Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Položka	Druh potřeby vody	Směrné číslo roční potřeby vody popř. jiný ukazatel	m3
---	---	---	---
	I. Bytový fond
byty
na jednoho obyvatele bytu
1.	v domech pouze s výtoky	16
2.	v domech pouze s výtoky a společnými WC	25
3.	je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového kouta)	31
4.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva	41
5.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem	46
6.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s centrální přípravou teplé vody	56
7.	rekreační chaty na jednoho obyvatele rekreační chaty spotřeba se vypočte jako u položky 1 až 6 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku užívána
	II. Veřejné budovy
	(kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje) kancelářské budovy na jednoho zaměstnance
8.	v budově pouze s výtoky a WC	12
9.	v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo průtokovými ohřívači, popř. bojlery	16
	školy na jednu osobu (žáka, učitele, zaměstnance) při průměru 200 pracovních dní
10.	v budově pouze s výtoky	3
11.	v budově pouze s výtoky a WC	6
	mateřské školy s denním provozem na jednu osobu (učitele, zaměstnance, dítě)
12.	v objektu pouze s výtoky a WC	4
13.	v objektu s WC, kuchyní a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	16
14.	družiny mládeže (pouze s výtoky a WC) na jednu osobu včetně zaměstnanců	4
internáty, učňovské domovy, studentské koleje na jednu osobu včetně zaměstnanců
15.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	30
16.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování a kuchyní	40
ve veřejných budovách, kde jsou byty, připočte se roční směrné číslo podle vybavení bytu
	III. Hotely, penziony a ubytovny
	hotely a penziony s restaurací na jedno lůžko
17.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu (sprchu) s teplu vodou	200
18.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch) WC na chodbě	60
v případě, že hotel nebo penzion má bazén, saunu a fitness centrum, připočte se na jednotlivá zařízení množství podle objemu bazénu a zdravotním dozorem určeného podílu obměňované vody, u saun a fitness centra podle jejich kapacity
19.	hotely a penziony bez restaurace na jedno lůžko
v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu	160
20.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	40
21.	ubytovny na jedno lůžko
v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu	60
22.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch) WC na chodbě	20
23.	v budovách pouze s výtoky	14
	IV. Zdravotnická a sociální zařízení
24.	zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC)
na jednoho zaměstnance	18
na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru	2
25.	jesle s denním provozem (WC, kuchyň a umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování) na jednoho zaměstnance na jedno lůžko	18 12
	lékárny (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
26.	s destilačním přístrojem	30
27.	bez destilačního přístroje	20
28.	hygienicko-epidemiologické stanice (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
na jednu vyšetřovanou osobu v denním průměru	4
29.	zubní střediska s celoročním provozem (WC, umyvadla)
na jednoho zaměstnance	38
na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru	2
	očistné lázně s celoročním provozem
30.	vanová lázeň na 1 koupel	0,24
31.	sprchová lázeň na jedno sprchování	0,12
