Vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU

§ 1

Zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému

(1) Koordinací složek integrovaného záchranného systému (dále jen „složka“) při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.

(2) Koordinace složek spočívá v zajišťování následujících činností:

• a) vyhodnocení druhu a rozsahu mimořádné události a jí vyvolaných ohrožení za využití výsledků souběžně organizovaného průzkumu,

• b) uzavření místa zásahu a omezení vstupu osob na místo zásahu, jejichž přítomnost zde není potřebná,

• c) záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku, popřípadě jejich evakuace,

• d) poskytnutí neodkladné zdravotní péče zraněným osobám,

• e) přijetí nezbytných opatření pro ochranu životů a zdraví osob ve složkách (dále jen „síly“), které zahrnuje

• 1. rozdělení místa zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím, stanovení odpovídajícího režimu práce a způsobu ochrany života a zdraví sil včetně použití ochranných prostředků,

• 1. zohlednění zvláštností místa zásahu při činnosti složek, jako jsou technologie výrob, konstrukční a dispoziční řešení objektů, vlastností přítomných nebo vznikajících látek,

• 1. vytvoření týlu, podmínky pro odpočinek sil, stanovení odpovídajícího režimu jejich práce a odpočinku; pokud to velitelé nebo vedoucí složek (dále jen „vedoucí složky“) vyžadují, vytvoření společného materiálního a finančního zabezpečení složek,

• 1. přerušení záchranných prací, pokud jsou bezprostředně ohroženy životy a zdraví sil nebo záchrannými pracemi by vznikly závažnější nepříznivé následky než ty, které hrozí vzniklou mimořádnou událostí,

• f) přerušení trvající příčiny vzniku ohrožení vyvolaných mimořádnou událostí, například provizorní opravou, zamezením úniku nebezpečných látek, vyloučením nebo omezením provozu havarovaných zařízení,

• g) omezení ohrožení vyvolané mimořádnou událostí a stabilizace situace v místě zásahu, například hašením požárů, ochlazováním konstrukcí, ohraničením uniklých látek, odstraněním staveb a porostů nebo provedením terénních úprav,^1)

• h) přijetí odpovídajících opatření v místech, kde se očekávají účinky při předpokládaném šíření mimořádné události, které zajistí

• 1. průzkum šíření mimořádné události,

• 1. informování nebo varování obyvatelstva na území ve směru šíření mimořádné události, která je může ohrozit svými účinky,

• 1. evakuaci obyvatelstva, popřípadě též zvířat,

• 1. vyhledání zraněných nebo bezprostředně ohrožených osob,

• 1. ošetření zraněných osob,

• 1. poskytnutí pomoci osobám, které nelze evakuovat,

• 1. regulaci volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu a v jeho okolí,

• 1. střežení evakuovaného území a majetku,

• i) poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiženým osobám,

• j) poskytnutí neodkladné veterinární péče zraněným zvířatům,

• k) poskytování nutných informací příbuzným osob, které jsou výrazně postiženy mimořádnou událostí,

• l) podávání nezbytných informací o mimořádné události a o prováděných záchranných a likvidačních pracích sdělovacím prostředkům a veřejnosti,

• m) dokumentování údajů a skutečností za účelem zjišťování a objasňování příčin vzniku mimořádné události, a

• n) dokumentování záchranných a likvidačních prací, které obsahuje základní přehled o nasazených složkách a časový sled prováděných činností.

§ 2

Jednotlivé úrovně koordinace složek při společném zásahu

Koordinace složek při společném zásahu je prováděna

• a) velitelem zásahu^2) v místě nasazení složek a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen „místo zásahu“) na taktické úrovni,

• b) operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému^3) na operační úrovni, nebo

• c) starostou obce s rozšířenou působností, hejtmanem kraje a v Praze primátorem hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) nebo Ministerstvem vnitra^4) (dále jen „ministerstvo“) a ostatními správními úřady v případech stanovených zákonem^5) na strategické úrovni.

Koordinace složek na taktické úrovni

§ 3

Koordinace velitelem zásahu

(1) Koordinaci složek při společném zásahu v místě zásahu provádí velitel zásahu^6) sám nebo prostřednictvím jím zřízených výkonných orgánů, kterými jsou štáb velitele zásahu, velitelé sektorů a velitelé úseků.

(2) Není-li v místě zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem na druh mimořádné události přísluší řízení záchranných a likvidačních prací (dále jen „odpovědný orgán“) podle zvláštních právních předpisů,^7) zajistí jeho vyrozumění územně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (dále jen „operační a informační středisko“). Velitel jednotek požární ochrany řídí záchranné a likvidační práce v místě zásahu do příchodu odpovědného orgánu.

(3) Velitel zásahu

• a) organizuje záchranné a likvidační práce s ohledem na zásady koordinace složek podle § 1 a po konzultaci s vedoucími složek stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačních prací; při tom vychází z typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18),

• b) zajišťuje součinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, včetně označení velitele zásahu, náčelníka a členy štábu velitele zásahu a vedoucího složky (§ 4),

• c) ukládá příkazy^8) vedoucím složek; síly a prostředky složek nadále podléhají vedoucím složek,

• d) organizuje členění místa zásahu (§ 5),

• e) stanovuje v místě zásahu svého nástupce pro případ předání funkce velitele zásahu,

• f) organizuje spojení mezi místem zásahu a územně příslušným operačním a informačním střediskem při předávání informací (§ 6),

• g) vyhlašuje nebo upřesňuje pro místo zásahu odpovídající stupeň poplachu územně příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému (dále jen „poplachový plán“),

• h) povolává potřebné množství sil a prostředků složek na místo zásahu prostřednictvím územně příslušného operačního a informačního střediska, a

• i) organizuje součinnost složek s ostatními právnickými a fyzickými osobami poskytujícími osobní a věcnou pomoc, se správními úřady, s orgány obcí a jejich organizačními složkami.^9)

(4) Velitel zásahu řídí přímo

• a) osoby, které určil do funkcí, například náčelníka štábu velitele zásahu, velitele průzkumné skupiny, velitele sektoru, velitele úseku, a

• b) vedoucí složek, vyjma těch, kteří jsou pod přímým velením velitele sektoru nebo velitele úseku.

