Historie novel

##### § 1a

#### Druhy mimořádných událostí v drážní dopravě

(1) Mimořádné události se rozdělují podle příčin, následků a příslušnosti ke zjišťování příčin a okolností jejich vzniku na:

- a) skupinu „A“ – mimořádné události vzniklé v souvislosti s pohybem drážního vozidla, které měly za následek závažnou nehodu,

- b) skupinu „B“ – mimořádné události způsobené provozováním dráhy a drážní dopravy nezávisle na pohybu drážního vozidla, které měly za následek závažnou nehodu,

- c) skupinu „C“ – ostatní mimořádné události způsobené provozováním dráhy a drážní dopravy, které neměly za následek závažnou nehodu.

(2) Závažnou nehodou se rozumí srážka drážního vozidla s jiným drážním vozidlem nebo překážkou na dopravní cestě dráhy, nebo vykolejení drážních vozidel, mající za následek nejméně jednu usmrcenou osobu nebo těžkou újmou na zdraví^1a) u více než čtyř osob nebo značnou škodu na majetku.^1) Za usmrcenou osobu se považuje osoba, která zemřela při mimořádné události nebo pokud při této mimořádné události došlo k postižení zdraví, na jehož následky osoba zemřela nejdéle do 30 dnů od mimořádné události.

(3) Evidenční přehledy o mimořádných událostech v drážní dopravě jsou pro účely této vyhlášky uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Podrobný postup ohlašování vzniku mimořádné události se upravuje organizačním řádem nebo vnitřním předpisem provozovatele dráhy a dopravce. Pro potřeby rychlého ohlášení mimořádné události vydá provozovatel dráhy a dopravce vlastní organizační opatření ve formě ohlašovacího rozvrhu. Ohlašovací rozvrh musí být přístupný na všech pracovištích, která provozovatel dráhy a dopravce pověřil ohlašováním mimořádných událostí. Vzor ohlašovacího rozvrhu je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.

(1) Vznik mimořádné události při provozování dráhy nebo drážní dopravy oznamuje provozovatel dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání Drážní inspekci bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností podle odstavce 2.

(2) V oznámení předaném Drážní inspekci telefonicky nebo formou elektronického dálkového připojení nebo telekomunikačním zařízením (dálnopis, fax) se uvede datum, čas a místo vzniku mimořádné události, její stručný popis a následky, tj. počet usmrcených a zraněných osob, předběžná škoda a předpokládaná doba omezení nebo zastavení drážní dopravy.

(1) Provozovatel dráhy a dopravce pověřují svého zaměstnance odborně způsobilého k činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání k zajištění místa mimořádné události a k pořízení dokumentace stavu obsluhy dráhy a organizace drážní dopravy, stavu stavby dráhy, stavby na dráze a drážního vozidla v souvislosti se vznikem mimořádné události a příčinou události. Na požádání zaměstnanců Drážní inspekce jim pověření zaměstnanci provozovatele dráhy a dopravce umožní nahlížet do dokladů o zjištěných poznatcích ve vztahu k použitým technologickým postupům při provozování dráhy a drážní dopravy, ke stavu stavby dráhy, stavby na dráze a drážního vozidla v souvislosti se vznikem mimořádné události a její povahou (např. do záznamů výpovědí zaměstnanců, vyhodnocení elektronických záznamů o činnosti zařízení, dokladů o zjištěném stavu určeného technického zařízení, zápisů o stavu zařízení, protokolů o měření) a na místě vyřizují jejich dožádání.

(2) Změny původního stavu na místě mimořádné události jsou přípustné do příchodu orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance Drážní inspekce jen po souhlasu velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému,^5) a nezasahují-li tyto složky, po souhlasu zaměstnance provozovatele dráhy nebo dopravce nebo zaměstnance Drážní inspekce pověřeného zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události, jde-li o provádění záchranných prací,^1) nebo v souladu s ustanovením zvláštních právních předpisů.^6) V těchto případech se vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených odklizovacích prací pro obnovení provozování dráhy a drážní dopravy, popřípadě se místo (původní situace) zdokumentuje technickými prostředky. Za pořízení náčrtku a zdokumentování místa mimořádné události odpovídá zaměstnanec, který dal příkaz nebo souhlas k provedení změn.