	V. Kulturní a osvětové podniky
32.	kina a divadla s celoročním provozem (WC, umyvadla) na jedno sedadlo při jednom představení denně	0,6
33.	klubovny, spolkové nebo kulturní místnosti (WC a umyvadla k dispozici)	10
34.	přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (WC a umyvadla k dispozici)
na jednoho stálého zaměstnance	20
na jednoho návštěvníka v denním průměru	2
	VI. Provozovny, prodejny a výrobky
	pohostinství - restaurace (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance v jedné směně
35.	kde je jen výčep	30
36.	kde je výčep a podávání studených jídel	50
37.	kde je výčep, podávání studených a teplých jídel	80
38.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. (připočítává se k položkám 35 - 37) za jednu směnu ročně	450
39.	jídelny závodního stravování, kde se jídlo dováží (WC, umyvadla)
na jednoho strávníku v denním průměru	6
40.	závodní kuchyně a jídelny (WC, umyvadla)
na jednoho strávníka v denním průměru	12
provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě na jednoho zaměstnance v jedné směně
41.	pouze s výtoky	6
42.	v výtoky a WC	12
43.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru)	20
44.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou	30
45.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.)	40
46.	samostatné prádelny (zakázkové)
na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	6
na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek 41 - 45
	holičství a kadeřnictví (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
47.	v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru apod.)	16
48.	v pánské provozovně s přípravou teplé vody	40
49.	v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody	48
50.	v dámské provozovně s přípravou teplé vody	60
51.	fotografické provozovny do 5 výrobních zaměstnanců (WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř)
na jednoho výrobního zaměstnance	200
na jednoho nevýrobního zaměstnance	16
v provozovnách s více než 5 výrobními zaměstnanci se provádí individuálně technický výpočet spotřeby vody
52.	potravinářské prodejny (WC, umyvadla)
na jednoho zaměstnance	20
kde je chladicí zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody, vypočte se spotřeba vody individuálně
53.	prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny (WC, umyvadla)
na jednoho zaměstnance	20
na 100 kg prodaných živých ryb	34
54.	prodej ryb v jiné prodejně nebo jen v sádce na volném prostranství
na 100 kg živých ryb	6
55.	ostatní prodejny a sběrny služeb (WC, umyvadla)
na jednoho zaměstnance	16
56.	potravinářské výrobky místního významu, jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla)
na jednoho zaměstnance	36
spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny
	VII. Hospodářská zvířata a drůbež
	hospodářská zvířata na jeden kus
57.	dojnice včetně ošetřování mléka	22
z toho spotřeba vody pro mléčnici	4
58.	býk	18
59.	tele, ovce, koza, vepř	4
60.	prasnice	8
61.	kůň	16
62.	pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy) drůbež na 100 kusů	1
63.	slepice, perličky, krůty	16
64.	husy, kachny	48
	VIII. Různé
65.	zahrady okrasné nebo osázené zeleninou
na 100 m2	16
66.	zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané
na 100 m2	4
67.	osobní auto užívané pro domácnost (stříkání a umývání)	2
68.	osobní auto užívané pro podnikání (stříkání a umývání)	10
69.	autobus nebo nákladní auto (stříkání a umývání) do tří tun nosnosti	60
70.	nad tři tuny nosnosti	80