(5) Velitel zásahu odvolává

• a) osobu, kterou určil do funkce, pokud neplní nebo nemůže plnit úkoly; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci s přímým nadřízeným odvolaného v místě zásahu, a

• b) složku, která neplní nebo nemůže plnit svoje úkoly anebo pokud její síly a prostředky nejsou v místě zásahu potřebné.

(6) V případě, že velitel zásahu nemůže vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti, stává se velitelem zásahu

• a) nástupce, kterého určil v místě zásahu předem,

• b) jiný vedoucí složky, která provádí v místě zásahu převažující činnost, nebo

• c) zástupce odpovědného orgánu za podmínek uvedených v odstavci 2.

(7) Změna velitele zásahu se provádí tak, že odstupující velitel zásahu sdělí novému veliteli zásahu informace o situaci, cíli a prioritách postupu složek v místě zásahu a oznámí přímo podřízeným své odstoupení. Není-li účast odstupujícího velitele zásahu možná, nový velitel zásahu převzetí řízení zásahu oznámí sám. Nový velitel zásahu se ujme řízení zásahu prohlášením, že řízení zásahu přebírá a oznámí tuto skutečnost na územně příslušné operační a informační středisko. Zároveň poznamená tuto skutečnost ve zprávě o zásahu.

(8) Ve zprávě o zásahu se zaznamená čas změny velitele zásahu, jeho jméno a příjmení.

§ 4

Součinnost mezi vedoucími složek v místě zásahu

(1) Součinnost mezi vedoucími složek je zajišťována prostřednictvím

• a) velitele zásahu,

• b) velitele sektoru nebo velitele úseku, jejichž úkoly jsou ve vztahu k řízení součinnosti složek obdobné jako ve zvláštním právním předpisu,^10)

• c) štábu velitele zásahu, jehož vnitřní struktura je stanovena zvláštním právním předpisem,^11) nebo

• d) spojení.

(2) Vedoucí složky

• a) ohlašuje veliteli zásahu svoji přítomnost, množství sil a prostředků složky ihned poté, co se dostaví na místo zásahu,

• b) podřizuje se příkazům velitele zásahu, popřípadě velení velitele úseku nebo velitele sektoru (dále jen „nadřízený“), podává mu informace o plnění úkolů a o situaci v místě svého nasazení; v případě bezprostředního ohrožení života sil je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízených,

• c) předává řízení složky po dobu nepřítomnosti nástupci,

• d) oznamuje nadřízenému vznik situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení zdraví a života sil složek, a činí neodkladná opatření k ochraně jejich životů a zdraví, a

• e) předává veliteli zásahu potřebné podklady pro zpracování zprávy o zásahu.

(3) Velitel zásahu, náčelník a členové štábu velitele zásahu jsou označeni podle zvláštního právního předpisu.^12) Jejich označení zajišťuje Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“).

(4) Vedoucí složky je v místě zásahu označen reflexní vestou nebo rukávovou páskou. Toto označení vyjadřuje také jeho příslušnost ke složce. Každá složka si zabezpečuje označení sama.

§ 5

Organizace členění místa zásahu

(1) Velitel zásahu člení místo zásahu podle rozsahu mimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací organizačně na

• a) vnější zónu pro uzavření místa zásahu,

• b) nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,

• c) nástupní prostor,

• d) týlový prostor,

• e) dekontaminační prostor,

• f) prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených mimořádnou událostí,

• g) shromaždiště evakuovaných,

• h) prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,

• i) prostor pro umístění a identifikaci obětí,

• j) prostor předpokládaného šíření mimořádné události,

• k) úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků.

(2) Velitel zásahu stanoví místo pro

• a) velitelské stanoviště,

• b) stanoviště štábu velitele zásahu,

• c) informování sdělovacích prostředků, a

• d) informování o osobách postižených mimořádnou událostí.

§ 6

Koordinace složek s operační úrovní

(1) Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných z místa zásahu na územně příslušné operační a informační středisko odpovídá velitel zásahu. Informace obsahují údaje o

• a) situaci v místě zásahu,

• b) času zahájení a ukončení záchranných a likvidačních prací,

• c) nasazených silách a prostředcích složek, jejich potřebě, popřípadě o potřebě jiné pomoci, údaje o činnosti složek, osobní a věcné pomoci poskytované v místě zásahu,

• d) vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu,

• e) změně v obsazení funkce velitele zásahu,

• f) stavu záchranných a likvidačních prací v místě zásahu,

• g) zásadní změně situace v místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod,

• h) odjezdu složek z místa zásahu, a

• i) významných informacích poskytnutých veřejnosti.

(2) V případě potřeby součinnosti více složek předává ostatní složka^13) informace o vzniku mimořádné události územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, u kterého je vedena v územně příslušném poplachovém plánu.

Koordinace složek na strategické úrovni

§ 7

Účel koordinace

Koordinace složek na strategické úrovni se provádí za účelem

• a) zapojení sil a prostředků v působnosti ministerstva, ostatních ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů a starostů obcí s rozšířenou působností v souladu s potřebami záchranných a likvidačních prací, jakož i ochrany obyvatelstva podle ústředního poplachového plánu a poplachového plánu kraje v souladu s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem kraje, popřípadě s využitím zahraniční pomoci,

• b) stanovení priorit záchranných a likvidačních prací při rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu,

• c) zabezpečení materiálních a finančních podmínek^14) pro činnost složek při provádění záchranných a likvidačních prací, a

• d) zajištění návaznosti záchranných a likvidačních prací s opatřeními pro krizové stavy.

§ 8

Koordinace ministerstvem

(1) Ministerstvo provádí ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací prostřednictvím Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) podle § 7 odst. 3 zákona povoláváním a nasazováním sil, prostředků a koordinací pomoci^15) poskytované postiženému území z jiných krajů, ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a ze zahraničí.

(2) Při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací generální ředitelství

• a) zabezpečuje opatření ve prospěch záchranných a likvidačních prací z úrovně ministerstva, ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů,

• b) analyzuje a hodnotí situaci v postiženém území s využitím podkladů poskytovaných ostatními správními úřady a zpracovává návrhy na opatření,

• c) eviduje a sleduje účinnost nasazení sil a prostředků,

• d) organizuje ochranu obyvatelstva postiženého území,

• e) dokumentuje činnost a postup při provádění záchranných a likvidačních prací,

• f) zpracovává informace pro sdělovací prostředky,

• g) organizuje spojení ministerstva s postiženým územím, a

• h) udržuje a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby krajů a obcí prostřednictvím operačních a informačních středisek.

