← Aktuální text · Historie

Nařízení vlády o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu

Aktuální text a fecha 2001-02-27

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY ÚČELOVÉHO FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU A VÝVOJE

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) poskytovatelem správce kapitoly státního rozpočtu,^1) který rozhoduje o účelovém financování výzkumu a vývoje, kterým je poskytnutí účelových finančních prostředků formou účelových dotací nebo návratných finančních výpomocí na řešení projektů výzkumu a vývoje fyzickým a právnickým osobám nebo formou financování činnosti organizačních složek státu a příspěvkových organizací,

b) uchazečem ten, kdo se uchází o poskytnutí účelových finančních prostředků,

c) příjemcem ten, v jehož prospěch bylo o poskytnutí účelových finančních prostředků poskytovatelem rozhodnuto,

d) spolupříjemcem ten, s nímž příjemce uzavřel smlouvu o řešení části projektu výzkumu a vývoje a poskytuje mu na základě rozhodnutí poskytovatele na toto řešení část účelových finančních prostředků,

e) programem soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů výzkumu a vývoje formulovaných poskytovatelem, které poskytovatel vyhlašuje ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji,

f) projektem činnost ve výzkumu a vývoji podporovaná účelovými finančními prostředky jako

1. součást programu, ve které příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem,

1. grantový projekt, který je činností v badatelském výzkumu a jehož cíle a způsoby řešení si stanovuje příjemce sám,

1. výzkum a vývoj pro potřeby státu, který je předmětem plnění veřejné zakázky na výzkum a vývoj podle zvláštního právního předpisu,^2)

g) výsledkem nové znalosti vzniklé z duševní činnosti při řešení projektu a části infrastruktury výzkumu a vývoje, které vznikly v rámci řešení projektu,

h) infrastrukturou výzkumu a vývoje zařízení a služby pro výzkum a vývoj, pro využití a rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje nebo pro zlepšování vztahu veřejnosti k výzkumu a vývoji,

i) uznanými náklady takové náklady, které poskytovatel schválí jako nutné pro řešení projektu a budou vynaloženy během jeho řešení; tyto uznané náklady jsou vymezeny v příloze k tomuto nařízení,

j) průmyslovým výzkumem část cíleného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, určených k podnikání podle zvláštního právního předpisu.^3)

§ 2

Podmínky účelového financování výzkumu a vývoje

(1) Základní podmínky účelového financování výzkumu a vývoje jsou

a) použití účelových finančních prostředků podle § 3,

b) posouzení programu vyhlašovaného ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji Radou vlády České republiky pro výzkum a vývoj (dále jen „Rada“) podle § 4 a v případě, kdy stát není jediným uživatelem výsledků, návazné povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle zvláštního právního předpisu,^4)

c) provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 5 až 12 v případě, kdy stát není jediným uživatelem výsledků, nebo zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu^5) v případě výzkumu a vývoje pro potřeby státu,

d) vydání rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků podle § 13 nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků podle § 14,

e) předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu podle § 22 odst. 1,

f) dodržení postupu při poskytování účelových finančních prostředků podle § 15,

g) stanovení využití dosažených výsledků výzkumu a vývoje podle § 16 a 17,

h) zajištění kontroly využívání účelových finančních prostředků a uchovávání dokladů podle § 18 a 19,

i) předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu podle § 22 odst. 2 a 3.

(2) Podmínky podle odstavce 1 písm. g), h) a i) se vztahují na poskytnutí účelových finančních prostředků v průběhu projektu.

(3) Na výzkum a vývoj pro potřeby státu se nevztahuje podmínka povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory uvedená v odstavci 1 písm. b) a nevztahují se na něj § 4 až 11, § 13 a 16.

§ 3

Podmínky použití účelových finančních prostředků

(1) Účelové finanční prostředky mohou být použity pouze na podporu projektů výzkumu a vývoje vymezeného zákonem.