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY A JEJICH MEZNÉ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

| Poř. číslo | Ukazatel | Jednotka | A1 | A2 | A3 | | | | | S | M | S | M | S | M | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1. | Reakce vody | | 6,5 – 9,5 | 6,5 – 9,5 | 5,5 – 9,5 | | 5,5 – 9,5 | | | 2. | Barva (po filtraci) | mg/l Pt | 10 | 20 | 50 | 100 | | | | 3. | Nerozpuštěné látky suš. | mg/l | 5 | | | | | | | 4. | Teplota | °C | 15 | 20 | 22 | 25 | 22 | 125 | | 5. | Konduktivita | mS/m | 100 | 100 | 100 | | 100 | | | 6. | Pach | stupeň | 2 | | 5 | | 5 | | | 7 | Dusičnany | mg/l | 25 | 50 | | 50 | | 50 | | 8. | Fluoridy | mg/l | 0,7-1 | 1,5 | | 1,5 | | 1,5 | | 9. | Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) | mg/l | | 0,005 | | 0,005 | | 0,01 | | 10. | Železo celkové1) | mg/l | 0,1 | 0,2 | 1 | 2 | 1 | 2 | | 11. | Mangan1) | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,1 | 1 | 0,5 | 1,5 | | 12. | Měď | mg/l | 0,02 | 0,05 | | 0,05 | | 0,1 | | 13. | Zinek | mg/l | 0,5 | 3 | 1 | 5 | 1 | 5 | | 14. | Bor | mg/l | 0,5 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | | 15. | Berylium | mg/l | | 0,001 | | 0,001 | | 0,002 | | 16. | Kobalt | mg/l | | | | | 0,05 | | | 17. | Nikl | mg/l | | 0,02 | | 0,03 | | 0,03 | | 18. | Vanad | mg/l | | | | | 0,02 | | | 19. | Arsen | mg/l | 0,01 | 0,01 | | 0,01 | | 0,02 | | 20. | Kadmium | mg/l | 0,001 | 0,005 | 0,001 | 0,005 | 0,001 | 0,005 | | 21. | Chrom (veškerý) | mg/l | | 0,05 | | 0,05 | | 0,05 | | 22. | Olovo | mg/l | 0,01 | 0,025 | | 0,025 | | 0,05 | | 23. | Selen | mg/l | | 0,01 | | 0,01 | | 0,01 | | 24. | Rtuť | mg/l | 0,0005 | 0,001 | 0,0005 | 0,001 | 0,0005 | 0,001 | | 25. | Baryum | mg/l | | 0,1 | | 1 | | 1 | | 26. | Kyanidy | mg/l | 0,02 | 0,05 | 0,04 | 0,05 | 0,04 | 0,05 | | 27. | Sírany | mg/l | 150 | 250 | 150 | 250 | 150 | 250 | | 28. | Chloridy | mg/l | | 100 | | 100 | | 100 | | 29. | Tenzidy aniontové | mg/l | | 0,2 | | 0,2 | | 0,5 | | 30. | Fosforečnany (PO43-)1) | mg/l | 0,3 | | 0,5 | | 0,5 | | | 31. | Fenoly jednosytné | mg/l | | 0,001 | 0,001 | 0,003 | 0,01 | 0,1 | | 32. | Nepolární extrahovatelné látky (NEL) | mg/l | | 0,05 | | 0,05 | 0,1 | 0,5 | | 33. | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) | µg/l | | 0,1 | | 0,1 | | 0,2 | | 34. | Pesticidní látky celkem | µg/l | | 0,5 | | 0,5 | | 0,5 | | 35. | Chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn)1) | mg/l | 2 | 3 | 5 | 10 | 10 | 15 | | 36. | Nasycení kyslíkem1) | % O2 | > 70 | | > 50 | | > 30 | | | 37. | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace1) | mg/l | | 3 | 4 | 5 | 5 | 7 | | 38. | Celkový dusík | mg/l | 1 | | 2 | | 3 | | | 39. | Amonné ionty | mg/l | 0,05 | 0,5 | 0,5 | 1 | 1 | 3 | | 40. | Extrahovatelné látky | mg/l | 0,1 | | 0,2 | | 0,5 | | | 41. | Celkový organický uhlík (TOC) | mg/l | 5 | | 8 | | 8 | | | 42. | Huminové látky | mg/l | 2 | 2,5 | 3,5 | 5 | 6,0 | 8,0 | | 43. | Koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 50 | | 5 000 | | 50 000 | | | 44. | Termotolerantní koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 20 | | 2 000 | | 20 000 | | | 45. | Fekální streptokoky (Enterokoky) | KTJ/100 ml | 20 | | 1 000 | | 10 000 | | | 46. | Salmonely | v 5 000 ml vody | nepří-tomny | | nepří-tomny | | | | | 47. | Mikroskopický obraz (živé organismy) | Jedinci/ml | | 50 | 3 000 5002) | | 10 000 10002) | |

Uvedené mezné hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti. Směrné hodnoty ukazatelů jsou hodnoty, ke kterým má směřovat asanační a ochranná činnost v povodí, zejména v ochranném pásmu vodního zdroje.

Vysvětlivky:

S směrné, nepovinné hodnoty

M mezné, povinné hodnoty

A1, A2, A3 kategorie surové vody § 22 odst. 3 vyhlášky

^1) možná odchylka pro způsob vyhodnocení a zařazení surové vody do kategorie

^2^) u obtížně odstranitelných organismů u jednostupňové či vícestupňové úpravy

Ukazatel pořadového čísla 9 se nestanoví v případech, že jsou stanoveny specifické chlorované organické látky.

Limit pro ukazatel poř. čísla 31 neplatí v případě, že nevznikají organoleptické závady pitné vody.

Ukazatel pořadového čísla 33 je vyjádřen jako součet koncentrací benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen indeno(1,2,3-cd) pyren, benzo(a)pyren.