§ 9

Koordinace hejtmanem

(1) Hejtman koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.

(2) Krizový štáb kraje na krajské úrovni plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů hejtmana, přičemž stálá pracovní skupina krizového štábu kraje využívá pracoviště zřízeného u hasičského záchranného sboru kraje. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s příslušnými krizovými štáby sousedících krajů, krizovými štáby obcí s rozšířenou působností v kraji a s generálním ředitelstvím.

§ 10

Koordinace starostou obce s rozšířenou působností

(1) Starosta obce s rozšířenou působností koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; při tom vychází z havarijního plánu kraje nebo z vnějších havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.

(2) Krizový štáb obce s rozšířenou působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů starosty obce s rozšířenou působností. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s místem nebo místy zásahu, příslušným krizovým štábem kraje, krizovými štáby sousedících obcí s rozšířenou působností zasažených mimořádnou událostí a s generálním ředitelstvím.

§ 11

Krizový štáb kraje nebo krizový štáb obce s rozšířenou působností (dále jen „krizový štáb“) svolává jeho zřizovatel zejména při krizových stavech nebo při vyhlášení zvláštního stupně poplachu územně příslušného poplachového plánu^16) (dále jen „stupeň poplachu“). Pokud nelze postupovat podle věty prvé, může dát podnět ke svolání krizového štábu řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje, který může současně svolat stálou pracovní skupinu krizového štábu; o jejím svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu do jeho rozhodnutí.

ČÁST DRUHÁ

ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK

§ 12

(1) Operační středisko základní složky^17) vyhodnotí tísňovou komunikaci, která je mu doručena, a pokud

• a) řešení mimořádné události náleží do jeho věcné působnosti, vyžádá si v případě potřeby spolupráci další základní složky prostřednictvím jejího operačního střediska, nebo

• b) řešení mimořádné události nenáleží do jeho věcné nebo místní působnosti, předá přijaté informace operačnímu středisku základní složky, které je k řešení mimořádné události příslušné; pokud řešení této mimořádné události vyžaduje součinnost několika složek, předá přijaté informace také územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, jehož prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.

(2) Operační středisko základní složky může, pokud je to technicky možné, předat tísňovou komunikaci, kterou vyhodnotí podle odstavce 1 písm. b), přímo na základní složku, která je k řešení mimořádné události příslušná, nebo na operační středisko místně příslušné základní složky anebo na územně příslušné operační a informační středisko.

(3) Základní složky jsou informovány o nebezpečích vzniku mimořádných událostí prostřednictvím operačních a informačních středisek. Je-li to nutné pro provádění záchranných a likvidačních prací, operační a informační střediska informují o nebezpečích vzniku mimořádných událostí určené osoby dotčených správních úřadů s krajskou působností nebo s působností ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností, osoby z určených obcí^17a) a právnické a fyzické osoby určené havarijním plánem kraje.

(4) Operační a informační střediska si vyměňují informace s operačními středisky základních složek pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému a informace nutné pro vzájemnou spolupráci.

ČÁST TŘETÍ

PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK

§ 13

Operační a informační středisko plní následující úkoly:

• a) zajišťuje příjem tísňové komunikace na jednotném evropském tísňovém čísle 112 a národním tísňovém čísle 150,

• b) dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,

• c) spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému,

• d) udržuje spojení s operačními středisky základních složek a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,

• e) vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou událostí,

• f) předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené mimořádnou událostí organizačně vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a

• g) zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích podle zákona.^19)

ČÁST ČTVRTÁ

OBSAH DOKUMENTACE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU, ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE A PODROBNOSTI O STUPNÍCH POPLACHŮ POPLACHOVÉHO PLÁNU

§ 14

Obsah a zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému

(1) Dokumentací integrovaného záchranného systému je

• a) havarijní plán kraje (§ 25) a vnější havarijní plán (§ 26),

• b) dohoda o poskytnutí pomoci (§ 15),

• c) dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy (§ 16),

• d) dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek (§ 17),

• e) typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18), a

• f) územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému (dále jen „ústřední poplachový plán“) nebo poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje (dále jen „poplachový plán kraje“) (§ 19).

(2) Generální ředitelství zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. b) až e) a ústřední poplachový plán.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. a) až d) a poplachový plán kraje.

(4) Pokud některé dokumenty uvedené v odstavci 1 obsahují zvláštní^20) nebo utajované skutečnosti,^21) dělí se dokumentace integrovaného záchranného systému do ucelených samostatných částí, oddílů nebo kapitol takovým způsobem, aby byla chráněna jen příslušná část se zvláštní nebo utajovanou skutečností.

§ 15

Dohoda o poskytnutí pomoci

Dohodami o poskytnutí pomoci jsou

• a) písemné dohody o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání,^22) které uzavírá generální ředitelství nebo hasičský záchranný sbor kraje pro sestavení poplachových plánů a které stanovují rozsah poskytnutí pomoci ostatní složkou podle § 21 odst. 4 zákona,

• b) písemné dohody, kterými může hasičský záchranný sbor kraje nebo starosta obce předem sjednat způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci^23) pro potřebu záchranných a likvidačních prací, a

• c) dohody podle § 10 odst. 2 písm. e) zákona; jejich uzavření se zveřejňuje ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

§ 16

Dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy

(1) Složky zpracovávají vlastní dokumentaci o záchranných a likvidačních pracích, které prováděly v prvním nebo druhém stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu.

(2) Velitel zásahu zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro místo zásahu. Předá ji hasičskému záchrannému sboru kraje do 14 dnů od ukončení zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, je považována za zprávu o zásahu jím zpracovávaná zpráva o zásahu podle zvláštního právního předpisu.^24)

(3) Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostí, a je-li na tomto území více jak jedno místo zásahu. Předává ji hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, pokud záchranné a likvidační práce koordinovali.

