Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy

• 1.2 nitrát celulózy, nejvýše 20 mg.dm^-2 povrchové úpravy na straně přicházející do styku s potravinami, přičemž obsah dusíku v nitrátu celulózy musí být v rozmezí 10,8 až 12,2 % (m/m)

• 1. Pryskyřice

Celkové množství látek nesmí přesáhnout 12,5 mg.dm^-2 nánosové vrstvy fólie na straně kontaktu s potravinou, a to pouze pro přípravu celofánů s povrchovou úpravou na bázi nitrátu celulózy:

• 2.1 kalafuna a/nebo produkty její polymerace, hydrogenace nebo disproporcionace a její estery s methyl-, ethyl- nebo s (C2-C6) polyvalentními alkoholy nebo jejich směsmi

• 2.2 kalafuna a/nebo produkty její polymerace, hydrogenace nebo disproporcionace kondenzované s kyselinou akrylovou, maleinovou, citronovou, fumarovou a/nebo ftalovou a/nebo 2,2 bis-(4-hydroxyfenyl)propan-formaldehydem a esteryfikované methyl-, ethyl- nebo s (C2-C6) polyvalentními alkoholy nebo směsmi těchto alkoholů

• 2.3 estery, odvozené od bis-(2-hydroxyethyl)etheru s adičními produkty beta-pinenu a/nebo dipentenu a/nebo diterpenu a maleinanhydridu

• 2.4 potravinářská želatina

• 2.5 kasein

• 2.6 ricinový olej a produkty jeho dehydratace nebo hydrogenace a jeho kondenzační produkty s polyglycerolem, kyselinou adipovou, citronovou, meleinovou, ftalovou a sebakovou

• 2.7 přírodní pryskyřice (damar)

• 2.8 poly-beta-pinen (terpenové pryskyřice)

• 2.9 močovino-formaldehydové pryskyřice 5/, 6/

• 1. Změkčovadla

Celkové množství těchto látek nejvýše 6 mg.dm^-2 povrchové vrstvy fólie na kontaktní straně s potravinou:

• 3.1 acetyltributylcitrát

• 3.2 acetyl-tri-(2-ethylhexyl)citrát

• 3.3 di-isobutyladipát

• 3.4 di-n-butyladipát

• 3.5 di-n-hexylazelát

• 3.6 2-ethylhexyl-difenyl-fosfát (synonymum: 2-ethyl-hexylester difenyl-fostátu), nejvýše 2,4 mg.kg^-1 potraviny, která je ve styku s tímto typem fólie, nebo 0,4 mg.dm^-2 materiálu povrchové úpravy na straně, která je určena pro styk s potravinami.

• 3.7 glycerolmonoacetát

• 3.8 glyceroldiacetát

• 3.9 glyceroltriacetát

• 3.10 dibutylsebakát

• 3.12 di-n-butylvinan

• 3.13 di-isobutylvinan

• 1. Ostatní přísady

Celkové množství těchto látek nesmí překročit 6,0 mg.dm^-2 celofánu t.j. povrchově neupravená fólie včetně nánosové vrstvy na straně kontaktu s potravinou.

• 4.1 Přísady - seznam přísad viz. Část I. této přílohy, včetně omezeních zde uvedených. Tato omezení množství se vztahují na celofán t.j. základní fólii, včetně nánosové vrstvy na straně kontaktu s potravinou.

• 4.2 Specifické převrstvovací přísady

Množství jednotlivých látek nebo skupin látek nejvýše 2 mg.dm^-2 nánosové vrstvy na straně styku s potravinou, nebo nižší limit, pokud je specifikován:

• 4.2.1 1-hexadekanol a 1-oktadekanol

• 4.2.2 estery lineárních mastných kyselin, nasycených nebo nenasycených se sudým počtem uhlíkových atomů od 8 - 20,včetně a ricinolejové kyseliny s ethyl-, butyl-, amyl- a oleyl- lineárními alkoholy

• 4.2.3 montánní vosky, včetně čistých montánních kyselin (C26-C32) a/nebo jejich estery s ethandiolem a/nebo 1,3-butandiolem a/nebo jejich vápenatými a draselnými solemi

• 4.2.4 karnaubský vosk

• 4.2.5 včelí vosk

• 4.2.6 espartový vosk

• 4.2.7 kandelilla vosk

• 4.2.8 dimethylpolysiloxan, nejvýše 1mg.dm^-2 nánosu na straně styku s potravinou

• 4.2.9 epoxidovaný sojový olej (obsah oxiranu 6-8%)