Ukazatel pořadového čísla 34 je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí detekce) všech stanovených pesticidů. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1 b

Pro podzemní vodu platí mezné hodnoty ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí tyto limity, a to pouze pro kategorii A3.

| Ukazatel | Jednotka | A3 | | | S | M | | | | --- | --- | --- | --- | | Železo | mg/l | | 20 | | Mangan | mg/l | 1,0 | 5,0 | | Sulfan | mg/l | | 0,05 |

Pro rozpuštěný kyslík se limit neurčuje.

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Pro kategorii	Typy úprav
A1	Jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním.
A21)	Běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, desinfekce (konečné chlorování), jednostupňové či dvoustupňové odželezňování a odmanganování,
A3	Intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a desinfekce, například chlorování do bodu zlomu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), desinfekce (ozón, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně chemické a mikrobiologické a biologické úpravy.

Vysvětlivky:

^1) Pro evidenci a hodnocení účinnosti úpravy vody se rozděluje tato kategorie na dvě podkategorie:

• a) jednostupňová úprava,

• b) klasická dvoustupňová úprava.

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

• 1. Surová povrchová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody a to:

• u 95 % vzorků pro ukazatele M (mezná hodnota),

• u 90 % vzorků ve všech ostatních případech,

• a jestliže v případě 5 nebo 10 % nevyhovujících vzorků:

• a) se jakost vody neodchyluje od hodnot ukazatelů uvedených v tabulce 1a o více než 50 %, s výjimkou teploty, pH, rozpuštěného kyslíku a mikrobiologických ukazatelů,

• b) nemůže dojít k ohrožení veřejného zdraví,

• c) vzorky vody odebrané následně ve statisticky vhodném intervalu se nebudou odchylovat od příslušných hodnot ukazatelů.

• 1. Od požadavků uvedených v odstavci 1. je možné se odchýlit:

• a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof (týká se i výpočtů podle odstavce 1.,

• b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1 a přílohy č. 14 pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené,

• c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a přílohy č. 14 s označením ^1) odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,

• d) pokud u maximálně dvou ukazatelů zjištěná hodnota odpovídá či přesahuje mezné hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba zjištěnou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky (dle typu úprav) prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

• 1. Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1. a odstavce 2.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTl PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

• 1. Pro potřebu technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti vybraných ukazatelů podle vztahu:

lu =lu1 a100 + lu2 b100 + lu3 c100 + lu4 d100 ,

kde a,b,c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a d je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

• 1. Index upravitelnosti (lu) je číslo v rozmezí 1 až 3 odpovídající kategorii A1 až A3 (např. I u1 = 1). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je lu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější úpravu.

• 1. Indexu upravitelnosti odpovídá index náročnosti technologie úpravy vody lt, který má hodnoty 0 (bez úpravy) až 3,75 (např. dvoustupňová úprava s filtrací přes zrněné aktivní uhlí a s oxidací).

• 1. Pro dané standardní metody úpravy vody odpovídají orientačně následující průměrné indexy upravitelnosti lu podle náročnosti technologie úpravy vody:

Kategorie surové vody	Index náročnosti technologie úpravy
A1	0 - 2
A2a	2 – 2,5
A2b	2,5 - 3
A3	> 3

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

§ 37

Zrušují se:

• 1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

• 1. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY

Tabulka č. 1

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

| Poř. číslo | B | | C | D | E | | Ukazatel1) | Jednotka | Mez stanovitelnosti | Přesnost +/- | Správnost +/- | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1. | Reakce vody | | - | 0,1 | 0,2 | | 2. | Barva (po filtraci) | mg/l Pt | 5 | 10% | 20% | | 3. | Nerozpuštěné látky suš. | mg/l | - | 5% | 10% | | 4. | Teplota | °C | | 0,5 | 1 | | 5. | Konduktivita | mS/m | | 5% | 10% | | 6. | Pach | stupeň | - | - | - | | 7. | Dusičnany | mg/l | 2 | 10% | 20% | | 8. | Fluoridy | mg/l | 0,05 | 10% | 20% | | 9. | Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) | mg/l | 0,002 | 20% | 20% | | 10. | Železo celkové | mg/l | 0,02 | 10% | 20% | | 11. | Mangan | mg/l | 0,012) 0,023) | 10% | 20% | | 12. | Měď10) | mg/l | 0,005 0,024) | 10% | 20% | | 13. | Zinek10) | mg/l | 0,012) | 10% | 20% | | 14. | Bor10) | mg/l | 0,1 | 10% | 20% | | 15. | Berylium | mg/l | 0,0005 | 10% | 30% | | 16. | Kobalt | mg/l | 0,01 | 10% | 20% | | 17. | Nikl | mg/l | 0,005 | 10% | 20% | | 18. | Vanad | mg/l | 0,005 | 10% | 20% | | 19. | Arsen10) | mg/l | 0,0022) 0,015) | 20% | 20% | | 20. | Kadmium10) | mg/l | 0,0002 0,0015) | 30% | 30% | | 21. | Chrom (veškerý)10) | mg/l | 0,01 | 20% | 30% | | 22. | Olovo10) | mg/l | 001 | 20% | 30% | | 23. | Selen10) | mg/l | 0,005 | | | | 24. | Rtuť10) | mg/l | 0,0001 0,00025) | 30% | 30% | | 26. | Baryum10) | mg/l | 0,02 | 15% | 30% | | 26. | Kyanidy | mg/l | 0,01 | 20% | 30% | | 27. | Sírany | mg/l | 10 | 10% | 10% | | 28. | Chloridy | mg/l | 10 | 10% | 10% | | 29. | Tenzidy aniontové | mg/l | 0,05 | 20% | 20% | | 30. | Fosforečnany (PO43-) | mg/l | 0,02 | 10% | 20% | | 31. | Fenoly jednosytné | mg/l | 0,0005 | 0,0005 | 0,0005 | | 32. | Nepolární extrahovatelné látky (NEL) | mg/l | 0,01 | 20% | 30% | | 33. | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)8) 10) | µg/l | 0,04 | 50% | 50% | | 34 | Pesticidní látky celkem9) | µg/l | 0,1 | 50% | 50% | | 35. | Chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn) | mg/l | 0,3 | 20% | 20% | | 36. | Nasycení kyslíkem | % | 5 | 10% | 10% | | 37. | Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace | mg/l | 1 | 1,5 | 2 | | 38. | Celkový dusík | mg/l | 0,3 | 0,5 | 0,5 | | 39. | Amonné ionty | mg/l | 0,012) 0,13) | 0,032) 10%3) | 0,032) 20%9) | | 40. | Extrahovatelné látky | mg/l | - | 10% | 30% | | 41. | Celkový organický uhlík TOC | mg/l | 1 | 20% | 20% | | 42. | Huminové látky | mg/l | 0,5 | 10% | 10% | | 43. | Koliformní bakterie | KTJ/100ml | 52) 5007) | - | - | | 44. | Termotolerantní koliformní bakterie | KTJ/100ml | 22) 2007) | - | - | | 45. | Fekální streptokoky (Enterokoky) | KTJ/100ml | 22) 2007) | - | - | | 46. | Salmonely | v 5000ml vody v 1000 ml vody | 011) 011) | - | - |

Vysvětlivky:

Indexy uvedené ve sloupcích B, C, D, E:

^1^) Vzorky povrchové vody odebrané v místě odběru pro pitnou vodu se analyzují a měří po odstranění hrubých nečistot

^2^) Pro vody kategorie A1, hodnoty S.

^3^) Pro vody kategorie A2 a A3.

^4^) Pro vody kategorie A3.

^5^) Pro vody kategorie A1, A2 A3, hodnoty M.

^6^) Pro vody kategorie A2 (hodnoty M) a A3.

^7^) Pro vody kategorie A2 a A3, hodnoty S.

^8^) Vyjádřené jako součet: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren,

^9^) Stanovují se zvláště ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji. Kromě chlorovaných (zvláště hexachlorbenzen a hexachlorcyklohexany event. DDT) je nutné se zaměřit na pesticidy dusíkaté, zejména atrazin a simazin, případně na parathion, dieldrin, hexachlorcyklohexan

^10^) Jestliže vzorky obsahují velké množství suspendovaných látek, že vyžadují zvláštní předúpravy, hodnoty správnosti udané ve sloupci (E) mohou být vyjímečně překročeny a bude se na ně pohlížet jako na cílové hodnoty. Vzorky musí být tak upraveny, aby zabezpečily, že analýza pokryje co největší množství látek, jež mají být stanoveny.