(4) Zpráva o zásahu obsahuje údaje o vzniku mimořádné události, prováděných záchranných a likvidačních pracích, použitých silách, prostředcích, postupu složek v místě zásahu, následcích mimořádné události, velikosti škod a uchráněných hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo evakuovaných osob, údaje o poskytnuté osobní a věcné pomoci a grafické znázornění místa zásahu.

(5) Hasičský záchranný sbor zpracovává statistiku o mimořádných událostech spojených se společnými záchrannými a likvidačními pracemi složek podle zvláštního právního předpisu^25)^, ^26) tak, aby statistické výstupy byly využitelné pro analýzy mimořádných událostí podle § 25 odst. 2 písm. a) nebo podle zvláštního právního předpisu^27) anebo pro potřeby obnovy území postiženého mimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické potřeby složek nebo právnických a fyzických osob.

§ 17

Dokumentace o společných školeních, instruktážích a o cvičení složek

(1) Dokumentace o společných školeních, instruktážích složek^28) (dále jen „odborná příprava“) obsahuje téma a datum odborné přípravy, seznam a podpisy osob, které se jí účastnily, jména, příjmení a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.

(2) Dokumentace o cvičení^29) složek obsahuje zejména cíl, námět a účel cvičení, jméno a příjmení osoby, která je zodpovědná za organizaci cvičení, seznam zúčastněných složek a předpokládaný postup při provedení cvičení s časovými údaji. Uvedenou dokumentaci zpracovává hasičský záchranný sbor kraje nebo generální ředitelství. Dokumentaci o cvičení schvaluje před jeho provedením ten, kdo je oprávněn nařídit prověřovací cvičení nebo taktické cvičení podle § 17 odst. 3 zákona. Po provedení cvičení je dokumentace o cvičení doplněna o vyhodnocení cvičení a o přijaté závěry.

(3) Dokumentace o společné odborné přípravě a o cvičení složek se ukládá u jejího zpracovatele po dobu 5 let.

§ 18

Typové činnosti složek při společném zásahu

Typové činnosti složek při společném zásahu, které vydává generální ředitelství,^30) obsahují postup složek při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události.

§ 19

Územně příslušný poplachový plán

(1) Územně příslušný poplachový plán je uložen na územně příslušném operačním a informačním středisku a obsahuje

• a) spojení na základní a ostatní složky,

• b) přehled sil a prostředků ostatních složek, včetně přehledu sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací na základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami, jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na stupních poplachu; v přehledu sil a prostředků jsou zahrnuty také ty, které obec s rozšířenou působností, kraj nebo stát může využít na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,^31) nebo na základě jiných dohod,^32) a

• c) způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizových štábů,^33) právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu.

(2) Ústřední poplachový plán se použije při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací generálním ředitelstvím podle § 7 odst. 3 zákona.

(3) Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních prací provádí na krajské úrovni hasičský záchranný sbor kraje nebo hejtman v případech stanovených zákonem.^34)

(4) Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních prací provádí na úrovni obce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje nebo starosta obce s rozšířenou působností v případech stanovených zákonem^35) anebo pokud jsou záchranné a likvidační práce koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.

Podrobnosti o stupních poplachů

§ 20

(1) Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu uvedené v § 2.

(2) V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který je označen jako zvláštní, je stupněm nejvyšším.

(3) Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko^36) při prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační a informační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu.

§ 21

První stupeň poplachu

První stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

• a) mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky pro zásah,^37) jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m^2, nebo

• b) záchranné a likvidační práce provádí základní složky, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat.

§ 22

Druhý stupeň poplachu

Druhý stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

• a) mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m^2,

• b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky z kraje, kde mimořádná událost probíhá, nebo

• c) je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu.

§ 23

Třetí stupeň poplachu

(1) Třetí stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

• a) mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km^2, povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě, nebo

• b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů, nebo

• c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky.

(2) Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka hasičského záchranného sboru kraje oznamuje operační a informační středisko kraje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě žádosti velitele zásahu se oznamuje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje starostovi obce s rozšířenou působností.

§ 24

Zvláštní stupeň poplachu

(1) Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

• a) mimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km^2,

• b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně využití sil a prostředků z jiných krajů, popřípadě je nutno použít pomoc podle § 22 zákona nebo zahraniční pomoci,

• c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky, nebo

• d) společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni podle § 2 písm. c).

(2) Vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje oznamuje operační a informační středisko kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě rozhodnutí velitele zásahu se vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje oznamuje starostovi dotčené obce s rozšířenou působností.

(3) Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje operační a informační středisko kraje povolává a nasazuje síly a prostředky z kraje, koordinuje pomoc se sousedními kraji a informuje o vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje generální ředitelství. Obdobným způsobem koordinuje pomoc operační a informační středisko generálního ředitelství.

ČÁST PÁTÁ

ZÁSADY A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ HAVARIJNÍHO PLÁNU KRAJE A VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU

§ 25

Havarijní plán kraje

(1) Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.

(2) Havarijní plán kraje zpracovává hasičský záchranný sbor kraje za použití

• a) analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje,

• b) podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami,^38) a

• c) podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady,^39) jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.

(3) Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem jsou

• a) přehled zdrojů mimořádných událostí,

• b) přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území kraje, a

• c) předpokládané záchranné a likvidační práce.

(4) Způsob zpracování havarijního plánu kraje je uveden v příloze č. 1.

(5) Havarijní plán kraje se zpracovává v minimálně dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení havarijního plánu kraje se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje.

(6) Hasičský záchranný sbor kraje předá složkám, správním úřadům a obcím, které plní úkoly z havarijního plánu kraje, výpisy z havarijního plánu kraje pro rozpracování jejich činnosti pro případ vzniku mimořádných událostí.

Vnější havarijní plán

§ 26

(1) Vnější havarijní plán se zpracovává

• a) pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie^40) podle § 27 a

• b) pro objekty a zařízení,^41) u kterých je možnost vzniku závažné havárie^42) způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky^43) podle zvláštního právního předpisu.^26)^,^44)

(2) Vnější havarijní plán se zpracovává minimálně ve dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje.