• 4.2.10 přečištěný parafin a mikrokrystalické vosky

• 4.2.11 pentaerytritol-tetrastearát

• 4.2.12 mono- a bis-(oktadecyldiethylenoxid) fosfáty, nejvýše 0,2 mg.dm^-2

• 4.2.13 alifatické kyseliny (C8 - C20) esterifikované mono- nebo di-(2-hydroxyethyl)aminem

• 4.2.14 2- a 3- terc.butyl-4-hydroxyanizol /BHA/, nejvýše 0,06 mg.dm^-2 nánosové vrstvy na straně styku s potravinou

• 4.2.15 2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol /BHT/, nejvýše 0,06 mg.dm^-2 nánosové vrstvy na straně styku s potravinou

• 4.2.16 di-n-oktylcín-bis-(2-etylhexyl)-maleinát, nejvýše 0,06 mg.dm^-2 nánosové vrstva na straně styku s potravinou

• 1. Rozpouštědla

Smí být použito následujících látek, které však z lakované fólie musejí být zcela odtěkaná.

Celkové množství těchto látek nesmí překročit 0,6 mg.dm^-2 povrchové vrstvy, která je ve styku s potravinou.

• 5.1 ethylacetát

• 5.2 butylacetát

• 5.3 isobutylacetát

• 5.4 propylacetát

• 5.5 isopropylacetát

• 5.6 aceton

• 5.7 etanol

• 5.8 1-butanol

• 5.9 2-butanol

• 5.10 1-propanol

• 5.11 2-propanol

• 5.12 cyklohexan

• 5.13 ethylenglykol monobutylether

• 5.14 ethylenglykol monobutylether acetát

• 5.15 methyl(ethyl)keton

• 5.16 methyl(isobutyl)keton

• 5.17 tetrahydrofuran

• 5.18 toluen, nejvýše 0,06 mg/dm^2 materiálu povrchové úpravy na straně, která je ve styku s potravinami

• 5.19 methylehtylketon

• 5.20 methylisobutylketon

• 5.21 tetrahydrofuran

• 5.22 toluen

Poznámky:

1/ Uvedená procenta jsou hmotnostní procenta (m/m) a jsou vztažena na hmotnost bezvodého, povrchově neupraveného celofánu. Běžná synonyma sloučenin jsou uváděna v závorkách.

2/ Pouze pro fólie určené k povrchové úpravě a poté použité pro balení potravin, které nejsou vlhké, tj. neobsahují na povrchu volnou vodu. Celkový obsah těchto látek v potravinách, které jsou ve styku s tímto typem fólie úhrnně nejvýše 30 mg.kg^-1.

3/ Průměrná molekulová hmotnost v rozsahu 250-1200.

4/ Průměrná molekulová hmotnost nejvýše 400 a obsah volného 1,3-propandiol nejvýše 1 % (m/m) v substanci.

5/ Formaldehyd se stanovuje ve výluzích do destilované vody a 3 % kyseliny octové, připravených za podmínek: 24 hodin, 20 °C, 1 cm^2: 1 ml.

6/ Obsah volného formaldehydu nejvýše 0,3 mg.dm^-2 fólie, obsah volného melaminu nejvýše 0,3 mg.dm^-2 fólie.

7/ Při větší hmotnosti vrstvy se materiál považuje za laminát.

8/ Použité polymery, kopolymery a jejich směsi musí odpovídat hygienickým požadavkům uvedeným v § 10 vyhlášky.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

Zrušují se:

• 1. směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněná pod poř. č. 49/1978 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 13/1978 Sb.;

• 1. výnos Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČR, kterým se mění a doplňují směrnice č. 49/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněný pod poř. č. 73/1989 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámený v částce 8/1989 Sb.;

• 1. směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na kovové obaly, uveřejněná pod poř. č. 68/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 34/1985 Sb.

§ 26

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.

Seznam látek pro úpravu korku a korkových výrobků a požadavky na tyto výrobky

• 1 K ošetření korku smí být použity následující látky:

• 1.1 oxid siřičitý,

• 1.2 peroxid vodíku

• 1.3 kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli, nejvýše 0,2 % (m/m) 1/

• 1.4 kyselina p-hydroxybenzoová a její ethyl- nebo propyl- ester 1/

• 1.5 kyselina mravenčí 1/

• 1.6 kyselina sorbová a její sodné a/nebo draselné soli 1/

• 1.7 kyselina boritá a/nebo její sodná sůl 1/

• 1.8 formaldehyd

• 1.9 hexamethylentetramin

• 1.10 parafin

• 1.11 včelí vosk

• 1.12 glycerin

• 1.13 parafinový olej

• 1.14 vosky

• 1.15 polyethylenoxid o molekulové hmotnosti větší než 200

• 1.16 triethylenglykol

• 1.17 karnaubský vosk

• 2 Pojiva

Jako pojiva pro korkové aglomeráty smí být použit drcený korek ošetřený látkami, uvedenými v odstavci 1. této přílohy a dále následující látky:

• 2.1 vytvrzené fenol-, melamin-, močovino- a dikyandiamid-formaldehydové pryskyřice

• 2.2 methyl-, karboxymethyl-, ethyl-, hydroxyethyl-, hydroxypropylmethyl- celulosa

• 2.3 polyesterové pryskyřice

• 2.4 polyuretany

• 2.5 polyvinylacetát bez změkčovadel, podle § 10 vyhlášky

• 2.6 neoprenová pryž

• 2.7 epoxydové pryskyřice

• 2.8 dextrin

• 2.9 gutaperča

• 2.10 kolofonium

• 2.11 přírodní pryskyřice: damar, kopal,

• 2.12 nerozpustné pigmenty, které splňují požadavky § 6 vyhlášky

• 3 Hygienické požadavky na ošetřený korek a korkové (aglomerované) výrobky:

• 3.1 Ve výluhu do simulantů potravin po dobu 24 hodin, při laboratorní teplotě a poměru smočené plochy výrobku k vyluhovací kapalině podle skutečného použití výrobku, nesmějí být překročeny vyluhovací limity následujících látek nebo skupin látek:

3.1.1	sloučeniny s –NH2 skupinou	0,05 mg-NH2.dm-2
3.1.2	estery kyseliny ftalové úhrnně	0,2 mg.dm-2
---	---	---
3.1.3.	fenoly	0,05 fenolu.dm-2
---	---	---
3.1.4	formaldehyd	0,1 mg CH2O.dm-2
---	---	---
3.1.5	oxid siřičitý	0,05 mg SO2.dm-2
---	---	---

Poznámky

1/ Úhrnně nejvýše 0,2 % (na hmotnost korku)

^1) Směrnice Rady 78/142/EHS z 30. ledna 1978, která se týká aproximace práva členských států, vztahujícího se na materiály, které obsahují monomerní vinylchlorid a jsou určené pro styk s potravinami. Směrnice Komise 80/766/EHS z 18. července 1980, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly množství monomerního vinylchloridu v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 81/432/EHS z 29. dubna 1981, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly uvolněného vinylchloridu z materiálů a předmětů do potravin. Směrnice Rady 82/711/EHS z 18. října 1982, která ustanovuje základní pravidla pro migrační zkoušky složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami. Směrnice Rady 84/500/EHS z 15. října 1984, která se týká aproximace právních předpisů členských států, vztahujících se na keramické předměty určené pro styk s potravinami. Směrnice Rady 85/572/EHS z 19. prosince 1985, která ustanovuje seznam simulantů potravin používaných při migračních zkouškách složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 93/11/EHS z 15. března 1993, která se týká stanovení N-nitrosaminů a N-nitrosovatelných látek uvolněných ze saviček a sosáků vyrobených z elastomerů nebo pryže. Směrnice Komise 97/48/ES ze dne 29. července 1997, kterou se podruhé mění směrnice Rady 82/711/EHS, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2004/1/ES ze dne 6. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, týkající se pozastavení používání azodikarbonamidu jako nadouvadla do plastů. Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění a doplňuje směrnice 2002/72/ES, týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2005/31/ES ze dne 29. dubna 2005, kterou se mění směrnice Rady 84/500/EHS, pokud jde o prohlášení o souladu a kritéria provádění metod analýz pro keramické předměty určené pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2005/79/ES ze dne 18. listopadu 2005, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2007/19/ES ze dne 2. dubna 2007, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami a směrnice Rady 85/572/EHS, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2007/42/ES ze dne 29. června 2007 o materiálech a předmětech vyrobených z celofánu určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2008/39/ES ze dne 6. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/62/ES o materiálech z plastů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2011/8/EU ze dne 28. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.

^1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnice 80/590/EHS a 89/109/EHS. Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

^1b) Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.

^1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^1d) Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.

^2) Článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^2a) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.

^3) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. Vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.

^4) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách ve výživě zvířat.

^6) Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, zpracování a skladování lihu, ve znění pozdějších předpisů.

^1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.

^1) Metody pro ověření hygienických požadavků podle ČSN 62 1156

^1) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb.

^1) Vyhláška MZ ČR č.298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.