^11^) Absence v 5 000 ml (pro kategorii A1, S) a absence v 1000 ml (pro kategorii A2, S).

Pro účely této přílohy

• mez stanovitelnosti znamená minimální hodnotu ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností,

• správnost znamená rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu,

• přesnost znamená rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Tabulka č. 2

REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY

P. č.	Ukazatel	Jednotka	Pracovní postup podle:	Poznámka
1.	pH	pH	ČSN ISO 10523
2.	Barva (po filtraci)	mg/l Pt	ČSN EN ISO 7887
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	ČSN EN 872
4.	Teplota	°C	ČSN 75 7342
5.	Konduktivita	mS/m	ČSN EN 27888
6.	Pach	stupeň	ČSN EN 1622
7.	Dusičnany	mg/l	ČSN ISO 7890-1,2,3
8.	Fluoridy	mg/l	ČSN ISO 10359-1,2
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	ČSN EN 1485
10.	Rozpuštěné železo	mg/l	ČS EN ISO 11885, ČSN ISO 6332
11.	Mangan	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 6333
12.	Měď	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7426
13.	Zinek	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7497
14.	Bór	mg/l	CSN EN ISO 11885
15.	Berylium	mg/l	ČSN EN ISO 11885
16.	Kobalt	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7422
17.	Nikl	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7461
18.	Vanad	mg/l	ČSN EN ISO 11885
19.	Arsen	mg/l	ČSN EN ISO 11969, ČSN EN 26595, ČSN EN ISO 11885
20.	Kadmium	mg/l	ČSN EN ISO 5691 ČSN ISO 8288, ČSN EN ISO 11885
21.	Veškerý chrom	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN EN 1233
22.	Olovo	mg/l	TNV 75 7467 ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288,
23.	Selen	mg/l	ČSN ISO 9965 ČSN EN ISO 11885,
24.	Rtuť	mg/l	TNV 75 7440, ČSN EN 1483, ČSN ISO 5666-2,3, ČSN EN 12338
25.	Baryum	mg/l	ČSN EN ISO 11885, TNV 75 7408
26.	Kyanidy	mg/l	ČSN ISO 6703-1,2
27.	Sírany	mg/l	ČSN ISO 9280, ČSN ISO 10304-1
28.	Chloridy	mg/l	ČSN ISO 9297, ČSN ISO 10304-1
29.	Tenzidy aniontové	mg/l	ČSN EN 903
30.	Fosforečnany	mg/l	ČSN EN 1189
31.	Fenoly jednosytné	mg/l	ČSN ISO 6439	pro > 0,01 mg/l
32.	Nepolární extrahovatelné látky (NEL)	mg/l	ČSN 75 7505 (infračervená spektrofotometrie)
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	Mg/l	ČSN 75 7554
34.	Pesticidní látky celkem	ng/i	ČSN EN ISO 6468
35.	Chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn)	mg/l	ČSN EN ISO 8467
36.	Nasycení kyslíkem	%	ČSN EN 25813, ČSN EN 25814
37.	Biochemická spotřeba kyslíku BSK5 (při 20°C s vyloučením nitrifikace)	mg/l	ČSN EN 1899-1,2
38.	Dusík (Kjeldahlova metoda)	mg/l	ČSN EN 25 663
39.	Amonné ionty	mg/l	ČSN ISO 7150-1,2 EN ISO 11732
40.	Extrahovatelné látky	mg/l	ČSN 75 7506
41.	Celkový organický uhlík TOC	mg/l	ČSN EN 1484
42.	Huminové látky	mg/l	není norma
43.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml	ČSN 83 0531 – část 3
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	TNV 75 7835
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml	ČSN EN ISO 7899-2
46.	Salmonely	v 1000 ml vody	TNV 75 7855
47.	Mikroskopický obraz	Jedinci /ml	ČSN 75 7711
49.	Celkový fosfor	mg/l	ČSN EN 1189 (+ mineralizace)

Vysvětlivky:

Pořadové číslo ukazatele:

Ukazatel č. 33. je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) berylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren,

Ukazatel č. 34. je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí detekce) všech stanovených pesticidů. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

• 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby, popřípadě srážkové vody), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

• 1. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v tabulce této přílohy uvedeny orientační koncentrační limity pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace a čištěné společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod.