(2) Účelové finanční prostředky mohou být použity na podporu projektů až do 100 % celkových uznaných nákladů u výzkumu a vývoje pro potřeby státu, u badatelského výzkumu a u cíleného výzkumu s výjimkou průmyslového výzkumu; u průmyslového výzkumu nejvýše do 50 % celkových uznaných nákladů a u vývoje do 25% celkových uznaných nákladů s tím, že

a) u společných projektů právnických osob zabývajících se podnikáním a právnických osob institucionálně podporovaných z veřejných zdrojů se přípustná výše podpory formou dotace stanoví jak z účelových finančních prostředků na podporu projektu, tak i z odpovídající části institucionální podpory,

b) maximálně přípustná výše podpory průmyslového výzkumu nebo vývoje ze státního rozpočtu může být zvýšena

1. o 10 % celkových uznaných nákladů, jestliže je účelové financování určeno pro malý nebo střední podnik,

1. o 10% celkových uznaných nákladů, jestliže se výzkum týká regionu s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s velmi vysokou nezaměstnaností,

1. o 5 % celkových uznaných nákladů, jestliže se výzkum týká vládou podporovaného ekonomického odvětví nebo regionu, pokud nepovede ke změně podmínek obchodu (volného trhu),

1. o 15 % celkových uznaných nákladů, jestliže projekt přispívá k dosažení cílů některého z dílčích programů nebo projektů Rámcového programu výzkumu a vývoje Evropské unie,

c) celková výše podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu nesmí být vyšší než 75 % celkových uznaných nákladů u průmyslového výzkumu a nejvíce 50 % celkových uznaných nákladů u vývoje,

d) výše účelového financování může být dále omezena na základě hodnocení slučitelnosti s mezinárodními závazky České republiky v souladu se zvláštním právním předpisem.^4)

(3) Příjemce vede pro každý projekt oddělenou evidenci podle zvláštního právního předpisu^6) o všech uznaných nákladech a v rámci této evidence o výdajích a nákladech hrazených z účelových finančních prostředků. Zároveň nelze vykazovat stejný výsledek u různých projektů nebo u projektů a u výzkumu a vývoje podporovaného institucionálním financováním.

(4) Z účelových finančních prostředků poskytnutých na řešení daného schváleného projektu se smí hradit pouze taková část nákladů na pořízení hmotného a nehmotného majetku podle zvláštního právního předpisu,^6) která odpovídá rozsahu jeho předpokládaného využití pro řešení daného projektu (době řešení projektu ve vztahu k životnosti majetku a podílu jiných činností na využití majetku, včetně jiných činností ve výzkumu a vývoji než řešení projektu). Vlastníkem hmotného a nehmotného majetku pořízeného z účelových finančních prostředků k řešení daného projektu je příjemce nebo spolupříjemce, který si uvedený majetek pořídil nebo ho při řešení projektu vytvořil.

§ 4

Posouzení programu vyhlašovaného ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji

(1) Poskytovatel před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

a) předloží k posouzení Radě údaje o vyhlašovaném programu a podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

b) požádá o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle zvláštního právního předpisu.^4)

(2) V případě opakované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlašované na programy, které byly schváleny Radou a k nimž byla povolena výjimka ze zákazu veřejné podpory podle zvláštního právního předpisu,^4) se tyto programy k posouzení Radě v dalších letech nepředkládají a nežádá se znovu o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory.^4)

(3) Údaje o programech a údaje o podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, předkládané poskytovatelem k posouzení Radě, zahrnují zejména

a) údaje o poskytovateli a základní identifikační údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji,

b) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 5 odst. 2,

c) výši účelových prostředků ze státního rozpočtu vyčleněných na program nebo na podporu grantových projektů,

d) stupeň důvěrnosti^7) údajů,

e) údaje jednoznačně identifikující předaná data.

(4) Struktura a způsob předání a poskytnutí údajů a další náležitosti jsou stanovovány Radou po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu.

§ 5

Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

(1) Veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a její podmínky, popřípadě její odvolání musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a může ji zároveň zveřejnit jiným způsobem. Zároveň poskytovatel předá platné údaje o vyhlašovaném programu a veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji Radě podle § 4 odst. 3 a 4 ve znění shodném jako zveřejňuje v Obchodním věstníku. Rada nezveřejní tyto údaje prostřednictvím veřejné informační sítě dříve než poskytovatel.