§ 27

Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie

(1) Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie zpracovává hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,^45) u kterého je stanovena zóna havarijního plánování.^46)

(2) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého kraje (dále jen „dílčí část“) a předají je hasičskému záchrannému sboru kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie se stanovenou zónou havarijního plánování (dále jen „koordinující hasičský záchranný sbor“).

(3) Koordinující hasičský záchranný sbor sjednocuje postup příslušných hasičských záchranných sborů krajů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jeho změny, sestavuje vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování, projednává jej s držitelem povolení k jednotlivým činnostem (dále jen „držitel povolení“) a s dotčenými ústředními správními úřady.

(4) Zpracování vnějšího havarijního plánu nebo jeho dílčí části vychází z podkladů žadatele o povolení k jednotlivým činnostem (dále jen „žadatel o povolení“) a držitele povolení podle zvláštního právního předpisu^47) a dílčích podkladů připravených příslušnými krajskými úřady, složkami a obcemi.

(5) Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.

(6) Projednání vnějšího havarijního plánu s dotčenými obcemi a dotčenými správními úřady ve svém správním obvodu zabezpečuje příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Případné spory při jeho projednání řeší hejtman kraje, který koordinuje přípravu na řešení mimořádných událostí v kraji.^49)

(7) Koordinující hasičský záchranný sbor nebo hasičský záchranný sbor kraje, který zpracoval vnější havarijní plán, zajistí předání vyhotovení vnějšího havarijního plánu žadateli o povolení nebo držiteli povolení, ministerstvu, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a hasičským záchranným sborům krajů, do jejichž územního obvodu zasahuje zóna havarijního plánování.

(8) Obce, správní úřady s krajskou působností, správní úřady s okresní působností a složky uvedené ve vnějším havarijním plánu kraje a dotčené předpokládanou mimořádnou událostí obdrží od koordinujícího hasičského záchranného sboru po jednom vyhotovení výpisu z vnějšího havarijního plánu v rozsahu potřebném pro rozpracování jejich činnosti pro případ vzniku mimořádné události.

§ 28

(1) Havarijní plán kraje a vnější havarijní plán se zpracovávají a předávají vždy v listinné a elektronické podobě; výpisy z těchto plánů mohou být zpracovány a předány jen v elektronické podobě.

(2) Vnější havarijní plán se prověřuje minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením.^50)

(3) Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu, provádí se bezodkladně jejich aktualizace.

(4) Ucelené samostatné části havarijního plánu kraje, vnějšího havarijního plánu a výpisy z nich, které neobsahují zvláštní skutečnosti,^20) utajované skutečnosti^21) nebo skutečnosti, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti,^51) mohou být zveřejňovány, pokud to umožňuje zvláštní právní předpis.^52)

ČÁST ŠESTÁ

ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE A SPOJENÍ V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU

§ 29

Zásady způsobu krizové komunikace

(1) Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je organizována pro potřebu jednotlivých úrovní koordinace uvedených v § 2 mezi složkami, ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, správními úřady s krajskou působností nebo s působností ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností, orgány krajů a orgány obcí (dále jen „subjekty krizové komunikace“) a u každého z těchto subjektů.

(2) Ke krizové komunikaci slouží

• a) účelová telekomunikační síť ministerstva, která zabezpečuje hlasovou a datovou komunikaci a připojení hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému,

• b) hromadná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému provozovaná ministerstvem a její využití k běžnému provozu složek jako jediného radiokomunikačního prostředku se používá tam, kde byl ukončen přechod z radiokomunikačních technologií do hromadné sítě,

• c) veřejná pevná telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,

• d) veřejná mobilní telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,

• e) prostředky mobilní telekomunikační sítě vyčleněné k zajištění spojení orgánů krizového řízení a obcí,

• f) záložní rádiová síť v přímém režimu na určeném kmitočtu, případně v režimu umožňujícím propojení,

• g) spojky nebo vytvořená rádiová síť pro tranzitní přenos zpráv, které se použijí při selhání všech technologií, nebo

• h) mobilní telekomunikační sítě a zařízení, jejichž nasazení může povolit velitel zásahu nebo územně příslušné operační a informační středisko při nedostatečné kapacitě standardně používaných spojovacích prostředků.

(3) Pokud je to možné, zabezpečuje se v telekomunikačních sítích podle odstavce 2 písm. a) až e) identifikace účastnické stanice volajícího.

§ 30

Organizace spojení v integrovaném záchranném systému

(1) Vzájemné spojení subjektů krizové komunikace se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. e).

(2) Spojení mezi složkami v místě zásahu a z místa zásahu na operační a informační středisko se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. b) a d). Nelze-li postupovat podle věty prvé, spojení se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a písm. e) až h).

(3) Spojení mezi operačními středisky základních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až e). Nelze-li postupovat podle věty prvé, je zabezpečeno spojení podle § 29 odst. 2 písm. f) nebo g) tak, aby bylo vzájemně na sobě nezávislé.

(4) Spojení mezi operačním a informačním střediskem a operačními středisky, dispečinky nebo pracovišti ostatních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a d) a případně po schválení ministerstvem také podle § 29 odst. 2 písm. a) a b).

(5) Organizaci spojení pro zajištění vlastních činností složky provádí každá složka samostatně.

ČÁST SEDMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 31

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

§ 32

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 25, 27 a 28, která nabývají účinnosti dnem 30. června 2002.

Ministr:

Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 328/2001 Sb.

Způsob zpracování havarijního plánu kraje

(1) Havarijní plán kraje se člení na

A. informační část,

B. operativní část a

C. plány konkrétních činností.

(2) Havarijní plán kraje obsahuje textové dokumenty doplněné grafickou dokumentací, kterou tvoří mapy,^1) grafy a schémata.

A. Informační část

(1) Charakteristiku kraje tvoří část

• a) geografická,

• b) demografická,

• c) klimatická a hydrologická a

• d) popis infrastruktury.