• 1. Podle konkrétního stavu jakosti průmyslových odpadních vod v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.

• 1. Dále uvedené koncentrační limity mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.

• 1. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

ORIENTAČNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE (KONCENTRAČNÍ LIMITY)

Ukazatel	Symbol	Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1)mg/l
Reakce vody	pH	6,0 – 9,0
Teplota	T	40° C
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	800
Chemická spotřeba kyslíku	CHSKCr	1600
Nerozpuštěné látky	NL	500
Dusík amoniakální	N− NH4+	45
Dusík celkový	Ncelk.	60
Fosfor celkový	Pcelk.	10
Rozpuštěné anorganické soli	RAS	2500
Kyanidy celkové	CNˉcelk.	0,2
Kyanidy toxické	CNtox.	0,1
Nepolární extrahovatelné látky	NEL	10
Extrahovatelné látky	EL	80
Tenzidy anionaktivní	PAL-A	10
Rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	1,0
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Crcelk.	0,3
Chrom šestimocný	Cr6+	0,1
Olovo	Pb	0,1
Arsen	As	0,2
Zinek	Zn	2
Kadmium	Cd	0,1
Salmonella sp.2		negativní nález

^1^) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

^2^) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

Druh plochy	plocha m2	odtokový součinitel	redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový úhrn: ........mm/rok tj. ..........m/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

• a) zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy (plocha A):

v případě možnosti odtoku do kanalizace	odtokový součinitel: 0,9,

• b) lehce propustné zpevněné plochy (plocha B):

v případě možnosti odtoku do kanalizace	odtokový součinitel: 0,4,

• c) plochy kryté vegetací (plocha C):

v případě možnosti odtoku do kanalizace	odtokový součinitel: 0,05.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

• 1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un).

• 1. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem (S1) podle § 35 této vyhlášky.

• 1. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

Si=k+a×Uib.

• 1. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S1.

Poznámka:

Konstanta k má rozměr Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m^3 malým odběratelům.

• 1. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, v rozsahu 0,5 ≤ b ≤ 2. Poznámka:

Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m^3 malým odběratelům. Čím více bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m^3 velkým odběratelům.

• 1. Vypočte se koeficient a ze vzorce: [image omitted]

• 1. Pevné složky (Si + 1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

Si+1=k+a×Ui+1b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

SS=QS×(JSS-DSS)

Ss ... pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok

Qs...celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m^3/rok

JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m^3

DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m^3.

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru

Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že:

∑i=1nSs + ∑i=1n(Si ×pi) ≤m × (N +Z)

pi.....počet odběrů v jednotlivých kategoriích

m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (% /100)

N.....oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou (bez nákladů na odpadní vody z jiných zdrojů) v Kč/m^3 Z......přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované (bez zisku z odpadních vod z jiných zdrojů) v Kč/m^3.

Poznámka: Pokud výnos z pevné složky bude vyšší než uvádí cenový věstník Ministerstva financí, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

Do odhadu celkového fakturovaného množství odvedených a čištěných odpadních vod se zahrnují i odpadní vody z jiných zdrojů.

^1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.

^2) § 22 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

^3) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

^4) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb.

^5) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků. ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků. ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků: – Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi, – Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží, – Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů, – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků, – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod, – Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

^6) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu. ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu. ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu.

^7) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků. ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků. ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků: – Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi, – Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod, – Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod, – Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

^8) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.

^9) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^10) ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí. TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.

^11) ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.

^12) ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.

^13) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

^14) Zákon č. 254/2001 Sb.

^15) ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.

^16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.

^17) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.

^18) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.

^19) ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky. ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6. ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí. ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.

^20) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok. ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.

^21) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba. TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí. TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.

^22) § 54 zákona č. 254/2001 Sb.

^23) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.

^24) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

^25) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

^26) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.

^27) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.

^28) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).

^29) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.