(2) Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji musí obsahovat zejména

a) předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a předpokládaný termín zahájení a ukončení řešení projektů,

b) formu poskytnutí účelových finančních prostředků,

c) požadavek na kvalifikační předpoklady k řešení projektů,

d) kritéria hodnocení návrhů projektů, včetně požadavků na splnění podmínek pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

e) soutěžní lhůtu podle § 7,

f) hodnotící lhůtu podle § 7, datum, místo a způsob vyhlášení výsledků,

g) místo a dobu převzetí zadávací dokumentace, formu, způsob, místo a dobu pro podávání návrhů projektů,

h) název, sídlo, telefon, elektronickou adresu (e-mail) a fax poskytovatele.

(3) Poskytovatel může vymezit i další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, které zveřejní jako zadávací dokumentaci současně s podmínkami veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uvedenými v odstavci 2. Poskytovatel může pro podávání návrhů projektů stanovit jak písemnou formu, tak formu elektronickou.

(4) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a splnění dalších povinností poskytovatele je povolena jak písemná, tak elektronická forma shromažďování údajů o návrzích projektů a uchazečích. Při shromažďování, zpracovávání a zveřejňování těchto údajů se poskytovatel řídí zvláštními právními předpisy.^8) Rozsah údajů o návrzích projektů a uchazečích, který je v návaznosti na § 3 odst. 2 písm. a) zákona určený ke zveřejnění, musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu se zvláštními právními předpisy.^8)

(5) Osoba, která organizačně zajišťuje veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na řešení projektu, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu, nesmí mít k uchazeči pracovní ani jiný obdobný vztah nebo, je-li fyzickou osobou, nesmí být osobou blízkou podle zvláštního právního předpisu.^9)

§ 6

Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji

(1) Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji může poskytovatel vyhlásit zejména tehdy, je-li nezbytné nebo účelné od sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti návrhu projektu (druhý stupeň), nebo v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob plnění vyhlášených cílů a podmínek programu.

(2) Poskytovatel uvede skutečnost, že vyhlašuje dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, již v údajích uvedených v § 5 odst. 2 a 3 při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(3) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji poskytovatel uvede kromě podmínek uvedených v § 5 odst. 2 také

a) soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů a způsob oznámení výsledků prvního stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uchazečům, případně místo a dobu převzetí zadávací dokumentace pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

b) lhůty a způsob hodnocení ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(4) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji mohou být přijaty jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle vyhlášených podmínek a pravidel stanovených tímto nařízením a splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(5) Poskytovatel je oprávněn požadovat dopracování návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vybraným uchazečem na základě upřesnění vyhlášených podmínek a doplnění dalších nezbytných podmínek, a to zejména výše uznaných nákladů na řešení projektu, časových údajů a využití výsledků. V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nesmí být měněny cíle projektu.

§ 7

Lhůty a zadávací dokumentace veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

(1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná běžet ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž i pro první stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je nejméně 36 kalendářních dnů.

(2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí zhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Začíná běžet ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Délka hodnotící lhůty je nejvýše 8 měsíců a končí nejpozději 2 měsíce před vyhlášeným předpokládaným termínem zahájení řešení projektů.

(3) Poskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji zadávací dokumentaci jako soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování a podání návrhu projektu. Za úplnost zadávací dokumentace odpovídá poskytovatel.

(4) Při vyhlášení dvoustupňové soutěže ve výzkumu a vývoji poskytovatel zpracuje dokumentaci pro první i pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(5) Zadávací dokumentace musí být poskytnuta na vyžádání každému, kdo o to požádá, na místě a v době, které byly oznámeny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

§ 8

Prokazování kvalifikace

(1) Každý uchazeč prokazuje svoji kvalifikaci k řešení navrhovaného projektu v příslušném programu nebo grantového projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji kvalifikaci na všechny tyto uchazeče.