(2) Pro jednotlivé druhy mimořádných událostí se uvedou skutečnosti zjištěné analýzou možného vzniku mimořádných událostí, ve které se uvede

• a) místo možného vzniku,

• b) pravděpodobnost vzniku,

• c) rozsah a ohrožení v závislosti na čase a dalších podmínkách,

• d) seznam obcí včetně přehledu o počtu jejich obyvatel a seznam právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu kraje,^2)

• e) ohrožení obyvatelstva,

• f) předpokládané škody,

• g) předpokládané následky vyvolané mimořádnou událostí,

• h) zásady pro provedení záchranných a likvidačních prací,

• i) předpokládané množství sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce,

• j) popis příslušné části (ke konkrétnímu druhu mimořádné události) struktury organizace havarijní připravenosti kraje včetně uvedení působnosti složek,

• k) popis využitelné části (ke konkrétnímu druhu a místu mimořádné události) systému vyrozumění a varování v rámci organizace záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva,

• l) možnosti asanace předpokládaných následků mimořádné události, s uvedením odpovědnosti za provedení jednotlivých asanačních opatření, a

• m) výčet mimořádných událostí, které přesahují hranice kraje nebo mohou vzniknout na území kraje anebo se mohou šířit z jiných krajů.

(3) Při možnosti vzniku jednoho druhu mimořádné události na více místech území kraje a za obdobných místních podmínek se podrobně popíše nejvíce nebezpečná varianta; u ostatních variant se uvedou pouze odlišnosti a specifika.

B. Operativní část

Síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce se s ohledem na pomoc vyžadovanou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona uvedou jen tehdy, pokud nejsou zahrnuty v poplachových plánech, přičemž poplachový plán kraje se k havarijnímu plánu kraje přiloží. Síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce, které nejsou zahrnuty v poplachovém plánu kraje, se uvedou s těmito údaji:

• a) pomoc poskytovaná sousedním krajům zahrnuje

• 1. mimořádné události, při nichž bude pomoc zpravidla realizována,

• 1. síly a prostředky určené k pomoci,

• 1. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich zapojení do záchranných a likvidačních prací a

• 1. odpovědnost za vyslání,

• b) pomoc, která může být poskytnuta ze sousedních krajů, zahrnuje

• 1. mimořádné události, při nichž bude zpravidla pomoc vyžadována,

• 1. síly a prostředky určené k pomoci,

• 1. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich zapojení do záchranných a likvidačních prací a

• 1. odpovědnost za vyslání,

• c) pomoc, která může být poskytnuta z ústřední úrovně, zahrnuje

• 1. mimořádné události, při nichž bude zpravidla pomoc vyžadována,

• 1. síly a prostředky určené k pomoci,

• 1. způsob povolání sil a prostředků určených k pomoci a jejich zapojení do záchranných a likvidačních prací a

• 1. odpovědnost za vyslání,

• d) způsob vyrozumění o mimořádné události a spojení.

C. Druhy plánů konkrétních činností

(1) Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje se zpracovává plán:

• a) vyrozumění,

• b) traumatologický,

• c) varování obyvatelstva,

• d) ukrytí obyvatelstva,

• e) individuální ochrany obyvatelstva,

• f) evakuace obyvatelstva,

• g) nouzového přežití obyvatelstva,

• h) monitorování,

• i) pohotovostní plán veterinárních opatření,^3)

• j) veřejného pořádku a bezpečnosti,

• k) ochrany kulturních památek,

• l) hygienických a protiepidemických opatření,

• m) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky,

• n) odstranění odpadů.

(2) Plán vyrozumění obsahuje způsob

• a) předání prvotní informace o mimořádné události,

• b) vyrozumění a povolání ostatních složek,

• c) informování hejtmana a starostů obcí s rozšířenou působností a

• d) podávání informací o mimořádné události krajskému úřadu, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, ostatním správním úřadům a obecním úřadům obcí, jichž se dotýká vyrozumění.

(3) Traumatologický plán obsahuje

• a) postupy zdravotnických zařízení^4) a správních úřadů a organizaci zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí nebo osobám provádějícím záchranné a likvidační práce, pokud byly v souvislosti s mimořádnou událostí zdravotně postiženy,

• b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a ukrývanému obyvatelstvu a

• c) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení.

(4) Plán varování obyvatelstva obsahuje

• a) přehled vyrozumívacích center a koncových prvků varování,

• b) způsob varování obyvatelstva o možném vzniku nebezpečí,

• c) varovný signál a jeho význam a náhradní způsob varování,

• d) způsob předání tísňových informací,

• e) způsob informování o ukončení nebezpečí ohrožení a

• f) rozdělení odpovědnosti za provedení varování obyvatelstva.

(5) Plán ukrytí obyvatelstva obsahuje

• a) zásady zabezpečení ukrytí,

• b) přehled stálých úkrytů po správních obvodech obcí s rozšířenou působností, s vyznačením typu úkrytu a kapacity ukrývaných osob,

• c) přehled o vhodných prostorech pro vybudování improvizovaných úkrytů a

• d) rozdělení odpovědnosti za ukrytí obyvatelstva.

(6) Plán individuální ochrany obyvatelstva obsahuje

• a) způsob improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla,

• b) množství a strukturu prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob a místa jejich uskladnění,

• c) zabezpečení a způsob provedení výdeje prostředků individuální ochrany a

• d) rozdělení odpovědnosti za provedení individuální ochrany obyvatelstva.

(7) Plán evakuace obyvatelstva obsahuje

• a) zásady provádění evakuace,

• b) rozsah evakuačních opatření,

• c) zabezpečení evakuace,

• d) orgány pro řízení evakuace a způsob jejich vyrozumění a

• e) rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace obyvatelstva.

(8) Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje

• a) nouzové ubytování,

• b) nouzové zásobování potravinami,

• c) nouzové zásobování pitnou vodou,

• d) nouzové základní služby obyvatelstvu,

• e) nouzové dodávky energií,

• f) organizování humanitární pomoci a

• g) rozdělení odpovědnosti za provedení opatření pro nouzové přežití obyvatelstva.

(9) Plán monitorování obsahuje

• a) přehled stacionárních a mobilních prostředků a jejich rozmístění,

• b) sledované veličiny pro monitorování,

• c) způsob vyhodnocování a předávání zjištěných hodnot a

• d) rozdělení odpovědnosti za provedení monitorování.

(10) Pohotovostní plán veterinárních opatření^3) obsahuje

• a) přehled připravených mimořádných veterinárních opatření a způsob jejich provádění,

• b) síly a prostředky k jejich zabezpečení,

• c) rozdělení odpovědnosti za jejich provedení a

• d) způsob provádění dezinfekce osob, zvířat a prostředků.