(1) Drážní inspekce zjišťuje příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě na dráze celostátní, regionální a na vlečce u skupin „A“ a „B“. Přitom provádí dozor nad činností provozovatele dráhy a dopravce podle odstavce 3 a působí nezávisle na drážním správním úřadu a orgánech činných v trestním řízení.

(2) Drážní inspekce může převzít též zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v uvedeném rozsahu:

- a) ve skupinách „A“ a „B“ na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové,

- b) ve skupině „C“ na všech dráhách, jestliže

- 1. jejich příčina se opakuje a je v přímé souvislosti s nedostatky v systému organizačního nebo technického zajišťování bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy,

- 2. mimořádná událost má vliv na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy na celé dráze, nebo jde-li o mimořádnou událost ve skupině „C“, která by mohla vést za změněných podmínek k závažné nehodě,

- 3. u mimořádné události o zjištění příčin a okolností vzniku požádal provozovatel dráhy, dopravce nebo drážní správní úřad.

(3) Provozovatel dráhy a dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání zajišťuje, aby při vzniku mimořádné události na jím provozované stavbě dráhy nebo stavbě na dráze, provozovaném drážním vozidle bylo provedeno šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události a odpovědnosti za její vznik.

(4) Dokumentace stavu staveb dráhy, staveb na dráze nebo drážních vozidel a popis okolností vzniku mimořádné události, jednání dotčených osob související se vznikem události a vlivů okolí na provozování dráhy a drážní dopravy v souvislosti se vznikem mimořádné události se vedou ve spisu, jehož součástí jsou výsledky šetření okolností a pravděpodobné příčiny vzniku mimořádné události, pořízené zápisy, odhad vzniklé škody, její skutečná výše a návrh na stanovení odpovědnosti za vznik mimořádné události.

(5) Při zjišťování příčiny vzniku mimořádné události provozovatel dráhy a dopravce podle předmětu podnikání pověřuje odborně způsobilého zaměstnance k vyhodnocení zejména

(6) Na základě vyhodnocení skutečností podle odstavce 5 a jejich porovnáním se vztažnými skutečnostmi stanovenými technickými předpisy,^7) technickými normami a vnitřními předpisy provozovatele dráhy nebo dopravce stanoví pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání příčinu vzniku mimořádné události a odpovědnost za její vznik.

(7) Vyhodnocení mimořádné události podle odstavce 6 včetně stanovení odpovědnosti za vznik mimořádné události se zasílá do 60 dnů od vzniku mimořádné události statutárnímu orgánu provozovatele dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání k zajištění preventivních opatření. Vyhodnocení se též zasílá na vědomí Drážní inspekci a drážnímu správnímu úřadu podle jeho působnosti.

(8) Ustanoveními odstavců 1 až 7 není dotčeno zjišťování příčin požárů a zpracování dokumentace o průběhu záchranných a likvidačních prací nebo zjišťování příčin pracovních úrazů podle zvláštních právních předpisů.^8)

(9) Zaměstnanci Drážní inspekce při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události v drážní dopravě na místě jejího vzniku a při jejich vyhodnocování postupují v souladu s ustanoveními § 5 a 6, zejména provádějí dozor nad správností a úplností postupu provozovatele drah a dopravce při zjišťování příčin a okolností vzniku události a vyhodnocují zjištěné poznatky.

(3) Drážní inspekce je oprávněna si vyžádat u provozovatele dráhy a dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání a podle povahy mimořádné události odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, nebo uložit opatření k jejich odstranění a nápravě. Na základě tohoto vyžádání přijme provozovatel dráhy a dopravce s přihlédnutím k vyhodnocení příčin vzniku mimořádné události a zjištěné odpovědnosti odpovídající opatření k předcházení mimořádným událostem a zajišťuje pravidelnou kontrolu jejich plnění, popřípadě zajistí plnění opatření určených Drážní inspekcí.