(2) Kvalifikační předpoklady splňuje uchazeč,

a) který má odborné předpoklady k řešení projektu,

b) který má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem,^10)

c) vůči němuž nebyl podán návrh na prohlášení konkursu nebo který nepodal návrh na povolení vyrovnání anebo proti kterému nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku^11) nebo který není v likvidaci,

d) který má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení,

e) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin,^12) jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

f) který nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,^13) pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(3) Způsob prokázání a posuzování kvalifikačních předpokladů uvedených v odstavci 2 písm. a) a d) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a předpokládaný finanční rozsah projektů.

(4) Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů při podání návrhu projektu takto:

a) kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo o jiném požadovaném oprávnění,

b) kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 2 písm. c) až f) čestným prohlášením, přičemž kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazují u osoby, která vykonává funkci statutárního orgánu, nebo u všech členů statutárního orgánu uchazeče.

(5) Uchazeč, v jehož prospěch má být na základě vyhlášeného výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vydáno rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo se kterým má být o poskytnutí účelových finančních prostředků uzavřena smlouva, prokáže před vydáním rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo před uzavřením smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků kvalifikační předpoklady takto:

a) podle odstavce 2 písm. b) výpisem z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem určeného seznamu, je-li do něj zapsán, a to ne starším než 90 dnů, nebo ověřenou kopií oprávnění k činnosti^10) či zřizovací nebo jiné zakládací listiny, ne starší než 90 dnů,

b) podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^14) všech osob vykonávajících funkci statutárního orgánu uchazeče nebo všech členů statutárního orgánu uchazeče, ne starším než 6 měsíců.

(6) Uchazeč, v jehož prospěch má být na základě vyhlášeného výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vydáno rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo se kterým má být uzavřena smlouva o poskytnutí účelových finančních prostředků, prokazuje kvalifikační předpoklady podle odstavců 2 a 5 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(7) Poskytovatel může požadovat splnění dalších kvalifikačních předpokladů uchazečem, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto kvalifikační předpoklady a způsob jejich prokázání poskytovatel předem stanoví v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(8) Uchazeč písemně informuje poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání návrhu projektu a které se dotýkají jeho právní subjektivity či údajů požadovaných pro prokázání kvalifikace a které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(9) Nesplnění kvalifikačních předpokladů, povinnosti prokázat svoji kvalifikaci nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Poskytovatel může při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji stanovit výjimku pro uchazeče, kteří nesplní kvalifikační předpoklady podle odstavce 2 písm. c) a d) a současně prokáží, že byli zařazení do revitalizačního programu schváleného vládou České republiky.

§ 9

Přijímání návrhů projektů

(1) Poskytovatel zajistí převzetí návrhů projektů takovým způsobem a v takové lhůtě, které byly stanoveny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelových finančních prostředků podle zvláštního právního předpisu.^1)

(2) Splnění podmínek pro přijetí návrhů projektů stanovených poskytovatelem při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhodnotí komise ustavená poskytovatelem.

(3) Komise zpracuje souhrnný protokol, který musí obsahovat seznam doručených návrhů projektů, údaje o návrzích projektů doručených v soutěžní lhůtě a jejich úplnosti a o návrzích projektů nevyhovujících vyhlášeným podmínkám pro přijetí návrhu projektu s uvedením důvodů jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty včetně časových údajů o jejich doručení.

(4) Návrh projektu doručený v rozporu s vyhlášenými podmínkami pro přijetí návrhů projektů nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a hodnocen podle § 10.

§ 10

Hodnocení návrhů projektů

(1) Poskytovatel zajistí objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(2) Pro hodnocení návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise Grantové agentury České republiky nebo oborové rady Grantové agentury Akademie věd České republiky.

(3) Poskytovatel zajistí ke každému návrhu projektu posudky nejméně dvou oponentů, kteří splňují požadavky podle § 5 odst. 5 obdobně. Oponenti zároveň nesmějí být zaměstnanci stejné právnické osoby. Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu projektu. Posudky oponentů jsou podkladem pro hodnocení odborným poradním orgánem.