(11) Plán veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje

• a) způsob zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti a

• b) rozdělení odpovědnosti za provedení opatření na ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti.

(12) Plán ochrany kulturních památek obsahuje

• a) přehled movitých a nemovitých kulturních památek,

• b) způsob zabezpečení jejich ochrany před účinky havárií a

• c) rozdělení odpovědnosti za provedení ochrany kulturních památek.

(13) Plán hygienických a protiepidemických opatření obsahuje

• a) přehled připravených hygienicko-epidemiologických opatření,

• b) způsob jejich provádění,

• c) síly a prostředky k jejich zabezpečení,

• d) pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných infekčních nemocí a

• e) rozdělení odpovědnosti za provedení plánovaných hygienických a protiepidemických opatření.

(14) Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky obsahuje

• a) přehled spojení na hromadné informační prostředky,

• b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací,

• c) frekvence vysílání rozhlasových stanic,

• d) způsob ověření průniku tísňových informací,

• e) náhradní způsoby pro informování veřejnosti,

• f) formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva,

• g) organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska a

• h) rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky.

(15) Plán odstranění odpadů vzniklých při mimořádné události obsahuje

• a) způsob odstranění odpadů a složky provádějící odstranění odpadů,

• b) přehled skládek, spaloven a jiných zařízení na odstranění odpadů a nebezpečných odpadů,

• c) rozdělení odpovědnosti za odstranění odpadů a

• d) stanovení dozoru při odstranění odpadů.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2001 Sb.

Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu

(1) Pro potřeby zpracování vnějšího havarijního plánu se území zóny havarijního plánování rozdělí na sektory s až šestnácti pravidelnými výsečemi v závislosti na směru větru a na soustředné kruhy. V okolí jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie je středový prostor (zpravidla kruhový), ve kterém jsou příslušná a předem stanovená opatření uplatňována bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace. Přesný průběh hranic sektorů a středového prostoru se přizpůsobí místním územním a demografickým poměrům.

(2) Ochranná opatření mají formu plánů konkrétních činností pro příslušné sektory zóny havarijního plánování. Vymezení velikosti zóny havarijního plánování stanoví Státní úřad pro jadernou bezpečnost^1) na základě návrhu držitele povolení.^2)

(3) Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část obsahuje mapy,^3) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby vedení záchranných a likvidačních prací, směry možnosti šíření radioaktivních látek při radiační havárii apod.

(4) Vnější havarijní plán se člení na

A. informační část,

B. operativní část a

C. plány konkrétních činností.

A. Informační část

(1) Informační část obsahuje

• a) obecnou charakteristiku jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,

• b) charakteristiku území, zejména po stránce demografické, geografické a klimatické, a popis infrastruktury na území,

• c) seznam obcí včetně přehledu o počtu obyvatel a seznam právnických a podnikajících fyzických osob, které jsou zahrnuty do vnějšího havarijního plánu,

• d) výsledky analýz možných radiačních havárií a radiologických následků na obyvatelstvo, zvířata a životní prostředí,

• e) systém klasifikace radiačních havárií podle vnitřního havarijního plánu,

• f) požadavky na ochranu obyvatelstva a životního prostředí ve vztahu k zásahovým úrovním při radiační havárii,^4)

• g) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek k provádění potřebných činností a

• h) popis systému vyrozumění a varování, který obsahuje vazby na držitele povolení, a předávání informací v rámci organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.

(2) Ke zpracování částí uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) se využijí havarijní plány krajů.

B. Operativní část

(1) Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna držitelem povolení po vyrozumění o podezření na vznik nebo při potvrzení vzniku radiační havárie. Hasičský záchranný sbor kraje rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané radiační situaci a její očekávané časové posloupnosti. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na způsobu šíření uniklých radioaktivních látek.

(2) Operativní část obsahuje

• a) úkoly správních úřadů, obcí a složek, kterých se týkají opatření z vnějšího havarijního plánu,

• b) způsob koordinace řešení radiační havárie,

• c) kritéria pro vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení radiační havárie zjevně nepostačuje,

• d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků radiační havárie a

• e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků radiační havárie mimo zónu havarijního plánování a spolupráci správních úřadů a obcí, kterých se týkají opatření z vnějšího havarijního plánu.

C. Plány konkrétních činností

(1) Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje se zpracovává plán:

• a) vyrozumění,

• b) varování obyvatelstva,

• c) záchranných a likvidačních prací,

• d) ukrytí obyvatelstva,

• e) jodové profylaxe,

• f) evakuace osob,

• g) individuální ochrany osob,

• h) dekontaminace,

• i) monitorování,

• j) regulace pohybu osob a vozidel,

• k) traumatologický,

• l) pohotovostní plán veterinárních opatření,

• m) regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody,

• n) opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,

• o) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,

• p) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky.

(2) Plán vyrozumění, kterým se rozumí neprodlené předání informace o mimořádné události, obsahuje

• a) jména osob a názvy institucí, adresy a způsoby kontaktního spojení na

• 1. operační a informační střediska a operační střediska základních složek působící na území kraje,

• 1. příslušné zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu,

• 1. příslušné zaměstnance ostatních složek,

• 1. případné další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními,

• 1. další územní správní úřady a obce dotčené plánovanými opatřeními,

• 1. ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností dotčené plánovanými opatřeními,

• b) výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného držitelem povolení a

• c) činnosti každé zasahující složky a příslušných zaměstnanců kraje zařazených do krajských úřadů, zaměstnanců obcí s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu obce s rozšířenou působností a zaměstnanců obcí zařazených do obecního úřadu, která je prováděna po vyrozumění, například vyhlášení poplachu nebo zabezpečení svozu.

(3) Plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaném držitelem povolení, obsahuje

• a) hlavní způsob varování obyvatelstva včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat, a

• b) náhradní způsob varování obyvatelstva.

