým rozhodnutím dotčen, obrátit po vyčerpání opravných prostředků se žalobou na soud, který ve věci rozhodne. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nabývá právní moci teprve marným uplynutím lhůty pro podání takové žaloby.

(2) Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu přiznán uplatňovaný nárok, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím dotčen, domáhat určovací žalobou výroku, že přiznaný nárok není po právu vůbec nebo zčásti.

(3) Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu uplatňovaný nárok zamítnut zcela nebo zčásti, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím dotčen, tohoto nároku domáhat žalobou na plnění zcela nebo zčásti.

(4) Žaloba musí být podána do 2 měsíců od doručení rozhodnutí o řádném opravném prostředku. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(5) Včasné podání žaloby má odkladný účinek, který trvá po dobu řízení před soudem. Právní mocí rozhodnutí soudu o věci samé pozbývá rozhodnutí Energetického regulačního úřadu právních účinků.

§ 98

Přechodná ustanovení

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Ode dne platnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii nelze uplatnit možnost omezení dovozu plynu podle § 75 odst. 2 vůči dodavatelům plynu, kteří mají sídlo na území států Evropské unie.

(6) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(7) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 23 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d), § 24 odst. 10 písm. e), § 25 odst. 11 písm. f) a odst. 12, § 27 odst. 7, § 35 odst. 4, § 40 odst. 4, § 54 odst. 8, § 55 odst. 3, § 57 odst. 1 písm. a), § 57 odst. 5 písm. j), § 64 odst. 7, § 67 odst. 13, § 73 odst. 8, § 76 odst. 3 písm. e), § 77 odst. 2, § 83 odst. 4, § 88 odst. 4, § 89 odst. 2.

(8) Energetický regulační úřad vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 9, § 7 odst. 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 11, § 17 odst. 7 a § 19.

(9) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 5.

(10) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(11) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(12) Výkon kontroly

• a) podle § 93 v objektech a zařízeních Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí Státní energetická inspekce způsobem dohodnutým ministerstvem s příslušnými ministerstvy a v souladu se zvláštními právními předpisy,^18)

• b) podle § 93 odst. 1 písm. a) týkající se ustanovení § 46, 68, 69 a 87 a § 93 odst. 1 písm. b) ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva obrany způsobem dohodnutým ministerstvem a Ministerstvem obrany v souladu se zvláštními právními předpisy.^18)

(13) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(14) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

§ 99

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

• 1. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 100

V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:

• „11. Energetický regulační úřad.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen

§ 101

Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se za slovo „ministerstev,“ vkládají slova „jiných správních úřadů,“.

• 1. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který zní:

㤠2c

Energetický regulační úřad

• a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti energetiky,

• b) vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a kontrolu cen v oblasti energetiky,

• c) vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných činností.“.

• 1. V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových předpisů v energetice.

(4) Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.^2)“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna živnostenského zákona

§ 102

V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:

Text ve sloupci 1 zní:

„Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“,

text ve sloupci 2 zní:

„úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů

§ 103

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 2 se za slovo „nerosty,^5)“ vkládá text „na dodávku plynu ve veřejném zájmu,^5a)“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 5a) zní:

„^5a) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).“.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 104

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.

Bezpečnostní pásma plynových zařízení

druh zařízení:	velikost pásma:
Podzemní zásobníky	250 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu
nad 5 m3 do 20 m3	20 m
nad 20 m3 do 100 m3	40 m
nad 100 m3 do 250 m3	60 m
nad 250 m3 do 500 m3	100 m
nad 500 m3 do 1 000 m3	150 m
nad 1 000 m3 do 3 000 m3	200 m
nad 3 000 m3	300 m
Plynojemy do 100 m3	30 m
nad 100 m3	50 m
Plnírny plynů (od technologie)	100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů	100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů	100 m
Kompresorové stanice (od technologie)	200 m
Regulační stanice vysokotlaké	10 m
Regulační stanice velmi vysokotlaké	20 m
Vysokotlaké plynovody
do DN 100	15 m
do DN 250	20 m
nad DN 250	40 m
Velmi vysokotlaké plynovody
do DN 300	100 m
do DN 500	150 m
nad DN 500	200 m

^1) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

^7) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

^9) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

^10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

^11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

^12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

^13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). § 13 zákona č. 406/2000 Sb.

^16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^17) § 7 odst. 1 občanského soudního řádu.

^18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.