(4) Odborný poradní orgán musí mít nejméně pět členů. Jeho členy jsou poskytovatelem jmenovány především osoby s příslušnou kvalifikací a odbornou praxí podle zaměření programu, nadpoloviční většina nesmí být zaměstnanci poskytovatele. V jednom odborném poradním orgánu může být pouze jeden zaměstnanec stejné právnické osoby, s výjimkou zaměstnanců poskytovatele. Poskytovatel rovněž s ohledem na zaměření programu dodrží proporcionální zastoupení jednotlivých typů subjektů výzkumu a vývoje s přihlédnutím k jejich regionálnímu zastoupení a u cíleného výzkumu nebo vývoje zajistí zastoupení uživatelů výsledků. Člen odborného poradního orgánu nesmí být zároveň členem Rady. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(5) Jednání odborného poradního orgánu se řídí statutem a jednacím řádem odborného poradního orgánu vypracovaným a schváleným poskytovatelem. V nich poskytovatel stanoví zejména způsob jmenování a obměny členů a náhradníků odborného poradního orgánu, délku funkčního období, způsob jednání odborného poradního orgánu, postup při případné podjatosti členů odborného poradního orgánu nebo oponentů, způsob přípravy protokolu o hodnocení projektů, způsob dokumentace jednání odborného poradního orgánu a uchovávání výsledků jednání. Poskytovatel může stanovit i další náležitosti. Poskytovatel zveřejní statut odborného poradního orgánu nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(6) Podílí-li se člen odborného poradního orgánu na přípravě nebo řešení navrhovaného projektu, poskytovatel zajistí, aby tento člen neměl přístup k materiálům o hodnocení projektu a neúčastnil se jeho hodnocení. Na hodnocení návrhu projektu se nesmí podílet zástupce uchazeče, kterým se rozumí osoba vykonávající funkci statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, společník nebo zaměstnanec osoby uchazeče, s výjimkou vysokých škol. Na hodnocení návrhu projektu se rovněž nesmí podílet osoba vykonávající funkci statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu právnické osoby, která se podílí na řešení projektu. Je-li uchazečem vysoká škola, nesmí se na hodnocení návrhu projektu podílet osoba vykonávající funkci jejího statutárního orgánu nebo člena jejího statutárního orgánu nebo osoby vykonávající funkci akademického orgánu nebo člena akademických orgánů těch fakult, které se podílejí na řešení navrhovaného projektu.

(7) Na závěr hodnocení odborný poradní orgán zpracuje protokol o výsledku hodnocení projektu, který musí obsahovat zejména identifikační údaje o návrhu projektu, osobě nebo osobách uchazeče, celkové uznané náklady na řešení projektu, míru a výši přiznaných účelových prostředků v závislosti na ustanovení § 3 odst. 2 a zdůvodnění výsledku hodnocení návrhu projektu vycházející i z posudků oponentů a z posouzení obdobných výzkumných záměrů podle § 3 odst. 3. Protokoly o výsledcích hodnocení projektů a výsledný návrh pořadí všech projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který rozhodne o výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Poskytovatel může rozhodnout o výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud zdůvodní toto rozhodnutí v protokolu.

(8) Poskytovatel zveřejní výsledek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v souladu s vyhlášenou hodnotící lhůtou. Nejpozději s nejbližším návrhem na rozdělení prostředků státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje poskytovatel předá Radě údaje o počtu doručených a hodnocených návrhů projektů a údaje o počtu podporovaných projektů podle § 4 odst. 4.

(9) Poskytovatel informuje uchazeče na jeho písemnou žádost o výsledku hodnocení návrhu jeho projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, včetně odůvodnění, a poskytne mu oponentní posudky k návrhu jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů podle zvláštního právního předpisu.^15)

(10) Návrhy projektů nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji měněny, s výjimkou navržené výše uznaných nákladů na řešení projektů a výše účelového financování projektu podle § 3 odst. 2 a s výjimkou dopracování návrhu projektu ve dvoustupňové veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji podle § 6.

(11) Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji kdykoliv odstoupit.

§ 11

Odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

(1) Veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, která byla vyhlášena podle tohoto nařízení, může poskytovatel odvolat

a) jestliže jsou vyřazeny všechny návrhy projektů,

b) v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlášena a které nemohl poskytovatel předvídat, ani je nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro pokračování veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, nebo

c) v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji také tehdy, nepostoupí-li do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji žádný návrh projektu.