(4) Plán záchranných a likvidačních prací obsahuje

• a) potřebu předurčených sil a prostředků, která vychází z územně příslušného poplachového plánu,

• b) seznam složek určených k plnění úkolů při radiační havárii na jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie,

• c) způsob vyrozumění a povolání těchto složek,

• d) vybavenost ochrannými a technickými prostředky,

• e) předurčenost k plnění konkrétních úkolů včetně konkrétního možného nasazení,

• f) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,

• g) trasu příjezdu a odjezdu složek,

• h) způsob řízení zásahu,

• i) maximální dobu nasazení složek v místě zásahu s ohledem na ohrožení zdraví sil,

• j) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek a

• k) způsob provádění dekontaminace a dozimetrické kontroly osob a techniky.

(5) Plán ukrytí obyvatelstva s ohledem na podmínky stanovené zvláštním právním předpisem^4) obsahuje

• a) způsoby vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování,

• b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí a

• c) zásady zásobování ukrytého obyvatelstva potravinami a vodou.

(6) Plán jodové profylaxe, která je prováděna za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,^4) obsahuje počty profylaktik, způsoby distribuce, obměny a použití jodové profylaxe.

(7) Plán evakuace osob, která je prováděna za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,^4) se připravuje pro zónu havarijního plánování. Plán evakuace obsahuje

• a) zásady provádění evakuace,

• b) předpokládané počty evakuovaných osob,

• c) rozsah evakuačních opatření,

• d) zabezpečení evakuace,

• e) orgány určené pro řízení evakuace a způsob jejich vyrozumění,

• f) rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace a

• g) monitorování evakuovaných osob a dekontaminačních stanovišť.

(8) Plán individuální ochrany osob obsahuje

• a) možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků k ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla,

• b) množství a strukturu prostředků individuální ochrany, místa jejich uskladnění a zabezpečení jejich výdeje (pokud se jejich použití předpokládá),

• c) způsob nakládání s použitými prostředky individuální ochrany.

(9) Plán dekontaminace obsahuje

• a) seznam stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,

• b) způsob provedení dekontaminace osob a oděvů, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,

• c) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,

• d) způsob radiační kontroly po provedení dekontaminace a

• e) způsob zabezpečení náhradního oblečení pro kontaminované osoby.

(10) Plán monitorování obsahuje způsob předávání zpráv o výsledcích monitorování z celostátní radiační a monitorovací sítě České republiky^5) a způsob nakládání se zjištěnými údaji od držitele povolení a způsob jejich předávání.

(11) Plán regulace pohybu osob a vozidel obsahuje

• a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,

• b) určení vstupních a výstupních míst,

• c) způsob regulace pohybu osob,

• d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů a

• e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.

(12) Traumatologický plán, kterým se upravuje způsob odborného lékařského vyšetření a lékařské péče, obsahuje

• a) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám, které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a osobám, které zabezpečují opatření ke snížení ozáření nebo které provádějí záchranné práce a které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a

• b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu.

(13) Pohotovostní plán veterinárních opatření k ochraně hospodářských zvířat při radiační havárii obsahuje

• a) počty a umístění hospodářských zvířat,

• b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,

• c) hospodářské zvířectvo určené k evakuaci, jeho počty, trasy přesunu, způsoby jeho ošetřování a místa jeho následného umístění,

• d) způsob veterinárního třídění a dekontaminace zvířat a

• e) opatření vůči hospodářskému zvířectvu zasaženému radiační havárií včetně likvidace uhynulých zvířat.

(14) Plán regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody obsahuje

• a) způsob kontroly znečištění potravin, krmiv a vody radionuklidy,

• b) způsob vydání pokynu k regulaci,

• c) varianty možné regulace,

• d) způsob likvidace potravin a krmiv znečištěných radionuklidy a

• e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv.

(15) Plán opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti obsahuje způsob

• a) vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,

• b) zacházení s kontaminovanými tělesnými pozůstatky zemřelých osob a

• c) pohřbení osob.

(16) Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje způsob jejich zabezpečení a činnost příslušných orgánů a obcí.

(17) Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky obsahuje

• a) přehled spojení na kontaktní osoby z hromadných informačních prostředků,

• b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací včetně způsobu zajištění jejich přípravy a aktualizace,

• c) frekvence a náhradní frekvence rozhlasových stanic,

• d) způsob ověření průniku varovných relací,

• e) náhradní způsob pro informování veřejnosti,

• f) formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva a

• g) organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska.

^1) § 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

^2) § 19 zákona č. 239/2000 Sb.

^3) § 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^4) § 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.

^5) § 7, § 10 až 13 zákona č. 239/2000 Sb.

^6) § 19 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^7) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb., zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.

^8) § 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.

^9) § 15 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb. § 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

^10) § 27 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.

^11) § 23 vyhlášky č. 247/2001 Sb.

^12) § 29 vyhlášky č. 247/2001 Sb.

^13) § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.

^14) § 31 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.

^15) § 20 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^16) Například § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.

^17) § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^17a) § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

^19) § 7 a 10 zákona č. 239/2000 Sb.

^20) § 27 krizového zákona.

^21) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a změně některých zákonů.

^22) § 21 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^23) § 2 písm. g) a h) zákona č. 239/2000 Sb.

^24) § 26 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb.

^25) § 11 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

^26) Vyhláška č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

^27) § 18 písm. d) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

^28) § 7 odst. 2 písm. g) zákona č. 239/2000 Sb.

^29) § 17 zákona č. 239/2000 Sb.

^30) § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

^31) Například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, vyhlášená pod č. 139/2000 Sb. m. s.

^32) § 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.

^33) § 7 odst. 5, § 11 a 13 zákona č. 239/2000 Sb.

^34) § 10 zákona č. 239/2000 Sb.

^35) § 13 zákona č. 239/2000 Sb.

^36) § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb.

^37) § 18 vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

^38) § 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

^39) § 15 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.

^40) § 4 odst. 12 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. § 15 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^41) § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.

^42) § 2 písm. f) zákona č. 353/1999 Sb.

^43) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

^44) Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

^45) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

^46) § 2 písm. m) a § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb. § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.

^47) § 13 a 19 zákona č. 18/1997 Sb.

^49) § 11 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

^50) § 10 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. i) a § 17 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.

^51) Například § 19 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

^52) § 2 odst. 3, § 9 a 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.

^1) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

^2) § 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

^3) § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.

^4) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^1) § 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb. § 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.

^3) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

^4) § 98 až 100 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^5) Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě.

^6) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb.

^7) § 64 odst. 1 vyhlášky č. 184/1997 Sb.