(6) Provozovatel dráhy a dopravce vede podle věcné příslušnosti jako součást opatření k předcházení mimořádným událostem evidenci jednotlivých mimořádných událostí, jejich příčin a následků. Na dráze celostátní a dráze regionální se vypracovává evidenční přehled za období kalendářního roku v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 této vyhlášky a zasílá se do 90 dní po uplynutí kalendářního roku Drážní inspekci.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 361/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 361/2001 Sb.

Evidenční přehled o mimořádných událostech za rok ......

Provozovatel dráhy, dopravce:

I. Údaje o nehodách

- 1. Celkový a relativní počet^1) nehod v následujících druzích:

- 1.1. srážky drážních vozidel, včetně srážek s překážkami, které se vyskytnou v průjezdném průřezu;

- 1.2. vykolejení drážních vozidel;

- 1.3. střetnutí drážních a silničních vozidel na úrovňových přejezdech, včetně střetnutí drážních vozidel s chodci na úrovňových přejezdech;

- 1.4. případy, při kterých dojde k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví osob způsobeným pohybujícími se vozidly;

- 1.5. požáry drážních vozidel.

Poznámka:

Bude brána v úvahu pouze primární nehoda, a to i tehdy, když následky sekundární události budou vážnější (například požár, který vznikne po vykolejení).

- 2. Celkový a relativní počet^1) osob, které byly usmrceny nebo utrpěly těžkou újmu na zdraví, podle druhu nehody, přičemž tyto osoby se rozdělují do následujících skupin:

- 2.1. cestující (rovněž ve vztahu k celkovému počtu osobokilometrů);

- 2.2. zaměstnanci včetně zaměstnanců dodavatelů;

- 2.3. uživatelé úrovňových přejezdů;

- 2.4. neoprávněné osoby vyskytující se v obvodu dráhy;

- 2.5. ostatní.

II. Údaje o ostatních mimořádných událostech

- 1. Celkový a relativní počet^1) lomů kolejnic, vybočení kolejí a selhání návěstních (zabezpečovacích) systémů.

- 2. Celkový a relativní počet^1) projetých návěstidel zakazujících jízdu.

- 3. Celkový a relativní počet^1) lomů kol a náprav na vozidlovém parku v provozu.

III. Následky nehod

- 1. Celkové a relativní náklady^1) všech nehod uvedené v korunách, v nichž se zahrnují, jsou-li vyčísleny, následující náklady:

- 1.1. náhrady při usmrcení a zranění osoby;

- 1.2. náhrady za ztráty nebo škody na majetku cestujících, zaměstnanců nebo třetích stran, včetně náhrady škod způsobených na životním prostředí;

- 1.3. náklady uvedení do původního stavu nebo pořízení stejné nebo obdobné věci u poškozených vozidel a součástí dopravní cesty;

- 1.4. náklady za zpoždění, narušení a přesměrování drážní dopravy, včetně dodatečných nákladů pro zaměstnance a snížení příjmů z příčiny ztráty dobrého jména.

Poznámka:

Z uvedených nákladů se odečítají náhrady za odškodnění nebo kompenzace obdržené od třetích stran, jako jsou např. řidiči motorových vozidel účastnící se v dopravních nehodách na úrovňových přejezdech. Náhrady obdržené formou vyplacených pojistek v rámci pojistných smluv uzavřených dopravci nebo provozovateli drah se neodečítají.

- 2. Celkový a relativní počet pracovních hodin zaměstnanců provozovatele dráhy, dopravce nebo jejich dodavatelů, neodpracovaných pro překážky v práci jako následek závažných nehod, vzniklých ve sledovaném období.

^1a) § 89 odst. 7 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 175/1990 Sb. a zákona č. 557/1991 Sb.

^1) Relativní počet se zjistí jako podíl celkové hodnoty v položce a hodnoty vlakových (provozních) kilometrů na dráze celkem za sledované období.