(2) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 písm. b) se považuje takové snížení výše účelových prostředků na výzkum a vývoj v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má účelové financování již řešených projektů.

(3) Poskytovatel rozhodnutí o odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této veřejné soutěže.

(4) V případě odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle odstavců 1 a 2 nemá uchazeč právní nárok na úhradu nákladů spojených s jeho účastí ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

§ 12

Úhrada nákladů na veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji

(1) Poskytovatelé, s výjimkou Grantové agentury České republiky, hradí z účelových prostředků určených na výzkum a vývoj ve své působnosti náklady na zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, veřejné zakázky a kontroly projektů podle tohoto nařízení nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % účelových prostředků poskytovatele na výzkum a vývoj v daném kalendářním roce.

(2) Grantová agentura České republiky hradí náklady na zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a kontrolu grantových projektů z institucionálních prostředků na výzkum a vývoj.

§ 13

Rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků

(1) Na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vydá poskytovatel podle zvláštního právního předpisu rozhodnutí^16) o poskytnutí účelových finančních prostředků na podporu vybraného projektu zahrnující celou dobu řešení projektu a období do vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté dotace.

(2) Celkový objem uznaných nákladů a s tím související výše účelových finančních prostředků poskytnutých poskytovatelem na celou dobu řešení nesmí být rozhodnutím poskytovatele změněny o více než 50% celkové výše uznaných nákladů na řešení projektu uvedené v původním rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků při zachování podmínek uvedených v § 3 odst. 2.

(3) Příjemce písemně informuje poskytovatele o změnách, které nastaly v době od vydání rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků a které se dotýkají jeho právní subjektivity, údajů požadovaných pro prokázání kvalifikace nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

§ 14

Smlouva o poskytnutí účelových finančních prostředků

(1) Grantová agentura České republiky uzavírá v souladu se zákonem smlouvu s příjemcem, pokud jím není organizační složka státu. Smlouva má obdobný obsah jako rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků podle zvláštního právního předpisu.^16) Pro smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků uzavírané Grantovou agenturou České republiky platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2 a 3.

(2) Uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků na veřejnou zakázku se řídí zvláštním právním předpisem.^5)

§ 15

Postup při poskytování účelových finančních prostředků

(1) Poskytovatel začne poskytovat účelové finanční prostředky v souladu s rozhodnutím o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo smlouvou o poskytnutí účelových finančních prostředků

a) u nově schválených projektů nejpozději do 2 měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků a po předání údajů do centrální evidence projektů,

b) u řešených projektů ve druhém roce a dalších letech řešení do 2 měsíců od začátku kalendářního roku za podmínky splnění podmínek vyplývajících z rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo smlouvy a po předání platných údajů za daný rok do centrální evidence projektů.

(2) Nejpozději do 2 měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků příjemce začne skutečně řešit projekt.

(3) Povinnost začít poskytovat účelové finanční prostředky je omezena zvláštním právním předpisem.^1)

(4) Účelové finanční prostředky se v souladu se zvláštním právním předpisem^1) poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu. Určení způsobu poskytnutí prostředků je součást rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků.

(5) Poskytovatel může část účelových finančních prostředků, nejvýše však 10 % jejich výše schválené na celou dobu řešení, poskytnout až po vyhodnocení splnění cílů a dosažených výsledků projektu. Tento postup musí být upraven v rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo ve smlouvě o poskytnutí účelových finančních prostředků.

§ 16

Smlouva o využití výsledků výzkumu a vývoje

U cíleného výzkumu a u vývoje, kde stát není jediným uživatelem výsledků, je podmínkou poskytnutí účelových finančních prostředků úprava užívacích nebo vlastnických práv k výsledkům a jejich využití formou smlouvy o využití výsledků uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem nebo příjemci nejméně 6 měsíců před ukončením řešení projektu. Tato smlouva o využití výsledků obsahuje zejména

a) smluvní strany (poskytovatel a příjemce nebo příjemci),

b) název, identifikační kód projektu,

c) vymezení dosažených výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,

d) označení vlastníka výsledků a způsob vypořádání nároků z autorských nebo patentových práv,

e) způsob využití dosažených výsledků a dobu, do které musí být výsledky využity,

f) způsob použití případných příjmů z řešení projektu,

g) úpravu postupu v případě, že předpokládané výsledky nebudou dosaženy, a povinnost příjemce oznámit tuto skutečnost poskytovateli nejpozději do ukončení řešení projektu,

h) rozsah a stupeň důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů,

i) sankce,

j) datum platnosti a dobu účinnosti smlouvy,

k) podpisy stran,

l) případné další vzájemně dohodnuté smluvní náležitosti.

§ 17

Využití dosažených výsledků výzkumu a vývoje

(1) Jde-li o výzkum a vývoj pro potřeby státu a výsledek nelze chránit podle zvláštních právních předpisů,^17) podléhá zveřejnění a využití výsledku souhlasu poskytovatele.

(2) V případě, že stát není jediným uživatelem výsledků, platí, že

a) v případě výsledků výzkumu a vývoje financovaného z veřejných zdrojů ve výši přesahující 50 % celkových uznaných nákladů příjemce zpřístupní výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití,

b) v případě výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných zdrojů ve výši dosahující 50 % a méně celkových uznaných nákladů musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků, nebo

c) v případě nevyužití výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných a z jiných zdrojů v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků mají příjemci povinnost poskytnout dosažené výsledky k využití za běžných nediskriminujících podmínek dalším zájemcům.

§ 18

Kontrola využívání účelových finančních prostředků

(1) Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání účelových finančních prostředků podle tohoto nařízení a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení účelových finančních prostředků platí zvláštní právní předpis.^18)

(2) U všech projektů provádí poskytovatel kontrolu průběhu řešení a plnění cílů projektů, včetně kontroly čerpání a využívání účelových finančních prostředků, účelnosti celkových uznaných nákladů na řešení a věcného plnění obsahu smluv prostřednictvím hodnocení zpráv o řešení projektů, a to nejméně v intervalu jednoho roku, vždy však po ukončení řešení.

(3) Příjemce nejméně jedenkrát za rok, vždy však po ukončení řešení, vypracuje zprávu o řešení projektu a předá ji poskytovateli v souladu s rozhodnutím o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo smlouvou o poskytnutí účelových finančních prostředků.

(4) Po ukončení řešení projektu poskytovatel i příjemce zhodnotí splnění cílů projektu, dosažené výsledky a jejich uplatnění, skutečně vyčerpané prostředky a zajistí kontrolu využití dosažených výsledků, byla-li na konci řešení projektu uzavřena smlouva o využití výsledků. O výsledku hodnocení odborný poradní orgán zpracuje protokol obsahující zejména vyhodnocení splnění podmínek stanovených tímto nařízením.

(5) Hodnocení zpráv o řešení projektu provádí poskytovatel prostřednictvím odborného poradního orgánu, kterým jsou u grantových projektů oborové komise Grantové agentury České republiky nebo oborové rady Grantové agentury Akademie věd České republiky ustavené jejím sněmem v souladu se zvláštním právním předpisem.^19)

§ 19

Uchovávání dokladů

(1) Poskytovatel uchovává doklady o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, včetně všech návrhů projektů přijatých podle § 9, po dobu nejméně 5 let od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(2) Poskytovatel uchovává doklady o každém účelově financovaném projektu po dobu nejméně 5 let od ukončení vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo účinnosti smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků.

(3) Byla-li uzavřena smlouva o využití výsledků výzkumu a vývoje, počítá se pětiletá lhůta pro uchovávání dokladů o projektu od ukončení účinnosti této smlouvy.

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

Přechodná ustanovení

(1) Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené před účinností tohoto nařízení budou dokončeny podle dosavadních právních předpisů.

(2) Právní vztahy vzniklé mezi poskytovateli a příjemci přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy.

§ 26

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 20 až 24, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr financí:

doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 88/2001 Sb.

Uznané náklady na řešení projektu výzkumu a vývoje

I. Do uznaných nákladů na řešení projektu výzkumu a vývoje lze zahrnout

1. Osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance, techniky a další pomocný personál, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu výzkumu a vývoje, zahrnující i povinné zákonné odvody.^25)

Z účelových finančních prostředků na řešení projektu výzkumu a vývoje se smí hradit osobní náklady na

a) mzdy a platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu,

b) příslušnou část mezd zaměstnanců právnických osob, které mohou získat institucionální prostředky na výzkum a vývoj, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu, pokud je jejich úvazek na řešení projektu uveden v pracovní smlouvě v souladu se zvláštním právním předpisem,^26)

c) příslušnou část mezd zaměstnanců osob založených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,^3) kteří se na řešení projektu podílejí,

d) zvýšení pohyblivé částky mzdy zaměstnanců, kteří nebyli přijati výhradně na řešení projektu, a na řešení projektu se podílejí,

e) ostatní osobní náklady na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce.

1. Náklady, resp. výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky a budovy a další hmotný a nehmotný majetek používaný pro řešení projektu výzkumu a vývoje.

Z účelových finančních prostředků na řešení projektu výzkumu a vývoje se smí hradit taková část výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku podle zvláštního právního předpisu^6) pro výzkum a vývoj, která odpovídá rozsahu jeho předpokládaného využití pro řešení daného projektu (době řešení projektu ve vztahu k životnosti majetku a podílu jiných činností na využití majetku, včetně jiných činností ve výzkumu a vývoji, než je řešení projektu).

1. Náklady na služby využívané výhradně pro řešení projektu výzkumu a vývoje, včetně výzkumu technických poznatků, patentů atd.

Z účelových finančních prostředků na řešení projektu výzkumu a vývoje se smí hradit náklady na služby vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu.^6)

1. Doplňkové (režijní) náklady, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v bodu 3, vzniklé přímo při řešení projektu výzkumu a vývoje. U osob založených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu^3) doplňkovými (režijními) náklady jsou náklady na výrobní a správní režie, vztažené na mzdy vyplacené podle bodu 1.

Z účelových finančních prostředků na řešení projektu výzkumu a vývoje se smí hradit doplňkové - režijní náklady

a) u příjemců, kteří splní požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účtové osnovy v souladu se zvláštním právním předpisem,^6) do maximální výše, kterou pevně stanoví poskytovatel. Za účetně prokázané se u osob založených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu^3) považují náklady na správní a výrobní režie, doložené rozpočtem těchto režií,^27)

b) u příjemců, kteří nesplní požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účtové osnovy v souladu se zvláštním právním předpisem,^6) do poměrné výše skutečných uznaných nákladů, kterou pevně stanoví poskytovatel tak, aby byla nižší než maximální výše uvedená v písmenu a).

1. Další provozní náklady, např. náklady na materiál, zásoby a podobné výrobky, vzniklé přímo při řešení projektu výzkumu a vývoje.

Z účelových finančních prostředků na řešení projektu výzkumu a vývoje se smí hradit pouze další provozní náklady vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu.^6)

II. Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty, náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky, které nesouvisejí s řešením projektu. Způsob evidence na základě zvláštního právního předpisu^6) stanovuje příjemce.

III. Pokud náklady podle bodu 1 vznikly na základě jiných činností než při řešení projektu výzkumu a vývoje, včetně jiných činností ve výzkumu a vývoji, musí být rozepsány mezi účelové finanční prostředky na řešení projektu výzkumu a vývoje a tyto jiné činnosti.

^1) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.

^2) § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 93/1998 Sb.

^3) Obchodní zákoník.

^4) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

^5) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 401/2000 Sb.).

^6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.

^7) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. Obchodní zákoník. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

^8) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb. Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

^9) § 116 občanského zákoníku.

^10) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.

^11) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 214/2000 Sb.

^12) Trestní zákon.

^13) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb.

^14) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

^15) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

^16) § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel.

^17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).

^18) § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

^19) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.

^20) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

^21) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^22) Například rozpočtová pravidla.

^23) Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^24) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

^25) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 146/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.

^26) Zákoník práce.

^27) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.